1
masthead
Ročník XXXXVIIL
3
masthead
V Praze, ve čtvrtek 30. července 1909.
Praha
5
article
Na ranní a odpol. Histy
přod,lácí se
v Prnze v sdmsinistrati
na měsie . . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvoji donáškou
něríe
na čivitlata . . . . 7 K o0k
ve filialkáchí
na něsíc . . . . . . 2 K 30
Poštont
na něsío
ko
na čtvrt lela . . . .
s dvojí zásllkou
na paěst
.. k o
n žoteta
6
article
Úřadnická otázka a česká
politika.
Úřadnická otázka a česká
politika.
Přede dvěma dny bylo na tomto místě
pojednáno o nastávajícím jmenování soud
covského úřadnictva v království českém.
Byl vyložen nynější stav této záležitosti, jež
svou přirozenou povahou je sice pravidel-
ným úkonem výkonné moci státní, která
však vklíněna jest do úštředí národně-politi-
ckého a tím způsobem náleží do nejvlast-
nějšího oboru otázek aktivní i aktuální poli-
tiky, stojíc na vynikajícím jejím popředí.
V českém národě není sporu o správ-
nosti jedné ze základních pouček, jež Fran-
tišek Palacký vyvodil z českých dějin
o správnosti myšlenky, že do podstaty na-
šeho národního živcta českého náleží trvalý
zápas s němectvím. Vždyť přítomnost jest
jím vyplněna jako byla minulost, a není
dnes jediného oboru a jediného útvaru
v životě veřejném, aby se v něm soustavný
zápas česko-německý neuplatňoval. Němcům
zjednaly při něm výbodu jak ústavní řády
tak duch a směr výkonné moci státní
K ním tudíž upínají Němci především své
snahy politicko národní, v požadavku roz
dělení země vrcholicí. A celé jich dosavadní
postavení ve státě vede je po všechen čas
k činnosti tak uzpůsobené, aby prací veřejné
správy zjednán byl v naší zemi faktický
stav, jich programu odpovídající.
Fran
Palacká
Němec
7
article
Nejdůležitějším instrumentem v tomto
oboru je úřadnictvo, poněvadž jednak státní
správu provádí, jednak ji v nejširším rámei
nejpružnější přípustnosti přizpůsobuje duchu
vrstev, s nimiž souvisí. Tak má úřadnická
otázka v naší zemi ráz národní i politický,
tak jest vynikajícím příznakem politické
moci, a tak je součástí věkovitého národního
zápasu česko-německého.
e ar
Celé novodobé dějiny české politiky
zejména pak průběh dějů, náležejících ještě
přitomnému období politickému, skýtají ne-
přeblednou řadu dokladů, že boj ten byla
je nerovný; při tom lze zaznamenati, že
nyní je houževnatější, na obou stranách
napjatější, nežli býval dříve. Jestliže byla
jestliže zůstává nerovným, tim neprominu-
telně vinny jsou vídeňské vlády; a trpí-li
jimi celek, jak země, tak stát, pak český lid
jest oprávněn, pohnati za to na soud především
každou vládu, jež opominula střežiti a vy-
konávati spravedlnost a prováděti platné zá
sa e
8
article
kony.
Lze věřiti, že vládu právě nyní naplňuje
těžkými starostmi úřadnická, zejměna soud-
covská otázka v království českém. Nuže.
chybu i vinu ať hledá v politice svých před-
chůdkyň i v sobě samě. Když v německé
části naší země začali boykotovati úřadníky
české, zvláště soudcovské, kteří tam zcela
správně a po právu dostali úřadní, státní
postavení, bylo povinností soudobé výkonné
moci státní, by boykot ten kvalifikovala jako
zjev, jímž byl: jako moderní duch vzpoury,
a dle toho aby jednala. Stal se však pravý
opak: vlády dle své možnosti této vzpouře
vyhovovaly, ustoupily před ní, a kompliko-
valy tím nebezpečně celý národní zápas
česko-německý. Význam ještě výstižnější má
letošní revolta soudů chebských i četných
jiných v uzavíraném územi německém. Čeští
mužové vědy, čeští politikové a čeští poslanei
dokázali nad slunce jasněji, že bídně nicotnou
smyšlenkou je podklad, jejž politikové ně-
mečtí a v zájmu němectví též svorně s nimi
němečtí soudcové dali chebské revoltě.
