ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fb575310-75a5-11dc-b9c0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 34, person 55, org 3, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIIL
2 masthead
nro
3 masthead
V Praze, ve čtvrtek 30. července 1909.
Praha
4 masthead
Číslo 208
5 article
Na ranní a odpol. Histy přod,lácí se v Prnze v sdmsinistrati na měsie . . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvoji donáškou něríe na čivitlata . . . . 7 K o0k ve filialkáchí na něsíc . . . . . . 2 K 30 Poštont na něsío ko na čtvrt lela . . . . s dvojí zásllkou na paěst .. k o n žoteta
6 article Úřadnická otázka a česká politika.
Úřadnická otázka a česká politika. Přede dvěma dny bylo na tomto místě pojednáno o nastávajícím jmenování soud covského úřadnictva v království českém. Byl vyložen nynější stav této záležitosti, jež svou přirozenou povahou je sice pravidel- ným úkonem výkonné moci státní, která však vklíněna jest do úštředí národně-politi- ckého a tím způsobem náleží do nejvlast- nějšího oboru otázek aktivní i aktuální poli- tiky, stojíc na vynikajícím jejím popředí. V českém národě není sporu o správ- nosti jedné ze základních pouček, jež Fran- tišek Palacký vyvodil z českých dějin o správnosti myšlenky, že do podstaty na- šeho národního živcta českého náleží trvalý zápas s němectvím. Vždyť přítomnost jest jím vyplněna jako byla minulost, a není dnes jediného oboru a jediného útvaru v životě veřejném, aby se v něm soustavný zápas česko-německý neuplatňoval. Němcům zjednaly při něm výbodu jak ústavní řády tak duch a směr výkonné moci státní K ním tudíž upínají Němci především své snahy politicko národní, v požadavku roz dělení země vrcholicí. A celé jich dosavadní postavení ve státě vede je po všechen čas k činnosti tak uzpůsobené, aby prací veřejné správy zjednán byl v naší zemi faktický stav, jich programu odpovídající.
Fran Palacká Němec
7 article
Nejdůležitějším instrumentem v tomto oboru je úřadnictvo, poněvadž jednak státní správu provádí, jednak ji v nejširším rámei nejpružnější přípustnosti přizpůsobuje duchu vrstev, s nimiž souvisí. Tak má úřadnická otázka v naší zemi ráz národní i politický, tak jest vynikajícím příznakem politické moci, a tak je součástí věkovitého národního zápasu česko-německého. e ar Celé novodobé dějiny české politiky zejména pak průběh dějů, náležejících ještě přitomnému období politickému, skýtají ne- přeblednou řadu dokladů, že boj ten byla je nerovný; při tom lze zaznamenati, že nyní je houževnatější, na obou stranách napjatější, nežli býval dříve. Jestliže byla jestliže zůstává nerovným, tim neprominu- telně vinny jsou vídeňské vlády; a trpí-li jimi celek, jak země, tak stát, pak český lid jest oprávněn, pohnati za to na soud především každou vládu, jež opominula střežiti a vy- konávati spravedlnost a prováděti platné zá sa e
8 article
kony. Lze věřiti, že vládu právě nyní naplňuje těžkými starostmi úřadnická, zejměna soud- covská otázka v království českém. Nuže. chybu i vinu ať hledá v politice svých před- chůdkyň i v sobě samě. Když v německé části naší země začali boykotovati úřadníky české, zvláště soudcovské, kteří tam zcela správně a po právu dostali úřadní, státní postavení, bylo povinností soudobé výkonné moci státní, by boykot ten kvalifikovala jako zjev, jímž byl: jako moderní duch vzpoury, a dle toho aby jednala. Stal se však pravý opak: vlády dle své možnosti této vzpouře