ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 fca784d0-71f7-11dc-8fe6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 36 celkem · entity: org 5, person 65, place 26, work 4
1 masthead
27. listopadu 1904
2 masthead
II. Přiloha „Narodnich Listn“
Narodnich Listn
3 masthead
k číslu 328.
4 masthead
Strana 17.
5 article Sensační kniha.
Sensační kniha. V Londýně publikován byl nový spis, který způsobí jistě mnohé sensační vzrušení, jakmile přeložen bude do jazyků na pevnině »obvyk- lých«. Jsou oči kontinentu upřeny mnohem více na postavu Viléma II., nežli zraky ostrovních obyvatelů britských, kteří přirozeně nemohou hned tak na ráz pochopiti, jak občanstvo kontinentu toho zakouší od staletí a ze dne na den i podnes, jak mnoho v rozvoji a v životě států platí osobnost panovnikova, její sehopnosti její nedostatky a pod. Již proto není v Anglii tolik interesu pro osobní vlastnosti suverenovy, protože tam osobnost taká ustupovala vždy do pozadí před skutečnou ústav ností, před skuteč- nou vůlí národa.
Vilém II Londýn Anglie
6 article
Kniha, jak napověděli jsme již svrchu, vě- sována jest zcela impulsivnímu vládci Německa »a jeho choti.« Material k ní poskytly pamětia záznamy dvorní dámy císařovniny, jež kryje se za jmenem Uršuly hraběnky z Eppinghavenu. Vyda- vatelstvo pamětí samo však přiznává, že nemáme co činiti bezprostředně s perem hraběnčinými, nýbrž že paměti dvorní dámy, ač vyprávěny přímou řečí, byly stylisticky zpracovány panem Williamem Fischerem. V každém případě, psal knihu kdokoli, jest zřejmo, že nadán byo skutečnou bystrostí pozorovatelskou, jenž dovedi v karakterech i nekaraklerech odlišovati i nej- jemnější odstiny a rysy. A najisto znal dvůr berlinský až do všech zakoutí jeho zákulisí, jinak by nemohl podávati namnoze pravou drobnomalbu jeho. Třeba v ní leccos bylo dik- továno jakési touze po odvelě, sykající takřka mezi řádkami, třeba tu i tam snad vsunuta byla i leckterá jen anekdota — čtenáři bedlivějšímu snadno odlišitelná — přece kniha jest tak bo- hata odhaleními intimními, vzniklými zřejmě z bezprostředních dojmů, že jest v tomto smyslu cenným dokumentem pro skufečný a nikoli illu- sionistický názor na život moderních dvorů, jich vládců a lokajů. A jest tím zajímavější pro nás, že jedná se o dvůr, který hledí mísením se do všech záležitosti evropských rozšířiti svůj vliv na rozvoj všech států a národů evropských a kterýž v budouenosti rozdmychem pangerma- nismu může se i pro národ český státi činitelem zvláště důležitým a zvláště povážlivým.
Uršula hraběnka Fischer Německo Eppinghaven
7 article
Zajisté nemůže býti nikdy na škodu, znát veškeré slabosti protivníka tak nebezpečného, zvláště když odhalovány jsou zápisy, jež činěny byly v jeho přímém okolí. Dodáváme však ihned. že paměti ty, třeba nešetrny, ovšem se stano- viska úzkoprsého byzantinismu, a třeba leckdy i jizlivy, nejsou urážlivy, takže je klidně můžeme předkládati i censuře nejoddanějších spojenců Jeho Veličenstva krále pruského. Nebudou pak bez užitku pro veřejný a právní smysl u nás výňatky tyto, již tím, že ukáží, co při jiných přiložitostech velmi nesnadno lze u nás dovoditi, ba i jen vysloviti, jak často vládní akce i suve- renní akty bývají resultátem nikoli přísně od- váženého interessu národů, nýbrž jen plodem dynastických malichernosti, vysokých zlosti, ano i jen suverenních —— rozmarův. Kniha dvorní dámy vystihuje život Viléma Il od jeho vstupu na trůn až po r. 1898, ale vraci se někdy retrospektivními výhledy i do l let předchozich, ano až i ke kolébce nynějšího vládce svaté říše německé. Hned jeho vstup na trůn a scény po smrti Bedřicha III. po smrli zamlčované, jak se tu dovídáme, veřejnosti po mnoho hodin, ličí velmi dramaticky.
