2
masthead
V Praze, ve středu 21. října 1908.
Praha
3
masthead
Ročník XXXXVIII.
6
masthead
Hetibotelm vběly vnvdlog olumož
dnebne
7
masthead
lviointomán mědenotov or šdob labslsog vlzh ož zletv sins
10
masthead
nslni nlyd ouptědoz lnezna lovoměna mědles no
12
article
Na ranní a odpol. ltst,
předplácí ve-
v Praze v atmtnistrat
ri. . . sK —
s dvojí dlos kškon
navín . . . . 1K 0os
ve dlialkách
2 K s0
na mě-le .
Š Pešlout
n.: k o
s droji ztsilko
k e
Praha
Š Pešlout
13
article
Proti pouličním výtržnostem.
Proti pouličním výtržnostem.
C. k. telegrofní kancelář se dovídá, že
»vláda uložila místodržitel
v Praze, aby opatření učiněná.
by se zamezily výtržnosti, s nej
vétším důrazem provedl, a budel
třeba, učinil neprodleně dalš
vážná opatření, která dle zkuše-
nosti zaručují obnovení klidu
pořádku.«
Nemůže být pochybnosti o tom, že ve
stručném tomto sdělení telegrafickém obsa-
žena jest hrozba, že bude zde prohlášen
výminečný stav.
My a veškeré ostatní orgány české po-
ukázali jsme ihned, když vyskytly se po
odročení sněmu království českého pouliční
demonstrace, ze nikterak nemůžeme souhla-
siti s takovým jednáním a prohlásili jsme je
za rozhodnou chybu, upozornivše
spolu na známou zkušenost, jak věci takové
v Praze končivají.. . . Dle zprávy telegra-
fické kanceláře dostal se skutečně p. místo-
držiteli takového zmocnění, že předpověd
naše již již mů býti dohoněna skutečností ..
Všecka veřejnost česká tentokráte bystř
vystihla, komu by se pouličními nepořádky
pracovalo do rukou, vždyť byla svědkem
četných pokusů, stupňovaných třínedělní ně
meckou obstrukcí sněmovní, aby touto ni-
kterak neobvyklou cestou přesunulo se poli
tické závaží na stranu — obstrukéníkův.
Zavedení mimořádných opatření, toť od
let šedesátých při každé takové příležitosti,
kdy Němci se svým politickým umem se
octli v nesnázích, jejich nejspolehlivější
spásnou kotvou.
Po ní volali a volají i tentokráte a ohlá-
šené udělení mimořádného zmocnění pana
místodržitele jest — dalším úspěchem jejich.
Němec
Praha
14
article
Než tentokráte provází zejména vládě
blízký vídeňský »Fremdenbl.« hrozbu vými
nečným stavem výkladem, kterýž vzník po
uličních výtržností takřka úplně odlučuje od
událostí jak ve smíšeněm územi, tak na
sněmu českém, ba ani nepostihuje příčinu
jejich přiostření nedělním bumlem buršá-
ckým, ale z okolnosti té, že před palácem
hr. Aehrenthala ozvaly se též výkřiky, jež
se týkaly zahraničné politiky — snaží se jim
dáti ráz, před nímž vlastní podněty německé
n s
zdejší politiky úplně se ztrácejí.
