ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 fb5f2790-762f-11dc-b1a3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 42 celkem · entity: person 159, place 83, org 24, work 8
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
21. října 1908. Císlo 290.
4 article
opera »Oberon« od Webera; hraje se pro 1. čtvrtku předplatitelů a řídí chef opery p. Karcí Kovařovie. Zejtra se bude hrati poprvé drama »Kníže« od Arna Dvořáka, uvedení na scénu tohoto pozoruhod- ného díla, jehož děj vzat je z jitra české historie. patřiti bude k předním událostem Národního divadla Správa divadla a všichni účinkující vynaložili veškeru péči k předvedení dramatu, pokud možná nejdoko- nalejšímu jak po stránce scénické úpravy, jež bude skvělá, tak kostymové a rekvisitní, jakož i uměle- ckého provedení. Personál je ve hře přečetný, solový i sborový a komparsní; scěnickou hudbu a zpěvy složií kap. p. Picka. Režii dramatu má ředitel pan Gustav Schmoranz. V pátek opakovati se bude Del- besova opera »Lakmé«, jejíž úspěch v novém ob- sazení a nádherné výpravě řadí se k největším po- slední doby; dosavadní všecka představení byla úplně vyprodána. Titulní partii zpívati bude opětné paní Bogucká j. h. V sobotu bude první reprisa nového dramatu »Kníže«, Premiéra veselohry »Komedie plná omylů« od W. Shakespeara v překladě Jos.
Oberon Weber Kovařovie Kníže Dvořák Picek Schmoranz W Shakespeare Jos národní divadlo správa divadlo
5 article
V. Sládka, jež se ve zvláštní úpravě scénické stu duje za režie vrchního režiséra p. Jaroslava Kvapila, a nové obsazená a nastudovaná aktová veselohra »Zvíkovský rarášek« od Lad. Stroupežnického uvedeny budou na scénu v pondělí. Na neděli od- poledne nrčena je Fuldova veselohra »Janek« a na večer Charpentirova »Lonisa«, náležející k nejobll- benějším operám repertoiru Národního divadla. Vstu- penky pro všecka tato představení jsou již v prodeji O včerejším 100. představení Čajkovského opery »Eugenij Oněgin«, v němž zpíval pan Benoni parti titulní a pí. Bogucká Taťanu česky, bylo úplně vy- prodáno. + Městské divadlo Král. Vinohtadů. Dnes opa- kuje se Euglova a Horstova fraška »Modrá my- ška« (IV. čtvrtka). Zejtra dávati se bude Rertererova opereta »Jarní vánek« poprvé s pl. Hessovou- Guthovou v úloze Hanči (I. čivrtka). v patek hraje se efektní Molnárova hra »Dábel« (II. čtvrtka). + Lidové divadlo »Urania« v Praze VII. Dnešní představení pořadá zábavní a vzájemně se podporu- jící spolek »Svornost« v Žižkově ve prospěch ne- mocných členů. Hraje se působivá lidová hra se zpěvy o 4 jedn. »Bratr Marlin« od Karla Costy Přel. Jar. Rudiofi. Režisér B. Kovář. Dirigent Starý. Začátek o 3/48. hod. več. Ceny míst poloviční.
V Sládek Kvapil Stroupežnický Fuldův Čajkovský Eugenij Oněgin Benon Euglův Horstův Rertererův Hessův Guthová Hanč Molnárův Dábel Marlin Costa Praha Žižkov národní divadlo městský divadlo Královský lidový divadlo
6 article
Zejtra jest čestný večer oblíbeného člena p. Frant Čekanského, jenž volil veseloherní novinku »Motýlek« od E. z Gatti a F. J. Kucha. Pan bene- ficiant hraje roli titulní. + Arena na Smíchově. Ve prospěch pí. Tiché a pí. Konětopské hraje se dnes Liuckeova opereta »Paní Luna«, v níž j. b. vystoupí v baletu III jednání sl. Berta Kovaříkova, solová tanečnice Měst- ského divadla v Plzni. — Zejtra jest třicátá a po slední teprise této operety jako předplacení čivrteční + Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech. Dnešní představení pořáda odbor tehiček obce barač- níků »Kariův Týn« na Král. Vinohradech; brán bude Birch-Pfeflerův obraz ze života »Diblí«, šotek z hors. Režiser A. Marek. Zejtta benefice pl. E. Stříbrne »V předpekil« + Divadlo Marie Zleglerové v Praze VII Dnes hraje se ve prospěch Mařenky Příbramské Straussova opereta »Cikánský baron«. Zejtra další reprisa Straussova »Kouzla vajčíku«. V pátek bene- fice Fr. Liera Hráti se bude Fiožgarův obraz ze slo- vinského života: »Divý lovec«. Pro sobotu připravuje se Veberova veselohra »Lutti« s Mař. Zieglerovou v úloze litulní. Operetní ensemble toho dne vystoupí pobostinsku v novém lidovém drvadie ve Strašnicích (»U Trmalů«). Dávati se bude Straussův: »Cikánský baron«. Činohra studuje nyní Zeyerovu slovenskou pobádku: »Radůz a Mabulena« s hudbou Sukovou. Premiera (29. t. m.) bude čestným večerem paní Kneislové.
