2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
21. října 1908. Císlo 290.
4
article
opera »Oberon« od Webera; hraje se pro 1. čtvrtku
předplatitelů a řídí chef opery p. Karcí Kovařovie.
Zejtra se bude hrati poprvé drama »Kníže« od
Arna Dvořáka, uvedení na scénu tohoto pozoruhod-
ného díla, jehož děj vzat je z jitra české historie.
patřiti bude k předním událostem Národního divadla
Správa divadla a všichni účinkující vynaložili veškeru
péči k předvedení dramatu, pokud možná nejdoko-
nalejšímu jak po stránce scénické úpravy, jež bude
skvělá, tak kostymové a rekvisitní, jakož i uměle-
ckého provedení. Personál je ve hře přečetný, solový
i sborový a komparsní; scěnickou hudbu a zpěvy
složií kap. p. Picka. Režii dramatu má ředitel pan
Gustav Schmoranz. V pátek opakovati se bude Del-
besova opera »Lakmé«, jejíž úspěch v novém ob-
sazení a nádherné výpravě řadí se k největším po-
slední doby; dosavadní všecka představení byla úplně
vyprodána. Titulní partii zpívati bude opětné paní
Bogucká j. h. V sobotu bude první reprisa nového
dramatu »Kníže«, Premiéra veselohry »Komedie
plná omylů« od W. Shakespeara v překladě Jos.
Oberon
Weber
Kovařovie
Kníže
Dvořák
Picek
Schmoranz
W Shakespeare
Jos
národní divadlo
správa divadlo
5
article
V. Sládka, jež se ve zvláštní úpravě scénické stu
duje za režie vrchního režiséra p. Jaroslava Kvapila,
a nové obsazená a nastudovaná aktová veselohra
»Zvíkovský rarášek« od Lad. Stroupežnického
uvedeny budou na scénu v pondělí. Na neděli od-
poledne nrčena je Fuldova veselohra »Janek« a na
večer Charpentirova »Lonisa«, náležející k nejobll-
benějším operám repertoiru Národního divadla. Vstu-
penky pro všecka tato představení jsou již v prodeji
O včerejším 100. představení Čajkovského opery
»Eugenij Oněgin«, v němž zpíval pan Benoni parti
titulní a pí. Bogucká Taťanu česky, bylo úplně vy-
prodáno.
+ Městské divadlo Král. Vinohtadů. Dnes opa-
kuje se Euglova a Horstova fraška »Modrá my-
ška« (IV. čtvrtka). Zejtra dávati se bude Rertererova
opereta »Jarní vánek« poprvé s pl. Hessovou-
Guthovou v úloze Hanči (I. čivrtka). v patek hraje
se efektní Molnárova hra »Dábel« (II. čtvrtka).
+ Lidové divadlo »Urania« v Praze VII. Dnešní
představení pořadá zábavní a vzájemně se podporu-
jící spolek »Svornost« v Žižkově ve prospěch ne-
mocných členů. Hraje se působivá lidová hra se
zpěvy o 4 jedn. »Bratr Marlin« od Karla Costy
Přel. Jar. Rudiofi. Režisér B. Kovář. Dirigent
Starý. Začátek o 3/48. hod. več. Ceny míst poloviční.
V Sládek
Kvapil
Stroupežnický
Fuldův
Čajkovský
Eugenij Oněgin
Benon
Euglův
Horstův
Rertererův
Hessův
Guthová
Hanč
Molnárův
Dábel
Marlin
Costa
Praha
Žižkov
národní divadlo
městský divadlo Královský
lidový divadlo
6
article
Zejtra jest čestný večer oblíbeného člena p. Frant
Čekanského, jenž volil veseloherní novinku
»Motýlek« od E. z Gatti a F. J. Kucha. Pan bene-
ficiant hraje roli titulní.
+ Arena na Smíchově. Ve prospěch pí. Tiché
a pí. Konětopské hraje se dnes Liuckeova opereta
»Paní Luna«, v níž j. b. vystoupí v baletu III
jednání sl. Berta Kovaříkova, solová tanečnice Měst-
ského divadla v Plzni. — Zejtra jest třicátá a po
slední teprise této operety jako předplacení čivrteční
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech.
Dnešní představení pořáda odbor tehiček obce barač-
níků »Kariův Týn« na Král. Vinohradech; brán bude
Birch-Pfeflerův obraz ze života »Diblí«, šotek z hors.
Režiser A. Marek. Zejtta benefice pl. E. Stříbrne
»V předpekil«
+ Divadlo Marie Zleglerové v Praze VII
Dnes hraje se ve prospěch Mařenky Příbramské
Straussova opereta »Cikánský baron«. Zejtra další
reprisa Straussova »Kouzla vajčíku«. V pátek bene-
fice Fr. Liera Hráti se bude Fiožgarův obraz ze slo-
vinského života: »Divý lovec«. Pro sobotu připravuje
se Veberova veselohra »Lutti« s Mař. Zieglerovou
v úloze litulní. Operetní ensemble toho dne vystoupí
pobostinsku v novém lidovém drvadie ve Strašnicích
(»U Trmalů«). Dávati se bude Straussův: »Cikánský
baron«. Činohra studuje nyní Zeyerovu slovenskou
pobádku: »Radůz a Mabulena« s hudbou Sukovou.
Premiera (29. t. m.) bude čestným večerem paní
Kneislové.
Čekanský
F J Kuch
Tichá
Liuckeův
Kovaříkův
Král
Kariův
Birch
Pfeflerův
E Stříbrne
Mařenka
Straussův
Lier
Fiožgarův
Veberův
Lutti
Zieglerův
Zeyerův
Radůza
Mabulen
Sukův
Kneisl
Plzeň
Strašnice
Arena na Smíchov
Pištěkův lidový divadlo
divadlo Marie Zleglerová v Praga
7
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* Předslavenstvo spolačenstva krejčí novoměst
ských upozorňuje veškeré pp. členy, že dle zkušeb
ního řadu, schváleného místodržitelstvím, jsou učňové
a učednice povinni skládati zkoušky tovaryšské před
zvláštní komisí a za účelem tím se přihlásiti u spo
lečenstva. Poplatky jsou tyto: zkušební taxa 5 K
za list tovaryšský 10 K a 1 K na kolek.
