Ročník XXXXV.

V Praze, v pondělí dne 19. června 1905.

Číslo 166.

Na ranní a odpol. listy před plácí se: v Praze v admialslrai sa měsi na čtvrt lota . . . . 6 K — s dvají čonáškou na měsíe na čtnt leta . . . . 7 K 50 ve nllalkách! a K 30h pa měsío . Peštont na se . . . . : 3kei s drojí zásilkou na měet na čtvrt leta)

Válka rusko-japonská. Ke schůzce mírově. Z Washingtonu, 18. června. (Reut.) Když byl již Washington určen za místo pro schůzku vyjednavatelů o mír, pokusilo se ještě jednou Rusko v olázce té vyjednávati. Mezi ruskoua americkou vládou došlo ve věci té k výměně názorů. Prohlašuje se zde úřadně, že změna místa není pravděpodobna, poněvadž jest ne možna bez souhlasu Japonska, jež se již ohra- dilo proti volbě jiného místa evropského. Zále- žitost považuje se zde za vyřízenou. Generál Kuropatkin — pro válku. Z Moskvy, 17. června. »Spb. A.« Generái Kuropatkin projevil moskevskému maršálku šlechty své politování, že zemstva a města za- hájila smiřovací akci, zatím co ruská vojsk mají úplnou důvěru ve vítězství. Z Washingtonu, 18. června. (Reut.) Z zdejšího ruského vyslanectva bylo včera večer úřadně sděleno, že Rusko přijímá Washin ton pro schůzku mírovou. Japonská půjěka? Z Nového Yorku, 18. června. (Reuter. Zde se sděluje, že vicepresident japonské banky Takahashi byl do Japonska k úradám po- volán, bylo-li by radno — v případě uzavření míru — uzavřiti velkou půjčku v Americe nebo v Anglii anebo emitovati vnitřní půjčky. Na burse zpráva ta neučinila žádného dojmu.

Z Mandžurie. Z Petrohradu, 18. června. »Spb. A.« Z Godsiadunu se sděluje ze dne 17. června Včera bylo jedno ruské oddělení od 2. hodiny v noci do 8. ráno v boj utkáno. Ruská vojska očekávala postup nepřítele, jenž posunoval se se silnou pěchotou a dvěma bateriemi k Liaova- pingu, ve vzdálenosti tři kilometrů od vsi. Ruské dělostřelectvo přinutilo Japonce o 6. hod. ráno ustoupit na celé čáře. Současně se ukázalo, že jeden prapor, tr švadrony a jedna baterie Japonců obešla ruské levé křídlo u Dunliahe. Batterie zahájila palbu přimo na bok ruské posice, byla však ruským dělostřeleetvem brzy umlčena. O 8. hod. ranní spozorováno obcházení pravého ruského křidla plukem pěchoty, 20 švad onami a dělostřelecivem. Pravé ruské křídlo ruského oddilu musilo ze svých posic od Liaovapinku ustoupiti, aby připravilo útok jízdy. Zatím co ruský oddi na výšinách severozápadně od Liaovapinku měl krátký odpočinek, pozoroval jeho velitel, že se bliží k této vsi silná pěší kolona. Ruské ztráty činí jen 6 raněných. Z Tokia, 18. června. (C.-B.) Úřadně se sděluje: Jedno oddělení japonského středu od- razilo 10. června ruské přední stráže u Lin- chianpingu a pronásledovalo je. Pak oddíl ten napadl ruskou posici u Liaojanvapingu a po prudkém boji ji zabral. Na ruskou jizdu ustou- pivší na sever střilelo levé křídlo japonské, posléze byl nepřítel s těžký m ztrátami ve velkém zmatku za- tlačen. (Viz proti tomu opak v ruské depeši Dle výpovědí zajateů byl Liaojanvaping obsazen 5000 muži jízdy s 20 děly a částí vojska gen liščenka. Rusové, kteří pravděpodobně ( zachváceni byli panikou, zanechali zásoby části šatstva. Japonci mají na ztrátách: 30 nrtvých a 135 raněných, r uské ztráty nejsou známy, jsou asi veliké.

