1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v pátek 23. října 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. HIsty
předp láší ne
v Praze v ader lnistrael
za mě níe
na Stvrt lsta
s drojí denáškeu
nE1 . . . . 7 K 50l
ve slisnéchl aK 30
na měsíe
Peštent
na měníe . . . . .
na čtvrt leta . . . .
s drojí zásilkeu
na mžsle
ne vrt st
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranácl.
Praha
6
article
Kompensace.
Kompensace.
Mezinárodní polítiku evropskou ovládá
sice dosud poslední převrat na balkánském
poloostrově, ale dvě neděle, jež minuly od
prohlášení Bulharska samostatným králov-
stvím a od annexe Bosny a Hercegoviny,
stačily na uklidnění myslí aspoň potud, že
definitivní úprava balkánských poměrů ostřím
meče zdá se býti vyloučena aspoň na tak
dlouho, dokud se o nejnovějším převratu na
Balkáně nevysloví evropská konference.
Ruský ministr vnějších věcí A. P. Izvolsky
pilně vyjednává s velmocemi o program
příští konference a přímo zúčastněné bal-
kánské státy, Turecko, Srbsko a Černá Hora
jeví ochotu vyčkati, jakých kompensací se
jim dostane za přešinutí sil v jich nejbližším
sousedstvu.
Omladlému Turecku, jež potřebuje nyní
všech svých sil na spořádání vnitřních po-
měrů, jest především třeba míru a proto o
samého počátku dává přednost klidnému
vyjednávání s Bulharskem a Rakousko Uhero
skem před vášnivými projevy. Choulostivějšt
byly poměry v obou samostatných státech
srbských, které převrat zastihl nejen nepři-
pravené, nýbrž i mezi sebou znepřátelené
pro známou pumovou aféru, kterou as
obratně nastrojil onen třetí, jemuž na tom
záleželo, aby Srbsko a Černá Hora si vězely
ve vlasech v tu chvíli, až bude vyhlášen
připravovaný převrat. Ohromné rozčilení za
chvátilo mysli lidu v Srbsku i na Černé
Hoře, když zvěděl, že jádro Srbstva, hrdá
Bosna a chrabrá Hercegovina definitivně
prohlášeny za provincii mocnářství habsbur-
ského. Zklamaný srbský lid, vida, že navždy
mizí jeho luzný sen o příštím spojení všech
Srbů v jeden národní stát, protestoval proti
annexi a přál si raději smrt v nerovném
boji s mocným sousedem, než by uznal jeho
právo na annexi. Vlády obou srbských států
napjalý všechny síly, aby rozhořčení lidu
nepřekročilo ony meze, za nimiž o právu
rozhoduje meč silnějšího.
Izvolska
Srba
Bulharsko
Bosna a Hercegovina
Balkán
Turecko
Srbsko
Rakousko
Černá Hora
Černá hoře
7
article
Srbský ministr vnějších věcí, Milova-
novič, jenž vyslán k vládám západoevrop-
ských velmocí, aby je získal pro slušnou
nahradu ve prospěch Srbska a který se
v Berlíně setká také s ruským ministrem
lzvolským, potvrdil v rozmluvě s novináři.
že jedno nebezpečí války je v Srbsku za-
žebnáno. Jest to nebezpečí války okamžité,
k níž se lid mohl dát strhnouti prvým ohro-
mujícím dojmem annexe. Ale není dosud
odstraněno nebezpečí další, které by nastalo.
kdyby Srbsko bylo nuceno uznati novou si-
tuaci a nedostalo se mu náhradou ničeho
takového, co by jeho ránu mohlo zaceliti
Uraženému národnímu citu musí se dostat
nějakého zadostučinění. Nadějím, pochova-
ným na jedné straně, musí se otevřiti volná
cesta na straně jiné. Jinak uražený národní
cit použije prvé příležitosti, aby zjednal
průchod svému hněvu, a trpce zklamany
národ odhodlá se třebas i k zoufalému
kroku, ač si bude vědom, že bude hráti va
banque. Povinnosti diplomacie bude spra-
vedlivě uvážiti stesky srbského národaa
vhodným zadostučiněním předejíti možnost
onoho příštího nebezpečí války-
t v oslioh nánret
Milův
Srbsko
Berlín
8
article
O situaci na Černé Hoře vyslovil se
v podobném smyslu brigádýr Janko Vukotič.