Zkrátka, výtržnosti minulých dnů nejsou
mluvčímu vlády nežádoucím výstřelkem vnitř-
ního sporu česko-německého, ale něčím zcela
jiným! Slyšme: »Tendence«, praví » Frmdbl.«,
»jakůž v nynějším okamžiku v těchto
sgitacích spočívá, dá se snadno postihnouti
Ale i kdyby výtržnosti nebyly uspořádány
výslovně proto, aby stát v okamžiku důle-
žitých rozhodnuti politiky zahraniční se zdal
býti neklidný, a i kdyby takového zločinného
úmyslu nebylo, málo by se změnilo na po-
souzení věci: neboť i když by nebylo toheto
účelu, zbývá zdání, událostmi pražskými
způsobené. Tato skutečnost však vyzývá nejen
k nejostřejší kritice, ale jakož přirozeno
i k nejostřejší obraně se strany státní moci
Jest tudiz zřejmo, kdyby se výtržnosti dále
opakovaly, že by nezůstalo při posavadních
opatřeních. Zákon davá vládě moc k mimo
řádným opatřením pro případ, že se vysky
tují »v rozsáhle míře velezrádne
anebo osobní bezpečnost ohro-
žující okolnosti.« Bude dobře, ne-
zapomeneli se na to. V jiných dobách byl
by snad možná, nevšímati si agitací, kteréz
se příčí pevně vytýčené a delegacemi schvá-
lené polilice monarchie. Nyní však, kdy stát
15
article
se octl v cíle vědomé diplomatické akci
nelze nic trpěti, co by akci této bylo na
újmu a co by nějak mohlo poškoditi politi-
ckou neb mravní váhu státu.«
Stejné hledisko tlumočí také »Zeit«,
kterýž takto usuzuje: »Právě nyní, když
jsme po přiliš dlouho a úzkostlivě pěstěné
zdrželivosti opět vykročili a před udivenou
Evropou opět tu stojíme jako velmoc, akce
schopná, právě nyní má se tétéž Evropě
předvěsti náš vnitřní rozvrat a naše bez-
pomocnost. Naše politika, naše správa nesmí
vůči tomu zůstati děle nečinnou. Mohli jsme
si trochu podřimnouti, dokud jsme stáli
opodál světové politiky v tichém koutku
Evropa se nestarala o naše vnitřní poměry
Nyní jest tomu ale jinak. Nyní jsou zraky
všech obráceny na nás a tento všeobecný
zájem mohl by vésti k výsledkům, jimiž
bychom si mohli škoditi, kdybychom se dle
toho neřídili.«
Nikterak nemíníme popírati, že zahra-
ničná politika, pokud se týče akce ať již
kteréhokoliv státu, má tím větší čáky úspěchu
a zdaru, čím spořádanější a klidnější jsou
jeho vnitřní poměry. Ale tato všeobecná
pravda není pravdou teprve snad od minu-
lého pátku, kdy vyskytly se demonstrace
v Praze, ale jest zvláště v našem případě
platnou nejméně ode dvou posled
ních let, co nastalo nastoupením nyněj
šího ministra zahraničných záležitostí barona
Aehrenthala čilejší tempo ve věcech zahra-
ničných; zajisté »Evropa« již tehdy vystihla
nadešlou změnu, a i široká veřejnost ji zpo-
zorovala aspoň od oné chvíle, když byl dán
na veřejnost projekt stavby drah sandža-
ckých.
Evropa
Praha
16
article
Nuže, kde by! »Fremdenbl.«, kde »Zeit,
při bezčetných výtržnostech, jež se na pří
klad v době oné páchaly ve smíšeném území
na českých menšinách; kde při výtržnostec
na vysokých školách německých; kde př
přepadání chorvatských Sokolů na jihu; kde
při útocích ve štyrské Ptují na Slovince
atd. atd.
A staneme-li u posledního aktu zahra-
ničné politiky, u annexe Bosny a Hercego
viny, nepozoroval »Fremdenbl.«, že němečt
obstrukčníci celých a plných dese
dní před širým světem odhaloval
rozvrat na sněmu nejdůležitějšího království
ve státě, a to že Evropě nic netlumečilc
o vnitřních poměrech ve státě?
Komu nyní u příležitosti politováníhod
ných demonstrací pražských se chce listy ví
deňskými namluvíti, že až teprxe minulým
pátkem pražským počíná býti znesnadňována
posice zahraničná?
Můžeme však oběma vídeňským listům
posloužiti i určitou ukázkou, že za hrani-
cemi dosti přesně vypozorovali, kdo to vlastně
v Rakousku délá neklid. Svědek jest Němec.
vydal své svědectví v berlínském »Tagu« a
možno ho tedy nazvati klasickým svědkem.
A co shledal zde? »My zmlátíme vše na
hromadu, tak«, dle »Tagu«, »vypadá poli-
tický názor světový německých radikálů a
společ. Jest však něco nesmyslnějšího, beze-
dnějšího než někdejší projevy Schönerera
»Wacht am Rhein«, kterou nyní Wolf
soudruzi zapěli v Praze? Slované jsou mo-
cenským činitelem; jsou tu a s nimi se musí
počítati, jako s Maďary.« Tak soudí »Tag«
Svědčí snad toto svědectví, že zdejší
Němci napomahají a napomahali vnitřnímu
klidu v Rakousku a že posilovali jeho mezi-
národní postavení a zahraničnou politiku?
