Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v pondělí II. ledna 1909.

Praha

3

nknnsee

4

Číslo

5 article

Ma ranní a večerní liety přodplácl se V Praazo v adlministranio na měsle na čtvrt lota . . . . 6 K —h a dvojí donáškou na měsie. . . . .. na čtvrt leta . . . . 7 K 62k ve filiálkách na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle na čtvrt ista : . . . 9 k en s dvojí zásilkou na měsie na stvrt iota : . . . l K oo

6 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listu“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listu“. Rakouský vládní projev — přes Berlin. Z Berlina, 10. ledna. (K. k.) Ve vídeňské situační zprávě „Berl. Börseneourieru“ se při- pemíná, že zejména poslední čtvriletí minulého roku vyžaduje zvlášíní pozornosti nejen v obora zahraniční politíky, ale také pro vnitřní udá- losti v Rakousku i v Uhrách. Od od stoupení kabinelu Beckova snaží se svob. pán Bienerth neúnavně přivoditi ne-li koalici, tož aspoů kabinet koncentrační. Německo-pokrokové strany chovají se ku pokusu koncentrace zami- tavě, poněvadž nepovažují dobu za vhodnou, aby se přskročile k řešení česko-německého ja- zykového sporu. Snad je ale na jinou víru při- vede baronem Bienerthem v podslatné části pře pracovaný jazykový zákon, který přijal od kabi netu Beckova a jehož vypracování se zúčastni jako ministr vnitra. Přes to není myšle nka koncentrace stran bezujidějnou v tom smyslu, že by se stranám dostalo za- stoupeni v kabinetě, aniž by př- slušné osoby měly přímý mandá strany. Pokud jde o vojenské otázky, které Maďaři v poslední době opět posunují v ropředí, jest asi vyloučeno, že by rakouský parlament a rakouská vláda byly postaveny před hotavou vče, jak se stávalo v dobách dřívějších

Berl Bienerth Maďar Berlín Rakousko Uhry

7 article

Vždyť jeví se tu ochota učiniti jisté ústupky, ze jn éna v olázee prapěrů, odznaků a vojenských škol, ale k vojenské Canosse se ne propůjči žádný zástupce lidu žádný ministr v Rakousku. O ban- kovní otázee vyskytly se různě návrhy oby se umožnil straně neodvislých ústup od olázky bankovní rozluky, kterou tak vášnivě za stávala. Vyskytne-li se při jednání o této věci, jež bude zahájeno již v příštím týdnu, tak otázka zřízení bank kartelových, bude. cež možno již dnes říci na základě podrobné znalosti nynějšího smýšlení, požadavek takový rakouskou vládon prostě zamitnut. Bylo by zajisté nohutným činom dra. Wekorla který jest přece stoupengem bankovní pospoli tosti z přesvědčení, kdyby se mu podařilo oehrl niti Uhry před smutnou hospodářskou zkuše ností a přod politickým přovratem.

Uher Canossa Rakousko

9 article

Z Vídně, 11. ledna. Cisař uděloval dne všeoberné audience. Přijal při nich bývalé mi nistry Madeyského, Calla a Pielaka. 82 narozaniny arcivěvody Rainera. Z Vídně, 11. ledna. (K. k.) Pan arcivévoda Ral ner slaví dnes v nejlepším zdraví a svěžesti svě 82leté, natozeniny, při kteréž příležilosti došla pana atcivévody čelná blahopřání. Dnes ráno byl arcivé voda přítomen tiché mši a přijímal pak blahopřán! arcivěvodů a paní arcivévodkyň, jakož i své dvorní komorv, načež hudba zeměbraneckého pěšího pluku čís. 1. přednesla arcivěvodovi doslaveničko. V poledne koná se hostina a odpoledne vělší rodinná slavnost. slee Z dolnorakouského sněmu. Z Vídně, 11. ledna. (K k.) (Zemský sněm.) Mezi došlými spisy nalezá se návrh posl Fislthalera a soudr. na poskytování remu- nerace učitelům na obecných školách jazykově smíšených v pohraničním obvodu školního okresu cmuntského. V odůvodnění tohoto návrhuse poukazuje mezi jiným na s tále hroz ivě jš