Vilém Bedřich III
8 article
V den 15. června 1888, v okamžiku úmrt eísaře Bedřicha III., vdova jeho, dcery její, čle- nové dvora, lékaři a služebnietvo byli po ně kolik hodin vězni zámku. Pokud elsuh neukončil svoji prohlídku a nevykonal všechna opatření, ani jedinká osoba nesměla opustiti zá- mek Friedrichskrone. Stráže ve zbrani postaveny k telegrafnímu bureau a k telefonickým pří strojům, aby každé spojení s vnějškem bylo zne možněno. Když tato opatření byla provedena Vilém II. vyzval důvěrníka svého majora Nor manna, jejž si oblibil pro slepou prý jeho vojá- ckou kázeň, aby mu byl nápomocen při hledání státních papírů a jiných důležitých dokumentův- Mezi tím zástupy lidu obklopovaly zámek, oče- kávajíce úzkostlivě nových zpráv o stavu císaře Bedřicha III., nevědouce, že před několika hodi- nami již dokonal. Hraběnka Uršula soudí též že Normann inspiroval proklamaci k vojsku dýšíce duchem čistě militaristickým a za jeho vlivu stalo se, že tato vydána byla ještě v den úmrti Bedřichova, kdežto na národ ostatní vzpo- menul si Vilém II. proklamací teprve tři dny později.
Bedřich III Vilém II Nora Bedřich Uršula Normann úmrt Bedřichov
9 article
Již ale zrození Viléma II. stalo se za okol- ností neméně vzrušujících. »Bába« vlastně slečna Stahlova, dosud žijící, kteráž v těžké té chvilce prokazovala matce Viléma II. diskrelní služby obvyklé, vyjádřila se k hraběnce Uršule: »Ne- víte ani, jak matka, té doby osmnáctiletá, byla slaboučká a nervosní. Nejen osobními, ale i poli- tickými starostmi. Pomysletež, že v době té ubohý náš král Bedřich Vilém IV. byl bez roz- umu jako malé dítě a že od dvaceli let nebyl zrozen prine, jenž by měl nárok na násled- nietví«. V okamžicích oněch vládl totiž šílený Bedřich Vilém IV. dosud nad Pruskem a jelikož neměl děti, byl následnikem starý rovněž již bratr jeho Vilém, děd eísaře nynějsího. A slečna
Vilém II Bába Stahlův Uršula Bedřich Vilém Prusek
10 article
Stahlova vyprávěla ještě o prvních chvílich ži- vota Viléma II.: »Pomyslete mé zděšení, když vrátivši se k lůžku, kdež jsem byla dítě uložila, shledala jsem, že se nehýbe, ni hlá s ku nevydává. Měla jsem veliký strach, neběží-li o dítě mrtvě zrozené. Zavolala jsem dra. Martina ku pomoci a oba jsme užili prostředkův ob- vyklých, přivoditi je k životu«. Nedbajíc elikety bába jala se »dle dobrého starého způsobu« šlehati dítě smočeným ubrouskem; tu silněji. tu slaběji, ale teprve, když dělo bylo odhoukalo již svých 101 ran, obvyklých při zrození prince královského, z úst dítěte ozval se první sla- bounký hlásek ! Bylo zachráněnol Teprve druhý den na to povšimla si ro- dina, že dítě nepohybuje levou rukou. Shledalo se, že vazivo lokte lehce bylo vymknuto. »T by nebylo vadilo u dítěte silného«, vykládala dále hovorná babička, »ale u prince Viléma maso a svaly okolní byly tak chatrny, že nikdo neodvážil se úd v náležitý stav uvésti. Mimo to přirozené, nikoliv teprv při zrození násilně snad způsobené znetvoření jevilo dítě slabose vůbec v celé levé polovici těla. »Tuto slabost, dočítáme se dále v zápiskáeh o zjevu, o němž se dosud jen šuškalo, jev
Stahlův Vilém II Martino Vilém masa
11 article
