ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fb538ed0-762f-11dc-b9ba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 39 celkem · entity: place 59, org 6, person 30, work 5
1 masthead
0eg oleo
2 masthead
V Praze, ve středu 21. října 1908.
Praha
3 masthead
Ročník XXXXVIII.
4 masthead
gon nmol
5 masthead
nkooi
6 masthead
Hetibotelm vběly vnvdlog olumož dnebne
7 masthead
lviointomán mědenotov or šdob labslsog vlzh ož zletv sins
8 masthead
Číslo 290.
9 masthead
zad a b
10 masthead
nslni nlyd ouptědoz lnezna lovoměna mědles no
11 masthead
dě ino
12 article
Na ranní a odpol. ltst, předplácí ve- v Praze v atmtnistrat ri. . . sK — s dvojí dlos kškon navín . . . . 1K 0os ve dlialkách 2 K s0 na mě-le . Š Pešlout n.: k o s droji ztsilko k e
Praha Š Pešlout
13 article Proti pouličním výtržnostem.
Proti pouličním výtržnostem. C. k. telegrofní kancelář se dovídá, že »vláda uložila místodržitel v Praze, aby opatření učiněná. by se zamezily výtržnosti, s nej vétším důrazem provedl, a budel třeba, učinil neprodleně dalš vážná opatření, která dle zkuše- nosti zaručují obnovení klidu pořádku.« Nemůže být pochybnosti o tom, že ve stručném tomto sdělení telegrafickém obsa- žena jest hrozba, že bude zde prohlášen výminečný stav. My a veškeré ostatní orgány české po- ukázali jsme ihned, když vyskytly se po odročení sněmu království českého pouliční demonstrace, ze nikterak nemůžeme souhla- siti s takovým jednáním a prohlásili jsme je za rozhodnou chybu, upozornivše spolu na známou zkušenost, jak věci takové v Praze končivají.. . . Dle zprávy telegra- fické kanceláře dostal se skutečně p. místo- držiteli takového zmocnění, že předpověd naše již již mů býti dohoněna skutečností .. Všecka veřejnost česká tentokráte bystř vystihla, komu by se pouličními nepořádky pracovalo do rukou, vždyť byla svědkem četných pokusů, stupňovaných třínedělní ně meckou obstrukcí sněmovní, aby touto ni- kterak neobvyklou cestou přesunulo se poli tické závaží na stranu — obstrukéníkův. Zavedení mimořádných opatření, toť od let šedesátých při každé takové příležitosti, kdy Němci se svým politickým umem se octli v nesnázích, jejich nejspolehlivější spásnou kotvou. Po ní volali a volají i tentokráte a ohlá- šené udělení mimořádného zmocnění pana místodržitele jest — dalším úspěchem jejich.
Němec Praha
14 article
Než tentokráte provází zejména vládě blízký vídeňský »Fremdenbl.« hrozbu vými nečným stavem výkladem, kterýž vzník po uličních výtržností takřka úplně odlučuje od událostí jak ve smíšeněm územi, tak na sněmu českém, ba ani nepostihuje příčinu jejich přiostření nedělním bumlem buršá- ckým, ale z okolnosti té, že před palácem hr. Aehrenthala ozvaly se též výkřiky, jež se týkaly zahraničné politiky — snaží se jim dáti ráz, před nímž vlastní podněty německé n s zdejší politiky úplně se ztrácejí. Zkrátka, výtržnosti minulých dnů nejsou mluvčímu vlády nežádoucím výstřelkem vnitř- ního sporu česko-německého, ale něčím zcela jiným! Slyšme: »Tendence«, praví » Frmdbl.«, »jakůž v nynějším okamžiku v těchto sgitacích spočívá, dá se snadno postihnouti Ale i kdyby výtržnosti nebyly uspořádány výslovně proto, aby stát v okamžiku důle- žitých rozhodnuti politiky zahraniční se zdal býti neklidný, a i kdyby takového zločinného úmyslu nebylo, málo by se změnilo na po- souzení věci: neboť i když by nebylo toheto účelu, zbývá zdání, událostmi pražskými způsobené. Tato skutečnost však vyzývá nejen k nejostřejší kritice, ale jakož přirozeno i k nejostřejší obraně se strany státní moci Jest tudiz zřejmo, kdyby se výtržnosti dále opakovaly, že by nezůstalo při posavadních opatřeních. Zákon davá vládě moc k mimo řádným opatřením pro případ, že se vysky tují »v rozsáhle míře velezrádne anebo osobní bezpečnost ohro- žující okolnosti.« Bude dobře, ne- zapomeneli se na to. V jiných dobách byl by snad možná, nevšímati si agitací, kteréz se příčí pevně vytýčené a delegacemi schvá- lené polilice monarchie. Nyní však, kdy stát