Cisař Vídeň

10 article

konkurenei českých spolkovýc skol. Posl. dr. Renner (soc. dem.) vyslovuje se při projednávání peticí a žádostí obcí zásadně proti nepřímým daním obecním, pokud není za- vedeno všeobecně právo hlasovací do obcl. Ze státní ekonomie Spojených států. Z Washingtonu, 11. ledna. (K. k.) Tajem- ník pokladničního úřadu Cortelyou bodlá vy- zvednouti z národních bank 23. ledna 15 mi- lionů a 10. února dalších 10 milionů dolarů státních peněz, aby na začátku nového presi dentství disponoval státní poklad hojnými peněž- nými prostředky. Žádný kardiná! v Paříši. Z Paříže, 11. ledna. (K. k) „Figaro“ sděluje, že kardiná: Lecot, který nedávno zemřel na zpáteční ce- stě z Říma, přimlouval se u papeže důtklivě za to aby arcibiskup pařízský Msgre. Amette stal se kar- dinóiem, poněvadž od přijetí rozlukového zákona jest do jisté míry vrchní hlavou církve ve Francii a po- volaným prostřednikem mezi svatou stolicí a episko pátem „Figaro“ k tomu připojuje, že mu není zná mo, zdali se kardináloví Lecotovi podařilo, aby zl skal papeže pro tento názor.

Posl doktor Renner Figaro Lecot spojený stát Washington Tajo Paříž Řím Francie

11 article

Zmatky v Persii Z Toherauu, 10. ledna. (Reuter.) Náčelník Bachti orů v Ispahanu vyslovil se veřejně ve prospěch na cionalistů a žádal, aby byla dána konstituční správa Izpahanu, kde už se konala schůze lidu, na níž se jednalo o volbách poslanců. Praví se, že obyvatelstv města, které jest podporováno Bachtiary, připravuje se na případné obležení a zřizuje pevnosli na různých místech. Pořádek nebyl nikde porušen: Hllídky pro- cházejí městem. Události v Marokku Z Paříže, 11. ledna. (K k.) Podle zprávy která došla do Tangeru z Marakeše, odebětou se nejčelnější kaidové z jižního Marokka kolem 20. t m. do Fezu. President a parlamont Spojených států severoamerických. z Washingtonu, 10. ledna. (K. k.) P e rozechvění, které vyvoláno bylo vývody presi denta Roosevelta v poselství o službě tajných policistů, ohlašuje sonátor Depen, že kongres bude od nynějška zkoumati, zdali osoby jme- novsné presidentem Rooseveltem pro veřejné úrady jsou pro né také způsobilé. Postup ten považuje se za účinnou zbraň proti Rouseveltovi

Bacht Bachtiary Roosevelt Persie Toherauum Maroko Paříž Tanger Marakeš spojený stát Washington Reuter Izpahan

12 article Nebezpečí války na Balkáně.

Nebezpečí války na Balkáně. Francouzské prostřodnictví. Z Paříže, 11. ledna. (K.k.) „Echo de Paris? uveřejňuje interview s čelným prý, obzvláště povolaným politikem, který pravil, že Francie mobla by se uvázati v úkol prostředníka jenom tehdy, kdyby Rusko a Anglie úkol tento zásadně schválily a zároveň s Francii prozkoumaly zá klady případné dohody. Francie musila by míti dále jistotu, že Německo a Italie nepostavily by se nepřátelsky proti tomuto sprostředkova- címu pokusu. Nastávající patrně dohodou mezi Rakousko-Uherskem a Tureekem budou veškerá další jednání usnadněna. Zbývá pak ještě upraviti otázku srb ských a černohorských kompen sa cí. Nejlepším prostředkem byla by rychlá

Paris Balkán Paříž Francie Rusko Anglie Německo Rakousko Uhersko Italia

14 article

ba téměř neprodlená stavba dráhy přes Bosnu, Hercegovinu a Černou Ho ru, která by spojovala Srbsko s mo- řem. Správa této dráhy a dozor na ní byla by srbsko-rakousko-uher skou a v obvodu na př. 10 kilometrů podél této železniční trati nesměla by býti na rakou- sko-uherském území žádná posádka. Kdyby o ta- kovém projektu chtělo se uvažovati ve Vídni, Bělehradě a Cetyni, byla by dohoda relativnt snadnou a ke konferenci by pravděpodobně, ba dojista došlo, neboť Evropa měla by pak co či- niti s různými praktickými řešeními, k nimž dáti souhlas nebylo by za těžko. V Anglii předstírají dobré naděje Z Londýna, 11. ledna. (K. k.) »Standard« projevuje názor, že nyní není už snad žádné diference mezi Bulharskem a Tureckem, která by nemohla býti odstraněna bez porušení míru a jest atále ještě naděje, že najdou se pro- středky, aby všem nárokům bylo vy hověno, vyjímaje přepjaté ambice Srbska a Černé Hory. Tato naděje byla by sesilena, kdyby znovuzahájené vyjednávání v Cařihradě o annexi mělo uspokojivý průběh a proto bude nutno s uspokojením zaznamenat nedávný obrat ve vyjednávání, které vede mar krabě Pallaviciní Rakouskem nabídnutá nálirada ža annoxi Bosny a Hercego viny.

