ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fb8a7d50-762f-11dc-af69-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 67, person 59, org 5, work 6
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v pátek 23. října 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 292.
4 article
Na ranní a odpol. HIsty předp láší ne v Praze v ader lnistrael za mě níe na Stvrt lsta s drojí denáškeu nE1 . . . . 7 K 50l ve slisnéchl aK 30 na měsíe Peštent na měníe . . . . . na čtvrt leta . . . . s drojí zásilkeu na mžsle ne vrt st
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranácl.
Praha
6 article Kompensace.
Kompensace. Mezinárodní polítiku evropskou ovládá sice dosud poslední převrat na balkánském poloostrově, ale dvě neděle, jež minuly od prohlášení Bulharska samostatným králov- stvím a od annexe Bosny a Hercegoviny, stačily na uklidnění myslí aspoň potud, že definitivní úprava balkánských poměrů ostřím meče zdá se býti vyloučena aspoň na tak dlouho, dokud se o nejnovějším převratu na Balkáně nevysloví evropská konference. Ruský ministr vnějších věcí A. P. Izvolsky pilně vyjednává s velmocemi o program příští konference a přímo zúčastněné bal- kánské státy, Turecko, Srbsko a Černá Hora jeví ochotu vyčkati, jakých kompensací se jim dostane za přešinutí sil v jich nejbližším sousedstvu. Omladlému Turecku, jež potřebuje nyní všech svých sil na spořádání vnitřních po- měrů, jest především třeba míru a proto o samého počátku dává přednost klidnému vyjednávání s Bulharskem a Rakousko Uhero skem před vášnivými projevy. Choulostivějšt byly poměry v obou samostatných státech srbských, které převrat zastihl nejen nepři- pravené, nýbrž i mezi sebou znepřátelené pro známou pumovou aféru, kterou as obratně nastrojil onen třetí, jemuž na tom záleželo, aby Srbsko a Černá Hora si vězely ve vlasech v tu chvíli, až bude vyhlášen připravovaný převrat. Ohromné rozčilení za chvátilo mysli lidu v Srbsku i na Černé Hoře, když zvěděl, že jádro Srbstva, hrdá Bosna a chrabrá Hercegovina definitivně prohlášeny za provincii mocnářství habsbur- ského. Zklamaný srbský lid, vida, že navždy mizí jeho luzný sen o příštím spojení všech Srbů v jeden národní stát, protestoval proti annexi a přál si raději smrt v nerovném boji s mocným sousedem, než by uznal jeho právo na annexi. Vlády obou srbských států napjalý všechny síly, aby rozhořčení lidu nepřekročilo ony meze, za nimiž o právu rozhoduje meč silnějšího.
Izvolska Srba Bulharsko Bosna a Hercegovina Balkán Turecko Srbsko Rakousko Černá Hora Černá hoře
7 article
Srbský ministr vnějších věcí, Milova- novič, jenž vyslán k vládám západoevrop- ských velmocí, aby je získal pro slušnou nahradu ve prospěch Srbska a který se v Berlíně setká také s ruským ministrem lzvolským, potvrdil v rozmluvě s novináři. že jedno nebezpečí války je v Srbsku za- žebnáno. Jest to nebezpečí války okamžité, k níž se lid mohl dát strhnouti prvým ohro- mujícím dojmem annexe. Ale není dosud odstraněno nebezpečí další, které by nastalo. kdyby Srbsko bylo nuceno uznati novou si- tuaci a nedostalo se mu náhradou ničeho takového, co by jeho ránu mohlo zaceliti Uraženému národnímu citu musí se dostat nějakého zadostučinění. Nadějím, pochova- ným na jedné straně, musí se otevřiti volná cesta na straně jiné. Jinak uražený národní cit použije prvé příležitosti, aby zjednal průchod svému hněvu, a trpce zklamany národ odhodlá se třebas i k zoufalému kroku, ač si bude vědom, že bude hráti va banque. Povinnosti diplomacie bude spra- vedlivě uvážiti stesky srbského národaa vhodným zadostučiněním předejíti možnost onoho příštího nebezpečí války- t v oslioh nánret
Milův Srbsko Berlín
8 article