15 article
se octl v cíle vědomé diplomatické akci nelze nic trpěti, co by akci této bylo na újmu a co by nějak mohlo poškoditi politi- ckou neb mravní váhu státu.« Stejné hledisko tlumočí také »Zeit«, kterýž takto usuzuje: »Právě nyní, když jsme po přiliš dlouho a úzkostlivě pěstěné zdrželivosti opět vykročili a před udivenou Evropou opět tu stojíme jako velmoc, akce schopná, právě nyní má se tétéž Evropě předvěsti náš vnitřní rozvrat a naše bez- pomocnost. Naše politika, naše správa nesmí vůči tomu zůstati děle nečinnou. Mohli jsme si trochu podřimnouti, dokud jsme stáli opodál světové politiky v tichém koutku Evropa se nestarala o naše vnitřní poměry Nyní jest tomu ale jinak. Nyní jsou zraky všech obráceny na nás a tento všeobecný zájem mohl by vésti k výsledkům, jimiž bychom si mohli škoditi, kdybychom se dle toho neřídili.« Nikterak nemíníme popírati, že zahra- ničná politika, pokud se týče akce ať již kteréhokoliv státu, má tím větší čáky úspěchu a zdaru, čím spořádanější a klidnější jsou jeho vnitřní poměry. Ale tato všeobecná pravda není pravdou teprve snad od minu- lého pátku, kdy vyskytly se demonstrace v Praze, ale jest zvláště v našem případě platnou nejméně ode dvou posled ních let, co nastalo nastoupením nyněj šího ministra zahraničných záležitostí barona Aehrenthala čilejší tempo ve věcech zahra- ničných; zajisté »Evropa« již tehdy vystihla nadešlou změnu, a i široká veřejnost ji zpo- zorovala aspoň od oné chvíle, když byl dán na veřejnost projekt stavby drah sandža- ckých.
Evropa Praha
16 article
Nuže, kde by! »Fremdenbl.«, kde »Zeit, při bezčetných výtržnostech, jež se na pří klad v době oné páchaly ve smíšeném území na českých menšinách; kde při výtržnostec na vysokých školách německých; kde př přepadání chorvatských Sokolů na jihu; kde při útocích ve štyrské Ptují na Slovince atd. atd. A staneme-li u posledního aktu zahra- ničné politiky, u annexe Bosny a Hercego viny, nepozoroval »Fremdenbl.«, že němečt obstrukčníci celých a plných dese dní před širým světem odhaloval rozvrat na sněmu nejdůležitějšího království ve státě, a to že Evropě nic netlumečilc o vnitřních poměrech ve státě? Komu nyní u příležitosti politováníhod ných demonstrací pražských se chce listy ví deňskými namluvíti, že až teprxe minulým pátkem pražským počíná býti znesnadňována posice zahraničná? Můžeme však oběma vídeňským listům posloužiti i určitou ukázkou, že za hrani- cemi dosti přesně vypozorovali, kdo to vlastně v Rakousku délá neklid. Svědek jest Němec. vydal své svědectví v berlínském »Tagu« a možno ho tedy nazvati klasickým svědkem. A co shledal zde? »My zmlátíme vše na hromadu, tak«, dle »Tagu«, »vypadá poli- tický názor světový německých radikálů a společ. Jest však něco nesmyslnějšího, beze- dnějšího než někdejší projevy Schönerera »Wacht am Rhein«, kterou nyní Wolf soudruzi zapěli v Praze? Slované jsou mo- cenským činitelem; jsou tu a s nimi se musí počítati, jako s Maďary.« Tak soudí »Tag« Svědčí snad toto svědectví, že zdejší Němci napomahají a napomahali vnitřnímu klidu v Rakousku a že posilovali jeho mezi- národní postavení a zahraničnou politiku? Pražským výtržnostem předcházel tedy mnohaletý, zlý způsob právě z oněch kruhů. dolollu v dloni
Fremdenbl Němec Wolf Slovan Maďar Zeit Bosna Evropa Rakousko Praha Sokol jih Wacht be Rhein
17 article
kteréž dnes mají nejméně příčin svalovat všecku odpovědnost ve věcech zahraničných na — pražskou ulici. Ale doufejme, že po všech posavadních zkušenostech spíše se dočkáme nápravy uklidnění její, než zpytování svědomí u těch kdož z výbuchů její snaží se raziti si dráhu k nepřirozené nadvládě v zemi!
