V Praze, v úterý dne 26. září.

K číslu 265.

Na »Národní Listy ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíe 3 K 80 h

NARUDNÍ

Rozpočet státní na rok 1906. Z Vídně, 26. září. (Zvl. telegr. zpráva »Nár. Listů «.) Podle finančního zákona, dnes na r. 1906 předloženého, činí výdaje 1.819,042.210 K. Příjmy 1.822,027.401 K. Přebytek tedy 2,985.191 K. Na umoření státního dluhu vydá se obligaci za 16,399.300 K. Vláda zmocňuje se, by na vybudování tele- fonu z přebytků r. 1904 užila 11 mill. K. České věci v rozpočtu na r. 1906. (Zvláštní telegram »Národních Listů«.) Z Vídně, 26. září. Ministr financí dr. Kosel podal v dnešní schůzi poslanecké sněmovny řádný rozpočet na r. 1906. Z podrobných rozvrhů vyjímáme — jako každý rok — pozoruhodné položky na po- třeby české. V rozpočtu ministerstva vnitra povoluje se- Na stavby silniční: na silnici v obvodu města Veselí n. L. 4500 K, na rozšíření silnice z Litomyšle na Jičín do Rumburku 3000 K, na dlažbu silnice velvarsko-teplické 31.2 km, 2500 K, na most přes Oharku poblíže Vršovic 1. spl. 7500 K, na dlažbu silnice velvarsko-teplické km 52.375 až 53.550 1. splátka 10.000 K, na sil- nici Čachrov—Nemělkov 1. spl. 5000 K, na dlažbu černo-kostelecké silnice od km 3—4.13 1. spl. 20.000 K, na most mezi obcemi Sázavou a Černou Budou 1. spl. 10.000 K, na přestavbu mostu přes Úslavu 1. spl. 55.000 K, na dlažbu silnice českohrodsko jihlavská od km 1.61— 3 o 1. spl. 10.000 K, na dlažbu silnice novobydžov- ské v N. Bydžově 2. spl. 10.000 K, na rekon- strukci okr. silnice novoměstsko kysibelské před- městím Nového Města nad Metují 2. splátk 10.000 K, na rekonstrukci okr. silnice Dobruška Opočno—Mezříč 2. spl. 2000 K, na dlažbu silnice

českobrodsko-jihlavské na pražském předměstí v Kolíně, 2. spl. 12.000 K téže silnice v Čá- slavi, 2. spl. 20.000 K na stavbu mostu u Davle přes Vltavu, 3. spl. 12.500 K na most přes Jizeru v Zámostí, 3. spl. 3000 K na dlažbu silnice říšské v Praze a Bubenči, 3. splátka 10.000 K na stavbu mostu přes Labe v Lito- měřicích, 3. spl. 100.000 K na přestavbu sil- nice v Libni, Vysočanech a Hloubětíně, 3. spl 6000 K na silnici sobkovickou, 4. spl. 5000 k na silnici Pastvín-Vlčkovice, 4. spl. 6000 K na silnici Jamné-Vorlíčka, 4. spl. 6000 K na most v Nekoři, 4. spl. 5000 K na silnici z Nebeské Rybné doHamrnice, 4. spl. 3000 K na silniciz Čermné do Petrovic, 4. spl. 5000 K na silniei z Petrovic-Čiháku do Skuhrova a Klášterce-Ku- newaldu, 5. spl. 31.300 K na silnici v Pečíně 8000 K, na silnici z Roketnice do. Stichovie, 6. spl. 20.556 K na kostkovou dlažbu silnic v okresu smíchovském. Na Moravě: 1. splátka 10.000 K na sil- niční válec, 1. splátka 25.000 K na most přes Bečvu ve Hranicích, 2. splátka 16.000 K na nový most přes řeku Tess, 2. splátka 6200 K na rekonstrukci starého mostu přes tutéž řeku. Ve Slezsku: na další dlažbu silnice ostravsko-těšínské 3. splátka 14.000 K, na most přes Olšovku 3 splátka 8800 K, na most přes Morávku 3. splátka 17.642 K. Na stavby vodní: na regulaci Vltavy 223.793 K, Labe 195.000 kor., na holešovický přístav 50.000 K, na slu- žební budovu pro poříčního ve Štěchovicích 2. splátka 20.000 K, na kanalisaci Vltavy a Labe od Prahy k Úsu 10. spl. 2,020.000 K. Na Moravě: na regulaci Odry 1000 K Moravy 2000 K, na ochrannou stavbu v Mor Ostravě 10.000 K. Ne regulaci Odry, Opavy, Olšavky a Oleš- nice 67.000 K. čislo v Praze za, 21 a na venkově za 3t Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice

Na koupi domu pro místodržitelský archi- a malostranskou stráž 4. splátka 31.234 K, na koupi domu pro státní úřady v Prostějově 1.a 2. splátka 5778 K, v Brně 8. a 9. spl. 2355 korun. Na úřadní budovu v Krňově 3. splátk 31.331 K. Na polepšovnu pro děti školou povinné v Králíkách 2 spl. 50.000 K. V rozpočtu ministeria vyu č o vl á n povoluje se: Hudební konservatoři v Praze 35.000 K, hudební škole v Řečově 12.400 K, v Přísečníci 6000 K, spolku »Gregora« v Písku 1000 K, hudební škole »Matice školské« v Č. Budějovi- cích 3000 K, hudební škole v Řečově a Pří- sečnici na učivo po 600 K, oné 5 stipendií po 200 K, této 3 pro frekventanty vyšších tříd po 400 K. Hudebnímu spolku v Brně 2000 K, filharm. spolku »Besedy« 2000 K, spolku pro pěstování chrámové hudby na Moravě 4500 K. Městskému museu v N. Bydžově 400 K, vlasteneckému musesejnímu spolku v Olomouci 600 K. Místnímu museu v Bělohradě 1000 K, Klubu přátel umění v Brně 1000 K. Na restauraci vlašského dvora na Horách Kutných 8. spl. 6000 K, na pražský dóm 50.000 K, na restauraci chrámu sv. Jiří na Hradčanech 8000 K, na restauraci městských bran v Rakovníce 3 spl. 2000 K, na restauraci chrámu sv. Vavřince v Jabloném 3 spl. 2000 K, na restauraci tak zv. »kamenného domu« na Horách Kutných 1. spl. 1000 K. Na restauraci chrámu sv. Mikuláše ve Znojmě 25.000 K. Na dodatečné práce ve chrámě sv. Bar- bory na Horách Kutných 7. spl. 5000 K. Na zvýšené výdaje pro farní chrám va Schwarzbachu 3840 K, na restauraci chrámu sv. Havla v Praze 10.660 K, na nový chrám

FEUILLETON. Rozumná ženuška

Napsal Maurice Donnay, přel. B. Slívová. Simona Carrésová, 24 roky, Marcel Carrés, 32 roky. Pe snídaní, v boudoiru krásné, elegantní paní Car résové. Tato rovná květiny do různých váz a hovoř při tom se svým chotěm, který se pohodlně protahujo na pohovce. Marcel: — Kam jdeme dnes večer? Nejdeme nikam? Neobědváme v městě... ne jsme pozváni na zábavu? Simona: — Ne. Marcel: — To je zvláštní! Nuže, jestl chceš, půjdeme na oběd do Elysejských polí večer ukončíme v loži některého menšího di vadla. Simona: — Už jsem poručila oběd na dnešek... nebylo by to naprosto moudré;a pak jednou za čas můžeme vždy zůstati doma. ušetříme. Což je tak nudné, máme-li ztrávit večer sami dva? Marelel: — Ale ty jsi velmi rozumná víš dobře, že si nic jiného nepřeji, naopak jsem tím rozradován, potěšen. (Jde k oknu.) Jaké hrozné počasí! Jenom aby takový nebyl také červenec, toho se obávám. (Lehne opět na po- hovku a zívá.) A kam půjdeme do opravdy toto Simona: — Kam budeš chtíti. Marcel: — Jsme pozváni na cestu do Norska na jachtě Boumdihaisových; uvidíme fjerdy, to je nádherné Simona: — Ale my nemůžeme vydati se na cestu s těmito lidmi, kteří jsou dvacet- krát bohatší než my, nenecháme si přece pla titi podobnou cestu! Marcel: — Bude celá společnosta každý zapiatí svůj díl; jinak, to se rozumí, n chtěl bych . . . léto?