Bosna Hercegovina Srbsko Vídeň Bělehrad Evropa Anglie Londýn Bulharsko Turecko Černá Hora Cařihrad Rakousko

15 article

Z Cařihradu, 11. ledna. (K. k.) „Jeni Gazetta pravi, že rakousko-uherská nabídka 21/2 milionu li ber za bosenské státní statky byla ve včerejší minl- sterské radě definitivně zamítnu ta. „Ikdam“ praví prostě, že ministerská rada s usnesa nabídku tu nepřijm o uti Poslanec Ismail Hakki rozepisuje se v „Taninu o nabídce a praví, že Rakousko-Uhersko vzdálilo se od otomanského stanoviska, v němž zahrnuty jsuu nejen bosenské stát. statky, nýbrž i podil na slátním dluhu. Z Vídně, 11. ledna (K. k) Dle informací se smě- rodatného místa nejsou tyto časopisecké zprávy po- (vrzeny. Z Paliže, 11 ledna. (K. k.) „Pelit Parisien“ píše. že rozlešení sporu mezi Rakousko-Uherskem a Ture- ckem má tím větší význam, poněvadž usnadní se tim zároveh velmi rozřešení keise na Východě. Slovanské státy na Balkáně, jež mohly by se zřelelem na pli podnou podporu turecké arniády upadnouli v poku šení, něco proti Bosné podniknouli, Budou nyní pro váděti obezletnější a pro ně snad výhodnější po liliku.

Gazett Hakki Cařihrad Rakousko Uhersko Vídeň Balkán

16 article Katastrofa vjižní Italii.

Katastrofa vjižní Italii. Nové otřesy v Messině. E Říma, 11. ledna. Včera událo se v Messině opět několik otřesů. Mořské vlny strhly 20 m dlouhý kus pobřežni zdi, množství nakupených tam pyllo s moukou, vůz s polahem a tři telezniční vozy, plně potravin, byly rovněž vlnami strženy. Z lidí pli tom nezahymui nikdo. Zoufalství vystěhovaleů. Tragické výjevy odehrály se na palubě italského parníku, jenž dne 6. ledna připlul do Nového Yortu Cestující nevěděli o kalastrofé, poněvadž byli déle než týden na noři. Teprve lodivoda sdělil kapitánov

Messina Řím Italia

17 article

dání. první hroznou zprávu v příslavu. Na lodi ozval se hrozný nářek, lidé pobíhali jako šílení a žal jejich byl srddcelomný. Jeden muž zanechal v Messině ženu a šest děti, jiný olce, matku a osna sourozenců. Jistá žena připlula do Ameriky za mužem a nechalav Italii dvě děti, jež měly za nimi přijeti pozdějí. V ital ské čtvrti novoyorské „Little Italy“ panuje velký smulek, obyvatelstvo snáší veškerý svůj majetek na zmírnění nouze svých bratři v Italii. Úzkými uli- cemi jezdil vůz, jenž byl rychle naplněn oděvem pokrývkami, jež se házely přímo s oken na ulici zde byly sběrateli zachycovány. Chudí lidé dával skutečně poslední košile, aby jen mohli něčím při. spěii

