1
masthead
Národní hospodář.
3
masthead
Obohod — Prčnysl
5
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 208. ze dne 30. července 190s.
6
article
Telegrafcké zprávy
Hypoteční banka uherská.
Z Pešti, 29. července. (K. k. uher.) Dne
uveřejněná semestrální rozvaha uherské Hypoteční
banky vykazuje s loňským přenosem čistý zisk
21659 850 K. Po odečtení přenosu vyplývá na-
proti stejnému období loňskému zisk o 213 000 K
vyšší. Portefeuilly efektů byly zaneseny v kursu
koncem r. 1907.
Mecká dráha.
Z Cařihradu, 29. července. (K. k.) II. ta-
jemník a komoři sultánův, Izzet paša, prý
zejtra odjede k zahájení dopravy na mecké dráze.
Přijmy amerických drah.
Z Montrealu, 28. července. (K. k.) Příjmy
kanadsko-paeifické dráhy za měsl
červen činí 5,555.835, čistý zisk 1,675. 495 dol
st Z Pešti, 29. července. (Zvl. telgr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 20 000 q o 10 až
15 h levněji. Platila za 50 kg: pšeni ce
tisská 81 kg K 11.85, 80 kg K 11 90, 78 k
K 11.70, 76 kg K 11.20, pešťská 80.5 kg
K 11.75, 80 kg K 11.50 chybná, 79 ks
K 11.65, 78 kg K 11.55, sv. Tomášská 78 5 kg
K 11.10 snětivá, sentešská 74.5 kg K 11.50,
banátská 82 kg K 11.80, 78.5 kg K 11.65.
bačská 78 kg K 10 50 snětivá, 77 kg K 11.45
žito (— 10 b) K 9 35; ječmen K 7.75
až 780; kukuřice (+ 5 h) K 7.72k
oves K 8.17— 8 45.
Terminový obehod s kukuřicí byl
pevný, s jiným zbožím mdlý na prodeje.
K večeru znamenala: pse nie e na říjen
K 11.—, na pozdějsí doby K —.—; ž ito
na říjen K 9.29, oves na říjen 8.41; ku-
kuříce na červenec K 7.56, na srpen K 7. 55,
na květen 1909 K 7.25; řepka na srpen
K 16 30.
Plodinový trh byl bez odbytu
změny.
Parno.
Izzet
Platil
Pešť
Cařihrad
Montreal
K 11.70
hypoteční banka
kg
snětivý
žít
8 45
pes nie e na říjen
7
article
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne)
Z Nového Yorku, 29. července. (Peněžní burss
Závěrečné smýšlení peněžní bursy slabé,
Obrat akeii 440.000 (620.000).
Unlon-Paeille 1531/2 (1533/2 l-
Kanada Paeille 170.50 (1703/2).
United States Steel Corporman 447/2 (451/%)
Baltimore and Ohlo 93.75 (93.25).
Káva.
29. července 28. červene
6.25
6.25
Rlo fair čls. 7 . . . . .
na červenec . . . . . . 5.95
5.90
na září
5.75
5.70
Cukr.
29. července 28. červene
Cukr (Fair Musc.) . . . 3.75 3.67.
Tuky Western Stenm . . 9.75
9.65
Tuky známka Wileox . . 9.90 9.85
Z Nového Yorku, 29. července. (Obilní burse.
Nový York
Kanada
Steel Corporman 447 / 2
Tuka western Sten
Paeille 170.50
rlův fair čl
Wileox
8
article
Bmýšlení obilní bursy pevilé.
Bmýšlení obilní bursy pevilé.
Pšenice.
29. července 28. červen
pohotová nová sklizeň . . 100.50 99.25
na červenec . . . . . . 100.50 99.25
98.25 97.25
na září . . . . . . . .
9
article
Kukuřlee
Kukuřlee
29. července 28. červene
na červenec. . . . . . —.—
na září
715o
na prosinec . ..
Petrolej
29. července 28. červene
rafnovaný, kesonový . . 10.90
10.90
rafinovaný Standard White 8.75
8.75
Kovy.
29. července 28. července
13.— 13.25 13.— 13.25
Měď. . . . .
jin
30.— 30.50 30.— 30.50
Železe čís. 2. . 15.75 16..25 15.75 16 25
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 29. července. (Bavlnářská bursa-
Bavlnový trh byl zahájen v souhlase s Liverpoo
lem zotaveně a výše a podlehl později tlaku
manipulaei balssferů. Závěrek stálý,
29. července 28 července 27. červenee
pohotová . . . . 10.70 10.70 10.80
9.75
na srpen . . . . 9.75 9.74
9.38
na říjen . . . . 9.37 9.39
na prosinec . . . 9.18 9.21 9.19
Závěrečné smýšlení stálé.
Z Nového Orleanu, 29. července. Na červene
10.48 (10.45) na říjen 9.35 (9. 32).
Liverpoo
York
28 červenec
Nový Orlean
white 8.75
měď
9.21
závěrečný smýšlený
10
article
Tržní zprávy z venkova.