I Černá Hora čeká na výsledky evropské
konference, do níž se naděje spravedlivé
kompensace. Z jiné strany je známo, jak si
oba srbské státy představují onu kompen-
saci. Černá Hora má býti sproštěna rakou-
ského policejního dozoru na svém přímoří.
což baron Aehrenthal v delegacích již při-
slíbil, Srbsko pak žádá, aby nová příčná
dráha, jež ma Dunaj spojiti přes Srbsko
s Adrií, vedla se tak, aby zůstávala stále na
území království srbského nebo Černé Hory
a tím umožnila volné spojení Srbska s mo-
řem. To ovšem předpokládá, že by se hra-
nice Srbska a Černé Hory musily dotknouti
a sice buď na území nynější Hercegoviny.
nebo v novopazárském sandžaku. Baron
Aehrenthal, jak známo, zamítá dosud každý
pokus o rozšíření hranic srbských a černo-
horských jak na území hercegovském, tak
i v sandžaku. Otázka kompensace dostane
se tedy před konferenci a na ní bude zále-
žeti, jak se vyhoví uraženému citu Srbů
v království i na Černě Hoře, aby se mohla
zaceliti rána, způsobená annexí.
Připouštíme, že to bude tvrdý oříšek
zejmena pro bar. Aehrenthala a nedivíme se,
že tak úzkostlivě dbá nyní o zachování
vnitřního pořádku v monarchii, aby mohl
na konferenci vystoupiti jako zástupce pevně
zčleněné velmoci, jejíž vnitřní síla má do-
dati váhy jeho slovům. Ale ještě tvrdším
oříškem bude další otázka, co učiníti s Bosnou
a Hercegovinou, až jich přivtělení k mocnář
ství bude uznáno i velmocemi, o čemž asi
sotva už možno pochybovati.
Janko Vukotič
Adrie
Baron Aehrenthal
Srba
Srbsko
Dunaj
Hercegovina
Bosna a Hercegovina
9
article
Maďaři si přivstali a poukazujíce na
slova panovníkova, že přivtěluje okupované
země k mocnářství, dovolávaje se starého
práva svých předků na trůně uherském
k těmto zemím, prohlašují jednomyslně, že
Bosna a Hercegovina musejí se stati vedlej
šími zeměmi koruny sv. Štépána, že musejí
býti přivtěleny k Úhersku. Ve skutečnost
ke koruně uherské náležívala dříve, než tyto
země definitivně zabralo Turecko, jen severo-
západní část Bosny a sice ne bezprostředně,
nýbrž prostřednictvím Chorvatska, jež krále
uherského na základě přesných státních
smluv uznávalo za svého krále. Jihovýchodní
část Bosny a Hercegovina nepatřily však
nikdy ani k Chorvatsku a tedy také ne ke
koruně sv. Štěpána a na ně tedy Uhersko
historického práva nemá.
Chorvatští historikové dokázali, že Bosna
pokud v ní bylo katolické obyvatelstvo-
spadala kdysi v okrslek arcibiskupství split-
ského, že si na ni činil nároký také arci
biskup dubrovnický a že tedy i Dalmacie
má jakási historická práva na nově při-
vtělené země.
Maďar
Štěpán
Bosna
Hercegovina
Turecko
Chorvatsko
Bosna a Hercegovina
Uhersko
Dalmacie
10
article
Dalmacie však, ačkoli právem jest sou-
částkou trojjediného království chorvatsko-
slavonsko dalmatského, jest dnes de fakto
korunní zemí rakouskou, z čebož vyplývá,
že i Rakousko má jakési historické právo
na přivtělené země. A kdyby nemělo ani
práva historického, má na ně kus práva
proto, že z těch set milionů, která pohltila
okupace, zaplatilo dobrých 70 procent. Na
pouhý rozkaz pešťských státníků Rakousko
tedy annektované země Uhersku nepostoupí
Otázka státoprávní příslušnosti přivtěle-
ných zemí dala by se sice rozřešiti snadně
a při tom spravedlivě, kdyby oba státy
Uhry i Rakousko, uznaly, že mají li na při-
vtělení země vůbec jaké právo, mají je
pouze prostřednietvím Chorvatska a Dalmacie.
a poněvadz Chorvatsko a Dalmacie jsou
země království chorvatského, rozhodly se.
přivtěhti Bosnu a Hercegovinu k trojjedinému
království, jež by však musilo vstoupiti
v nový poměr k oběma státům mocnářství
habsburského. Slovem dualism musil by se
změniti v trialism.