pražský ulice
18 title
Převrat na Balkáně
Balkán
19 article Naše zprávy.
Naše zprávy. Sp. Z Bělehradu, 20. října. Zvláštui vyslanec knížeté černohorského, bri- gádník a pobočník Janko Vnkotič přibyl dnes v poledne ze Záhřeba, kde ho tamní policie zasta- vila, dovedla na prefekturu, prohledala jeho zavazadla a vzala mu papíry a prův od- ní listy. Černohorský vysla- necbyl v zajetí 7 hod. Teprve. když telegrafoval bar. Aehrenthalovi, byl osvobozen. Toto porušení práva exteritoriality vyslance cizího státu způsobilo zde obrovské rozhořčení. Když rozhlásilo se, že přibyl zvláštní vyslanec černohorský Vukotič a jak neslých né byl uražen v Záhřebě, se- šel se u hotelu »U Moskvy«, kde je vyslanec ubytován, obrovský dav ob- čanů pod prapory Srbska a spřátele- ných států, zpívající »Onamo, onamo!- a volající »Živila Černá Hora i kníže Nikola! Dolje Austrija!« Když vy- slanec ubíral se do min. presidla ke dvoru. lid vypřáhl koně z dvor- ního kočáru a táhl jej s vyslancem do ministerstva, kde předseda vlády navštívil správce rakouského vysla- nectva, a do král. paláce. Po Vukoti- čově návratu sešel se celý Bělehrad u hotelu.
Janko Vnkotič Onamo Nikola Bělehrad Záhřeb Moskva Srbsko Vukot Dolj Austrija
20 article
Válečný ruch v Solunu. N Ze Soluna, 16. řijna. (Pův. dop. »N L.«) Na páměstí před kasárnami konal se tu včera velký tábor lidu za účastenstvi 15 000 osob všech věr a národností, kleré zde žijí. Tábor lidu byf manifestací solidárností všech Soloňanů proti Rakousku s Bulharsku. Mluvilo sedm řečníků: Torek, Řek, Bulbar, Srb, Kuco- vlach, Arnaut, Žid. Závěrečné slovo měl in- spektor kucovlzšských škol-a člen mladotur- ckého komitétu, jenž mluvil francouzsky. Všichn řečníci vyzývali vládu k nejráznějším opatřením, aby zachován byl status quo jak v Bulharsku. tak v Bosně a Hercegovině. Lid volal: »Dol Rakousko ! Dolů Bulharsko! Chceme vojnule Před bulbarským konsulátem uspořádán demonstrace a kočičina. Konsulát byl chráněn de- síti jizdnými vojáky. Za to před konsulátem srbským učiněna ovace.