O situaci na Černé Hoře vyslovil se v podobném smyslu brigádýr Janko Vukotič. I Černá Hora čeká na výsledky evropské konference, do níž se naděje spravedlivé kompensace. Z jiné strany je známo, jak si oba srbské státy představují onu kompen- saci. Černá Hora má býti sproštěna rakou- ského policejního dozoru na svém přímoří. což baron Aehrenthal v delegacích již při- slíbil, Srbsko pak žádá, aby nová příčná dráha, jež ma Dunaj spojiti přes Srbsko s Adrií, vedla se tak, aby zůstávala stále na území království srbského nebo Černé Hory a tím umožnila volné spojení Srbska s mo- řem. To ovšem předpokládá, že by se hra- nice Srbska a Černé Hory musily dotknouti a sice buď na území nynější Hercegoviny. nebo v novopazárském sandžaku. Baron Aehrenthal, jak známo, zamítá dosud každý pokus o rozšíření hranic srbských a černo- horských jak na území hercegovském, tak i v sandžaku. Otázka kompensace dostane se tedy před konferenci a na ní bude zále- žeti, jak se vyhoví uraženému citu Srbů v království i na Černě Hoře, aby se mohla zaceliti rána, způsobená annexí. Připouštíme, že to bude tvrdý oříšek zejmena pro bar. Aehrenthala a nedivíme se, že tak úzkostlivě dbá nyní o zachování vnitřního pořádku v monarchii, aby mohl na konferenci vystoupiti jako zástupce pevně zčleněné velmoci, jejíž vnitřní síla má do- dati váhy jeho slovům. Ale ještě tvrdším oříškem bude další otázka, co učiníti s Bosnou a Hercegovinou, až jich přivtělení k mocnář ství bude uznáno i velmocemi, o čemž asi sotva už možno pochybovati.
Janko Vukotič Adrie Baron Aehrenthal Srba Srbsko Dunaj Hercegovina Bosna a Hercegovina
9 article
Maďaři si přivstali a poukazujíce na slova panovníkova, že přivtěluje okupované země k mocnářství, dovolávaje se starého práva svých předků na trůně uherském k těmto zemím, prohlašují jednomyslně, že Bosna a Hercegovina musejí se stati vedlej šími zeměmi koruny sv. Štépána, že musejí býti přivtěleny k Úhersku. Ve skutečnost ke koruně uherské náležívala dříve, než tyto země definitivně zabralo Turecko, jen severo- západní část Bosny a sice ne bezprostředně, nýbrž prostřednictvím Chorvatska, jež krále uherského na základě přesných státních smluv uznávalo za svého krále. Jihovýchodní část Bosny a Hercegovina nepatřily však nikdy ani k Chorvatsku a tedy také ne ke koruně sv. Štěpána a na ně tedy Uhersko historického práva nemá. Chorvatští historikové dokázali, že Bosna pokud v ní bylo katolické obyvatelstvo- spadala kdysi v okrslek arcibiskupství split- ského, že si na ni činil nároký také arci biskup dubrovnický a že tedy i Dalmacie má jakási historická práva na nově při- vtělené země.
Maďar Štěpán Bosna Hercegovina Turecko Chorvatsko Bosna a Hercegovina Uhersko Dalmacie
10 article
Dalmacie však, ačkoli právem jest sou- částkou trojjediného království chorvatsko- slavonsko dalmatského, jest dnes de fakto korunní zemí rakouskou, z čebož vyplývá, že i Rakousko má jakési historické právo na přivtělené země. A kdyby nemělo ani práva historického, má na ně kus práva proto, že z těch set milionů, která pohltila okupace, zaplatilo dobrých 70 procent. Na pouhý rozkaz pešťských státníků Rakousko tedy annektované země Uhersku nepostoupí Otázka státoprávní příslušnosti přivtěle- ných zemí dala by se sice rozřešiti snadně a při tom spravedlivě, kdyby oba státy Uhry i Rakousko, uznaly, že mají li na při- vtělení země vůbec jaké právo, mají je pouze prostřednietvím Chorvatska a Dalmacie. a poněvadz Chorvatsko a Dalmacie jsou země království chorvatského, rozhodly se. přivtěhti Bosnu a Hercegovinu k trojjedinému království, jež by však musilo vstoupiti v nový poměr k oběma státům mocnářství habsburského. Slovem dualism musil by se změniti v trialism. Vyrovnání rakousko uherské, loni uzá koněné, platí do roku 1917. Do toho roku sotva bude rozhodnuto o státoprávní pří slušnosti zabraných zemí, do té doby v Bosně a Hercegovině bude platiti provisorium, jehoz osnovy připravuje nýní spol. ministr finano bar. Burian. Ale až se před r. 1917 začne opět vyjednávati o hospodářský poměr obou států habsburských, nepůjde už jen o Ra kousko a Uhry, nýbrž také o Bosnu a Her cegovinu a pak teprve vzníkne nejpalčivějš otázka kompensace
Burian Dalmacie Rakousko Uhersko Chorvatsko Bosna a Hercegovina Boseň a Hercegovina Uhry Bosna
11 article Převrat na Balkáně.