Vyrovnání rakousko uherské, loni uzá
koněné, platí do roku 1917. Do toho roku
sotva bude rozhodnuto o státoprávní pří
slušnosti zabraných zemí, do té doby v Bosně
a Hercegovině bude platiti provisorium, jehoz
osnovy připravuje nýní spol. ministr finano
bar. Burian. Ale až se před r. 1917 začne
opět vyjednávati o hospodářský poměr obou
států habsburských, nepůjde už jen o Ra
kousko a Uhry, nýbrž také o Bosnu a Her
cegovinu a pak teprve vzníkne nejpalčivějš
otázka kompensace
Burian
Dalmacie
Rakousko
Uhersko
Chorvatsko
Bosna a Hercegovina
Boseň a Hercegovina
Uhry
Bosna
11
article
Převrat na Balkáně.
Převrat na Balkáně.
Srbský ministr Milovanovič
v Berlíně
Z Berlína, 22. října. (K. k.) Srbský mi
nistr zahr, záležitostí Milovanovi č prohlásil
spolupracovníku V »Lokalanzeigeru«, že, srbský
národ usiluje o to, aby dosáhl uznání svých
oprávněných nároků a záruk pro nejživotnějst
zájmy srbského státu a národa jako základny
zahezpečené existence. Slane-li se tak prostřed-
nictvím konference močnosti nebo diplomatickým
činem, to jest pro Srbsko otázkou druhého
řádu Srbsko neopomene učiniti ničeho, čím by
odklidilo překážky dohody. Ministr poyažuje
akutní nebezpečí válečné záplet-
ky nyní za překonané. Kdo přičitá
korunnímu princi samolibé aspirace nebo tvrdl.
že vzpírá se vůli svého otce, provádí válku na
vlastní vrub a spojuje se s lidem proti obci,
tvrdí vědomou nepravdu nebo ne
zná vůbec korunního prince.
Znepokojivý stav v Cařihradě.
Z Cařihradu, 22. řljna. (K. k.) S tunee
jest znepokojiva. Zvlástě nepoko
mezi domácím křesťany se dle
všeho vzmáhá. Podněcován jes
hlavně nalepovanými letá ky,
nichž vyhrožuje se křesťan ům
vraždou. Přislusné pověsti byly dány sna
úmrslně do oběhu, aby způsobily rozechvění
Ke znepokjení přispívá též vše-
obecné vyzbrojování mohamedánů, po
něvadž prý nastává hnuti proti domnělému vůde
reakčního směru. Za tím účelem bude prý po
voláno kromě tří praporů třeti b
sborověho okresu sem přelože
ných ještě další vojsko. Všechny tyt
pověsti nedají se zatím kontrolovati. Nelze vy
loučiti však naprosto domněnku, že mezi
Mladoturky vyskytly se vážné obavy
že činí připravy a že srážka mez
Mladoturky a reakcionářským
Staroturky není vyloučena. Pro-
slýchá se, že konference mladotureckého výboru,
zasedající nyní v Solunu, učiní v té přičině
velevážná usnesení. Též z ovropských
a maloastjských provincií docházejí zprávy
Milovanovič
Milovan
Balkán
Berlín
Srbsko
Cařihrad
Soluna
12
article
ta shn ob ozo cdbr e
13
article
pověsti o reakcionářském hnutí; je však obtížno
zprávy ty kontrolovati.
V Baru klid.
Z Celyně, 22. října. (K. k.) Prolože jest
v Baru pořádek obnoven a poněvadž nasta
úplný klid, byla vojenská stráž, postavená pře
konsulátem rakouským, odvolána
Dementi z Černé Hory.
B N. Z Cetyně, 18. řijna. (Zvl. zpr
»N. L.«) Zpráva, že kníže Nikols se omluvil
u rakousko-uherského residenta na Cetyni pro
demonstrace, učiněné rozhořčeným černohorským
lidem před rakuh. konsulátem v Baru, je
vymyšlena rakouskými listy. Právě tak z rakou-
ských pramenů pochází zpráva, že černohorské
vojsko je nahromaděno na turecké hranici
připraveno vpadnouti do novopazarského sandžaku,
aby se tam spojilo s vojskem srbským. Černá
Hora právě jako Srbsko nepomýslí
v této chvíli na záchvat ůzemí tu-
reckého, neboť srbské státy, kdyby
tak učinily, jen by ospravedlnily
Rakousko-Uhersko za zábor Bosny
a Hercegoviny.
Z Cstyně, 22. října. (K. k.) Naprosto bez
podstatnou jest zpráva, že kníže Mikuláš zaslai
carovi list, v němž žádá jako kompensae
sandžak novopazarský.
