3
masthead
5. března 1900
5
article
hraditi, co dle domnění zaměstnavatele bylo
s dlnpo b
zmeškáno.
Námitka, že úřadnietvo soukromé musí
v neděli vyřizovati došlou korrespondenci, po
strádá též váhy. Je-li v několika závodech
možno, že došlé dopisy vyřizují se teprve v pon
dělí, proč by to při dostatečné vůli nebylo
možno v závodech všech, jakéhokoli druhu
Jeť věru málokterá záležitost tak důležitá, aby
nestrpěla odkladu jednoho dne, vždyť i v záleži-
tostech směnečných, kde nedochvílnost nejhorš
může míti následky, předně neděle a svátky za
dny jednací jsou nepřípustny a za druhé stano-
vena při nejdůležitějších momentech odkládae
lhůta dvou dní.
Jedině obava před konkurencí jest za ny
nějších poměrů závažným důvodem proti zave-
dení všeobecného nedělního klidu. Najdou se
vždy a všude zaměstnavatelé, kteří, když jich
konkurenti byli by ochotni nedělní klid zavěsti,
z pochopitelných sice, ale odsouzení hodných
důvodů na požadavek tento nepřistoupí. Schází
dobrá vůle, schází cit pro spravedlivé požadavky
zaměstnaných, diktuje zde hamižnost, která ne-
může býti omluvena ani těžkým dnes bojem
existenci. Tu nemůže pomoci, než zákon.
6
article
Tím většího uznání zasluhují ovšem za-
městnavatelé, kteří správně pochopivše svů
prospěch, vidí ve svých podřízených ne pouze
placené a odvislé pracovníky, nýbrž i lidi, ma-
jící právo na honprář i lidskou existenci. Cel
řada zaměstnavatelů zavedla již navzdor kon-
kurenci a jiným námitkám dobrovolně celoročn
nedělní klid, jinde dopřáván úřadnictvu klid v
měsících letních, jinde opět aspoň klid neděln
střídavý.
Bohužel, že mnozí lépe situovaní soukromí
úřadníci sami zavedení nedělního kludu zne-
možňují svou nepochopitelnou horlivostí ve
službě; než, toť interní věc stávu našeho, kter
časem dojde nápravy.
Soukromé úřadnictvo spatřuje na ten ča
jen v dobré shodě se svými zaměstnavateli zá-
ruku brzkého splnění životních požadavků stavu
a žádá na zaměstnavatelstvu a těch, jimž jest
bdíti nad uspořádáním sociálních poměrů
»Učiňte prozatím splátku na naše pohledávky
práva a spravedlnosti a neodpírejte nám vše
obecného, úplného nedělního klidu t«
7
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, dne 4. března.
Obrázky z říše Vilémovy. Zatyka
čem stihaný poručík pruský Wessek
jenž spáchal zemězrádu ve prospěch cizí moci
uprchl do Ruska. — Malíř »slavných« Hohen-
zollerských úspěchů povýšen byl, jak již sdě-
leno, Vilémem II. do stavu šlechtického. Znak
jeho přiští navrhoval a namaloval mu sám
Vilém II. Malíř a malíř! — Francou z s ký
satyrický líst »Ríre«, jenž urazil královnu
Viktorii, zakázán byl — v Německu na
dvě leta. — V Ostrovu zatčen byl gymnasista
Rowinski, u něhož nalezeny polské knížky.
Nyní jest říše německá opět mimo nebezpečí. —
Vilémem II. inspírovaný, aranžovaný i dekora-
cemi opatřený divadelní kus majora Lanffa:
»Eisenzahn«, jenž Hohenzollery slaví do nebes,
uvítán obecenstvem berlinským za své prémiery
mrazivě. Tisk chváli při něm dékorace a sna-
živé výkony hercův. Nicméně po jeho provedent
autor (který vlastně?) pořádal pro obdivovatel
kusu hostinu o 150 přiborech, při němž šam
paňské vrátilo mnohým náladu, které při pro-
vedení premiéry pozbyli.
Bouře a skandály ve schůzi
sněmovní.
Vilém II
Franca
Rowinski
Vilém
Praha
Vilémov
Rusko
Německo
Hohen
Viktoria
8
article
Italská sněmovna projednává právě o vý-
minečných opatřeních proti tisku, proti spolčo
čání atd., kteráž po známých krvavých bouřích
když obstrukce tehdy již vyřízent jich sněmov
nou byla zmařila, zavedena byla prozatímně
královským dekretem, jež ale již i kasačn
soud musil prohlásiti za akt nezákonný. Zod
povědné za akt ten ministerstvo Pelouxovo obrá-
tilo se znovu o souhlas ku sněmovně. Tato
usnesla se jen nevelkou většinou na přechodu
k podrobnému rokování. V tomto zahájila však
krajní levice (racikálové, republikáni a socia-
listé) proti předloze vládní opravdoyou
nikoli líčenou jen obstrukci a rozčílila tím více
vládní kruhy, kteréž po výhrůžkách opposice
zabít . . . Já se bránil . . . Kéž bych se ne-
byl nikdy bránil! . . . Duše křesťanské, jsem
bezbožný hříšníki
Vzlyky a slzy udusily jeho hlas. Všichni
mlčeli. Seňora Juana se zbožně pokřižovala.