Řek Srb Kuca Arnaut Žid Rakousko Bulharsko Boseň a Hercegovina Soluna N L
21 article Slovanství a zábor Bosny a
Slovanství a zábor Bosny a Hercegoviny. Jeden ze tří aranžerů pražské slovanské konference poslal petrohradskému »Slovu« tele- gram, kterým projevil jménem slovanství svou radost nad záborem Bosny a Hercegoviny. Prof. A. Pogodin v řečeném časopise roz bírá tento i jiné projevy slovanských politiků rakouskouherských a rozptyluje jejich illuse Bosna a Hercegovina, budou-li připojeny k Cis- lajtanii, budou se miti jako Dalmacie, pro niž Rakousko Uhersko o ně stálo, aby jí dalo »hinterland«. O Dalmacii už samyž vídeňšké listy připouštějí, že Rakousko za sto let, co ji drží ničeho pudstatného neučinilo pro její zvelebení
profesor A Pogodin Bosna Bosna a Hercegovina Dalmacie Rakousko Uhersko Rakousko
22 article
s sbáv oilšměns jnsle
23 article
Budou-li připojeny k Uhrám, budou se míti jako Slovensko.o Pisatel usuzuje: ať přistoupíme ku pro- jektu bar. Aehrenthala a kterékoli strany, ne- jeví se nám žádná určitá výhoda pro rakousko- uherské Slovanstvo. Hledíme-li pak na něj s hle- diska obecně slovanského, vidíme pro ně velké nebezpečí. Věcí slovanských politiků ve Vídní a v Pešti není podporovati hru, nastrojenou Berlinem, nýbrž pevně a mužně hájíti zájmů Slovanstva, ale tyto zájmy nikterak neziskaly samovolným skutkem bar. Aehrenthala. Prot slovanští politikové v Rakousku a Uhrách ne- naleznou dobrých důvodů, aby mohli podporo- vati jeho politiku. Oni se radují ze záboru, ale současně dávají výraz obavám, že Německo tím usilovněji potiskne se nyní k Adrii, ale při tom doufají, že Rusko tomu zabrání. »Totě velm velkomyslné, zvláště když rakousko-uherští Slo- vané ztížili Rusku tento úkol, prohlásivše v de- legacích, že zábor Bosny a Hercegoviny jest jim sympatický. Prvému kroku Němeci k k Adrii sami nebránili, ale nyn zvou nás, abychom zabránili Ne mecku učiniti krok druhýl« Přímé jednání Bulharska s Tureckem.
Adrie jítlegace Uhry Slovensko Vídeň Pešť Berlín Rakousko Německo Rusko Bosna Hercegovina Bulharsko Turecko
24 article
Ze Sofie, 19. řijna. (K. k.) Mezi dele gáty mladotureckého ústředníh výboru a zdejším spolkovým kom tétem byla dosažena ůplná do hoda o všech sporných otázkách. Byl společně vypracován protokol, v němž do vozuje se bezdůvodnost turecko-b ul harské války a vyzývají se vlády obou zemí, aby vyslaly delegáty, kteří by vypracoval modus pro urovnání dosavadních sporů. Protoko byl dnes odevzdán bulharské vládě a bude zejíre uveřejněn zde, v Cařihradě a v Soluni. V úřadních kruzích se proslýchá, že dne odjel na zapřenou do Cařihra d delegát bulharské vlády, aby vyjed nával s vůdčími tureckými kruby o sporné otázky Z Cařihradu, 20. října. (K. k) Zvláštn telegram »Sabahu« ze Sofije se praví Mladoturečtí delegáti podepsali protokol o turecko bulharské dohodě. Týž protokol přijal také miní- sterský předseda Malinov, Lze doufati v dobrý výsledek, proto není třeba konference. e Bulharský parlament. Ze Sofije, 19. října. (K. k.) Zejtra bude vydán úkaz, jímž svolává se sobraní k řád- nému zasedání na 28. t. m Resoluce Čechů bělehradských. Z Bělehradu, 20. října. Žijíci zde Čechov přijali na schůzi resoluci, ve které s t a v se proti dru. Kramářovi a psan některých českých listů, schvalu jlelch annexi. oli sro
Čecho Čechov Kramář Sofie b ulice Cařihrad Soluň Sabah Bělehrad
25 article