Mikuláš
Bara
Černá Hora
Cetyně
Rakousko
Uhersko
Bosna a Hercegovina
14
article
Angličané pro Srbsko.
Z Londýna bylo oznámeno do Běle
hradu, že se odtud vypraví 40 anglickýeh
důstojníků a vojenských inženýrů do Srbska
sby v jeho armádě na svůj náklad sloužili, jak
mile válka vypukne.
Resoluce černohorské skupštlny.
Černohorská skupština jednohlasně učinil
toto usnesení:
Černohorská národní skupština jakožto z
stupitelstvo všeho srbského národa na Černé
Hoře, konstatuje:
že rakousko-uherské mocnářství záborem
Bosny a Hercegoviny podstatně porušilo berlín
skou smlouvu;
že tím skutkem zadána smrtelná rán
zájmům veškerého srbského ná
roda;
že je tím v zásadě pošlapán princip
sebeurčení národností, jímž se nyní
spravuje celý vzdělaný svět.
Národní zastupitelstvo nejen že schvaluje
dosavadní kroky knižecí vlády, kterýmis
Černá Hora zbavuje závazků, kter
jí berlinský kongres vnutil, nýbrž
vědomo sobě historické úlohy Černé Hory, jakož
i vážných okolnosti, v kterých se dnes nalezá
ona i všechen srbský národ, s úplnou důvěrou
svěruje svůj osud svému moudrému a milova-
nému gospodáru.
Národní zastupilelstvo, ja kožto věrný tlumočník
citů svého národa, prohlašuje, že je náš ná-
rod hotov přinésti všechny obět
za obranu Srbstva a za čest Čler ne
Hory, jakmile gospodár zavolá.
S toho hlediska vycházejíc, národní za-
stupitelstvo žádá od knížeci vlády, aby učinila
nejráznější opatření na ochranu
ohrožených zájmů srbského ná-
roda a cti Černé Hory a na usku-
tečnění naší odvěké národní my-
šlenky.
Angličan
Srbsko
Londýn
Běla hrad
Černá hoře
Bosna
Hercegovina
Černá Hora
15
article
V drobuém prouejit
rinní čísla o sobě . . . za 8 h
odpoledni
za 2
Ve flialkách na vonkové
raaní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 4 k
Inseráty
platí se hotově napřel.
Přečplacení a inserty přijímá sšmini-
strace v Marianské ulici č. z.
Tam nacházají se tél redake
tiskirna kezpedise „Národnich Lista-
Rukopiay se nevracsji.
Národnich List
16
article
Všecko, co knížecí vláda v tomto smyslu
předsevezme, dojde jednomyslného schválení ná-
rodního zastupitelstva a všeho našeho národa.
Turecko a Bulharsko.
Turci poslali do Džumaje na bul-
harské hranici 74 vagonů střeliva.
Očekávají se další transporty.
Třetí armádní sbor turecký (make-
donský) je připraven na pochod.
V Malé Asii nařízena mobilisace.
Také Bulharsko mobilisuje a na turecké
hranici vojsko soustřeďuje.
Resoluce bělehradských Čechů
a Italů.
Ke zprávě o resoluci bělehradských Čechů
dodáváme, že společně jich schůzi předsedali
pp. Jaroslav Krejčík, Jan Svobodaa
Váelav Jůza. Resoluce, jak známo, odsuzuje
dra. Kramáře, jenž mezitím poslal »Novému
Vremeni« do Petrohradu vysvětlení o svém sta-
novisku naproti záboru.
Také Italové bělehradští konali schůzi.
Byli mezi nimi ještě staří garibaldiání a dobro-
volníci z r. 1876. Přijali resoluci, kterou roz-
hodně odsuzují zábor a stavějí se na stranu
srbského národa, prohlašujíce, že »plec o plec
půjdou se Srby proti švábskému uchvatiteli«.
Ucinili pak ovaci králi Petru a králi ital-
skému poslali tento telegram:
Italská kolonie v Bělehradě protestuje proti
záboru Bosny a Hercegoviny a dává výraz na-
ději, že Italie nedopustí takové usurpace. Meeting
ukončen výkřiky: Ať žije Italie! Ať žije králl
Bojkot rakousko-uherských
živnostníků v Srbsku.