Z Hradce Králové, 25. července. (Pův. zpr.) 1 hlpše
nice K 19.—, 20.50, žita 14.20 15.—, ječmene 9.—
11.20, ovsa 7.60, 8.40, prosa —.—, —, vikve 12.—
—, hrachu 24.—, —.—, čočky 36.—, 40.—, jahel
22.—, —.—, krup 20.—, 40.—, hramborů starých
0.—, 0.—, bramborů nových 4.40, 5.60, iněného
semene 20.—, —.—, jetelového semene 32.—, 40.—
jetel. semene bílého —.—, —.—, maku 34.—, —.—
100 kg žitných otrub 14.—, pšeničných otrub 13.—
—.—, 1 kg másla čerstvého 2.40, 2 88, sádla vepřo
vého K 1.86, tvarohu 28, 36 h, 1 vejce 5, 7 hal.
kopa zelí 10.—, 12.—, kopa okurek 1.60, 2 40, kopa
kapusty 3.—, 3.60, cibule 0.60, 0.70, kopa drobné
zeleniny 1.—, 0.—, pylel mrkve 1.40. 1.60, 1 hl
chřestu 0.—, 0 —, kopa salátu 0.—, 0.—, otýpel
cerele .—, 0.—, 1 bečka třešní 0.—, 6.—, 1 hekt.
jablek 0.—, 0.— hl. hrušek —.—, —.—. — Na tý
denní trh 25. července přivezeno bylo: hektol. pše-
nice 546, žila 349, ječmene 13, ovsa 322, prosa
O, vikve 4, hrachu 2, čočky 24, jahel 16.
krup —, sem. jetel. 44, olejky 100, máku —
zelí 80 kop, okurek 500 kop, kapusty 65 kop, cibule
800 pytlů, drobné zeleniny 250 kop, mrkve 300 hl
bramborů 95 hl., třešní 75 košíků, hrušek O hektol.
vepřů O kusy, podavinčat 500, kůzlat — kosů.
Hradec Králové
kg
11
article
Z Třebiče, 22. července- Průměrné ceny 100 kg-
Pšenice K 24.18, žito 19.52, ječmen 16.46, ovea
15.74, hrách —.—, čočka —.—, seno 8.—, sláma
4—, brambory 3.10.
Z Pardubic, 24 července. (Průměrné ceny.) Hektol.
pšenice K 19.17, žita 14.57, ječmene 10.60, ovsa 7.27
hrachu 20.—, čočky 44.—, prosa 14.—, vikve 13.—
lněného semene —.—, olejky 32.—, zemčat 4.80
maso hovězí I. kg K 1.72, maso hovězí II. 1.56, maso
telecí K 1.44, maso vepřové K 1.80, maso skopové
K 1.30, máslo 1 kg 2.60, 100 kilogr. žitné slámy
dlouhé 5.60, 6.20, ječné 4.60, 5.—, stelní 4.60, 5.—
sena 8.—, 9.— jetelového sena 0.—; litr piva 32 h
100 kg. otrub 13.—, jetelového semene červeného
—.—, jetelového semene bílého —.—, jetelového
semene růžáku (incarnal) 37.—
Pardubice
kg
12
article
Ze světových trhů obilních
(Původní zpráva »Národních Listů «.)
Ze světových trhů obilních
(Původní zpráva »Národních Listů «.)
T. V minulém týdnu doslavily se konečně dlouho
toužebně očekávané srážky, a to ve vydatné míře.
Deště prospívají velice lelnimu obilí ještě na pol
stojícímu. Jinak přivodily však přerušení a průtah
ve sklizňových pracích s lím následkem, že trh, po-
čilající již s novým zbožím, nyní sleduje směr stou-
pající. Dle posléze uveřejněných úřadních zpráva
soukromých odhadů bude výsledek žní v mocnářství
asi takovýlo:
Rakousko chrya celkem 1907
mil.
49.7
pšenice . . 15.75 41..63 57.38
36.26
34 95
12..26
žito . . . 24.00
30.70
ječmen . . 17.51214 29.64
3575
34.11
oves . . . 25.00
celkem . . 82.257678159.05 1498
Celkém může tedy mocnářství v těchto 4 nejdů-
ležitějších druzích počílati s výnosem o 10 mil. melr.
centů vělším. To však není laké více než průměrný
výnos, neboť loňská žeň nedostihla průměru. Velice
důležitý jest však potěšitelný fakt, že mocnářství
sklídilo leles zcela výtečné jakosti. To neplatí jen
o Uhrách, ač ovšem výtečné kvality Banátu a Potisí
se svou vysokou elektivní vahou dosahují rekordu.
Potisí
Rakousko
Uhry
Banát
13
article
Na světovém trhu vykazuje nejjemnější pšenice.
totiž multánská, jakoslní váhu až 81 kg, ruská azov-
ská pšenice váží většinou 81.5 kg per hl, kalif ornské
kvality „Blue stern“ 81.2 kg, kdežto lelos banálsíká
pšenice velice zhusta váži 81—82 kg a tisská pše-
nice stejně často 82—83 kg. Německou žeň odhaduje
úřadní zpráva veskrze o jeden bod níže, než pře
měsícem, vždy však lze očekávati mnohem lepěí
výsledek než před rokem. Vyhládlky na žeň se po-
važují přímo za skvělě. Také ve Francii umlkly oba-
vy, jež trvaly jistou dobu následkem silných bouří
a lijáků. Dle toho Francie bude asi i letos jen málo
potřebovati světového trhu. Slabou žeň očekávš
Anglie. „Times“ odhadují slav pšeníčních polí na
87.9%. oproti 93% před rokem. V konsumních ze-
mích není tedy výnos žni celkem pod průměrem.
Jinak v evropských vývozních územích. Z dolejšího
Podunaji oznamují se sice krásné kvality, ale slabo
výnosy. Skutečně nabizí se odtud jen málo a I to velmi
vysoko. Jen hausové ceny mohly by vylákati silnější
nabídku. Z Ruska schází nabídka úplně. Obavy stran
špatného výslolku zimního obilí docházejí tak svého
potvrzení. Naproti tomu poloúradní „Hlandels- und
Industriezeitung“ shledává letní obill všeobecně do-
brého průměru; toliž dobré jest ve středu, hořejším
Povolží, severovýchodu, uralském území, Kavkazu a
částečně i v Polsku; naproti tomu neuspokojivéa
místy špatné v Samaře, Seratově, v jihozápadě, Male
Rusi a na Krymu. Přec nutno vyčkati, jak se tam
po sklizní letního obilí ceny utváří. Zatím platí ruské
mlýny lepší ceny, než lze na světovém trhu dociliti.
