ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fc815f30-71f7-11dc-9e4a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 36, person 59, org 2, work 11
1 masthead
Ročník XXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 27. listopadu 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 328.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předplácí se; v Praze v aduinisiraci za miěsic na čtvrt leta . . . s dvojí čenáško- na miěsí ns čtvit leta . ve alialkách- za noěšíc . Pošton: na měsíc
Praha
6 article
na čtrrt lela s dvojí zisilke na naeařel ndrrt lta . . . k
7 title
Onešní číslo pro Prahu le a 22 stranácb.
Praha
8 article Valka.
Valka. Ze Suezu, 26. listopadu. (C.-B.) »Reu terova kancelář« sděluje: Dnes odpoledne přibylo sem celé ruské loďstvo i za- kotvilo na rejdě zdejší. (Proplulo tedy baltické loďstvo ruské již celým průplavem su ezským bez nehody a bez závady. Pozn. red. Ze Suezu, 26. listopadu. (C.-B.) »Reu terova kancelář« sděluje: Ruská loď »Sis- soj Veliký« připlnla na rejdu zdejší nepoškozena. Anglický křižál »Hermione« pozdravil ji 13 výstřely Pozdrav byl ruským obrněncem opě- tován. Potom následovala řadová lod »Navarin«, jejíž kapela hudební hrále střídavě anglickou, egyptskou a fran, eouzskou hymnu národní. (Ostatní telefonické a telegra fické zprávy vi na straně 4.)
Valk Hermione Suez Navarino
9 article Konec komedie.
Konec komedie. Dnes toma právě deset dní, co chrabří ně mečtí nacionálové Cislajtanie po dlou- hém zbrojení a zuření vypálili v parlamentě vídeňském proti vládě Körbrově svů první dělový výstřel. Jejich rek Jabůrek, či pardon, inšprucký dr. Erler, napadl zajiste 17. listopadu t. r. dra. Köbra za okázalého souhlasu celé německonacionáln strany jako krvelačný tygr. Poznamenával ho jako hlavního vinníka krvavé ře z inšprucké, spílal mu tyrolských Albů s nímž prý však budou Tyrolané brzy hotovi, jako byli hotovi s Napoleonem a Francouzi, — činil jej směšným, jako »osobivého, svůj vý- znam daleko přeceňujícího ministerského před- sedu, posedlého slavomamem, v němž troufá si hráti na kurátora říše, zatím co se jemu může přihodit, že sám přijde pod kura- telu; — načež končil svou vášnivou filipiku touto rakelou: »Nedodržel žádného ze svých slibů. Na místě vůle lidu postavil byrokracii. I plám se vás všech: Jak dlouho chcete ještě snášeti toto körbrovské jho? Jak dlouho chcete se ještě nechat šálit lesklými, avšak fa- lešnými slovy jeho? Je-li tento parlament ještě čeho schopen, pak nechť odklidí to- hoto muže (Körbra) ! Z ministerských lavie vystupují morové páry, otravující vzduch. Očisťme od nich vzduch, snad spotom parla- ment uzdravíle Frenelický pollesk všech německo- nacionálních poslaneův zabouřil sně- movnou k těmto slovům. V tu chvili snad sám rozčilený dr. Körber měl za to, že jest mezi ním a německými nacionály ocet nadobro rozlit.