vyhovovaly, ustoupily před ní, a kompliko- valy tím nebezpečně celý národní zápas česko-německý. Význam ještě výstižnější má letošní revolta soudů chebských i četných jiných v uzavíraném územi německém. Čeští mužové vědy, čeští politikové a čeští poslanei dokázali nad slunce jasněji, že bídně nicotnou smyšlenkou je podklad, jejž politikové ně- mečtí a v zájmu němectví též svorně s nimi němečtí soudcové dali chebské revoltě. Žádný ministr se neosmělil veřejně i jenom naznačiti přípustnost toho, co němečtí soud- cové v Chebu a po jich počinu i jinde jali se prováděti v oboru jazykové praxe
Cheb
9 article
soudní, ale žádoucí a právu i spravedlnost odpovídající nápravu zjednati — rovněz zádný ministr se neodhodlal. Tím způsobem rozšířen byl česko-něme cký národní zápas o nové bitevní pole — vinou vlády. Nynější ministerský předseda stal se po druhé přímo dobrodincem něme- cké zvůle národně politické. Poprvé se jín stal v době vyvrcholení zápasu o volební opravu, kdy od Slovanů vynutil pro Němce konečné nadpráví v novém volebním řádu toto první hlavní své dobrodiní Němcům docelil tím, že svoje ministerstvo udržel i v čase, klerý následoval po uzákonění volebn reformy. Do té chvíle německá převaha mi- nisterstev, stejně trvalá, jako protichůdná národní skladbě státu, odůvodňována byla německou majoritou vídeňského parlamentu důsledně tedy ve chvíli, kdy nový volební řád odstranil z poslanecké sněmovny něme- ckou majoritu, měla nastati obdobná změno v národní struktuře ministerstva, zvláště mi- nisterstva parlamentního. Že se tak nestalo. je ve smyslu české politiky zápornou, ale ve smyslu německé politiky kladnou zásluhou nynějšího chefa vlády. Ze po této stránce znamená volebni oprava dosud trpké zklamání pro všecky ty české kruhy občansko politické, které pron přinesly oběti ve všech směrech nejtěžší. má další důsledek, pro věc českou nepří- znivý: i při novém volebním řádu, i při všeobecném a osobně rovném právu hlaso- vacím zůstal národní zápas česko-německý bojem nerovným. Jevištěm té chvíle i za parlamentních prázdnin otevřeným jest otázka úřadnická, zejména nastávající jmenování soudcovského úřadnictva. I na tomto jevišti stojí Němci opřeni o štít jednostranně vládní přízně. Vláda nemůže pro ně učinit více, jako činí, když do státní služby v zemíe českých vůbec a v království českém zvláště přijímá uchazeče, jazyka českého neznalé.
Němec Slovan
10 article
Vláda nemůže pro Němce v naší zemi uči- niti více nežli činí, když do státní služby přijímá uchazeče dle národnostního klíče, o němž pražádný zákon praničeho neví a který zajisté není srovnatelný se základním zákonem o všeobecných právech občanů státních, všem občanům přístupnými činícím všecky úřády. A vláda nemohla pro Němce v království českém učiniti více nežli uči- nila, když nastávající jmenování soudcov- ského úřadnictva přípravila tak, že výbojn némečtí politikové mohli svým krajanům vítězeslavně oznámiti, že dosáhli všeho,co bylo možno. Vším tím vybudovala nynější vláda na tom poli národního zápasu českoněmeckého na kterém se vede boj o úřadnickou baštu, hráze veliké na prospěch Němců. Právě chebská revolta ukázala, že na úřadnické baště netknuta je část praporů. jichž barvy znamenají u nás rovnoprávnost, u Němců bezprávnost Čechů v uzavíraném území, u nás jednotu země, u Němců dvoji- tost území, u nás právo, u Němců násili. Boj o tuto baštu bude ještě dlouhý snad větší jeho díl