ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 fb65aaf0-75a5-11dc-a133-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 42 celkem · entity: person 25, place 102, org 29, work 28
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
emědělstvi
3 masthead
Obohod — Prčnysl
4 masthead
Einančnictví
5 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 208. ze dne 30. července 190s.
6 article
Telegrafcké zprávy Hypoteční banka uherská. Z Pešti, 29. července. (K. k. uher.) Dne uveřejněná semestrální rozvaha uherské Hypoteční banky vykazuje s loňským přenosem čistý zisk 21659 850 K. Po odečtení přenosu vyplývá na- proti stejnému období loňskému zisk o 213 000 K vyšší. Portefeuilly efektů byly zaneseny v kursu koncem r. 1907. Mecká dráha. Z Cařihradu, 29. července. (K. k.) II. ta- jemník a komoři sultánův, Izzet paša, prý zejtra odjede k zahájení dopravy na mecké dráze. Přijmy amerických drah. Z Montrealu, 28. července. (K. k.) Příjmy kanadsko-paeifické dráhy za měsl červen činí 5,555.835, čistý zisk 1,675. 495 dol st Z Pešti, 29. července. (Zvl. telgr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 20 000 q o 10 až 15 h levněji. Platila za 50 kg: pšeni ce tisská 81 kg K 11.85, 80 kg K 11 90, 78 k K 11.70, 76 kg K 11.20, pešťská 80.5 kg K 11.75, 80 kg K 11.50 chybná, 79 ks K 11.65, 78 kg K 11.55, sv. Tomášská 78 5 kg K 11.10 snětivá, sentešská 74.5 kg K 11.50, banátská 82 kg K 11.80, 78.5 kg K 11.65. bačská 78 kg K 10 50 snětivá, 77 kg K 11.45 žito (— 10 b) K 9 35; ječmen K 7.75 až 780; kukuřice (+ 5 h) K 7.72k oves K 8.17— 8 45. Terminový obehod s kukuřicí byl pevný, s jiným zbožím mdlý na prodeje. K večeru znamenala: pse nie e na říjen K 11.—, na pozdějsí doby K —.—; ž ito na říjen K 9.29, oves na říjen 8.41; ku- kuříce na červenec K 7.56, na srpen K 7. 55, na květen 1909 K 7.25; řepka na srpen K 16 30. Plodinový trh byl bez odbytu změny. Parno.
Izzet Platil Pešť Cařihrad Montreal K 11.70 hypoteční banka kg snětivý žít 8 45 pes nie e na říjen
7 article
Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne) Z Nového Yorku, 29. července. (Peněžní burss Závěrečné smýšlení peněžní bursy slabé, Obrat akeii 440.000 (620.000). Unlon-Paeille 1531/2 (1533/2 l- Kanada Paeille 170.50 (1703/2). United States Steel Corporman 447/2 (451/%) Baltimore and Ohlo 93.75 (93.25). Káva. 29. července 28. červene 6.25 6.25 Rlo fair čls. 7 . . . . . na červenec . . . . . . 5.95 5.90 na září 5.75 5.70 Cukr. 29. července 28. červene Cukr (Fair Musc.) . . . 3.75 3.67. Tuky Western Stenm . . 9.75 9.65 Tuky známka Wileox . . 9.90 9.85 Z Nového Yorku, 29. července. (Obilní burse.
Nový York Kanada Steel Corporman 447 / 2 Tuka western Sten Paeille 170.50 rlův fair čl Wileox
8 article Bmýšlení obilní bursy pevilé.
Bmýšlení obilní bursy pevilé. Pšenice. 29. července 28. červen pohotová nová sklizeň . . 100.50 99.25 na červenec . . . . . . 100.50 99.25 98.25 97.25 na září . . . . . . . .
9 article Kukuřlee
Kukuřlee 29. července 28. červene na červenec. . . . . . —.— na září 715o na prosinec . .. Petrolej 29. července 28. červene rafnovaný, kesonový . . 10.90 10.90 rafinovaný Standard White 8.75 8.75 Kovy. 29. července 28. července 13.— 13.25 13.— 13.25 Měď. . . . . jin 30.— 30.50 30.— 30.50 Železe čís. 2. . 15.75 16..25 15.75 16 25 Bavlna. Z Nov. Yorku, 29. července. (Bavlnářská bursa- Bavlnový trh byl zahájen v souhlase s Liverpoo lem zotaveně a výše a podlehl později tlaku manipulaei balssferů. Závěrek stálý, 29. července 28 července 27. červenee pohotová . . . . 10.70 10.70 10.80 9.75 na srpen . . . . 9.75 9.74 9.38 na říjen . . . . 9.37 9.39 na prosinec . . . 9.18 9.21 9.19 Závěrečné smýšlení stálé. Z Nového Orleanu, 29. července. Na červene 10.48 (10.45) na říjen 9.35 (9. 32).