— Teď — řekl poutník, zvedaje hlav
— jsem se zaslíbil, že ztrávím celý život pout
do Santiaga a prošením za almužnu. Ve svátek
se postím .. . protože byl svátek, když.
Juan
Santiago
9
article
Nu, teď již víte, koho tu máte . . . Nepopřál
hyste mi koutku, kde bych ztrávil noc?
Seňora Juana vstala a rozložila nejčerstvější
a nejměkči slámu ve přístavku vedle domu,
němž byl pro letní dobu pobyt znamenitý. Vzala
pytlík mouky, a položila ho jako podušku,
když byla takto upravila závidění hodné lože.
zavolala na svého hosta. Ale ten rozevřel svů
měch, vyndal z něho hranatý kámen, jehožtc
obrysy byly na měchu znáti, a položil hona
místo mouky; a na to ulehl na slámu. P'atrně
byl unaven, vysílen; bylo zřejmo, že již ne
může učiniti krok.
Po jeho odchodu se dívky zase snažily
tančiti, zpívati a baviti se. Ale činily to chabě,
bez veselosti, bez pošťuchování se, a be
chechtotu. Poutnik je zarázil. Zpívaly dialekten
popěvky tohoto obsahu:
Všechny žaly minou, minou,
slavný svatý Martinel
Všechny žaly minou, minou. ale sn
ale moje žaly ne.
A chlapci jim odpovídali, pravici za uchen
houpajíce télem:
Juan
10
article
Hodinku až budou zvonit,
neptej se, kdo zemřel as
Možno, milé děvče moje,
já že zemru v onen čas.
Časně z rána, když milosrdná stará seňora
Juana šla do přístavku donést hostí nádobu
čerstvého a kouřícího se mléka, shledala jer
sležené místo na slámě.
Kámen zmízel a člověk též, pokračuje na
svě věčné cestě.
čekaly jen nějaké obstrukce polovičaté, neúčinné,
jen ko zkonejšení voličstva jakž takž pro-
váděné.
Zklamání ono podráždilo i předsedu sně-
movny, muže z vládních řad, rovněž nedávno
jen několikahlasou většinou zvoleného, do té
míry, že když poslanec Ponfono navrhl, aby se
o udělení dovolené poslancům — o každém z
čtyř žádajících zvlášté — hlasovalo dle jmen,
prostě odepřel vyhověti návrhu tomu, poněvadž
hlasování dle jmen jest prý zárukou politiekou
a lze je tedy prý připusliti pouze pro politické
otázky. Co by tomu v jednacím řádu odporo-
valo, jest prý pouze — »mrtvá písmena«. Hned
také tázal se předseda sněmovny prostě: »Kdo
jest pro všechny dovolené žádané poslancile
Jako jedenmuž povstaly pravice a etřed.
Juan
Ponfono
11
article
Z krajní levice ozvala se bouře výkřiků proti
předsedovi, ten ale již dal slovo st. tajemníku
Bertolinovi, by odpověděl na jeden dotaz Luz-
zatův. Dříve ale ještě, nežli Bertolini jen úst
mohl otevříti, zaburácela z levice
nová bouře. Křičelo i — v rytmi-
ckém tempu volalo se — »J mén
předčítati! Jména předčít a tils
Četní pojslanci levice tloukli na
pulty, odšroubovali po loňských
selenáchl přišronbovaná ji ch
prkénka a tloukli do stolků tak,
a ž seněkoli ko pultůsvku sly roz le-
tělo. Třikrát pokusil se Bertolini mluviti, tři-
krát byl ukřičen. Tu přerušil předseda
schůzi a pozval důvěrníky krajní levice k sobě
na porádu. Shody ale nedocíleno, protože krajní
levíce prohlásila, že s právo na hlasování dle
jmen nijak obmezovati nedá,g ol odei
i Když o šesté hodině bylo zasedání sně-
movní opět zahájeno, prohlásil předseda, že
také on nic ze svého výkladu odvolati nemůže-
Poslanec Pontono odpověděl, že krajní levice
přicházela až dosud předsedovi, pokud možno,
vátříc,že ale na dálebíu de há jit
dobréprávo svojevšemi pro-
středky. Předseda žádal po té Bertolina, aby
pokračoval ve své odpovědi na dotaz. 1 » Ne
Hlasovat dle jmen]« zchřiněo z krajníh le icu-
A opět bušeno na pulty všen i silomi a ropet
i jiný shlůšující čuboz všeho doiliů. Vřeuseda
vývstal a liteval, že l ajní levice porušuje evo
bodu parlamertní, al z její levice burácela od-
pověď: Nikoli!- Není ravda ! Svebedu poru-
šujete vy!« Předseda pak odročil rychle schůz
na pondělek. Praví se, že předsednictvo vzpír
se nalehání vlady, aby dalo provésti změnu
jednacího řádu bez debaty prostým odhla-
sováním. Vytrvá-li v odporu — levice bude
v bouřích a obstrukci zajicté pokračovati —
dojde k rozpuštěnní sněmovy. Ale výmineční
opatření politická budou pohřbena.