Little Italos Messina Amerika

18 article

Pomocná akce. Z Římna, 10. ledna. (K. k.) Generál Mazza tele- grafuje z Messiny ministerskému předsedovi Giolit- tovi: Dnes bylo zatčeno 7 zlodějů. Horlivě se po kračuje v zásobování zemětřesením postižených ves- nic potravinami. Veřejný zdravotní stav jest uspo- kojivý. Dnes přibyl sem americký vyslanec. Také několik amerických válečných lodí připlulo sem s po- travinami a ostatním pomocným materiálem, který se bude rozdíleti na obou pobřežích úžiny. Odev. přinesený Američany. byl rozdělen pozůstalým uby- tovaným na parníka »Regina d'italia«. Připlui sem parník hamburské společnosti Slomanovy »Cararae s potravinami. Vídeňský záchranný sbor. Z Catanie, 11. ledna. (K. k.) Hrabata Wilczek a Vetter přibyli sem, aby sledo- vali fungování přenosných kuchyní vídeňského dobrovolného záchranného sboru, z kterých s denně nasycuje více než 12.000 osob. Včera večer navštívili je prefekt a velitel posádky. Vý- prava vídeňského záchranného sboru jest před- mětem živých projevů sympatie. Pohřbívání mrtvých. Z Messiny, 11. ledna. (K. k.) Městská rada převzala pohřbívání mrtvých, kleré pro- vádí se nyni civilními hrobaři za dozoru dvou lékařů. Připlul sem anglický křižník »Lancaster« Vlaky jezdí opětně pravidelně, ale cestující ne- směji do města bez úřadního povolení. Včera uspořádána byla mezi vojáky sbírka ve prospěch zaehráněných.

Mazza Američan italius Wilczek Vetter Lancaster Římn Messina Giolit Catania Slomanův Cararae

19 article Otázka chelmské Rusi.

Otázka chelmské Rusi. Do poměru ruskospolského zasahuje nyn opětně olázka tato, která již dlouho jest trvalým kamenem úrazu mezi oběma národy, zvláště o let sedmdosátých. Územi to dosud náleží do ob vodu královstvi polského, jak bylo připojeno k Rusku, ale obyvatelstvo jeho jest z valné čísti národnosti ruské. Za dob samostatnosti polské zavedena zde byla unie s Římem, již Rusové pokládali za zasáhnutí do původní pří slušnosti obyvatelstva k eírkvi pravoslavné e pokusili se v letech sedmdesátých odvrátiti je od unie a unésti v pravoslaví. Do moci polsk dostalo se území toto koncem 14. stoleti. O některého času vznikla v ruských kruzích my šlenka, aby se území to vyloučilo z obvodu krá lovství polského a připojilo k vlastnímu Rusku záležitost tato se týká dvou nynějších guberm sedlecké a lublínské, o nichž se v některých okresech dle ruských záznamů čítá od 30 až 54% pravoslavných, ve čtyřech okresích však od 2% do 14%; dle záznamů církve katolické jest počet pravoslavných menší, od 25 do 487 žme

Rusko Řím

20 article

V drobném prodejis ranní číslo o sobě . . za sh večerní . . . . za 4 h Vo filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10 h večerní . . . . . . . . Úb Inseráty platí se hotově napřed Předplaceni a inserty administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se též rodakce. tizkárna a sxpodice „Národních Listů Rukopisy se novracejí

21 article

Otázka tato podnícena byla zvláště zave- dením ústavnosti v Rusku a prohlášením nábo- ženské svobody. Této použily místní náboženské proudy k nové propagandě, jednak na prospěch Říma, jednak na prospěch pravoslaví, a z ruchu takto vzniklého dospělo se k návrhu výše vzpo- menutému. Rusové se tu řídí etnografickým hle- diskem, Poláci pak přináležitostí obou guberni ke království polskému. Pan Stanislav Starziň ski, polský velkostatkář na území tom, upozo ňuje v obšírném článku ruské kruhy na nebez pečí, jež by z uskutečnění záměru ruského mohlo vzniknouti pro žádoucí přátelský poměr rusko-polský za nynějších nejistých poměrů mezinárodních. Článek uveřejněný byl v ně- kterých časopisech francouzských a anglických, jakož i v „St. Petersburg. Vědomostech“, My prostě registrujeme záležitost, jíž se týká, na- dějíce se, že nabyté trpké zkušenosti v dobách minulých a škody vzájemně utrpené, jakož i sou- časná nezbytná potřeba opravdového sblížení národů polského a ruského ukáží oběma stra- nám takové východisko, jaké jest požadavkem umírněnosti a politické moudrosti, aniž bychom se chtěli mísiti do vnitřních záležitostí obou, nám stejně milých bratrských národův.