Liverpoo York 28 červenec Nový Orlean white 8.75 měď 9.21 závěrečný smýšlený
10 article
Tržní zprávy z venkova. Z Hradce Králové, 25. července. (Pův. zpr.) 1 hlpše nice K 19.—, 20.50, žita 14.20 15.—, ječmene 9.— 11.20, ovsa 7.60, 8.40, prosa —.—, —, vikve 12.— —, hrachu 24.—, —.—, čočky 36.—, 40.—, jahel 22.—, —.—, krup 20.—, 40.—, hramborů starých 0.—, 0.—, bramborů nových 4.40, 5.60, iněného semene 20.—, —.—, jetelového semene 32.—, 40.— jetel. semene bílého —.—, —.—, maku 34.—, —.— 100 kg žitných otrub 14.—, pšeničných otrub 13.— —.—, 1 kg másla čerstvého 2.40, 2 88, sádla vepřo vého K 1.86, tvarohu 28, 36 h, 1 vejce 5, 7 hal. kopa zelí 10.—, 12.—, kopa okurek 1.60, 2 40, kopa kapusty 3.—, 3.60, cibule 0.60, 0.70, kopa drobné zeleniny 1.—, 0.—, pylel mrkve 1.40. 1.60, 1 hl chřestu 0.—, 0 —, kopa salátu 0.—, 0.—, otýpel cerele .—, 0.—, 1 bečka třešní 0.—, 6.—, 1 hekt. jablek 0.—, 0.— hl. hrušek —.—, —.—. — Na tý denní trh 25. července přivezeno bylo: hektol. pše- nice 546, žila 349, ječmene 13, ovsa 322, prosa O, vikve 4, hrachu 2, čočky 24, jahel 16. krup —, sem. jetel. 44, olejky 100, máku — zelí 80 kop, okurek 500 kop, kapusty 65 kop, cibule 800 pytlů, drobné zeleniny 250 kop, mrkve 300 hl bramborů 95 hl., třešní 75 košíků, hrušek O hektol. vepřů O kusy, podavinčat 500, kůzlat — kosů.
Hradec Králové kg
11 article
Z Třebiče, 22. července- Průměrné ceny 100 kg- Pšenice K 24.18, žito 19.52, ječmen 16.46, ovea 15.74, hrách —.—, čočka —.—, seno 8.—, sláma 4—, brambory 3.10. Z Pardubic, 24 července. (Průměrné ceny.) Hektol. pšenice K 19.17, žita 14.57, ječmene 10.60, ovsa 7.27 hrachu 20.—, čočky 44.—, prosa 14.—, vikve 13.— lněného semene —.—, olejky 32.—, zemčat 4.80 maso hovězí I. kg K 1.72, maso hovězí II. 1.56, maso telecí K 1.44, maso vepřové K 1.80, maso skopové K 1.30, máslo 1 kg 2.60, 100 kilogr. žitné slámy dlouhé 5.60, 6.20, ječné 4.60, 5.—, stelní 4.60, 5.— sena 8.—, 9.— jetelového sena 0.—; litr piva 32 h 100 kg. otrub 13.—, jetelového semene červeného —.—, jetelového semene bílého —.—, jetelového semene růžáku (incarnal) 37.—
Pardubice kg
12 article Ze světových trhů obilních (Původní zpráva »Národních Listů «.)
Ze světových trhů obilních (Původní zpráva »Národních Listů «.) T. V minulém týdnu doslavily se konečně dlouho toužebně očekávané srážky, a to ve vydatné míře. Deště prospívají velice lelnimu obilí ještě na pol stojícímu. Jinak přivodily však přerušení a průtah ve sklizňových pracích s lím následkem, že trh, po- čilající již s novým zbožím, nyní sleduje směr stou- pající. Dle posléze uveřejněných úřadních zpráva soukromých odhadů bude výsledek žní v mocnářství asi takovýlo: Rakousko chrya celkem 1907 mil. 49.7 pšenice . . 15.75 41..63 57.38 36.26 34 95 12..26 žito . . . 24.00 30.70 ječmen . . 17.51214 29.64 3575 34.11 oves . . . 25.00 celkem . . 82.257678159.05 1498 Celkém může tedy mocnářství v těchto 4 nejdů- ležitějších druzích počílati s výnosem o 10 mil. melr. centů vělším. To však není laké více než průměrný výnos, neboť loňská žeň nedostihla průměru. Velice důležitý jest však potěšitelný fakt, že mocnářství sklídilo leles zcela výtečné jakosti. To neplatí jen o Uhrách, ač ovšem výtečné kvality Banátu a Potisí se svou vysokou elektivní vahou dosahují rekordu.
Potisí Rakousko Uhry Banát
13 article
Na světovém trhu vykazuje nejjemnější pšenice. totiž multánská, jakoslní váhu až 81 kg, ruská azov- ská pšenice váží většinou 81.5 kg per hl, kalif ornské kvality „Blue stern“ 81.2 kg, kdežto lelos banálsíká pšenice velice zhusta váži 81—82 kg a tisská pše- nice stejně často 82—83 kg. Německou žeň odhaduje úřadní zpráva veskrze o jeden bod níže, než pře měsícem, vždy však lze očekávati mnohem lepěí výsledek než před rokem. Vyhládlky na žeň se po- važují přímo za skvělě. Také ve Francii umlkly oba- vy, jež trvaly jistou dobu následkem silných bouří a lijáků. Dle toho Francie bude asi i letos jen málo potřebovati světového trhu. Slabou žeň očekávš Anglie. „Times“ odhadují slav pšeníčních polí na 87.9%. oproti 93% před rokem. V konsumních ze- mích není tedy výnos žni celkem pod průměrem. Jinak v evropských vývozních územích. Z dolejšího Podunaji oznamují se sice krásné kvality, ale slabo výnosy. Skutečně nabizí se odtud jen málo a I to velmi vysoko. Jen hausové ceny mohly by vylákati silnější nabídku. Z Ruska schází nabídka úplně. Obavy stran špatného výslolku zimního obilí docházejí tak svého potvrzení. Naproti tomu poloúradní „Hlandels- und Industriezeitung“ shledává letní obill všeobecně do- brého průměru; toliž dobré jest ve středu, hořejším Povolží, severovýchodu, uralském území, Kavkazu a částečně i v Polsku; naproti tomu neuspokojivéa místy špatné v Samaře, Seratově, v jihozápadě, Male Rusi a na Krymu. Přec nutno vyčkati, jak se tam po sklizní letního obilí ceny utváří. Zatím platí ruské mlýny lepší ceny, než lze na světovém trhu dociliti.