Bertolini
Pontono
Bertolin
letělo
12
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
V Praze, 5. března.
Mezinárodní zápletky
Sensační, a při nejmenším povážlivé od
halení učiněno právě — v Australii. Jest všal
způsobilo naplniti starostlivostí Evropu a přede-
vším všechny evropské přátele míru. Zjištěno
nyní, že Chamberlain tázal se v Sidneyi (po-
dobný dotaz učinil i v Torontu v Kanadě), byly-li
by ochotny britské osady australské (povinny
k tomu nejsou !) vyslati ještě dalších 2500
mužův do jižní Afriky. Dotaz obsahoval však
i dodatek důvěrný (jenž ale od pátku
večera jest prozrazen): »když by vlastního
vojska anglického musilo se jinde
(než v jižní Africe) užíti.« Australské státníky
zarazilo toto slůvko »jinde« v Chamberlainově
depeši i přáli si nejprvé znáti jasnější výklad
jeho. Konaly se pak důvěrné porady minister
stev anglických osad, ministrpresidenti jejich
zdráhají se ale sděliti veřejnosti
tamní, ba i parlamentům oč jde, ale
prohlásili, že jde o věci »nanejvý
důležité.« Pouze ministrpresident. Nového
jižního Walesu žádal Chamberlaina telegrafieky
by směl sděliti pravý obsah depeše jeho.
Chamberlain odpověděl ale, že se musí dříve
dotázati ministerstva vojenství.
Chamberlain
Chamberlainův
Praha
Austrálie
Evropa
Toronto
Kanada
jižní Afrika
Afrika
Wales
13
article
V Anglii samé soudí, že věc se týkál obavy
před konfliktem s některým mezinárodním stá-
tem. Jedna čásť obecenstva udádi věc tu v sou-
vislosts nedávno odepřeným odesláním in-
dických koní do jižní Afriky i s poměrem
anglo-ruským, anoť Rusko počíná- prý již pochopo-
vati, čeho by se musilo nadíti v budoucnosti
od zvítězivší v Africe Anglie; druhá část
pozorovatelů připomíná pak, že napje tí
mezinárodemfraneouzským
meziAnglií, její národemivládon
přiostřilo se tak, že s jedné— strany
pouze výstava světová a známá vlažnost nyněj-
šího ministerstva Waldeck-Rousseauova, s druhé
strany pouze obtiže jihoafrické oddalují sku-
tečný výbuch nepřátelství, který by ale někte-
rou nenadálou události, na př. pádem minister-
stva Waldeck-Rousseauova, výbuchem vášně li-
dové zde i onde mohl býti urychlen. Zvláště
v posledním směru obavy jsou až přílišcopod-
statněny. Vzpomeňmež jen mocného hněvus lidu
francouzského, jakýž propukl v přístavu St
Malo na zvěsť o porážkách burských. Do pří-
stavu vjela anglická loď »Victoria«, ozdobená
za příčinou vyprostění Ladysmithu vlajkami.
Na hrázi přístavní shromáždily se obrovské zá-
stupy lidu, volajíce »Prly č s Angličany
odšu an
Rousseauův
Victoria
Angličan
Anglie
jižní Afrika
Rusko
Afrika
stva Waldeck
ší ministerstvo Waldeck
14
article
Sláva Burům !«
Na hlavní bráně k městu vztýčen pal
práportransvaalský. Anglieká toď vzhle-
dem nu demonstrace ty uznala za dobré vlajky
cnu
své sejmouti.
Povážlivějšího rázu nabývají zjevy tyto
jež bývají vždy úvodem k mezinárodním zá-
pletkám, velkými bouřemi v Kanadě.
jimiž tamni Francouzové demo-
strují jak pro Bury, tak pro
vlastnímu jhu, Brity jim vnuce-
nému. V Kanadě, jež ješté před 150 lety
byla državou francouzskou, má francouzský
živel se žívlem irským, jakož včera jsme po-
znamenali, značnou většiu proti Angličanům
i Skotům, a ještě v létech osmdesátých po-
koušel se zřejmým odbojem pod vůdcem Rielem
setřásti jho anglické. Vzpoura tehdy byla po-
tlačena . . . Nynější události v Monstrealu vy-
jímají se skutoně ale jako předzvěsť nového
odboje, jako předzvěst, jež by mohla v mafe
ské zemi, ve Francii, vyvolati plaménný ohlae.