Jabůrek doktor Erler Tyrolan Napoleon Francouz Körber
10 article
Avšak než minulo krátkých devět dní, jaká to komická změna! Tyrolský hrdina Erle zmízel v propadlišti — poslaliť ho »odpočinouí na vavřinech« do Inšpruku — za to na jevišt oslatní německonacionální rekové s panem Der schatou i Pradem v čele ustupují před Körbrem opatrně z bitevní čáry a dostřelu za ná spy »moudré umírněnosti a svornosti« všech německých stran. »Několika řečníky«. vypravuje německonacionální korrespondence, bylo sice naleháno na přikřejší vystupování vůč vládě, avšak — žádnou němec k ou
Erle
11 article
stranou (tedy ani německonacionální) ne bylo žádáno, aby Němci přešli do opposice proti vládě Kö- brově.« Co medle způsobilo tento překvapujíeí obrat? Snad poslední řeč Körbrova? Nikoliv prý. Některým sice zdála se znít vlídněji ochotněji vůči Němcům, než ona předešlá z mi- nulé soboty (17. listopadu), avšak celkem prý usouzeno, že ani poslední projev Körbrův Něm- cům nestačí, aby nedůvěru jejich zaplašil, a proto si vezmou němečtí nacionálové za vzor — jesuitsky vychytralou taktiku — křesťanských sociálů, kteří sice takto nevyhýbají se výhodámstrany vládní, »avšak v důleži- tých záležitostech své strany ne- brávají na svou povinnost vůči vládě zřetele nejmenšího.« Tedy: němečti nacionálové ne budou ani na dále proti Körbrovi, ač mu již tuze nevěří, válčit jako oppo- siční strana — avšak oprou se ostře při- padným vládním opatřením, kteráž by byla na újmu zájmům Němectva. To jest po česku věru nejzbabělejší politický útěk německých chva- stounů, jaký se mysliti dá. A těch lidí se rozhodující kruhové bál a do dnes snad bojí jako bůh ví jakých poli- tiekých siláků ?1 K vůli těm lidem odňato ná- rodu našemu jeho dobré, těžce vymožené právo a nevrací se mu po dnes ze strachu předje jich zuřením.
Němec Ted Německo
12 article
Stále a stále vymlouvá se vůči naléhání našeho poselstva dr. Körber, že »při nejlepší vůli« nemůže nám učinit po právu, poněvadž prý by měl pak místo české ihned na krku stokrát horší obstrukci německou. Neměl — zní naše přesvědčení — kdyby jen chtěl a dovedl ukázati těm papirovým rekům po- dobně pěsť, jako ji ukázal onehdy Wolfovi. Vždyť žijou a tyjou tito bramarbasové ve všech třech zemích koruny české jedině z milosti vlády, chránící jev jejich nemravných privilejich Jen jim připomenout kde všude jsou zranitelni, jak by jim mohla silná rakouská vláda podrazit hliněné noby jejich panství na Moravě i ve Slezsku je- diným trhnutím ruky; a hrdinové ti by si roz myslili opakovat svou obstrukci, jako si rozmy slili po všem harašení jíti dnes do opposice. Vyzývají vládu Körbrovu, aby sama doká- zala, že ji jde o dělnost parlamentu. Nuže, aby je tak Körber v zal za slovoa odtušil jim: dělnosti parlamentu nenechá se sa- mozřejmě dociliti jinak než upokojíme -l Čechy vyplněním jejich oprávněnýcha zákonných požadavkův. Děkují vám, že mne k tomu pobízite, i zruším ledy ordo- nosn'če Claryovy ze dne 14. října 1899 a podám předlohu zákona o zřizoní české uni- versity v Brně. To by byla nejlepší ra- kouská odpověď německým nacionálům ostatnímu souručnímu jejich komonstvu.
doktor Körber Wolf Körbrův Čecho Claryův Morava Slezsko Brno
13 article
Avšak k odpovědi takové se ovšem Körber nezmůže. K tomu je předně příliš Němcem za druhé mu na dělnosti parlamentu dnes, po Tiszově kousku — již zase asi tak valně nezáleží... Spiše tedy dočkáme se toho, že počne ve smyslu německých levičáků nalehat na naše poslance, aby odvolal všechny svépilné návrhy a propustil ku projednání mimo předlohu nouzovou pro- zatímní státní rozpočet a záko o vlašské universitě v Roveredu nebo Tridentu, aniž by na vzájem právu našeho národa bylo zadostučiněno. Avšak to půjde asi ztěžka ! Vždyť mezi těmi našimi pilnými ná- vrhy jest právě na čelném místě návrh na zřízení české university v Brně. A ten by měli naši poslanci odsunouta odložit, aby co nejrychleji Vlaši dostali svou universitu a vláda Körbrova svůj rozpo- čet?! Celý národ český by naopak od nich žádal, aby prohlásili junetim mezi o,tázko italské právnické fakulty a česk university pro Moravu a tudiž od pil- ného návrhu svého zrovna nyní neupouštěli. Ať se ukáže, jak je k nám většina toho parlamentu spravedlivou a zdali jsmeji svou obstrukcí — křivdili?1 Než pochybujeme, že dá dr. Körber na tu zkoušku dojíti. Bude mu pohodlnějším poslat parlament opět domů vlásti svým paragrafem 14. smutně dál. N dlouho-li? Toť ovšem jíná otázkal
Körber Němec Tiszův Vlach Körbrův doktor Spiš Morava český univerzita v Brno
14 article Rozpočtové poznámky.