Rus Francie Anglie Rusko Povolží Kavkaz Polsko Krym kg Blue sternum Hlandelund Industriezeitung
14 article
Ze zámořských výrobních území jedná se zvláště o Severní Ameriku. Tam doznaly sklizňové „práce nepříjemného přerušení, nyní se práce a dovoz na trh urychlují při příznivém počasí. Celkem jsou ja- kosti uspokojivé a také kvantitativní výsledek jest lepčí, než bylo lze dle posledních úřadních odhadů očekávati. Ježlo však u laplatských států se jedná již jen o poslední třetinu jich vývozu, Indie pak ne- může naprosto ničeho postrádati a poplávka dle všech výpočtů nebude letos menší, než před rokem, zvý- šily americké bursy své požadavky. Na světovém trhu byla v tomto týdnu Iendence silně náchylná k upevnění. Nabidka pohotového zboži sotva doslačuje, ježto reservní zásoby starého zboží se silně ztenčily. Ježto pak mimo to lze předvídati živou poptávku po novém zboží aspoň tak dlouho. pokud Rusko nebude čileji nabízeli, stouply kursy Americe. Nový York znamenal pšenici loe 10134—101, na záři 98/2—987/%, na prosinec 1007 centů. V Anglii počal obchod tcholo týdne v pevné ten denci stoupnutím o 3—9 d. V dalším průběhu byla nálada sice klidnější, ceny však nepovolily. Ke konci týdne, když ve Francii pominuly bouře a počasí se vyjasnilo, nastalo optimističlější posu- zování vyhlídek na žně a část počáteční hausy byl ztracena. Přece zůstalo zvýšení o 10 centimů na lhůtním trhu. Paříž znamenala ke konci na září- prosinec 23.30—23.40, na listopad-únor 23.45—235 franků. V Německu vyslupuje poplávka silněji, přívoz domácího zboží sotva doslačuje, požadavky cif. jsou vysoké. Přes dobré naděje na sklizeň zvýšily se znač- ně ferminy. Berlín znamenal na září 203.50—207.50 marek, na říjen 203.50—207.25 mk.
severní Amerika Indie Rusko Amerika Nová York Anglie Francie Paříž Německo Berlín cent
15 article
Také na domácích trzích jeví se všude snaha zásobili se zbožím. Následkem časlých srá žek, jež působí rušivě na skončení sklizňových prací, dával vlastníci na jevo zdrželivost a zvýšili své požadavky Zdražení mělo ochabující vliv na obchod a tím stal se konečně vlastníci ochotnějšími, spokojili se men- šími příplatky. Na pešťském lhůtním trhu znamenána dodávka na říjen K 11.24—11.17. Žito jest klidnější než pšenice. Nabídka ne- vého zboží jest bohalá, zásobení snadné. Také v Ně- mecku jest již velká část žita sklizena a netísní-li zde dobré výnosy, jest to tím, že z Ruska nabídky scházejí a exportní vyhlídky jsou dobré. Žito zname- nalo v Berlině na září 182.50—184.50 marek, na ří- jen 18250—185.—; v Pešti na říjen 9.43—9.44 K. V ječmenu dobré kvality a čilý zájem o vý- voz dávají nejlepší naděje pro novou kampaň. Přee obchod se těžce dostává do proudu, ježto požadavky jsou průměrně o 2—3 K vyšší, než počátkem loňské kampaně. Mimo to vlastníci odpírají následkem na- stalých dešťů dáti záruku za jakost. Oves. Trh se chýli ku prospěchu kupeů. Na- bídka rakouských provenienci jest stále bohatá a tísní uberské zboží, ač v příčině nové žně počítá sev Uhrách s malým výnosem. V Pešti znamenáno na Híjen 8.41—8.20. V Německu nastal klíd na trhu s ovsem. Ceny jsou stěží stálé, ježto vyhlídky na žně se neposuzují nepříznivě. Derlín znamenal na záři 163.50—163.75 marck.
Derlín Rusko Berlín Pešť Uhry Německo
16 article
Kukuřice. Viditelné zásoby kukuřice v Ame- rice činily počátkem týdne 1.05 mil, hl oproti 1 1 před 8 dny a oproti 3.2 mil. hl v r. 1907 v téže době Přívoz ze západních míst a atlantických přístavů vzrosil a činil v minulém týdnu na 775.000 hl oproti 750.000 před osmi dny. Plocha, na níž kukuřice jest pěslována, jest letos opělně větší: činí 100,996.000 acres oproti 98,099.000 v r. 1907 a 95,.535. 000 v r. 1906. Mr. Brown, známý slatistik, odhaduje očeká- vaný výnos na 950 mil. hl oproti 900 mil. hl v této kampani. Vlastní spotřeba Ameriky však stoupá a stálý vývoz poslední doby nemá tedy žáddného tísni- vého vlivu. Nový York znamenal na září 84—84 centu, na prosinec 7134. Požadavky pro laplatskou a také pro podunajskou kukuřici stouply. Následkem tnho měla kukuřice v Německu pavnou tendenci. Berlín znamenal na září 154.50—156.— marek. Vy- hlídky pro novou kukuřici se následkem srážek v mocnářslví zlepšily a přes vysoké hodnocení starého zboží jevila se koupěchtivost. Vlivem příznivějšího počasí seslabily se ceny. Pešť znamenala na srpen 7.65—7.34, na květen 7.37—7.16 K. Mlýnské výrobky. Obchod s moukou jesl nyní čilejší, než v poslední době. Konsum a obchod spotřebovaly své zásoby i záznamy, proto jeví se nyní nejen pohotová polřeba, ale i potřeba pro po- zdější dodávky. Požadavky mlýnů se nezměnilya nepotkávají se s odporem. Otruby a píení mouka jsou klidné a laciněji k dostání. Na cizozemských trzích byla tendence pevná. Nový York znamenal Spring Wheat Clears za barrel po 88 kg 4.05 dollarů oproti 4 doll, před 8 dny. V Anglii došlo ke stoupnuíi o 3—6 d pro všechny druhy mouky, vyjma pro uhe-
Mister Brown Otruba ame Amerika Nová York Německo Berlín Pešť Anglie mil cent kg
17 article
skou, jež zůstala nezměněnou. V Paříži znamenána Fleurs do Paris na zálí-prosinec 30.45—30.60 franků, na listopad-ůnor 30.35—30,65.