Události na Rusi. Z Petrohradu, 18. června. (Spb. ag.) C a a carevna vydali se včera se svými dětm z Carského Sěla do Petěrhofu na letní pobyt

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“, Z parlamentu. Z Vídně, 19. června. Dnes odpoledne sejde se poslanecká sněmovna, by pokračovala v roz- pravě o vládních předlohách v příčině podílu státu na některých lokálních drá- hách. Jest však pochybno, zdali se rokování to dnes dodělá. Na jednacím pořadu jsou po- lom zprávy immunitního výboru o 2 žádostech za vydání slovinského pokrokového poslance dra. Tavěara. Možno, že tato věc bude vů- bec s jednacího pořadu vzata, možná však, že dr. Tavěsr bude trvati na tom, aby se vyří- dila, poněvadž před svátky svatodušními pro- hlásil, že promluví velkou řeč o poměru slovin- ských liberálů ke slovinským klerikálům, ve které hodlá také promluviti o hr. Sternber govi. Potom dojde k prvnímu čtení proza- tímního rozpočtu na druhou polovinu tohoto roku, při kterém jménem poslanců če- ských slova se ujme posl. dr. Herold a pri kterém očekává se s pochopitelným zájmem prohlášení vlády. Prohlášení, ktere smluvil s českými poslanci bar. Gautsch, není a nemůže podle situace býti nižádnýn akademickým projevem, jakým bylo vyjádření ministra vyučování dra. Hartlao moravských universitách, dané r. 1902 ve vý- boru rozpočtovém a polom v plenu sněmovním a jakým bylo nedávno jeho vyjádření při prvém člení vládní předlohy o zřízení vlašské fakully v Roveredu. Takové deklarace nemohli by čeští poslanci přijati. Zaujali stanovisko, kleré jsme llumočili ve svatodušním čísle » Národních Lislůs v ten rozum, že slov již jest vy- méněno dosti, že česká delegace také vůc nynějsí vládě ve své vyčkávavosti osvědčila krajn

ochotu a že nadešla chvile, kdy musí se mini- sterstvo konečně v zájmu vlastním, v zájmu státním, zejmena však se zřetelem na říši uher- skou vzchopiti k positivním činům. Smlouva poslanců českých, o které s bar. Gautschem minulého týdne dvakráte jednali, byla po této stránce nepokrytou a rozhodnou a nezůstavila chefa kabinetu v nižádných pochybnostech o smý- šlení a disposicích poselstva národa českého. Bar. Gautsch nechoval se sice zamí- tavě, ale ton, jakým chtěl mluviti ve sněmovno při prvním čtení prozatímního rozpočtu na dru- hou polovinu tohoto roku — nikoli ve výboru rozpočtovém, jak pořáde v některých listech se opakuje — neměl oné určitosti, kterou češti poslanci považují nejen za žádoucí, ale za ne- zbytnou. Protože přijali osvědčení jeho, jež učiniti chce ve dnech nejbliže přištích — kdy to bude, nelze pověděti — předpokládáme, že vyhovuje hlavní podmínce českými poslanci položené, aby jevil se v něm viditelný pokrok ve splňování obou požadavků, které náleží v popředí aktuální politiky českého klubu a které zůstanou tam, dokud nebudou splněny docela. Jest to zabezpečení české uni versity na Moravě a jest to vrácen vniterní češtiny.

Zajištění druhé české university zálež v podstatě ve čtyřech faktech: 1. jde o místo, na kterém se zřídí, 2. jde o čas, kdy se zřídí, 3. jde o finanční prostředky na ni, 4. jde o personál pro ni. Neznáme znění vládního prohlášení, ale říci musíme, že není pouhým slibem, nýbrž že po dvou stránkách ohlašuje opatření, kterým aktivování české university na Moravě vstupuje do stadia hotových průprav. V době krátké, pokud jest vůbec možna, povolena bude první položka na tuto universitu v rozpočtu, budou jmenováni na české univer sitě v Praze professoři a docenti, kteří v daném okamžiku budou detašováni do Moravy. Rozhod nuti otázky místa, kam dáti se má česká uni versita moravská, zůstavena byla poslancům če- ským z markrabství samým již tehdy, kdy tato záležitost uvedena byla na přetřes a zůstavuje se jim také nyní.