Francouz
Angličan
Skot
Vary
Kanada
Bura
Francie
15
article
A plameny tyto při znám
vznětlivosti lidu franeouzského
snadno mohly by přejíti ve sku-
tečný veliký požár, jímž by bu-
dova evropského míru mohla hrav
chytnouti od krovu. Že toto nebezpečí bouří
kanadských v Londýně již nepodceňují, viděti
dle toho, že dali milici v kanadském
kraji tom povolati do zbraně.
Situaci zvětšuje, že fanatikové angličt
volají po přímé anexi obou burských republik,
kteráž musí přece vzbuditi tuhý odpor u samých
státův na kontinentu, neboť prohlašují li dne
už z Berlína, že jest zájmem Německa,
aby Anglie nebyla vojensky o s la-
bena (nový doklad o upřímnosti Vilémových
citů k Rusku!) jest zajisté na druhé straně
nemenším zájmem Ruska a Francie, aby Anglie
nonabyla úplným zdoláním burských republik
přílisné převahy uvolněním svých vojenských
sil jihonfrických pro jiné díly světa. Mezinárod-
ního tohoto nebezpečí, z myšlenky anexe ply-
noucího, však ani za mák nezdá se dbáti veřejne
mínění anglické. Zjevno tak z toho, že u nio-
nističtí poslanci parlamentu lon-
dýnského podporují promemori
k anglické královně, by obě repu-
bliky burské anektovala.
Vzteky šovinístů angliekých proti oněm přá-
telům míru jeví se ostatně nyní tím Brutálněji
čím sklíčenějšími byli za vítězství burských
Ve Stratfordu na př. zpustošili domy a krámy
všech odpůrců války způsobem nejsurovějším
Nově boje.
Vilémová
Londýn
burský republika
Berlín
Německo
Anglie
Rusko
Francie
Stratford
16
article
Soustředění burské moci ve státě oranž
ském jest hotovo. Tak ujišťují aspoň brusselské
prameny. Generálové buršíi Dewet a Delarey
zaujali pevné postavení. (Kde?) Kyné prý —
dle nedělních zpráv ranních — veliká bitva
sborů těchto s armádou britskou. h os
V soukromých zprávách transvaalských
udává se počet Burů v poli teď pouze asi n
45.000 (po odečtení ztrát). Informační úřady
obou republik vydaly každému občanu, dostaviv
šímu se do šiku válečného, průkaz osobnosti
jejž musí stále u sebe nositi, aby zjišťování
mrtvých bylo usnadněno. Takých průkazů bylo
pak vydáno do 15. ledna tohoto roku pouze
46.500.
čěn
nsi
Tragedie války.
puboj
Zajatý Grouje dopraven byl na válečnou
loď »Duwis«, kotvicí pod Simonstownem (poblž
Kapského města), kdež vyhraženy pro něj a pro
jeho choť kabiny admirála Hlarřisa.
Dopisovatel londýnského »Daily Chroniclu
zaznamenává, že v Cronjeově táboře jie vlil
zyláště ženy neobyčejnou od
vahu; zaoinejstralšinlějšího bom
bardovánípělyhymny.
Mnohé z ukořistěných pušek burských mají
nápisy: »Pán posilní zbraň tutol« Když zajale
byli odváděni, zpívali hýmny. Dle vypravován
několika zajátců dal Čronje osm burgherů,
již vyzývali soudruhy ke kapitulaci hned oa
počátku, pro výstrahu jiným, zastřeliti. Ovšem
tvrzení to nedochází všude víry.
Listy afrikandrů tvrdi, že komandantu
Ferreiovi nepodařilo se Cronjovi jen násled-
kem zrády v čas přispěti. Oblíbený velitel
tento, vída, jak osudné následky mělo zpozdění
jeho v zápěti, sám prý se zastřelil
nebyla prý tedy smrt jeho následkem nahodilé
nehody, jak se původné oznamovalo.
Hlarřiso
Daily Chronicl
Ferrei
17
article
zě oti Telegra m y.es doti
Z Londýna, 4. března. (C.-B.) Rent.
kane. oznamuje z Dordrechtu ze dneška: Di-
vise generála Brubanta napadne dnes po
celonočním pochodu Bury, kteří mají silné po
stavení u Labuschagues Neku.
Z Nového Yorku, 4. března. (C.-.
»Woride uveřejnuje kabelový telégram trans
vaalškého vyslance dra. Leydie a, v němz
tento prohlašuje, že Burové si pře
nyní uzavřiti mir, ale že trvajlíl n
neodvislosti.
Ze Sydneye, 4. března. (C.-B.) Reuter
kanc. oznamuje, že Cha mb'erlain sem za-
slal žádost, aby kolonie austrálská dala k di
sposici pro jižní Afriku dalších 2000 mužů, př
čemž podotkl, že by říšská vláda nesla vešker
náklad. Premier-ministr austrálských kolonií od
větil na žádost tu, že kolonie jsou ochotny
i nadále účinně spolupůsobiti.