Kontrola na hranicích. Ze Zemuna, 20. října. Od včerejška pro- vádí se na hranici přisná kontrola cizineckýeh pasů. Dva policejní úřadníci prohlížejí v každém vlaku, zdali cestující nepřivážejí výbušné látky do Srbska. Také jinde byla pohraniční policejní služba zostřena, zejména také v Záhřebu. „Černá Hora zbrojí“. ee Černohorec v Praze žijící nám píše: Pod Hímto názvem uveřejnil »Čas« ve dnech 18 a 20. října obšírný článek neznámého pisatele, který ne právě hledanými slovy pokouší se »správně« informovati českou veřejnost o nyněj- ších politických a hospodářských poměrech na Černé Hoře. Z celého článku od první až do posledn věty, vidno, že byl psán pisatelem plným nená visti, ba úmyslné zlomvslnosti. Úmyslem pisatele
Zemuna Srbsko Záhřeb Černá Hora Praha Černá hoře
26 article
V drobném prodeji za eb ranní čísle o sobě . odpslední . . . . . . . za 2b Ve Hlialkách na venkovš- ranní čialo. 10 h odpolední . . . . . . . . 4k
27 article
Inserát plati sa hotově zapřed Fředplaceni a inserty přljímá admlsl- strace v Mazisnaké ulicí č. 3. Tas nncházejí se též redakee Lakárna a ozpedite „Národnich Lilste Hukopisy se novracsjl
Mazisnaký ulice Národnich Lilste Hukopisa
28 article
bylo za každou cenu snížiti dosavadní názor o veřejných poměrech knížectví černohorského. Není mým úmyslem polemisovati s vývody tohoto neznámého pisatele. Pravím na svou čest, že věci v článku uvedené jsou nepravdivy a vymvšleny. O tom snad přesvědčen jest i sám »Čas«, jak vidno z poznámky, připojené na konci článku, kdež redakce sama prohlašuje, že se všemi názory pisatele nemůže ani sou- hlasiti. Věřím, že sama redakce uznává, že zprávy pisatele jsou lživy. Přes to ale divím se, že je ještě i dnes, za tak pohnutlivé doby, v jaké s nalezá celá otázka balkánská, možno nalézti če- ský list, který by propůjčil několik obsáhlých sloupců zprávám, jichž jedinou snahou jes s úmyslnou zlomyslností snižovati slovanský ná- rod černohorský, před očima celé české veřej- nosti. Jako Černá Hora za okolností daleko těž- ších, po staleti dovedla uhljiti si svobodu a ne- závislost, jest hotova uhájiti si tuto, bude-li toho třeba, i dnes, zůstanouc věrna svým tradicím D. V a ideálům. (Další telegrafické a telefonické zprávy pozdě v noci došlé o převratu na Bal- káně viz na straně 4.)
Bala
29 article Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl. V Praze, 20. října. (K situac i.) Roz- řešení ministerské krise se protahuje. Jest po- chopitelno, proč se to děje. Rakouská vnější politika potřebuje nyní vnitřního klidu, a není-li klidu, chce různými průtahy dáti situsci aspoň klidný nátěr. Za tím účelem jsou dle „N. W. Journ.“ na rozhodujících místech disposice t- kové: Česká ministerská krise se má lokaliso vat, aby se nerozšířila na celý kapinet a má se hladce rozřešiti; jest třeba postarati se, aby obstrukce z českého sněmu se nepřenesla do parlamentu a nezpůsobila tam katastrofu; ny- nější kabinet udržeti aspoň na tak dlouho, do- kud delegace neukončí své práce; vyčkati. bude-li poslanecká sněmovna sehopna vyřídii nejnutnější státní a lidové potřeby, zejména roz- počet, pojišťování pro stáří, sestátnění železnie, finanční zabezpečení vodních staveb, annexi Bosny a Hercegoviny a obchodní smlouvy se Srbskem a Rumunskem. Ukáže-li se sněmovna nedělnou, má se učiniti pokus nějaké nápravy. V čem může náprava spočívati, je známo, jako je nadevši pochybnost známo, kde sluší hledat původ nynější krise. Nejmenovaný český politik vyslovil se o tom v rozmluvě se zpravodajem „Kur. Lwow.“ .