V Bělehradě se utvořil »Výbor národní
obrany«, jenž probírá rakousko-uherské firmy
v Bělehradě i jiných městech srbských a nad
těmi, které před jeho soudem neobstojí, vyhta-
šuje bojkot. Firmě se počátek bojkotu ohlašuje
kočičinou. Kdo ze Srbů se prohřeší proti před-
pisům bojkotu, sám mu propadne a bude před
národem prohlášen za člověka, hodného opo-
vržení.
Turek
Čecho
Italos
Krejčík
Svobodaa
Váelav Jůza
Srba
Petr
Turecko
Bulharsko
Džumaja
Asie
Petrohrad
Bělehrad
Bosna a Hercegovina
Srbsko
národní obrana
Italia
17
article
Prvé firmy, v Bělehradě bojkotované, jsou:
Johann Umlauf, Moritz Tiiler (dvorní krejčí),
Jos. Pantelič (dvorní cukrář), Simon Landau
(dvorní klemplř). Rosa Stern, M. Nedmann
(krejčí), Fleiseher (sklená!), F. Rosendorn (ča-
louník), Görgö, Töth (svec), Albert Szabé (švec).
fema »Amerikánský král diamantů«, Srbská
Úvěrní banka jakožto fibálka Läoderbanky.
Auglické peníze pro Turecko,
A gličtí kapitalisté nabídli Portě půjčku
120 mil. K za velmi výbodných podmínek, ale
ministr financi odpověděl, že o vítané nabídce
prozatím vyjednávati nemůže, protože v nejbližši
době nastane změna tureckého ministerstva. nee
Urážka Bulharska Tureckem.
Na hlavní telegrafní úřad v Cařihranlé došla
sifrovaná depeše. bulharského ministra zahranič-
ných záležitostí, adresovaná »bulharskému vy-
slaneství«. Ředitel telegrafu telegram dodati ne-
dal a požádal o instrukci velikého vezíra, jenž
nařídil, aby telegram byl vrácen
do Sofije s poznámkou, že je nedo-
ručitelný, proto že bulharského
vyslanectví v Cařihradě nenl.
Hovory o rasko-turecké dohodě.
Turecký tisk, rozbíraje článek »Nového Vre-
mene« o vzájemném prospéchu pro Ruskoi Ture-
Umlauf
Moritz Tiiler
Pantelič
Simon Landau
Stern
M Nedmann
F Rosendorn
Görgö
Töth
Albert Szabý
Bělehrad
Jos
Turecko
Bulharsko
Cařihrad
úvěrní banka
Ruskoi tur
Fleiseher
18
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Literatura.
19
article
Jak vypadal Goethe?
Jak vypadal Goethe?
Nedávno vyšla v Berlíně elegantně vypra-
vená knížečka mnichovského maliře Karla
Bauera, která se nezabývá v celém svém roz-
sahu ničím jiným, než otážkou, jak vypadala
Gocthova hlava, postava, ruce a jině jeho vnější
tělesné detaily. Zdálo py se, že knížečka vyšla
téměř zbytečně, neboť obrazů a správných, ově-
řených podobizem Goethových vyšlo už tolik.
že nám tvář i celá postava výmarského dvořana
živě tane na mysli.
A přece po pročtení zajímavé publikace
musíme doznati, že i autor nadarmo nepsai
Celá řada detailů a podrobností vychází z ní
na jevo, detailů dosud neznámých, nepovšimnu-
tých. Dosud nebyla nikdy přesně zjištěna jeho
výška, šíce ramen, velikost rukou a j. v. A mů-
žeme docela — praví autor na jednom místě —
vziti snad na to jed, že ze sta ctitelů Goetho-
vých neví jich snad ani deset, zda měl jejich
miláček modré, hnědé anebo černé oči.
„Lidé si povídají, že prý jsem časem
ztloustl,“ oznamuje r. 1798 Goethe svému pří-
teli Kestnerovi, ,a jiní, jako paní von Stein a
její syn, vyslovují se o tom ještě nehledaněji.
Zatím udržoval Goethe pomocí přisné životo-
správy a tělesných cvičení svoje tělo v tak
vzorně a nádherné štíhlosti, že až do nejvyš-
šího stáří vypadal krásně. Goethe chodíval také
vždycky vzpřímen, ramena tlačil vzad a rád
m l
zkřižoval ruce za zády.
Goethe
Bauer
Gocthův
Goethův
Kestner
Stein
Berlín
20
article
Formou a jednotlivými delaily tváře ne-
podobal se básník ani otci ani matce, spíše při-
pomínal podobu svojí babičky s matčiny strany.