Z Colesbergu, 4. března. (C.B.) Angli
cké oddélení na výpravě pro zkoumání terrénu
zjistilo, že most přes řeku granžškou jest ne-
poškozen. Na druhém břehu bylo viděti 50
Burů, kteří ustoupili, když byl vystřelen proti
nim granát. Anglický tábor byl přeložen včera
do Barnery, 7 mil severně od Colesbergu.
Z Nového Yorku, 4. března. (C.-B.)
Washingtonský dopisovatel novoyorského »He-
raldu« oznamuje: Oběma válčícím stranám bylo
dáno na srozuměnou, že president Mac Kin-
ley jest ochoten, kdykoliv si toho budou přáti,
prostředkovati. Státní departement nemá prý
však žádněho důvodu věřiti, že si Anglie pro-
středkování přeje, byť i Transvaalsko chtélo.
Brubant
Burová
Mac
Londýn
Dordrecht
Bura
Labuschague Nek
Nový York
Afrika
Barner
Anglie
He
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Pravice. V poslední době dály se po
kusy, aby vzkřísena byla opět pravice vo víden
ském parlamentě, jež právem pokládána byla za
mrtvou od té chvíle, kdy prohlásily dva kluby
z ní, že odsuzují způsob, jakým brání se náro
český a jeho zástupci proti křivdě na něm
spáchuné, ba že o to přičiní se ze všech sil.
aby odpor tento byl zlomen. O tom nejmenší
nemůže býti pochybnosti, že pro náro
český té doby nejdůležitějši je jazykové
právo jeho, poněvadž ono je podkladem jeho ná-
rodní existence, jak ale bylo by možno, aby
poslanei čeští zůstali ve spojenství s těmi, kteří
jim hneď z předu ohlásili, že jedinou taktiku,
kterouž dle daných poměrů mohlo bybýti do-
saženo úspěchu, zavrhují a eventuálně proti ne
se postaví a ji potírati budou1? Že takse
zachovají stoupenci strany katolicko-lidové, nás
nepřekvapilo. Wolfovská a německo-nacionální agi-
tace trhá po kusech zdivo z jejich dříve nerozborné
pevnosti a proto ze strachu před decimováním
hlasovali tito páni spojenci nejednou již proti
nám. A jestliže neučinili tak všickni, většina
jich aspoň při hlasování o národnostních otáz-
kách odešla a nás seslabila. Týž pan dr. Eben
hocb, který napsal před dvěma lety brožuru
doktor
Eben
katolickýlidový
19
article
v níž dokazoval svým lidem nad slunce jasněji
že jazykovými nařízeními v níčem ani dosti mál
nestane se Němcům příkoří, dnes píše pro židov
sko-německé publikum vídeňské divadelní kusy
v ohledu nacionálním tak znamenitě již se vy
barvil, že by dnes beze všech okolků vstoupit
mohl do německého poručenství. Nemylme se.
Doba, kdy mluvilo se v Rakousku o tak zva-
ných »spravedlivých Němcich«, je ta tam. Není
tomu dávno, co takovým »spravedlivým Něm-
cem« byl i kníže Liechtenstein, nynější vůdce
antisemitů, přečtěte si jeho řeč, kterou měl
roce 1898 vo vídeňském parlamentě. Co zbylo
vůbec z té silné strany německých federalistů,
kterou komandoval druhdy a takovou energi
a s takovým zdarem Greuter? Nejdříve odloup
se od ní Liechtenstein se svou 16člennou gar-
dou, aby po létech udělal salto mortale v tábor
antisemitů, mezi nimiž — připomínáme May
redra — jsou zrovna tak vzteklí nacionálové
jako Wolf. Potom odešel k vůli německé staats-
sprache Lienbacher. Dále se odklonilo od ně-
meckých federálistů tak zvané pravé centrum
pak Zalinger a v posledních (řech létech opu
stilo tábor klerikální neméně než 9 poslanců, je
zařaduje nyní kancelář sněmovní mezi divok
Němec
Liechtenstein
May
Wolf
Rakousko
Německo
20
article
Na druhé straně mäme Poláky — Slovany, je
nom že u nich obsah tohoto pojmu docela
jiný, než u nás. My ssali po národním probu
zení svém vědomí slovanské s národním vědo
mím specielně českých zájmů, u náš jsou t
nerozlučitelné pojmy, jinak u Poláků. Tam vě
domí slovanské zhynulo úplně v bratrovražed
ném boji, dnes pak je jistě příliš něžnou, ne
důtklivou květinkou, než aby snesla ostřejší víi
a drsnější počasí. Poláci provozují v Halič
zvláštní politiku. d Json jediným kmenem národa
polského, který po roztržení vlasti polské v
směru národním může se vyvíjeti zcela svo-
bodně. Je přirozeno, že snaží se, aby v tomto
prozatím bezpečném útulku své národnosti e
nejvíce sesílili a se zmohli. Jejich zájem stýkás
v jedno s okamžitou tendenef, kterou sleduje
tato říše ve své zahraničné politice a tím vy
světluje se, proč Polákům zde itako nápadněse
přeje. Poláci jako praktičtí politikové zlokolnostiit
kořistí a pokud nebudlou nuceni, nezkazí si to.