Poslanci čeští v království ponechávaj v otázce té moravským svým kollegům naprostou a utori tu. Nechtějíce nijak předbihati jejich usnesen myslíme přece, že nemůže se státi v jiném smyslu, nežli negativním, nežli v zamit. nutí každého místa, kde nejsou podminky pro českou universitu vůbec, zejmena pak pro lé- kařskou fakultu zvláště. Myslime, že se bar. Gautsch pronese také o věcech uherských. Francouzští mlynáři ve Vídni. Z Vídně, 18. června. Návštěva fran- couzských mlynářů ve Vídni, počtem přes 50 mimo dámy, ukončena v sobotu dne 17. t. m. večeři, kterou dávali tilo na rozlou- čenou a na počesť mlynářů rakouských a če- ských. Prostorný sál byl do posledního míst naplněn a nálada byla nejen slavnostní ale srdečná, obzvlášťě pokud se týče vzájemnýc styků Franeouzů a Čechů. Franeouzové udilel své čestné medaille i zde, a byl jí vyznamenán i zástupce spolku českého, p. Dürich, jejž před- seda sdružení francouzského při tom oslovil zvláště srdečnou řeči, poukazuje nejen na obě- lavou ochotu pánů ale i dam, zejmena sl. Di- richovy, jíž všichni přítomni Francouzové vzdá- vají zasloužený hold. Pan Dürich ve svém po- děkování (jež i zde jako při uvílání bylo je- diné pronesené bez tlumočnika) pravil: »Dík svůj koněím ve slovech, nyní ve vlasti našía na všech její místech, ve velkých městech v nejmenších vesnicích, ve všech vrstvách ná roda tak oblibených, ve slovech, v nichž lid nás shrnuje veškerou svou sympatii k vám, všecku svou lásku ke krásné vlusti vaší, ve slovech Ať žije Francie!« Nadšení přitomnýchi Fran- couzů projeveno boučlivým potleskem a akkla- macemi na lato slova, předseda p. Troubso objal a polibil pak p. Düricha opětné za nadše ného provolávání přítomných.

Totéž opakovalo se při dalších slovech če- ského řečnika: »Připojuji k tomu slova na roz loučenou, slova, která vycházejí z hloubí srdee mého i mých krajanů, slova: Na shledanou ce nejdříve v Praze !« Vůbec pak byla otázka návštěvy Prahy p celý čas zdejšího pobytu franeouzských hosti živé přetřásána a president p. Traubat prohlási slib návštěvy při oslovení p. Düricha způsobem oflieiálním. Čechové byli i jinak ujišťováni, ž Francouzové vážně na to pomýslejí, přijíti, možno- již napřesrok a to přímo a beze všech za- stávek ve Vídni anebo jinde. Při hostině ko- nečně bylo též vzpomenuto Pešti, kam fran- couzští hosté se ublrají, avšak jen na dva dn ku prohlidee města, poněvadž vstup do mlýnů jim dovolen nebyl. Pan Dürich v dalším připitku poukázal tuto okolnost: »Nechci jmenovati zemi, kde se tak stalo a nemohu o tom pronésti úsudek než slovy: Jsou různé způsoby pohostinství. Přijdl však k nám a uvidite, že nebudete odehinán od naších prahů — z té prosté příčiny, že nemáme, čeho bychom před vám skrývali, ničeho, co by čelilo proti zákonu mravnímu nebo zákonu psanému.« I tento při- pitek byl živě akklamován. Jménem českých mlynářů poděkoval konečně p. Dürich i zástupei mlynářů rakouských p. Fuhrichovi za horlivost. při této příležitosti projevenou. My Čechové můžeme býti s návštévou tou velice spokojeni sympalie k nám tu byly na novo projeveny stupňovány; zástupcové češti téšili se zvláštn pozornosti. I při návštěvě ve francouzském

velevyslanectví dotklo se jich příjemně, že vele- vyslanec pan markýz de Reverseaux zvláště jemným způsobem vyznamenal sl. Dürichovu. Iv. O otázce kuriatního veta měli jste ve vašem listě již obšírnou úvahu *). V ní způ- sobem informativním byl vylíčen postup jednání v odboru pro kuriátní veto, návrh baron d'Elverta a korreferát dra. Stránské ho. Bylo pak podotknuto, že tak vyvinuly se věc ve starých smiřovačkách. V nových smiřovačkách, které jsou male riálně pokračováním smiřovaček starých, poda bar. d' Elvert ve schůzi dne 22. února 1905 svůj referát. Že nemýlili se ti, kdož tvrdili,ž bar. d'Elvert přijde zase se starými požadavky vysvítalo hned z odmitavého stanoviska českýeh poslanců vůči jeho návrhu.