Rus
Francie
Anglie
Rusko
Povolží
Kavkaz
Polsko
Krym
kg
Blue sternum
Hlandelund Industriezeitung
14
article
Ze zámořských výrobních území jedná se zvláště
o Severní Ameriku. Tam doznaly sklizňové „práce
nepříjemného přerušení, nyní se práce a dovoz na
trh urychlují při příznivém počasí. Celkem jsou ja-
kosti uspokojivé a také kvantitativní výsledek jest
lepčí, než bylo lze dle posledních úřadních odhadů
očekávati. Ježlo však u laplatských států se jedná
již jen o poslední třetinu jich vývozu, Indie pak ne-
může naprosto ničeho postrádati a poplávka dle všech
výpočtů nebude letos menší, než před rokem, zvý-
šily americké bursy své požadavky.
Na světovém trhu byla v tomto týdnu Iendence
silně náchylná k upevnění. Nabidka pohotového zboži
sotva doslačuje, ježto reservní zásoby starého zboží
se silně ztenčily. Ježto pak mimo to lze předvídati
živou poptávku po novém zboží aspoň tak dlouho.
pokud Rusko nebude čileji nabízeli, stouply kursy
Americe. Nový York znamenal pšenici loe
10134—101, na záři 98/2—987/%, na prosinec 1007
centů.
V Anglii počal obchod tcholo týdne v pevné ten
denci stoupnutím o 3—9 d. V dalším průběhu byla
nálada sice klidnější, ceny však nepovolily.
Ke konci týdne, když ve Francii pominuly bouře
a počasí se vyjasnilo, nastalo optimističlější posu-
zování vyhlídek na žně a část počáteční hausy byl
ztracena. Přece zůstalo zvýšení o 10 centimů na
lhůtním trhu. Paříž znamenala ke konci na září-
prosinec 23.30—23.40, na listopad-únor 23.45—235
franků.
V Německu vyslupuje poplávka silněji, přívoz
domácího zboží sotva doslačuje, požadavky cif. jsou
vysoké. Přes dobré naděje na sklizeň zvýšily se znač-
ně ferminy. Berlín znamenal na září 203.50—207.50
marek, na říjen 203.50—207.25 mk.
severní Amerika
Indie
Rusko
Amerika
Nová York
Anglie
Francie
Paříž
Německo
Berlín
cent
15
article
Také na domácích trzích jeví se všude snaha
zásobili se zbožím. Následkem časlých srá žek, jež
působí rušivě na skončení sklizňových prací, dával
vlastníci na jevo zdrželivost a zvýšili své požadavky
Zdražení mělo ochabující vliv na obchod a tím stal
se konečně vlastníci ochotnějšími, spokojili se men-
šími příplatky. Na pešťském lhůtním trhu znamenána
dodávka na říjen K 11.24—11.17.
Žito jest klidnější než pšenice. Nabídka ne-
vého zboží jest bohalá, zásobení snadné. Také v Ně-
mecku jest již velká část žita sklizena a netísní-li
zde dobré výnosy, jest to tím, že z Ruska nabídky
scházejí a exportní vyhlídky jsou dobré. Žito zname-
nalo v Berlině na září 182.50—184.50 marek, na ří-
jen 18250—185.—; v Pešti na říjen 9.43—9.44 K.
V ječmenu dobré kvality a čilý zájem o vý-
voz dávají nejlepší naděje pro novou kampaň. Přee
obchod se těžce dostává do proudu, ježto požadavky
jsou průměrně o 2—3 K vyšší, než počátkem loňské
kampaně. Mimo to vlastníci odpírají následkem na-
stalých dešťů dáti záruku za jakost.
Oves. Trh se chýli ku prospěchu kupeů. Na-
bídka rakouských provenienci jest stále bohatá a tísní
uberské zboží, ač v příčině nové žně počítá sev
Uhrách s malým výnosem. V Pešti znamenáno na
Híjen 8.41—8.20. V Německu nastal klíd na trhu
s ovsem. Ceny jsou stěží stálé, ježto vyhlídky na
žně se neposuzují nepříznivě. Derlín znamenal na
záři 163.50—163.75 marck.
Derlín
Rusko
Berlín
Pešť
Uhry
Německo
16
article
Kukuřice. Viditelné zásoby kukuřice v Ame-
rice činily počátkem týdne 1.05 mil, hl oproti 1 1
před 8 dny a oproti 3.2 mil. hl v r. 1907 v téže době
Přívoz ze západních míst a atlantických přístavů
vzrosil a činil v minulém týdnu na 775.000 hl oproti
750.000 před osmi dny. Plocha, na níž kukuřice jest
pěslována, jest letos opělně větší: činí 100,996.000
acres oproti 98,099.000 v r. 1907 a 95,.535. 000 v r.
1906. Mr. Brown, známý slatistik, odhaduje očeká-
vaný výnos na 950 mil. hl oproti 900 mil. hl v této
kampani. Vlastní spotřeba Ameriky však stoupá a
stálý vývoz poslední doby nemá tedy žáddného tísni-
vého vlivu. Nový York znamenal na září 84—84
centu, na prosinec 7134. Požadavky pro laplatskou a
také pro podunajskou kukuřici stouply. Následkem
tnho měla kukuřice v Německu pavnou tendenci.
Berlín znamenal na září 154.50—156.— marek. Vy-
hlídky pro novou kukuřici se následkem srážek v
mocnářslví zlepšily a přes vysoké hodnocení starého
zboží jevila se koupěchtivost. Vlivem příznivějšího
počasí seslabily se ceny. Pešť znamenala na srpen
7.65—7.34, na květen 7.37—7.16 K.