náleží teprve budoucnosti. Jakkoli je nerovný, přece jenom my Čechové máme pro něj zbraní dost a zbraně vydatné. Především platné zákony oboru jazykového a rovnoprávnosti jsou naším štítem a kovovou vrstvou sesílily jej četné nálezy nejvyšších soudů. Jestliže čeští lidé dovedli vladě pro- minouti, že strannicky vyšla vstříc Němcům. tu — doufáme — právě u příslušných spolu- občanů našich možna je náprava. A jestliže většina nynějšího poselstva českého hájí dosud mínění, že aktivní poli- tiku českou dlužno zařizovati se zřetelem na nabývání a udržování politické moci, pak většina českého poselstva musí svoje snažení
Němec Čecho
11 article
v oboru výkonné správy státní soustředit mimo jiné neodbytně těž na bezvadné její provádění, a nesmí snésti žádnou její vadnost O to jde, by dokázala, že jí nestrpí, děj se co dějl K tomu však nestačí jen parlament k tomu je třeba těsné souvislosti českého poselstva s českým úřadnictvem, a stejně jest potřebí solidarity českého úřadnictva s českým poselstvem. Kdyby někdo řekl, že při přípravách pro, nastávající jménování soudcovského úřadnictva v království českém neuskutečnila se všestranná a všemožná souvislost poslanců českých a českého mi nistra krajana s představitelstvem českého úřadniciva — zdaž by kdo tomu věřil? Otázka úřadnická je součásti celéhe zápasu česko německého, obsahujíc v sobě příslušné složky národní bytosti tu české tam německé. Odtud plynou pro nás na rodní povinnosti k českému úřadnictvu,a z téhož pramene vyvěrají povinnosti českého úřadnictva k národní politice české. V tomto oboru národních povinností je jedno jmeno- vání soudcovského úřadniciva pouze jednou stanicí, a to vždy přechodnou. Je však přece zastávkou, která se musí ve všech směrech prozkoumati, a z níž se musí vybrati a do soustavy národní práce zářaditi vše, co zní získati lze poučného a potřebného pro další činnost.
12 article
Rozsah i dosah práce té je veliký. Sna někdo řekne, že němečtí poslanci jí vykonal více nežli čeští; ale jistě jí úřadnictvo česko vykoná tolik jako německé. Nikdo nepochy- buj, že by k ní nebylo ochotno, nebo že by se k ní neodhodlalo! Nynější ministr práv dr Klein nastavil k revoltě chebské cestu judi- katury. Pomyslil tehdy na to, že tímto svým výrokem tutéž cestu otevřel též úřadnictvu českému, a že výkonná moc státní by v da ném případě obdobném nemohla vůči úřad nictvu českému zachovati se jinak nežli se zachovala vůči soudcům německým? Nikdo neví, co přinese budouenost, ale politik je každý povinen pomýšleti a připra- vovati se na všechny možné a myslitelné její případy. Ježto otázka úřadnická je veli kou složkou celého moderního zápasu česko- německého na dobu ještě nedozírně dlouhou, je třeba, aby s ní bylo ve všech směrecha vztazích jejích stále úplné jasno a nesporná jistota. Dobrá vůle právě zde dovede usku- tečniti vše to, co je národní potřebou. Zle by bylo, kdyby se dobrá vůle ne- uskutečnila ať zde, nebo tam. Na štčstí není příčiny, aby se o ní pochybovalo, třeba jest si přáti, aby příště docházela lepšího vy razu, nežli se leckd y stalo dosud.
Klein