Polák
Halič
Slovan
21
article
Vždyť jejich nynější politika neznamená nic j-
něho, než konati přípravy pro věcí příští. Již
toto jejich zvláštní postavení v této říši, vzda-
luje nás od nich. Nemůžeme za to, ani my,
ani oni. Vi taktickém postupu nemůže l být
zajedno ten, jemuž nezbývá nie jiného, než
na ránu mu zasazenou, odpověděti zoufalým
odporem s druhým, jenž býčkán a protežován,
čeho si přeje, všeho má v nadbytku. A toho
by si měli povšimnouti nadšení kazatelé
nezbytnosti, aby zachována byla pravice it
kteří dnes konstruují již dvě organisace: pra
vici a — majoritu. Je to myšlenka — propa-
guje ji v »Reichswehir« jistý člen pravice, jehož
jmeno snadno bychom uhodli — abychom tak
řekli politického fešáctví, které s klidnou,
usměvavou tváří inspicientovou posílá n
parlamentní jeviště buď tu či onu organisa i
dle potřeby, však škoda, že politika ne
děje se jenom pouhým hlasováním, nýbrž
i jinak a jinde a že co zde nedovedli, půjde
v parlamentě, vysíláť tam totiž v každém jed
nání v různém přestrojení pořád tytéž compařsi.
Dovedeme ceniti si majority a zvedlí bychom
pro ni obě ruce, kdyby nebyla pouhým slovem
však rozčilovati se k vůli pádu politického
sdružení, jež na místě, aby nás povzbuzoval
na pochod v před, nám cestu tarasí, nesmím
a nebudeme.
22
article
— Opposiční akce sborů autonomních
Od posledních událostí na radnici pražské tisk
staročeský namáhá se úsilně, aby v pose směš
ného kritika ulevoval své jízlivosti ve věcech
týkajících se nejen naší strany, ale i oppo
sičního postupu národního. Pánové ze štábu
staročeského sice, dosud ničím nepri
spěli ani ku zahájení ani ku soustavném
rozvinutí boje opposičního, přes to však orgány
jejich domnívají se býti k tomu legitimovanými
aby s velkým gustem oliskovaly noticky hemžíe
se bezdůvodným podezříváním vedení naší strany
že akci opposiční nepodporuje. Zvláště nesl
těžce známýlist staročeský, kdyža j jsme na
důkaz rozsahu zdejší činnosti strany označili
počet korrespondence a pro autonomní sbory
vypracovaných stížností a dobrých zdání, —a
namáhá se ve včerejším čísle vzbudit zdání
jakoby zásluha práce, vykonané v tom směru
nepatřila organisaci strany, ježto prý ona dobr
zdání musili pracovat městští úřadníci v Praze
Praha
23
article
Dovídáme se, že organisační odbor strany v ně
kolika jednotlivých, čistě kasuistických otázkách
— před jichž rozhodnutím bylo považováno
vhodným znáti i zkušenosti dlouholeté pr a xe,
u pražské obce se vyvinuvší — obrátil se a to
ochotným prostřednictvím býv. starosty pana
dra. Podlipného, k některým odborným pánům
úřadníkům obecním, ovšem jako ku s ou-
kromníkům, žádaje o soukromou infor-
maci v uvedeném směru. Tomuto přání bylo
vyhověno ochotně, takže nebylo třeba žádného
rozkazu starostova, jak domnívá se zmíněný
list, neboť bylo by jistě smutno, aby český
samosprávný úřadník již z důvodu vlasteneckého
jako soukromá osoba nepřispěl několika řádky
ku potřebné informaci. Takových soukromých
informací bylo organisačním odborem strany z
celou dobu od října 1899 až do dnes vyžá-
dáno všeho všudy — šest. Odbor s vděkem
uvítal zmíněnou ochotu pp. referentů, nenapadlo
mu však mínění jejich za své vydávati; v ně-
kterých případech z oněch šesti zaujal odbor
ostatně jiné stanovisko a nezapočetl také těchto
šest informací ve svá dobrá zdání, jichž poče
se stížnostmi dostoupil do 3. t. m. výše 203
mimo korréspondenei velmi rozsáhlou. Tal
směšně ztroskotala kritika staročeská, více jízli-
vostí než touhou po pravdě vedená.