Mlýnské výrobky. Obchod s moukou jesl
nyní čilejší, než v poslední době. Konsum a obchod
spotřebovaly své zásoby i záznamy, proto jeví se
nyní nejen pohotová polřeba, ale i potřeba pro po-
zdější dodávky. Požadavky mlýnů se nezměnilya
nepotkávají se s odporem. Otruby a píení mouka
jsou klidné a laciněji k dostání. Na cizozemských
trzích byla tendence pevná. Nový York znamenal
Spring Wheat Clears za barrel po 88 kg 4.05 dollarů
oproti 4 doll, před 8 dny. V Anglii došlo ke stoupnuíi
o 3—6 d pro všechny druhy mouky, vyjma pro uhe-
Mister
Brown
Otruba
ame
Amerika
Nová York
Německo
Berlín
Pešť
Anglie
mil
cent
kg
17
article
skou, jež zůstala nezměněnou. V Paříži znamenána
Fleurs do Paris na zálí-prosinec 30.45—30.60 franků,
na listopad-ůnor 30.35—30,65.
Paříž
Fleurs
Paris
18
article
České podnikání v Č. Budějovicích.
České podnikání v Č. Budějovicích.
Z kruhů odborných se nám ještě píše: Boje
nový podník v Č. Budějovicích, v ct. Vašem listě
právě sváděný, začíná být opravdu zajímavý a uka-
zuj, nejen, že máme dobré finančníky, nýbrz
i odborníky, ale co hlavního, i muže činu — v Čes
Budějovicích. Tody peníze máme, udělat to dovedeme
spotřebu máme a — —
Dře měho názoru dělá se „železářskému kartelu
křivdn, neboť nevěřím, že tento by materiál nové
šroubárně neprodal, připouštím, že snad by slanovil
trochu vyšší cenu, ale a tím se musí počilašti jn.
dnes, tak po deseli lelech a neprodá-li, ať to víme
raději dříve, než později. Oslalně k výrobě nýtůa
šroubů je skorem výhradně třeba železa svářkového,
které velké huti as nepříliš rády vyrábějí. Výhradně
vyráběno bylo toto v Heřmanově huti v Nýrsku,v
Roztokách u Křivoklálu, z velké částí pak na Kladně.
Č . Budějovice
Čes Budějovice
Heřmanův
Nýrsko
Křivoklál
Kladno
19
article
První dvě jsou úplně zrušeny, na Kladně přestalo ae
s toulo výrobou a toho času zabývá se výrobou tout
mimo jiné — Starrá Huť u Berouna; oslatní men-
š1 huti v Čechách vyrábějí toto většinou svařováním
slarého železa. )
Tedy „železářského kanlelu“ není se co obávati
obzvláště když je možnost nákupu u nekartelované
huti tarifně k Č. Budějovicům dobře ležící, u kter
možno s malou inveslicí požadovanou jakost vyráběli
a ji tímto podpořiti. Při tom docela nepadá na váhu
má-li několik židovských obchodníků staré želez
v rukou; jeť mnoho továren, které odpadků mají až
100 vagonů ročně a možno tyto lépe zaplatiti než
jmenovaní obchodníci a vzdor tomu bude lére kou-
peno bez prostřednia. Ostatně i tito jako dobří ob-
chodníci prodují jinému než kartelu, když zde ten
jiný bude.
S druhým karlelem. t. j. šroubáren, sestávajícím
ze tří kartelů, nutno ovšem počítati, ale s tím musí
počítati jak Čech, tak Němec i Maďar, jak vyjmeno-
váním podniků, co toho nedovedly, v č. 203.
v ct. Vašem listě dokázáno
Shrnuji krátce: Na začátek není třeba ani 250.00
korun investovati, tím snažší bude udržení podniku
a menší mežnost ztráty v tom případě, že továrna
postavena bude v Č. Budějovicích, při čemž předpo-
kládám, že interesování činilelé dobře znají tarilní
položení Č. Budějovic.
Ted
Němec
Maďar
Kladno
Beroun
Čechy
Č . Budějovice
1 huť
20
article
Má-li továrna na armalury spíše naději na
úspěch, jak v č. 200. Vašeho listu uvedeno, nulno
uvážiti, že tato suma veliké množství šroubů spo-
třebuje a když se v šroubárně málo invesluje, možno
na místě jedné postavit výřoby obě, ale zase jen
malé! —Rozšířit může se vzdy obojí
Proti slévárně se stanoviska obchodního i výrobního
není nejmenších námitek, za to ale střetl by se pod
nik tenio s našimi lidmi, kterých máme slušně množ
ství a to, myslím, poslání českého podniku v Č. Budě
jovicích nebylo.
Naproti tomu nezdá se býti právě pro Č. Budě-
jovice správně volena výrobu ocelové litiny tenkrál
míněna-li k výrobě pec Siemensova, která, majíe
v tomto případě výplň kyselou, vyžaduje materiál
(odpodky starého železa) jednorodý, dobrý a dobře
známý, narazila by as s této stránky na nepřekena-
telně potíže při nákupu, Mípěna-li však poloocelové
litina, vyrobená v kuplovně, platí o ní to, co o litině
temperované,
Siemensův
Č . Buda
21
article
Z peněžníchi trhů (29. července). (Pův. zpr. „Nár
L.“) Na mezinárodním peněžním lrhu se mnoho
posledním lýdnu nezměnilo. Kdežlo sazby v Paříž
a Berlíně se zase zmírnily, stouply poněkud v Lon-
dýně následkem nových cmisí a šťastnější konku
rence kontinentu v nabývání nevých příloků zlata
Přec ale jsou peníze všude pobotové a zoukromý dis-
kont i sazby k ullimu tak nízké, jak již dávno ne-
bylo lze pozorovati. V Berlině opět klesl soukromý
diskont a celné banky snížily sazbu pro d. positní
peníze na 13/41%, Ve Vídni soukromý diskont lehce
stoupl; londýnská devisa se poněkud upevnila.