Pražským výtržnostem předcházel tedy
mnohaletý, zlý způsob právě z oněch kruhů.
dolollu v dloni
Fremdenbl
Němec
Wolf
Slovan
Maďar
Zeit
Bosna
Evropa
Rakousko
Praha
Sokol
jih
Wacht be Rhein
17
article
kteréž dnes mají nejméně příčin svalovat
všecku odpovědnost ve věcech zahraničných
na — pražskou ulici.
Ale doufejme, že po všech posavadních
zkušenostech spíše se dočkáme nápravy
uklidnění její, než zpytování svědomí u těch
kdož z výbuchů její snaží se raziti si dráhu
k nepřirozené nadvládě v zemi!
pražský ulice
18
title
Převrat na Balkáně
Balkán
19
article
Naše zprávy.
Naše zprávy.
Sp. Z Bělehradu, 20. října. Zvláštui
vyslanec knížeté černohorského, bri-
gádník a pobočník Janko Vnkotič
přibyl dnes v poledne ze Záhřeba,
kde ho tamní policie zasta-
vila, dovedla na prefekturu,
prohledala jeho zavazadla
a vzala mu papíry a prův od-
ní listy. Černohorský vysla-
necbyl v zajetí 7 hod. Teprve.
když telegrafoval bar. Aehrenthalovi,
byl osvobozen. Toto porušení práva
exteritoriality vyslance cizího státu
způsobilo zde obrovské rozhořčení.
Když rozhlásilo se, že přibyl zvláštní
vyslanec černohorský Vukotič a jak
neslých né byl uražen v Záhřebě, se-
šel se u hotelu »U Moskvy«, kde je
vyslanec ubytován, obrovský dav ob-
čanů pod prapory Srbska a spřátele-
ných států, zpívající »Onamo, onamo!-
a volající »Živila Černá Hora i kníže
Nikola! Dolje Austrija!« Když vy-
slanec ubíral se do min. presidla
ke dvoru. lid vypřáhl koně z dvor-
ního kočáru a táhl jej s vyslancem
do ministerstva, kde předseda vlády
navštívil správce rakouského vysla-
nectva, a do král. paláce. Po Vukoti-
čově návratu sešel se celý Bělehrad
u hotelu.
Janko Vnkotič
Onamo
Nikola
Bělehrad
Záhřeb
Moskva
Srbsko
Vukot
Dolj Austrija
20
article
Válečný ruch v Solunu.
N Ze Soluna, 16. řijna. (Pův. dop. »N
L.«) Na páměstí před kasárnami konal se tu
včera velký tábor lidu za účastenstvi 15 000
osob všech věr a národností, kleré zde žijí.
Tábor lidu byf manifestací solidárností všech
Soloňanů proti Rakousku s Bulharsku. Mluvilo
sedm řečníků: Torek, Řek, Bulbar, Srb, Kuco-
vlach, Arnaut, Žid. Závěrečné slovo měl in-
spektor kucovlzšských škol-a člen mladotur-
ckého komitétu, jenž mluvil francouzsky. Všichn
řečníci vyzývali vládu k nejráznějším opatřením,
aby zachován byl status quo jak v Bulharsku.
tak v Bosně a Hercegovině. Lid volal: »Dol
Rakousko ! Dolů Bulharsko! Chceme vojnule
Před bulbarským konsulátem uspořádán
demonstrace a kočičina. Konsulát byl chráněn de-
síti jizdnými vojáky. Za to před konsulátem
srbským učiněna ovace.
Řek
Srb
Kuca
Arnaut
Žid
Rakousko
Bulharsko
Boseň a Hercegovina
Soluna
N L
21
article
Slovanství a zábor Bosny a
Slovanství a zábor Bosny a
Hercegoviny.
Jeden ze tří aranžerů pražské slovanské
konference poslal petrohradskému »Slovu« tele-
gram, kterým projevil jménem slovanství svou
radost nad záborem Bosny a Hercegoviny.