Rozpočtové poznámky. Tento vyslovený politický a vojenský ráz rezpočtu a plynoucí z něho důsledky co do berní morálky, pociťuje ostatně rozpočet sám nejvíce. Jak známo, možno hlavní úhradní zdroje státní shrnouti do dvou velikých skupin, v daně přímé a daně i dávky nepřímé. Až do reformy z r. 1896 byly tmelem skupiny prvé dan reální. Nedostatečný a byrokratický apparát státní nejlépe postihoval majetek nemovitý a více méně zemědělský ráz státu posunoval zde opět v popředí zdanění nemovitostí zeměděl- ských a po nich majetku domovního. Ale pokra- čující hospodářský vývoj osvětloval stále více více nevýhodnost této soustavy, tím nespravedli- vější, čím stávaly se výrobní podmínky zeměděl- ské méně výnlednými. Vzmáhající se průmysl a sílící třída vlastníků movitých kapitálů n jedné straně a vzrůstající spotřebnost širokýeh vrstev lidových na druhé straně přesunovaly těžisko zdaňovací stále více a více do skupin daní t. zv. spotřebních a osobních příjmových.
15 article
Reforma z r. 1896 chtěla přesně tento stav vyslo- viti, poněvadž jí ale scházel hlavní předpoklad — berní morálka poplatnictva — byla nucen spokojiti se s náběhem. Tento náběh zůstal do dnes neúplným, částečným. Na r. 1905 preliminována úhrada státních potřeb z daní přímých pbnosem 300,276.800 K o 6,961.238 K více než na rok letošní. Tol zvýšení mají vynésti zvláště daně osobní a do- movní. Daň pozemková vzestupné tendene přirozeně nevykazuje. Její forma dosavadn dávno nevyhovuje a volání po reformě je příliš spravedlivým, než aby i rozpočet je nedotvrzo- val. Výnos daně pozemzkové činil roku— 1901 55.83, 1902: 54.46, 1903: 53.63 mill. K, př tom vykazují odpisy z daně této r. 1901: 3.77 1902: 4.24, 19034 4.7 mill. K. Zatím co tedy výnos daně této klesá, stoupají odpisy Zařaďujeli rozpočet výnos daně této na r. 1905 obnosem 53.6 mill. korun, noní. tato čekan výnosová suma příliš úměrnou. D o-m o vn daň třídní preliminuje rozpočet obnosen 10.36 mill. K, o 262.125 K více oproti loňsku. Ani vývoj této daně není uspokojivým. Vynesla r. 1901: 10.63, 1902: 10.41. 1903: 10.51 mill. K — i zde jeví se tedy tendence se stupná. Domovní daň činžovní jes ovšem vzestupnou. Výnos její stoupl z 64.9 mill. K r. 1901 na 71.69 mill. K r. 1903; tent výnos jest celkem preliminován na rok 1905 (71.76 mill. K), tedy položka tato celkem uspo- kojuje. Totéž možno říci i o- pětiprocentní dan z výnosu domů, domovní daně činžovní pro stých, jejíž výnos r. 1903 dosáhl 7.64 mill. K a preliminován na r. 1905 7.45 mill. K. Leč
Tolo mill
16 article
výnosové stoupání obou těchto skupin jest příliš malým, než aby budilo naděje „skvělého“ vý- voje financí do budouena. Tím více možno to říci o stěžejní skupině daní přímých, daních osobních. Všeobecrá daň výděl- ková vynesla po odpisech a opravách před- pisových r. 1901: 34.05, 1902: 34.22, 1903- 35.30 mill. K. Že tento vývoj není úměrným se vzrůstem národního jmění, jest patrno, a kdyby i úměrným byl, byl by těžkým obviněním ho- spodářské politiky tohote státu, která tak málo dbá o vzpružení výrobních sil národů. Ovšem reforma berní položila si sama