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 29. července. (Slovanské dn ve Lvově.) Někteří ruští delegáti, vracejíce se z pražské konference, zdrželi se v Krakově a pak i ve Lvově, kdež pyli hosty jednak strany staroruské, jednak panující ve městě většiny polské. Zvláštní polský výbor, v jehož čelo se postavil starostův náměstek Rutowski, uspo- řádal na počest ruských hostů oběd, jehož se účastnili vynikající zástupcové lvovské společ- nosti polské, jako býv. posl. Merunovič, areib Teodorovicz, Vlad. Gniewosz, profesor Bálzer prof. Rayski, kn. Andr. Lubomirskí, dr. Grek prof. Rydygit., posl. Skalkowski, řed. zem. ban ky Zgórski, posl. dr. Duleba, dr. Doboszyňsk z Krakova; z Rusů hr. Bobrinský, gener. Volodi mirov, posl. Gižieký a někteří jiní. Ani hostina lvovská se neobešla bez řečí které se nesly vesměs v témž smířlivém tónu. jako řeči pražské. Náměstek starostův Rutow- ski, pozdraviv ruské hosty jmenem města Lvo va, zmínil se, jak je potřeba dohody rusko
Teodorovicz Vlad profesor Rayski Andr doktor Grek Rydygit Duleba Doboszyňsk Rus mirov Ruska Praha Lvov Krakov
14 article
polské, neboť z dosavadního sváru obou sle- vanských národů měl zisk jen třeti. Dnes vědi Rusové i Poláci, že jestliže tento „třetí“ vyrosti tak vysoko, děkuje ze svého vzrůstu jen vzájem- nému bojí rusko-polskému. Připomenuv pak ru- ským delogátům závazná jich slova ze sjezdu pražského, prosil, aby v duchu oněch svých slov pracovali i doma v Rusku na prospěch svůj, na prospěch Poláků i celého Slovanstva. Odpovidaje na pozdrav polských hostitelů gen. Volodimirov pravil, že důsledkem řeči, mluvoných v Petrobradě a v Praze, musi býti zapomenutí stoletého bratrovražedného boje polsko-ruského. Ruští delegáti přijeli do Lvova na pozvání svých bratří (Malorusů), ale při- jali také pozvání svých příbuzných (Po- láků), poněvadž, pobyvše v Praze, nemohou být jednostranni ve svých citech. Po krásných daceh v Praze — pravil dále gen. Volodimirov (citu- jeme dle „Dz. Polsk.“ Pozn. red.) — přibyl jsme do Haliče, abychom se skrze očistec vrátili do pekla (?). V Praze jsme poznali, co znamená rozvoj a pokrok národa a pod tímto dojmem jsme se sblížili, abychom přikročili ke společné práci na zásadě rovnoprávnosti všech slovan- ských národů, jich volnosti, rozvoje a bratrství Dnes si podáváme bratrsky ruce, neboť rozvoh každého slovanského národa jest náš společný zájem. Mluvili dále v témž smílivém duchu měst ský rada Jahl, hr. Bobrinský, prof. Rydygier, dr.
Rus Polák Volodimirov Malorus Jahl profesor Rydygier Rusko Praha Lvov Halič
15 article
Grek, jenž odsoudil ony nesmiřitelné polsko listy, jež i nyní ještě podceňují výsledky praž- ské konference a projevil pevnou naději, že ru- ská delegace bude i doma, v Rusku ze všech sil pracovati v tom směru, ve kterém mluvila v Praze. Veliký dojem zůstavila řeč profesora Balzera, jenž historicky osvětloval, jak obranná čára světa slovanského zouvala postu- ně od Labe k Odře, od Odry k Visle a neudrží-li se ani na Visle, jak Slovanstvo bude znenáhla zatlačeno Němci k Dněpru a snhd až za Volgu. Nostačí poukazovati na nynější sílu. Ruska. I Polsko bývalo mocným státem, ale každý stáo má okamžiky slabosti a z nich přávě kořistí útoč- níci. Trpí-l jedna haluz slovanská, trpí celý kmen a proto obrana nesmí se ponechávati jen národu napadenému, nýbrž musejí mu spěchati na po- moc všichní ostatní slovanští národové. Mezi Slovany bylo dosud pozorovati pravý opak toho. Misto aby si navzájem pomáhali, sami se vzá- jemně potírali, nepozorujíce, že společný jiel nepřítel prote stále jitří jich sváry a nedopoušt- je ke sblížení, aby mohl snáze z jich sporů ko- řistiti. Společný náš nepřítel ví, že jeho sila spo čívá v naší slabosti, že vítězství slovanské jed- noty znamená jeho porážku.