Čekanský F J Kuch Tichá Liuckeův Kovaříkův Král Kariův Birch Pfeflerův E Stříbrne Mařenka Straussův Lier Fiožgarův Veberův Lutti Zieglerův Zeyerův Radůza Mabulen Sukův Kneisl Plzeň Strašnice Arena na Smíchov Pištěkův lidový divadlo divadlo Marie Zleglerová v Praga
7 article Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický. * Předslavenstvo spolačenstva krejčí novoměst ských upozorňuje veškeré pp. členy, že dle zkušeb ního řadu, schváleného místodržitelstvím, jsou učňové a učednice povinni skládati zkoušky tovaryšské před zvláštní komisí a za účelem tím se přihlásiti u spo lečenstva. Poplatky jsou tyto: zkušební taxa 5 K za list tovaryšský 10 K a 1 K na kolek. * Společenstvo hostinských a výčepníků v Praze. VIII. a okolí koná valnou hromadu ve čtvrtek 2r. t. m. o 3. hod. odpol. v místnostech společenstva v Praze-VIII. »Na poště« čp. P 23. * Schůze pošumavského živnostnictva v Horak- ďovicích koná se v neděli 25. t. m. o 2. hod. odpol. v sále hotelu »U modré hvězdy«. »O starobníma invalidním pojištění živnostníků« promluví poslanee na sněmu král. českého p. St. Mayer. »O orga nisae živnostenské« promluví říšský poslanec a člen ko- mise pro zvelebování živností při ministerstvu veř. prací p. A. Kalina. * Manifestační schůze východočeskélie mlyňář- ského dělnictva v Parduhicích pořádala se za četného účastenství dne 4. t. m. v sále Dělnického domu Pardubicích. Jednáno bylo zvláště o otázce uzáko- nění klidu nedělního ve mlýnech a o zaopatření míst dělníkům mlynářským, kteří následkem regulace La- be i Vltavy přijdou bez vlastní viny o svě dosavadní zaměstnání. Referovali pp. tajemník Mareš a Vácha dále sympatickou řeč pronesl poslanec prof. Hrá- ský.
Stanislav Mayer Kalina Mareš Vácha profesor Praha Horak dělnický dom Pardubice
8 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Učilelská Jednola »Komenský« pro Prahu a okali pořádá 21. t. m. o 6. hod. v kreslirně měšť. šroly v Vladislavově ulici členskou schůzi s přednáškou c. k. univ. prof dra. F. Krejčího »O významu Tol- stého«. Hosté jsou vítáni. V universitních kursech, pořádaných učitelskou jednotou »Komenský« pro Prahu a okolí, počne dnes od 3.—4. hod. přednášeti p. c. k. uiniv. prof. dr. V. Tille »Z moderní literatury dramatické« v L. sín Klementina, kdež jest možno dodatečně se přihlásiti
Komenský profesor doktor V Till Praha Vladislavův ulice Tolo Klementinum Učilelský Jednol Komenský
9 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. pt Athletika a sportovní hry- ** Rekordy reklamuje p. Zdeněk Se manský (pseudonym), člen Slavie, tímto dopisem »Poněvadž mateřský můj klub nemá toho času zi stupce v Č. A. A. U., dovolují si veřejně upozornit- na některé nesprávnosti, jež stále častěji se opakují se strany činovníků A. Č. Sparty. Klub ten igno- ruje výkony členů klubů jiných, jež Č. A. A. U. za rekordy uznány byly a uvádí v programech závodě svých namnoze jako rekerdy výkony členů svých. třeba oklikami docílené. Tak při nedělním mestingu Sparty při pokose o rekord na 1000 v ohlášen čas p. Dveřákův 2.31 jako výkon rekordní. Pamatuje se snad — nechtějí li pání soudcové — pan Dvořák sám na den 22. dubna 1906, kdy v otevřeném zá- vodě pokusil jsem se o rekord na 1000 vardů, držený do toho dne p. Bertym časem 2.37. Pama tuje se snad i na to, jak odmitnuv dané napřed, běžel s vítězem scratch. Dnes výkon ten 2: : 263/2, a Č. A. A. U. rekordem uznán, opět A. C. Sparto ignorován a k intervenci úřadního měřiče p. Schorm odpovězeno poukazem na tabulky rekordů (vlastn výroba A. S. Sparty). Prohlášen tedy čas 2.31 rekor dem. Schází ovšem dosud schválení Č. A. A. U. k němuž také dojíli nemůte. Dovoluji si tedy zdvo- řilý dotaz: 1. zda ten, po případě i jiné rekordy členy S K. S. docilené opět zrušeny; 2. v případ kladném proč dosud rekordem uznán nebyl čas 2.2 p. Tišlerem v Kolíně docilený? 3 proč dosud vy dány nebyly ofl. tebulky rekordů, aby podobné an archli bylo zabráněno ?.
Zdeněk A Č A U Dveřákův Dvořák A A Schorm docilený Tišler Č . A . A . U Kolín Slavia Sparta Pam rekor dema
10 article
** Charity Cup. Příští neděli se braje roz hodný zápas pohárový na hřišti Sparty mezi Kolínem a Spartou. Start Kolina, který má výborné úspěchy. budí živou pozornost pražského obecenstva, jež bude mít příležitost přesvědčiti se z vlastního názoru o výkonnosti naší prvé venkovské třídy. nn Rybářství- ** Rybářská výstava v Kolíně vzbu- zuje v dalekém okolí živě účastenství. Kromě vše stranné péče, již věnuje jí zemědělská rada, dostalo se jí i podpory ministerstva orby a pro vystavovatele ustanoveny ceny státní, zeměd. rady, okresu, města i rybářského klubu kolínského. Již nyní je na míst instalováno 78 akvarií, takže výstava bohatstvím cozmanitostí vystavených živých ryb rybuičných, tíč
Kolin Kolín charita Cup Sparta NN rybářství
11 article
ních i přepychových poskytne skvělý obraz a neví- danou podívänou, jaké na výstavách českých dosu nebylo. Výstavy zůčastní se kromě četných hospo dářství z blízkého i vzdálenějšího okolí kolínského také četné spolky rybářské, dále rybněné hospodář ství v Heralu, kníž. schwarzenberské panství Hlu- boká, velkostatek chlumecký, pro zbylý chov pstru- hových násad D. Lonek z Hylvat, pstruhový ústav St. Vacka v Nedošíně, chov přepychových rybJ. Drobného v Ústí n. Orl. atd. Velkolepou je také bo hatá výstava učebných pomůcek, s kterouž po oba dny 23. a 24. spojen je rybářský kurs, k němuž se přiblášky denně u pořádajícího klubu přijímají. Poně- vadž výstava zahájena bude dne 23. t. m. o 9. hod ranní, počne kurs až o 10. hodině a budou první přednášky ukončeny o 12. hodině, načež konati s budou další přednášky téhož dne od 3. do 5. hod. odpol., v sobotu dne 24. od 8. do 12. hod. polední. K výstavě bude vydán také bohatý katalog.