přehradu vývojo- vou § 11., odst. 3. zákona o osobních daních leč moment tento sám nejlépe dosvědčuje nedo- statek zdravých vývojových základů daně této která v jiných státech (nejnověji ve Francii) se stává více méně nejvlastnější daní přímou (vedle domovní). Skutečný výnor daně zůstal však i za těchto poměrů za předpisy. Není-li ani zde vývoj tedy uspokojivým, vzbuzuje rozpočet po jiné stránce přímo obavy ze zostřenéno fiska- lismu. Bylo opětně a opětně dokázáno, že příliš- né berní zatižení jest hlavní překážkou, proč jest akeiové podnikání u nás tak pozadu oproti státům jiným, Německu v prvé řadě. Vše obecný odpor přiměl vlády k účinné praxi přede psaných slev, důsledkem čehož výnos daně této činil r. 1901: 56.3, 1902: 49.4, 1903 48.9 mill. K. Ale i toto zatížení jest enormním Nieméně rozpočet r. 1905 preliminuje výnos daně této 51.53 mill. K, obnosem jistě ne- poměrným v době, kdy se teprve prvé známky zlepšení ukazují Výhlednější bilance bankovních podniků a do- pravních společností jsou dle rozpočtu motivem tohoto pronikavého zvýšení. Ovšem in theoria.
Francie Německo
17 article
Výnos dopravních společností letošním rokem podstatně klesá a také sítuace pro banky neni z nejlepších. Buduje se tedy na nesprávnýcna nehospodárných základech i zde. Výnos osob- ních daní z příjmů, této druhé hlavní daně této skupiny, činil r. 1901: 49.5, 1902: 51.8, 1903: 55.9 mill. K, rozpočet preliminuje příjem tento na r. 1905 54.9 mill. K. Z toho patrno: věeně podklady bilance výnosové nejsou tedy ve skupině těchto dan valně příznivé a výnos daní v tom- to roce nézor náš jen posiluje. V prvých deseti měsících tohoto roku jeví se výnosový vzestup jen u daně domovní, činžovnía výdělkové — stinný takt oproti optimismu bur- sovních fanfár. Jakými obnosy zastoupeny ve výnosu daní přímých země české, patrno z tonoto sestavení (rozpočet na r. 1905): Druh daně uhr. obnos Čechy Morava Slezsk vmili korun Pozemková daň . . 53.60 15.73 7.90 1.19 domovní daň 8212 1583 502 114 5% daň z domů daně prostých 7.45 1.40 0.39 011 výdělková a příjmová dle dat z roku 1812 a 1819 . . 0.05 0.02 všeobecná výdělková 35.91 9.61 3.41 1.02 0 22 008 001 0 00 výdělková podomní výdělková podniků povinných veřejně 13.50 4.80 1.65 51.53 účlovati . . . 8.65 2.18 0 62 0.15 rentovní . . . .
Čecho Morava výnos danit přímý země 1.40 všeobecný výdělkový 35.91 4.80 rentovní
18 article
11.15 382 19 54 9 osobní příjmová . z vyšších příjmů slu- 220 0.40 014 003 žebních poplatky exskucí ber- . 2.16 024 0.14 0.01 ních . . úroky z prodlení . 1.36 6.42 0.08 O 01e Úhrnem .. 300 27 70.56 26.34 6.4 Platí tedy země české úhrnem v této sku- pině 10333 mill. K, čili více než celou třetinu. Nepoměr tento mluví tím více, protože centra listní politika svedla správní ústředí celé řady V drobném prodeji a 8 ranní čís-lo o sobě. odpolední nz Vo Hlialkách na venkově: ranní číslo, odpolodní . . . . . . . . Sh Inserá ty platí se hotevé tapěee Přečplacení a lnteity přljénná vdnisi- strace v Marisnské ulicí č. 3. Tam nacházejí se tež rrdakce tiskárna a ezpedice „Národnich Listá“. Rukopisy se nevracsji.