Grek Balzer Němec Rusko Praha Labe Odra Visla Dněpr Volha Polsko Slovan
16 article
I tato společná schůzka Rusů s Poláky skončila v najlepší, harmonii, která nebyla ru- šena ani jediným nesouhlasným tónem. Divíme se proto, že „Slowo polskie“ po odjezdu ruských hostí obvinilo pořadatele lvovského oběda z ne- taktnosti, jíž se prý dopustili tím, že se sbratřo- vali jménem celého polského národa se zástupe národa ruského. V referátech o tomto obědě ni- kde jsme nečtli, že by byl kdo mluvil jménem celého národn, nýbrž každý projevoval míněn své, nebo nejvýš mínění strany, kterou zastu- puje. Státní smlouvy se neuzavíraly v Praze. ani ve Lvově a proto výtky lvovského listu jsou při nejmenším předčasné. V Praze, 29. července. (Volba srb ského patriarchy.) V chorvatských a srb- ských listech čteme obavy, že včera zahájený církevní sněm srbský ani nepřikročí k volbě no vého patriarchy, poněvadž se nepodvolí oktrojo vanému z Pošti jednacímu pořadu, pokusí se před volbou vyříditi některé autenomné potřeby církevní a školské a bude následkem toho ihned rozpuštěn. Zprávy, došlé dnes z Karlovců přes Pešť, zněji mnohem příznivěji. Na členy sněma učinilo dobrý dojem prohlášení budinského bí- skupa Luciána Bogdanoviče, že hodnost patriarší by přijal jen v tom připadě, kdyby byl sněmem V drobném prodeji ranni čísle o spobě . odpdlednl . . . za 2k Ve flialkách na vonkově: ranní čjslo, . . . . . . . 20h odpolodní . . . . . . . . 4k Inseráty platí na hotově napřed. Fledplacení a inserty přijímá sdunlni- slrace v Marianské ulicí č. a. Tam nacházejí se též redakne Hlskárna a ezpedice „ Národnich Listě“ Lukopisy se novrnesji
Rus Polák Lucián Bogdanovič Praha Lvov Karlovec Pešť
17 article
za patriarchu zvolen, nikoli však, kdyby byl proti vůli sněmovní panovníkem jmenován, jako kdysi patriarch Andělič. Lucián Bogdanovič jest, jak známo, vládní kandidát a Srbové se obávali, že bude patriarchem přímo jmenován, jesuliže se sněm sám pro něj nevysloví. Druhá příznivá zpráva došla z výboru sně- movního, který má určiti jednací pořad. Radika- lové proti hlasům samostatné srbské strany se usnesli, že prvým předmětem jednacím má býti. jak si vláda přeje, volba patriarcha. Tím odpadá i nebezpečí, že sněm bude rozpuštěn dříve, nož se k volbě dostano.
Lucián Bogdanovič Srba
18 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 29. července. Neúspěch ruské dumy. Po ruské dumě vyřídil své věci, zejmén též státní rozpočet i hosudarstvennyj sovět, byl odročen, načež se v úřadních novinách objevil rozpočet na r. 1908, schválený cařem. Jest to prvý ruský ústavný rozpočet; ale není to roz- počet sehválený dumou za souhlasu sovětu, nýbrž zcela jiný rozpočet, upravený na základě čl. 13 rusk. zákl. zák. st. ministerstvem a cařem schválený. Duma, jak známo, vyškrtla z roz- počtu ministerstva námořnictvá 11 milienů rubli na stavbu čtyr nových obrněnců, odůvodnivši svůj odpor proti této položce nedůvěrou v ny- nější správu válečného lodstva ruského. Naproti tomu vložila do rozpočtu 163 miliony rublů, z něž ministerstvo financí výdalo po starém zvýku t. zv. serie (pokladniční poukázky). Hosud. sovět nepřistoupil v těchto dvou věcech k usnesení dumy, nýbrž povolil žádaný úvěr na obrněnc a t. zv. serie neuznal za státní dluh. Zvolená oběma sněmovnami komise, jež měla rozpor vy- rovnati, nemohla se dohodnouti a proto vláda sáhla ke článku 13. ústavy, jenž jí ponechává právo, doporučiti caři ke sehválení usnesení té neb oné sněmovny, když jejich usnesení se ne- shodují. Právo to je však omezeno čl. 12 , ve kterém se praví, že neschválí ly sněmovny roz- počtu, zůstává v platnosti rozpočet lonský. V lonském rozpočtu nebylo nijaké položky na stavbu nových obrněnců, proto duma soudila, že položka taková nemůže se vložiti proti její vůli ani do rozpočtu letošního. Ale ministr financi Kokovcev uchopil se usnesení so- větu a prohlásil v něm, že na svou zodpověd- nost doporuči caři ke schválení rozpočet hosu- darstvenného sovětu, což se také stalo.