Hla D Lonek Vacek Heral Hylvat Nedošín Orlický
12 article
** Rybářský sjezd v Kolině. U příleži- tosti rybářské výstavy v Kolíně koná se tamtěž o 10. hod. dopol, v místnostech výstavních sjezd rybářský, kterýž dle přihlašných otázek interesentů i všeobec- ného zájmu v kruzích odborných slibuje býti shro- mážděním poučným i aktivním s hojným účasten- stvím. Z kruhů interesentů předloženy byly sjezdu následující otázky: 1. Potřeba zemského zákona ry- bařského a dotazy k vyhlášení c. k. místodržitelství k zákonu z r. 1883 ve příčině doby hájení pstrubů a zákazu chytání a prodeje ryb podměrečných. Rele- ruje c. k. prof. p. Kratochvíl. 2. Dotaz o zkušeno- stech a přikrmováním kaprů. Ref. p. Václav Šusta správce rybníků na Hluboké. 3. O příčinách schodků a plůdků v násadě. Rel. p. J. Kafka, expert rady zemědělské. 4 Dotaz, jak by se dalo zabrániti ničení násad a úhořů slupy a turbinami. Ref. p. V. Šusta. správce rybníků na Hlaboké. 5. Obchodní rozdíl mezi kapry hladkými a šupinači. Referent p. Edv. Anto z Náchoda.
Kratochvíl Šust J Kafka V Šust Kolín Náchod Anta
13 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Schůze. Dnes: Spolekkatechetů v královstv českém koná o 5. hod. odpol. členskou schůzu v mistnostech spolkových. Beseda Měšťanská v Praze žádá své pány členy, by hojným počtem zúčastnili se pohřbu dlou- holetého člena p. Frant. Pazelta, velkostalkůře Pohřeb koná se dnes ve středu o 4. hod. odpolední z ústřední kaple na hřbitovech olšanských Řeči »Esperanto« vynčovati se bude v Ob- chodnickém spolku »Merkur«. Páni členové, kteří se o tuto řeč, která všude vítězně se rozšiřuje, in- teres jí, nechť se ihned laskavě přihlásí v sekreta- riátu spolku, aby s vyučovaním co nejdřive započato býti mohlo. Výbor plesu obchodnictva pražské- ho „Merkur“ pořádá, jako každoročně, dne 4. a 18. listopadu a 2. prosince oblibená solrěs dansan- tes ve dvoraně hotelu „Central“, která soustředí vždy nejvybranější společnost. Se zvaním právě se za- počalo; výbor doufá, že se mu dostane jako vždy nejhojnější podpory. Reklamace na věnečky, jakož i na ples přijímají se ve dvoraně spolkové, paláe „Merkur““ Praha V. Zábavy 22. řijna: Čtenářská beseda »Svato- pluk Čech« v Náchodě pořádá o 1/28. hodině večer koncertní večer. Pěvecký věstník Dnes: Zpěv. spolek »Bendle v Praze-VII koná řadné evičení. Dámy od 1/28., páni od 1/29. hod več. »U Moskvye.
František Pazelt Svata Praha Ob Čechy Náchod Olšanský řeč Central spolek » Bendl U Moskvy
14 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Kestrankovo odhalení o dodáve rour pro pražský vodovod. (Přestupek přoti bezpečnosti cti.) (Dokončení.) Rozsuďkem soudním byla včera z části odčíněna křivda, která před celým světem byla způsobena čet- ným členům representace obce pražské. Křivda, kte- rá v celém tisku německém byla projevována na úkor cti zástupců obce pražské i celého hlav. města království. Německé listy předstihovaly se v obvi- ňování zástupců obce z úplatnosti a zlola nepřátel šla tak daleko, že i na sněmu království českého če- ským poslancům trubičky házeny na znamení snížení a potupy. Nyní se vše vysvětlilo soudním řízením Bylo zjištěno nade vší pochybnost, že správní rada společné vodárny Prahy a předměstí nikterak se ne- ucházela u kartelu německých strojíren o provisi, že také vůbec nikoho nesplnomocnila, aby jeji jmě- nem s kartelem vyjednával. Veškoré toto vyjednávání na svůj vrub učinil hranický továrník p. Ant Kunz, který za to byl předvolán na soud k zodpo- vědnosti, uznán vinným, že způsobem svého jednání správní radu hluboce urazil a proto byl i odsou- zen.