Praha. Dnešní bursa minula opět bez obchodu
a podáváno pouze za akcie: Prvvní české tov. orient
cukrov. 250.— K, První pražské zaslavárny 465.— K-
První čes. akc. pojišťovny na živol 265..— K. Kolín-
ské tov. kávov. náhražků 680.— K, pivovaru v Čes
Budějovicích 860.— K, Živnostenské banky 238. — k
České banky „Union“ 245.50 K, České spol. pro prů-
mysl cukerní 168— K, strojírny Daňkovy 429.50 K-
strojírny Ruston 200.— K. Pražské úvěrní banky
526.— K, Škodových závodů 276.— K, České prů-
myslové banky 415.— K, Podolské cementárny 201 .—
kor., Zajišťovací banky 199.— K, Akc. továrny na
vyrábění uměl. hnojiv v Kolíně 400.— K. První če-
skomoravské strojírny 850.— K, Královéhradeck ého
úvěrního úslavu 457.— K, Pražské paropiav, spol
po Vllavě a Labi 600.— K, První české rafin. v Me-
dřanech 360.— K peníze.
K čes
Paříž
Berlín
Lon
Vídeň
Praha
Kolín
Čes Budějovice
národní L
živnostenský banka 238
Český banka
Český společenský
úvěrní banka
22
article
Vídeň. Siluační zprávy z Cařihradu a vývody
azglických stálníků způsobily upokojení politických
obav. Na začáteční burse obchod byl čilejší. Kreditky
akcie státní dráhy, alpinky a turecké losy měly zá-
jem. Na polední burse nastala dřívější nečmnnost, ce
kem se však upevnila přívětivější nálada. Obchod by
nepatrný, úroveň kursu dokonce zpevněna. Na ban-
kovním trhu krediíky vyšší, akcie státní dráhy zi
skaly úhradními nákupy jednoho ústavu, alpinky.
kterým prospěly lepší zprávy z Ameriky a Německa
byly živější, rýmavsko-muráňské slabě upevněny
priority jižní dráhy stouply o 4 K. Trh k ukládání
nečinný, turecké losy pevné. Na eskompiním trhu
pen'ze nezměněny 3 1/2 9%.
o k o
Berlín. Průběh dnešní bursy byl pevný. Či-
lejších obratů docíleno jen v něklerých hodnolách.
Byly to jmenovitě ttry cizí, v nichž podnikány větší
nákury. V popředí zájmu stály a vyšší záznamy
udržely z smerických drah knadské a Pennsylvani
z rakouských těšily se přízni místní spekulace kre-
ditky, jež o více jak 12% podražily. Pokud se lýče
železářských a uhelnodolných akcií vzbudil počá-
teční vzestup kursů na sklenku bursy realisace, kle-
rými kurs vůdčích hodnot průmyslových volně i ka-
sovně obchodovaných stlačen. Akcie domácích bank
nezměněny. Renty ruské uhájily své včerejší kursy
Akcie bank ruských zanedbávány. Soukromý dis-
kont 21/2%. Denní peníze 21/495.
Vídeň
Cařihrad
Amerika
Německo
Berlín
23
article
Zvýšení tak zv. minimálníchi poplatků v želez-
niční dopravě. Jak jsme již ve svém listé svého času
ovnámili, byl podán jižní drahou návrh, aby dosa
vadní „minimální poplatek“, obnášející pro náklad
spěšný i obyčejný dosud 40 hal. za zásilku (činí-li
totiž úhrnné dovozné, byvši norálně počítáno, mě-
ně než 40 h), byl zvýšen při nákladu obyčejném na
1 K, při nákladu spěšném na 1 K 50 h. Nesmyslný
tento návrh — jinak jej ovšem vzhledem ke značne
diferenci, jež by z uskutečnění jeho vyplývala, na-
zvati nemožno — v tarifním komitětu pi.jat nebyl
neboť i samy jedhotlivé dráhy proli přijelí prole-
stovaly, správně vylknuvše, že by tím železniční do-
prava zvláště malých zásilek a na menší vzdálenesi
byla podlomena. Návrh byl proto odkázán zvláštn
komisi, klerá, jak vídeňský odb. list „Tarilanzelgor
píše, jej podstatně pozměnila a předložila pak kon-
ferenci ředitelů rak. i uherských drah, nedávno v Bre-
genci konané, která prý jej přijala. Dle zprávy
jmenovaného listu má býti na přiště „minimální po-
platek“ účtován v této výši: v Rakousku
Bosně: u nákladu obyčejného 60 h, rychlozbož
obyčejného 80 h, rychlozboží sníženého 60 h, expres-
ního (s rychlovlaky) 1 K 20 h; v Uhrách: u ná-
kladu obyčejného 63 h, rychlozboží obyčejného se
hal, rychlozboží sníženého 63 h, expresního (s ry-
chlovlaky) 1 K 28 h. Dále bylo prý usnoseno, dosa-
vadní „minimálnr váhu ryehlozboží, počilanou
a tte
Rakousko
Uhry
24
article
pěti kilogramy, zvýšiti na 10 kg, oproli tomu má
se dostati dopravě potravin jakožto rychlo-
zboží jistých výhod. Jak z této zprávy vidno, má
dejíti i přes to, že nesmyslný návrh jižní dráhy při-
jat nebyl, k velmi značnému zvýšení, jež bude obná-
šeti u nákladu obyčejného 50%, u nákladu spěšného
dokonce 100%. Má to býti předzvěstí chystané naší
tarifové reformy, o níž posud nic jiného není zná-
mo, než to, že budou její prostředkem zvýše ny
dosavadní tarify? Poslední slovo ovšem i v této zále-
žitosti promluví ještě ministerstvo železnic a lze za-
jisté doufati, že v zájmu dopravních interesentů nedá
souhlasu k nesdůvodněným a hospodářsky škodlivým
opatřením takovéhoto druhu a to tím méně nyni, kdy
chystaným postátněním nejdůlezitějších našich drah
soukromých chce zajisté razili nové dráhy a směry
v dosud zubožené naší tarifní polilice.
