1
masthead
Románová přiloha „Národnich Listů“ k číslu 266. ze dne 27. záři 1905.
3
article
Jak si pan Romain Daurignac vy
jel do Ameriky
Po celý čas od památného dne, kdy Romain
Daurignac, bratr »velké Terezy«, opustil přítmí vě-
zeňské koby ve Fresnes, trestnice jižně od Paříže
položené, nebylo o dobrém muži tom ve veřejnosti
ani slechu.
Pojednou vynořila se osobnost jeho za oceánem
v Novém Yorku. Kmitl se na hvězdnatém obzoru
amerického firmamentu jako letící meteor
Lačné ruce zřízenců přistěhovaleckých úřadů sá-
paly se po jeho průvodních listinách a sotva že se
objevil, již již odkazovaly jej do Ellis-Islandu, ne
příliš vábného stanoviště cizozemců, v němž jsou nu-
ceni čekati na příjezd lodí, které je dopravují »p
šňůře« zase tam, odkud přišli. A proto milý pan
Romain zanášel se nevinným plánem, že se projed
územím Spojených států.
Bezohlední škarohlídové ve stejnokrojích úřad-
ních zřízenců uvidí prý, zač je toho loket, že
proti němu tak zburta zakročili a že mu v cestě po
Americe zabránili! . . . Pan Romain prý jim po-
svítíl
Jak vidno, neztratil za dobu několika roků, jež
virtuosní spoluvinník millionových podvodů za mří-
žemi ztrávil, ani dost málo kuráže a sebevědomí!
Spolehá se patrně stále ještě na bývalé štěstí a
odvahu.
Paní Humbertová — pokud víry přiložiti možno
slovům pana Daurignaca — chystá prý se po odpykání
trestu vyrukovati s novým »sensačním« odhale-
ním... Snad dokonce kuje záměry, že neprodleně
nastoupí ve známé »Crawfordovo dědictví« ... a že
strestá celou řadu lidí za ono pověstné předivo lží.
pro něž vzali ji členové pařížské poroty svobodu n
plných pět roků . ..
Daurignac
Tereza
Ellis
Romain
Jaca
Humbertová
Daurignaco
Crawfordův
Amerika
Paříž
Nový York
Island
spojený stát
4
article
Pan Romain prý chtěl v Americe jednati na
vlastní pěsť. Nač měl zálusk, ovšem nenváděl.
Protože v Americe nechtěli o něm ani slyšet, vrach
se s blahou myslí do Francie. V nejhorším případě
stane se snad truhlářským pomocníkem, jako se jím
vyučil ve Fresnes-
Zdá se, že truhlařina jest ve francouzských kri
minálech řemeslem zlatého dna; alespoň oprav
ňuje k domněnce té případ páně Romainův. Nejen
že při příjezdu do Ameriky vládl hotovostí 250 fr.
kterými se před americkými úřady prokázati mus
každý přistěhovalec, aby jimi podal důkaz, že nepři-
padne zemi na obtíž, anóbrž choval i celou sbírku
úvěrních listin, svědčících zvučným firmám ameri-
ckých bank a peněžních ústavů... Všechny peníze
ty uspořil si vzorný a přičinlivý ten muž za vraty
trestnického nádvoří v práci, v potu a strádání .
A tu máš čerte kropáč: nešťastník vsedl na lod
a právě ve chvíli, kdy dorazil ke kýženému pobřeží
vlasti svobody... přišel neznámý dlouhoprsťák, ja-
kýsi prohnaný X nebo Y a seznav patrné, že pan
Romain jest naivním, nezkušeným človíčkem, vytáh
mu z kapsy vše, co tam měl. Obnášelo to celkem
3200 franků ..
Kdyby byl politování hodný pan Daurignac, jenž
si z různých příčin zaměnil rodné jméno ve zvučný
pseudonym pana z »Rogierů d'Athěne«, o věci učí-
nil trestní oznámení, byl by se musil státnímu za-
listupitelství svěřiti se svým přísným inkognitem ..
Ano, býval by nucen odhaliti úřadům taje svých
zplánů, vedoucích jej do širých krajin nového světa
a působiště ..
Romain
Romainův
Daurignac
Rogier Athěne
Amerika
Francie
5
article
Proto raději chytře mlčel. Rozhodl se, že ani
oznámení na neznámého pachatele zatím nepodá
že zachová vyčkávací stanovisko až do doby opět
ného vkročení na půdu staré vlasti.
A tak není vyloučena naděje, že se s joviálním
a bodrým panem Romainem sejdeme brzy. znova
někde před soudním tribunálem, jenom že tentokráte
nikoliv jako s obžalovaným švindléřem, nýbrž jako
s mužem, hájícím své svaté právo k poctivému
mozolně nabytému jmění.
Zloděj má se nač těšit — —-
Nepravíme, který . ..
Romain
6
article
= Upálen na hranici. U přítomnosti svého bratr
a sestry, obklopen davem nejméně dvou tisíců mužů.