Rus Polák Starziň Rusko Řím St . Petersburg

22 article

Kartelovaná banka a situace v Uhrách. Již delší dobu mají v Uhrách těžkousi tuaci; v posledních dnech psalo se i o mini sterské krisi, zejmena o odstoupení minister- ského předsedy dra Wekerla. Uherská vláda stojí, jak známo, před úko- lem, provésti volební opravu, pro kterou vládní strany předpokladem učinily svojí fusi. A jejím předpokladem opět učinila strana neodvisloste úspěch hlavních částí svého programu, směřují- cího k vyvrcholení státní samostatnosti Uher. Jak povědomo, jednalo se proto nyní zas o do- sažení národní banky uherské, t. j. o takové přetvoření dosavadní společné banky rakousko- uherské, aby se při ni uplatnila uherská samo- statnost a potom o ústupky Uhrům v oboru vo- jenství a to po stránce jazykové, aby totižu pluků t. zv. uherských stala se maďarština vý- hradnou řečí plukovní.

Wekerla Uher Uhry Kartelovaná banka sažení národní banka

23 article

Strané neodvislosti se zprvu akce bankovní nedařila, neboť v samém lůně koalice měla odpůrce, kteří se ze splnění požadavku síran neodvislosti obávali tezketru trospodářskélo po- škození Uher, ale ještě více snad osudné po- rážky politické, nesnadno napravitelné. Proto také část strany neodvislosti nebyla neochotna, od otázky bankovní upustiti; jiní však a vlivní předáci strany té zůstali neústupni. Prolo hledalo se s všemožným napjelíma úsilím nějaké řešení; i sáhlo se znova ke sla- rému již projeklu, objevivšímu se na straně uherské hned při první obnově hospodářského vyrovnání rakousko-uherského, a již tehdy Před- litavskem zamitnutému a od té doby v zapo- menuti upadnuvšímu: ke projektu banky karte- lované. Mocní politikové mluvili v těchto dnech pořád o kartelu bankovním, ale jejich publi- cističti orgánové nikterak nespěchali, aby nynější generaci vysvětlili pojem ten, ne sice nový, ale přece vesměs téměř neznámý. Teprve včera uči- nil tak »Pester Lloyd« a to formou historického výkladu snah, které v r. 1875 uplatniti usilo-

Lloyd Uhry

24 article FEUILLETON.

FEUILLETON. »Prodaná nevěsta«. Ano! ano! „Prodaná nevěsta“ v Mnichově a te v „Kgl. Hof- u. Nationaltheater“. Bylo nám tak hrdě v duši, když dne 5. t. m. v přízemí velkého domu na Max-Josefském náměstí zahla- holily sladké arie naší „Prodané nevěsty“. Nám. jimž dopřáno bylo nahlédnouti do zákulisí stejně jako do hlediště, tlonklo srdce od prvních tónů ouvertury až do konce jásavého potlesku po každém aktu. Věděli jsme, že je napjetí i mezi bodrými Mnichováky pro buršácké bumly v našt Matičce, a že tudiž „tajná policie“ donucena byla jit se v uznání hodném počtu podívat na naš! „Prodanou Dnes můžeme s radosti říci, že ten tlukot našeho srdce dobře skončil. Však nevděčni by- chom byli, kdybychom si nepřiznali, kdo má o to největší zásluhu, že přes všecky uměle rozdmychované štvanice německých novin měl- nově nastudovaná „Prodaná nevěsta“ úspěch

Max Mnichov Hof josefský náměstí

25 article

Je to bez odporu gentální naše krajanka, při buzná nesmrtelného našeho Jungmanna, dvorn baletní mistryně pí. Flora Jungmannová. Vzácně ušlechtilá tato dáma s geniálním uměním a bez přikladnou horlivostí, jakož i vybranou delikát- ností podjala se nového nastudevání tanců: polky v 1. jednání, furianta v 2. aktu a produke družiny komediantů ve 3. jednání. V těch tan- cích, jakož i ve všech výkonech družiny kome- diantů háral jásavý, strhující živel české lnudh; tak dokonale, že stěny pyšného domu otřásaiu se bouří potlesku. Byl v něm důstojný hiold vel- kému Geniovi mistra Smetany. Hold, který ne dovedly umlčet tendeněně zkreslené zprávý o „nacionálních bouřich proti buršákům v Praze na něž podnikají se sbírky peněžité, které se v.Můnch. Neueste Nachrichten“ kvitují“. Dobf ke konci kritiky o „Prodané nevěstě“ pozname nává „Neues Münch. Tagblatt“: „V potlesk ke konci mísilo se slabé syčení. Mělo to býti de- monstrací proti české národnosti skladatele. Sty- děli jsme se, že jsou vůbec tak ubozí mladíci, kteří tímto způsobem projeviti chtějí svůj do- mnětý pátriotismus. Není marně umění nazý- záno „božským“; a Smetana obdržel jeho po- svěcení v míře, která jej dokonale povznáš nad všechny nechutné štvanice národnostní.

