Strana 2.

NÁRODNÍ LISTY

19. června 1905. Číslo 168.

Nyní přichází vláda bar. Gautsche s ohlá- šenou osnovou změny volebního řádu a změny zřízení zemského. Řečník uvedl pak obsah návrhů těch, jak znám je zé sdělení časopiseckých, upozornil na změny jejich oproti ustanovením dosavadním, poukázal na souvislost změny řádu volebního se změnou příslušných částí zřízení zemského, načež pojednal o otázce, jak se k ohlášené osnově zachovati. Stanovisko možno je dvojíi buď lze osnovu předem zamitnouti, poněvadž neznamená plné dosažení našeho konečného cíle v otázce volebního práva, totiž všeobecného práva hlasovacího, nebo je možno návrh celý pesuzovati s hlediska pozvolného vývoje ve smyslu rozšiřování práva volebního. Program národní strany svobodomyslné při- poušti takový pozvolný vývoj, mohou tedy po- slanci její vzíti vládní předlohu za podklad dal- šího svého uvažování a jednání. Řečník potom pojednal o jednotlivých oddílech ohlášené osnovy, vyložil dosah změn chystaných vzhledem ke kurii velkých statků a vliv změn těch na ná- rodnostní složení sněmu, načež objasnil význam, který pro českou věc plyne z navrhovaného rozmnožení lidových mandátů českých; lidoví poslanci budou u přirovnání ke kurii velkých statků posíleni. Dle přesvědčení, společného všemu českému lidu, bylo by ovšem nejspráv- nější, kdyby velkostatkářské skupiny vůbec na sněmu nebylo. Bylo by na prospěch velkostat- kářů samých, kdyby po zrušení kurie velkých statků vynasnažili se uplatniti se v celkovém zastupitelstvu národa. To ovšem té doby záleží na rozhodnutí velkostatkářů samotných.

Co se týče ohlášené osnovy, občanský živel na sněmě rozmnožuje se jí o 43 mandátů, z nichž skoro dvě třetiny připadají Čechům. Počet zástupeů nové všeobecné kurie — 18 — jest nedostatečný; zde však dlužno počítati s poměry, jaké na sněmě docházejí uplatnění. Shrnou-li se výsledky celé úvahy, jeví se výhody novou předlohou navrhované, pokud se týče zlidovění sněmu, v rozmnožení počtu lidových poslanců vůbec a v poskytnutí zastou- pení vrstvám dosud vyděděným, jakož i tím. že význam kuric velkostatkářské umenší se roz- dělením volebního sboru toho v řadu volebních okresů. S hlediska národnostního nebude dle ozná- mené reformy možno, aby Němci dosáhli na sněmě majority, jako dosud bylo možno, ježto konservativní velkostatkáři budou na příště míti na dohlednou dobu zabezpečenu většinu. Ovšem je osud celé předlohy podmíněn tím, že vláda nepředloží snad také nějaké návrhy, obsahující zřízení kurii s právem vela a že nebude od- nikud požadováno nějaké junetim, zástupeům českého národa nepřijatelné. Jakmile by se vy- skytl jakýkoliv záměr nebo návrh, národu če- skému nepřátelský, netřeba pochybovati o tom, že zástupcové českého národa by provedení každého takového záměru zmařiti dovedli a také zmařili.

Řečník skončil úvahou v ten smysl, že vládní návrhy na reformu volebního řádu zemského zřízení, tak jak byly časopisy českými sděleny, mohou býti předmětem rozpravy. Re- formy ty nejsou sice nikterak uskutečněním zá- sady, jejíž jsme přívrženci, totiž voleb na zá- kladě všeobecného hlasovacího práva, jsou však krokem ke zlidovění sněmu a k dosažení sprave- dlivějšího zastoupení českého lidu na sněmu tak po případě i ochranou před libovůlí Němců a velkostatkářů. (Hlučný potlesk.) Předseda dr. V. Ulrych pravil, že je třeba předlohu nejen zkoumati po stránce věcné nýbrž také uvažovati o názorech, jež o téže zá- ležitosti pronášejí strany jiné, ať politické nebo zájmové. Tu především třeba předeslati, že ná- rodní strana svobodomyslná má ve svém pro- gramu všeobecné hlasovací právo nejen pro říšskou radu, nýbrž i pro sněm zemský. Při- rozeně tedy také správní výbor »Klubu mladší generace národní strany svobodomyslné« usnesl se prohlásiti, že pevně trvá na zásadě všeobec- ného a rovného hlasovacího práva, ježto jen na této zásadě založený volební řád odpovídá prin- cipu rovnosti všech před zákonem. Snažení české a moderní řešení veřejných otázek pod- míněno jest pak vůbec naprostým zlidověním volebních řádů.