Simona: — Ano, ale způsob, jak ce stují Boumdihaisovi, nehodí se pro nás, ne můžeme se jim rovnati se svými příjmy. Marcel: — Jak chceš. Pojedeme tedy do Skotska, docela sami, ke břehům jezer. Simona: — To jest také velmi drahá cesta. Marcel: — Což nevíš, že u horalů skot- ských se pohostinství neprodává? Zaplatíme pcuze jízdné a najíme se u dobrých lidí.. bude to velmi zajímavé. Simona: — Ty nejsi nikdy vážný. Ne žádnou dalekou cestu. Marcel: — Co tedy? Garennes-Bezons? Becon-les-Bruyěre? Simona: — Půjdeme prostě k rodičůn do Frobertvillu. Marcel: — To bude zábavné! Simona: — Na venek chodíme k vůl odpočinku... a pak tím ušetříme. Marcel: — Bože, jak jsi audna s tím věčným šetřením... Zdálo by se, že jsme na mizině. Což bychom šli k moři na několik neděl? Simona: — Budeme-li žíti stále tímto způsobem, budeme na mizině co nejdříve. Mu síme být opatrni. Marcel: — Buďme opatrni, ale jinde než u tvých rodičů. Jeti do Frobertville! T raději zůstanu v Paříži, spustím záclony a řeknu, že jsem jel na břeh jezera Comského. Mám náhodou dopisy, které mi odtamtud posla loni Faucheur, opíšu je a budu je posílati zná- mým. Simona: — A dáš je na poštu v ulie Meixonirově. Marcel? — Máš pravdu. Simona: — Mohli bychom jeti do ně- jakého méně známého místa, do Vaucottesu na příklad. Tam není kasino, ani hotel, ani lá- zeňských hostí, úplný klid Právě letos Lévy- Blochovi nejdou tam a pronajali by nám svou villu za babku.

Marcel: — Ty šílíš!... vždyť já ji znám, tu villu Lévy-Blochových, je to jako psí budka. A potom, co by tomu kdo řekl, kdy- bychom jeli do Vaucottesu? Myslilo by se, ža jsme na mizině. Simona: — Ztratili jsme v posledním čase značné sumy... dvě stě tisíc frankův bance Rasourdově... naše akcie také značně klesly . .. Marcel: — Vím to dobře. Simona: — A nestaráš se o nic... ži- ješ jen, žiješ stále stejně... tatínek se mnou hovořil o tom včera velmi vážně ... řekl mi, že budeme-li takto pokračovati, budeš nutně musit také sám pracovati. Marcel (směje se): — Ten je výborný, ten pan tchán!... Pracovat!! .. Simona! — Nevidím v tom nic směš- ného. Můj otec také pracoval a jak. Do Paříže příšel v dřevěnkách a nyní se vozí v kočáře. Marcel: — Nemyslil jsem, že je s námi tak bledě, ale když je tomu tak, jsem ochotea pracovati, ale co jen, co? Simona: — To není mou starostí, máš desti známostí... Mohl bys dobře vstoupiti do některé administrace nebo do závodu. Marcel: — Ale všechna místa jsou ob- sazena, na každé uprázdněné místo čeká sto uchazečů. Vždyť znám lidi, kteří studovali uni- versitu a jsou průvodčími na elektrické tram- wayi. A potom, dovedeš si mae představiti, se- dícího v kanceláři? Simona: — Zvol si volnější zaměst- nání. . . Piš! Marcel: — Komu? Simona: — Piš, míním, piš knihy, di vadla ... máš živou obrazotvornost .. Marcel: — Ale to má každý druhý člo- věk... to nestačí... A potom, jsem už na to stár, abych začinal. Ne, nevidím nic, čeho bych se mohl chopiti, jsem člověk neužitečný, E ni- čemu ...

Simona? — Inu ovšem, takto natažen