N W Journ Praha Bosna a Hercegovina Srbsko Rumunsko poslanecký sněmovna
30 article
Čeští ministrové dle jeho mínění nemohou z nynějších poměrů setr vati v kabineté a proto bude-li nynější jejich demise zamíinuta, obnoví ji. Jaký by mělo smysl, zůstávati na dále v kabi- netě, když za nynějšího postupu Němců, kteř sami nevědí, co chtějí, není ani pomyšlení na plodnou parlamentní práci a ještě méně na ko- aliční parlamentní většinu. Česká obstrukce n říšské radě není věc hotová; poslanci se dosud o ničem neusnesli. Ale jest jisto, že mezi českou delegací a nacionálními stranami německými jsou strhány všechny mosty a žádnému min- sterskému umění se nepodahi vytvořiti mezi námi a jimi modus vivendi ani v Čechách, ani v parlamentě. Klíč od situace spočívá v rukou strany křesťansko-sociálné. Avšak musila by se dřive vymaniti z jařma německo- nacionálního, z t. zv. německého souručenství. Nynější doba volební agitace v Doln. Rakousích se k tomu sice nehodí. Ale volby se vykonají tento měsie a pak bude ještě čas, aby se do svolání parla- mentu vytvořila nějaká nová koalice Z Pešti, 17. října. (Radikální Srbově) Pošťské listy šířily tyto dny pověst, že národ- nostní klub na sněmě uherském je rozbit, poně- vadž radikální Srbové buď z něho sami vystoupl nebo budou vybídnuti, aby vystoupili. »Zastava«
Němec Srbův list Srba Čechy Rakousy Pešť Zastava
31 title
FEUILLETON.
32 article Amerlcká škola.
Amerlcká škola. Los Angelos, červen, 1908. l rar Americký system středoškolský je práv tak extrémem svobedné volby, jako náš systén jest axtrémem nucenosti, nezměniteinosti; už tím je dánáz lidí, kteří ten systém udržují i oněch, kteří jsou jím odkájeni. O výhodáeh i nevýhodách amerického systému dalo by se mnoho napsat; úsudky cizích kritiků se liší, jak úsudky se musí vždy ostře lišit na všem, co je veliké a odvážné, Ale to není tentokráte před mětem úvahy a tak jen zase skromně pozname nám, že já sám vidím nejlepší nejracionálnějš rozluštění problému ve zlaté střodní oestě, po kud se týče látkové podstaty systému a co nej užšího přichýlení k americkým methodám, po kud se jedná o organisaci a formální osnov systému, což obojí je tak nezbožné pium desi derium, že bozi asi odeprou mi splnění mé touhy v mé vlasti za mého života; a poněvadž mám předtuchu, že se nebudu ženit, ani moje dět se už toho nedočkají. Tedy opakuji: že americký systém jest extrémem svobodné volby. Jako v americkém restaurantu obyčejně můžete zvoliti jednu z pěti desíti úsporných kombinací chodů, tak v ameri- cké „vyšší škole“ (high-school) můžete si zvo- liti jeden z pěti, deseti kursů, maje vždy sve- bodnou vůli během těch čtyř let změnit účel- nost svých studií a co už vykonáno v jednom kursu, dáti te převěsti na onen druhý procesem takřka mafematickým. Připominaje, že školy jsou valnou většinou pro obé pohlaví společné — o čehož dobrých výsledeích nemám nejmenší pochyby — vypisují opět z onoho školního mě- síčníku seznam kursů, uveřejhěný pod záhlavím „Curriculum“ . Na prvním místě je Obchodní kurs, jenz na příklad vžaduje dvě léta zngličiny, jeden
Los Angelos
33 article
rok Obecných věd, dvě léta účetníctví, rok krasopisu, dvě léta těsnopisu a psaní na stroji, rok amerických dějin, půl roku oekonomie, půl roku práv, rok arithmetiky, pět let (jež ovšem jsou zkombinována v praxi na čtyři) volených předmětů. Hodně jako obchodní akademie, řeknete. Právě tak mohl bych jmenovat kurs za kursem a řekli byste: moderní kuchařská škola (jež jmenuje se Domácí oekonomie a vy- žaduje dvě léta právě tak kuchyně, jako moder- ních řečí, historie nebo angličiny) — a zase reálka s přídechem techniky — a zase: odborná škola toho nebo onoho druhu. Až konečně, přes různé ty architektické a strojnické školy přejde- me k desátému a jedenáctému kursu, jež při- pravují pro státní universitu californskou a pro kollej Stanfordovu, též v Californii — ale i tam kdybych vypočítal předměty, nenašli byste mno- ho očividné parallely s naším gymnasiem.