Při nynějších úvahách o chystané změně volebního řádu časopisy dělnické bez rozdílu táborů všímají si skoro výlučně jen všeobecné kurie, která má voliti 18 poslanců. To dle ná- zoru řečníkova není správno proto, poněvadž strany sociální pronášejí se o této všeobeené kurii tak, jako by se samo sebou rozumělo, že míněných pro ni 18 mandátů patří jen jim. Strany sociální nyní zvláště a především pro- hlašují počet tento za nedostatečný. To však není zásadný boj o všeobecná právo hlasovací, to není boj o ideu rovnosti všech před zákonem, nýbrž boj třídy o mandáty.

Ztoho lze cestou opaku souditi, že by organisované dělnictvo sneslo přežilý volební řád Schmerlingův i s kurií velkostatkářskou, jen kdyby dostalo přiměřený počet mandátů, dle po- žadavku »Arbeiter Zeitungu« na př. 36. Kdyby strany, jež nyní chtějí, by letos na podzim pro- vedeno bylo všeobecné právo hlasovací, řekly, které jsou cesty, abychom všeobecného hlasovacího práva v dobé té dosáhli, není snad pochyby, že by se ani jediná česká ruka nepo- zdvihla pro ohlášenou právě volební reformu, ale celá česká delegace ihned by se prostředků těch uchopila. To však zmíněné strany nedovedou jako jediná cesta uvádí se jednom v listě: že »české dělnictvo zahřmí do uší če- ského měšťáctva: Nic jiného ne- příjmu, než všeobecné právo hla- sovací«. Jiné listy radí k manifestacím a de- monstracím za všeobecné právo hlasovací ještě jiné, totiž radikální, praví, že »Ně m ei, velkostatkáři a agrárníci mus mohutným hnutím v celém národ rozpoutaným býti přesvědčeni, že požadavek všeobecného rovného hlasovacího práva není parádním bodem.« To jsou prostředky, kterými má býti vynu- ceno všeobecné právo hlasovaci! Zdá se, že řečené listy naprosto nepočitají s danými poměry na sněmě českém i s poměry říšské rady a že na sněmě království čoského velkostatkáři, stejně jako Němci pouhým odchodem svým zmařiti mohou kvalifikovanou majoritu a tím každou změnu zemského zřízení nebo volebního řádu, se kterou nesouhlasí. Není tedy třeba hřměti do uši

českému »měšťáctvu«, s tím zahřměním musily by se sociální strany obrátiti na adresu jinou. poněvadž »měšťáctvo« nemá ve výhradné moc své, dáti sociální demokracii nejméně 36 man- dátů; rozumné »měšťactvo«, majíc potřebnou moc ve svých rukou, provedlo by ihned všeobecné rovné právo hlasovací; z dnešního vystupování stran sociálních je především vidno, že jdou jen za svým zastoupením stavovským, ač theoreticky bojují proti velkostatku, tedy také proti určitému druhu stavovského zastoupení. Ve skutečnost jest vzhledem k daným poměrům při poctivém nazírání a na ten čas při otázce změny voleb ního řádu jen dvojí možnost: buď se navržená reforma považuje za urážku a jednání o ní již v zárodku se potlačí, nebo se připustí na sněmu k rozpravě a tím k řešení. Třetí možnosti není. Změny trvajících zákonů, jakož i pořízení no- vých zákonů lze se domoci buď cestou zákon- nou nebo násilím. Že nikdo násilí voliti nebude. o tom není rovněž pochybnosti, každý podobný pokus na jisto by selhal. Proto jest postup k do- sažení všeobecného rovného hlasovacího práva, jak jej chtějí listy i sociální i radikální, vůči našemu lidu při nejmenším neupřímným.