císař Vilém II. i dnes. Všichni v paláci vědí, že jestliže vystupování císaře jeví se pružným a čipsrným, jest to tím, že panovník stále sebe pozoruje. Opomene-li tak na okamžik, levá jeho noha zdá se klesati pod ním. A také trpí levé jeho ucho, jako celá levá část hlavy jeho. Prsty ruky chorobné nejsou ale úplně paraly- sovány, leč jestliže eísař může jimi chopiti se nějakého předmětu, nemůže ho ni pozvednonti, ani jím vládnouti. Drží na př. úzdu též levou rukou, ale řídí koně jen pravou rukou, nebo koleny. Dvorní dáma zmiňuje se opět o pověstech, v tisku kolujících, jakoby v organismu Viléma II. jevil se zárodek rakoviny i dokládá sama: Lékaři sami jsou nerozhodní a nemohou říc ještě, je-li suverén náš stížen strašlivou nemnei onou, jež zdá se býti dědičnou u Hohenzollern. Rodina císařova tvrui prý až s nápadnou dů- tklivostí, že císař zachvácen byl jako dítě šar- lachem s vysokou horečkou, matka jeho trvalu prý na tom, aby byl léčen po anglickém způ- sobu, studenou koupeli několikrát za den, prine se zachladl, zánět přenesl se do levého uchaa odtud prý jedině jeho stála se vracející choroba ušní. V příčině té ošetřuje sama císařovna be- dlivě manžela svého. Používá k účeli tomu zvláštního přístroje, aby uvolnila občas chorému uchu. Přístroj ten, připojený k dlouhé rouree kaučukové, visí stále podle lože císařova, jiný pak nalézá se v toal elní slni, třetí pak vozí císař ssebou na cesty. »Vilém II. — píše hra- běnka Uršula — jest stále štván strachem před chorobami. Při smutném stavu jeho zdraví nelze se diviti, ani jej za to kárati. Proti mož- nosti nákazy provádl excessivní opatření.«
Vilém II Hohenzollern Uršula
12 article
Když 18. listopadu 1888 zvěděl v Postu- pimi, že v blizkém paláci zemřel dědičný prine Schoenburgský difteril, zvolal, zblednuv strašlivě: »Difterie! Jistě jest vzduch v celém kraji tomto otrávený. Nechť služebnictvo přichystá věci nutné a pošle je do Berlína«. A několik okamžikův na to děl císařovně: »Dona — tak oslovuje Vilém II. choť svou v intimním styku — odjedu do Berlina a tento dům neuvid mne již!« Náhlý odjezd ten, jakož vůbec náhlé od- jezdy ze zátiší postupimského, císařovna, jejíž »žárlivost horce se tu probouzivá«, trpce nesla, ale neodvážila se žádati za vysvětlení. Císar dlívá mimo noc a první snidani téměř stále mimo její společnost. Cesty a společnosti vy- plňuji zpravidla celý jeho den. Zde rozvrh na př. dvou dnův jeho: V 9 15 hod. ráno: raport přednosty vo jenské kanceláře, v 10 30 raport kaneléřův. ve 12 hodin audience důstojníkův povýšených. Dejeuner ve vagonu. Ve 2 hod. odpol. odjezd na hony k hr. Finkensteinovi, o půlnoci návrat do Nového paláce. Jiný den: V 9 hodín pře- hlídka pluku na evičišti, v 1.30 hod. snídaně s důstojníky pluku v jich kasárnách, v 6 hod. oběd s důstojníky gardovými. Návrat do Postu- pimi neudán.
Vilém II Berlín Nový palác
13 article
Císař mívá velice zapotřebí odpočinku. Proto po snídani ubirá se obyčejně do toaletní siňky svojí, kdež ulehá na prosté lože a spí hodinu neb dvě. Pak vstupuje v horkou koupel. po níž následuje omývání studenou vodou moř- skou. Do Berlina, sídlí-li v Postupimi, dojede často svým vlakem až i v noci. A třeba všichni spali, návrat se děje co nejhlučněji. Stráže vzdávají čest a hřmotně spouštějí pušky na dlaždice. Pobočníci, tajemníci a služebnictvo osobní čeká již eisaře. Ale i v celém zámku musi se světla rozžehnouti Bdí-li pán, kdo smí spáti? Na listy cl- sařovny Vilém II., byť sebe déle byl nepřítomen, neodpovída téměř nikdy osobně. Pobočníci neb jiní důstojníci jsou pověřeni úkolem tím. A jejich poselství znějí pak takto obyčejně »Jeho Veličenstvo přijelo zdrávo«, aneb »Jeho Veličenstvo zabilo tolik a tolik zajíců, tolik tolik kanců divokých . . .« Rozšířeny jsou namnoze domněnky, jakoby život Viléma II. byl zvláště namáhavý a praco- vitý. Hraběnka Uršula vyvádí nás z bludu toho.