kg
25
article
Pojištění soukromých úřadníků v Německu. Po
téměř pělilotém šetření o otázce pojištění soukro-
mých úřadníků shrnuty byly návrhy v pamětním spi-
su, německou vládou vydaném. Ježte příčlenění ke
všeobecnému starobnímu a invalidnímu pojištění —
v něž jsou dosud soukromí zřízenci v Německu za-
hrnuti — se zvýšením tříd starobních rent a pojiště-
ním pozůstalých není možné boz přispění státu, n-
vrhuje se zavedení vlastního samostatného pojišťova-
cího ústavu, vztahujícího se i na pojištění pozůsta-
lých. Návrhy souhlasí v základních ustanoveních,
jako o příspěveích, karenční době a pod. s rakou-
ským zákonem: návrhy zřízenců jsou poněkud pří-
znivější, pozůstalých poněkud nepříznivější než
u nás. Je však zřejmo, že samostatný ústav na zá-
kladě pojišťovací techniky zřízený, nemůže více po-
skytnouti. Soukromí zřizenci se také obracejí proti
projektu semostatného ústavu a žádají jen přiměřené
vybudování starobního pojištění s vydatnými pensemi
a zaopatřením pozůstalých, což je ovšem možné jen
se státní poporou.
Německo
26
article
Zřizování nových známkoven chmele v Če-
chách. Jak známo, žádalo město Rakovník o zřízení
filiálky žatecké známkovny, po př. o uznání samo-
statné znamkovny chmele v Rakovníce za veřejný
ústav. Žalecká známkovna odmíila zříditi filiálkuv
Rakovníce a místodržilelství zamiilo také žádost obce
za uznání samostatné známkovny v Rakovníku za
veřejnou známkovnu ve smyslu § 11. zákona o ozna-
čování chmele a to s tím odůvodněním, že zde není
dáno ani určitě ohraničené území pro novou znám-
kovnu, ani nejsou zaručeny spolehlivé základy pro
správně označování chmele. Z podstatných důvodů
nebylo také vyhověno žádosti o zřízení veřejné
známkovny ve Mšeně, náležejícím do výrobního ob-
vodu dubského; vzhledem k tomu, že v Dubé samot-
né není žádná známkovna a že obvod dubský je ne-
velký, neni ani vyhlídky na zřízení filiálky dubské
známkovny ve Mšeně. Otázka nové známkovnyv
Roudnici ještě definitivně rozhodnuta není, není však
zajišténo, že by zde byl výsledek příznivější.
Koupě surového petroleje pro státní dráhy. N -
ferovali jsme již o odporu malých rafinerií proti
koupi nafty pro vylápění lokomotiv na státních dra-
hách a proti zřízení státního závodu k odbonzínění
surového petroleje. S druhé strany poukazuje se na
to, že zde jde jen o malé podniky, kdežto veliké ra-
finerie nikterak nepřátelsky proti chystané pomocné
akcí nevystupují. Obava, že petrolej v novém stát-
ním závod“ vyrobený pude s to krýti celou domácí
spotřebu a tak poškodí zájmy rafinerií, zdá se býti
úplně bezpolstatnou; při peměru troleje vytěže
ného ze surového minerálního oleje, jenž činí u ra-
finerií 40—46%, u státního závodu nebude však
přesahovati 10—12%, vyrobí se z 30.000 cisteren su-
rového petroleje asi 3600 cisteren čislého petroloje.
Rakovník
Mšeno
Dubá
27
article
Množství foto při průměrně roční spotřebě luzem-
ské 20.000 cisteren nemůže padati na váhu a to tím
méně, že rafinerie oproti celkové produkci halič-
ského surového petroleje, činící 180.000 cisteren, jsou
zařizeny jen na zpracování 120.000 cisteren. Ortatně
zřízení státního zůvodu k odbenzínění petroleje bylo
výslovnou podminkou vlády, ne přáním producentů.
Producenti hledají ve smlouvě s vládou jen ulehčení
tisně, zaviněně nadprodukcí; to je zřejmo již z ceny
na 2.2 K za metr. cent smluvené, jež stojí pod pa-
rilou uhelných cen a je namnoze nižší, než výrobn
náklady. Státní dráhy při této ceně uzavírají dobrý
obchod, který bude i vydatnou oporou v době možné
uhelné tisně a zmenší také přítok cizozemského uhli
Také vývody o siluaci výroby petroleje a rafineri,
na schůzi rafinerií proneseně, nejsou správné. Kdežto
u producentů vedla tíseň ke ztrátám a mnohdy
k naprostému zániku některých podníků, zvyšuj
rafinerie svou výrobnost; zmatky v průmyslu petro-
tejářském lze přičísti ne producentům, ale rafineriím
samým, kleré v konkurenčním zápase snižují tuzem-
ské ceny, takže vřes vysokou celní ochranu klesly a
pod úroveň vývozních cen pro Německo. Vzhledem
k tomu tedy, že námitky vycházejí jen od nepatrných
rafinerií, jež pro celkovou situaci nemají významu,
nebude jich zakročení míll asi žádného valného vlivu
na rozhodnutí vlády.