„Jeho obličej, nehledě k hlubokým vráskám
které na něm vyrylo stáří, má podivubodný vý-
raz,“ píše C. E. von Weltzien r. 1820. „Nie
urogantního, nic pohrdavého nenalézáme v něm,
nýbrž cosi nepopsatelného, co bývá někdy údě-
lem mužů, kteří mnohými životními zkušenostmi
a osudy získali si duševní rovnováhu, a nyní
v klidu a v jistotě kráčejí vstříc svojí budoue-
nosti. V tento výraz mísí se u Goetha nesmaza-
telný rys dobrosrdečnosti, jakož i rys překonané
vášnivosti, která se ještě sem tam v nestřeženém
okamžiku projeví.
Mnoho se psalo o Goethově mírně kosém
obličeji. V životě málo kdy napadnou po-
dobné drobné nepravidelnosti, není-li na ně
zvlášť nějak upozorněno. Möbius udává rozměry
básníkovy masky takto: výška oblíčeje as
20 em., největší šířka 18 em., šířka čela 12 cm.
délka nosu 5.7 em., šířka úst 6.5 em.
Barva Goethovy tváře byla ponej-
více nahnědlá, v mládí žlutavě bledá, pozděj-
růžovější. Čelo, zvláště se strany pozorováno.
bylo podobno svým oválným zakřivením čelu
dětskému. Po nepříliš vysokém výstupu od ko-
řene nosu zahýpalo se v krásněm oblouku k le-
bečni krajině a oblouk tento spadal v dokona-
lém zakřívení nazad k týlu. Tato krásná křivka
čela a hlavy, na níž vlníly se mocné, vzhůru
česané vlasy, přirozeně a dekorativně zkade-
řené, byla hlavní příčinou častých nadšených
popisů, které nám zanechali básníkovi součas-
níci.
C E Weltzien
Goethe
Goethův
Möbius
centimetr
em
21
article
Ucho Goethovo bylo pravidelné, spíše
větší, než prostřední, a ne zvlášť nějak utvo-
řené. Přimykalo se těsně k lebeční krajině.
Pod krásně vyklenutým tmavým obočím vy-
hlížely nepříliš velké, ale v dálku vyhlížejieí
oči výrazu téměř udiveného, ne nepodobné
známým očím jezulátka Sixtinské Madonny, brzy
snivé, brzy ohnivě planoucí do světa. Schopen-
hauer vypravuje, že vídával oči starého básníka
někdy tak vzrušeny, že oční běl se zřetelně pro-
jevovala i nad duhovkou. Svým silným vykle-
nutím a blízkým k sobě postavením vyzařovaly
v některých okamžicích tolik světelných od-
lesků, že se podobaly očím, jež v obecné mluvě
zoveme ohnivýma. Podle vlastního doznání bás
níkova měl je už od mládí v takové moci, že
jimi mohl i zcela zřetelně šilhati. Duhovka je-
jich byla hnědá s velkou panenkou lidí krútko-
zrakých a vzrušených, tak že mnohdy vypadalo
oko jako černé. Levé oko bylo o něco větší pra-
vého, a bylo také o něco výše položeno. Za to
bylo pravé ohnivější, levé márnější a oduševně-
vorzi
Goethův
Madonna
22
article
Nos měl Goethe zejména v mládí pře-
krásný; v starších letech stal se těžším, pro-
dloužil se poněkud a zduřel. Mírně zahnutá
jeho linie ztrácela se ku předu v mocném zakři
vení, jak to mnohdy pozorujemo na portretec
ne
lejší.
římských caesarů. Ač za básníkových časů bylo
šňupání všeobecně zavedeno, neboldoval mu
Gocthe: jeho oblibou bylo za to jakoby v ná
hradu čichati ke Kolinské vodičee.
Ústa Goethova nazývali jedni nepříjem-
nými, druzí zase naopak psali nadšené hymny
o jejich brdé, aristokratické vznešenosti. Jiste
je, že zejména v mládí byla velmi pravidelná
hořejší ret byl silněji vyvinut, než spodní, který
byl dosti plochý. Brada vynikala poněkud do
předu a byla hranalá, nikoli však široká. Vypa
dala v této vlastnosti poněkud větší, než byla
ve skutečnosti. Čelisti byly úzké a vynikaly pří-
mo ženskou jemností, jako vůbec celý jejich
ovál. Teprve počátkem básníkovy čtyřicitky po-
čal se v bradě vyvíjeti zřetelný důlek.