Vilém II Uršula Berlín Postupim
14 article
»Strašlivá práce a únavný život, vedený Vilé- mem II. — píše — jest ten, že císař vslane, vykoupá se, snídá, projede se na chvilku na koni, jenž se musí před tím znaviti, že snídá podruhé, prospí se, odeběře se povozem na ně- jakou přehlídku, poslouchá, pohodlně rozložen na pohovce, nějaký raport pečlivě vypracovaný účastní se před lunchem ve společnosti důstoj- nikův nějakého zábavného rozhovoru, obědvá, baven duchaplnými spoluhodovníky a krásnými ženami, vyjede si opět povozem, zahrajesi partii tennisu a večer navštiví divadlo nebo ně- který dychánek. Někdy na místě dne tak úmor- ného a únavného císař vyjede si na hon aneb projíždí se po jezirkách Havoly. V okolnostech kromobyčejných navštiví kancléře aneb nějaké opakování v divadle, aby poskytl vznešené své rady hercům neb herečkám. Jest to život na- máhavý? V pravdě práce zbývá služebníkům. ať slují Bismark, Habnk, Miquel aneb B- gelow.«
Havola Habnk , Miquel aneb B
15 article
Za přítomnosti císařských manželů nelze cizinci dostati se do nového paláce v Postupimi — citujeme stále dvorní dámu — za cenu ni- žádnou. Milionář americký Vanderbilt marně se o to pokoušel v roce 1891 a když trval na svém úmyslu, voják na stráži stojící pohrozil zcela vážně: »Kočí, odjeďte okamžitě, sice stře- lím! »Jeť známo, že Vilém II. sám veřejné bla- hopřál vojáku, jenž byl na stráži zastřelil jaké- hos nebožáka, jej »obtěžujícího«. Dal jej postaviti před frontu vojska, stiskl mu rukua děl: »Jsem hrdý na to, že vám velim, nebot jste voják poslušný a čacký. Oddanost, jakou jste projevil, bude mnou vždy odměňována!« Hraběnka Uršula vzpomíná též pamětihodné řeči, kterouž Vílém II. proslovil měsíc nato k no- váčkům v Postupimi, když přísahali. Řeč ta, v níž Vilém II. vyzýval všechny, aby, bude-li třeba, v boji proti »vnitřnímu« nepřiteli neohlíželi se a střileli třeba i po rodině vlastní, cilována byla své doby i v listu našem. Původní její náčrtek, psaný vlastnoručně císařem, »velkým, okrouhlým písmem jeho«, zněl mnohem ostřeji takto podle zápiskův hraběněmných: »Rekruti, připomínejte si stále, že armáda německá musí býti pohotova potírati nepřítele který by mohl vyvstati v samém středu našem. pravě tak jako nepřítele cizího, Dnes nevěra nespokojenost rozlézají se zemí měrou dosud ne- bývalou. V důsledku toho mohli byste
Vanderbilt Vilém II Uršula Postupim Vílý II
16 article
býti povolaní v tom neb onom okamžiku, abyste stříleli na vlastní rodinu svoji, abyste sekali do otee svého, matky, do bratří neb sester. Mé rozkazy v té příčině musily by býti vyko- nany horlivě, bez repotu jako každý rozkaz, který vám dávám. Musíte konati povinnost svou, aniž byste poslouchali hlasu srdce svého.A nyní jdětež za novými povinnostmi svýmil« »Byla jsem — praví dvorní dáma — celá vzrušena, když dostala jsem náčrtek do rukou, díky císařovně — konslatovala jsem, že císař neměl podepsali slova tak monstrosní a tak neopatrná !« Vilém Il. miluje společnost krásných žen, hledaje nepochybně — ač toho svědomitá hi- storiografka jeho nedokládá — u nich osvě žení jen duševního . . »Na různém nábytku i na psacím stolu — doslovně tak zachycují karakleristický obrázek ten zápisky šlechtičny — postaven jest veliký počet fotografií v rámefh i bez rámeů půvabneh žen, jež učinily dojem na Jeho Veličenstvo. Fotografie ty jsou všech velikostí. Ženy, kteréž představují, jsou oděny v kostýmy nejrůznější, některé z nich pak jiel vůbec nemají. Mezi všemi podobiznami těmi ta kteréž Vilém II přednost dává, neboť neodlu- čuje se od ní nikdy, na cestách ni za návštěv v rodině své či u přátel, representuje vévod- kyni z Aosty, rozenou Laetitií Bonaparto- vou, jejíž poprsí jest zdobeno tu jen nádher- ným collierem perlovým. Císař tvrdívá, že dává přednost podobizně té přede všemi jinými, po- něvadž mu připominá císařovnu Josefinu ..