Baron d'Elvert trvá při dřivějších svých zásadách ohledně kuriátního veta a z nich hlavně nechce popustiti při dvou, týkajíeích se z měny statutu měst autonomních a zři zování škol v menšinových obcích bez souhlasu jich zastupitelstev. V prvním svěm návrhu ve starých smiřo- vačkách vyhražoval baron d'Elvert právo veta obou kurií proti usnešením, kterými byly by změněny statuty autonom nie měst. V posledním svém návrhu v nových smiřovačkách jde však dále. Vyhražuje právo veta proti změnám statutů aufonomníeh měst bez žádosti jich zastupitel- stev. Posud totiž k usnesení o změné těchto statutů jest kompetentním zemský sněm bez ohledů, zda si toho zastupitelstvo toho nebo onoho autonomního města přeje. Pro příští čan má býti dle vůle Němců rozhodnou okolnost to, zda si změny obacního statutu zastupitelstvo přeje, zda o ni žádá. Bez žádosti takové ne- má býti sněm zemský kompetentním k usnášení se na změnách. Že cílem toholo ustanovení jest udržení pro Němce výhodných statutů měst Brna, Ol mouce, Jihlavy a Znojma a tím také udrženív nich nadvlády německé, leží na bíle dni a nen to také pro pozorovatele vývoje zemské politiky u nás žádnou novinkou.

Totéž ustanovení žádal pro nový obecn statut a volební řád při debatě o tomto před- mětu ve sněmovním odboru pro záležitosti obecní v posledním zasedání posl. Rohrer. Když návrh jeho, že nový statut brněnský nesmí být změněn bez souhlasu obecního zastupifelstva brněnského, v odboru padl, ohlásil jej Rohre jako minoritní votum a hájil jej v plenu sněmu. Ale i tam návrh jeho padl vše- mi hlasy proti hlasům němockým. Proti návrhu tomu hlasovali češuí poslanci, konservativní ai ústavácký velkostatek. Tento ovšem nikoli snad proto, že by byl s tendencí návrhu nesouhlasil, nýbrž proto, že čeští zástupci ve výboru pro obecní záležitosti prohlásili, že pro ten případ, kdyby velkostatek vůbec chtěl s mi- noritním votem Rohrerovým projeviti svůj sou- hlas, budou návrh nového slatutu města Brn obstruovati. Ústavácký velkostatek tedy prohlásil, že bude hlasovati proti návrhu Rohrerovu položil zároveň podmínku, že odmitne také vše- chna minoritní vota českých poslanců. Což se také stalo. Posl. bar. d'Elvert houževnatě trvá n tom, aby veto rozšířeno bylo v tom směru, by Schůze delegálů spolků státních úřadníků.v obe!ch s německými většina m nesměly bez souhlasu zastupitel Z Vídně, 18. června (C.-B.) Schůze dele stva zřízeny býti jakékolivěk gátů Ústředního, svazu spolků státních úřadníků Skoly. V prvním svém návrhu ve slarých v Rakousku, obeslaná 200 delegáty 45 spolk smiřovačkách mluvil jen o učilištích, která ne státních úřadníků ze všech korunních zemí, při jsou školami povinnými, nyní mluv jala resoluci na prospěch započtení a kt o školách vůbec. vitních přidavků do pense a sní

To jest opětné rozšíření ob ženídoby služebni s 40 na 35 let. sahu německého veta a jes namiřeno proti obecním školám, zřizova ným v němockých obcích na naše útraty a hlavně proti universitě. Ze středních škol jichž nutně ještě potřebujeme, týkalo by se usta- novení to zřízení středních škol v Jihilavě Znojmě. Posl. baron d'Elvert sice opatrně a také dobrotivě nám přiznává, že ustanovení to nemá platiti pro praeterito, slávajících již škol že se nelýká. A sladce hude píseň míru ve frási, že obyvatelstvo obou národností přijde samo časem ke klidné rozvaze a že dostaví se pak takov disposice, kdy příkrosti a rozporů proti zřízo- vání škol již nebude, jako je dosud. To jes sice hozká řeč, ale to, co od nás baron d'E vert žádá, jest naprosto nepřijat el ný m.