Stanfordův
34 article
Vypsal jsem toto vše, abych lépe mohl vy značit jednu zvláštnost amerického systému Podlízavost a otrocká prosebnost žáků je vylou čena též tím, že strach před možným neúspě- chem v jednom předmětu nevrhá dotyčného v křeče zoufalství nad výhledem ztráty roku. Neboť skončí-li se jeden semestr neúspěchem v tom neb onom předmětu, dotyčný jednoduše opakuje onen předmět, ve všem ostatním jdn dále, kde přestal v semestru minulém; a kdyby náhodou mu čas, zbývající do dovršení čtyř let studií, nedovoloval nahraditi ztracený semest v tom kterém předmětu, jednoduše, když v něm sesílí, vezme v jednom semestru dvojí dávku Leč ani tam profesor není jedinou cestou k úspěchu. Zactvo má nejen „self-goverment- committée“, nýbrž i „scholarship-committée“ — „školské komité“, jež, jak píše zase můj měsič- ník, „má tři účely: 1. Pomáhati pozadu zastá- vajícím studujícím. 2. Míti v přehledu všechuy žáky, kteří propadli v jednom nebo více před- mětech a 3. rozhodnoutí, má-li žák. jenž selhal ve třech předmětech zůstti ve škole, čilI ntc. Ku prove- dení prvního podu, v úřadovně komitétu jes
35 article
vyvěšena listina všech studentů, již budou z- učovati pozadu zůstalé. Toto zaučování pomůže mnohým, již jinak by propadli. V druhém pří padě žáci jsou požádáni, aby přinesli komitétu každého týdne výkaz o tom, jaký pokrok čin v předmětu, v němž propadli. Účelnost třetíh bodu jest založena na faktu, že žáku, jenž pro- padne ve třech předmětech, je lépe býti mime školu, než v ní; alespoň jeho místá je třeba pro někoho jiného. Ovšem, jsou výjimky atd. Tak tu to máte! Ta chamraď vylučuje ne- jen nezdary, nýbrž i omezence a nedbalce ze svého kruhu! Nečeká se s třesoucími srdci na pana ředilele, až bude „číst hlavní konferenci“? nechodí se žebronit před hodinou a po bodině. ani osobně ani prostřednictvím rodičů, aby ještě tentokráte synáček dostal dostatečnou mi- sto nedostatečné . .. V republice dospělých i škola je republ- kou; a budiž doznáno, že republiky mládeže jsou poctivější, vzájemně obělavějšl, demokrati čtější a mužnější, než v mnohé příčině ta repu blika dospělých, pro niž vychovávají materiál. Neboť americké ovzduší má mnoho škodnýeh bakťerií, jež začnou účinkovati dříve nebo po- zději... Je vždy něco shnilého ve státě dán ském; kdyby nebylo, lidstvo by se ukousalo nudou a zalklo samou dobrotou.
36 article
Ale začal jsem vlastně o školním časepis té zlaté mládeže, pro nějž žactvo má právě tak své komité, jako pro svou samosprávu nebo jak má svůj hasičský sbor. Je tu hlavní redaktor asistent-redaktor, obchodní ředitel a jeho asi stent, je tu „artista“ a celý sbor reportérů pro jednollivé odbory samosprávy, od athletiky po „společnost“, od „meziškolských zpráv“ až p kritické poznámky o jiných školských časo pisech, s nimiž si dotyčný magazin „vyměňuje často přes celou americkou pevninu. „Nechceme a nezkoušeli jsme“, čtete v jednom z čísel, „být povídkovým magazinem nebo komickým přídav kem k nedělním novinám. Chceme býti škole, čím průměrné komunitě je denní tisk“ A v tom leží hlavní vnitřní rozdíl mezi tímto tištěným a naším litografovaným časopisem — nemluvic už ovšem o rozdílu vnějším, který jsem akcen toval, obávám se, s dost sentimentálním patho sem. Pouze asi desetina místa je zabrána v onou losangelském časopejsku náběhem k literatuře, jímž v našem případě bylo druhdy vyplněno všech šestnácte stránek. Ale i těch šest, sedm tišněných stránek zdejších vydá poměrně za hodnou dávku naší „literatury“ — ačkoli jen kvantitativně. Kvalitativně my sextáni, zdá se mi, přece jen jsme byli při vší té naší zkrouše- nosti a stlačenosti o trochu dále; náš esthetický smysl přece jen byl, myslím, jadrnějšího zrna.