il Vilém Bonaparto vá Josefin Aosta
17 article
Jiné podobizny, oblibené jeho Veličenstvem jsou: obrazy choti velkoknížete Vladimí ra, lady Dudleydvé, Marie vévodkyně z Edinburgu, nynější královny angli- cké (tehdy princezny Walesské) v dvorní toa- letě a slečny Bükklinovy. Slečna talo, deera generála pruského, jest velmi hezkou že- nou, kterou cisař velice obdivuje i musí mu po- sílati každý nový fotografický snímek svůj. Opo- mněla jsem při vypočitávání tom krásnou bra běnku Goertzovu, od níž má císař několik po dobizen...« Garderoba Viléma II. jest pravé musenm. Nepřekvapuje to, pomyslíli se, že Vilém II. má uniformu pro každý ze tři set plukův pruskýeh pěších, jezdeckých, dělostřeleckých, nečitaje uni- formy kontingentu bavorského, virtemberského saského a těch plukův rakouských, anglických ruských, rumunských, španělských a tureckých. jichž byl jmenovám plukovníkem. Majitelstv garderoby tak kromobyčejné vyžaduje velikýel slní, aby umístěny byly pestré poklady ty. v roce 1895 jedině uniformy cízí vyplňovaly dvě rozsáhlé komnaty.
Dudleydvá Marie vévodkyně Bükklinův Goertzův Vilém II Vilém Edinburg
18 article
Připomeňmež si, že celá garderoba Bedři- cha Velikého i s botami, jež měl u Rossbachu, projlána byla židu za tři sta dollarů! U dveři těchto komnat garderobních prodlévati musí od rána do večera komorník, neboť eísaře měže každé chvile napadnouti, by změnil unifurmu rozmar jeho musí býti v konán okamžntě ! Stálá změna toalet podmíněna jest tím, že Vilém žije téměř celý den ve společnosti, i ke každému obědu přizván jest nějaký prine cizí, některý hodnostář, neb různí důstojníci. Cisařovna trpce nese tento nedostatek samoty, zvláště když Vi- lém II. ji pak vůbec zřídka kdy oslovuje otáže-li se ho sama plaše na něco, odpovidá j lónem úsečným, aneb se tváři, jakoby ji ne slyšel!
Rossbach Vilém
19 article
»Myslili-li jsme,« pravi hraběnka Uršula, »že tím hrdost císařovnina krutě trpí. Přemohla se ale vždy a upírala jen, usmívajíc se, malé, šedlé své oči na vznešeného manžela . . . « P'ři ta kových diners jevi se značná vůbec šk o- benost, ale hned, když káva se podává. odebírá se císař s muži do síně kuloč- níkové. Usednuv na kulečníku svém a hou- paje nohami, dává se baviti spoluhodovníky, kteří mu vypravují nejnovější historky ze chan- tantů a cirků, historky nejpeprnější. Vilém II sám užívá podle přikladu předchůdeů svých výrazů překvapujících ne ledaností svou. U dvora se vypráví: Kdysi stěžoval si mně vychovatel nejstaršího syna jeho, major Falkenbayn, že synek nechce odvyknouti ošklivému slovu jed- nomu. »Kde jen zaslechl takové slovo ničemné. rozzlobil se cisař, kde zaslechl ho ten chlapec pos...« I užil téhož slova, na něž si majo slěžoval v příčině synka jeho. Na dvoře postu- pimském se vypráví, že stačí přednésti nejpi- kaninější historku, ale povedenou, aby Vilém . vyprávěče takového pozval, by ho doprovázel na obvyklé jeho plavbě severní. Nepřeháním tu ni- kterak!« dodává autorka. A přijimá-li o Novém roce na šest tisíc osob před ním deſliujících, zapamatuje si nejlépe toho, kdo ho byl jedním slovem neb jedním gestem nejlépe pobavil.
Uršula Vilém II Vilém
20 article
Zvláště milým společníkem býval mu, zvlá ště když býval ještě jen Výsostí královskou, teh- dejší hrabě Herbert Bismark. Leč právě proto choť Vilémova Herberta silně nenáviděla, přiči- tajíe jeho vlivu, že ona sama jest odkazovánu stále do ústraní. »Nechci,« zvolala císařovna Augusta Viktorie, »abych byla pokládána stále jen za ženu, určenou jedině k tomu, prodlužo- vati královské pokolení!« Hraběnka Uršula pokusila se ukonejšitiji řkouc, že hr. Herbert jest i mužem vynikajících schopnosti. »Vim, vim,« odvětila přišti císařovna. »tak se mi říká stále. Ale učinil tři ženy nešťast nými: nebohou tu ženskou v Bonnu, jež dala pak podnět k souboji, ubohou princeznu Coro- lethovu a pak mne.« Ihned ozvala se vrchní hofmistryně hra běnka Borkdorffová: »Nedovolím, aby se Vaše Výsost srovnávala s takými ženšíinami . . « Avšak tu již zápisky dospivají k pravé zvlášť interessantní a nikoli oficiosně zbarvené historii Bismarkova pádu. Historii tuto, jakož další výňatky z velezajímavých zápisků těchto, zvláště některá zcela nová odhalení o meziná rodních a politiekých intervencích Viléma II. ne opemeneme v příštích dnech sděliti.