žen a dítek, byl minulého týdne černocn Štěpán Aron
upálen na farmě J. Browna blíže Howardu v Texasu.
Na sta osob, které se nezúčastnily činně lynčování
pozorovalo plameny a kouř se střech obydlí a stodo
ma míle daleko. Mezi lynčovníky bylo asi 300 mužů
na koních. Aron, jenž byl 21 roků stár, obviněn byl
ze zločinu nemravného, jejž spáchal na ženě jednoho
z howardských farmářů. Vězeň po svém dopadení je
pliznal ke všemu a ihned také došlo k usnesení, aby
byl popraven. Všichni farmáři v okolí byli obeznámeni,
aby se dostavili v sedm hodin večer do Howardua
byli přítomni upálení Arona, jemuž pak sděleno, aby
se připravil k smrti. Když přiblížila se stanovená ho-
dina; černoch dopraven byl na farmu Brownovu a
mažitel daroval davu stáj, aby z dříví sbořením zí-
skaného postavena býti mohla hranice. Černoch při-
poután byl řetězem ke kůlu, kolem něho až po oči
nahnomaděno bylo dříví a vše polito petrolejem. Než
byl připoután, bojoval černoch zoufale o život a ně-
kolikráte sražen byl k zemi; mstitelé však byli při
tom opatrni, aby nebyl ztlučen do bezvědomí. Aron
proil srdcelomně, aby nebyl upálen a aby jej raději
pověsili nebo zastřelili. Otázka ve smyslu tom před-
ložena k odhlasování davu a většina trvala na upálení.
Štěpán Aron
J Brown
Howard
Aron
Brownův
Černoch
Texas
7
article
Pak Aron žádal, aby mu bylo dovoleno telefonovati
na rozloučenou svému bratru a sestře, osm mil vzdá-
leným. Žádosti jeho bylo vyhověno a příbuzní hned
na to prosili, aby mohli ještě naposledy pokrevence
svého spatřiti. Odhlasováním přítomných bylo lyn-
čování ještě na hodinu odloženo, aby možno bylo
bratrovi a sestře v čas se dostaviti. Když pak hranice
byla zapálena, smrtelný zápas černochův ustál v pěti
minutách. Za třicet minut, když z hranice zbyly jenom
oharky a na uhel opálený trup Aronův, dav se tiše
rozešel. Kosti a popel oběti sebrány byly bratrema
sestrou. Úřadníci, kteří spěchali do vzdálenosti 26 mil
na jeviště hrozné tragédie, vrátili se do Waxahachie,
okresního sídla, v noci. Vypravovali, že vůči množství
davu byli bezmocní a vzdálili se raději, než aby byli
nečinnými svědky příšerné popravy. Mezi davem byii
bývalí vojíni a všichni jednali ze společného popudu.
Před popravou nepomýšleli mstitelé na to, že by snad
vojsko mohlo zakročiti a v práci jim brániti. Paní
Norrisová dlela samotna v pondělí doma se svým dí-
tětem, když přepadena byla Aronem. Seděla v houpací
židli, když černoch otevřel zadní dvéře a přikradnuv
zo tiše za ni, chopil ji za krk. Napadená žena dala se
Aron
Aronův
Norrisová
Waxahachia
8
article
do křiku a snažila ze mu ubrániti, avšak černoch
praštil ji několikráte kladivem do hlavy, takže ztratila
vědomí. V tomto stavu ještě byla, když vrátil se její
manžel z Waxahachie. Povolaným tékařům teprve za
několik hodin podařilo se k životu ji přivésti. Paní
Norrisová byla s to podati podrobný popis útočníkův
a prohlásila, že pracoval minulého jara pro jejího mu-
že a že jej dobře zná. Celý kraj byl pobouřen násled-
kem zločinu a rozeziené občanstvo vydalo se ihned
na pronásledování zločince. Paní Norrisová, která
čítá 24 roky, tone dosud v nebezpečí života.
Zemřelí v Praze.
Dne 18. září: Rosol Bohumil, syn kočílio, 5
týdnů, čp. 994.—I. Beer Rudolf, svob. magistr phar-
macie, 68 roků, čp. 1134—II. Černý Antonín, syr pe-
kařského pomocníka, 11/2 roku, čp. 556—VII. Chru-
dimský Václav, syn zedníka, 14 dní. — U Mil
srdných sester: Bluchová Kateřina, vdova po
truhláři, 78 roků. Hnutová Filomena, manželka děl-
níka, 45 roků. Novák Karel, syn dělníka, 15 roků.
Pokorný Josef, žen. kočí, 52 roky. — Ve všecbe-
né nemocnici: Soukup Josef, žen. dělník, 50 roků.
Tůmova Františka, dcera průvodčího vlaku, 17 roků.
Weber Antonín, žen. povozník, 65 roků. Žvejkal Josef
žen. přádelník, 45 roků.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Odpoledne o 2. hod.
Ve středu 27. září.
Tragedie člověka.
Dramatická báseň výpravná o 3 aktech, s předehrou
a dohrou a 14 obrazech. Maďarsky napsal Emerich
Madách. Přeložili Frant. Brábek a Jaroslav Vrchlický.