Kestrankův Křivda Kunz Praha
15 article
Celou záležitost možno stručně takto vylíči Správní rada společné vodárny vypsala ofertní ří- zení na dodávku rour v ceně přes 3 mil. korun. R- zení ofertního zůčastnily se zkartelované závody závod francouzský. Dříve, než o nabídkách bylo roz- hodnuto, přišel do pražské kanceláře zkartelovaných závodů továrník p. Kunz a upozorňoval, že kartel ač má levnější ofertu, nemusí dodávku dostati. Kdí mu ale kartel da dva úpisy, znějící na 57% a 25 provise z celkového chnosu, že se přičín, aby do- dávku dostal kartel. Mezitím zahájeno tažení prot kartelu z toho důvodu, že zejména ve Vítkovicích po- tirá se český jazyk a staví se rozhodně nepřátelsky proti českým snalám. V ten den, kdy měla správní rada vodárny rozhodnouli o dodávce, uveřejnil ústřední ředitel kartelu Kestranek v „Pr. Tagbl.“ od- haleni, v němž uvedl, že byl kartel žádán o 59%a 2 provisi. Odhalení bylo takového obsahu, že na první pohled byl každý přesvědčen, že provise měla připadnouti správní radě. Takový úsudek byl vše obecný a obeoní starší po několik dnů ani na ulic nemohli vyjíti k obavy před veřejnými výtkami. Nej- herším způsobem byli osočování v tisku německém zde i za hranicemi. Neprodleně učiněno opatření, aby vypátrán byl ten, kdo se provise domáhal. Přihlási se brzo na to sám, byl to p. A Kunz. Ale prohlašo- val, že způsob vyjednávání nebyl urážlivý, že ne- chtěl pro nikoho úplatek. Chtěl zisk pro sebo a pro vodárenský podnik zlevnění oferty. Takové prohlá- šení správní radě společné vodárny nestačilo. Soudni cestou se muselo prokázati, že správní radh níčlr se neprovinila. Ta má větší význam a důležitost, než soukromý projev! Proto správní rada podala na p
Kunz Kestranek Vítkovice
16 article
Kunze žalobu, že svým vyjednáváním uvalil správní radu do lěžkého podeziení. Podkladem žaloby bylo odbalení Kestrankovo a fento napsal onen odstavee dle sdělem úřadníka Pražské železářské společnosti p. Kamenna, s nímž p. Kunz vyjednával. Pan Kun žaloval p. Kamenna, že jeho výroky poplell a tak urážku způsobil. Pří výslechu přiznal p. Kunz, že se sice na podrobnosti nepamatuje, že neví, jestli mluvi o „zkartelované správní rade“, ale prohlásil, že by namchl odpřísáhnout, že ta slova neřekl. Pan Ka menn prohlásil, že to, ce mu p. Kunz sdělil, napsn a řediteli Kostrankovi poslal.
Kunz Kamenn Kun Ka
17 article
Když tedy p. Kunz nevyloučil, že se skutečně tak vyslovil, jak v dopise Kestrankovi uvedeno, by p. Kamenn z obžaloby osvobozen a p. Kunz odsouzen k zaplacení útrat sporu v ohnosu 40 korun Následovalo pak líčení o žalokě aprávní rady proi p. Kunzovi. Šmír nebyl uzavřen proto, že ve veřej nosti by mohly vzniknouti domněnky, jako by n správní radě přece byla vina nějaká a že tedy smin uzavřela. Při ličení konstatovalo se, že jednání provisi vedl p. Kunz na svoji vlastní zodpovědnos že o tom nikdo ze správní rady nevěděl. Soudce, tajemník p. dr. Hubáček, uznal žalo- vaného p. Kunze vinným přestupkem proti bezpeč- nosti cti, kterého se depustil na správní radě společné vodárny, když se pro ni dožadoval provise 59%, odsoudil jej k pokutě 200 korun a k náhradě útrat soudních v obnosu 60 korun. Jako přitěžujíc- okolností uznal soudce, že jednání žalovaného způ- sobilo ve veřejnosti veliké rozhořčení. — Odsouzený se z rozsudku odvolal. Žalující správní rádu zastupoval pand
Kunz Kamenn doktor Hubáček
18 article Sehauer
Sehauer Další dozvuk procesu s Veithem. Při prvním přelíčení s Marcellem Veithem otcem komtesy Mici, pronesl obviněný a nedávno pro kupliřství na rok odsouzený Veith tvrzení, že vrchní policejní komisař dr. Antonín Baumgartner byl s jeho nešťastnou dcerou Micí na maškarním bále a zde velmi živé se s ní bavil, načež prý jí učinií návrh, který odmítla. On — otec — prý se za lo na ní zlobil, že je nemoudrá, poněvadž s takovým pánem má býti za dobré. Vrchní komisař Baumgartner podal na. Veitha žalobu, o níž včera jednáno. Veith nemoha prokázati nic jiného, než že dcera mu to vše vyprávěla. P přísaze vrchního komisaře Baumgart nera, který vše popřel, byl Veith odsouzen na š est neděl do vězení.
Veith Marcell Veith Mici doktor Baumgartner ner
19 title
Delegace.
20 article
mnro ne Z Pešti, 20. října. (K. k.) ml V plenárnií schůzi uherské delegace del Vinkovič ozná sil, že jeho immunita byla poru- šena. Okr. úřad karlovecký předvolal ho na dnešek s pohrůžkou, že bude odsouzen in contumaciam, ne- dostaví li se. Předseda pravil, že to oznámil již včer předsednictvu poslanecké sněmovny, poněvadž dele gace tu není kompetentní a za výrok, že poměry v Chorvatsku a Slavonii činí každý zákon ilusorním volal Vinkoviče k pořádku. Potom rokovalo se o o rozpočlu mín. zahraniě- ních věcí. Rel. hr. Thoroczkay je povděčen, že rozechvění v Turecku ustoupilo proziravosti. Uvítám každý zjev jenž přispěje k utužení sympaní s Tureckem. Vypro šuje si, aby Sebsku dostalo se nějaké kompensace na úmu celistvosti Turecka. Zanraniční politika rakousko uherská bude působiti v tomto smyslu. D- poručuje rozpočet.
Pešť Chorvatsko Slavonie Turecko poslanecký sněmovna
21 article
Del. Rakovszky zastával se říše naproti útokům anglickým. Annexe byla prý přirozeným následkem revalské schůze. Spřatelena Aoghe nerozpakovala se vyloučiti mocnářství ze součinnosti v léto otázce v níž — praví — nám přísluší prvé slovo. Uhry přejí si, by konstituční Turecko vyvinulo se v první záruku míru na Balkáně, Doulá, že Bulharsko i po prohlášení královstvím zachová si sympatie, jichž dobylo v celém vzdélaném světě. Pta se ministra, jaké stanovisko zaujíma k prok amování Bulharska královstvím a bude-li po vyřízení železníční otázky ochoten použiti v připadu potřeby svého vlivu v zájmu uznání neodvislého království. Dale prost ministra, by se již nyní určitě prohlásil, za jakých podmínek by se zúčastnil zamýšlené mezinárodní konference a nepovažuje-li za účelné, učiniti svůj souhlas s konferencí závislým na vyloučení otázky annexe. Proti případným kompensacím Srbsku Černé Hoře třeba protestovati. Se zřetelem na dů- věru, jakou vzbudila ministrova rázná politika, schvaluje rozpočel.