Jungmann Flor Jungmannová Smetan Hold Münch Praha Tagblatt Neueste Nachrichten

26 article

Smetana nepatří jedinému národu, on patří lid- stvu vůbec jako Mozart, Becthoven, Weber, Ri- chard Wagner atd. Prozrazuje obrovský defekt svého vzdělání, kdo to pochopiti nechce.“ Týž list vzpominá premiéry „Prodané ne- věsty“ na prknech mnichovského dvorního di- vadla. To bylo 23. ledna 1894. Tehdy zpívala Mařenku slč. Dresslerova, která byla přímo roz- košná. Polku v 1. aktu tančila pí. Flora Jung mannová, o níž napsal tehdy „Münch. Bote“ ... pestré obrazy z českého vesnického život jsou oživeny v každém aktu tanei, v nichž pí Flora Jungmannová charakteristickým, originál ním arrangemont znovu prokázala mnohostranně svoje umění. Také polku v 1. aktu tančila s roz- tomilou lehkostí a vrozenou ji gracir“. A oblíbená naše „Prodaná nevěsta“ měla tehdy určité své místo v repertoiru dvorního mnichovského divadla. Dne 28. března r. 1891 byla dokonce vyvolena k slavnostnímu předsta- vení, jemuž až do konce byli přítomni: vévoda Sasko-Koburský, princ-regent, princezna Giisela a jiní princové a princezny. A zase líbila se naše „Prodaná“. Všecky listy přinesly tehdy znovu nadšené kritiky o Muse Smetany a po- chvalné ocenění uměleckých výkonů pěvců, herců i orchestru. Tehdejší provedení vynikalo prý nad poslední vypravení (jak praví očitý svědek) přešnější věrností kostýmů, čehož zá sluha patřila slč. Flüggenové, která konala tehdy studie odborné v té příčině. Také tehdejší ředi tel Possart, který dnes je slaveným pořadatelem reeitačních večerů, měl zásluhy v tom směru.

Mozart Becthoven Weber Ri Wagner slč Dresslerův Flor Jung Münch Flüggenová Possart Sasko Flor Jungmannová Musa Smetan

27 article

Tentokráte, bohužel, matka Mařenčina (slč Hčferova) i Vaškova matka (pí. Gmeinerová) měly kroje selek bavorských. Pan Walter byl dobrý Jeník, ale Vašek pana Kuhna byl přímo výborný. Mařenku s úspěchem zpívala taky naše krajanka (Frl. Tordek =l Tvrdkova), Kecala vystihl dobře p. Sieglitz. Sextel v 3. jednání: „Rozmysli si, Ma řenko“ potřebuje ještě hodně studia a tepla. aby byl v mnichovské „Prodané nevěstě“ — této „perly a klenotu české hudby“ (jak ji ně- kteří kritikové mnichovských listů nazývají) — tím, čím má být: jasně zářícím bodem celé opery, bodem, který nevýslovným kouzlem saho na duši. Zdá se mi, že by byla velmi záslužnou i oprava německého textu v této partii V radostném očekávání zpráv o tom, jaký úspěch měla včera reprisa nově nastudované „Prodané nevěsty“ ve dvorním divadle v Mni chově, končím slovy kritika „Můnchener Post“ z 8. ledna 1909: „Byl jednou (a ne dávno!) čas, kdy skvost ná, svěži operni díla Bedřicha Smetany dokonc nebyla cizinci v mnichovském dvorním di vadle. To bylo za Heřmana Leviho. „Prodan nevěsta“, Hubička“ a „Dalibor“ byly vřaděny v repertoir a živé sympatie všech přátel hudby získávaly bohatstvím svých hudebních idei vznětlivým národně-českým rythmem svých tan ců, sborů a rejů, neméně i uceleným jednotným chavakterem své budby, která geniálním nazl ráním náladu občasných situncí a scén jistým rysy vystihuje a bezpečně podpírá.“ A k témto slovům dodávám já: „Měj zdar česká hudbo naše, i dále! Jásáním svým všude i v cizině veď národ můj k vítězství, které jes těch, kdo v ně věří. A my věřime! V Praze 10. ledna 1909. E. B.