Váš dopisovatel v úvaze o obsahu kuriátního veta pravil, že bar. d'Elvert v nových smiřovač kách přijde opětně se starými návrhy. Měl pravdu Ale měl pravdy té jen půl. Neboť bar. d'Elver přišel nejen se starými návrhy, ale tyto ješte rozšířil a zostřil, takže nový jeho re ferát jest zhoršením starého, výsmě chem české trpělivosti a ať zůmyslným, neb bezděčným, přece však vážným důvodem pro české poslance, aby smutné a trapné této komedi učinili jednou rázný konee. Kdyby nám Němci vydali celý sněm a sobě ponechali jen jediného poslance, obrněného prá vem kuriátního vela v tomto rozsahu, pak ta kový jich dar pro nás znamená je zhoršení nynějších poměrů. Jakoby dali hladovému bochník chleba a zakázali mu. do něho kousnouti. To nám nynéjší náš krajíe bez tohoto zákazu přece jest milejším. Když výkonný výbor strany lidové o starých smiřovačkách řekl, že jsou »pouhým německým poutem pro zastavení přirozeného národního politického vývoje a postupu českého lidu na Moravě«, co měl by říci o těchto nových smi- fovačkách, v nichž baron d'Elvert přicház ještě s horšími a pro nás nepřijatelnými po žadavky?

Telegramy korresp. kanceláře Vlastnoruční list panovníkův bar. Fejórvárovi. Z Pešti, 19. června. (C.-B.) Současně s jme nováním nového ministerstva uherského zasla panovník nově jmenovanému ministerskému předsedovi bar. Fejérvárovi tento vlastno ruční list: „Milý barone Fejérváry Naplňuje mě velikou bolestí, že nemohl jsem doposud z majority poslanecké sněmovny říšské rady Mého věrného národa uherskéh žádnou vládu jmenovati, jelikož sjednocené strany majority nepředložily Mně žádný ta- kový program, na jehož základě bych z jejie řad zvolené vládě s plnou důvěrou svěřití moh osud národa uherského. Politováníhodná stag nace a nedělnost v zákonodárství přivádí M milované Uhry hospodářsky i morálně k ne- dohledně velké škodě. Ale já doufám, že nyn po odvolání vlády z minority a za povolán ministerstva z mužů, mimo strany stojících, docileno bude Mnou tak vřele želané vyrov- nání vynořujících se protiv, že v brzku opět bude mi možno v milovaných Mých Uhrách jmenovati ministerstvo z řad majority. Rá vidím a vílám sněmovní majoritou učiněné ná- vrhy ohledně reformy vnitřní správy a ná- rodohospodářských otázek; pokud pak se týče záležitostí - vojenských a přání neb návrhů. v tom směru učiněných, tu během času a na posledy v závazných prohlášeních vládních z r. 1903 dle možnosti jsem souhlasil. Opa- třeni, Mnou v armádě učiněná, mohla ovšem pohybovati se jen v souhlasu se zákonným vladařskými Mými právy a s nimi spojeným povinnestmi, jež naprosto musí býti dodržány aby nebyla ohrožena pro oba státy monarchie stejně důležitá a životní význam mající po- hotovost armády. Bylo by Míně zvláštní ra- dostí, kdyby se Vám vlivem Vašich styků s po litickýná stranami podařilo docíliti v mezíe Mnou právě vytčenýcb dohodnutí a tím usnad niti jmenování ministerstva ze sněmovní ma jorily. V Pešti, 18. června 1905.

František Josef I. m. p. Baron Géz Fejérváry m.p Císař v Pešti. Nový kabinet uherský. Z Pešti, 18. června, (C. B.) Císař přibyl sem o 11. hodině dopelední zvláštním dvorním vlakem. Na nádraží očekáván byl vrchním purk- mistrem Markusem a městským hejtmanem Rudnayem, načež odebral se do hradu. Z Pešti, 18. června. (C.-B) O půl 3. ho- diné odpolední přijal eísař v audienci odcháze jící členy kabinetu Tiszova. Ve 3 hodiny do stavil se ke zvláštnímu slyšení ministerský před seda baron Fejérváry, aby složil přísahu po něm tak učinili hromadně se objevivší m nistři Ladislav Börös (ministr obchodu), pod- maršálek František Bihar (ministr honvédo) Ondřej György (ministr orby) a ministr cho vatský Kovacsevics. Po přísaze přijal císa celý nový kabinet v delším slyšení.