* Společenstvo hostinských a výčepníků v Praze.
VIII. a okolí koná valnou hromadu ve čtvrtek 2r.
t. m. o 3. hod. odpol. v místnostech společenstva
v Praze-VIII. »Na poště« čp. P 23.
* Schůze pošumavského živnostnictva v Horak-
ďovicích koná se v neděli 25. t. m. o 2. hod. odpol.
v sále hotelu »U modré hvězdy«. »O starobníma
invalidním pojištění živnostníků« promluví poslanee
na sněmu král. českého p. St. Mayer. »O orga nisae
živnostenské« promluví říšský poslanec a člen ko-
mise pro zvelebování živností při ministerstvu veř.
prací p. A. Kalina.
* Manifestační schůze východočeskélie mlyňář-
ského dělnictva v Parduhicích pořádala se za četného
účastenství dne 4. t. m. v sále Dělnického domu
Pardubicích. Jednáno bylo zvláště o otázce uzáko-
nění klidu nedělního ve mlýnech a o zaopatření míst
dělníkům mlynářským, kteří následkem regulace La-
be i Vltavy přijdou bez vlastní viny o svě dosavadní
zaměstnání. Referovali pp. tajemník Mareš a Vácha
dále sympatickou řeč pronesl poslanec prof. Hrá-
ský.
Stanislav
Mayer
Kalina
Mareš
Vácha
profesor
Praha
Horak
dělnický dom Pardubice
8
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Učilelská Jednola »Komenský« pro Prahu a okali
pořádá 21. t. m. o 6. hod. v kreslirně měšť. šroly v
Vladislavově ulici členskou schůzi s přednáškou
c. k. univ. prof dra. F. Krejčího »O významu Tol-
stého«. Hosté jsou vítáni.
V universitních kursech, pořádaných učitelskou
jednotou »Komenský« pro Prahu a okolí, počne dnes
od 3.—4. hod. přednášeti p. c. k. uiniv. prof. dr. V.
Tille »Z moderní literatury dramatické« v L. sín
Klementina, kdež jest možno dodatečně se přihlásiti
Komenský
profesor
doktor
V Till
Praha
Vladislavův ulice
Tolo
Klementinum
Učilelský Jednol
Komenský
9
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
pt
Athletika a sportovní hry-
** Rekordy reklamuje p. Zdeněk Se
manský (pseudonym), člen Slavie, tímto dopisem
»Poněvadž mateřský můj klub nemá toho času zi
stupce v Č. A. A. U., dovolují si veřejně upozornit-
na některé nesprávnosti, jež stále častěji se opakují
se strany činovníků A. Č. Sparty. Klub ten igno-
ruje výkony členů klubů jiných, jež Č. A. A. U. za
rekordy uznány byly a uvádí v programech závodě
svých namnoze jako rekerdy výkony členů svých.
třeba oklikami docílené. Tak při nedělním mestingu
Sparty při pokose o rekord na 1000 v ohlášen čas
p. Dveřákův 2.31 jako výkon rekordní. Pamatuje se
snad — nechtějí li pání soudcové — pan Dvořák
sám na den 22. dubna 1906, kdy v otevřeném zá-
vodě pokusil jsem se o rekord na 1000 vardů,
držený do toho dne p. Bertym časem 2.37. Pama
tuje se snad i na to, jak odmitnuv dané napřed,
běžel s vítězem scratch. Dnes výkon ten 2: : 263/2, a
Č. A. A. U. rekordem uznán, opět A. C. Sparto
ignorován a k intervenci úřadního měřiče p. Schorm
odpovězeno poukazem na tabulky rekordů (vlastn
výroba A. S. Sparty). Prohlášen tedy čas 2.31 rekor
dem. Schází ovšem dosud schválení Č. A. A. U.
k němuž také dojíli nemůte. Dovoluji si tedy zdvo-
řilý dotaz: 1. zda ten, po případě i jiné rekordy
členy S K. S. docilené opět zrušeny; 2. v případ
kladném proč dosud rekordem uznán nebyl čas 2.2
p. Tišlerem v Kolíně docilený? 3 proč dosud vy
dány nebyly ofl. tebulky rekordů, aby podobné an
archli bylo zabráněno ?.
Zdeněk
A Č
A U
Dveřákův
Dvořák
A A
Schorm
docilený
Tišler
Č . A . A . U
Kolín
Slavia
Sparta
Pam
rekor dema
10
article
** Charity Cup. Příští neděli se braje roz
hodný zápas pohárový na hřišti Sparty mezi Kolínem
a Spartou. Start Kolina, který má výborné úspěchy.
budí živou pozornost pražského obecenstva, jež bude
mít příležitost přesvědčiti se z vlastního názoru
o výkonnosti naší prvé venkovské třídy.
nn
Rybářství-
** Rybářská výstava v Kolíně vzbu-
zuje v dalekém okolí živě účastenství. Kromě vše
stranné péče, již věnuje jí zemědělská rada, dostalo
se jí i podpory ministerstva orby a pro vystavovatele
ustanoveny ceny státní, zeměd. rady, okresu, města
i rybářského klubu kolínského. Již nyní je na míst
instalováno 78 akvarií, takže výstava bohatstvím
cozmanitostí vystavených živých ryb rybuičných, tíč
Kolin
Kolín
charita Cup
Sparta
NN rybářství
11
article
ních i přepychových poskytne skvělý obraz a neví-
danou podívänou, jaké na výstavách českých dosu
nebylo. Výstavy zůčastní se kromě četných hospo
dářství z blízkého i vzdálenějšího okolí kolínského
také četné spolky rybářské, dále rybněné hospodář
ství v Heralu, kníž. schwarzenberské panství Hlu-
boká, velkostatek chlumecký, pro zbylý chov pstru-
hových násad D. Lonek z Hylvat, pstruhový ústav
St. Vacka v Nedošíně, chov přepychových rybJ.
Drobného v Ústí n. Orl. atd. Velkolepou je také bo
hatá výstava učebných pomůcek, s kterouž po oba
dny 23. a 24. spojen je rybářský kurs, k němuž se
přiblášky denně u pořádajícího klubu přijímají. Poně-
vadž výstava zahájena bude dne 23. t. m. o 9. hod
ranní, počne kurs až o 10. hodině a budou první
přednášky ukončeny o 12. hodině, načež konati s
budou další přednášky téhož dne od 3. do 5. hod.
odpol., v sobotu dne 24. od 8. do 12. hod. polední.