Německo
28
article
Zahraničn obchod Rakousko-Uherska a Argen-
tina. Dle zprávy rakousko-uherského konsulátu v
Bueno. Aires činil dovoz argontinský v r. 1907 296
milionů posos, o 16 mil. více než v r 1906; vývoz
stoupl o 4 mil. na 296 milionů pesos ve zlatě. Dovoz
z Rakousko-Uherska se v posledních 5 letech ztroj-
násobil, dosáhnuv v r. 1907 výše 2,394.700 pesos
(o 670.900 více než v r. 1906); vývoz do našeho
mocnářství činil 752.000 posos.
Londýnská aukce vlny. Na londýnské drazb
vlny platí se nyní jemný kllzeny chov 21/2 %%, střední
křížený chov 5—10%, slabší jakosti klíženého chovu
1096, strední druhy merino 212 a slabší druhy me-
rino 5% pod nejvyššími cenami nynější serie.
Vyjednávání o kartel německých cukrovarů.
V poslední době vyskytly se zprávy o nezdaru vy-
jednávání o cukrovarnický kartel v Německu. Na-
proti tomu „Magd. Zig.“ oznamuje, že při poslcdní
valné homadě syndikátů německých rafineru cukru
se zdálo, že vyjednávání spěje ku přodu, přes četné
obtiže, jež zbývá ještě překonati.
Český odbor rady zemědělské pro království če-
ské povolil spolku ke zvelebě chovu drobného, v ho-
spodářství užitečného zvířectva a pro ochranu pla-
civa ve Volyni uspořádání přednášky pana redaktora
J. Kálala z Bernardic „O národohospodářském vý-
znamu králíkátství, zásadách chovu racionálního
jcho produktech s ukázkami těchže.“ Přednáška ko-
nána bude dne 26. září 1908 o 8. hod. večer ve
Volyni.
Magda
J Kálal
RakouskoUhersko
Bueno
Německo
Volyň
Český odbor rada zemědělský pro království če
Bernardic
29
article
Jubilejní výslava v Kralovicích u Plzně. U příle
žitosti výstavního trhu na dobytek, jenž uspořádán
bude v Kralovicích dne 20. srpna 1908, povolil če-
ský odbor zemědělské rady na týž den do Kralovic
přehlídku a odměňování chovného skotu pro XvI
obvod odměňovací, t. j. okresy: Blovice, Březnice
Plzeň, Kralovice, Rokycany, Manětin (českou část)
Příbram, Zbirov a část Stříbrska. Upozorňujeme na
luto přchlídku, při níž povoleno na odměny 400—600
korun a 4 stříbrné a 6 bronzových medailí, rolnictvo
českého západu a zároveň oznamujeme, že u každého
dotyčného okresního výboru vyloženu jsou pravidla
o odměňování
Vývoz českého hnědého uhlí. V posledním týdnu
dopraveno bylo na saských drahách 813.097 tun če-
ského hnědého uhlí, o 3239 tun méně než pře
rokem.
Nový český průmyslový podnik. Z Bělé u Be-
zdězu byl nám zaslán prospekt o zřizení nové české
spoločnosti s r. o pod firmou „Parostrojní spo-
lečenská továrna na cihly z pískuv
Bělé u Bezdězu“. Dle prospektu řečeného nová
česká továrna na pískové cihly jest dnes již hotovou
událostí. Hlavní projaktanti továrny zahájili nejrých-
lejší akci ku poslavení továrny, lakže po vyřízení
žádosti u politického úřadu ihned ne stavbou se za-
počne, aby ještě v letošní sezoně cihly během něko-
lika neděl na trh uvodeny býti mohly. Továrna bude
nejmodernějšími stroji opatřena a elektricky pro pří-
pad noční výroby osvětlována. Podnik vstupujev
život za vedení České průmvslové bankv
Kralovice
Plzeň
Blovice
Březnice
Rokycany
Manětin
Příbram
Stříbrsko
Bělá u Be
Bělá u Bezděz
český západ
30
article
lillálky v MI. Boleslavi Podíly společnosll
s ruč. obmez. z roku 1906 činí 500 K. Upisování
děje se u České průmyslové banky filiálky v Ml. Bo
loslavi, u spořitelny a úvěrního ústavu v Bělé, dále
v Kalusicích u okresní hospodářské záložny a u obec-
ního úřadu ve Skalsku. Potřebný kapitál investiční
i provozovací bude úplně upsán a složen; účelem
velejné subskripce jest postaviti podník na základ
ještě širší, než původně bylo projektanty za-
mýšleno. Tak především jest pevným projektem při
cihelně, která jen v jarních a letních měsících pra-
covati bude, zříciti družstevní škrobárnu
hospodářskou, která zase jen v měsících zimních v
činnosti bude, používajíc parního pohonu a zařízení
cihelny.
Konkurs byl prohlášen obchodním soudemív
Praze na jmění Arnošta Busche, zlatníka v Praze,
který před nedávnem skoněil sebevraždou. Korr-
kursní komisař vrchní rada Mülle, spnávce dr. Hern-
heiser, advokát v Pruze. Schůze věřitelů 11. srpna,
přihlášky do 3. září, rok likvidční 15 září. — Praž-
ským zemským soudem prohlášen byl konkurs na
jmění Mořice Wolfa, obchodníka na Kladně. Kon-
kursním komisatem okresní soudce na Kladn?;
správcem konkursní podstaty dr. Seidl, advokát na
Kladně Lhůty 7. srpna, 4. a 11. září
Trhv. Trh na hovězí debytek koná se v D oe
mažlicích dne 6. srpna 1908
Bo
Busch
doktor
Hern
Wolf
Seidl
Boleslav
Kalusice
Skalsko
Praha
Kladno
Český průmyslový banka
úvěrní ústav v Bělá
Praga
Kon
Trhv
31
article
Banky, záložny a spořítelny.