Bismark Vilémův Herbertus Uršula Herbert Vilém II Bonn August Viktoria Cora
21 article Skolská hlidka.
Skolská hlidka. Volby aulonomistů do okresních školnic rad nastanou ve většině českých okresů již v nej- kratším čase, zajisté začátkem roku 1905. Jest tudíž nejvyšší čas, uvažovati o vysoce důležité otázce, koho vyslati maji naše okres- ní zastupitelstva a naše města do okresních školních rad, jichž veliká důležitost pro národní školství, pro ochranu svo- bodnéno rozvoje školy a pro ochranu svobody učitelů národních jest málo v naší auto- nomii doceňována. Jest málo orgánů veřejné správy tak vlivných, významných, pro kulturní snahy národní důležitých, jako právě okresní školní rady, a přece zase v naší autonomii tak málo ceněných, jako tylo školní úřady, které jaksi tradicionálně netěší se přízni a zájmu širší veřejnosti, poněvadž instituce ta nevyrostla z do- mácí, české půdy, ale byla nám vnucena. Kdo sleduje živý ruch volební po českém venkově, jedná-li se o volbu členů obecního nebo okres- ního zastupitelstva a srovná jej se všeobecnou lhostejností, s jakou přijímá se výsledek volby autonomních členů do okresních školních rad, ten musí dospěti ku přesvědčení, že dosud ne- vnikl v řady našich autonomistů správný názor o veliké, dalekosáhlé úloze okres školních rad, a vysokém významu řádného, pečlivého výběru nejlep- ších, nejosvícenějších a nejzdat- nějších mužů do těchto sborů, které mnohdy ponechány jsou byrokracii, klerua feudálům na pospas. Upozorňujeme tudíž v zájmu školy ná rodní, kteráž čím dále, tím více stává se nám ústavem významu eminentně politického, v zá- jmu učitelstva, jako nejmocnějšího a nejvliv- nějšího činitele v kulturním díle školském, že je nejvyšší čas, aby ve sborech a kruzích auto- nomních bylo uvažováno, koho vyslati při na- stávajících volbách do okresních rad škojnních.
22 article
Nynější naše škola národní úpí pod dvojím mocným a sesilujíeím se tlakem: s jedné strany okrosní hejtman s okresním inspektorem ve službách vysoké politické a školské byro- kracie plně a úspěšně uplatňují a uplatňo- vati musí rakouský a byrokratický vliv na ducha školy, a s druhé strany čím dále, tím odvážněji. promyšleněji a houževnatěji církve usilujío zklerikalisováni školy — a naproti těmto agresivním, ke svým účelům dobře vypra- veným a svoje separátní cíle vytrvale sledujícím činitelům, kteří přece prospěch národní školy sledují v nejlepším případě až snad v několi- káté řadě, nesmějí býti vysíláni zástupci samo- správní, kteří by resignovaně, lhostejně, nečinně anebo málo odhodlaně a přihlíželi k tomu vše- mu, co právě svrchu řečení vládní, církevní or- gánové za dobré učiniti uznají. Představují-l zástupci vládní a delegáti kleru jakous brzdu. jíž chce státní a církevní správa zabezpečit školu proti jednostrannému úsili zástupců auto- ne mie po zlidovění, znárodnění, odcírkevnění vůbec po osvobozeni školy, mají zá- stupei lidoví, vyslaní okresními zastupitelstvy. znamenati hybnou sílu, vzpruhu a v úsilovnou. sesilující se a stále vzestupnou snahu po nej- větším prospěchu a nejširší svobodě nejdůleži tější naší národní instiluce, jakou nám elemen- tární škola bez odporu jest. Avšak, bohužel, právě v okresních sbolních radách často shledáváme, že naši autonomisté jaksi mechanicky, bez vznětu a popudů, bez val ného nadšení, zcela trpně a resignovaně konaji svůj úřad, trpí, že okresní hejtman stav. je před hotová fakta, k nimž oni mají pouze přisvěd- čiti, svolují mlčky, že nejdůležitějši, životního zájmu školy a učitelstva týkající se věci opa- třeny a rozhodnuty jsou ex praesidio.