Prof. A. Pogodin v řečeném časopise roz
bírá tento i jiné projevy slovanských politiků
rakouskouherských a rozptyluje jejich illuse
Bosna a Hercegovina, budou-li připojeny k Cis-
lajtanii, budou se miti jako Dalmacie, pro niž
Rakousko Uhersko o ně stálo, aby jí dalo
»hinterland«. O Dalmacii už samyž vídeňšké listy
připouštějí, že Rakousko za sto let, co ji drží
ničeho pudstatného neučinilo pro její zvelebení
profesor
A Pogodin
Bosna
Bosna a Hercegovina
Dalmacie
Rakousko Uhersko
Rakousko
22
article
s sbáv oilšměns jnsle
23
article
Budou-li připojeny k Uhrám, budou se míti jako
Slovensko.o
Pisatel usuzuje: ať přistoupíme ku pro-
jektu bar. Aehrenthala a kterékoli strany, ne-
jeví se nám žádná určitá výhoda pro rakousko-
uherské Slovanstvo. Hledíme-li pak na něj s hle-
diska obecně slovanského, vidíme pro ně velké
nebezpečí. Věcí slovanských politiků ve Vídní
a v Pešti není podporovati hru, nastrojenou
Berlinem, nýbrž pevně a mužně hájíti zájmů
Slovanstva, ale tyto zájmy nikterak neziskaly
samovolným skutkem bar. Aehrenthala. Prot
slovanští politikové v Rakousku a Uhrách ne-
naleznou dobrých důvodů, aby mohli podporo-
vati jeho politiku. Oni se radují ze záboru, ale
současně dávají výraz obavám, že Německo tím
usilovněji potiskne se nyní k Adrii, ale při tom
doufají, že Rusko tomu zabrání. »Totě velm
velkomyslné, zvláště když rakousko-uherští Slo-
vané ztížili Rusku tento úkol, prohlásivše v de-
legacích, že zábor Bosny a Hercegoviny jest jim
sympatický. Prvému kroku Němeci k
k Adrii sami nebránili, ale nyn
zvou nás, abychom zabránili Ne
mecku učiniti krok druhýl«
Přímé jednání Bulharska
s Tureckem.
Adrie
jítlegace
Uhry
Slovensko
Vídeň
Pešť
Berlín
Rakousko
Německo
Rusko
Bosna
Hercegovina
Bulharsko
Turecko
24
article
Ze Sofie, 19. řijna. (K. k.) Mezi dele
gáty mladotureckého ústředníh
výboru a zdejším spolkovým kom
tétem byla dosažena ůplná do
hoda o všech sporných otázkách.
Byl společně vypracován protokol, v němž do
vozuje se bezdůvodnost turecko-b ul
harské války a vyzývají se vlády obou
zemí, aby vyslaly delegáty, kteří by vypracoval
modus pro urovnání dosavadních sporů. Protoko
byl dnes odevzdán bulharské vládě a bude zejíre
uveřejněn zde, v Cařihradě a v Soluni.
V úřadních kruzích se proslýchá, že dne
odjel na zapřenou do Cařihra d
delegát bulharské vlády, aby vyjed
nával s vůdčími tureckými kruby o sporné otázky
Z Cařihradu, 20. října. (K. k) Zvláštn
telegram »Sabahu« ze Sofije se praví
Mladoturečtí delegáti podepsali protokol o turecko
bulharské dohodě. Týž protokol přijal také miní-
sterský předseda Malinov, Lze doufati v dobrý
výsledek, proto není třeba konference.
e Bulharský parlament.
Ze Sofije, 19. října. (K. k.) Zejtra bude
vydán úkaz, jímž svolává se sobraní k řád-
nému zasedání na 28. t. m
Resoluce Čechů bělehradských.
Z Bělehradu, 20. října. Žijíci zde Čechov
přijali na schůzi resoluci, ve které s t a v
se proti dru. Kramářovi a psan
některých českých listů, schvalu
jlelch annexi.
oli
sro
Čecho
Čechov
Kramář
Sofie
b ulice
Cařihrad
Soluň
Sabah
Bělehrad
25
article
Kontrola na hranicích.
Ze Zemuna, 20. října. Od včerejška pro-
vádí se na hranici přisná kontrola cizineckýeh
pasů. Dva policejní úřadníci prohlížejí v každém
vlaku, zdali cestující nepřivážejí výbušné látky
do Srbska. Také jinde byla pohraniční policejní
služba zostřena, zejména také v Záhřebu.
„Černá Hora zbrojí“. ee
Černohorec v Praze žijící nám píše: Pod
Hímto názvem uveřejnil »Čas« ve dnech 18
a 20. října obšírný článek neznámého pisatele,
který ne právě hledanými slovy pokouší se
»správně« informovati českou veřejnost o nyněj-
ších politických a hospodářských poměrech na
Černé Hoře.