Žádný ministr se neosmělil veřejně i jenom
naznačiti přípustnost toho, co němečtí soud-
cové v Chebu a po jich počinu i jinde
jali se prováděti v oboru jazykové praxe
Cheb
9
article
soudní, ale žádoucí a právu i spravedlnost
odpovídající nápravu zjednati — rovněz zádný
ministr se neodhodlal.
Tím způsobem rozšířen byl česko-něme
cký národní zápas o nové bitevní pole —
vinou vlády. Nynější ministerský předseda
stal se po druhé přímo dobrodincem něme-
cké zvůle národně politické. Poprvé se jín
stal v době vyvrcholení zápasu o volební
opravu, kdy od Slovanů vynutil pro Němce
konečné nadpráví v novém volebním řádu
toto první hlavní své dobrodiní Němcům
docelil tím, že svoje ministerstvo udržel i v
čase, klerý následoval po uzákonění volebn
reformy. Do té chvíle německá převaha mi-
nisterstev, stejně trvalá, jako protichůdná
národní skladbě státu, odůvodňována byla
německou majoritou vídeňského parlamentu
důsledně tedy ve chvíli, kdy nový volební
řád odstranil z poslanecké sněmovny něme-
ckou majoritu, měla nastati obdobná změno
v národní struktuře ministerstva, zvláště mi-
nisterstva parlamentního. Že se tak nestalo.
je ve smyslu české politiky zápornou, ale ve
smyslu německé politiky kladnou zásluhou
nynějšího chefa vlády.
Ze po této stránce znamená volebni
oprava dosud trpké zklamání pro všecky ty
české kruhy občansko politické, které pron
přinesly oběti ve všech směrech nejtěžší.
má další důsledek, pro věc českou nepří-
znivý: i při novém volebním řádu, i při
všeobecném a osobně rovném právu hlaso-
vacím zůstal národní zápas česko-německý
bojem nerovným. Jevištěm té chvíle i za
parlamentních prázdnin otevřeným jest otázka
úřadnická, zejména nastávající jmenování
soudcovského úřadnictva. I na tomto jevišti
stojí Němci opřeni o štít jednostranně vládní
přízně. Vláda nemůže pro ně učinit více,
jako činí, když do státní služby v zemíe
českých vůbec a v království českém zvláště
přijímá uchazeče, jazyka českého neznalé.
Němec
Slovan
10
article
Vláda nemůže pro Němce v naší zemi uči-
niti více nežli činí, když do státní služby
přijímá uchazeče dle národnostního klíče,
o němž pražádný zákon praničeho neví a
který zajisté není srovnatelný se základním
zákonem o všeobecných právech občanů
státních, všem občanům přístupnými činícím
všecky úřády. A vláda nemohla pro Němce
v království českém učiniti více nežli uči-
nila, když nastávající jmenování soudcov-
ského úřadnictva přípravila tak, že výbojn
némečtí politikové mohli svým krajanům
vítězeslavně oznámiti, že dosáhli všeho,co
bylo možno.
Vším tím vybudovala nynější vláda na
tom poli národního zápasu českoněmeckého
na kterém se vede boj o úřadnickou baštu,
hráze veliké na prospěch Němců.
Právě chebská revolta ukázala, že na
úřadnické baště netknuta je část praporů.
jichž barvy znamenají u nás rovnoprávnost,
u Němců bezprávnost Čechů v uzavíraném
území, u nás jednotu země, u Němců dvoji-
tost území, u nás právo, u Němců násili.
Boj o tuto baštu bude ještě dlouhý
snad větší jeho díl náleží teprve budoucnosti.
Jakkoli je nerovný, přece jenom my Čechové
máme pro něj zbraní dost a zbraně vydatné.
Především platné zákony oboru jazykového
a rovnoprávnosti jsou naším štítem a kovovou
vrstvou sesílily jej četné nálezy nejvyšších
soudů. Jestliže čeští lidé dovedli vladě pro-
minouti, že strannicky vyšla vstříc Němcům.
tu — doufáme — právě u příslušných spolu-
občanů našich možna je náprava.