Řečník poukázal pak na rozpory, jež ve stranách ostatních se jeví při úvahách o ohlá- šené volební reformě. Některé strany žádají více nežli strana sociálně-demokratická, strana agrární obmezuje se hlavně na hájení svého třídního zájmu, jině strany mluví o nových mladočesko-německo-vládních »punktacích«, ač- koli žádná ze stran těch nedovede pověděti, kde, kdy a jak byly ty »nové punktace« smlu- veny a v čem záležejí. Žádají provedení vše- obecného práva hlasovacího, neudávajíce cest, jak ho lze nyní dosíci, národní straně svobodo- myslné vytýkají, že upustila od všeobecného práva hlasovacího, ač to není pravda. Z pro- gramu strany mladočeské, z officialních projevů jejich, z programových řečí čelných zástupeů strany mladočeské, na př. z loňské řeči před- sedy výkonného výboru národní strany svobodo- myslné posl. dra. V. Škardy na krajském sjezdě mladoboleslavském plyne, že národní strana svobodomyslná trvá na požadavku všeobecného práva hlasovacího. Kdo tvrdi opak, buď nezná věc nebo úmyslně mluví nepravdu, aby pomoci nepravdy té štval lid, stav věci neznající, proti straně mladočeské. Vůbec počínání stran mimo- mladočeských vypadá nejinak, nežli že strany ty uvítaly ohlášenou osnovu na změnu řádu volebního jako výborný štvavý prostředek proti mladočechům a dle toho že jednají. Tím děje se, že Mladočeši vinni jsou tím, že sněmu před- ložena bude volební reforma, která znamená určitý pokrok a nepopíratelně rozšíření volebního práva, třeba nedosahuje konečného cíle našeh při právu hlasovacím, t. j. čisté všeobecné, rovně a přímé právo hlasovací. Za takových poměrů je věru možno, že agrárníci řeknou, bude-li malá úroda bramborů, že to zavinila »mizerná mladočeská politika«. (Hlučná veselost.

Pochvala a potlesk.) Místopředseda klubu JUDr. a PhDr. Bohu- mil Baxa pravil, že studium volebních řádů jejich dějin potvrzuje úsudek o nenáhlém vý- vinu práva volebního ve smyslu zlidovění řádů volebních. Přechody ze starých ústav stavov- ských na moderní ústavy representativní bývaly složité, velmi obtížné a často spojeny s reakcí. Ještě říjnový diplom zamýšlel staré ústavy sta- vovské, což však Schmerling zaměnil zásadou zastupování zájmů. Dějiny učí, že všude tam, kde činitel demokratický stýká se v životě ve- řejném s činiteli tříd od dřivějška privilegova- ných, těžiště přesunuje se znenáhla na činitele demokratického. Tentýž vývoj uplatňuje se i na sněmu krá- lovství českého. Šlechta pozbývá svého významu. Je zásluhou strany mladočeské, jako strany po výtce lidové, že značně přispěla k oslabení vý- znamu šlechty. Vzhledem k tomu doporučovalo by se, aby při zamýšlené reformě volební počel hlasů velkostatkářských byl zmenšen. Důvody tohoto požadavku plynou už z ob- dobí volebního řádu do říšské rady; tam kurie velkých statků má mezi 425 poslanci 85 zá- stupců čili 20 procent, kdežto na sněmu táž kurie mezi 242 poslanci má jich 70, čili témět 30 procent; dle zamýšlené reformy měla by jich ještě 25 procent, tedy poměrně více nežli na říšské radě. Druhým důvodem pro silnější zmenšení počtu poslanců za kurii velkých statků je n příliš velká kapacita zástupců této kurie; není také tajno, že šlechta nemá pro své mandáty dosti kandidátů. Ježto vývoj postupuje stále k většímu zl- dovění volebních řádů, nastává otázka, zda kdy tento vývoj dospěje k zavedení všeobecného rovného tajného a přímého práva hlasovacího.

Agitační prostředky, k dosažení cíle toho navr- hované, tak zv. manifestace, zdají se řečníkov pochybným prostředkem, jsouce závislé na mi losti c. k. policie. Za pravidelných poměrůje možna toliko cesta legální, totiž usnesení sněmu a sankce panovníkova. Tato cesta jest ovšem velmi nesnadná nelze tedy neuznati do jisté míry správnost vý roků sociálně demokratického předáka dra. Sou- kupa v jeho brožurce, kde mluví o zaveden všeobecného práva hlasovacího státním převra- tem, který musl provésti panovník. Ovšem jes veliká otázka, zda k takovému činu se panovník odhodlá; zdá se, že provedení toho jsme dále, než si myslíme. Z pronesených důvodů dospěl řečník k ná- zoru, že by nebylo správné, jakoukoliv reformu, která obzahuje skutečné další zlidovění řádo volebních, odmitati předem a pouze proto,že neobsahuje cíl lidových řádů volebních, totiž všeobecné rovné, přímé a tajné právo hlasovací nýbrž soudí, že při potřebných zárukách lze ohlášenou volební reformu učiniti předmětem věcné rozpravy. (Výborně !) Člen klubu Jindř. Strážovský pravil, že ohlášenou osnovu dlužno posuzovati s úplnou chladnokrevnosti a výhradně s národního stano- viska českého. S postupem vývojovým čili etap- povým řečník souhlasí. I uznává rozmnožení počtu lidových poslanců za pokrok. Méně se řečníkovi zamlouvá uzákonění zastoupení Němeů v zemském výboru, v komisích a zemskýeh ústavech. Řečník dal pak projev obavám, aby v zemském výboru dle nového zamýšleného jeho složení nenabyli Němci převahy. Konečně dovo- zoval, že se změnou řádu volebního a zřízení zemského by měla nerozlučně býti spojena ta- ková změna jednacího řádu, která by znemož knr nila německou obstrukci.