Perský šach ve Vídni. Z Vídně, 18. června. (C.-B.) Perský šach přijal dnes o polednách diplomatický sbor a vy konal u členů cisařského domu návštěvu. Večer konala se u perského vyslance hostina. Změna v minisferstvu francouzském. Z Paříže, 18. června. (C.-B.) Úřadní lis uveřejňuje dekret, týkající se jmenování mini- sterského předsedy Rouviera ministrem za- hraničních záležitostí a podsekretáře M érl'o n ministrem flnancl.

Otázka marocká. Z Paříže, 18. června. (C.-B.) Pařižský ko mitét mezinárodní ligy mlru a s vo body vyslovil názor, že by vláda francouzská a ostatní vlády, které podepsaly konvenci o ma rocké otázce, daly světu krásný příklad úcty před právem, kdyby schválily žádost sultánovu za svolání mezinárodní konference.

Hepokoje na Balkáně. Z Cařihradu, 18. června. (C.-B.) Srbs ká tlupa, zničená v úterý u Petralice, záležela ze 42 mužů a velel jí Dončevič. Překročila krátce před tím srbskou hranici. Téměř sou- časně byli zajati členové jedné právě se tvořie tlupy řecké. Dásledně prováděná turecká opa- tření na vyhubení tlup byla v poslední době velice úspěšná. Z Cařihradu, 18. června. (C-B.) Včer v nocí došlo k boji s jedenáctičlonno tlupou srbskou u Belanovců v okresu kumanovském, ve vilajetu skopijském. Z vo- jáků byl jeden zabit, tlupa ztratila šest mrtvých.

K nástupnictví Delyannisa. Z Alhén, 18. června. (C.-B.) Dely an nisté usnesli se ponechati jmenování nového ministerského předsedy ministrům a Romovi Má se za to, že Roma sám převezme p ro za tím úřad předsedy ministerstva

Moravské smiřovačky.

*) V čísle ze dne 13. února t. r. (Pozn. red) V drobném prodejí: ranri č0le o sobě . . . za 8 odpablednní . . . za 2 Ve dllalkách na venkově rauní či-lo. . . . . . . . 10 ospolední . . . . . . . . Bh Inserá t platí se hotové zapřel. Přečplacení a inserty přijímá sdmini- strace v Míarianské ulici č, z. Tam nacházají ae též rrdlakne tlskárna a expedice „Národnich Listů- Rukopity se nevracsji.

O změně volebního řádu pro sněm království českého. (Členská schůze »klubu ml adš generace národní strany svobodo- mysl né.«) Původní zpráva »Národních Listů-. »Klub mladší generace národní strany svo- bodomyslné« uspořádal v pátek dne 16. t. m členskou schůzi — první v novém správnín roce — věnovanou rozpravě o chystané osnov změny volebního řádu pro sněm království če ského. Úvodní zprávu podal jednatel klubu pan JUDr. Otakar Herold, kandidát advokacie n Král. Vinohradech. Obral si za úkol vylíčiti jednak dějinný vývoj otázky volebního řádu pr sněm král. českého od roku 1848 až do doby nynější, jednak snahy o nápravu volebního řádu, dosud platného. Tímto způsobem vyznačoval vzájemný poměr a souvislost vládních osnovi zákonů, volebního řádu se týkajících, i návrhů, jež poslanci sněmu na změnu volebních řádů podávány byly. Konečně podrobil rozboru chy- stanou nyní volební reformu, upozorňuje na vý- znam změn zamýšlených, jakož i na snahyo změnu zemského zřízení, spojené a spojované s ohlášenou osnovou. Po referátu p. JUDra. Otakara Herolda, který odměněn byl pochvalou a potleskem, rez- vinula se velmi čilá debata, již zúčastnili se členové klubu mladší generace národní strany svobodomyslné i hostě, kteří náležejí jiným stranám politickým, zejmena straně realistické. Z hosti těch promluvili pp. dr. Schiessl a od- borný učitel Václav Beneš. Předseda klubu, kandidát advokacie dr. Václav Ulrých, obral si za předmět řeči své výtky, jež při otázce změny volebního řádu pro sněm jiné strany uvádějí proti poslancům ná- rodní strany svobodomyslně a delším výkladem námitky tyto jednu po druhé vyvracel.