K výstavě bude vydán také bohatý katalog.
Hla
D Lonek
Vacek
Heral
Hylvat
Nedošín
Orlický
12
article
** Rybářský sjezd v Kolině. U příleži-
tosti rybářské výstavy v Kolíně koná se tamtěž o 10.
hod. dopol, v místnostech výstavních sjezd rybářský,
kterýž dle přihlašných otázek interesentů i všeobec-
ného zájmu v kruzích odborných slibuje býti shro-
mážděním poučným i aktivním s hojným účasten-
stvím. Z kruhů interesentů předloženy byly sjezdu
následující otázky: 1. Potřeba zemského zákona ry-
bařského a dotazy k vyhlášení c. k. místodržitelství
k zákonu z r. 1883 ve příčině doby hájení pstrubů
a zákazu chytání a prodeje ryb podměrečných. Rele-
ruje c. k. prof. p. Kratochvíl. 2. Dotaz o zkušeno-
stech a přikrmováním kaprů. Ref. p. Václav Šusta
správce rybníků na Hluboké. 3. O příčinách schodků
a plůdků v násadě. Rel. p. J. Kafka, expert rady
zemědělské. 4 Dotaz, jak by se dalo zabrániti ničení
násad a úhořů slupy a turbinami. Ref. p. V. Šusta.
správce rybníků na Hlaboké. 5. Obchodní rozdíl mezi
kapry hladkými a šupinači. Referent p. Edv. Anto
z Náchoda.
Kratochvíl
Šust
J Kafka
V Šust
Kolín
Náchod
Anta
13
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Schůze.
Dnes: Spolekkatechetů v královstv
českém koná o 5. hod. odpol. členskou schůzu
v mistnostech spolkových.
Beseda Měšťanská v Praze žádá své pány
členy, by hojným počtem zúčastnili se pohřbu dlou-
holetého člena p. Frant. Pazelta, velkostalkůře
Pohřeb koná se dnes ve středu o 4. hod. odpolední
z ústřední kaple na hřbitovech olšanských
Řeči »Esperanto« vynčovati se bude v Ob-
chodnickém spolku »Merkur«. Páni členové, kteří se
o tuto řeč, která všude vítězně se rozšiřuje, in-
teres jí, nechť se ihned laskavě přihlásí v sekreta-
riátu spolku, aby s vyučovaním co nejdřive započato
býti mohlo.
Výbor plesu obchodnictva pražské-
ho „Merkur“ pořádá, jako každoročně, dne 4.
a 18. listopadu a 2. prosince oblibená solrěs dansan-
tes ve dvoraně hotelu „Central“, která soustředí vždy
nejvybranější společnost. Se zvaním právě se za-
počalo; výbor doufá, že se mu dostane jako vždy
nejhojnější podpory. Reklamace na věnečky, jakož
i na ples přijímají se ve dvoraně spolkové, paláe
„Merkur““ Praha V.
Zábavy
22. řijna: Čtenářská beseda »Svato-
pluk Čech« v Náchodě pořádá o 1/28. hodině
večer koncertní večer.
Pěvecký věstník
Dnes: Zpěv. spolek »Bendle v Praze-VII
koná řadné evičení. Dámy od 1/28., páni od 1/29. hod
več. »U Moskvye.
František
Pazelt
Svata
Praha
Ob
Čechy
Náchod
Olšanský řeč
Central
spolek » Bendl
U Moskvy
14
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Kestrankovo odhalení o dodáve
rour pro pražský vodovod.
(Přestupek přoti bezpečnosti cti.)
(Dokončení.)
Rozsuďkem soudním byla včera z části odčíněna
křivda, která před celým světem byla způsobena čet-
ným členům representace obce pražské. Křivda, kte-
rá v celém tisku německém byla projevována na
úkor cti zástupců obce pražské i celého hlav. města
království. Německé listy předstihovaly se v obvi-
ňování zástupců obce z úplatnosti a zlola nepřátel
šla tak daleko, že i na sněmu království českého če-
ským poslancům trubičky házeny na znamení snížení
a potupy. Nyní se vše vysvětlilo soudním řízením
Bylo zjištěno nade vší pochybnost, že správní rada
společné vodárny Prahy a předměstí nikterak se ne-
ucházela u kartelu německých strojíren o provisi,
že také vůbec nikoho nesplnomocnila, aby jeji jmě-
nem s kartelem vyjednával. Veškoré toto vyjednávání
na svůj vrub učinil hranický továrník p. Ant
Kunz, který za to byl předvolán na soud k zodpo-
vědnosti, uznán vinným, že způsobem svého jednání
správní radu hluboce urazil a proto byl i odsou-
zen.