Z celého článku od první až do posledn
věty, vidno, že byl psán pisatelem plným nená
visti, ba úmyslné zlomvslnosti. Úmyslem pisatele
Zemuna
Srbsko
Záhřeb
Černá Hora
Praha
Černá hoře
26
article
V drobném prodeji
za eb
ranní čísle o sobě .
odpslední . . . . . . . za 2b
Ve Hlialkách na venkovš-
ranní čialo.
10 h
odpolední . . . . . . . . 4k
27
article
Inserát
plati sa hotově zapřed
Fředplaceni a inserty přljímá admlsl-
strace v Mazisnaké ulicí č. 3.
Tas nncházejí se též redakee
Lakárna a ozpedite „Národnich Lilste
Hukopisy se novracsjl
Mazisnaký ulice
Národnich Lilste Hukopisa
28
article
bylo za každou cenu snížiti dosavadní názor
o veřejných poměrech knížectví černohorského.
Není mým úmyslem polemisovati s vývody tohoto
neznámého pisatele. Pravím na svou čest, že
věci v článku uvedené jsou nepravdivy
a vymvšleny. O tom snad přesvědčen jest
i sám »Čas«, jak vidno z poznámky, připojené
na konci článku, kdež redakce sama prohlašuje,
že se všemi názory pisatele nemůže ani sou-
hlasiti. Věřím, že sama redakce uznává, že zprávy
pisatele jsou lživy. Přes to ale divím se, že je
ještě i dnes, za tak pohnutlivé doby, v jaké s
nalezá celá otázka balkánská, možno nalézti če-
ský list, který by propůjčil několik obsáhlých
sloupců zprávám, jichž jedinou snahou jes
s úmyslnou zlomyslností snižovati slovanský ná-
rod černohorský, před očima celé české veřej-
nosti. Jako Černá Hora za okolností daleko těž-
ších, po staleti dovedla uhljiti si svobodu a ne-
závislost, jest hotova uhájiti si tuto, bude-li toho
třeba, i dnes, zůstanouc věrna svým tradicím
D. V
a ideálům.
(Další telegrafické a telefonické zprávy
pozdě v noci došlé o převratu na Bal-
káně viz na straně 4.)
Bala
29
article
Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl.
V Praze, 20. října. (K situac i.) Roz-
řešení ministerské krise se protahuje. Jest po-
chopitelno, proč se to děje. Rakouská vnější
politika potřebuje nyní vnitřního klidu, a není-li
klidu, chce různými průtahy dáti situsci aspoň
klidný nátěr. Za tím účelem jsou dle „N. W.
Journ.“ na rozhodujících místech disposice t-
kové: Česká ministerská krise se má lokaliso
vat, aby se nerozšířila na celý kapinet a má se
hladce rozřešiti; jest třeba postarati se, aby
obstrukce z českého sněmu se nepřenesla do
parlamentu a nezpůsobila tam katastrofu; ny-
nější kabinet udržeti aspoň na tak dlouho, do-
kud delegace neukončí své práce; vyčkati.
bude-li poslanecká sněmovna sehopna vyřídii
nejnutnější státní a lidové potřeby, zejména roz-
počet, pojišťování pro stáří, sestátnění železnie,
finanční zabezpečení vodních staveb, annexi
Bosny a Hercegoviny a obchodní smlouvy se
Srbskem a Rumunskem. Ukáže-li se sněmovna
nedělnou, má se učiniti pokus nějaké nápravy.
V čem může náprava spočívati, je známo, jako
je nadevši pochybnost známo, kde sluší hledat
původ nynější krise.
Nejmenovaný český politik vyslovil se o tom
v rozmluvě se zpravodajem „Kur. Lwow.“ .