Zpravodaj JUDr. Otakar Herold ve stručné poznámce dovodil, že není se třeba obávati,že by po provedení ohlášených reforem Němci na- byli v zemském výboru většiny. Člen klubu dr. Th. J. Goller vyvracel zprv některé vývody předchozího řečníka; potom, po- jednav o rozloze sil v nynějším sněmě králov- ství českého, promluvil o všeobecném právu hlasovacím. Právo to jest zajisté přirozeným právem a dovršením svobody lidské. Ten, kdo musí se podrobiti zákonu, jehož projednání ne- měl možnost zúčastniti se, jest takořka nevolní- kem. Všeobecné pravo hlasovací jest prostýa nejjednodušší způsob volení, při němž odpadají vždy nesnadno určitelné podmínky způsobilosti. Účastní-li se veškerenstvo na tvoření zá- konů, nebude stížnosti, že zákony ty byly sdě- lány pro jednotlivé stavy neb třídy. Jest zajisté třída bez zastoupení začasté třídou bez obrany. Všeobecné právo hlasovací jest povznesením lidské důstojnosti a školou politické výchovy Ovšem třeba si uvědomiti nejen výhody všeobee ného práva hlasovacího, nýbrž také obtíže a ne výhody s ním spojené. Také nelze přehlédnouti, že lid musí býti napřed politicky zralým. Dne leckdo snad opakovati bude slova Guizotova Vše pro lid, nic s lidem. Všeobecné právo hlasovací jest právem starým. Bylo v Řecku, v Římě i v republice benátské. Ale všeobecné právo hlasovací, spojené s ústavou repraesentativní, jest něčím novým. Vše směřuje ku zlidovění sněmovního za- stoupení. Ku jeho sevšeobecnění dojde, a musí to býti eílem pokrokovéko snažení, ale podmín- kou jeho jest zvýšení politického i obecného vzdělání a dle názorů mnohých také sevšeobec- nění majetku, rovnost majetková. Neboť co znač veškerá práva politická, hrozí-li jim vždy nebez- pečí z nadvlády kapitálu?

Člen klubu tajemník pan G. Moudrý vy- světlil pak nejprve některé výroky dřívějších řečníků, načež zabýval se stanoviskem české strany agrární k zamýšlené volební reformě, do- kazuje, že není správno. Člen klubu p. Jindř. Skrážovský vysvětlil po tom zevrubněji názory, jež v prvé řeči pronesl. Jemu stručně odpověděli JUDr. Otakar Herol a G. Moudrý. Potom přihlásil se ke slovu jako host pan JUDr. Schiesze. Kritisoval nepříznivě ohlášenou osnovu, vytýkaje, že zachovává týž jako dosud poměr v zastoupení Němců. Dále soudil řečník, že není důvodu, by se příznivě přijímalo zřízení nové kurie, na níž největší zájem mají nejširší vrstvy, když dělni- ctvo s kurií tou nesouhlasí. Obíraje se vývody dřívějších mluvčích o neproveditelnosti volební opravy, založené výlučně na všeobecném právu hlasovacím ve sněmě českém za nynějšího jeho složení, projevil řečník mínění, že není upřímné. vkládati do programu zásadu a potom poukazo- vati na obtíže jejího provedení. Vysloviv se dále proti té části zamýšlené reformy volební, dle niž mají zůstati poslanci- virilisté, skončil řečník výrokem, že provedením volební reformy budou ohroženy naše národní zájmy a že poměry se vzhledem k nynějšku zhorší.

Potom promluvil druhý z přítomných hostí. p. učitel Beneš. Pravil, že nesouhlasí s mno- hým, co dřívější řečníci pověděli, s některými výklady však souhlasí. Řečník je pro odstranění virilistů ze sněmu, přál by si před provedením reformy volební sčítání voličů českých a něme- ckých, dále rozmnožení poslanců všeobecné ku- rie na 52 tím způsobem, že by se zůstalo př dosavadním počtu poslanců za města a za ven- kovské obce a že by všechny přidané mandáty připadly všeobecné kurii. Smluviti se o tom, čem úmluvy třeba, mohou pouze zástupcové stran; massy musí volati po hesle. Řečník žádal potom, aby se konstatovalo, že Klub mladší ge- nerace národní strany svobodomyslné stojí na stanovisku všeobecného, rovného práva hlasova- cího. Otázka, jak je provésti, je však otázk advokátská. Řečník projevil potom souhlas s od porem proti štvavým prostředkům; nynější sta je tak smutný, že všichni slušní lidé by se měli vysloviti proti štvaní. Na konec žádal řečník, by všeobecná kurie náležela nikoli všemu voličstvu. nýbrž pouze vyděděným.