Kestrankův
Křivda
Kunz
Praha
15
article
Celou záležitost možno stručně takto vylíči
Správní rada společné vodárny vypsala ofertní ří-
zení na dodávku rour v ceně přes 3 mil. korun. R-
zení ofertního zůčastnily se zkartelované závody
závod francouzský. Dříve, než o nabídkách bylo roz-
hodnuto, přišel do pražské kanceláře zkartelovaných
závodů továrník p. Kunz a upozorňoval, že kartel
ač má levnější ofertu, nemusí dodávku dostati. Kdí
mu ale kartel da dva úpisy, znějící na 57% a 25
provise z celkového chnosu, že se přičín, aby do-
dávku dostal kartel. Mezitím zahájeno tažení prot
kartelu z toho důvodu, že zejména ve Vítkovicích po-
tirá se český jazyk a staví se rozhodně nepřátelsky
proti českým snalám. V ten den, kdy měla správní
rada vodárny rozhodnouli o dodávce, uveřejnil
ústřední ředitel kartelu Kestranek v „Pr. Tagbl.“ od-
haleni, v němž uvedl, že byl kartel žádán o 59%a
2 provisi. Odhalení bylo takového obsahu, že na
první pohled byl každý přesvědčen, že provise měla
připadnouti správní radě. Takový úsudek byl vše
obecný a obeoní starší po několik dnů ani na ulic
nemohli vyjíti k obavy před veřejnými výtkami. Nej-
herším způsobem byli osočování v tisku německém
zde i za hranicemi. Neprodleně učiněno opatření, aby
vypátrán byl ten, kdo se provise domáhal. Přihlási
se brzo na to sám, byl to p. A Kunz. Ale prohlašo-
val, že způsob vyjednávání nebyl urážlivý, že ne-
chtěl pro nikoho úplatek. Chtěl zisk pro sebo a pro
vodárenský podnik zlevnění oferty. Takové prohlá-
šení správní radě společné vodárny nestačilo. Soudni
cestou se muselo prokázati, že správní radh níčlr
se neprovinila. Ta má větší význam a důležitost, než
soukromý projev! Proto správní rada podala na p
Kunz
Kestranek
Vítkovice
16
article
Kunze žalobu, že svým vyjednáváním uvalil správní
radu do lěžkého podeziení. Podkladem žaloby bylo
odbalení Kestrankovo a fento napsal onen odstavee
dle sdělem úřadníka Pražské železářské společnosti
p. Kamenna, s nímž p. Kunz vyjednával. Pan Kun
žaloval p. Kamenna, že jeho výroky poplell a tak
urážku způsobil. Pří výslechu přiznal p. Kunz, že se
sice na podrobnosti nepamatuje, že neví, jestli mluvi
o „zkartelované správní rade“, ale prohlásil, že by
namchl odpřísáhnout, že ta slova neřekl. Pan Ka
menn prohlásil, že to, ce mu p. Kunz sdělil, napsn
a řediteli Kostrankovi poslal.
Kunz
Kamenn
Kun
Ka
17
article
Když tedy p. Kunz nevyloučil, že se skutečně
tak vyslovil, jak v dopise Kestrankovi uvedeno, by
p. Kamenn z obžaloby osvobozen a p. Kunz
odsouzen k zaplacení útrat sporu v ohnosu 40 korun
Následovalo pak líčení o žalokě aprávní rady proi
p. Kunzovi. Šmír nebyl uzavřen proto, že ve veřej
nosti by mohly vzniknouti domněnky, jako by n
správní radě přece byla vina nějaká a že tedy smin
uzavřela. Při ličení konstatovalo se, že jednání
provisi vedl p. Kunz na svoji vlastní zodpovědnos
že o tom nikdo ze správní rady nevěděl.
Soudce, tajemník p. dr. Hubáček, uznal žalo-
vaného p. Kunze vinným přestupkem proti bezpeč-
nosti cti, kterého se depustil na správní radě společné
vodárny, když se pro ni dožadoval provise 59%,
odsoudil jej k pokutě 200 korun a k náhradě útrat
soudních v obnosu 60 korun. Jako přitěžujíc-
okolností uznal soudce, že jednání žalovaného způ-
sobilo ve veřejnosti veliké rozhořčení. — Odsouzený
se z rozsudku odvolal.
Žalující správní rádu zastupoval pand
Kunz
Kamenn
doktor
Hubáček
18
article
Sehauer
Sehauer
Další dozvuk procesu s Veithem.
Při prvním přelíčení s Marcellem Veithem
otcem komtesy Mici, pronesl obviněný a nedávno pro
kupliřství na rok odsouzený Veith tvrzení, že vrchní
policejní komisař dr. Antonín Baumgartner byl
s jeho nešťastnou dcerou Micí na maškarním bále
a zde velmi živé se s ní bavil, načež prý jí učinií
návrh, který odmítla. On — otec — prý se za lo na
ní zlobil, že je nemoudrá, poněvadž s takovým pánem
má býti za dobré.
Vrchní komisař Baumgartner podal na. Veitha
žalobu, o níž včera jednáno. Veith nemoha prokázati
nic jiného, než že dcera mu to vše vyprávěla. P
přísaze vrchního komisaře Baumgart nera, který vše
popřel, byl Veith odsouzen na š est neděl do
vězení.
Veith
Marcell Veith
Mici
doktor
Baumgartner
ner
20
article
mnro
ne
Z Pešti, 20. října. (K. k.)
ml
V plenárnií schůzi uherské delegace del
Vinkovič ozná sil, že jeho immunita byla poru-
šena. Okr. úřad karlovecký předvolal ho na dnešek
s pohrůžkou, že bude odsouzen in contumaciam, ne-
dostaví li se.
Předseda pravil, že to oznámil již včer
předsednictvu poslanecké sněmovny, poněvadž dele
gace tu není kompetentní a za výrok, že poměry
v Chorvatsku a Slavonii činí každý zákon ilusorním
volal Vinkoviče k pořádku.
Potom rokovalo se o o rozpočlu mín. zahraniě-
ních věcí.
Rel. hr. Thoroczkay je povděčen, že rozechvění
v Turecku ustoupilo proziravosti. Uvítám každý zjev
jenž přispěje k utužení sympaní s Tureckem. Vypro
šuje si, aby Sebsku dostalo se nějaké kompensace
na úmu celistvosti Turecka. Zanraniční politika
rakousko uherská bude působiti v tomto smyslu. D-
poručuje rozpočet.
Pešť
Chorvatsko
Slavonie
Turecko
poslanecký sněmovna
21
article
Del. Rakovszky zastával se říše naproti útokům
anglickým. Annexe byla prý přirozeným následkem
revalské schůze. Spřatelena Aoghe nerozpakovala se
vyloučiti mocnářství ze součinnosti v léto otázce
v níž — praví — nám přísluší prvé slovo. Uhry
přejí si, by konstituční Turecko vyvinulo se v první
záruku míru na Balkáně, Doulá, že Bulharsko i po
prohlášení královstvím zachová si sympatie, jichž
dobylo v celém vzdélaném světě. Pta se ministra,
jaké stanovisko zaujíma k prok amování Bulharska
královstvím a bude-li po vyřízení železníční otázky
ochoten použiti v připadu potřeby svého vlivu
v zájmu uznání neodvislého království. Dale prost
ministra, by se již nyní určitě prohlásil, za jakých
podmínek by se zúčastnil zamýšlené mezinárodní
konference a nepovažuje-li za účelné, učiniti svůj
souhlas s konferencí závislým na vyloučení otázky
annexe. Proti případným kompensacím Srbsku
Černé Hoře třeba protestovati. Se zřetelem na dů-
věru, jakou vzbudila ministrova rázná politika,
schvaluje rozpočel.