N W Journ
Praha
Bosna a Hercegovina
Srbsko
Rumunsko
poslanecký sněmovna
30
article
Čeští ministrové dle jeho mínění nemohou z
nynějších poměrů setr vati v kabineté a proto
bude-li nynější jejich demise zamíinuta, obnoví
ji. Jaký by mělo smysl, zůstávati na dále v kabi-
netě, když za nynějšího postupu Němců, kteř
sami nevědí, co chtějí, není ani pomyšlení na
plodnou parlamentní práci a ještě méně na ko-
aliční parlamentní většinu. Česká obstrukce n
říšské radě není věc hotová; poslanci se dosud
o ničem neusnesli. Ale jest jisto, že mezi českou
delegací a nacionálními stranami německými
jsou strhány všechny mosty a žádnému min-
sterskému umění se nepodahi vytvořiti mezi
námi a jimi modus vivendi ani v Čechách, ani
v parlamentě. Klíč od situace spočívá v rukou
strany křesťansko-sociálné. Avšak musila by se
dřive vymaniti z jařma německo- nacionálního,
z t. zv. německého souručenství. Nynější doba
volební agitace v Doln. Rakousích se k tomu
sice nehodí. Ale volby se vykonají tento měsie
a pak bude ještě čas, aby se do svolání parla-
mentu vytvořila nějaká nová koalice
Z Pešti, 17. října. (Radikální Srbově)
Pošťské listy šířily tyto dny pověst, že národ-
nostní klub na sněmě uherském je rozbit, poně-
vadž radikální Srbové buď z něho sami vystoupl
nebo budou vybídnuti, aby vystoupili. »Zastava«
Němec
Srbův
list
Srba
Čechy
Rakousy
Pešť
Zastava
32
article
Amerlcká škola.
Amerlcká škola.
Los Angelos, červen, 1908.
l rar
Americký system středoškolský je práv
tak extrémem svobedné volby, jako náš systén
jest axtrémem nucenosti, nezměniteinosti; už
tím je dánáz lidí, kteří ten systém udržují
i oněch, kteří jsou jím odkájeni. O výhodáeh
i nevýhodách amerického systému dalo by se
mnoho napsat; úsudky cizích kritiků se liší, jak
úsudky se musí vždy ostře lišit na všem, co je
veliké a odvážné, Ale to není tentokráte před
mětem úvahy a tak jen zase skromně pozname
nám, že já sám vidím nejlepší nejracionálnějš
rozluštění problému ve zlaté střodní oestě, po
kud se týče látkové podstaty systému a co nej
užšího přichýlení k americkým methodám, po
kud se jedná o organisaci a formální osnov
systému, což obojí je tak nezbožné pium desi
derium, že bozi asi odeprou mi splnění mé touhy
v mé vlasti za mého života; a poněvadž mám
předtuchu, že se nebudu ženit, ani moje dět
se už toho nedočkají.
Tedy opakuji: že americký systém jest
extrémem svobodné volby. Jako v americkém
restaurantu obyčejně můžete zvoliti jednu z pěti
desíti úsporných kombinací chodů, tak v ameri-
cké „vyšší škole“ (high-school) můžete si zvo-
liti jeden z pěti, deseti kursů, maje vždy sve-
bodnou vůli během těch čtyř let změnit účel-
nost svých studií a co už vykonáno v jednom
kursu, dáti te převěsti na onen druhý procesem
takřka mafematickým. Připominaje, že školy jsou
valnou většinou pro obé pohlaví společné —
o čehož dobrých výsledeích nemám nejmenší
pochyby — vypisují opět z onoho školního mě-
síčníku seznam kursů, uveřejhěný pod záhlavím
„Curriculum“ .
Na prvním místě je Obchodní kurs, jenz
na příklad vžaduje dvě léta zngličiny, jeden
Los Angelos
33
article
rok Obecných věd, dvě léta účetníctví, rok
krasopisu, dvě léta těsnopisu a psaní na stroji,
rok amerických dějin, půl roku oekonomie, půl
roku práv, rok arithmetiky, pět let (jež ovšem
jsou zkombinována v praxi na čtyři) volených
předmětů. Hodně jako obchodní akademie,
řeknete. Právě tak mohl bych jmenovat kurs
za kursem a řekli byste: moderní kuchařská
škola (jež jmenuje se Domácí oekonomie a vy-
žaduje dvě léta právě tak kuchyně, jako moder-
ních řečí, historie nebo angličiny) — a zase
reálka s přídechem techniky — a zase: odborná
škola toho nebo onoho druhu. Až konečně, přes
různé ty architektické a strojnické školy přejde-
me k desátému a jedenáctému kursu, jež při-
pravují pro státní universitu californskou a pro
kollej Stanfordovu, též v Californii — ale i tam
kdybych vypočítal předměty, nenašli byste mno-
ho očividné parallely s naším gymnasiem.