Převrat na Balkáně. Srbský ministr Milovanovič v Berlíně Z Berlína, 22. října. (K. k.) Srbský mi nistr zahr, záležitostí Milovanovi č prohlásil spolupracovníku V »Lokalanzeigeru«, že, srbský národ usiluje o to, aby dosáhl uznání svých oprávněných nároků a záruk pro nejživotnějst zájmy srbského státu a národa jako základny zahezpečené existence. Slane-li se tak prostřed- nictvím konference močnosti nebo diplomatickým činem, to jest pro Srbsko otázkou druhého řádu Srbsko neopomene učiniti ničeho, čím by odklidilo překážky dohody. Ministr poyažuje akutní nebezpečí válečné záplet- ky nyní za překonané. Kdo přičitá korunnímu princi samolibé aspirace nebo tvrdl. že vzpírá se vůli svého otce, provádí válku na vlastní vrub a spojuje se s lidem proti obci, tvrdí vědomou nepravdu nebo ne zná vůbec korunního prince. Znepokojivý stav v Cařihradě. Z Cařihradu, 22. řljna. (K. k.) S tunee jest znepokojiva. Zvlástě nepoko mezi domácím křesťany se dle všeho vzmáhá. Podněcován jes hlavně nalepovanými letá ky, nichž vyhrožuje se křesťan ům vraždou. Přislusné pověsti byly dány sna úmrslně do oběhu, aby způsobily rozechvění Ke znepokjení přispívá též vše- obecné vyzbrojování mohamedánů, po něvadž prý nastává hnuti proti domnělému vůde reakčního směru. Za tím účelem bude prý po voláno kromě tří praporů třeti b sborověho okresu sem přelože ných ještě další vojsko. Všechny tyt pověsti nedají se zatím kontrolovati. Nelze vy loučiti však naprosto domněnku, že mezi Mladoturky vyskytly se vážné obavy že činí připravy a že srážka mez Mladoturky a reakcionářským Staroturky není vyloučena. Pro- slýchá se, že konference mladotureckého výboru, zasedající nyní v Solunu, učiní v té přičině velevážná usnesení. Též z ovropských a maloastjských provincií docházejí zprávy
Milovanovič Milovan Balkán Berlín Srbsko Cařihrad Soluna
12 article
ta shn ob ozo cdbr e
13 article
pověsti o reakcionářském hnutí; je však obtížno zprávy ty kontrolovati. V Baru klid. Z Celyně, 22. října. (K. k.) Prolože jest v Baru pořádek obnoven a poněvadž nasta úplný klid, byla vojenská stráž, postavená pře konsulátem rakouským, odvolána Dementi z Černé Hory. B N. Z Cetyně, 18. řijna. (Zvl. zpr »N. L.«) Zpráva, že kníže Nikols se omluvil u rakousko-uherského residenta na Cetyni pro demonstrace, učiněné rozhořčeným černohorským lidem před rakuh. konsulátem v Baru, je vymyšlena rakouskými listy. Právě tak z rakou- ských pramenů pochází zpráva, že černohorské vojsko je nahromaděno na turecké hranici připraveno vpadnouti do novopazarského sandžaku, aby se tam spojilo s vojskem srbským. Černá Hora právě jako Srbsko nepomýslí v této chvíli na záchvat ůzemí tu- reckého, neboť srbské státy, kdyby tak učinily, jen by ospravedlnily Rakousko-Uhersko za zábor Bosny a Hercegoviny. Z Cstyně, 22. října. (K. k.) Naprosto bez podstatnou jest zpráva, že kníže Mikuláš zaslai carovi list, v němž žádá jako kompensae sandžak novopazarský.