Mařenčin Vaškův Walter Jeník Vašek Kuhn Mařenka ma Smetan Heřman Hubička Dalibor E B Praha Můnchener Post Tvrdkův

28 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. V ruských listech koluje nový výrok L v N. Tolstého. Oděsský geometr a literární amalé V. E. Ivanov poslal mu svoje spisovalelské práce psané v jeho duchu, a Tolstoj poslal mu za to svoj fotogralii, na níž napsal: „Svoboda nemůže býti člo věku dána člověkem. Každý pouze sebe sama může osvobodili. Pokernost k Bohu dává svobodu před li mi... Není prostřední cesly: olročiti Bohu a liden zároveh. Počátkem Nového roku (ruského) začne vychá zeti v Petrohradě nový umělecko-literární mě síčník „A k ropol“, jehož ideovým programem jes boj proli beztvárným literárně uměleckým směrůn dekadentským ve jméně obrozeného klassicismu V čele nového podniku stojí kritik S. K. Mak ov- skij, spolupracovníky vedle něho jsou A. L. Volyn- skij, Galič a j, a umělců jsou novému časoplsu blízci A. N. Benois a K. A. Som ov. V Berlíně vyjde v nejblizších dnech nová kni- ha Gerhardta Hauptmanna s názvem „Jar v Recku“, cestovaí zápisky autorovy z výletu de zemé antické kullury v r. 1907. — Týž autor napsa znova svoje drama „Griselda“, jehož první zpra- cování, když mu nevyhovovalo, zničil. Drama v nove podobě uvedeno bude během února na scénu berlín ského „Lessingova divadja

Tolstý V E Ivanov Tolstoj K Mak A L Volyn A N Benois Som Gerhardt Hauptmann Griselda Lessingův Petrohrad Galič Berlín

29 article Různé zprávy. Skarabeje krále Necha.

Různé zprávy. Skarabeje krále Necha. Loni v květnu přišla k učenci a řediteli musen v Pařiži Guimetovi a jeho spolupracovníku Moretovi vdova po egyplologu Bourriantovi se slulrou, jenž přinesl pečlivě zabalený velký kámen. Byla to tak zvaná ogyplská gemma nebo skarabej, z kamene vy- řezaná podoba brouka vrbouna posválného, na jehož zádech byl hšeroglyfický nápis. Paní Bourriantová sdělila, že kámen jest z pozůstalosti jejího manžela a dle všeho náleží k předmětům, které Hourrianí vy- kopával po dvacet let ve zřizeninách slarého měslu Bubaslis. Učenci zkoumali nápis a chvěli se rozčilením. Byla to zpráva o příjeti vyslance králem Nechem synem Psammelichovým, jenž panoval šest set let před Kristem. Vyslanec vyprávěl o své plavbě kolem bře- hů afrických. Král nařídil, aby se o této výpravě napsala kniha, bylo to proslulé obeplutí Afriky, němž mluví Herodot. Chtěje tenio krásný dokuman pojistiti vědě francouzské, koupil Guimet skarabeje za 3500 franků.

Moret Bourriantová Psammelichův Krist Herodot Afrika

30 article

Brzy na to nabídla paní Bourriantová konser váloru egyplských starožitností královského muse belgického Capartovi druhiého skarabeje na prodej při čemž podolkla, že jednoho již prodala Guimetovi Capart dohodl se s Guimelem, aby oba skarabejové jejichž nápisy se doplňovaly, zůstaly pohoromadě. Gui- met postoupil ocholně svého, paní Bourriantová do stala za oba 10.000 franků a drahocenné památky dostaly se do musea belgického Mezi učenci však vznikly některé pochybnost a rozhodnuto předložiti skarabeje Nechovy egypto- logům celého svěla, shromážděným v Berlíně na kongresu pro historické vědy. Komise uznala skara- baje za padělek a výrobek novodobý. Vdova však protestovala proti tomuto výroku. uvádějic, že Burriant nebyl schopen podobného činu Poukazovala, že daroval museu v Trecadéru a národ- ní knihovně koptické papyry a dokumenty vysoké ceny, začež obdržel rosettu čestné legie. Syn jeho.