Stanfordův
34
article
Vypsal jsem toto vše, abych lépe mohl vy
značit jednu zvláštnost amerického systému
Podlízavost a otrocká prosebnost žáků je vylou
čena též tím, že strach před možným neúspě-
chem v jednom předmětu nevrhá dotyčného
v křeče zoufalství nad výhledem ztráty roku.
Neboť skončí-li se jeden semestr neúspěchem
v tom neb onom předmětu, dotyčný jednoduše
opakuje onen předmět, ve všem ostatním jdn
dále, kde přestal v semestru minulém; a kdyby
náhodou mu čas, zbývající do dovršení čtyř let
studií, nedovoloval nahraditi ztracený semest
v tom kterém předmětu, jednoduše, když v něm
sesílí, vezme v jednom semestru dvojí dávku
Leč ani tam profesor není jedinou cestou
k úspěchu. Zactvo má nejen „self-goverment-
committée“, nýbrž i „scholarship-committée“ —
„školské komité“, jež, jak píše zase můj měsič-
ník, „má tři účely: 1. Pomáhati pozadu zastá-
vajícím studujícím. 2. Míti v přehledu všechuy
žáky, kteří propadli v jednom nebo více před-
mětech a 3. rozhodnoutí, má-li žák.
jenž selhal ve třech předmětech
zůstti ve škole, čilI ntc. Ku prove-
dení prvního podu, v úřadovně komitétu jes
35
article
vyvěšena listina všech studentů, již budou z-
učovati pozadu zůstalé. Toto zaučování pomůže
mnohým, již jinak by propadli. V druhém pří
padě žáci jsou požádáni, aby přinesli komitétu
každého týdne výkaz o tom, jaký pokrok čin
v předmětu, v němž propadli. Účelnost třetíh
bodu jest založena na faktu, že žáku, jenž pro-
padne ve třech předmětech, je lépe býti mime
školu, než v ní; alespoň jeho místá je třeba pro
někoho jiného. Ovšem, jsou výjimky atd.
Tak tu to máte! Ta chamraď vylučuje ne-
jen nezdary, nýbrž i omezence a nedbalce ze
svého kruhu! Nečeká se s třesoucími srdci na
pana ředilele, až bude „číst hlavní konferenci“?
nechodí se žebronit před hodinou a po bodině.
ani osobně ani prostřednictvím rodičů, aby
ještě tentokráte synáček dostal dostatečnou mi-
sto nedostatečné . ..
V republice dospělých i škola je republ-
kou; a budiž doznáno, že republiky mládeže
jsou poctivější, vzájemně obělavějšl, demokrati
čtější a mužnější, než v mnohé příčině ta repu
blika dospělých, pro niž vychovávají materiál.
Neboť americké ovzduší má mnoho škodnýeh
bakťerií, jež začnou účinkovati dříve nebo po-
zději... Je vždy něco shnilého ve státě dán
ském; kdyby nebylo, lidstvo by se ukousalo
nudou a zalklo samou dobrotou.
36
article
Ale začal jsem vlastně o školním časepis
té zlaté mládeže, pro nějž žactvo má právě tak
své komité, jako pro svou samosprávu nebo jak
má svůj hasičský sbor. Je tu hlavní redaktor
asistent-redaktor, obchodní ředitel a jeho asi
stent, je tu „artista“ a celý sbor reportérů pro
jednollivé odbory samosprávy, od athletiky po
„společnost“, od „meziškolských zpráv“ až p
kritické poznámky o jiných školských časo
pisech, s nimiž si dotyčný magazin „vyměňuje
často přes celou americkou pevninu. „Nechceme
a nezkoušeli jsme“, čtete v jednom z čísel, „být
povídkovým magazinem nebo komickým přídav
kem k nedělním novinám. Chceme býti škole,
čím průměrné komunitě je denní tisk“ A v tom
leží hlavní vnitřní rozdíl mezi tímto tištěným
a naším litografovaným časopisem — nemluvic
už ovšem o rozdílu vnějším, který jsem akcen
toval, obávám se, s dost sentimentálním patho
sem.