Mikuláš Bara Černá Hora Cetyně Rakousko Uhersko Bosna a Hercegovina
14 article
Angličané pro Srbsko. Z Londýna bylo oznámeno do Běle hradu, že se odtud vypraví 40 anglickýeh důstojníků a vojenských inženýrů do Srbska sby v jeho armádě na svůj náklad sloužili, jak mile válka vypukne. Resoluce černohorské skupštlny. Černohorská skupština jednohlasně učinil toto usnesení: Černohorská národní skupština jakožto z stupitelstvo všeho srbského národa na Černé Hoře, konstatuje: že rakousko-uherské mocnářství záborem Bosny a Hercegoviny podstatně porušilo berlín skou smlouvu; že tím skutkem zadána smrtelná rán zájmům veškerého srbského ná roda; že je tím v zásadě pošlapán princip sebeurčení národností, jímž se nyní spravuje celý vzdělaný svět. Národní zastupitelstvo nejen že schvaluje dosavadní kroky knižecí vlády, kterýmis Černá Hora zbavuje závazků, kter jí berlinský kongres vnutil, nýbrž vědomo sobě historické úlohy Černé Hory, jakož i vážných okolnosti, v kterých se dnes nalezá ona i všechen srbský národ, s úplnou důvěrou svěruje svůj osud svému moudrému a milova- nému gospodáru. Národní zastupilelstvo, ja kožto věrný tlumočník citů svého národa, prohlašuje, že je náš ná- rod hotov přinésti všechny obět za obranu Srbstva a za čest Čler ne Hory, jakmile gospodár zavolá. S toho hlediska vycházejíc, národní za- stupitelstvo žádá od knížeci vlády, aby učinila nejráznější opatření na ochranu ohrožených zájmů srbského ná- roda a cti Černé Hory a na usku- tečnění naší odvěké národní my- šlenky.
Angličan Srbsko Londýn Běla hrad Černá hoře Bosna Hercegovina Černá Hora
15 article
V drobuém prouejit rinní čísla o sobě . . . za 8 h odpoledni za 2 Ve flialkách na vonkové raaní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4 k Inseráty platí se hotově napřel. Přečplacení a inserty přijímá sšmini- strace v Marianské ulici č. z. Tam nacházají se tél redake tiskirna kezpedise „Národnich Lista- Rukopiay se nevracsji.
Národnich List
16 article
Všecko, co knížecí vláda v tomto smyslu předsevezme, dojde jednomyslného schválení ná- rodního zastupitelstva a všeho našeho národa. Turecko a Bulharsko. Turci poslali do Džumaje na bul- harské hranici 74 vagonů střeliva. Očekávají se další transporty. Třetí armádní sbor turecký (make- donský) je připraven na pochod. V Malé Asii nařízena mobilisace. Také Bulharsko mobilisuje a na turecké hranici vojsko soustřeďuje. Resoluce bělehradských Čechů a Italů. Ke zprávě o resoluci bělehradských Čechů dodáváme, že společně jich schůzi předsedali pp. Jaroslav Krejčík, Jan Svobodaa Váelav Jůza. Resoluce, jak známo, odsuzuje dra. Kramáře, jenž mezitím poslal »Novému Vremeni« do Petrohradu vysvětlení o svém sta- novisku naproti záboru. Také Italové bělehradští konali schůzi. Byli mezi nimi ještě staří garibaldiání a dobro- volníci z r. 1876. Přijali resoluci, kterou roz- hodně odsuzují zábor a stavějí se na stranu srbského národa, prohlašujíce, že »plec o plec půjdou se Srby proti švábskému uchvatiteli«. Ucinili pak ovaci králi Petru a králi ital- skému poslali tento telegram: Italská kolonie v Bělehradě protestuje proti záboru Bosny a Hercegoviny a dává výraz na- ději, že Italie nedopustí takové usurpace. Meeting ukončen výkřiky: Ať žije Italie! Ať žije králl Bojkot rakousko-uherských živnostníků v Srbsku. V Bělehradě se utvořil »Výbor národní obrany«, jenž probírá rakousko-uherské firmy v Bělehradě i jiných městech srbských a nad těmi, které před jeho soudem neobstojí, vyhta- šuje bojkot. Firmě se počátek bojkotu ohlašuje kočičinou. Kdo ze Srbů se prohřeší proti před- pisům bojkotu, sám mu propadne a bude před národem prohlášen za člověka, hodného opo- vržení.