Kokovcev Praha
19 article
První ústavný ruský rozpočet není tedy rozpočet schválený parlamentem. Merny byly tedy silné, až vášnivé řeči, které profi námoř- nímu rozpočtu promluvili v dumě Gučkov, Ivě- gincev. a jiní poslanci za souhlasu ohromné většiny dumy. Nad dumou zvítězil tentu krát hosudarstv. sovět. Ovšem duma toho vládě ne- smlčí a zůčtuje s ní, až bude projednávati roz- počet na r. 1909. Samospráva v království polském. Dle zpráv, došlých do Varšavy z Petro- hradu, ministerstvo vnitra zabývá se nyní pro- jektem samosprávy v království polském. Jde tentokrát o samosprávu městskou a krajskou. Na podzim má býti svolána zvláštní komise, do níž budou pozváni též zástupeové obyvatelstva polského, aby se vyslovila o vládním projektu a učinila po případě své návrhy. Obsah vlád- ního projektu není dosud podrobně znám; ví se jen, že výlohy, spojené s touto samosprávou, mají se uhraditi zvláštní zemskou samosprávnou daní, kterou budou zemstva a obce ukládati n podniky obchodní i průmyslové Politika míru v Anglii. Kaneléř pokladu Lloyd pronesl na kon- gresu míru řeč, v níž pravil, že Anglie a Ně- mecko vedou spolu obchod, z něhož berou obě
Gučkov Iva Lloyd Varšava Petrahrad Anglie
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, dne 29. července. (V Bazaru.) Aby vlídná čtenářka snac neřekla, že, jsme-li již v Cařihradě, nezavedu ji ani do Bazaru — srdce by se mi zkormoutilo pro takovou výčitkurutou —: navštivíme tedy velký Bazar dnes, je-li vhod a libo. Ale prosim, aby nejmilejší čtenářka nikde se mi v tom shonu a ruchu neztratila; těžko se potom najíe v tom labyrintě 36ti, kupolemi překlenutých uli- ček a 3000 krámků, z nichž skládá se cařihrad- ský Bazar. Srdce mne bolí, musím-li říci, že je tedy o hodně, povídám: o hodně větší a rozsáhlejší podobných našich podniků domácích. Jistě jest alespoň třítisickrát větším, nežli na př. náš „První a největší Vinohradský Bazár všeh druhů zboží“, jejž jsem na svých cestách včera objevil ve kterési královsko-vinohradské ulicia kde bych si byl málem koupil šněrování ke stře vícům. Ale nekoupil jsem. Z důvodů, jež vy- mykají se „eřejnosti a jež ostatně snad by čte- náře ani nezajímaly. Proslulé cařihradské tržiště, umíslěné mez křivolakými uličkami Stambulu, je vlastně pro sebe uzavřeným městem, do něhož, na různých stranách, vede jedenácl vehodů. Všochny jsou zataženy řetězy, uprostřed jiným řetězem po zvednutými, na znamení, že tudy nejezdí vozy I pěší, je-li přimáčknut ke straně, musí se shýb nout, chce-li projíti tou překážkou. Před nán hamal nějaký, chlap vysoký jako hora alespon dva metry vysoká, vláčí se s ohromnou, jen sla- bým motouzkem na zádech přivázanou bednou. podlézá a oddychuje jako nákladní lokomotiva, rukama pomáhaje nadzvednouti řetěz, o nějž se těžký jeho náklad zachytil — prosím vás, ne- tlačte se a počkejte trochu, ať vám ta jeho bedna nespadne na nohy!