23 article
Ačkoliv okr. šk. rada neroznoduje o nákladu na školství, který vesměs uměřován a regulován je z ústřední správy školské od zemské školní rady, přece jsou velice cenné, a nad peněžní náklad cennějši partie ideových zájmů škol- ských, jež výhradně spadají v obor kompetenee okresních školních rad, jako na př.: schvalo- vání učebných podrobrých osnov, věci discipli- nární, praesentování učitelstva, sprostředkování mezi správou duchovní a školní, schvalování na- vržených náboženských cvičení atd. A mají-li tyto a jiné důležitě zájmy školy a učitelstva opa- třeny býti tak, jak toho pokrok a národní význam školy vyžadují, pak nesmějí zasedati v okresních školních radách takoví zástupcí autonomie, ktei- svou neuvědomělostí, nepřipraveností, neschop- ností, liknavostí a poddajností budou spíše ná- stroji vrukou cizích, než ochránci školy a bojov- níky za svobodu a povznesení školy a práva učitelů. Jest v zájmu školy — a tudíž v zájmu ná- roda, aby veškerá veřejnost česká vůbec, veškerá pokrokumilovná intelligence a veškerá naše samospráva zvláště bděly bedlivě, aby v na- stávajících volbách voleni byli do okr. šk. rad muži, vědomi si vy- sokého významu školy, muži osvícení, školských zákonů a škol- ské organisace znalí, nepoddajní, poskytující svojí ntelligencí a svým ryzím karakterem záruku, že účinně, dbale a uvědoměle budou konati svůj úřad ve prospěch če- ské školy.
povznesený škola a práv učitel školský zákon a škola
24 article
Postup klerikální moci na Plzeňsku nej- nápadněji a hodně křiklavě projevil se vynese- ním c. k. okr. školní rady v Plzni ze dne 3. září č. 5240 a 5351, jímž ukládá se třídním učitelům zcela neoprávněně, aby zanedbání do- cházky kostelní kontrolovati ve vý- kazech v poznámkách zapisovali. Takové monstrum byrokratické zvůle mohlo se zroditi jen tam, kde nad učitelstvem sviští byro- kratická knůta v rukou bývalého policejního rady, nynějšíhe předsedy okresní školní rady. Nařízení toto, jež úplně odporuje zá- konu a jehož právě na Plzeňsku ani potřebí nebylo, illustruje velmi zřetelně, kterak je u nás vůbec klerikalismus na postupu, troufá-li si školní úřad podobná nařízení učitelům vydávati, několiv jistě ví, že bude zdvižen proti nim odpor. Klerikalismus postupuje zvolna sice, ale jistě. Před třiceti léty byl by podobný rozkaz holou nemožností; neboť § 5. říšského zákona škol- ního ze dne 14. května 1869 stanovil, že „vy- učování náboženství opatřovati a předem k němu dohližeti přísluší úřadům církevním. Avšak již klerikální novella školská z r. 1883 v § 48. (říšský zákon z 2. května 1883) dovedla vsu- nouti „opravný“ passus: „Správa školní po- vinna jest účastniti se v dohlídce nad mládeží školní při cvičení náboženském, řádně vytknutém prosurednictvím učitelů příslušného vyznání náboženského! Tehda pojem evičen náboženská byl každému zcela jasný a ni- koho ani na straně kleru, ani na straně učitel- stva nenapadlo, že by cvičeními mohlo něco ji- ného býti míněno než zpovědi a přijímání. Vy- neseni c. k. zemské školní rady z 29. dubna 1870 č. 2485 bylo již zřetelnější a stanovilo dny, v nichž konati se mají školní služby boží, tetiž na počátku a na konci roku školního, v n
Plzeňsko Plzeň
25 article
děli a ve svátky, kdy má učitelstvo dozirati k žá- kům při bohoslužbě. Ale s tím se klerikálové nespokojují a předpisují povinnou návštěvu kostela dětem a ovšem tím i dozor učitelům ve všední dny, ba v některých místech musí žáci choditi i na kázání a velkou mši. Jsou případy na Plzeňsku, kdy honí se děti nodinu cesty blá- tem a vodou do kostela, a děti v chatrňoučké obuvi se nastuzují, kašlou, onemocní — ale nie naplat, ve fermanu stojí: Na konci každého školního roku podají správy těch škol, kde jen za příznivého počasí do kostela choditi se na- řizuje, výkaz s datem, kolikrát ve školním roce dítky učitelstvem do kostela vedeny byly —a na Plzeňsku, kde klerikálním učitelům, zakla- datelům poutních kapli a vůdeům proces' od ministeria vyučování dostává se čestného titulu ředitelského, jako se stalo z dopuštění božího a pod ochranou křimieké kněžny jednomu panu řídícímu — tam již učitelé musí rozuměti, co to jest podávati zprávy o docházce do kostela zaznamenávati absence žáků při „náboženských cvičeních“ do výkazů. Z byrokratštiny přelo- ženo do obyčejné češtiny to znamená: ne- budete-li, vy učitelé, honit děti i za každé psoty do kostelů, nebudete-li přímo za každých ckol- ností jich do kostelů nutit a opovážite-li se uznati počasí některé neděle za nepříznivé a ne- budete-li choditi s dětmi do kostelů všichni — pak se vám napraví hlavy.