Turek Čecho Italos Krejčík Svobodaa Váelav Jůza Srba Petr Turecko Bulharsko Džumaja Asie Petrohrad Bělehrad Bosna a Hercegovina Srbsko národní obrana Italia
17 article
Prvé firmy, v Bělehradě bojkotované, jsou: Johann Umlauf, Moritz Tiiler (dvorní krejčí), Jos. Pantelič (dvorní cukrář), Simon Landau (dvorní klemplř). Rosa Stern, M. Nedmann (krejčí), Fleiseher (sklená!), F. Rosendorn (ča- louník), Görgö, Töth (svec), Albert Szabé (švec). fema »Amerikánský král diamantů«, Srbská Úvěrní banka jakožto fibálka Läoderbanky. Auglické peníze pro Turecko, A gličtí kapitalisté nabídli Portě půjčku 120 mil. K za velmi výbodných podmínek, ale ministr financi odpověděl, že o vítané nabídce prozatím vyjednávati nemůže, protože v nejbližši době nastane změna tureckého ministerstva. nee Urážka Bulharska Tureckem. Na hlavní telegrafní úřad v Cařihranlé došla sifrovaná depeše. bulharského ministra zahranič- ných záležitostí, adresovaná »bulharskému vy- slaneství«. Ředitel telegrafu telegram dodati ne- dal a požádal o instrukci velikého vezíra, jenž nařídil, aby telegram byl vrácen do Sofije s poznámkou, že je nedo- ručitelný, proto že bulharského vyslanectví v Cařihradě nenl. Hovory o rasko-turecké dohodě. Turecký tisk, rozbíraje článek »Nového Vre- mene« o vzájemném prospéchu pro Ruskoi Ture-
Umlauf Moritz Tiiler Pantelič Simon Landau Stern M Nedmann F Rosendorn Görgö Töth Albert Szabý Bělehrad Jos Turecko Bulharsko Cařihrad úvěrní banka Ruskoi tur Fleiseher
18 article FEUILLETON
FEUILLETON Literatura.
19 article Jak vypadal Goethe?
Jak vypadal Goethe? Nedávno vyšla v Berlíně elegantně vypra- vená knížečka mnichovského maliře Karla Bauera, která se nezabývá v celém svém roz- sahu ničím jiným, než otážkou, jak vypadala Gocthova hlava, postava, ruce a jině jeho vnější tělesné detaily. Zdálo py se, že knížečka vyšla téměř zbytečně, neboť obrazů a správných, ově- řených podobizem Goethových vyšlo už tolik. že nám tvář i celá postava výmarského dvořana živě tane na mysli. A přece po pročtení zajímavé publikace musíme doznati, že i autor nadarmo nepsai Celá řada detailů a podrobností vychází z ní na jevo, detailů dosud neznámých, nepovšimnu- tých. Dosud nebyla nikdy přesně zjištěna jeho výška, šíce ramen, velikost rukou a j. v. A mů- žeme docela — praví autor na jednom místě — vziti snad na to jed, že ze sta ctitelů Goetho- vých neví jich snad ani deset, zda měl jejich miláček modré, hnědé anebo černé oči. „Lidé si povídají, že prý jsem časem ztloustl,“ oznamuje r. 1798 Goethe svému pří- teli Kestnerovi, ,a jiní, jako paní von Stein a její syn, vyslovují se o tom ještě nehledaněji. Zatím udržoval Goethe pomocí přisné životo- správy a tělesných cvičení svoje tělo v tak vzorně a nádherné štíhlosti, že až do nejvyš- šího stáří vypadal krásně. Goethe chodíval také vždycky vzpřímen, ramena tlačil vzad a rád m l zkřižoval ruce za zády.