Uher Turecko Balkán Bulharsko Srbsko
22 article
Del. Szemera dovozoval, že annexe byla prove- dena v okamžiku pro Turecko nepříznivém. Turecko a Bulbarsko jsou přirozenými spojenci Rakousko- Uherska na Balkáně; Srbsko libuje si v roli Ple- montu. Bylo by nejlíp, kdyby Bulharsko bylo rozší- řeno a my okupovali Srbsko. V praktickém živote existuje pouze jedna theorie: nepřítele zničití. Del. Nany je pro nevměšovaní se, třeba by pro- hlášením busharské neodvíslosti vznikl na Balkáné konílikt. Potom můžeme i musíme nabídnouti své služby, aby obnoven byl opět mír a trvalý dobrý poměr. Annexi Bosny a Hercegoviny po stránce maďar- sko-státoprávní pomíjí, avšak žádný politik v Uhrách neschváli názor, že nemůže býti řeči o historickém právu, když ony provincie byly získány společnými ohěťmi. Nelze nikdy dopustiti, aby Novopazarsko stalo se državou našeho nepřítele a Slované obepí- nali nás železným kruhem. Projevuje úplnou důvěru v dosávadní ministrovu politiku. V odpolední schůzi del. Molnar přimlouval se za obnovení světské moci papežssé Stolice a na bádal ministra, aby všemožně snazil se, aby na příští mírovou konferenci byla pozvána také svata Stolice. Rozpočet přijímá.
Nana Novopazarsko Slovan Molnar Turecko RakouskoUhersko Balkán Srbsko Ple Bulharsko Bosna a Hercegovina Uhry Stolica
23 article
Del. Issekutz prohlásil, že Ubry mají vý- hradné právo na Bosnu a Hercegovinu. Teď třeba pracovati spojenými silami o zájmy mocnařství přivésti k platnosti velmocenské postavení. Řečník myslí, že jako on, má kde kdo důvěru v politiku bar. Aehrenthala. Prosí ministra, by na Balkáně bá- jil naše zájmy a zabránil vypuknutí války. Ministrův postup přispívá prý k posílení velmocenského posta- vení řiše. Del hr. Benyovsky soudl, že by bývalo lépe zavěsti především ústavnost v Bosně a Hercegovině a otázati se lidu samého po annexi Del. Okolicsanyi v zájmu papežovy autority ne- přeje si obncvu světského panství papežského proto, že by byla porušena jednota Ralie. Preje si, by Turecko zachovalo svou dosavadní državu v plné ne- porušenosti, ale my svého úkolu na Balkáně nevzdáme se ani k vůli nejlepšímu píítelí. Odb. přednosta Eslerhazy (jménem ministrovým Chceme se vystříhati knádého rozporu s Tureckem a zůstati věrni své politice, chováme největší sym- patie pro obrozenou osmanskou říši a podporujeme ji, pokud možná, v novém směru. Neslaneme se ne- věrnými své tradiční politice: uznávat oprávněné snohy jednotlivých států balkánských a pomáhat jim při dosažení jejich oprávněných cílů. S Tureckem jsme ve styku v příčině všech neřešených otázek Na mezinárodní konferenci doslavíme se, nebu- de-li se jednati o bosenské olázce, která se má roz- řešili mezi námi a Tureckem. Usilujeme, aby záhy přestal napjatý poměr mezi Tureckem a Bulharskem a záležitost byla smírně vyřízena. Brzy po prohlášení bulharské neodvislosti obrátili jsme se na několik kabinetů v zájmu uznání neodvislosti Bulharska, po- kud tenta stát svým povinnostem zadost učiní. Srbsku nemůžeme přiznuti práva, aby v otázce annexe Bo- sny a Hercegoviny zaujímalo jakékoliv stanovisko.
Ubry Bosna a Hercegovina Balkán Boseň a Hercegovina Turecko Bulharsko Srbsko Eslerhaza sen a Hercegovina
24 article
Del. Tuškan (chorvatsky) prohlásil, že chorvalský a srbský národ přijlmá annexi Bosny a Hercegoviny s obvyšlou loyalitou a vyslovil naději, že císně spoj Bosnu a Hercegovinu s Chorvatskem. Annexe měla se provésti s potazem obyvatelstva. Řečník pojednával polom zevrubně o poměrec v Chorvatsku, ale předseda mu po vůli delegaee odňal slovo. Del. Medakovič soudí, že nebylo dobře, postaniti národy Bosny a Heregoviny před hotovou událost Přiští tamější úslava musí vyhovovati ptáním a po- třebám národa. V Bosně musí svoboda a právo sebe- určení býti upraveny tak, aby nebyla vydána cízím aspíracím Del. Srász nesouhlasí ani s formou, ani s dobou annexe. Del. Bahič-Gjalski (chorvatsky) vylýkal, že n jihu mocnářslví provádí se protislovanská politika Po uzavření rozpravy m.-p. dr. Wekerle pruhlásil že annexe byla provedena po předchozím souhlasu a za zodpovědnosti uherské vlády. Rozdělení konsu látní služby narazilo na oblíže. Po doslovu ref. Thoraczkaye schválen roz počet povšechně. Taktéž resoluce a na to rozpoče bez rozpravy i v podrobnostech. ee Přiští schůze bude zeltra. o e
Gjalský doktor Wekerle Bosna Hercegovina Bosna a Hercegovina Chorvatsko Boseň
25 article Vojenský výhor rakouský rokoval dál o řádnén
Vojenský výhor rakouský rokoval dál o řádnén rozpočtu na vojsko. Na počátku debaty ministr zbrm. Schönaieh upozornil, že do seznamu sněmovních resolucí ne byla pojata žádná resoluce o zvýšení platu mužstvu Vysloveno pouze pevné očekávání, že delegaci na jaře roku 1908 bude předložen rozpočet se zvýšenín záží a zlepšením platů mužstva. Předložil dotyěno návrhy spol. min, konferenci, ale byl nucen spoko- jiti se s postupným přímým a nepřímým zvýšenín platů mužsťva. Dosažené přídavky mají pro ně stejný význam, jako zvýšení platů. Ref. ryt. Kozlowski konstatoval, že bylo uloženo vojenské správě, aby potřebnou sumu na zvýšen platů mužstva zařadila již do rozpočtu na r. 1909. Trvá na stanovisku, zaujatém ve zprávě. Del. Klofáč vyčeti vládě, že svými předloham dělá náladu pro zvýšení gáží a braneckého kontin gentu, ale nikdy to se svými sliby nemyslí do oprav- dy. Středověký trestní řád také stále platí. V příčině dvouleté služby nestalo se toho nejmenšího. Z re