Národnich Marisnský ulice 024 ne 6.42 0.08 O 01 e
19 article
podniků, které pracují v zemích českých, do Vídně, kde daní postiženy. Totéž platí tedy i tím více o skupině daní osobních. Zde tedy působí umělé poměry, které zastiňují skutečnou daňovou poplatnost zemí českých. Těch skutečná zdalnosť vystupuje za to tím více ale ve sku- pině daní nepřimých. Dřive než ale pře- jdeme k této skupině, budiž dovoleno podotknout, že výnos daní přímých preliminován: v Haliči 2893, Salepurku 2.44. Štyrsku 15.22, Koru- tanech 3.58, Tyrolsku 6.91, Horních Rakousích 9.97 a Dolních Rakousích s Vídní 111 18 mill. K. Jak již řečeno, podávají daně a dávky ne- přímé správnější obraz dané berní zdatnosti těch kterých zemí. Úhrn daní a dávek nepři- mých odhaduje rozpočet na 1905 806,100.700 korun proti 794.99 mill. K na r. 1905. Již z tohoto momentu patrným dalekosáhlý význam jeho pro finance státní. Přesného obrazce výnosového co do zemí českých jako k daní přímých v tomto směru rozpočet nepodává. Nieméně i zde nalezneme podklad pro vytčení podilu zemí českých, aby- chom pak ukázali, jakým podílem měří se co do potřeb zemím českým a zde opět českému národu zvláště. Tato čísla osvětlí politické po- zadí rozpočtu nejvíce a nejjasněji.
Vídeň Halič Tyrolsko Horní Rakousy Dolní Rakousy Salepurk
20 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 26. listopadu. (Poláci a Ti- szův jednací řád.) Bývalý předseda ra- kouské poslanecké sněmovny, David Abrahamo- wicz, byl jeden z prvých, kdo hr. Tiszovi gratu- lovali k násili, provedenému dne 18. t. m. nad uherskou opposicí. Vyjma »Slowo polskie« všechny větší listy polské gratulaci Abrahamo- wiezovu schvalovaly. »Gaz. Narod.« obírá s nyni ve videňském dopise otázkou, jaký vliv může Tiszův husarský kousek miti na sněmovnu rakouskou. Písatel ovšem souhlasí s násilím Ti- szovým, vycházeje, jako hr.Tisza, ze zásady, že nutno obětovati formu, běží-li o zachování pod- staty věci. »Jde však o to — píše se v »Gaz.
Polák Abrahamo Tiszův Praha poslanecký sněmovna
21 article
Narod.« — bude-li se a kdo bude v Rakousku rozuměti této pravdě. Zdali vláda, která se k otázce úpravy jednacího řádu chová dosud odmítavě, či strany, které se úpravě vzpírají, aneb konečně ony strany, které si změny jed- nacího řádu sice přejí, ale prozatím provozují obstrukci? A jestliže se ona pravda na konec přece pochopí, jaký bude toho následek? Ná- sledky mohou býti pro Rakousko dvojí, bud velmi dobré, nebo velmi špatné. Jestlíže vítěz- ství Tiszovo zgalvanisuje u nás smýšlení tak, že se staneme schopnými, abychom buď sami jednací řád opravili, aneb opravu, provedenou pomocí § 14. přijali, pak bude hr. Tiszovi ná- ležeti jmeno zachránce Rakouska (!). Tvrd se, že v nejvyšších kruzích již se to bere do počtů. Jestliže naopak přiklad, daný v Uhrách, nenajde zde následovníků, pak dr. Körber bude moci uherské vyrovnání směle provesti pomoci § 14., poněvadž uherský sněm po Tiszově převratu schválí i takové vyrovnání a pak se rakouské ústavě vystrojí pohřeb prvé třidy.« V Praze, 26. listopadu. (Ze »Slo v an- ské zvezy.«) Ve schůzi »Slovanské zvezye navrhl předseda, dr. Šusteršič, aby Jihoslované na všechen způsob vytrvali v obstrukci a tím přiměli vládu, aby odvolala kraňského zemského presidenta, bar. Heina, s nímž je kraňská kleri- kální strana slovinská valně nespokojena. Návrh předsedův narazil však na odpor a přívrženci