Pouze asi desetina místa je zabrána v onou
losangelském časopejsku náběhem k literatuře,
jímž v našem případě bylo druhdy vyplněno
všech šestnácte stránek. Ale i těch šest, sedm
tišněných stránek zdejších vydá poměrně za
hodnou dávku naší „literatury“ — ačkoli jen
kvantitativně. Kvalitativně my sextáni, zdá se
mi, přece jen jsme byli při vší té naší zkrouše-
nosti a stlačenosti o trochu dále; náš esthetický
smysl přece jen byl, myslím, jadrnějšího zrna.
37
article
Byli jsme fantastové, snílkové. Ze čtyřiašedesáti
stránek každého čísla onoho školského měsíč-
níku, dýchá praktický, svobodný Američan, jenž
je si vědom svých práv a met, své důstejnosti
a svého místa ve společenském systému. Není
otročen staršími a nebude otročit mladých, až
dospěje; napodobuje nyní systém dospělých,
až dospěje, je-li dobrého zrna, bude se snažiti
do toho systému přiněsti tutéž opravdivost, ne-
zištnost a mužnost, jež byla v praxi na jeho ško
lách.
Tedy časopis je vyplněn zvláště osobním
a vnitřními záležitostmi školy. O baseballových
zápasech, o divadelních představeních a před-
náškách v nádherném školním auditoriu, o de-
batách s jinými školami, o společenských zába-
vách, o čistě školských záležitostech. A nejedna
stránka, kde právě vybylo místo, skropena je
svěžím školským vtípem, často srozumitelným
jen žákům samotným v celém svém pertinent
ním dosahu. A nejen vtipem, jenž zasahuje
žactvo: často ten i onen profesor dostane svůj
díl, řekne-li něco v nestřeženém okamžiku, o
polehtá znamenitě vyvinutý americký smysl pr
humor. Jeden z těch „vtipů“ je docela obdob-
bou čehosi, co se stalo jednomu z našich pro-
fesorů, jenž v rozčilení prohlásil — „nebude-l
vinník vypátrán, že bude vyloučen“. Ale před
stavte si, co bylo by se stalo, kdybychom my
Američan
38
article
tak byli ten vtip udali ve svém časopise a ten
časopis pak padl do rukou císařských králov-
ských našich tutorů!
Magazin obsahuje ovšem i dobrých několik
stránek dobře placených oznáměk: pro to má
svého „business-managera“. Celkem vzato, je
v něm více oznámek, než „literatury“; jisth
tolik humoru, jako té „literatury“... Ale ce je
nejpodivnější: oslí uši a husí krčky mládí nikde
se neprostrkují z těch stránek směšně akcento-
vaných sebevědomím, anebo přílišným přikládá-
ním důležitosti činům a právům, jež py našim
ubohým stroječkům na žvýkání řečtiny a litur-
ziky popletly hlavu... Opakuji: ti hoši a t
děvčata mají už jednu věc k svému dobru, když
vyjdou z té vyšší školy: mají dosti správnou
perspektivu svého poměru ke kommunitě . . . Ni
jim hned tak nepoplete hlavu slavomamem; nie
je hned tak nesrazí v prach nedostatku sebe-
vědomí a sebeúcty... Nevyjdou z té školy ani
jako dravá zvěř z klece, ani jako ten domácl
dobyteček ze stáje ..
39
article
Svobodní, jdou vstříc svobodě; a kdyby
všichní zůstali věrni tradicím školy, jich svo-
boda i v jich dospělosti měla by mnoho z poe-
sie a jednoduchosti jich školní svobody ... Na
štěstí, lidstvo už začíná si uvědomovat, že díte
jest oteem muže a ženy; ale ovšem, Amerik
musila býti první, jež ten zdánlivý paradox
uplacnila v praxi. Doufejme, že mladá Amerika
vychová tu starou k lepším cílům... A co se
týče Evropy . ..
Nuž, má-li čtenář pana synáčka v gymnasiu
nebo reálce, nechť jen laskavě tento feuilleřon
honem uklidí z jeho dosahu. „Co bylo pro mme
dobré, je taky dobré pro kluka,“ — si asi po-
myslí; a já s ním souhlasím. Pořádné jho vy-
stačí na několik generací volů; proč by náš
středoškolský systém nestačil pro generaci za
generací naší inteligence? V jednom případě
voli jsou dělání pro jho a v druhém jho dělá
voly — toť vše.
Jan Havla s a
Havel
Evropa
mladý Amerika