Paříž Fleurs Paris
18 article České podnikání v Č. Budějovicích.
České podnikání v Č. Budějovicích. Z kruhů odborných se nám ještě píše: Boje nový podník v Č. Budějovicích, v ct. Vašem listě právě sváděný, začíná být opravdu zajímavý a uka- zuj, nejen, že máme dobré finančníky, nýbrz i odborníky, ale co hlavního, i muže činu — v Čes Budějovicích. Tody peníze máme, udělat to dovedeme spotřebu máme a — — Dře měho názoru dělá se „železářskému kartelu křivdn, neboť nevěřím, že tento by materiál nové šroubárně neprodal, připouštím, že snad by slanovil trochu vyšší cenu, ale a tím se musí počilašti jn. dnes, tak po deseli lelech a neprodá-li, ať to víme raději dříve, než později. Oslalně k výrobě nýtůa šroubů je skorem výhradně třeba železa svářkového, které velké huti as nepříliš rády vyrábějí. Výhradně vyráběno bylo toto v Heřmanově huti v Nýrsku,v Roztokách u Křivoklálu, z velké částí pak na Kladně.
Č . Budějovice Čes Budějovice Heřmanův Nýrsko Křivoklál Kladno
19 article
První dvě jsou úplně zrušeny, na Kladně přestalo ae s toulo výrobou a toho času zabývá se výrobou tout mimo jiné — Starrá Huť u Berouna; oslatní men- š1 huti v Čechách vyrábějí toto většinou svařováním slarého železa. ) Tedy „železářského kanlelu“ není se co obávati obzvláště když je možnost nákupu u nekartelované huti tarifně k Č. Budějovicům dobře ležící, u kter možno s malou inveslicí požadovanou jakost vyráběli a ji tímto podpořiti. Při tom docela nepadá na váhu má-li několik židovských obchodníků staré želez v rukou; jeť mnoho továren, které odpadků mají až 100 vagonů ročně a možno tyto lépe zaplatiti než jmenovaní obchodníci a vzdor tomu bude lére kou- peno bez prostřednia. Ostatně i tito jako dobří ob- chodníci prodují jinému než kartelu, když zde ten jiný bude. S druhým karlelem. t. j. šroubáren, sestávajícím ze tří kartelů, nutno ovšem počítati, ale s tím musí počítati jak Čech, tak Němec i Maďar, jak vyjmeno- váním podniků, co toho nedovedly, v č. 203. v ct. Vašem listě dokázáno Shrnuji krátce: Na začátek není třeba ani 250.00 korun investovati, tím snažší bude udržení podniku a menší mežnost ztráty v tom případě, že továrna postavena bude v Č. Budějovicích, při čemž předpo- kládám, že interesování činilelé dobře znají tarilní položení Č. Budějovic.
Ted Němec Maďar Kladno Beroun Čechy Č . Budějovice 1 huť
20 article
Má-li továrna na armalury spíše naději na úspěch, jak v č. 200. Vašeho listu uvedeno, nulno uvážiti, že tato suma veliké množství šroubů spo- třebuje a když se v šroubárně málo invesluje, možno na místě jedné postavit výřoby obě, ale zase jen malé! —Rozšířit může se vzdy obojí Proti slévárně se stanoviska obchodního i výrobního není nejmenších námitek, za to ale střetl by se pod nik tenio s našimi lidmi, kterých máme slušně množ ství a to, myslím, poslání českého podniku v Č. Budě jovicích nebylo. Naproti tomu nezdá se býti právě pro Č. Budě- jovice správně volena výrobu ocelové litiny tenkrál míněna-li k výrobě pec Siemensova, která, majíe v tomto případě výplň kyselou, vyžaduje materiál (odpodky starého železa) jednorodý, dobrý a dobře známý, narazila by as s této stránky na nepřekena- telně potíže při nákupu, Mípěna-li však poloocelové litina, vyrobená v kuplovně, platí o ní to, co o litině temperované,
Siemensův Č . Buda
21 article
Z peněžníchi trhů (29. července). (Pův. zpr. „Nár L.“) Na mezinárodním peněžním lrhu se mnoho posledním lýdnu nezměnilo. Kdežlo sazby v Paříž a Berlíně se zase zmírnily, stouply poněkud v Lon- dýně následkem nových cmisí a šťastnější konku rence kontinentu v nabývání nevých příloků zlata Přec ale jsou peníze všude pobotové a zoukromý dis- kont i sazby k ullimu tak nízké, jak již dávno ne- bylo lze pozorovati. V Berlině opět klesl soukromý diskont a celné banky snížily sazbu pro d. positní peníze na 13/41%, Ve Vídni soukromý diskont lehce stoupl; londýnská devisa se poněkud upevnila. Praha. Dnešní bursa minula opět bez obchodu a podáváno pouze za akcie: Prvvní české tov. orient cukrov. 250.— K, První pražské zaslavárny 465.— K- První čes. akc. pojišťovny na živol 265..— K. Kolín- ské tov. kávov. náhražků 680.— K, pivovaru v Čes Budějovicích 860.— K, Živnostenské banky 238. — k České banky „Union“ 245.50 K, České spol. pro prů- mysl cukerní 168— K, strojírny Daňkovy 429.50 K- strojírny Ruston 200.— K. Pražské úvěrní banky 526.— K, Škodových závodů 276.— K, České prů- myslové banky 415.— K, Podolské cementárny 201 .— kor., Zajišťovací banky 199.— K, Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv v Kolíně 400.— K. První če- skomoravské strojírny 850.— K, Královéhradeck ého úvěrního úslavu 457.— K, Pražské paropiav, spol po Vllavě a Labi 600.— K, První české rafin. v Me- dřanech 360.— K peníze.