Bourriantová Guimel Burriant Gua Berlín Trecadér

31 article

Pierre Bourriant, rovněž již vynikající egyptolog, jenz se chystal k doktorátu, zaručoval se také za pravos skarabejů. Capartovi nezbývalo, než vznésti věc na soud Vyšetřující soudce Chemebenoit zjistil brzy, že mladý egyplelog bydlol pod nepravým jménem v ulici blíže Inslitulu a že pod tímto jménem objednal u sochaře Beaulieua dva skarabeje na měsíc duben minulého roku. Sochař poznal ve skarabejich své dílo, ale udal že je dodal bez nápisu. Na to byli mladý Bourrian a jeho malka za lčenl. V těchto dnech došlo ke konfrontaci, při nia sochar doznal, že skarabeje jsou zhotoveny z bur- zundského kamene, jenž jest velmi podoben kamení nubijskému. Pierre Bourriant doznal, že skarabeje objednal a nápis na nich sám pořídil, pravil však, že o padělku ve vlastním smyslu nelze mluviti, jemu a jeho matce šlo prý jen o to, zvýšiti cenu skara- bejů přenesením úplně autentického textu z papyru na kámen. „Kde jest tento papyrus?“ tázal se vy- šetřující soudce. „Můj olec, ředitel francouzské anti- cké školy v Kahýře, jej nalezl.“ — „Váš otec zemře před 10 lety, jedi již podivno, že tento zasloužilý učenec papyrus za svého života vědecky nezpracoval. proč jste rovněž v zájmu vědy nesdělil o tomto dů- ležitém kusu jeho pozůstalosti akademii?“ Mladý Bourriant edpověděl vyhýbavě a bylo viděti, že chce šetřiti své matky, osnovatelky plánu 19letá sostra mladého egyptologa nabídla správě belgického musea za 10.000 franků rodině Bourrian- tově vyplacených pojišťovací polici na stejný obnos. která bude brzy splatna. Očekává se, že král Leopold. pohnut obělavostí mladé dívky, zmocní správu mu- sea, aby obnos pokládala prozalím za nedobytnýa poskylla mladému Bourriantovi času, aby svůj dluh dřive nebo později zaplatil.

Bourriant Leopold

32 article

= Slib manželství v Anplii. Každé zrušené za- snoubení a každé porušení slibu manželství jestv říši britské od tří století žalovatelno a vyhrá-li ža- lující strana, musí se jí hotově vyplatiti odbytné. Této okolnosti využitkovaly velmi často dobrodružné ženy, jež přilákaly koketerií bohaté muže a pohnuly je ke slibu manželství, jehož porušení se dá snadno vyprovokovali, načež bned došlo ku procesu. Velmii zábavně vylíčil Charles Dickens ve svém „Klubu Pickwicků“, jak se účinkem několika sklenic grogu na starém pánu dá vylákati takovýto slib manželství. Perolci přiřknou žalujícím damám často velmi vy- soké odškodně. Jednou se dokonce stalo, že byl ža- lován pro porušení slibu manželství muž již zemřelý a vykonavatelé poslední vůle musili na základě soud- ního rozhodnutí vyplatiti dotyčné dámě 4000 K. Jislý anglický spisovatel pravi: „Jest jislo, že čím hezčí žalobkyně, tím větší bývá odškodně, i když dáma neutrpěla ani nejmenší škody. A není-li žalobkyně hezká, stačí, tváří-li se jen hodně utrápeně a melan- cholicky před soudci laiky, aby dosáhla svého cíle. Často uzavře někdo manželství jen ze strachu před Damoklovým mečem procesu, ač je přesvědčeno nevhodnosli tohoto spojení. Mohou taková manželství býti šťastna a obstáti před soudnou stolicí vyšší spra- vedlnosti? Mnohý muž stal se zbabělcem a licoměr- níkem tím, že svou nevěstu ze strachu před procesem po léta klamal, až se konečně přece oženil s jinou. V Anglii je to možno, poněvadž tam zasnoubení vů- bec mívá dlouhé trvání a nikdo se nad tím nepoza- stavuje, trvá-li dvě, tři, ba i pět a více let.“ Žaloval-li však někdy také muž na porušení takového slibu, snížili porolci jeho nároky skoro vždy na jeden farlhing (2 haléře), což se rovná odmítnutí.

Dickens Pickwick Damoklův Anglie