A jestliže většina nynějšího poselstva
českého hájí dosud mínění, že aktivní poli-
tiku českou dlužno zařizovati se zřetelem na
nabývání a udržování politické moci, pak
většina českého poselstva musí svoje snažení
Němec
Čecho
11
article
v oboru výkonné správy státní soustředit
mimo jiné neodbytně těž na bezvadné její
provádění, a nesmí snésti žádnou její vadnost
O to jde, by dokázala, že jí nestrpí, děj se
co dějl
K tomu však nestačí jen parlament
k tomu je třeba těsné souvislosti českého
poselstva s českým úřadnictvem, a stejně
jest potřebí solidarity českého úřadnictva
s českým poselstvem. Kdyby někdo řekl, že
při přípravách pro, nastávající jménování
soudcovského úřadnictva v království českém
neuskutečnila se všestranná a všemožná
souvislost poslanců českých a českého mi
nistra krajana s představitelstvem českého
úřadniciva — zdaž by kdo tomu věřil?
Otázka úřadnická je součásti celéhe
zápasu česko německého, obsahujíc v sobě
příslušné složky národní bytosti tu české
tam německé. Odtud plynou pro nás na
rodní povinnosti k českému úřadnictvu,a
z téhož pramene vyvěrají povinnosti českého
úřadnictva k národní politice české. V tomto
oboru národních povinností je jedno jmeno-
vání soudcovského úřadniciva pouze jednou
stanicí, a to vždy přechodnou. Je však přece
zastávkou, která se musí ve všech směrech
prozkoumati, a z níž se musí vybrati a do
soustavy národní práce zářaditi vše, co zní
získati lze poučného a potřebného pro další
činnost.
12
article
Rozsah i dosah práce té je veliký. Sna
někdo řekne, že němečtí poslanci jí vykonal
více nežli čeští; ale jistě jí úřadnictvo česko
vykoná tolik jako německé. Nikdo nepochy-
buj, že by k ní nebylo ochotno, nebo že by se
k ní neodhodlalo! Nynější ministr práv dr
Klein nastavil k revoltě chebské cestu judi-
katury. Pomyslil tehdy na to, že tímto svým
výrokem tutéž cestu otevřel též úřadnictvu
českému, a že výkonná moc státní by v da
ném případě obdobném nemohla vůči úřad
nictvu českému zachovati se jinak nežli se
zachovala vůči soudcům německým?
Nikdo neví, co přinese budouenost, ale
politik je každý povinen pomýšleti a připra-
vovati se na všechny možné a myslitelné
její případy. Ježto otázka úřadnická je veli
kou složkou celého moderního zápasu česko-
německého na dobu ještě nedozírně dlouhou,
je třeba, aby s ní bylo ve všech směrecha
vztazích jejích stále úplné jasno a nesporná
jistota. Dobrá vůle právě zde dovede usku-
tečniti vše to, co je národní potřebou.
Zle by bylo, kdyby se dobrá vůle ne-
uskutečnila ať zde, nebo tam. Na štčstí není
příčiny, aby se o ní pochybovalo, třeba jest
si přáti, aby příště docházela lepšího vy
razu, nežli se leckd y stalo dosud.
Klein
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 29. července. (Slovanské dn
ve Lvově.) Někteří ruští delegáti, vracejíce
se z pražské konference, zdrželi se v Krakově
a pak i ve Lvově, kdež pyli hosty jednak strany
staroruské, jednak panující ve městě většiny
polské. Zvláštní polský výbor, v jehož čelo se
postavil starostův náměstek Rutowski, uspo-
řádal na počest ruských hostů oběd, jehož se
účastnili vynikající zástupcové lvovské společ-
nosti polské, jako býv. posl. Merunovič, areib
Teodorovicz, Vlad. Gniewosz, profesor Bálzer
prof. Rayski, kn. Andr. Lubomirskí, dr. Grek
prof. Rydygit., posl. Skalkowski, řed. zem. ban
ky Zgórski, posl. dr. Duleba, dr. Doboszyňsk
z Krakova; z Rusů hr. Bobrinský, gener. Volodi
mirov, posl. Gižieký a někteří jiní.
Ani hostina lvovská se neobešla bez řečí
které se nesly vesměs v témž smířlivém tónu.
jako řeči pražské. Náměstek starostův Rutow-
ski, pozdraviv ruské hosty jmenem města Lvo
va, zmínil se, jak je potřeba dohody rusko
Teodorovicz
Vlad
profesor
Rayski
Andr
doktor
Grek
Rydygit
Duleba
Doboszyňsk
Rus
mirov
Ruska
Praha
Lvov
Krakov
14
article
polské, neboť z dosavadního sváru obou sle-
vanských národů měl zisk jen třeti. Dnes vědi
Rusové i Poláci, že jestliže tento „třetí“ vyrosti
tak vysoko, děkuje ze svého vzrůstu jen vzájem-
nému bojí rusko-polskému. Připomenuv pak ru-
ským delogátům závazná jich slova ze sjezdu
pražského, prosil, aby v duchu oněch svých
slov pracovali i doma v Rusku na prospěch svůj,
na prospěch Poláků i celého Slovanstva.