K čes Paříž Berlín Lon Vídeň Praha Kolín Čes Budějovice národní L živnostenský banka 238 Český banka Český společenský úvěrní banka
22 article
Vídeň. Siluační zprávy z Cařihradu a vývody azglických stálníků způsobily upokojení politických obav. Na začáteční burse obchod byl čilejší. Kreditky akcie státní dráhy, alpinky a turecké losy měly zá- jem. Na polední burse nastala dřívější nečmnnost, ce kem se však upevnila přívětivější nálada. Obchod by nepatrný, úroveň kursu dokonce zpevněna. Na ban- kovním trhu krediíky vyšší, akcie státní dráhy zi skaly úhradními nákupy jednoho ústavu, alpinky. kterým prospěly lepší zprávy z Ameriky a Německa byly živější, rýmavsko-muráňské slabě upevněny priority jižní dráhy stouply o 4 K. Trh k ukládání nečinný, turecké losy pevné. Na eskompiním trhu pen'ze nezměněny 3 1/2 9%. o k o Berlín. Průběh dnešní bursy byl pevný. Či- lejších obratů docíleno jen v něklerých hodnolách. Byly to jmenovitě ttry cizí, v nichž podnikány větší nákury. V popředí zájmu stály a vyšší záznamy udržely z smerických drah knadské a Pennsylvani z rakouských těšily se přízni místní spekulace kre- ditky, jež o více jak 12% podražily. Pokud se lýče železářských a uhelnodolných akcií vzbudil počá- teční vzestup kursů na sklenku bursy realisace, kle- rými kurs vůdčích hodnot průmyslových volně i ka- sovně obchodovaných stlačen. Akcie domácích bank nezměněny. Renty ruské uhájily své včerejší kursy Akcie bank ruských zanedbávány. Soukromý dis- kont 21/2%. Denní peníze 21/495.
Vídeň Cařihrad Amerika Německo Berlín
23 article
Zvýšení tak zv. minimálníchi poplatků v želez- niční dopravě. Jak jsme již ve svém listé svého času ovnámili, byl podán jižní drahou návrh, aby dosa vadní „minimální poplatek“, obnášející pro náklad spěšný i obyčejný dosud 40 hal. za zásilku (činí-li totiž úhrnné dovozné, byvši norálně počítáno, mě- ně než 40 h), byl zvýšen při nákladu obyčejném na 1 K, při nákladu spěšném na 1 K 50 h. Nesmyslný tento návrh — jinak jej ovšem vzhledem ke značne diferenci, jež by z uskutečnění jeho vyplývala, na- zvati nemožno — v tarifním komitětu pi.jat nebyl neboť i samy jedhotlivé dráhy proli přijelí prole- stovaly, správně vylknuvše, že by tím železniční do- prava zvláště malých zásilek a na menší vzdálenesi byla podlomena. Návrh byl proto odkázán zvláštn komisi, klerá, jak vídeňský odb. list „Tarilanzelgor píše, jej podstatně pozměnila a předložila pak kon- ferenci ředitelů rak. i uherských drah, nedávno v Bre- genci konané, která prý jej přijala. Dle zprávy jmenovaného listu má býti na přiště „minimální po- platek“ účtován v této výši: v Rakousku Bosně: u nákladu obyčejného 60 h, rychlozbož obyčejného 80 h, rychlozboží sníženého 60 h, expres- ního (s rychlovlaky) 1 K 20 h; v Uhrách: u ná- kladu obyčejného 63 h, rychlozboží obyčejného se hal, rychlozboží sníženého 63 h, expresního (s ry- chlovlaky) 1 K 28 h. Dále bylo prý usnoseno, dosa- vadní „minimálnr váhu ryehlozboží, počilanou a tte
Rakousko Uhry
24 article
pěti kilogramy, zvýšiti na 10 kg, oproli tomu má se dostati dopravě potravin jakožto rychlo- zboží jistých výhod. Jak z této zprávy vidno, má dejíti i přes to, že nesmyslný návrh jižní dráhy při- jat nebyl, k velmi značnému zvýšení, jež bude obná- šeti u nákladu obyčejného 50%, u nákladu spěšného dokonce 100%. Má to býti předzvěstí chystané naší tarifové reformy, o níž posud nic jiného není zná- mo, než to, že budou její prostředkem zvýše ny dosavadní tarify? Poslední slovo ovšem i v této zále- žitosti promluví ještě ministerstvo železnic a lze za- jisté doufati, že v zájmu dopravních interesentů nedá souhlasu k nesdůvodněným a hospodářsky škodlivým opatřením takovéhoto druhu a to tím méně nyni, kdy chystaným postátněním nejdůlezitějších našich drah soukromých chce zajisté razili nové dráhy a směry v dosud zubožené naší tarifní polilice.