Uher
Turecko
Balkán
Bulharsko
Srbsko
22
article
Del. Szemera dovozoval, že annexe byla prove-
dena v okamžiku pro Turecko nepříznivém. Turecko
a Bulbarsko jsou přirozenými spojenci Rakousko-
Uherska na Balkáně; Srbsko libuje si v roli Ple-
montu. Bylo by nejlíp, kdyby Bulharsko bylo rozší-
řeno a my okupovali Srbsko. V praktickém živote
existuje pouze jedna theorie: nepřítele zničití.
Del. Nany je pro nevměšovaní se, třeba by pro-
hlášením busharské neodvíslosti vznikl na Balkáné
konílikt. Potom můžeme i musíme nabídnouti své
služby, aby obnoven byl opět mír a trvalý dobrý
poměr.
Annexi Bosny a Hercegoviny po stránce maďar-
sko-státoprávní pomíjí, avšak žádný politik v Uhrách
neschváli názor, že nemůže býti řeči o historickém
právu, když ony provincie byly získány společnými
ohěťmi. Nelze nikdy dopustiti, aby Novopazarsko
stalo se državou našeho nepřítele a Slované obepí-
nali nás železným kruhem. Projevuje úplnou důvěru
v dosávadní ministrovu politiku.
V odpolední schůzi del. Molnar přimlouval
se za obnovení světské moci papežssé Stolice a na
bádal ministra, aby všemožně snazil se, aby na
příští mírovou konferenci byla pozvána také svata
Stolice. Rozpočet přijímá.
Nana
Novopazarsko
Slovan
Molnar
Turecko
RakouskoUhersko
Balkán
Srbsko
Ple
Bulharsko
Bosna a Hercegovina
Uhry
Stolica
23
article
Del. Issekutz prohlásil, že Ubry mají vý-
hradné právo na Bosnu a Hercegovinu. Teď třeba
pracovati spojenými silami o zájmy mocnařství
přivésti k platnosti velmocenské postavení. Řečník
myslí, že jako on, má kde kdo důvěru v politiku
bar. Aehrenthala. Prosí ministra, by na Balkáně bá-
jil naše zájmy a zabránil vypuknutí války. Ministrův
postup přispívá prý k posílení velmocenského posta-
vení řiše.
Del hr. Benyovsky soudl, že by bývalo lépe
zavěsti především ústavnost v Bosně a Hercegovině
a otázati se lidu samého po annexi
Del. Okolicsanyi v zájmu papežovy autority ne-
přeje si obncvu světského panství papežského proto,
že by byla porušena jednota Ralie. Preje si, by
Turecko zachovalo svou dosavadní državu v plné ne-
porušenosti, ale my svého úkolu na Balkáně nevzdáme
se ani k vůli nejlepšímu píítelí.
Odb. přednosta Eslerhazy (jménem ministrovým
Chceme se vystříhati knádého rozporu s Tureckem
a zůstati věrni své politice, chováme největší sym-
patie pro obrozenou osmanskou říši a podporujeme
ji, pokud možná, v novém směru. Neslaneme se ne-
věrnými své tradiční politice: uznávat oprávněné
snohy jednotlivých států balkánských a pomáhat jim
při dosažení jejich oprávněných cílů. S Tureckem
jsme ve styku v příčině všech neřešených otázek
Na mezinárodní konferenci doslavíme se, nebu-
de-li se jednati o bosenské olázce, která se má roz-
řešili mezi námi a Tureckem. Usilujeme, aby záhy
přestal napjatý poměr mezi Tureckem a Bulharskem
a záležitost byla smírně vyřízena. Brzy po prohlášení
bulharské neodvislosti obrátili jsme se na několik
kabinetů v zájmu uznání neodvislosti Bulharska, po-
kud tenta stát svým povinnostem zadost učiní. Srbsku
nemůžeme přiznuti práva, aby v otázce annexe Bo-
sny a Hercegoviny zaujímalo jakékoliv stanovisko.
Ubry
Bosna a Hercegovina
Balkán
Boseň a Hercegovina
Turecko
Bulharsko
Srbsko
Eslerhaza
sen a Hercegovina
24
article
Del. Tuškan (chorvatsky) prohlásil, že chorvalský
a srbský národ přijlmá annexi Bosny a Hercegoviny
s obvyšlou loyalitou a vyslovil naději, že císně spoj
Bosnu a Hercegovinu s Chorvatskem. Annexe měla
se provésti s potazem obyvatelstva.
Řečník pojednával polom zevrubně o poměrec
v Chorvatsku, ale předseda mu po vůli delegaee
odňal slovo.
Del. Medakovič soudí, že nebylo dobře, postaniti
národy Bosny a Heregoviny před hotovou událost
Přiští tamější úslava musí vyhovovati ptáním a po-
třebám národa. V Bosně musí svoboda a právo sebe-
určení býti upraveny tak, aby nebyla vydána cízím
aspíracím
Del. Srász nesouhlasí ani s formou, ani s dobou
annexe.
Del. Bahič-Gjalski (chorvatsky) vylýkal, že n
jihu mocnářslví provádí se protislovanská politika
Po uzavření rozpravy m.-p. dr. Wekerle pruhlásil
že annexe byla provedena po předchozím souhlasu
a za zodpovědnosti uherské vlády. Rozdělení konsu
látní služby narazilo na oblíže.
Po doslovu ref. Thoraczkaye schválen roz
počet povšechně. Taktéž resoluce a na to rozpoče
bez rozpravy i v podrobnostech. ee
Přiští schůze bude zeltra. o e
Gjalský
doktor
Wekerle
Bosna
Hercegovina
Bosna a Hercegovina
Chorvatsko
Boseň
25
article
Vojenský výhor rakouský rokoval dál o řádnén
Vojenský výhor rakouský rokoval dál o řádnén
rozpočtu na vojsko.