Odpovidaje na pozdrav polských hostitelů
gen. Volodimirov pravil, že důsledkem
řeči, mluvoných v Petrobradě a v Praze, musi
býti zapomenutí stoletého bratrovražedného boje
polsko-ruského. Ruští delegáti přijeli do Lvova
na pozvání svých bratří (Malorusů), ale při-
jali také pozvání svých příbuzných (Po-
láků), poněvadž, pobyvše v Praze, nemohou být
jednostranni ve svých citech. Po krásných daceh
v Praze — pravil dále gen. Volodimirov (citu-
jeme dle „Dz. Polsk.“ Pozn. red.) — přibyl
jsme do Haliče, abychom se skrze očistec vrátili
do pekla (?). V Praze jsme poznali, co znamená
rozvoj a pokrok národa a pod tímto dojmem
jsme se sblížili, abychom přikročili ke společné
práci na zásadě rovnoprávnosti všech slovan-
ských národů, jich volnosti, rozvoje a bratrství
Dnes si podáváme bratrsky ruce, neboť rozvoh
každého slovanského národa jest náš společný
zájem.
Mluvili dále v témž smílivém duchu měst
ský rada Jahl, hr. Bobrinský, prof. Rydygier, dr.
Rus
Polák
Volodimirov
Malorus
Jahl
profesor
Rydygier
Rusko
Praha
Lvov
Halič
15
article
Grek, jenž odsoudil ony nesmiřitelné polsko
listy, jež i nyní ještě podceňují výsledky praž-
ské konference a projevil pevnou naději, že ru-
ská delegace bude i doma, v Rusku ze všech
sil pracovati v tom směru, ve kterém mluvila
v Praze. Veliký dojem zůstavila řeč profesora
Balzera, jenž historicky osvětloval, jak
obranná čára světa slovanského zouvala postu-
ně od Labe k Odře, od Odry k Visle a neudrží-li
se ani na Visle, jak Slovanstvo bude znenáhla
zatlačeno Němci k Dněpru a snhd až za Volgu.
Nostačí poukazovati na nynější sílu. Ruska.
I Polsko bývalo mocným státem, ale každý stáo
má okamžiky slabosti a z nich přávě kořistí útoč-
níci. Trpí-l jedna haluz slovanská, trpí celý kmen
a proto obrana nesmí se ponechávati jen národu
napadenému, nýbrž musejí mu spěchati na po-
moc všichní ostatní slovanští národové. Mezi
Slovany bylo dosud pozorovati pravý opak toho.
Misto aby si navzájem pomáhali, sami se vzá-
jemně potírali, nepozorujíce, že společný jiel
nepřítel prote stále jitří jich sváry a nedopoušt-
je ke sblížení, aby mohl snáze z jich sporů ko-
řistiti. Společný náš nepřítel ví, že jeho sila spo
čívá v naší slabosti, že vítězství slovanské jed-
noty znamená jeho porážku.
Grek
Balzer
Němec
Rusko
Praha
Labe
Odra
Visla
Dněpr
Volha
Polsko
Slovan
16
article
I tato společná schůzka Rusů s Poláky
skončila v najlepší, harmonii, která nebyla ru-
šena ani jediným nesouhlasným tónem. Divíme
se proto, že „Slowo polskie“ po odjezdu ruských
hostí obvinilo pořadatele lvovského oběda z ne-
taktnosti, jíž se prý dopustili tím, že se sbratřo-
vali jménem celého polského národa se zástupe
národa ruského. V referátech o tomto obědě ni-
kde jsme nečtli, že by byl kdo mluvil jménem
celého národn, nýbrž každý projevoval míněn
své, nebo nejvýš mínění strany, kterou zastu-
puje. Státní smlouvy se neuzavíraly v Praze.
ani ve Lvově a proto výtky lvovského listu jsou
při nejmenším předčasné.