Praha Cařihrad Stambul
21 article
Překlenuté, úzké a zašeřené uličky vlast ního Bazaru vyhraženy jsou obchodu zbožím snešeným sem nejen z Orientu, ale i snad z ce lého světa — nekryté, k tržišti přiléhající ulice věnovány jsou výrobě domácího průmyslu. Pra cují zde nejrůznější řemeslníci, buď v dllnách zcela odkrylých či přímo na dláždění, pod ši- rým nebem. Každá ulice věnována řomeslu ji nému, ale vyrábí se zde zboží ponejvíce je zcela všední. S nohama pod sebe skříženýma sedí zde spokojený maloživnostník a nevšímaje si ruchu kolem proudicího, věnuje se svému povolání. Ale věnuje se mu pokud možno roz- vážně a pomalu — nejdůležitějším jest, abysi člověk prací — odpočinul . .. Kalpakdži — abychom nezapomněli ture- cky — sedě na složeném koberečku, navléka fézy na horké, bábovkám podobné mosazné fer my, jež přiklopuje druhou, větší a taktéž ohřá tou formou — žehlí tak lézy a dodává jim zas nového půvabu, nové sebedůvěry a práva na další existenci. I klempiř pracuje v sedě, vyráb zde mosazné nádobí, zejména kávové nálevky Ukáže zvědavému cizinci nádobu právě dohoto- venou — nekoupí-li zvědavý cizinec, je taky dobře, Turek se nevnucuje a dále již nepopízí Terlikdži, neboli vyrábitel obuvi, terlík zvane smelí tu na dláždění domácí střevíce pro pány dámy a dítky — i soustružník úřaduje tu v sedě Ale složil pod sebe jen jednu, pravou nohu prsty levé, bosé nohy pomáhá ruce přidržovat násadku dláta, jímž vykružuje beztvárné a do- sud hranaté polínko dřeva. Pravá ruka umělcov jezdí velkým smyčcem, jímž otáčí hřídel primi- tivního soustruhu, rezvážně jezdí tím smyčcen tak, jakoby bez vášně a trochu melancholicky hrál na položené base. Nevím, v Orientě snad i zedník a snad i provazník sedí při provozován své živnosti — mám v podezření i armádu,ž
Turek Orient
22 article
by s nohami pod tělo skříženými dovodla pro váděti třeba i sám německý — „paradeschrití“ Ale již strženi jsme proudem, jenž unáší nás v ten ruch a šum rozvířeného lidského mra- veniště — nevíte, kam dívati se a čemu podivo vati se dříve. Ale nejen oči zaměstnány jsou tín pestrým, stále se měnícím divadlem: i ve sluch doráží zmatený, podivný a omamující bzukot a bukot sterých, tu blízkých, tu vzdálenějších hlasů, šum a křik a volání, pravé babylonské zmatení jazyků; zároveň i čich je zaneprázdněr vnímáním nejrozmanitějších vůní i toho, co pra vým opakem je vůně. Z dálky již pronikavou směsicí parfumovýel vůní i korenných zápachů ohlašuje se přítom nost krámků voňavkářských i lékárnických omamná, silná vůně růžového oleje z dálky n značuje cestu k tomuto vonnému produktu Ori entu. Péče o voňavky vyplňuje podstatnou čás života žen tureckých, odsouzených k nečinnosti parfumy, líčidla i léky ode dávna hrají v Oriente úlohu volmi důležitou. Jen tak, zcela mimo chodem, aby čtenář měl nenápadnou příležitost obdivovati se mé hluboké a všestranné učenosti zmiňuji se o tom, že sultán Saladin poslal kdys do Jerusalema pět set velbloudů s nákladen růžové vody, aby jí očistil tamější Omarovu mešitu,již křižáci byli přeměnili ve chrám kře sťanský. A Mohamed Dobyvatel kázal vykropit Aju Sofii několikrát po tisíci oka růžové vody aby jí důkladně omyl a vyvoněl někdejší kře sťanský chrám, znesvěcený kadidlem křesťan ských bohoslužeb . .
Ori Saladin Mohamed dobyvatel Aja Sofie několikrát Jeruzalém Omarův mešita
23 article
Peršané, slyšel jsem, růžovou vodou pr kropí i ulice, jimiž má projíti vzácnější host — nikoho nenutím, ale snad by městská rada mohla tam dopsat o nějaký vagon té vody, na zkoušku Jak známo, o vzácnější a vzácné hosty věru ne- máme nouze — horší políž je někdy s t. zv. kro- pením ulic, i když bychom se prozatím rádi spo kojili jen zcela obyčejnou, růžemi noparfumo vanou vodou ze stříbropěnných uličních hy drantů . .