Na počátku debaty ministr zbrm. Schönaieh
upozornil, že do seznamu sněmovních resolucí ne
byla pojata žádná resoluce o zvýšení platu mužstvu
Vysloveno pouze pevné očekávání, že delegaci na
jaře roku 1908 bude předložen rozpočet se zvýšenín
záží a zlepšením platů mužstva. Předložil dotyěno
návrhy spol. min, konferenci, ale byl nucen spoko-
jiti se s postupným přímým a nepřímým zvýšenín
platů mužsťva. Dosažené přídavky mají pro ně stejný
význam, jako zvýšení platů.
Ref. ryt. Kozlowski konstatoval, že bylo uloženo
vojenské správě, aby potřebnou sumu na zvýšen
platů mužstva zařadila již do rozpočtu na r. 1909.
Trvá na stanovisku, zaujatém ve zprávě.
Del. Klofáč vyčeti vládě, že svými předloham
dělá náladu pro zvýšení gáží a braneckého kontin
gentu, ale nikdy to se svými sliby nemyslí do oprav-
dy. Středověký trestní řád také stále platí. V příčině
dvouleté služby nestalo se toho nejmenšího. Z re
Kozlowski
Klofáč
26
article
formy náhrad živitelům rodin nebylo provedeno skore
nic. S dovelenými v čas žní hraje se nedůstojná hra
Třeba reorganisace vozatajstva, i zlepšení hmotných
poměrů zásobních úřadníků. Pochybuje, že zvýšení
platů uspokojí důslojníky
Nižším bude podstatným zhoršením. Na zvýšené
platy 16.000 důstojníků žádnjí se přes 2 miliony, n
zlepšení stravy 350.000 mužů pouze — 400.000 kor
Lublaňské učálosti dokazují naléhavost změny §§ 70
až 72. služ. řádu, zvláště ustanovení o používání
zbraně za nepokojů. Vojsko střílelo do demonstrant
na útěku. Žádný důstojník nebyl kamenován. Lubleň-
ské krveprolití bylo umluveno. Ať vojenský soud z
vedo s poručíkem Mayerem vyšetřování a uvalí n
něho preventivní vazbu. Dle Sementzovy aféry má
vojenská správa zřejmý úmysl vzbůzovati národ.
nostní spory. Český národ žádá za polrestání Se-
mentze a je v zájmu vojenské správy, zamezí-li bu-
deucné takové jednání. Zkomolováním slovanských
jmen v schematismu a věstníku je vinno ministerstv
vojenství. Armáda má se zdržovati politiky — ovšem
jen pokud jde o slovanské důstojníky. O důstojníky
všeněmecké se nikdo nestará, Slovanské obyvatel-
stvo nebude spatřovati v armádě svého nepřítelé, ž
se nebude nadržovati německému živlu.
Mayer
Sementzův
27
article
Mimořádná polřeba dosáhla neuvěřitelné výše
Vojenská správa pomýšlí na zavedení automatických
ručmc.
Současně má býti u pěchoty zavedeno výbušné
stkelivo, které bylo ženevskou smlouvu výslovně za.
kázáno. Řečník má podezření, že za tím vězí opě
věčný rušitel evropského míru — Německo,
Del. Korožec lituje, že vůdčí kruhy vojensk
správy přispívají, že i v armádě potlačuje se každ
stopa říšské jednoty a u národností musí se ujut“
přesvědčení, že čím nepřátelštěji si některý národ po-
číná naproti říši, tím více bere se na něj zřetel. Na-
držování Maďárům děje se na úkor jiných národů ze-
mi uherské koruny, Řečník plá se ministra, u kolica
uherských pluků je slovácká, německá, srbská, resp
slovinská a rumunská řeč plukovní, aby se vědělo
jak již povolila vojenská správa maďarským chout-
Také v Rakousku jou národy, jichž národnín
právům a citům v armádě se nevyhovuje. K nim patr
— behužel — také Slovinci. Krví, prolitou v Lublani
je vinna jen frivolita leutenantka a Slovincům nepřá-
telský duch, který poslední dobou ovládl 27. pěší
pluk. Jeden jeho setník vyzýval mužstvo, aby boyko-
tovalo slovinské kupce a živnostníky.
Německo
del
Rakousko
Lublaň
28
article
Řečník žádá jménem slovinského národu, aby 27
pěší pluk byl odvolán z Lublaně. Při shluknutí mj
veleti vojákům staří důstojnici.
Del. kn. Schönburu myslí, že nynějši minist
i jeho předchůdci se zcela skrovnými prostředky vy-
konali neuvěřitelné věci a učiní pro mužstvo více,
než zvýšení mzdy. Nepatrné pohotovosti nižších od-
dílů pěchoty nemohou se zachovati; ještě před zave-
dením dvouleté služby musí se prověsti náprava.
Bývalá blahovůle k Rakousko-Uhersku změnil
se ve velmi nepříjemnou nepřízeň. Politika hr. Golu-
chowského dovolovala volnější vyzbrojování a po-
měrně slabět sojsko; politika bar. Aehrenthala nut
k velmi značnému sesílení armády. Toto musí býti
potřebným a pohotovým nástrojem v rukou vůdce
zahraničné politiky
Potřebujeme silnější stav vojska v míru, rychlejší
ozbrojení dělostřelectva, zlepšení životních podmínek
mužstva, doplnění zásob střeliva a konečně značne
sesílení loďstva. Rakouská delegace a Rakousko vů-
bec mají také právo žádati, by vojenská otázka mezi
společnou vládou a Uhrami byla konečně rozřešena
Del. hr. Glam-Martinic chce pouze tlumočit
přání, by byl zachován mír a zároveň vysloviti pře-
svědčení, že čím lépe jsme ozbrojeni, tím je pravdě-
podobnější zachování míru.
Gola
Del
Martinic
Lublaň
Rakousko
Uhersko
Uhry
Glam
29
article
Nabyl dojmu, že finanční ministli obou strar
obyčejně zaujímají zvlášť blahovolné stanoviskok
nutnému zvýšení vojenských požadavků. Spořivo
není ostatně charakteristickou známkou poslední do-
by. Vítá-li předlohy — tak zákon o invalidním a sla-
robním pojišťování — jako spravedlivé a nutné, t
zodpovědní činitelé nezapomínají, že se můžeme do-
žíti a budeme v rozpočtu viděti snad ještě mnohem
bolestnější invalidní renty, jež bude třeba hraditi.
kdyby následkem nedostatečného zbrojení měla vy-
pukncuti válka. Mužstvu by se prospělo více mate-
riální pěčí, nez skrovným zvýšením platu. Apeluje
na ministra vojenství: „Žádejte pro armádu, co ar-
máda potřebuje a národové rakouští vám to jistě
Del. Exner souhlasil úplně s vývody SchönBur-
govými po stránce politické a velebil činnost ministra
vojenství.