Körber Tiszův doktor Šusteršič Jihoslovan Rakousko Uhry Praha Heino
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 26. listopadu. 6—. (Kronika.) Stará známá se nám vraci! Olázka česko-slovenská oetla se znovu na ubrousku. Vlastně, jak už bývá, nejen olázka, hned starý spor! — Mají Slováci právo a pravdu, pěstují- svoje nářečí v písemnictvu, anebo mají psát — po česku? Chtěli bychom stát v čele Slovanstva, však ani v té nejbližší věci nemáme mezi sebou jasno. Situace je tak elementárně prosta ! Ná- Čechů je málo. Slováků ještě méně. Zápa- síme těžko s poměry a nevíme, jak zápas skonči, tu i tam. Jedno jen je matematicky ne- pochybno: rozštěpeni jsme vždycky slabší, než bychom byli v jednotě. Nabízíme Slovákům aspoň literární jednotu, ale Slováci s diky — odmitají. Chtějí zůstat ve své nesnázi raději — Už Kollár, Jungmann, Šafařík polýkali s s oblížemi olázky. R. 1836 napsal Kollár pro Slováky úvahu »O slovanské vzájemnosti« a Jung- mamn z Prahy, varuje nadšence: — Příteli, srdečně vás miluji, ale . . stavite činskou zeď mezi Čechy a Slováky . . A lo jest příčina, že i Vás ne již mezi na še, ale mezi jiného nářečí spisovatele kla deme . .. A to bylo v Čechách i na Slovensku všecko ještě v začátcích, Uhři neměli ještě svůj stát, nevládl slovenským školám maďarský ministr! Jak srovnat věci dnes, kdy život v Če- chách i na Slovensku má za sebou už — pů sloleti vývoje? Jak mají Slováci za jazyk s v spisby přijati češtinu dnes? Kde se jí mají naučit — ovládat? Snad ze četby našeho českého písemnictva? My také čitáme slovenské knihy a spisy, ale slovensky —- psát? Kdo z nás by dovedl? Nemůžeme Slovákům opatřii skoly, úřady a jiná zřízení proniknutá živým jazykem a spoříme se s nimi — o jazykl Pravda na Slovensku mají mezi sebou strany jako jsou strany u nás a jinde. Zdá s nám, nékterá strana že je našemu hledisku
Slovák Čecho Kollár Jungmann Šafařík Jung Uher Praha Čechy Slovensko
23 article
tami. snad bližší. Hned nás sobectví popadá, zasa- hujeme do sporu, přiostřujeme protivy. Je to tak veselé, se spořit! »Vyjasňuje to, tříbí názory !e jak se říká. A tak »tříbíme« názory na všecky strany Potřebovali bychom jednotu se Slováky, ale rozeznáváme Martinské nebo Růžomberské, Mikulášské nebo Skalické. A držíme s jedněmi proti druhým. Zrovna jak to provozujeme s ostatními Slovany! Vybíráme si podle chuti, Nemluvime s každým. A je-li Slovinec, ptáme se dříve za kým táhne? Za Tavčarem nebo za Šusteršičem? A je-li Polák, není-li »stančík« nebo »chlop«? A Rusínu dříve vy- táhneme strannickou legitimaci z kapsy. A rov- něz Chorvatu a Srbovi! A téšíme se, jak tu příšti »jednotu kulturnou« pěkně — vytříbíme A spokojeni dílem usedáme pak iv divadle před oponu, kde právě básník předvádí drama ze smutně historie dávného Slovanstva. A su- sudkem nejsme nikterak na rozpacích. — Tihle staří Slované! Bylo to plemeno nevědomé, neschopné svého úkolu !... A prostý zákon přírody tu chvíli nám při padá tak jasným. Mají-li různé osoby spole čně pracovati na jednom cíli, je první nejrozhodnější podmínka úspěchu: nemichat se sobě navzájem do záležitostí domácích! A jestli osoby, jak teprv organismy širší! Ale ti milí staří Slo- vané neměli o prostých zákonech společenské přírody ani ponětí ! ..