Kozlowski Klofáč
26 article
formy náhrad živitelům rodin nebylo provedeno skore nic. S dovelenými v čas žní hraje se nedůstojná hra Třeba reorganisace vozatajstva, i zlepšení hmotných poměrů zásobních úřadníků. Pochybuje, že zvýšení platů uspokojí důslojníky Nižším bude podstatným zhoršením. Na zvýšené platy 16.000 důstojníků žádnjí se přes 2 miliony, n zlepšení stravy 350.000 mužů pouze — 400.000 kor Lublaňské učálosti dokazují naléhavost změny §§ 70 až 72. služ. řádu, zvláště ustanovení o používání zbraně za nepokojů. Vojsko střílelo do demonstrant na útěku. Žádný důstojník nebyl kamenován. Lubleň- ské krveprolití bylo umluveno. Ať vojenský soud z vedo s poručíkem Mayerem vyšetřování a uvalí n něho preventivní vazbu. Dle Sementzovy aféry má vojenská správa zřejmý úmysl vzbůzovati národ. nostní spory. Český národ žádá za polrestání Se- mentze a je v zájmu vojenské správy, zamezí-li bu- deucné takové jednání. Zkomolováním slovanských jmen v schematismu a věstníku je vinno ministerstv vojenství. Armáda má se zdržovati politiky — ovšem jen pokud jde o slovanské důstojníky. O důstojníky všeněmecké se nikdo nestará, Slovanské obyvatel- stvo nebude spatřovati v armádě svého nepřítelé, ž se nebude nadržovati německému živlu.
Mayer Sementzův
27 article
Mimořádná polřeba dosáhla neuvěřitelné výše Vojenská správa pomýšlí na zavedení automatických ručmc. Současně má býti u pěchoty zavedeno výbušné stkelivo, které bylo ženevskou smlouvu výslovně za. kázáno. Řečník má podezření, že za tím vězí opě věčný rušitel evropského míru — Německo, Del. Korožec lituje, že vůdčí kruhy vojensk správy přispívají, že i v armádě potlačuje se každ stopa říšské jednoty a u národností musí se ujut“ přesvědčení, že čím nepřátelštěji si některý národ po- číná naproti říši, tím více bere se na něj zřetel. Na- držování Maďárům děje se na úkor jiných národů ze- mi uherské koruny, Řečník plá se ministra, u kolica uherských pluků je slovácká, německá, srbská, resp slovinská a rumunská řeč plukovní, aby se vědělo jak již povolila vojenská správa maďarským chout- Také v Rakousku jou národy, jichž národnín právům a citům v armádě se nevyhovuje. K nim patr — behužel — také Slovinci. Krví, prolitou v Lublani je vinna jen frivolita leutenantka a Slovincům nepřá- telský duch, který poslední dobou ovládl 27. pěší pluk. Jeden jeho setník vyzýval mužstvo, aby boyko- tovalo slovinské kupce a živnostníky.
Německo del Rakousko Lublaň
28 article
Řečník žádá jménem slovinského národu, aby 27 pěší pluk byl odvolán z Lublaně. Při shluknutí mj veleti vojákům staří důstojnici. Del. kn. Schönburu myslí, že nynějši minist i jeho předchůdci se zcela skrovnými prostředky vy- konali neuvěřitelné věci a učiní pro mužstvo více, než zvýšení mzdy. Nepatrné pohotovosti nižších od- dílů pěchoty nemohou se zachovati; ještě před zave- dením dvouleté služby musí se prověsti náprava. Bývalá blahovůle k Rakousko-Uhersku změnil se ve velmi nepříjemnou nepřízeň. Politika hr. Golu- chowského dovolovala volnější vyzbrojování a po- měrně slabět sojsko; politika bar. Aehrenthala nut k velmi značnému sesílení armády. Toto musí býti potřebným a pohotovým nástrojem v rukou vůdce zahraničné politiky Potřebujeme silnější stav vojska v míru, rychlejší ozbrojení dělostřelectva, zlepšení životních podmínek mužstva, doplnění zásob střeliva a konečně značne sesílení loďstva. Rakouská delegace a Rakousko vů- bec mají také právo žádati, by vojenská otázka mezi společnou vládou a Uhrami byla konečně rozřešena Del. hr. Glam-Martinic chce pouze tlumočit přání, by byl zachován mír a zároveň vysloviti pře- svědčení, že čím lépe jsme ozbrojeni, tím je pravdě- podobnější zachování míru.
Gola Del Martinic Lublaň Rakousko Uhersko Uhry Glam
29 article
Nabyl dojmu, že finanční ministli obou strar obyčejně zaujímají zvlášť blahovolné stanoviskok nutnému zvýšení vojenských požadavků. Spořivo není ostatně charakteristickou známkou poslední do- by. Vítá-li předlohy — tak zákon o invalidním a sla- robním pojišťování — jako spravedlivé a nutné, t zodpovědní činitelé nezapomínají, že se můžeme do- žíti a budeme v rozpočtu viděti snad ještě mnohem bolestnější invalidní renty, jež bude třeba hraditi. kdyby následkem nedostatečného zbrojení měla vy- pukncuti válka. Mužstvu by se prospělo více mate- riální pěčí, nez skrovným zvýšením platu. Apeluje na ministra vojenství: „Žádejte pro armádu, co ar- máda potřebuje a národové rakouští vám to jistě Del. Exner souhlasil úplně s vývody SchönBur- govými po stránce politické a velebil činnost ministra vojenství. V odpolední schůzi mluvil del. Ginthe o zvýšení důstojnických gáží, zlepšení stravy muž- stva a plných pensích důstojníkům po 35leté službě.