V Praze, 29. července. (Volba srb
ského patriarchy.) V chorvatských a srb-
ských listech čteme obavy, že včera zahájený
církevní sněm srbský ani nepřikročí k volbě no
vého patriarchy, poněvadž se nepodvolí oktrojo
vanému z Pošti jednacímu pořadu, pokusí se
před volbou vyříditi některé autenomné potřeby
církevní a školské a bude následkem toho ihned
rozpuštěn. Zprávy, došlé dnes z Karlovců přes
Pešť, zněji mnohem příznivěji. Na členy sněma
učinilo dobrý dojem prohlášení budinského bí-
skupa Luciána Bogdanoviče, že hodnost patriarší
by přijal jen v tom připadě, kdyby byl sněmem
V drobném prodeji
ranni čísle o spobě .
odpdlednl
. . . za 2k
Ve flialkách na vonkově:
ranní čjslo, . . . . . . . 20h
odpolodní . . . . . . . . 4k
Inseráty
platí na hotově napřed.
Fledplacení a inserty přijímá sdunlni-
slrace v Marianské ulicí č. a.
Tam nacházejí se též redakne
Hlskárna a ezpedice „ Národnich Listě“
Lukopisy se novrnesji
Rus
Polák
Lucián Bogdanovič
Praha
Lvov
Karlovec
Pešť
17
article
za patriarchu zvolen, nikoli však, kdyby byl
proti vůli sněmovní panovníkem jmenován, jako
kdysi patriarch Andělič. Lucián Bogdanovič jest,
jak známo, vládní kandidát a Srbové se obávali,
že bude patriarchem přímo jmenován, jesuliže se
sněm sám pro něj nevysloví.
Druhá příznivá zpráva došla z výboru sně-
movního, který má určiti jednací pořad. Radika-
lové proti hlasům samostatné srbské strany se
usnesli, že prvým předmětem jednacím má býti.
jak si vláda přeje, volba patriarcha. Tím
odpadá i nebezpečí, že sněm bude rozpuštěn
dříve, nož se k volbě dostano.
Lucián Bogdanovič
Srba
18
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 29. července.
Neúspěch ruské dumy.
Po ruské dumě vyřídil své věci, zejmén
též státní rozpočet i hosudarstvennyj sovět, byl
odročen, načež se v úřadních novinách objevil
rozpočet na r. 1908, schválený cařem. Jest to
prvý ruský ústavný rozpočet; ale není to roz-
počet sehválený dumou za souhlasu sovětu,
nýbrž zcela jiný rozpočet, upravený na základě
čl. 13 rusk. zákl. zák. st. ministerstvem a cařem
schválený. Duma, jak známo, vyškrtla z roz-
počtu ministerstva námořnictvá 11 milienů rubli
na stavbu čtyr nových obrněnců, odůvodnivši
svůj odpor proti této položce nedůvěrou v ny-
nější správu válečného lodstva ruského. Naproti
tomu vložila do rozpočtu 163 miliony rublů, z
něž ministerstvo financí výdalo po starém zvýku
t. zv. serie (pokladniční poukázky). Hosud. sovět
nepřistoupil v těchto dvou věcech k usnesení
dumy, nýbrž povolil žádaný úvěr na obrněnc
a t. zv. serie neuznal za státní dluh. Zvolená
oběma sněmovnami komise, jež měla rozpor vy-
rovnati, nemohla se dohodnouti a proto vláda
sáhla ke článku 13. ústavy, jenž jí ponechává
právo, doporučiti caři ke sehválení usnesení té
neb oné sněmovny, když jejich usnesení se ne-
shodují. Právo to je však omezeno čl. 12 , ve
kterém se praví, že neschválí ly sněmovny roz-
počtu, zůstává v platnosti rozpočet lonský.
V lonském rozpočtu nebylo nijaké položky na
stavbu nových obrněnců, proto duma soudila,
že položka taková nemůže se vložiti proti její
vůli ani do rozpočtu letošního. Ale ministr
financi Kokovcev uchopil se usnesení so-
větu a prohlásil v něm, že na svou zodpověd-
nost doporuči caři ke schválení rozpočet hosu-
darstvenného sovětu, což se také stalo.