Goethe Bauer Gocthův Goethův Kestner Stein Berlín
20 article
Formou a jednotlivými delaily tváře ne- podobal se básník ani otci ani matce, spíše při- pomínal podobu svojí babičky s matčiny strany. „Jeho obličej, nehledě k hlubokým vráskám které na něm vyrylo stáří, má podivubodný vý- raz,“ píše C. E. von Weltzien r. 1820. „Nie urogantního, nic pohrdavého nenalézáme v něm, nýbrž cosi nepopsatelného, co bývá někdy údě- lem mužů, kteří mnohými životními zkušenostmi a osudy získali si duševní rovnováhu, a nyní v klidu a v jistotě kráčejí vstříc svojí budoue- nosti. V tento výraz mísí se u Goetha nesmaza- telný rys dobrosrdečnosti, jakož i rys překonané vášnivosti, která se ještě sem tam v nestřeženém okamžiku projeví. Mnoho se psalo o Goethově mírně kosém obličeji. V životě málo kdy napadnou po- dobné drobné nepravidelnosti, není-li na ně zvlášť nějak upozorněno. Möbius udává rozměry básníkovy masky takto: výška oblíčeje as 20 em., největší šířka 18 em., šířka čela 12 cm. délka nosu 5.7 em., šířka úst 6.5 em. Barva Goethovy tváře byla ponej- více nahnědlá, v mládí žlutavě bledá, pozděj- růžovější. Čelo, zvláště se strany pozorováno. bylo podobno svým oválným zakřivením čelu dětskému. Po nepříliš vysokém výstupu od ko- řene nosu zahýpalo se v krásněm oblouku k le- bečni krajině a oblouk tento spadal v dokona- lém zakřívení nazad k týlu. Tato krásná křivka čela a hlavy, na níž vlníly se mocné, vzhůru česané vlasy, přirozeně a dekorativně zkade- řené, byla hlavní příčinou častých nadšených popisů, které nám zanechali básníkovi součas- níci.
C E Weltzien Goethe Goethův Möbius centimetr em
21 article
Ucho Goethovo bylo pravidelné, spíše větší, než prostřední, a ne zvlášť nějak utvo- řené. Přimykalo se těsně k lebeční krajině. Pod krásně vyklenutým tmavým obočím vy- hlížely nepříliš velké, ale v dálku vyhlížejieí oči výrazu téměř udiveného, ne nepodobné známým očím jezulátka Sixtinské Madonny, brzy snivé, brzy ohnivě planoucí do světa. Schopen- hauer vypravuje, že vídával oči starého básníka někdy tak vzrušeny, že oční běl se zřetelně pro- jevovala i nad duhovkou. Svým silným vykle- nutím a blízkým k sobě postavením vyzařovaly v některých okamžicích tolik světelných od- lesků, že se podobaly očím, jež v obecné mluvě zoveme ohnivýma. Podle vlastního doznání bás níkova měl je už od mládí v takové moci, že jimi mohl i zcela zřetelně šilhati. Duhovka je- jich byla hnědá s velkou panenkou lidí krútko- zrakých a vzrušených, tak že mnohdy vypadalo oko jako černé. Levé oko bylo o něco větší pra- vého, a bylo také o něco výše položeno. Za to bylo pravé ohnivější, levé márnější a oduševně- vorzi
Goethův Madonna
22 article
Nos měl Goethe zejména v mládí pře- krásný; v starších letech stal se těžším, pro- dloužil se poněkud a zduřel. Mírně zahnutá jeho linie ztrácela se ku předu v mocném zakři vení, jak to mnohdy pozorujemo na portretec ne lejší. římských caesarů. Ač za básníkových časů bylo šňupání všeobecně zavedeno, neboldoval mu Gocthe: jeho oblibou bylo za to jakoby v ná hradu čichati ke Kolinské vodičee. Ústa Goethova nazývali jedni nepříjem- nými, druzí zase naopak psali nadšené hymny o jejich brdé, aristokratické vznešenosti. Jiste je, že zejména v mládí byla velmi pravidelná hořejší ret byl silněji vyvinut, než spodní, který byl dosti plochý. Brada vynikala poněkud do předu a byla hranalá, nikoli však široká. Vypa dala v této vlastnosti poněkud větší, než byla ve skutečnosti. Čelisti byly úzké a vynikaly pří- mo ženskou jemností, jako vůbec celý jejich ovál. Teprve počátkem básníkovy čtyřicitky po- čal se v bradě vyvíjeti zřetelný důlek. Goethe měl mocné hnědé vlasy, kter podržely až do pozdního věku svoji bohatos i barvu. „Hnědé vlasy byly jakoby slabě zji- něny“, píše Grüner r. 1820, a devět let na to čteme u polských básníků Odyniece a Mickie wicze: „Vlasy trochu bílé, pouze nad čelem poněkud šedivější.“ V lékuřském popise mrtvého básníka je pasus: „Vlasy šedivé, měkké jako hodvábí“ v vle