Podlipný
Tal
24
article
— Slovanský klub jest tedy již hotovou
událostí. Sotva pět měsíců uplynulo od té
chvíle, kdy zřízení podobné korporace bylo do-
poručeno a po krátké této době nalezáme s
u myšlenky se zápalem provedené a zdravé
kořeny v naší národní společnosti zapustivšl
A není pochybnosti, že Slovanský klub úkolu
svému dostojí. Toho zárukou jsou osobnosti.
v čelo jeho důvěrou členstva povolané, jakož
celá korporace, ze všech tříd naší intelligence
se rekrutující. V primatorské síni na radnic
staroměstské konala se včera dopoledne ustavu
jící valná hromada Slovanského klubu. Značno
účastenství při této formální schůzi bylo důk
25
article
zem správného pochopení úkolu nového klubu.
který bohda bude vyplňovati dosavadní citelno
mezeru v naší slovanské pospolitosti, v přátelstv
a pohostinství. Schůzi řídil jmenem přípravného
komitétu pan E. Bretter. Především podána krátk
historie původu a počátku klubu. Už dávno brl
pociťován nedostatek zvláštního střediska k
pěstování myšlenky slovanské. Zejmena p
slavnosti Palackého nutnost ta se ukázala a o
té doby stále se o ní promlouvalo. S určitějším
návrhy poprvé vystoupil kollega náš pan Josek
Kuffner a sice dne 30. září 1899 ve schůn
pražského komitétu sjezdu novinářů v Krakor,
Myšlenka se zanícením pochopena, utvořen
přípravný komitét, křerý z počátku skláda
se výhradně ze žurnalistů a pozdějí neustál
se doplňoval, pořádána f celák s řada schůzí po-
radních a práce postupovaly tak zdatně, že jik
dne 18. prosince 1899 došly úřadního schválení
stanovy Slovanského klubu. Účel jeho uváděj
stanovy ve třech oddílech): 1. Pěstovati drul-
nost slovanskou a zejmena styky se Slovany,
do Prahy přicházejícími; 2, šiřiti znalost ná-
rodů slovanských v národě českém, jejich lit-
ratury a umění a pěstovati jejich jazyky;
3. probírati současné politické události a ve-
řejné otázky, ve středu slovanských národůs
vyskytující. Úkol klubu jest velmi rozsáhlý
aby činnost jeho byla opravdu plodná, o to po-
staráno zřízením několika odborů. V těch bud
spočívati hlavní zdroj práce. Nejbližšími úkol
nového výboru bude: uvésti ve známost všech
slovanských národů zřízení klubu, zorganisovat
odbory, vykonati připravné práce pro okázsl
vystoupení klubu na veřejnost, přípravné prác
na zřízení veřejné čílárny, represestačních míst-
ností atd. Do valně hromady čítal klub členů:
zakládající 2, přispívajících 27, činných 76.
E Bretter
Palacký
Josek
Kuffner
Praha
Slovan
26
article
Četní příznivci klubu poslali telegrafická nebo
písemná blahopřání. Tak zejmena výbor I. česk
politické jednoty ve Vídni, Moravská organisace
ženská v Brně, dr. Rudolí v Hradci Králové,
Daněk v Olomouci, Kleeanda, red. Hlavním
předmětem denního pořádku byly volby. Akla-
mací zvolen byl starostou klubu p. prof. dr.
Hlava, jenž nepřítomnost svoji ve schůzi
omluvil a slíbil pečlivě pracovati pro intenc
klubu. Do výboru byli zvoleni pp. Em. Tonner,
dr. Josef Scheiner, dr. Vrat. Černý, Karel Ven-
dulák, dr. Lubor Niederle, dr. Mir. Krajník
Jan Sevčík, Artuš hr. Aichelburg a Fr. Křižík
Za náhradníky pp. dr. P. C. Nesý, St. Forman,
Ad. Černý, dr. Eitl šl. z Hvozdomílu, dr, Kare
Kadlec a Frant. Tomšič; za revisory úětů pp
Čeněk Hornov a Jarosl. Tkadlec. Pp. Hořica,
Hejret a Novotný z Týniště n. O. vyslovili ně
které názory a doporučovali je výboru k uva-
žování. Za povznešené nálady opouštěli přítomni
první valnou schůzi nového klubu.
— K uctění památky Boženy Něm-
cové. Dámy a pánové solisté opery Národníh
divadla, zaměstnani v opeře »Babička«, vyslal
včera v neděli ku hrobu Boženy Němcové n
hřbitov vyšehradský deputaci, sestávající z dam
pí. Maturové, pí. Bradáčové, pl. Olivové a sl.