Ústřední banka českých spořitelen. V po-
sledním zasedání správní rady předloženy vý-
sledky provozovací, jak v ústavu sídelním tak
ve filiálkách, jakož i jednotlivých odďělení
zvláště účtujících. Čistý výsledek jeví se cifrou
K 357.000.—, eož rovná se na kapitál akciový
71/2 proc. proti 6 proc. na konci roku minu-
lého. Podrobnosti bilanční přineseny budous
příslušnými daty srovnávacími zvlášt.
rhy peněžní
Pražská bursa.
V Praze, 29. července. Oficiální záznamy znějí
Zástavní listy české hyp. banky 50%
„ , 31/2
Základní úpisy české zem. banky 4 0
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 490
» » » » » (v K) 400
Mel. úpisy , , » (ve zl.) 400
„ , » (v K) 4 %
Žel. . „ »
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . . . . 400
Dlužní úpisy České prům. banky 4 1/2
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . . 49%
Zástavní listy mor. byp. banky 5%
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4 e
Želez. úpisy , ,
Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/ 2
„ hal. zem. banky 4 1/29
Mel
Praha
Český průmyslový
4 1
32
article
Kom. dl. úpisy „ . , 490
Železnič. . » , , 49%
Zást. tisty Hal. akc. hyp. banky 4 1/ o
» » Rak.-uherské banky 4 %
„ „ Dolnorak. hyp. ústavu 4 %
„, , 31/2 0
Kom. dl. úp. . , , 4%
. „ , , 31/2 %
Zástavní listy Rak. hyp. banky 4 %
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39%
Buská státní půjčka z r. 1906 59%
Únorová společná renta (v pap.) 4. 2 0
Dubnová . » (ve stř.) 4.2
Květnová . „ (v pap.)
Červencová spol. renta (ve stř.) 4%
Rakouská zlatá renta . . . . 4%
korunová renta. . . 40
investiční , . . . 31p e
Česká eskontní banka . . . . akci
Česká banka Union . . . . .,
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . .
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka. . .
Pražská úvěrní banka . . . .
První česká akc. pojišť. na život
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka
Haličská akc. hypoteční banka.
Rakousko uherská banka . . .
Českomoravská strojírna . ..
Daňkova strojírna . . . ..
Rustonova strojírna . . ..
Česká společnost cukerní ..
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická ..
Podolská cementárna . . ..
Poldina huť . . . . . ..
Pražská železářská společnost.
První česká rafi. v Modřanech
» » tov. orient. cukrov.
Daňkův
Rustonův
Hradec Králové
Rakousko
Č . Budějovice
Modřany
Dubnová
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
eskontní banka
živnostenský banka haličský akciový
hypoteční banka
uherský banka
Poldin huť
Železnič
květnový
34
article
Závěrečné kursy.
29. červce. 28 červce.
Rentyí
96.60 96.60
4procentní papírová květnová . .
4 2procentní » únorová ..
99.25 99 25
96 65 96.50
4procentní střlbrná červencová.
99.25 99.25
4.2procentní , říjnová . . .
áprocentní zlatá rakouská . . . 115.90 115.90
96.70. 96 70
4procentní korunová rakouská . .
87.25. 87 20
31/aprocentní korunová (invest.) .
110.70. 110 55
4procentní zlatá uherská . . . .
92 85. 92 90
4procentní korunová uherská ..
82.40. 82 40
3l/sprocentní kor. (invest.) uher..
ruská půjčka . . . . . . . .
Zástavní listy
šproc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/zproc. Hypot. banky kr. českého
41/zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
4% zást. listy Měst. spoř. v Praze
Ústřední banka čes. spořitelen 40
Losy:
Celé státní z r. 1860 . . . ..
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakonské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . .
tisské. . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . ..
Banky:
Česká průmyslová . . . . . .
» »Union« . . . . . .
Hospodářská úvěrní pro Čechy a
Živnostenská . . . . . . .
moravská eskontní . . . . ..
rakousko-uherská . . . . . .
anglorrakouská . . . . . .
banka pro země rakouské . ..
dolnorakouská eskontní . . ..
»Merkur«, směnár. akc. společnost
Praha
Čechy
ústřední banka
Český průmyslový
procentní
36
article
Peníne Zboží
103.—
102.—
93.10
99.50
37
article
99.10
100.5
99.75
38
article
100.75
100.—
100.30
103.25
96.50
97.50
95.75
96.70
95.90
96.90
100.50
101.50
96 25
99 25
100.—
100.40
94.50
95.50
99.10 100.10
98 35
99.35
97.75
96.25
97.25
78.35 79.30
91.25 95.75
99.20 99. 45
99 25 99.45
96.55
96.75
96.40 96.60
115.90
116.10
96.70
96 90
40
article
87.20
87.45
245.50 246.50
415.—
199 — 200 —
389.— 391.—
526.— 530.—
265.— 268 —
447.— 450 . —
238.— 238 50
571.— 573 —
850.— 910.—
429 50 4 10.50
300.— 341. —
168.— 175.—
860.—920.—
400.— 420.—
201.— 202.—
423.— 127. —
2685 2695
360.— 480.—
250.— 270.—
42
article
97.— 97.—
97 — 97.—
97.75 97 75
89 75 89.75
99.75 99.75
98.60. 98.60
100.—
103.—
151.25 151.50
216 75 216 75
260 50 260.50
470.—
470.—
492 —
492.— —
142.75
142 75
186. 75.
18675
415.—
415.—
338.25 388.—
1731.— 1734.—
293 5í
294. —
435 —
434.25
577.—
576 —