Slovák Polák Chorvat Srba Slovan
24 article
Slováci odmitají s námi jednotu. Chtějí sami vyjíti v životě, sami se zaříditi, sami o své ujmě čeliti svému osudu. Nechápeme tu umíněnou soběstačnost, tu slepou zatvrzelost. Ubohá Slovač! Máme zdrcující kritiku pro její neschopnost prozřeníl — Co chcete, je vás hrstka, sami ni nesvedete! voláme od Vltavy k Tatrám. Ku podivu, jak snadno objevujeme slabiny u svého sousedal A my sami, na své stráži na Vltavě ? Č netrpíme stejnou neschopností rozhledu Nemohou ostatní Slované právem nás stihati stejnou výčitkou? — Co chcete, Čechové? Jak se můžet domýšleti, že s am i odoláte svému odpůrci ?. Pravda, kdyby chtěli. Slováci jíti s námi bylo by nás skoro tolik jako všech Němců říši! Ale takových »kdyby« je bez konce. Kdy by se říše Svatoplukova před tisíci lety ne byla rozpadla, kde bychom dnes byli? Kdyby veliký Otakar nebyl podlehl u Suchých krut . Kdyby... jsou chyby! Upadáme v tutéž chybu. kterou vyčíláme Slovákům. Chceme si sam pomoci, ačkoliv jsme na to slabi, ačkoliv — jak sami doznáváme — už po dlouhá deseti letí se nemůžeme dostat z místa. Rádi bychom konečně uvítali slovanskou posilu, pravda. Ne jsme proti druhým Slovanům, bůh uchovej Posila je vždycky dobrá véc. A tak tedy proste voláme, aby ostatní — šli s námi ! Tak — n slovanské heslol Jsme bratři, Slovanél A ostatní nám odpovídají heslem »Zajisté, jsme bratři !« A jde si každý — svou cestou. Slováci mají k vůli nám vzdáti se svého spisovného jazyka. Nu, to by bylo hezké! C však máme my činiti k vůli ostatním Slo vanům ? .. Nevíme, nepřemýšlíme o tom. Máme toli »svých« starosti.
Slovák Slovan Čecho Němec Svatoplukův Otakar Slovač Vltava Tatry
25 article
Navlas logika jako u zaslepence Tugomíra v Jiráskově historickém dramaté. Nebyl by prot jednotě s ostatními Slovany, ale napřed by chtě mít pro sebe zabezpečen — stolec braní borský. Na něčem jsme se přece dohodli l Chceme všichni slovanskou — kulturní jednotu. Jaká však kulturní jednota, bez vzá jemného — dorozumívání? A jak se po slovan sku dorozumívati bez — slovanských škol?A jak dosíci slovanských škol bez — společného postupu Honička do kolečka Bylo by třeba společného základu. Leč místo sháňky po nutném základu, pouštíme se raději do sporů, vyčitáme nejbližším, že nechtějí co nechceme prozatím sami: vzdát se — svého. V postupu jsou vždy úkoly bližší a jsou vzdá- lenější. Slováci dnes nemají škol. Nejbližším jejich úkolem je dnes zachovat lid při ná rodním vědomí. Není na tu chvíli jiného pro středku, než — písemnictva. A v lidu více pů- sobí písemnictvo, které mu je přístupnější A tak je v dnešních poměrech slovenšlina na Slovensku vskutku vhodnějším prostředkem než čeština. Od slovenské intelligence arci žádáme, aby rozuměla a četla česky. Však totéž žádáme ode vší intelligence — slovanské. Všecka slovanská intelligence má si rozumět. Kde však má se slovanská intelligence slovansky — učit? Tu je nejbližší otázka. A tak by byla dohoda česko- slovenská, jak vidět, jenom článkem dohody - mezislovanské.