Nos Goethe Goethův Vypa Grüner
23 article
Krk básníkův byl masitý, nikoli však krát- ký. Ramena jeho počala nabývati šířky už kolen třicitky, a v době Goelhova římského pobytu (1780—1788) podobala se jeho postava s mo ně vyvinutým hrudním košem torsu Antoniovu. A nyní, pokud se týče Goethovy tělesn výšky. Básník byl 176 cm. vysoký, jako kme měřil 174 cm. Měření, podniknutá dle šatů, vy- kazují tyto číslice: od pasu k šlépějím číta 97 em., předloktí mělo 51 cm., objem hrudníh koše a zad 113 cm., objem v pasu 126 em. objem hlavy 60 em. V mladých letech mez r. 1770—1786 (21—37letý) byl básník velmi štíhlý, těměř hubený. Pozdějí staly se jeho po- byby poněkud pozvolnější, pedantičtější, tělo mírně ztloustlo. Jeho už z mládí oblíbené dlouhé kabáty a fraky zakrývaly peměrně krát- ké, dobře rostlé nohy, jejichž malé délky bylo častěji vzpomenuto. Goethův krok byl pevný a pružný; při chůzi neužíval básník nikdy bole, nýbrž zkřižoval rád ruce za zády anebo nechal je volně viseti a mírně jimi pohyboval. Podle zachovaných bot básníkových sou- díme na neobyčejně malou jeho nohu. Boty jsou v předu široké jako asi nynější „obuv americká“ a mají široké, nízké podpatky. Ruce Goethovy nejsou krásné ve smyslu tvarů van dyckovských, za to však pevně stavěné, silné a jaksi sukovité s moenými prsty a kotníky, vel- ké a spíše širší, než podělně. Tak jeví se nám podle knížky Bauerovy smrtelná schránka nesmrtelného básníka, a naši i cizí mladí poetové mohou dnes přesně až na půleentimetry a jemné odstíny barev i linií zkou šeti a srovnávati, pokud se Goethovi dosud po- dobají, anebo pokud se mu, dá-li jim bůh do- čkati 83 roků, budou moci vyrovnati v bu- douenu.
Antoniův Goethův Bauerův Goethe centimetr
24 article
Naše knihyo
25 article
* Kolportáž na středních školách. Není, my- slím, příhodnějši chvíle ku prozkoumání této cel- kem nejasné a nerozřešené otázky, než li právě nyní Na středních školách počíná školni rok a skoro týmt časem většína našich časopisů otevirá své ročníky a s obavou vyčkává počtu nově hlásících se odbě- ratelů. Jirdy — a jsou ty doby nám všem ještě v dobré paměti — na kažlou vyšší třídu středních škol došlo jedno ukázkové číslo a některý z žáků dobro- volně ujal se agendy a zjistil přihlášky. Měli jsme od nakladatelství svoje malé výhody (které však ne- poškodily knihkupce tím spíše, ježto studentstvo ni- kdy netvořilo význačnější složku jejich odběratelstva), ale měli jsme kromě jich také svoji radost, že tak alespoň trochu účastni jsme domá osvětové práce. Naší profesoři češtiny vždy je schvalovali nám toto jednání. A byly to sku- tečně pěkné desítky všemožných časopisů, jež jsme odebírali. Tenkrát nebylo pro nás „kopané“, ani velkopanských choutek dnešní rozmařilé mládeže tenkrát dobrá česká kniha byla největší naší radosti. Hrdě se k tomu přiznávám! Jak vše se dnes změnilo! Pokud vím, na středních školách zakázána je kolportáž časopisů a knih vůbec a student smí odebírat jen to, ce přihlásí a k čemu dá souhlas třídní učitel nebo ředitelstvl.