Kokovcev
Praha
19
article
První ústavný ruský rozpočet není tedy
rozpočet schválený parlamentem. Merny byly
tedy silné, až vášnivé řeči, které profi námoř-
nímu rozpočtu promluvili v dumě Gučkov, Ivě-
gincev. a jiní poslanci za souhlasu ohromné
většiny dumy. Nad dumou zvítězil tentu krát
hosudarstv. sovět. Ovšem duma toho vládě ne-
smlčí a zůčtuje s ní, až bude projednávati roz-
počet na r. 1909.
Samospráva v království polském.
Dle zpráv, došlých do Varšavy z Petro-
hradu, ministerstvo vnitra zabývá se nyní pro-
jektem samosprávy v království polském. Jde
tentokrát o samosprávu městskou a krajskou.
Na podzim má býti svolána zvláštní komise, do
níž budou pozváni též zástupeové obyvatelstva
polského, aby se vyslovila o vládním projektu
a učinila po případě své návrhy. Obsah vlád-
ního projektu není dosud podrobně znám; ví se
jen, že výlohy, spojené s touto samosprávou,
mají se uhraditi zvláštní zemskou samosprávnou
daní, kterou budou zemstva a obce ukládati n
podniky obchodní i průmyslové
Politika míru v Anglii.
Kaneléř pokladu Lloyd pronesl na kon-
gresu míru řeč, v níž pravil, že Anglie a Ně-
mecko vedou spolu obchod, z něhož berou obě
Gučkov
Iva
Lloyd
Varšava
Petrahrad
Anglie
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, dne 29. července.
(V Bazaru.) Aby vlídná čtenářka snac
neřekla, že, jsme-li již v Cařihradě, nezavedu ji
ani do Bazaru — srdce by se mi zkormoutilo
pro takovou výčitkurutou —: navštivíme tedy
velký Bazar dnes, je-li vhod a libo. Ale prosim,
aby nejmilejší čtenářka nikde se mi v tom
shonu a ruchu neztratila; těžko se potom najíe
v tom labyrintě 36ti, kupolemi překlenutých uli-
ček a 3000 krámků, z nichž skládá se cařihrad-
ský Bazar.
Srdce mne bolí, musím-li říci, že je tedy
o hodně, povídám: o hodně větší a rozsáhlejší
podobných našich podniků domácích. Jistě jest
alespoň třítisickrát větším, nežli na př. náš
„První a největší Vinohradský Bazár všeh
druhů zboží“, jejž jsem na svých cestách včera
objevil ve kterési královsko-vinohradské ulicia
kde bych si byl málem koupil šněrování ke stře
vícům. Ale nekoupil jsem. Z důvodů, jež vy-
mykají se „eřejnosti a jež ostatně snad by čte-
náře ani nezajímaly.
Proslulé cařihradské tržiště, umíslěné mez
křivolakými uličkami Stambulu, je vlastně pro
sebe uzavřeným městem, do něhož, na různých
stranách, vede jedenácl vehodů. Všochny jsou
zataženy řetězy, uprostřed jiným řetězem po
zvednutými, na znamení, že tudy nejezdí vozy
I pěší, je-li přimáčknut ke straně, musí se shýb
nout, chce-li projíti tou překážkou. Před nán
hamal nějaký, chlap vysoký jako hora alespon
dva metry vysoká, vláčí se s ohromnou, jen sla-
bým motouzkem na zádech přivázanou bednou.
podlézá a oddychuje jako nákladní lokomotiva,
rukama pomáhaje nadzvednouti řetěz, o nějž se
těžký jeho náklad zachytil — prosím vás, ne-
tlačte se a počkejte trochu, ať vám ta jeho bedna
nespadne na nohy!
Praha
Cařihrad
Stambul
21
article
Překlenuté, úzké a zašeřené uličky vlast
ního Bazaru vyhraženy jsou obchodu zbožím
snešeným sem nejen z Orientu, ale i snad z ce
lého světa — nekryté, k tržišti přiléhající ulice
věnovány jsou výrobě domácího průmyslu. Pra
cují zde nejrůznější řemeslníci, buď v dllnách
zcela odkrylých či přímo na dláždění, pod ši-
rým nebem. Každá ulice věnována řomeslu ji
nému, ale vyrábí se zde zboží ponejvíce je
zcela všední. S nohama pod sebe skříženýma
sedí zde spokojený maloživnostník a nevšímaje
si ruchu kolem proudicího, věnuje se svému
povolání. Ale věnuje se mu pokud možno roz-
vážně a pomalu — nejdůležitějším jest, abysi
člověk prací — odpočinul . ..