Plzeňsko
26 article
Divíme se opravdu, že si místní školní rady jinak uvědomělýcl. obcí na Plzeňsku dají tak zhola podobné kozácké kousky líbit. Lidem, jimž konečně od klerikálů dostalo se již od- bytí, neměla by naše samospráva, dosti ve svých právech ochuzovaná, sloužiti za trpělivého be- rana a za podstavec k vyšplhání se vyšších osob- meh cílů. Nezastane-li se bezbran- ného učitelstva a ještě bezbran- nější mládeže proti klerikálnía byrokratické zvůli naše samo- správa, pak arci při jídle paroste klerikálům chuť a přiklad plzeň- ský bude zhoubný miti vliv po celé —ach. vlasti — Husověi
Plzeňsko
28 article
volte knihy
29 article
trvalé ceny vychovné i uměle cké. Vydali jsme z anglické dětské knihovny. světové pověsti se těšící, tyto spisy do- poručené co nejvřelejí všemi uči- telskými časopisy. on R Kipuling
30 article Stateční kapitáni.
Stateční kapitáni. Přeložila P. Moudrá, s obaíkou St. Hudečka Cena K 2.60, kartonovaná K 3.40, skv. váz. 4k 2567 R. Kippling EO- Přeložila P. Moudrá. Cena K 1.40, kartonov. K 2.—. Squir Ch. Maclean:
P Moudrá Stanislav Hudeček Maclean Kippling EO
32 article Kanteletar.
Kanteletar. Finská národní lyrika. 2 svazky K 4.40 s 19 hudebními příklady. Ukázka z „ukolébavek“ Spi, holátko, pacholátko, hajej, nynej, usni sladko) Přizpívám ti hhý spánek slyšiš cinkot jeho sánek? Stříbrné má spánek s aně. zlaté, tehe vezme na ně. Přijeď. spánku, s rohačkami, se zlatými rulničkami! Cesta Jako z cinu bitá, rovna, jako z mědi litá. Zavezl mi hoška spánek do království radovánek. Střibrné tam trčí hory, na nich šumi zlaté bory. Stříbrné tam hory trčí, na nich šumi zlaté smrčí. Co je v háji souček tenký zpěv zní zlaté zezulenky Jesef Holeček, spisovatel na Smichově, Karlova ul. 105.
Střibrný Jesef Holeček Karlov ulice
33 article Děkuji srůečně
Děkuji srůečně všem svým spolužákům z gymuasla chrudimského a německo-brodského, všem svým spolužákům z university a všem svým žákům z gymnasia němerko-brodskéhoi všem svým zá kazníkům mého knihkupec- tví a nakladatelství, kteří vzpomněli si na mne dopisy k 50. dnu mých narozenin jakož i všem časopisům, které ke dni tomu otiskly o mně nečekané pochvaly. Překonav různé překážky, doufám, že podaří se mi nyní uvésti ve skutek leckteré úmysly s úspěchem větším nežli dosud. Dr. Frant. Bačkovský, knihkupec a nakladiatel v Praze.
doktor František Bačkovský Praha
34 article
25647 (24629)
35 article Vánoční dae
Vánoční dae v nejvelkolepějším výběru2sg také na splátky, nejlevnější ceny-
36 article MIKOLÁŠ LEHMANN,
MIKOLÁŠ LEHMANN, c. a k. dv. závod uměl., výst. a maliřské ateller pro portréty atd. v Praze, Ferdinandova třída čís. 1i
Lehmann Praha Ferdinandov třída