Exner
30 article
Spojenectví s Německem považuje za pevné a přeje si jako vlastenec, by bylo trvalé a utvářelo se stále přívětivěji a vroucněji. Přál by si ze srdce, aby bylo možno přátelsky se doruzuměti s Maďary o dosa- vadních diferencích. Del. hr. Latouz poděkoval mínistrovi vojenství za včerejší výklad a potom zmínil se o známém La- tour-Schraffelově návrhu. Dále vyslovil se řečník proti 2leté službě a ko nečně ptal se ministra, ví-li, co by stála mobilisace třeba jen jediného sberu? M.p. bar. Beck trvá při vývodech, jež pronesl v branném výboru poslanecké sněmovny. Konečný odstavec květnové resoluce dal vlád zcela určitou direktivu, aby rozpočet na rok 1909 obsahoval zvýšení důstojnických gáží a zvýšení plalu možstva. Na tomto základě bylo vyjednáváno s uher- skou vládou a vyjednávání vedlo k úmluvě, obsa žené v rozpočlu. Del. Schuhmeier vyvstal, že se stále více vzda- lujeme od dvouleté služby. On a jeho strana je ne- spokojena s nynějšími poměry v armádě a zejména se stanoviskem vojenské správy oproti dělníkům proto bude hlasovati proti rozpoštu. Příští schůze bude zejt ra. kám. dajíi
Maďar Del Beck Schuhmeier Německo poslanecký sněmovna
31 article
Z Pešti, 20. října. V politických kruzích pře- třásán byl dnes živě plán křesťanských sociálů, po- dati návrh na zvýšení platů mužstvu. Maďaři trvaj na odmítavém stanovisku a prohlašují, že ob vlány by musily o takovém návrhu se dohodnonti. Maďaři proto by proti němu vystoupili. Kromě toho prohlašují, že Latourův návrh je pouhou demon- strací ktesťanských sociálů směrem dolů. Ministerský předseda dr. Wekerle jednal v této věci dnes s mi- nistrem Košutem, Aponyem a Andrassem
Maďar Latourův doktor Wekerle Košut Apony Andrass Pešť
32 article Zemské sněmy.
Zemské sněmy. Sněm markrabství moravského. d Z Brna, 20. října. (K. k.) Zemský hejtman hr. Szerenyi odpověděl n Fischlův dotaz po novém ustanovcvání úřadníků a sluhů, které neodpovídá úplně po měru obou národností (72: 28), že postará se o ná- pravu v nepatrných odchylkách u některých sna zemských úřadů. Na zmírnění nouze o píci povoleno 225.000 kor. a 200.000 K osobám, postiženým živelními po- hromami; druhý obnos pouze s podmínkou, že také stát tolik věnuje. Rospravu o zemském rezpočtu na léta 1908-9 zahájil ref. Kulp. Povšechný obraz finanění situae země je neutěšený. Země dospěla k mezím své vý- konnosti, nyní musí přispěti státní správa. Dosavadní sanační návrhy vlády jsou úplně nedostatečné a do- savadní státní příspěvek nepatrný. Posl. Hirth shledává prostředek k sanován v návrhu, aby stát převzal 50% výdajů na obecn školy. Němci budou moci hlasovati pro rozpočet, a bude národni autonomie provedena ve všech oborech. Národní rozlukou zumezily by se příhody, jaké s v posledních dnech udály na severu a na jih Dunaje. Posl. dr. Seller. vyslovil se proti stanovísku vlády, na Moravě v otázkách jazykových a školních Němcům přátelskému. Němcům vytýkal nedostatek liberalismu a odsuzuje německou obstrukci na českém sněmu, žádal v příčině říšské politiky konečné od- stranění dosavadní obojakosti. O Bosně a Hercegovině rozhodlo se bez potazu národa. Státní příspěvekje rcela nedostatečný. Bude hlasovati pro zemské roz- břn te Posl. Müller pojednával o stále stoupajícíc výdajích. Dělnictvo— pravil — může za těcht okolností málo dosíci, počty.
Szerenyi Fischlův Posl Němec doktor Seller Müller Brno Dunaj Morava Boseň a Hercegovina
33 article Převrat na Balkáně.
Převrat na Balkáně. Vukofič v Bělehradě. Z Bělehradu, 20. října. Černohorský vy- slanee Vukotič po svém příjezdu do Běle- hradu vykonal návštěvu u ministerského před- sedy Velimiroviče, u kterého pobyl plnou ho- dinu, načež přijat byl králem v rovněž delšim slyšení. Po celou tu dobu stály před palácem veliké zástupy obecenstva, které uspořádalo Vu- kotiči nadšené ovace. Když vyšel, provázen důstojníky, z paláce, byl lidem bouřlivě pozdraven a odvezen v ko- čáru, ze kterého vypřaženy koné, k paláci mi- nísterstva zahraničních záležitostí, kde rovněz po delší dobu pobyl a konferoval. Potom opět jej zástup za hlučných ovací doprovázel do hotelu.
Vukotič Balkán Bělehrad Běla
34 article Telafonické a telegraf. zprávy anarodnch Listů“,
Telafonické a telegraf. zprávy anarodnch Listů“, Ministerští předsedové u císaře. Z Pešti, 20. října. Oba ministerští před- sedové dr. Wekerle a bar. Beck byli dnes přijati císařem ve slyšení. Baron Beck pak měl také četné porady s rakouskými delegáty, n 0dna ob so Řížská rada. Z Pešli, 20. října. »N. W. Tgbltt « opa- kuje, že říšská rada sejde se teprve po dele- gacích mezi 12. a 15. listopadem.