kg
25 article
Pojištění soukromých úřadníků v Německu. Po téměř pělilotém šetření o otázce pojištění soukro- mých úřadníků shrnuty byly návrhy v pamětním spi- su, německou vládou vydaném. Ježte příčlenění ke všeobecnému starobnímu a invalidnímu pojištění — v něž jsou dosud soukromí zřízenci v Německu za- hrnuti — se zvýšením tříd starobních rent a pojiště- ním pozůstalých není možné boz přispění státu, n- vrhuje se zavedení vlastního samostatného pojišťova- cího ústavu, vztahujícího se i na pojištění pozůsta- lých. Návrhy souhlasí v základních ustanoveních, jako o příspěveích, karenční době a pod. s rakou- ským zákonem: návrhy zřízenců jsou poněkud pří- znivější, pozůstalých poněkud nepříznivější než u nás. Je však zřejmo, že samostatný ústav na zá- kladě pojišťovací techniky zřízený, nemůže více po- skytnouti. Soukromí zřizenci se také obracejí proti projektu semostatného ústavu a žádají jen přiměřené vybudování starobního pojištění s vydatnými pensemi a zaopatřením pozůstalých, což je ovšem možné jen se státní poporou.
Německo
26 article
Zřizování nových známkoven chmele v Če- chách. Jak známo, žádalo město Rakovník o zřízení filiálky žatecké známkovny, po př. o uznání samo- statné znamkovny chmele v Rakovníce za veřejný ústav. Žalecká známkovna odmíila zříditi filiálkuv Rakovníce a místodržilelství zamiilo také žádost obce za uznání samostatné známkovny v Rakovníku za veřejnou známkovnu ve smyslu § 11. zákona o ozna- čování chmele a to s tím odůvodněním, že zde není dáno ani určitě ohraničené území pro novou znám- kovnu, ani nejsou zaručeny spolehlivé základy pro správně označování chmele. Z podstatných důvodů nebylo také vyhověno žádosti o zřízení veřejné známkovny ve Mšeně, náležejícím do výrobního ob- vodu dubského; vzhledem k tomu, že v Dubé samot- né není žádná známkovna a že obvod dubský je ne- velký, neni ani vyhlídky na zřízení filiálky dubské známkovny ve Mšeně. Otázka nové známkovnyv Roudnici ještě definitivně rozhodnuta není, není však zajišténo, že by zde byl výsledek příznivější. Koupě surového petroleje pro státní dráhy. N - ferovali jsme již o odporu malých rafinerií proti koupi nafty pro vylápění lokomotiv na státních dra- hách a proti zřízení státního závodu k odbonzínění surového petroleje. S druhé strany poukazuje se na to, že zde jde jen o malé podniky, kdežto veliké ra- finerie nikterak nepřátelsky proti chystané pomocné akcí nevystupují. Obava, že petrolej v novém stát- ním závod“ vyrobený pude s to krýti celou domácí spotřebu a tak poškodí zájmy rafinerií, zdá se býti úplně bezpolstatnou; při peměru troleje vytěže ného ze surového minerálního oleje, jenž činí u ra- finerií 40—46%, u státního závodu nebude však přesahovati 10—12%, vyrobí se z 30.000 cisteren su- rového petroleje asi 3600 cisteren čislého petroloje.
Rakovník Mšeno Dubá
27 article
Množství foto při průměrně roční spotřebě luzem- ské 20.000 cisteren nemůže padati na váhu a to tím méně, že rafinerie oproti celkové produkci halič- ského surového petroleje, činící 180.000 cisteren, jsou zařizeny jen na zpracování 120.000 cisteren. Ortatně zřízení státního zůvodu k odbenzínění petroleje bylo výslovnou podminkou vlády, ne přáním producentů. Producenti hledají ve smlouvě s vládou jen ulehčení tisně, zaviněně nadprodukcí; to je zřejmo již z ceny na 2.2 K za metr. cent smluvené, jež stojí pod pa- rilou uhelných cen a je namnoze nižší, než výrobn náklady. Státní dráhy při této ceně uzavírají dobrý obchod, který bude i vydatnou oporou v době možné uhelné tisně a zmenší také přítok cizozemského uhli Také vývody o siluaci výroby petroleje a rafineri, na schůzi rafinerií proneseně, nejsou správné. Kdežto u producentů vedla tíseň ke ztrátám a mnohdy k naprostému zániku některých podníků, zvyšuj rafinerie svou výrobnost; zmatky v průmyslu petro- tejářském lze přičísti ne producentům, ale rafineriím samým, kleré v konkurenčním zápase snižují tuzem- ské ceny, takže vřes vysokou celní ochranu klesly a pod úroveň vývozních cen pro Německo. Vzhledem k tomu tedy, že námitky vycházejí jen od nepatrných rafinerií, jež pro celkovou situaci nemají významu, nebude jich zakročení míll asi žádného valného vlivu na rozhodnutí vlády.