Hudbu složil Frant. Picka. Režisér Jaroslav Kvapil.
Dirigent František Picka.
Ve středu 27. září.
287. hra v předpl.
(3. čtvrtka.)
Norrisová
I Beer
Rudolf
Antonín
Václav
Novák
Karel
Josef
Soukup
Tůmův
František
Weber
Josef žena
Král
Madách
Brábek
Vrchlický
Picek
Kvapil
Praha
Maďarsko
Hnutová Filomena
národní divadlo
Rosol Bohumil
U Mila
Bluchová Kateřina
9
article
ŠÁRKA.
ŠÁRKA.
Zpěvohra o třech dějstvích. Stožil Zdeněk Fibich.
Text napsala Anežka Schulzová.
Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák.
Začátek o 7. hod.
Konec po 1/210. hod.
Šárek
Fibich
Schulzová
Kovařovic
Robert Polák
10
article
Lidové divadlo „ Urania“ v VII. části Praby.
Lidové divadlo „ Urania“ v VII. části Praby.
V zahradě I. pražského měšť. prvovaru
Ve středu 27. září.
Novinka: Naši žebráci.
Hra se zpěvy a tanci o 5 obr. Napsal A. Neidhart.
Hudba od K. J. Fromma. Přeložila O. Fastrová.
Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý
Začátek o 7. hod.
A Neidhart
Fromm
O Fastrová
E Stará
lidový divadlo
Praba
11
article
Arna na Smichnyň (bliže Palaokélo
Arna na Smichnyň (bliže Palaokélo
mostu).
Ve středu 27. září.
Začátek o 7. hod.
Novinka. Pomsta Amorova. Poprvé.
Velká výpravná fantasticko-komická ruská operetta
o 3 jednáních o 2 proměnách. Text napsal Ljubo-
mirov. Pro české divadlo upravil Josef Kubík. Hudbu
složil Eduard Válek. Scénicky uspořádal a chored-
grafickou část nastudoval režisér Josef Kubík.
Arna
Amorův
Ljuba
Kubík
Válek
Smichnyně
12
article
Pištěkovo lidové divadlo vinohraneot
Pištěkovo lidové divadlo vinohraneot
na Král.
Ve středu 27. září
Začátek o 7. hod.
Tajemný host.
20700
Sensační hra o 5 dějstvích. Napsal L. Mattuš.
Král
L Mattuš
Pištěkův lidový divadlo
13
article
Po snídani ubíral se se svým majetkem do Drybonu
a Pedro klidně pozoroval z pastviny jeho odjezd; nebot
koně jistě poznávají, byť i nepatrněji než lidé, černé
kouty, do nichž se jejich osud obrací.
Pony se přestal pásti a díval se na vůz s poštou,
jedoucí kolem; ale jeho pán, sedící ve voze, střehl se,
aby se neobrátil.
Pedro
14
article
zpíval Krátký pronikavým pasteveckým přízvukem. Nechal
Pedra projeti různě na ukázku, přiváděje jej v širokém
kruhu těsně k Balaamovi a pak s ním zmizel v prachu
na cestě podél levého břehu.
Balaam za ním hleděl a drsně se zasmál. Vídal
pstruhy takto se házeti, když je po prvé překvapí udice
v jienu. Věděl, že Krátký se pochlubí svým koněm a vě-
děl, že láska Krátkého k Pedrovi se nerovná jeho nouzi
o peníze. Zavolal jednoho ze svých lidí, vyptával se ho
něco o hrázi při ústí průsmyku, kde začínala hlavní za-
vodňovací strouha, prohodil něco o dlouhotrvajícím suchu
a potom kráčel ke dveřím jídelny, kde, jak tušil, setkal
se s Krátkým.
»Poslyšte,« řekl mladík, »myslíte, že je to nějaký
způsob mluvit tak o dobrém koni?«
»To může viděti každý hlupák, že ta noha je
prasklá,« řekl Balaam. Ale prohlížel si Pedrovy plece, jež
byly pěkně založeny; obdivoval se jeho ocasu a hřívě,
tmavší nad ostatní žlutavě šedou srsť a také šíři mezi
očima.
»Nuž, abyste věděl,« fňukal Krátký, »že je prasklá
právě tak, jako že je vaše noha korková. Myslíte-li, že ta
pravá noha není dosti silná, tedy vám povím, že se tak
narodil. To nemá žádný význam, neníť slabá. Jen ho jed-
nou zkuste. Je zdravá a silná jako ze železa. On nikdy
neklopýtne a nikdy s vámi neskáče. Je hodný a čiperný.«
A mazlil se se svým ponym, který zvedal kopytoa
dával pac.
Balaam ovšem nijak nemyslil, že by noha byla
prasklá i přijal na se nepředpojatou tvářnost, jakoby rád
uvěřil tvrzení Krátkého, jen kdyby mohl.
„Vir giňan“.
Pedro
Krátký
Balaam
Pedrův
Krátká