Mistopředseda klubu p. JUDr. a Phdr. Bo- humi! Baxa, poukázal rovněž na dějinný vývoh otázky volebního práva v král. českém, naček vyslovil se pro cestu vývoje práva volebního směřující k rozšiřování jeho, až se dospěje k konečnému cíli, všeobecnému právu hlasova- eímu. Rovněž řeč p. dra. Boh. Baxy přijata byl s živou pochvalou. Dalším řečníkem z řad člen- stva klubu bylo pak proneseno několik námitek proti chystané předloze; o námitkách těch po- dali vysvětlení zpravodaj p. dr. Otakar Hlerolda později tajemník G. Moudrý. Dr. Theodor Goller promluvil ve prospěch všeobečného práva hlasovacího. Při tom sděli některé svoje názory osobní dle soukromých svých studií. Po několika poznámkách tajemník G. Moudrého pronesl některé pochybnosti o chy- stané volební reformě JUDr. Schieszl, načež učitel p. Beneš vyslovil souhlas s jednou části výkladů na schůzi přednesených, s jinými však nesouhlasil. Obecní starší pan Václav Prášek přimleuval se za reformu volebního řádu, která by veškeré voličstvo rozdělila ve tři vol. sbory, načež dokazoval nulnost řádně organisace ob- čanstva k vůli volbě dokonalých co možná po- slanců. Debata, která byla velmi živá, měla cel- kem rychlý spád, přes to však protáhla se do pozdních hodin nočních. Pouze vzhledem k po- kročilé době letní, která není přízniva pořádání častějších schůzí, bylo upušténo od úmyslu, aby byla v nejblizších dnech svolána další schůze »Klubu mludsí geherace národní strany svobodo- mýslné« s týmž programem. Schůzi zahájil předseda klubu p. Václav Ullrych srdečným uvitáním účastníků i hosti, zejmena zemského poslance p. P. F. Krejčího, načež poukázal na důležitost olázky volebního řádu vůbec, tudiž také na potřebu, by mladšt generace národní strany svobodomyslné se oláz- kou tou co nejvážněji obírala.

Jednatel klubu JUDr. Otakar Herold po- jednal o otázce změny volebního řádu pro sněm království českého řeči přes hodinu trvavší. Vláda oznámila v posledním zasedání sněmu, že v zasedání příšlím předloží návrh na změnu zemského zřízeni a na změnu volebního řádu. Pro účelnou úvahu a posouzení obou návrhůa k vůli určení stanoviska k nim jevi se vhod- ným připomenouti si historický vývoj snah, jež až po nynější dobu ke zmíněným reformám směřovaly. Pokud jde o ohlášené předlohy vládní, je znám hlavné obsah návrhu na změnu voleb- ního řádu, a to ze zpráv časopiseckých, jež Ize pokládati za správně, poněvadž z vládních kruhů ani v nejmenším nebyly popírány. Řečník vykládal potom zevrubně výv otázky volebního řádu pro sněm království če- ského po stránce dějinné, a to od r. 1848. Všechny dosavadní volební řády, německými stranníky sestavované, úmyslně sledovaly jediný eil, posilniti postavení Němců a velkostatkárů na českém sněmu. V r. 1863 vypracoval Frant. Palacký návrh na spravedlivou změnu volebního řádu, jenž však byl a limine sněmem zamitnut. V r. 1866 předložen sněmu za přiznivějšího postavení Čechů návrh státoprávní adresy k pa- novníkovi a osnova nového volebního řádu. Návrh nedočkal se však uskutečnění. Spolu s reskriptem z 12. září 1871 předložil hrabě Hohenwart sněmu osnovu volebního řádu, Ani lato osnova nebyla uzákoněna. Zemský výbor předložil v r. 1876 osnovu na změnu volebního řádu, jež nebyla však v plném sněmě projednána. Rovněž předloha vládní z roku 1880 zůstala pouhým návrhem. Na základě punktaci z r. 1890 podala vláda v r. 1892 sněmu novou osnovu s dalšími změnami. Také tato osnova padla. Poslanci nár. strany svobodomyslné podali ve všech obdobích sněmu, co tam zasedají, řadu opravných návrhů.