Goethe měl mocné hnědé vlasy, kter
podržely až do pozdního věku svoji bohatos
i barvu. „Hnědé vlasy byly jakoby slabě zji-
něny“, píše Grüner r. 1820, a devět let na to
čteme u polských básníků Odyniece a Mickie
wicze: „Vlasy trochu bílé, pouze nad čelem
poněkud šedivější.“ V lékuřském popise mrtvého
básníka je pasus: „Vlasy šedivé, měkké jako
hodvábí“
v vle
Nos
Goethe
Goethův
Vypa
Grüner
23
article
Krk básníkův byl masitý, nikoli však krát-
ký. Ramena jeho počala nabývati šířky už kolen
třicitky, a v době Goelhova římského pobytu
(1780—1788) podobala se jeho postava s mo
ně vyvinutým hrudním košem torsu Antoniovu.
A nyní, pokud se týče Goethovy tělesn
výšky. Básník byl 176 cm. vysoký, jako kme
měřil 174 cm. Měření, podniknutá dle šatů, vy-
kazují tyto číslice: od pasu k šlépějím číta
97 em., předloktí mělo 51 cm., objem hrudníh
koše a zad 113 cm., objem v pasu 126 em.
objem hlavy 60 em. V mladých letech mez
r. 1770—1786 (21—37letý) byl básník velmi
štíhlý, těměř hubený. Pozdějí staly se jeho po-
byby poněkud pozvolnější, pedantičtější,
tělo mírně ztloustlo. Jeho už z mládí oblíbené
dlouhé kabáty a fraky zakrývaly peměrně krát-
ké, dobře rostlé nohy, jejichž malé délky bylo
častěji vzpomenuto. Goethův krok byl pevný a
pružný; při chůzi neužíval básník nikdy bole,
nýbrž zkřižoval rád ruce za zády anebo nechal
je volně viseti a mírně jimi pohyboval.
Podle zachovaných bot básníkových sou-
díme na neobyčejně malou jeho nohu. Boty
jsou v předu široké jako asi nynější „obuv
americká“ a mají široké, nízké podpatky. Ruce
Goethovy nejsou krásné ve smyslu tvarů van
dyckovských, za to však pevně stavěné, silné
a jaksi sukovité s moenými prsty a kotníky, vel-
ké a spíše širší, než podělně.
Tak jeví se nám podle knížky Bauerovy
smrtelná schránka nesmrtelného básníka, a naši
i cizí mladí poetové mohou dnes přesně až na
půleentimetry a jemné odstíny barev i linií zkou
šeti a srovnávati, pokud se Goethovi dosud po-
dobají, anebo pokud se mu, dá-li jim bůh do-
čkati 83 roků, budou moci vyrovnati v bu-
douenu.
Antoniův
Goethův
Bauerův
Goethe
centimetr
25
article
* Kolportáž na středních školách. Není, my-
slím, příhodnějši chvíle ku prozkoumání této cel-
kem nejasné a nerozřešené otázky, než li právě nyní
Na středních školách počíná školni rok a skoro týmt
časem většína našich časopisů otevirá své ročníky
a s obavou vyčkává počtu nově hlásících se odbě-
ratelů. Jirdy — a jsou ty doby nám všem ještě v
dobré paměti — na kažlou vyšší třídu středních škol
došlo jedno ukázkové číslo a některý z žáků dobro-
volně ujal se agendy a zjistil přihlášky. Měli jsme
od nakladatelství svoje malé výhody (které však ne-
poškodily knihkupce tím spíše, ježto studentstvo ni-
kdy netvořilo význačnější složku jejich odběratelstva),
ale měli jsme kromě jich také svoji radost, že tak
alespoň trochu účastni jsme domá
osvětové práce. Naší profesoři češtiny vždy je
schvalovali nám toto jednání. A byly to sku-
tečně pěkné desítky všemožných časopisů, jež jsme
odebírali. Tenkrát nebylo pro nás „kopané“, ani
velkopanských choutek dnešní rozmařilé mládeže
tenkrát dobrá česká kniha byla největší naší
radosti. Hrdě se k tomu přiznávám! Jak vše se dnes
změnilo! Pokud vím, na středních školách
zakázána je kolportáž časopisů a knih
vůbec a student smí odebírat jen to, ce přihlásí
a k čemu dá souhlas třídní učitel nebo ředitelstvl.