V odpolední schůzi mluvil del. Ginthe
o zvýšení důstojnických gáží, zlepšení stravy muž-
stva a plných pensích důstojníkům po 35leté službě.
Exner
30
article
Spojenectví s Německem považuje za pevné a přeje
si jako vlastenec, by bylo trvalé a utvářelo se stále
přívětivěji a vroucněji. Přál by si ze srdce, aby bylo
možno přátelsky se doruzuměti s Maďary o dosa-
vadních diferencích.
Del. hr. Latouz poděkoval mínistrovi vojenství
za včerejší výklad a potom zmínil se o známém La-
tour-Schraffelově návrhu.
Dále vyslovil se řečník proti 2leté službě a ko
nečně ptal se ministra, ví-li, co by stála mobilisace
třeba jen jediného sberu?
M.p. bar. Beck trvá při vývodech, jež pronesl
v branném výboru poslanecké sněmovny.
Konečný odstavec květnové resoluce dal vlád
zcela určitou direktivu, aby rozpočet na rok 1909
obsahoval zvýšení důstojnických gáží a zvýšení plalu
možstva. Na tomto základě bylo vyjednáváno s uher-
skou vládou a vyjednávání vedlo k úmluvě, obsa
žené v rozpočlu.
Del. Schuhmeier vyvstal, že se stále více vzda-
lujeme od dvouleté služby. On a jeho strana je ne-
spokojena s nynějšími poměry v armádě a zejména
se stanoviskem vojenské správy oproti dělníkům
proto bude hlasovati proti rozpoštu.
Příští schůze bude zejt ra.
kám.
dajíi
Maďar
Del
Beck
Schuhmeier
Německo
poslanecký sněmovna
31
article
Z Pešti, 20. října. V politických kruzích pře-
třásán byl dnes živě plán křesťanských sociálů, po-
dati návrh na zvýšení platů mužstvu. Maďaři trvaj
na odmítavém stanovisku a prohlašují, že ob
vlány by musily o takovém návrhu se dohodnonti.
Maďaři proto by proti němu vystoupili. Kromě toho
prohlašují, že Latourův návrh je pouhou demon-
strací ktesťanských sociálů směrem dolů. Ministerský
předseda dr. Wekerle jednal v této věci dnes s mi-
nistrem Košutem, Aponyem a Andrassem
Maďar
Latourův
doktor
Wekerle
Košut
Apony
Andrass
Pešť
32
article
Zemské sněmy.
Zemské sněmy.
Sněm markrabství moravského.
d Z Brna, 20. října. (K. k.)
Zemský hejtman hr. Szerenyi odpověděl n
Fischlův dotaz po novém ustanovcvání
úřadníků a sluhů, které neodpovídá úplně po
měru obou národností (72: 28), že postará se o ná-
pravu v nepatrných odchylkách u některých sna
zemských úřadů.
Na zmírnění nouze o píci povoleno 225.000
kor. a 200.000 K osobám, postiženým živelními po-
hromami; druhý obnos pouze s podmínkou, že také
stát tolik věnuje.
Rospravu o zemském rezpočtu na léta 1908-9
zahájil ref. Kulp. Povšechný obraz finanění situae
země je neutěšený. Země dospěla k mezím své vý-
konnosti, nyní musí přispěti státní správa. Dosavadní
sanační návrhy vlády jsou úplně nedostatečné a do-
savadní státní příspěvek nepatrný.
Posl. Hirth shledává prostředek k sanován
v návrhu, aby stát převzal 50% výdajů na obecn
školy. Němci budou moci hlasovati pro rozpočet, a
bude národni autonomie provedena ve všech oborech.
Národní rozlukou zumezily by se příhody, jaké s
v posledních dnech udály na severu a na jih
Dunaje.
Posl. dr. Seller. vyslovil se proti stanovísku
vlády, na Moravě v otázkách jazykových a školních
Němcům přátelskému. Němcům vytýkal nedostatek
liberalismu a odsuzuje německou obstrukci na českém
sněmu, žádal v příčině říšské politiky konečné od-
stranění dosavadní obojakosti. O Bosně a Hercegovině
rozhodlo se bez potazu národa. Státní příspěvekje
rcela nedostatečný. Bude hlasovati pro zemské roz-
břn te
Posl. Müller pojednával o stále stoupajícíc
výdajích. Dělnictvo— pravil — může za těcht
okolností málo dosíci,
počty.
Szerenyi
Fischlův
Posl
Němec
doktor
Seller
Müller
Brno
Dunaj
Morava
Boseň a Hercegovina
33
article
Převrat na Balkáně.
Převrat na Balkáně.
Vukofič v Bělehradě.
Z Bělehradu, 20. října. Černohorský vy-
slanee Vukotič po svém příjezdu do Běle-
hradu vykonal návštěvu u ministerského před-
sedy Velimiroviče, u kterého pobyl plnou ho-
dinu, načež přijat byl králem v rovněž delšim
slyšení. Po celou tu dobu stály před palácem
veliké zástupy obecenstva, které uspořádalo Vu-
kotiči nadšené ovace.
Když vyšel, provázen důstojníky, z paláce,
byl lidem bouřlivě pozdraven a odvezen v ko-
čáru, ze kterého vypřaženy koné, k paláci mi-
nísterstva zahraničních záležitostí, kde rovněz
po delší dobu pobyl a konferoval. Potom opět
jej zástup za hlučných ovací doprovázel do
hotelu.
Vukotič
Balkán
Bělehrad
Běla
34
article
Telafonické a telegraf. zprávy
anarodnch Listů“,
Telafonické a telegraf. zprávy
anarodnch Listů“,
Ministerští předsedové u císaře.