Ob. starší p. Václav Prášek pravil, že nen přítelem malé opravy řádu volebního. Byl by pro odložení reformy právě ohlášené, kdyby bylo možno brzy dosáhnouti lepší. Není-li nyní možno získati většinu pro všeobecné právo hlasovací, mohla by se IV. kurie ponechati těm, kteří do- sud neměli práva hlasovacího. Není-li ani t možno, bylo by snad lze voliti dle sborů a se- staviti I. sbor pro nejbohatší, II. sbor pro středn vrstvy a III. sbor pro voliče, kteří platí daně nejmenší, nebo vůbec přimé daně neplatí, jiným způsobem však přece poplatníky jsou. Několik dělnických poslanců přineslo by do parlamentu osvěžení. Předsedající dr. Bohumil Baxa poděkovai hostům za jejich účast při rozpravě, načež sdě lil, že stanovisko »Klubu mladší generace ná rodní strany svobodomyslné« má ráz theoreti- cký, ježto klub nemá vlivu na postup poslanců strany. Potom vyložil své mínění k jednotlivým oddílům řečí obou hostů. Podobně učinil tajem ník G. Moudrý. Po poznámce p. dra. Schieszla, jenž dopo- ručoval, aby nová kurie ponechána byla vrst vám dosud vyděděným, skončil předsedající dr Boh. Baxa schůzi srdečným poděkováním zpra- vodaji, oběma hostům, jakož i všem řečníkům a účastníkům schůze.

Politické zprávy domáci. V Praze, 18. června. (Dr. Ebenhoch o situaci.) Hornorakouský zemský hejtman dr. Ebenhoch projevuje v „Linzer Volksbl.“ ra- dost nad tím, že se bar. Gautschovi podařilo v zá- pětí odstraniti nebezpečí, jež minulý týden hro- zilo dělnosti parlamentu. „Na jednacím pořadu jest zatímný rozpočet a obchodní smlouva s Nč- meckem. A tu — praví dr. Ebenhoch — Če- chové při této příležitosti upozornili vládu, že tyto předměty bez jich svolení projednány býti nemohou. Svolení však dají jen tehdy, jestliže se jim se strany vlády dostane závazného pro- hlášení, jež by se týkalo známých českých poža- davků — vnitřní úřadní češtiny a druhé české university... Jakkoli se nemůže Čechům vyklá dati ve zlé, že vystupují v každou vhodnou k tomu chvíli se svými požadavky, jež se svého stanoviska mají za nezbytné, právě tak musíse i Němcům dopřáti, když trvají na stanovisku jež oni uznávají za správné. Bar. Gautsch octnu se v nebezpečném úskalí, ale všechny příznaky nasvědčují, že se mu podařilo zažehnati hrozíc nebezpečí již v samém zárodku. Nalezl totiž jakési rozřešení, jež umožňuje oběma sporným stranám, podrobiti se (?) jeho vedení, aniž by zadaly svému programu. Ministerský předseda učiní v úterý v rozpočtovém výboru prohlášení, známé již Čechům i Němcům, které oběma umožní, aby nečinili dalších překážek jedna- címu pořadu. Tento výsledek — dodává dr Ebenhoch — můžemo uvítati tím radostněji, uvážíme-li, jaký význam v nynější kritické době celé monarchie mělo by obnovení ať české neb německé obstrukce na říšské radě.

V Praze, 18. června. (Slezské učitel- ské pobočky.) „Zeit“ se dovídá, že vláda počne v nejbližších dnech vyjednávati se slez- skými poslanci stran opatření, jež se mají ještě před počátkem příštího školního roku provésti vzhledem ke slovanským učitelským pobočkám v Opavě a v Těšíně. Dle našeho soudu jes možno pouze jediné opatření: nechati pobočky, kde jsou a doplniti je v brzku na úplné, samo- statné učitelské ústavy, český a polský. V Praze, 18. června. (Výsledky hnut „Pryč od Říma!“) Od roku 1898, kdy po- čalo v Rakousku hnuti pod schönererovským heslem „Pryč od Říma!“, zřízeno v Rakousku 68 nových protestantských chrámů a 29 modli- teben a k víře protestantské přestoupilo celkem 33.176 osob, z nichž 29.330 odpadlo od víry římsko-katolické. Z nových chrámů a modliteben evangelických připadá na Čechy 33 a 11, n Moravu 3 a 4, na Slezsko 5 chrámů. Staro- katolická církev získala za tutéž dobu asi 11.000 nových členů a má nyní v Rakousku 22.600 vyznavačů. Z Pešti, 17. června. (Program nov uherské vlády.) Nový uherský minist osvěty Lukacs, jenž byl dosud vrchním žu- panem v bekešské stolici, rozloučil se se sto- licí listem, v němž omlouvá svůj vstup do kabi- netu Fejérvárova a vykládá program příšti vlády.