Peršan
24 article
Čtenářka něžně tahá mne za rukáv — roz- umím, ji kropeni ulie nezajímá. Abych se při znal, mne rovněž ne a sám nevím, proč se tedy do toho pletu. Ale to je tam, že nevím, u kle- rého z těch tří tisic krámků postála by nejmilejší čtenářka nejraději. Nevím, máme-li se nejprvé podivati na bohaté sklady koberců — prosím vás, držte mne, ať neskoupím alespoň polovinu těch šestatřiceti uliček! A jaké jsou zde koberee Prosím, račte si vybrat: tyto jsou z eisařské to- várny v Hereké, tento jest pravý Sarak, ter Feraglran, Kermak, Tabriz, Chorassan, Širaz Serbend, Somak, Pamuč, Afghanistan, Kervan Mešhod, Košan... jen, prosím, vybeřte si jaký koliv, já chvíli počkám. Či je snad libo, na místě kobereů, na něž beztoho je u nás velké clo, koupiti si raději čibuk? Nebo „čisme“, červené polobotky? Nebo „babuč“, t. j. pantofle? Nebo snad pestře oma- lovanou kolébku? Nebo kufr, polepený pestrými obrázky a ozdobený průpověďmi z koranu, jimž aby kozel rozuměl? Má nejmilejší čtenářka raději arabské perské záclony, benátské zreadlo, sévresskou vázu, nebo sušené ryby? Či dá snad přednos hedvábí z Brussy, Bagdadu a Damašku? Či vy- brala by si závoje, ach, jako pavučinka jemne a tenounké a protkávané stříbrem a zlatem? Nobo hezký, vyšívaný stambulin, mužský kabát. jaký nosí kavasové? Či snad bílou, plátěnou če- pičku, jaká nosí se v horku pod fézem, aby se hlava nepotila? Nebo „feredže“, vycházkový plášt tureckých paniček, nebo „fustan“, evrop- skou sukni? Nebo drahocennou tureckou lampu, ktcná nebude státi více, než několik tisíe piastrů? Nebo snad raději něce užitečného, n př. želvu nebo pletence pravých smyrenskýeh
Kermak Tabriz Chorassan Pamuč Kervan Košan Afghánistán Bagdád Somak Širaz Serbend
25 article Hiků?
Hiků? Nebo snad rozkošný župánek, za několik set franků, vyšívaný střibrem a zlatem? Nebo nábytek, vykládaný perletí a dřevy vzácný mi? Nebo vzácné filigrány ze zlata a stříbra, nebo hrst brillantů a rubínů? Nebo snad krásný po- meraně z Jaity, krásný, že se srdce směje, šťav- natý a úplně bez pecek? Nevím, přál by si čte- nář krásné, bohatě vykládané beduinské pušky, drahokamy ozdobené, křivé turecké šavle, či přál by si zakouřiti pravou tureckou cigarettu? Zde v Bazaru, kde nashromážděno úžasné množství látek hořlavých, všude se kouří, ciga- retty, čibuk i naržilé. Přod lety v Bazaru ho- řelo a sta lidí v nastalé panice uhořelo a bylo zašlapáno. Nyní je zakázáno zde kouřit, ale Turek, kolem něbož právě kráčíme, klidně si pokuřuje mezi zásobami koberců, mezi něž po- hodlně se uvelebil. A opodál něho stejně klidně mezi nejhustším davem rozdmychuje kafedži obníček, jehož tenké, sukněmi přecházejících ženských zmítané plaménky div se nedotýkají vetešnického krámku sousedova. A žebračka, stará, na kost vyschlá Nubičanka, přichází k vám, po turecku pozdravuje, natahuje ruku po bakšiši a při tom spokojeně kouří papi- rosku .. To skorem pohrdavé nedbání vrehnoporu- čenských nařízení mohlo by se Evropanu zdáti snad podivným. Ale na štěstí moudr, Evropa záhy si vzpomene, že i tam kdesi na Vý- zhodě, takořka v samém srdci Evropy, exi- stují jakási přísná, rovněž vrchnoporučenská na- řízení, na př. zákaz, vykládati peřiny v oknech, do ulice vedoucích — — A moudrý Evropan, jenž přes ten přísný zákaz, ku podivu, zpaměti zná cíchy a ložní prádlo obyvatelů celé „své“ ulice, ihned shoví vavěji dívá se po Turečkově novinné cigarettě. B. K.
Turek Evropan Turečkův Jaita Evropa