Kalpakdži — abychom nezapomněli ture-
cky — sedě na složeném koberečku, navléka
fézy na horké, bábovkám podobné mosazné fer
my, jež přiklopuje druhou, větší a taktéž ohřá
tou formou — žehlí tak lézy a dodává jim zas
nového půvabu, nové sebedůvěry a práva na
další existenci. I klempiř pracuje v sedě, vyráb
zde mosazné nádobí, zejména kávové nálevky
Ukáže zvědavému cizinci nádobu právě dohoto-
venou — nekoupí-li zvědavý cizinec, je taky
dobře, Turek se nevnucuje a dále již nepopízí
Terlikdži, neboli vyrábitel obuvi, terlík zvane
smelí tu na dláždění domácí střevíce pro pány
dámy a dítky — i soustružník úřaduje tu v sedě
Ale složil pod sebe jen jednu, pravou nohu
prsty levé, bosé nohy pomáhá ruce přidržovat
násadku dláta, jímž vykružuje beztvárné a do-
sud hranaté polínko dřeva. Pravá ruka umělcov
jezdí velkým smyčcem, jímž otáčí hřídel primi-
tivního soustruhu, rezvážně jezdí tím smyčcen
tak, jakoby bez vášně a trochu melancholicky
hrál na položené base. Nevím, v Orientě snad
i zedník a snad i provazník sedí při provozován
své živnosti — mám v podezření i armádu,ž
Turek
Orient
22
article
by s nohami pod tělo skříženými dovodla pro
váděti třeba i sám německý — „paradeschrití“
Ale již strženi jsme proudem, jenž unáší
nás v ten ruch a šum rozvířeného lidského mra-
veniště — nevíte, kam dívati se a čemu podivo
vati se dříve. Ale nejen oči zaměstnány jsou tín
pestrým, stále se měnícím divadlem: i ve sluch
doráží zmatený, podivný a omamující bzukot
a bukot sterých, tu blízkých, tu vzdálenějších
hlasů, šum a křik a volání, pravé babylonské
zmatení jazyků; zároveň i čich je zaneprázdněr
vnímáním nejrozmanitějších vůní i toho, co pra
vým opakem je vůně.
Z dálky již pronikavou směsicí parfumovýel
vůní i korenných zápachů ohlašuje se přítom
nost krámků voňavkářských i lékárnických
omamná, silná vůně růžového oleje z dálky n
značuje cestu k tomuto vonnému produktu Ori
entu. Péče o voňavky vyplňuje podstatnou čás
života žen tureckých, odsouzených k nečinnosti
parfumy, líčidla i léky ode dávna hrají v Oriente
úlohu volmi důležitou. Jen tak, zcela mimo
chodem, aby čtenář měl nenápadnou příležitost
obdivovati se mé hluboké a všestranné učenosti
zmiňuji se o tom, že sultán Saladin poslal kdys
do Jerusalema pět set velbloudů s nákladen
růžové vody, aby jí očistil tamější Omarovu
mešitu,již křižáci byli přeměnili ve chrám kře
sťanský. A Mohamed Dobyvatel kázal vykropit
Aju Sofii několikrát po tisíci oka růžové vody
aby jí důkladně omyl a vyvoněl někdejší kře
sťanský chrám, znesvěcený kadidlem křesťan
ských bohoslužeb . .
Ori
Saladin
Mohamed dobyvatel
Aja
Sofie několikrát
Jeruzalém
Omarův mešita
23
article
Peršané, slyšel jsem, růžovou vodou pr
kropí i ulice, jimiž má projíti vzácnější host —
nikoho nenutím, ale snad by městská rada mohla
tam dopsat o nějaký vagon té vody, na zkoušku
Jak známo, o vzácnější a vzácné hosty věru ne-
máme nouze — horší políž je někdy s t. zv. kro-
pením ulic, i když bychom se prozatím rádi spo
kojili jen zcela obyčejnou, růžemi noparfumo
vanou vodou ze stříbropěnných uličních hy
drantů . .