Ví prý, že se mu bude vytýkati, že vstoupením do kabinetu zdržuje splnění národních poža- davků vojenských, ale jeho svědomí jest prý čisté. Naopak vede prý ho vlastenecká povinnost. Ústavní činitelé nenalezli dosud půdy, na níž by bylo možno utvoření vlády většiny, ač obě strany — koruna i koalice — jevily při hájení svého stanoviska velikou umírněnost. Protivy se sice zmírnily, ale na dorozumění přece nedošlo. Tvrdí se, že dorozumění brání dosavadní kabi- net, náležející parlamentní menšíně. Proto pa- novník povolává prý nový nepolitický ka- binet, jenž má odstraniti překážky, stavící se v cestu konečné dohodě. Vláda většiny musí býti ustavena co možno nejdříve; k tomu má dopo- moci kabinet přechodný. A proto hlavním cílem nové vlády bude odstraniti překážky, vadící do- rozumění mezi korunou a zastupitelstvem ná- roda. Vedle toho přičiní se prý o dohodu všech ústavných faktorů. Dokud nebude jmenována nová vláda většiny, bude kabinet Fejérvárův vy- řizovati nezbytné státní potřeby „v mezích přísně zákonných.“ Při všem tom pak se bude vystří- hati všeho, co by jí mohlo dodati ráz stran- nickosti. Skutky nové vlády dokážou v nejbližší době, vyhoví-li programu, jejž ministr Lukac načrtnul příslušníkům stolice bekešské.

Politické zprávy zahraničně. Millerand před svými volíči. Velmi zajímavá a pohnutá schůze konána byla minulého pátku v avenue Daumesnil. Bý- valý ministr a jeden z vůdců socialistů Mille- rand skládal účty ze své činnosti sněmovní před svými pařížskými voliči. Většina voličů bouřlivě projevovala souhlas s klidnou a dů- raznou řečí Millerandovou. Velmi energicky pro- hlásil, že přijímá úplnou zodpovědnost za svou politiekou činnost, která nenalézá obliby u kraj- ních stran socialistických. Obšírně mluvil o nových reformách poji- šťování dělníků a o podobných projektech, jimž se horlivě věnoval. Millerand ostře obrací se proti nesvědomi- tým agitatorům, slibujícím dělníkům opravy nyní nedosažitelné. Je pro politiku věcnou Chce, aby všichni, kdo upřímně pracují pro sociální reformy, pracovali především k tomu, aby národní výroba byla bohatší a vydatnější. Millerand nepatří mezi ty, kteří pro sociální re- formy zapomínají na velké zájmy země. Po řeči Millerandově došlo k hlučným projevům souhlasu i odporu. Proti Millerandovi mluvil obecní rada Colliy, jejž podporovali revoluční socialisti po- tleskem a výkřiky. Colly vzdává čest Milleran- dově snaze pro povznášení země v ohledu sociálním a hospodářském. Ale nestačí prý pra- covati ze všech sil pro dělníka. Je to akce politická. I v té se jeví Mille- rand jako poctivý muž, ale má »podezřelé« přátele, dle náhledu p. Collya, jenž mu vytýká, že vystoupil proti udavačství v armádě, že se do toho neměl plésti. Klerikálové též špehujía udávají druhou stranu. Ale většina shromáždéní protestovala a pokřikovala na řečníka: »uda- vači!« »špiele«! Revolucionáři odpovídali též nadávkami. Millerand odpovídá Collymu prohlášením, že nebyl nikdy revolucionářem, že vždy byl proti revoluční propagandě a vždy mě na mysli zájmy vlasti.