Německo
28 article
Zahraničn obchod Rakousko-Uherska a Argen- tina. Dle zprávy rakousko-uherského konsulátu v Bueno. Aires činil dovoz argontinský v r. 1907 296 milionů posos, o 16 mil. více než v r 1906; vývoz stoupl o 4 mil. na 296 milionů pesos ve zlatě. Dovoz z Rakousko-Uherska se v posledních 5 letech ztroj- násobil, dosáhnuv v r. 1907 výše 2,394.700 pesos (o 670.900 více než v r. 1906); vývoz do našeho mocnářství činil 752.000 posos. Londýnská aukce vlny. Na londýnské drazb vlny platí se nyní jemný kllzeny chov 21/2 %%, střední křížený chov 5—10%, slabší jakosti klíženého chovu 1096, strední druhy merino 212 a slabší druhy me- rino 5% pod nejvyššími cenami nynější serie. Vyjednávání o kartel německých cukrovarů. V poslední době vyskytly se zprávy o nezdaru vy- jednávání o cukrovarnický kartel v Německu. Na- proti tomu „Magd. Zig.“ oznamuje, že při poslcdní valné homadě syndikátů německých rafineru cukru se zdálo, že vyjednávání spěje ku přodu, přes četné obtiže, jež zbývá ještě překonati. Český odbor rady zemědělské pro království če- ské povolil spolku ke zvelebě chovu drobného, v ho- spodářství užitečného zvířectva a pro ochranu pla- civa ve Volyni uspořádání přednášky pana redaktora J. Kálala z Bernardic „O národohospodářském vý- znamu králíkátství, zásadách chovu racionálního jcho produktech s ukázkami těchže.“ Přednáška ko- nána bude dne 26. září 1908 o 8. hod. večer ve Volyni.
Magda J Kálal RakouskoUhersko Bueno Německo Volyň Český odbor rada zemědělský pro království če Bernardic
29 article
Jubilejní výslava v Kralovicích u Plzně. U příle žitosti výstavního trhu na dobytek, jenž uspořádán bude v Kralovicích dne 20. srpna 1908, povolil če- ský odbor zemědělské rady na týž den do Kralovic přehlídku a odměňování chovného skotu pro XvI obvod odměňovací, t. j. okresy: Blovice, Březnice Plzeň, Kralovice, Rokycany, Manětin (českou část) Příbram, Zbirov a část Stříbrska. Upozorňujeme na luto přchlídku, při níž povoleno na odměny 400—600 korun a 4 stříbrné a 6 bronzových medailí, rolnictvo českého západu a zároveň oznamujeme, že u každého dotyčného okresního výboru vyloženu jsou pravidla o odměňování Vývoz českého hnědého uhlí. V posledním týdnu dopraveno bylo na saských drahách 813.097 tun če- ského hnědého uhlí, o 3239 tun méně než pře rokem. Nový český průmyslový podnik. Z Bělé u Be- zdězu byl nám zaslán prospekt o zřizení nové české spoločnosti s r. o pod firmou „Parostrojní spo- lečenská továrna na cihly z pískuv Bělé u Bezdězu“. Dle prospektu řečeného nová česká továrna na pískové cihly jest dnes již hotovou událostí. Hlavní projaktanti továrny zahájili nejrých- lejší akci ku poslavení továrny, lakže po vyřízení žádosti u politického úřadu ihned ne stavbou se za- počne, aby ještě v letošní sezoně cihly během něko- lika neděl na trh uvodeny býti mohly. Továrna bude nejmodernějšími stroji opatřena a elektricky pro pří- pad noční výroby osvětlována. Podnik vstupujev život za vedení České průmvslové bankv
Kralovice Plzeň Blovice Březnice Rokycany Manětin Příbram Stříbrsko Bělá u Be Bělá u Bezděz český západ
30 article
lillálky v MI. Boleslavi Podíly společnosll s ruč. obmez. z roku 1906 činí 500 K. Upisování děje se u České průmyslové banky filiálky v Ml. Bo loslavi, u spořitelny a úvěrního ústavu v Bělé, dále v Kalusicích u okresní hospodářské záložny a u obec- ního úřadu ve Skalsku. Potřebný kapitál investiční i provozovací bude úplně upsán a složen; účelem velejné subskripce jest postaviti podník na základ ještě širší, než původně bylo projektanty za- mýšleno. Tak především jest pevným projektem při cihelně, která jen v jarních a letních měsících pra- covati bude, zříciti družstevní škrobárnu hospodářskou, která zase jen v měsících zimních v činnosti bude, používajíc parního pohonu a zařízení cihelny. Konkurs byl prohlášen obchodním soudemív Praze na jmění Arnošta Busche, zlatníka v Praze, který před nedávnem skoněil sebevraždou. Korr- kursní komisař vrchní rada Mülle, spnávce dr. Hern- heiser, advokát v Pruze. Schůze věřitelů 11. srpna, přihlášky do 3. září, rok likvidční 15 září. — Praž- ským zemským soudem prohlášen byl konkurs na jmění Mořice Wolfa, obchodníka na Kladně. Kon- kursním komisatem okresní soudce na Kladn?; správcem konkursní podstaty dr. Seidl, advokát na Kladně Lhůty 7. srpna, 4. a 11. září Trhv. Trh na hovězí debytek koná se v D oe mažlicích dne 6. srpna 1908
Bo Busch doktor Hern Wolf Seidl Boleslav Kalusice Skalsko Praha Kladno Český průmyslový banka úvěrní ústav v Bělá Praga Kon Trhv
31 article