37 article
Byli jsme fantastové, snílkové. Ze čtyřiašedesáti stránek každého čísla onoho školského měsíč- níku, dýchá praktický, svobodný Američan, jenž je si vědom svých práv a met, své důstejnosti a svého místa ve společenském systému. Není otročen staršími a nebude otročit mladých, až dospěje; napodobuje nyní systém dospělých, až dospěje, je-li dobrého zrna, bude se snažiti do toho systému přiněsti tutéž opravdivost, ne- zištnost a mužnost, jež byla v praxi na jeho ško lách. Tedy časopis je vyplněn zvláště osobním a vnitřními záležitostmi školy. O baseballových zápasech, o divadelních představeních a před- náškách v nádherném školním auditoriu, o de- batách s jinými školami, o společenských zába- vách, o čistě školských záležitostech. A nejedna stránka, kde právě vybylo místo, skropena je svěžím školským vtípem, často srozumitelným jen žákům samotným v celém svém pertinent ním dosahu. A nejen vtipem, jenž zasahuje žactvo: často ten i onen profesor dostane svůj díl, řekne-li něco v nestřeženém okamžiku, o polehtá znamenitě vyvinutý americký smysl pr humor. Jeden z těch „vtipů“ je docela obdob- bou čehosi, co se stalo jednomu z našich pro- fesorů, jenž v rozčilení prohlásil — „nebude-l vinník vypátrán, že bude vyloučen“. Ale před stavte si, co bylo by se stalo, kdybychom my
Američan
38 article
tak byli ten vtip udali ve svém časopise a ten časopis pak padl do rukou císařských králov- ských našich tutorů! Magazin obsahuje ovšem i dobrých několik stránek dobře placených oznáměk: pro to má svého „business-managera“. Celkem vzato, je v něm více oznámek, než „literatury“; jisth tolik humoru, jako té „literatury“... Ale ce je nejpodivnější: oslí uši a husí krčky mládí nikde se neprostrkují z těch stránek směšně akcento- vaných sebevědomím, anebo přílišným přikládá- ním důležitosti činům a právům, jež py našim ubohým stroječkům na žvýkání řečtiny a litur- ziky popletly hlavu... Opakuji: ti hoši a t děvčata mají už jednu věc k svému dobru, když vyjdou z té vyšší školy: mají dosti správnou perspektivu svého poměru ke kommunitě . . . Ni jim hned tak nepoplete hlavu slavomamem; nie je hned tak nesrazí v prach nedostatku sebe- vědomí a sebeúcty... Nevyjdou z té školy ani jako dravá zvěř z klece, ani jako ten domácl dobyteček ze stáje ..
39 article
Svobodní, jdou vstříc svobodě; a kdyby všichní zůstali věrni tradicím školy, jich svo- boda i v jich dospělosti měla by mnoho z poe- sie a jednoduchosti jich školní svobody ... Na štěstí, lidstvo už začíná si uvědomovat, že díte jest oteem muže a ženy; ale ovšem, Amerik musila býti první, jež ten zdánlivý paradox uplacnila v praxi. Doufejme, že mladá Amerika vychová tu starou k lepším cílům... A co se týče Evropy . .. Nuž, má-li čtenář pana synáčka v gymnasiu nebo reálce, nechť jen laskavě tento feuilleřon honem uklidí z jeho dosahu. „Co bylo pro mme dobré, je taky dobré pro kluka,“ — si asi po- myslí; a já s ním souhlasím. Pořádné jho vy- stačí na několik generací volů; proč by náš středoškolský systém nestačil pro generaci za generací naší inteligence? V jednom případě voli jsou dělání pro jho a v druhém jho dělá voly — toť vše. Jan Havla s a
Havel Evropa mladý Amerika