»Nacionalisto!« ozvali se revoluční so- cialisté. »Je-li nacionalistou«, odpovídá vůdce socia- listů povýšeným hlasem,« ten, kdo věří, že by bylo šílenstvím a zločinem v nynější hodině od zbrojovati a oslabovati Francii, pak jsem na- cionalistou!« Millerandovi učinilo shromážděn nadšenou ovaci, jež ho provázela i na ulici. Veřejná schůze soukromých úřadníků v Kolině. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Otázka povinného pensijního pojišťování soukro mého úřadnictva, kterou se zabývá sociálně-politický výbor sněmovny poslanecké, byla předmětem jednání veřejné schůze dne 18. t. m. v Zámecké restauraci v Kolíně. Schůze může se nazvati vlastně sjezdem ježto byli přítomni zástupci četných odborů Jednoty soukromých úřadníků z Čech i z Moravy. Vřele uvítal přítomné za pořadatelstvo předseda kolínského odboru pan Novotný. Pozdravil ze- jmena dostavivší se poslance pp. dra. Fořta Karbusa, okresního starostu pana Frant. Legra purkmistra dra. Jelínk a, zástupce obchodníh gremia, hospodářské průmyslové jednoty, učitelstva a j.; naznačiv pak slovy výstižnými účel schůze, žádal za zvolení předsednictva. Po návrhu páně Šejnohově zvolen předsedou místostarosta Jednoty pan prof. Landa z Prahy, místopředsedy pánove tajemník Jamník z Prahy a Z. Sobotka z Blanska. Úvodní slovo »O povinném pensijním pojišťování soukromých úřadníků měl pan Hašourek z Prahy.

Vycházeje od theorie, zdůvodňující spravedlnos požadavku zaopatření invalidního a starobního, od- vozuje z dobrovolných pensijních instilucí provedi- telnost povinného pojišťování soukromých úřadníků za spoluúčasti zaměstnavatelstva. Uvádí důvody pro potřebu zasáhnuti zákonodárce tak daleko, aby opa- třena byla ona míra péče, která jednak s ohledem na přítomné síly a prostředky jistě dosažena býti může, která však také dosažena býti musí, pokud jest úkolem zákonodárce, aby preventivními opatře- ními čelil rozmáhání se pauperismu. Pro rozřešen otázky speciálným zákonem jest velíký počet hlasů. nejnověji k nim přibylo sta zaměstnavatelů z Čech Moravy, jejichž písemná prohlášení jsou v rukou Jednoty soukromých úřadníků v Praze; ovšem jsou také odpůrci projektu. Řečník charakterisuje poslednější a ukazuje pří- klady, že zákon, který se projednává v sociálně po- litickém výboru sněmovny poslanecké, má opatřiti invalidům, starcům nebo vdovám skutečně jen nej- stlačenější existenční minimum, jen nejnutnější ochranu před dokonalým rozvratem života, což ovšem na druhé straně pro interessenta ma cenu nezměrnou. Také o ty, kdož jsou dnes už nějakého pensi ního zaopatření účastni, postaral by se zákon lépe než o ně jest postaráno dnes. Náklady pojišťování jsou snesitelny, nikoho ho- spodářsky vážně neohrozí a budou-li přesunovány přirozeným koloběhem z rubriky podnikatelské reži na všeobecnost, stane se to nepozorovaně a ber jakýchkoli otřesů.

Soukromí úřadníci, na jejichž konsumentská bedra, jak v době všeobecného zdražování životních potřeb patrno, převalují se hned všechny úrazy škody výrobců, nepokládají za neskromnost, žádají-li, aby se také jednou stalo něco pro ně se strany té společnosti, kterouž udržeti, síliti a k blahobytu vésti i oni pomáhaji. Řečník jest pln důvěry ve vnitřní sílu stanovi- ska soukromého úřadnictva a nepochybuje, že po- žadavky stavu tak významného vážně luštěny budou. Když dozněly projevy souhlasu s vývody rele- renta přihlásil se ke slovu poslanec pan dr. Fo Především objasnil nynější stadium věci ve výboru sociálně politickém. Jest referentem ve výboru tom, a jeho zpráva byla příjata až k důležité otázce, jak má býti pojištění prováděno. Naraženo tu na spor který zdál se z počátku nepřekonatelným. Nezbylo jiného východiště, než delegovati užší výbor, aby se pokusil zjednati soulad v názorech ohledně organi- sace pojišťování. Snad se podaří docíliti jakéhosi kom- promisu a pak nebyla by vyloučena možnost, že r- ferent na podzim předloží zprávu sněmovně. Snad- nou věc ovšem není, jsouť vedle zjevných také skrytí odpůrci věci, kteří se snaží využitkovati každé ne- snáze, aby celý projekt zavlekli ve zničení. Když s však podařilo zjednati platnost struktuře pojišťova- cího práva, lze doufati, že bude nalezena potřebná většina i po účelné zařízení celé instituce.