Jirda
26
article
Jak taková soudnost často dopadá, o tom svědčí nej-
lépe skutečnost, že na jedné střední škole zakázána
byla i „Zlatá Praha“! Ba jinde šlo to tak daleko, že
student nesměl si ani knihu koupit bez předcházejí-
cího souhlasu ředítelství. Důsledky této převrácené
„výchovy“ všude se již objevují. Naší školské mlá-
deži selhostejnila se kniha vůbec a pro odbírání časo-
pisů, spojené s takovými obtížemi, nejeví také žádou-
cího zájmu. Zůstává věrna své „kopaně“ a sportu.
k němuž je svými učiteli horlivě vybízena, po němž
sice tělo mohutní, ale duch nepokračuje. Jací jednou
z těto mládeže budou o bčané a jaký budou jevií
smysl pro otázky národní a domácí umění, je na
snadě. Možno bez nadsázky prohlásili, že zne-
možněním přístupu k časopisům a zá-
kazu kolportáže odcizuje se inteli-
gentní dorost náš ze dvou třetin národ-
nímu cítění. A lhostejných zenorací v krušnýeh
tčchlo dobách věru není nám zapotřebí. To raději
žádných! Bylo by záhodno, aby otázka kolportáže
na středních školách, na niž dnes jen upozorňujeme,
povolanými kruhy náležitě byla ventilována. Snad
by pokrokové paedagogické kruhy samy mohly stu-
denstvu doporučit dobré a vhodné naše časopisy,
jichz kolportáž byla by pak nezávazna. S re-
formou v tomto smyslu nemělo by se ovšem otálet.
Jinak by bylo již pozdě a z našeho studentstva loso-
valo by se sice velmi mnoho dobrých „kopáčů ,
ale zcela žádní národní pracovníci. A těch,
jedině těch je nám třebal
Praha
27
article
Quido Maria Vyskočil.
Vyskočil
28
article
Václav Štech: Předměstské humoresky.
Vydalo Naklad. družstvo „Máje“. Tiskem Jiřiho je
lena na Mělníce. Cena 1 K.
Tři předměstské humoresky jsou jaksi protěj-
škem k nedávno vydaným „Prožluklým historkám“
Pouze ovzduší je poněkud jiné, ale postavy i ráz
kreseb souběžný s knihou předcházející. Dvě prvé
odehrávají se v kruzích učitelských, třetí zasahuje
ve volební zápas radniční na předměstí, tedy v po-
měry, jež p. Štechovi jsou nejlépe známy a pro jeho
typické studie jsou též nejvděčnější. Dobrá a zábavná
kniha najde zajisté opět široký kruh svých přátel a
bude po zásluze jistě öceněna. Několik tiskových
chyb bude ovšem nutno opravit a přehlédnout.
Štech
Mělník
29
article
V—l
* Arnošt Czech z Czechenherzů: Va
tmách živola. Tři dramatické etudy. Nákladem a ti-
skem Em. Stivina v Praze 1908. Cena 1 K
Při nové knize p Czechenherze upoutá pouze
nový způsob pojímání dramatického sujetu a jeho ře-
šení prostředky bizarními a překvapujícími. Ale pro-
vedení scházi hloubka, která by dala tušit, že taká
lehce načrtnutá dramatická studie chce hájiti svoje
právo na trvalý umělecký život, případně i úspěšné
provedení na scéně. Poukazuji jen na pěknou lyrickou
piecu „S očima zavřenýma na vždy“. Krásný motiv
dušovního obrození toužící dívčí duše uniká tu zcela.
Je jisté, že by z z každé ze tří zařazených etud mo-
hla vzniknouti dokonalá práce scěnická, kdyby auter
věnoval jí počlivějšího studia a vážnějšího ucelení.
Ale v tomto letmém zachycení troskatá básnická
vloha o úskalí chvatu, jenž je knize p. z Czechen-
herzů jen na škodu. Či skutečně má mladý básník
v sobě tolik tvořivé síly, že může tak odvážně plýts
vati s náměty, jež nejsou všední a nezajímavě?
O. M. V
Bibliografie.
. „Zlalá Praha“, velký obrazový týdenník pro
zábavu a poučení v nakladatelství J. Otty. Vyšlo 5.
číslo tchoto oblíbeného listu rodinného a přináší na
svých skvělých stránkách zajímavé reprodukce umě-
leckých děl domácích i cizích výtvarníků. Část ča-
sová přiněší zajímavé a poutavé obrázky ze Srbska.
které jscu doprovázeny poutavým a poučným člán-
kem Zorky Hovorkové. Do slovesné části přispěli ja-
ko obyčejně přední čeští literáti. Obsah „Zlaté Pra-
hy“, která letos již po 26. koná pout po českých
Czech
J Ott
Hovorka
Praha
Srbsko
Zlalý Praha