Banky, záložny a spořítelny. Ústřední banka českých spořitelen. V po- sledním zasedání správní rady předloženy vý- sledky provozovací, jak v ústavu sídelním tak ve filiálkách, jakož i jednotlivých odďělení zvláště účtujících. Čistý výsledek jeví se cifrou K 357.000.—, eož rovná se na kapitál akciový 71/2 proc. proti 6 proc. na konci roku minu- lého. Podrobnosti bilanční přineseny budous příslušnými daty srovnávacími zvlášt. rhy peněžní Pražská bursa. V Praze, 29. července. Oficiální záznamy znějí Zástavní listy české hyp. banky 50% „ , 31/2 Základní úpisy české zem. banky 4 0 Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 490 » » » » » (v K) 400 Mel. úpisy , , » (ve zl.) 400 „ , » (v K) 4 % Žel. . „ » Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . . 400 Dlužní úpisy České prům. banky 4 1/2 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . . 49% Zástavní listy mor. byp. banky 5% Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4 e Želez. úpisy , , Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/ 2 „ hal. zem. banky 4 1/29
Mel Praha Český průmyslový 4 1
32 article
Kom. dl. úpisy „ . , 490 Železnič. . » , , 49% Zást. tisty Hal. akc. hyp. banky 4 1/ o » » Rak.-uherské banky 4 % „ „ Dolnorak. hyp. ústavu 4 % „, , 31/2 0 Kom. dl. úp. . , , 4% . „ , , 31/2 % Zástavní listy Rak. hyp. banky 4 % Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39% Buská státní půjčka z r. 1906 59% Únorová společná renta (v pap.) 4. 2 0 Dubnová . » (ve stř.) 4.2 Květnová . „ (v pap.) Červencová spol. renta (ve stř.) 4% Rakouská zlatá renta . . . . 4% korunová renta. . . 40 investiční , . . . 31p e Česká eskontní banka . . . . akci Česká banka Union . . . . ., Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . . Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka. . . Pražská úvěrní banka . . . . První česká akc. pojišť. na život Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka Haličská akc. hypoteční banka. Rakousko uherská banka . . . Českomoravská strojírna . .. Daňkova strojírna . . . .. Rustonova strojírna . . .. Česká společnost cukerní .. Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická .. Podolská cementárna . . .. Poldina huť . . . . . .. Pražská železářská společnost. První česká rafi. v Modřanech » » tov. orient. cukrov.
Daňkův Rustonův Hradec Králové Rakousko Č . Budějovice Modřany Dubnová Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka eskontní banka živnostenský banka haličský akciový hypoteční banka uherský banka Poldin huť Železnič květnový
33 article
Vídoňské burs
34 article
Závěrečné kursy. 29. červce. 28 červce. Rentyí 96.60 96.60 4procentní papírová květnová . . 4 2procentní » únorová .. 99.25 99 25 96 65 96.50 4procentní střlbrná červencová. 99.25 99.25 4.2procentní , říjnová . . . áprocentní zlatá rakouská . . . 115.90 115.90 96.70. 96 70 4procentní korunová rakouská . . 87.25. 87 20 31/aprocentní korunová (invest.) . 110.70. 110 55 4procentní zlatá uherská . . . . 92 85. 92 90 4procentní korunová uherská .. 82.40. 82 40 3l/sprocentní kor. (invest.) uher.. ruská půjčka . . . . . . . . Zástavní listy šproc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/zproc. Hypot. banky kr. českého 41/zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 4% zást. listy Měst. spoř. v Praze Ústřední banka čes. spořitelen 40 Losy: Celé státní z r. 1860 . . . .. státní z r. 1864 . . . . . . . rakonské úvěrní . . . . . . . vídeňské komunální . . . . . tisské. . . . . . . . . . . turecké . . . . . . . . .. Banky: Česká průmyslová . . . . . . » »Union« . . . . . . Hospodářská úvěrní pro Čechy a Živnostenská . . . . . . . moravská eskontní . . . . .. rakousko-uherská . . . . . . anglorrakouská . . . . . . banka pro země rakouské . .. dolnorakouská eskontní . . .. »Merkur«, směnár. akc. společnost
Praha Čechy ústřední banka Český průmyslový procentní
36 article
Peníne Zboží 103.— 102.— 93.10 99.50
37 article
99.10 100.5 99.75
38 article
100.75 100.— 100.30 103.25 96.50 97.50 95.75 96.70 95.90 96.90 100.50 101.50 96 25 99 25 100.— 100.40 94.50 95.50 99.10 100.10 98 35 99.35 97.75 96.25 97.25 78.35 79.30 91.25 95.75 99.20 99. 45 99 25 99.45 96.55 96.75 96.40 96.60 115.90 116.10 96.70 96 90
40 article
87.20 87.45 245.50 246.50 415.— 199 — 200 — 389.— 391.— 526.— 530.— 265.— 268 — 447.— 450 . — 238.— 238 50 571.— 573 — 850.— 910.— 429 50 4 10.50 300.— 341. — 168.— 175.— 860.—920.— 400.— 420.— 201.— 202.— 423.— 127. — 2685 2695 360.— 480.— 250.— 270.—
41 article
95.25. 95.25
42 article
97.— 97.— 97 — 97.— 97.75 97 75 89 75 89.75 99.75 99.75 98.60. 98.60 100.— 103.— 151.25 151.50 216 75 216 75 260 50 260.50 470.— 470.— 492 — 492.— — 142.75 142 75 186. 75. 18675 415.— 415.— 338.25 388.— 1731.— 1734.— 293 5í 294. — 435 — 434.25 577.— 576 —