Peršan
24
article
Čtenářka něžně tahá mne za rukáv — roz-
umím, ji kropeni ulie nezajímá. Abych se při
znal, mne rovněž ne a sám nevím, proč se tedy
do toho pletu. Ale to je tam, že nevím, u kle-
rého z těch tří tisic krámků postála by nejmilejší
čtenářka nejraději. Nevím, máme-li se nejprvé
podivati na bohaté sklady koberců — prosím
vás, držte mne, ať neskoupím alespoň polovinu
těch šestatřiceti uliček! A jaké jsou zde koberee
Prosím, račte si vybrat: tyto jsou z eisařské to-
várny v Hereké, tento jest pravý Sarak, ter
Feraglran, Kermak, Tabriz, Chorassan, Širaz
Serbend, Somak, Pamuč, Afghanistan, Kervan
Mešhod, Košan... jen, prosím, vybeřte si jaký
koliv, já chvíli počkám.
Či je snad libo, na místě kobereů, na něž
beztoho je u nás velké clo, koupiti si raději
čibuk? Nebo „čisme“, červené polobotky? Nebo
„babuč“, t. j. pantofle? Nebo snad pestře oma-
lovanou kolébku? Nebo kufr, polepený pestrými
obrázky a ozdobený průpověďmi z koranu, jimž
aby kozel rozuměl?
Má nejmilejší čtenářka raději arabské
perské záclony, benátské zreadlo, sévresskou
vázu, nebo sušené ryby? Či dá snad přednos
hedvábí z Brussy, Bagdadu a Damašku? Či vy-
brala by si závoje, ach, jako pavučinka jemne
a tenounké a protkávané stříbrem a zlatem?
Nobo hezký, vyšívaný stambulin, mužský kabát.
jaký nosí kavasové? Či snad bílou, plátěnou če-
pičku, jaká nosí se v horku pod fézem, aby se
hlava nepotila? Nebo „feredže“, vycházkový
plášt tureckých paniček, nebo „fustan“, evrop-
skou sukni? Nebo drahocennou tureckou lampu,
ktcná nebude státi více, než několik tisíe
piastrů? Nebo snad raději něce užitečného, n
př. želvu nebo pletence pravých smyrenskýeh
Kermak
Tabriz
Chorassan
Pamuč
Kervan
Košan
Afghánistán
Bagdád
Somak
Širaz Serbend
25
article
Hiků?
Hiků?
Nebo snad rozkošný župánek, za několik
set franků, vyšívaný střibrem a zlatem? Nebo
nábytek, vykládaný perletí a dřevy vzácný mi?
Nebo vzácné filigrány ze zlata a stříbra, nebo
hrst brillantů a rubínů? Nebo snad krásný po-
meraně z Jaity, krásný, že se srdce směje, šťav-
natý a úplně bez pecek? Nevím, přál by si čte-
nář krásné, bohatě vykládané beduinské pušky,
drahokamy ozdobené, křivé turecké šavle, či
přál by si zakouřiti pravou tureckou cigarettu?
Zde v Bazaru, kde nashromážděno úžasné
množství látek hořlavých, všude se kouří, ciga-
retty, čibuk i naržilé. Přod lety v Bazaru ho-
řelo a sta lidí v nastalé panice uhořelo a bylo
zašlapáno. Nyní je zakázáno zde kouřit, ale
Turek, kolem něbož právě kráčíme, klidně si
pokuřuje mezi zásobami koberců, mezi něž po-
hodlně se uvelebil. A opodál něho stejně klidně
mezi nejhustším davem rozdmychuje kafedži
obníček, jehož tenké, sukněmi přecházejících
ženských zmítané plaménky div se nedotýkají
vetešnického krámku sousedova. A žebračka,
stará, na kost vyschlá Nubičanka, přichází
k vám, po turecku pozdravuje, natahuje ruku
po bakšiši a při tom spokojeně kouří papi-
rosku ..
To skorem pohrdavé nedbání vrehnoporu-
čenských nařízení mohlo by se Evropanu zdáti
snad podivným. Ale na štěstí moudr, Evropa
záhy si vzpomene, že i tam kdesi na Vý-
zhodě, takořka v samém srdci Evropy, exi-
stují jakási přísná, rovněž vrchnoporučenská na-
řízení, na př. zákaz, vykládati peřiny v oknech,
do ulice vedoucích — —
A moudrý Evropan, jenž přes ten přísný
zákaz, ku podivu, zpaměti zná cíchy a ložní
prádlo obyvatelů celé „své“ ulice, ihned shoví
vavěji dívá se po Turečkově novinné cigarettě.
B. K.
Turek
Evropan
Turečkův
Jaita
Evropa