Vládní princip tuhé organisace byl potřen, ale v zásadě čistě federativní kladou se také vážné pře- kážky. Podařilo se již zjednati souhlas většiny pro přenesení oprávněnosti přiznávat a vyměřovat renty institucím territoriálním, jimž má náležeti také právo disponovati kapitály krycími; dále musí instituce territoriální vésti evidenci pojištěnců, kontrolu jich, vybírání příspěvků a pod.; rovněž jest zabezpečeno vymknutí rozsuzování sporů ze zřízení centralisti- ckého. Naproti tomu těžko se dá čeliti snaze po upra- vení ústavu tak, aby nebylo zamezováno volnému stěhování úřadníků, aby zabezpečena byla jednot- nost prémie, rovnoměrná solventnost úslavá atd. Posl. dr. Fořt líčí dále převrat v nazírání na po- měr zaměstnavatele k zaměstnanému a šíčí se přednášku vysoce zajímavou. Takových výkladů byl by dnes věru potřebí i ve schůzích příslušníků ji- ných vrstev společenských. Dovodiv provediteinost povinného pojišťování, dal výraz potěšení nad získáním mnohých indiffe- rentních jednotlivců ano i odpůrců a vyslovil naději. že se podaří předlohu uzákoniti. Potřebuje to arci výdatné podpory z kruhů interessentů, proto jsou potěšitelny sympatické projevy z řad zaměstnavatei- stva, které nyní docházejí Jednoty soukromých úřad- níků. Řeč pana dra. Fořta odměněna bouřlivým po- Uleskem a zvláštními díky předsedy.

Stejného přijetí dostalo se promluvivšímu potom poslanci panu Karbusovl. Týž doporučoval pro- pagování myšlénky vůči široké veřejnosti a ponou- kání soukromého úřadnictva německého a polského aby toto také působilo na poslance svých národů z účelem intensivnější podpory věci Odpůrci pojišťování soukromého úřadnictva zb - vili se zbrané, kterou měli v obavě před zatížením podnikatelstva, když proti pojišťování speciálném staví pojišťování všeobecné, ježto toto přece bu státi více. Na každý způsob jest potřebí, aby úřadniclv výdatnou agitací podporovalo upřímnou snabu po- slanců českých. V pokročilé hodině již se nikdo ke slovu nehlá- sil a jednomyslně přijala panem Šejnohou navržen resoluce tohoto znění: Soukromí úřadníci shromáždění 18. červm 1905 v Kolíně na sjezdu, svolaném mís- ním odborem jednoty soukromých úřadniků uvědomivše si důsledky oněch nebezpečí, ji- miž jsou ohrožováni za dosavadního nedo- statku i jen nejskrovnějšího opatření pro přl- pad ochromení pracovních sil nebo pro případ smrti, vítají osnovu zákona lo povinném pen- sijním pojišťování jako východiště lepší budou- cnosti tisíců úřadníků a jich rodin.

Ježto přítomné síly a prostředky provedenl projektu umožňují, doufají soukromí úřadníci, že se podaří opravdovým přátelům věci učini z osnovy zákon, vyhovující účelu aspoňo jisté míry. Appellují pak shromáždění na kruhy rot- hodující, aby se přičinily o zrychlené dojednánl a rozřešení otázky, jejíž vysoká důležitost byl již tak často veřejně přiznána poslanci, vládou, žurnalistikou, jakož i vynikajícími zástupi široké veřejnosti a jejímuž příznivému vyřízen přejí také zaměstnavatelé, jak svědčí sta sym- patických projevů písemných z nejnovějs doby. Vřelým doslovem předsedy pana Landy skončen sjezd, který byl v úvodu pozdraven sympatickým po- zdravem místního purkmistra pana dra. Jelínka jehož slova bouřlivě akklamována. Hojné pozdravy a projevy souhlasu, jež došly s všech stran, ukázaly, jakou důležitost soukromé úřad nictvo věci přikláda.

Denní zprávy. — Ve starých kolejích. Není tajemstvím jaká byla vlastně příčina pádu Körbrova. Moz si »Neue Freie Presse« sebe tajemněji nazn- čovati, co vlastně svrhlo bývalého chéfa vládp o tom nemůže býti pochybnosti, že nebyla t přilišná liberálnost a modernost Körbrova, jel nebyla po chuti jistým dvorským kruhům, zejmena ne »malému dvoru« ve Wallsee, nýbrt že loučiti se musil se svým postavením pre politické neúspěchy. Zapředl se do firní ideje, že nesmí nic provésti v politice vnittní zejmena že prstem nesmí hnouti na uspokojen