Wekerle Beck Baron Beck N W Tgbltt Pešť Pejít
35 article Telegramy korresp. kanceláře)
Telegramy korresp. kanceláře) Umešení chiorvatských stran. le Ze Záhřeba 20. října. (K. k. uh.) O konferene ci koalice byla vydána zpráva, v níž praví se mimo jiné: Konference usnesla se jednemyslně, ž se mají členové uhersko-chorvatské lelegace a chor- vatští delegáti na říšském sněmu ujmouti slovao annexi Bosny a Hercegoviny. Členové chorvatsko-srbské koalice v dohodě s dalmatskými poslanci mají informovati se o názorech zástupců lidu bosenského a hercegovského se zřetelem k prováděni jedr otné národní politiky. Dále vydáno prohlášení, jímž na základě § 13. XI. zák. z r 1869 a § 16. II. zák. z r. 1870 žádá se za svolání chorvatského sněmu ku projednání zemského rozpočtu ještě letos a nynější chorvatstá vláda odsuzuje se jako proliústavní Klub na zemském sněmu a výkonný výkor chor vabské strany práva uveřejňuji tuto resoluci: Chorvatská strana práva stojí nezvratně na slano visku, že Bosna a Hercegovina, jako někdejší části království chorvatského, náleží dle dějin i cher- vatského státního práva k Chorvatsku. Toto stano- visko zakládá se na cetyňské velbě z r. 1527, na zvláštní pragmatické sankci z r. 1712, na XVII. zák. z r. 1864, na korunních přísahách od Ferdinanda I až do přísahy císaře a krále Františka Josefa z r. 1867 a konečně na zásadě národnostní. Proto přijímá chorvatská strana práva abt, jímž císař rozšířil vrche nostenská práva a následnictví na Bosnu a Hercego- vinu, s loyalitou a úctou, s jakou chorvatský národ ode dávna uvykl přijímati projevy vůle a činy svých panovníků. Chervatská strana práva bude dle svého programu z r. 1894 ze všech sil působiti k tomu, aby samostatnost a neodvislost království chorvatského byla obnovena, zejména aby Bosna a Hercegovina byla k němu přivíčlena a tm oběma zemím po císa- řovu přání na základě rovnoprávnosti a národní jednoty dostalo se ústavy.
Ferdinand František Josef Záhřeb Bosna a Hercegovina Chorvatsko Bosna
36 article Telegrafické zprávy hospodářské.
Telegrafické zprávy hospodářské. Boykot zak. Lloydu. Z Vídně, 20. října. („N. F. P.) Boykofové hnut proti Lloydu v Terstu jest v podslatě skončeno. Lodi vylodily všechen náklad. Škoda, kterou Lloyd utrpěl, jest prý celkem velmi značná. V zejtřejší schůzi správní rady Lloydu bude společnosti navrženo vy- stavěti také oba alexandrinské parníky, jejichž stav- ba měla býti zadána do ciziny, ve vlastním arsenále, avšak s podmínkou, že parlament povoli prodloužení lhůty ke stavbě oslatních parníků o dva roky. Z Liverpcolu, 20. října. 4 hod. 10 min. (Telegr.) Obraty 4000 žoků. — Denní dovoz — žoků, Tenders —.—. Americké dodávky na říjen 4.75, na říjen-listopad 4.65, na listopad prosinec 4.59, na prosinec-leden 4.58, na leden-únor 4.57, na únor-březen 4.57, na březeneduben 4.56, na duben- květen 4.56, na květen-červen 4.56, na červen- červenec 4.56, na červenec-srpen 4.55, na srpen září —. Smýšlení stálé.
Lloyd Boykofová Vídeň Terst Liverpcol
37 article Hlasy z obecenstva.
Hlasy z obecenstva. lithnatné léčební zřídlo
38 article
Borové a
40 article Denní oznamovatel
Denní oznamovatel na středu, 21. října. Den od začátku roku 295., do konce roku 72. Východ slunce o 6. hod. 32 min. ráno, západ slunce o 4. hod. 56 m. večer. — Vý- chod měsíce o 1. hod. 58 min. v noci, západ měsfce o 4. hod. 5 min. odpol. Katolíků sválky: Voršily p. a m Evangelíků: Sinodu westm. Pravoslavných (8.): Pelagie. Meteorologická pozorovani na rozhledně na P etřini 325 metrů nad mořem. Dne 19.—20. října 1908. 9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp Tlakoměr. . 7486 742 5 740.6 Teploměr C. — 2.4 — 5.6 + 0 Vlhko. . . 92 80 polo- Obloha . . . jasná jasná jasná sv sv Snla větru . silný mirný ostrý Teplota nejvyšší ve stínu . . + 1.8 Teplota nejvyšší na slunci . . + 8.9 Teplota nejnižší ve stinu . . — 68 Teplota nejnižší při zemi . . — 7.4 Slunce svítilo — hod. Prům. rychlost větru za hod : 33.7 km. Srážky v mm. 0.0.
Voršila Pelagius + 0 vlhko slunce km mm
42 article Slavná redakce!
Slavná redakce! Dodatečně podepsaní připojují se k protestu obecního zřízenectva na Král. Vinohradech, že ne- souhlasí s kandidaturou p. J. Slámy a prohlašují se s podpsanými v prvém zaslánu solidárními. Na Král. Vinobradech, dne 20. října 1908 Václav Srb, Jos. Vorm, Frant. Stárek, Jan Bayer Zdeněk Mercell, Jos. Zárybnický, Gostav Vverka Jos. Kalina, Ed. Petržilka, Ant. Dolejšaa
Král J Sláma Václav Srb Jos František Stárek Bayer Mercell Zárybnický Kalina Ed Petržilka Antonín Gostav Vverk Jos