Z Pešti, 20. října. Oba ministerští před-
sedové dr. Wekerle a bar. Beck byli dnes
přijati císařem ve slyšení. Baron Beck pak měl
také četné porady s rakouskými delegáty, n
0dna ob so Řížská rada.
Z Pešli, 20. října. »N. W. Tgbltt « opa-
kuje, že říšská rada sejde se teprve po dele-
gacích mezi 12. a 15. listopadem.
Wekerle
Beck
Baron Beck
N W Tgbltt
Pešť
Pejít
35
article
Telegramy korresp. kanceláře)
Telegramy korresp. kanceláře)
Umešení chiorvatských stran. le
Ze Záhřeba 20. října. (K. k. uh.) O konferene
ci koalice byla vydána zpráva, v níž praví se
mimo jiné: Konference usnesla se jednemyslně, ž
se mají členové uhersko-chorvatské lelegace a chor-
vatští delegáti na říšském sněmu ujmouti slovao
annexi Bosny a Hercegoviny. Členové
chorvatsko-srbské koalice v dohodě s dalmatskými
poslanci mají informovati se o názorech zástupců lidu
bosenského a hercegovského se zřetelem k prováděni
jedr otné národní politiky.
Dále vydáno prohlášení, jímž na základě § 13.
XI. zák. z r 1869 a § 16. II. zák. z r. 1870 žádá
se za svolání chorvatského sněmu ku projednání
zemského rozpočtu ještě letos a nynější chorvatstá
vláda odsuzuje se jako proliústavní
Klub na zemském sněmu a výkonný výkor chor
vabské strany práva uveřejňuji tuto resoluci:
Chorvatská strana práva stojí nezvratně na slano
visku, že Bosna a Hercegovina, jako někdejší
části království chorvatského, náleží dle dějin i cher-
vatského státního práva k Chorvatsku. Toto stano-
visko zakládá se na cetyňské velbě z r. 1527, na
zvláštní pragmatické sankci z r. 1712, na XVII. zák.
z r. 1864, na korunních přísahách od Ferdinanda I
až do přísahy císaře a krále Františka Josefa z r.
1867 a konečně na zásadě národnostní. Proto přijímá
chorvatská strana práva abt, jímž císař rozšířil vrche
nostenská práva a následnictví na Bosnu a Hercego-
vinu, s loyalitou a úctou, s jakou chorvatský národ
ode dávna uvykl přijímati projevy vůle a činy svých
panovníků. Chervatská strana práva bude dle svého
programu z r. 1894 ze všech sil působiti k tomu, aby
samostatnost a neodvislost království chorvatského
byla obnovena, zejména aby Bosna a Hercegovina
byla k němu přivíčlena a tm oběma zemím po císa-
řovu přání na základě rovnoprávnosti a národní
jednoty dostalo se ústavy.
Ferdinand
František Josef
Záhřeb
Bosna a Hercegovina
Chorvatsko
Bosna
36
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Boykot zak. Lloydu.
Z Vídně, 20. října. („N. F. P.) Boykofové hnut
proti Lloydu v Terstu jest v podslatě skončeno. Lodi
vylodily všechen náklad. Škoda, kterou Lloyd utrpěl,
jest prý celkem velmi značná. V zejtřejší schůzi
správní rady Lloydu bude společnosti navrženo vy-
stavěti také oba alexandrinské parníky, jejichž stav-
ba měla býti zadána do ciziny, ve vlastním arsenále,
avšak s podmínkou, že parlament povoli prodloužení
lhůty ke stavbě oslatních parníků o dva roky.
Z Liverpcolu, 20. října. 4 hod. 10 min. (Telegr.)
Obraty 4000 žoků. — Denní dovoz — žoků,
Tenders —.—. Americké dodávky na říjen 4.75,
na říjen-listopad 4.65, na listopad prosinec 4.59,
na prosinec-leden 4.58, na leden-únor 4.57, na
únor-březen 4.57, na březeneduben 4.56, na duben-
květen 4.56, na květen-červen 4.56, na červen-
červenec 4.56, na červenec-srpen 4.55, na srpen září
—. Smýšlení stálé.
Lloyd
Boykofová
Vídeň
Terst
Liverpcol
37
article
Hlasy z obecenstva.
Hlasy z obecenstva.
lithnatné léčební zřídlo
40
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na středu, 21. října. Den od začátku roku 295., do
konce roku 72. Východ slunce o 6. hod. 32 min.
ráno, západ slunce o 4. hod. 56 m. večer. — Vý-
chod měsíce o 1. hod. 58 min. v noci, západ měsfce
o 4. hod. 5 min. odpol.
Katolíků sválky: Voršily p. a m
Evangelíků: Sinodu westm.
Pravoslavných (8.): Pelagie.
Meteorologická pozorovani na rozhledně na P etřini
325 metrů nad mořem.
Dne 19.—20. října 1908.
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp
Tlakoměr. . 7486 742 5 740.6
Teploměr C. — 2.4 — 5.6 + 0
Vlhko. . . 92 80
polo-
Obloha . . . jasná jasná jasná
sv
sv
Snla větru . silný mirný ostrý
Teplota nejvyšší ve stínu . . + 1.8
Teplota nejvyšší na slunci . . + 8.9
Teplota nejnižší ve stinu . . — 68
Teplota nejnižší při zemi . . — 7.4
Slunce svítilo — hod.
Prům. rychlost větru za hod : 33.7 km.
Srážky v mm. 0.0.
Voršila
Pelagius
+ 0 vlhko
slunce
km
mm
42
article
Slavná redakce!
Slavná redakce!
Dodatečně podepsaní připojují se k protestu
obecního zřízenectva na Král. Vinohradech, že ne-
souhlasí s kandidaturou p. J. Slámy a prohlašují se
s podpsanými v prvém zaslánu solidárními.
Na Král. Vinobradech, dne 20. října 1908
Václav Srb, Jos. Vorm, Frant. Stárek, Jan Bayer
Zdeněk Mercell, Jos. Zárybnický, Gostav Vverka
Jos. Kalina, Ed. Petržilka, Ant. Dolejšaa
Král
J Sláma
Václav Srb
Jos
František
Stárek
Bayer
Mercell
Zárybnický
Kalina
Ed
Petržilka
Antonín
Gostav Vverk Jos