Jirda
26 article
Jak taková soudnost často dopadá, o tom svědčí nej- lépe skutečnost, že na jedné střední škole zakázána byla i „Zlatá Praha“! Ba jinde šlo to tak daleko, že student nesměl si ani knihu koupit bez předcházejí- cího souhlasu ředítelství. Důsledky této převrácené „výchovy“ všude se již objevují. Naší školské mlá- deži selhostejnila se kniha vůbec a pro odbírání časo- pisů, spojené s takovými obtížemi, nejeví také žádou- cího zájmu. Zůstává věrna své „kopaně“ a sportu. k němuž je svými učiteli horlivě vybízena, po němž sice tělo mohutní, ale duch nepokračuje. Jací jednou z těto mládeže budou o bčané a jaký budou jevií smysl pro otázky národní a domácí umění, je na snadě. Možno bez nadsázky prohlásili, že zne- možněním přístupu k časopisům a zá- kazu kolportáže odcizuje se inteli- gentní dorost náš ze dvou třetin národ- nímu cítění. A lhostejných zenorací v krušnýeh tčchlo dobách věru není nám zapotřebí. To raději žádných! Bylo by záhodno, aby otázka kolportáže na středních školách, na niž dnes jen upozorňujeme, povolanými kruhy náležitě byla ventilována. Snad by pokrokové paedagogické kruhy samy mohly stu- denstvu doporučit dobré a vhodné naše časopisy, jichz kolportáž byla by pak nezávazna. S re- formou v tomto smyslu nemělo by se ovšem otálet. Jinak by bylo již pozdě a z našeho studentstva loso- valo by se sice velmi mnoho dobrých „kopáčů , ale zcela žádní národní pracovníci. A těch, jedině těch je nám třebal
Praha
27 article
Quido Maria Vyskočil.
Vyskočil
28 article
Václav Štech: Předměstské humoresky. Vydalo Naklad. družstvo „Máje“. Tiskem Jiřiho je lena na Mělníce. Cena 1 K. Tři předměstské humoresky jsou jaksi protěj- škem k nedávno vydaným „Prožluklým historkám“ Pouze ovzduší je poněkud jiné, ale postavy i ráz kreseb souběžný s knihou předcházející. Dvě prvé odehrávají se v kruzích učitelských, třetí zasahuje ve volební zápas radniční na předměstí, tedy v po- měry, jež p. Štechovi jsou nejlépe známy a pro jeho typické studie jsou též nejvděčnější. Dobrá a zábavná kniha najde zajisté opět široký kruh svých přátel a bude po zásluze jistě öceněna. Několik tiskových chyb bude ovšem nutno opravit a přehlédnout.
Štech Mělník
29 article
V—l * Arnošt Czech z Czechenherzů: Va tmách živola. Tři dramatické etudy. Nákladem a ti- skem Em. Stivina v Praze 1908. Cena 1 K Při nové knize p Czechenherze upoutá pouze nový způsob pojímání dramatického sujetu a jeho ře- šení prostředky bizarními a překvapujícími. Ale pro- vedení scházi hloubka, která by dala tušit, že taká lehce načrtnutá dramatická studie chce hájiti svoje právo na trvalý umělecký život, případně i úspěšné provedení na scéně. Poukazuji jen na pěknou lyrickou piecu „S očima zavřenýma na vždy“. Krásný motiv dušovního obrození toužící dívčí duše uniká tu zcela. Je jisté, že by z z každé ze tří zařazených etud mo- hla vzniknouti dokonalá práce scěnická, kdyby auter věnoval jí počlivějšího studia a vážnějšího ucelení. Ale v tomto letmém zachycení troskatá básnická vloha o úskalí chvatu, jenž je knize p. z Czechen- herzů jen na škodu. Či skutečně má mladý básník v sobě tolik tvořivé síly, že může tak odvážně plýts vati s náměty, jež nejsou všední a nezajímavě? O. M. V Bibliografie. . „Zlalá Praha“, velký obrazový týdenník pro zábavu a poučení v nakladatelství J. Otty. Vyšlo 5. číslo tchoto oblíbeného listu rodinného a přináší na svých skvělých stránkách zajímavé reprodukce umě- leckých děl domácích i cizích výtvarníků. Část ča- sová přiněší zajímavé a poutavé obrázky ze Srbska. které jscu doprovázeny poutavým a poučným člán- kem Zorky Hovorkové. Do slovesné části přispěli ja- ko obyčejně přední čeští literáti. Obsah „Zlaté Pra- hy“, která letos již po 26. koná pout po českých
Czech J Ott Hovorka Praha Srbsko Zlalý Praha