Tugomír Jiráskův Slovák Slovensko
26 article
Jenom klíč k dorozumění s ostatními Slo- vany! Se Slováky se dorozumět bude pro Čecha vždy hračkou. A pranie nám nebude překážet považovat se s nimi za jeden národ, třebas svoje písemnietví pěstovali — svým nářečím. Měl Šafařík roku 1826 snadnou odpověd na výčitku, že ve svých »Dějinách slovenského jazyka a literatury« odděluje od sebe Čechy a Slováky. — Nářek . . . bezzásadný! odvětil s kli- dem. Od toho nemohu odstoupiti. V bu doucím vydání ještě dále pokročím .. Nějaké odehylky nářečí právě nesměj býti překážkami opravdovému postupu slovan- skému. Co se mu v ceslu staví není, než přirozená setrvačnost hmoty. A překonávat oblíže hmoty je úkolem každé — kultury. Dnes všechen náš život slovanský je zříze- ním vpraven do kolejí nadvlády našich odpůrců. Přepravit celek na nov koleje, stálo by dojista svoji potíž. A doté se prozatím nechce přirozené lenosti naší hmoty A hmotou třeba tu rozuměli celé prostranstv národního života, se všemi zvyky a závody. Známa je pohodlnostní formule dotyčnýeh »beschwichtigungshofratů«. — Oba kmeny v Čechách nakonec se spolu dohodnout musí! Přiroda je postavila vedle sebe. Jsou na sebe poukázáni 1 . A sami se kojíme hlasem pochybné útěchy — Však oni nás Němci nepřemohou ! Go tu nejsme už tisíc let? Nějak bylo, nějsk bude ! . ..
Slovák Čecho Šafařík Němec Čechy
27 article
Však co se přírody dotýče ! Ta všude stavl do života odpůrně živly »vedle sebe«, ale jinak je na sebe »nepoukazuje«, než podle zákona: který kterého ! Jsme tu už tisíc let, pravda ! Ale jak to s námi za těch tisíc roků přečasto vypadalol Přejeme si snad, aby podobně bývalo i — na dále? Stačilo by jediné slovo našim odpůrcům; chceme vaši nadvládu! A budeme navždy — dohodnuti. Nechceme-li však svůj živel navždy podro- biti nadvládě odpůrce, pak není žádné volby- Pak třeba se vzdáti všech »pohodlnostních for- mulí« a nezbývá, než — překonávati hmotu. A k tomu je třeba — sil. A co se obou kmenů v Čechách dotýče, je mir jen za jediné podmínky možný: jedna strana-li přesvědčí druhou o rovnosti svých sil ! Jen rovné síly mohou se vyvážiti. A ten důkaz se nám vůči odpůrcům našim nikdy nepodaři mimo ostatní spolnúčasť slo- vanskou. Sami budeme vždycky s labší. Ten je smysl zákona přírody, která tvoři poměrya staví do života odpůrné živly »vedle sebe«. A žádnou kulturu a žádnou politiku nelze pro- vozovat proti — přírodním zákonům.
Čechy
28 article
Dnes v Čechách a v celé říši jsou školy a všecka zřízení veřejnosti tak opatřeny, že něm- čina intelligenci slovanské není obtižna, ale za to je jí obtížna — slovanšlina. Tím opatřením je nadvláda odpůrného živlu zabezpečena. Nemá-li zůstati zabezpečena pro všecku budoue- nost, nemá-li tihou zřízení znenáhla přivoditi úplnou demoralisaci podrobeného živlu, nezbývá, než dosavadní zřízení nahradit no- vým. Jenom zřízení zabezpečuje budoucnost. Generace přecházejí, zájmy tříští a odvádějí mysli i síly jedinců i národa všemi směry, ale zřízení, kostra života, trvá. — Slovanům nové zřízení! Slovanům slo- vanské školy a vše, čeho dále třeba ! kázala by formule přírodního zákona. Ale novotě vždycky se staví na příč setr- vačnost hmoty. Překonati ten odpor v tělese na základě sťastné formule, je právě úkol — o který běžl.
Čechy