Kettnerovy. Spolu s těmito damami dostavilo s
na hřbitov osm členů operního sboru Národ-
ního divadla, skladatel Voperý »Babička« p.A
V. Horák a libretista opery p. Adolf Wenig
Dámy divadla položily na hrob Boženy Něm-
cové palmový věnec, skladatel a libretista opery
dva z květinových darů, které obdrželi při so
botní premiéře »Babičky« jakožto hold ne
smrtelné památce spisovatelky »Babičky«. —
Členově operního sboru zapěli při tom slav
nostní sbor od Smetany. Malá tato slavnost vy
konána byla o 11. hod, dopol.
doktor
Rudolit
Daněk
Kleeanda
Akl
profesor
Tonner
Scheiner
Černá
Karel ven
Niederle
Mir
Krajník
Sevčík
Artuš
Aichelburg
Křižík
P C
Nesý
Forman
Eitl
Kare Kadlec
František
Hornov
Jarosl
Tkadlec
Hořica
Hejret
Novotná
Božena
Němcová
Matura
Oliva
Kettnerův
Voperý
V Horák
Wenig
Členův
Smetan
Vídeň
Brno
Hradec Králové
Olomouc
Francie
Německo
Národníh divadlo
Hvozdomíl
27
article
o Installace nového pražského starosty.
Včára došla pražského mistodržitelství a dnes do-
poledne praésidia městské rady pražské úřadní z práva
že císař potvrdil volbu p. dra. Vlad. Srba starostou
měst pražských, Installace ustanovena na středu dne
14. března
— Úmrtí. V Domažlicích zemřela dne 3. t. m.
paní Marie Sčhnablo vá, řok. Melchersova, cho
tamějšího notáře pana ddra. Jos. Schnabla, ve 62. ro
věku svého ochrnutím plic. Pohřeb konán bude dnei
po 4. hod. odpol. v Domažlicích. — V Hluboké ze-
mřel dne 4. t. m. vážený měšťan a obchodník pa
HynekMa šek. Pohřeb konán bude zejtra v úterý
o 1/24. hod. odpol. na místní hřbitov.
— Konfskace. Číslo 10. »Posla od Čerchovae
býlo zabaveno pro článek »Přebytky sirotčích po-
kladen na okr. vychovatelny«, kterýž jiné listy be
závady byly přinesly.
— Přednášky. Lidové přednášky uni-
versitní. Dnes v pondělí přednáší doc. dr. Karel
Svohla?3O výživě dětí« v Obchodní aka-
demii českoslovanské v Resslově ulici. Začátel
o půl 8. hodině večer. Zápis v místě přednášky
hodinu před začetím jejím. Vstupenka do celého
kursu šestihodinového prodává se po 1 K. Šatn
zdarma.
Vlad
Srba
Marie Sčhnablo
Melchersův
Schnabl
Posl
Čerchovae
docent
doktor
Svohl
K Šatn
Domažlice
Resslův ulice
Installace
28
article
— Dary. Bolzanovu učit. sirotčine
odevzdal Dramatický odbor dělnické besedy v Kar
líně 70 K 20 h. jakožto čistý výtěžek z představení
pořádaného v neděli, dne 18. února. — Kuchyni
chudé školní mládeže na Smíchově
dostalo se v poslední době těchto darů: Občanská
záložna na Smíchově 100 K, p. Frant. Ekstein 12 k.
pí. Marie Říhová 6 K, p. Jos. Váňa 6 K, pí. Anna
Čáslavská 4 K, pí. Bož. Neubertová 4 K, sič. M
Eichlerova 64 kg povidel, pí. Anna Havlíková 10k
hověz. masa, p. Jos. Jiřík 7 chlebů a 2 košíky
housek, p. Bedřich Krupička 5 kg rýže, p. Vend.
Mácha 12 chlebů a 3 kg droždí, pl. A. Märzová
14/2 kg margarinu, Nejmenovaná 5 kg margarinu
a 41/2 kg perníku, p. Karel Skrýba 4 chleby, p. V
Sviták zeleninu, pí. B. Šefrová zeleninu, pí. v
Válková pytel bramborů. O další milodary prosí
jmenem komitétu dam, který o stravování mládež
pečuje, pí. Boh. Elhenická, choť purkmistra na Sm-
chově, Ferdinandovo nábřeží čís.4
— Z Vidně. Sjezd c. k. poštmistrů a expeditor
z Rakouska bude se konati zejtra 6. t. m. o 10. hod.
dopol. ve vídeňské nové radnici. V sobotu přibyly ji
deputace expeditorů z Prahy, sestávající z pánů v.
Bolzanův
František
Ekstein
Říhová
Jos
Váňa
Čáslavská
Bož
Neubertová
Eichlerův
Havlíková
Jiřík
Krupička
Vend
Mácha
A Märzová
Skrýba
Šefrová
Elhenická
Ferdinandův
Kara
Smíchov
Rakousko
Praha
kg
Sm
29
article
Zednika, J. Klatovského a Arnošta Förchgotta, dále
K. Kos z Teplic, Fr. Žák z Brna, expeditoři z Král
Hradce, z Opavy a j. V sobotu a v neděli konaly se
společné porady všech delegátů expeditorských spolků
za účelem společného postupu. Tyto společné depu-
tace expeditorů z Čech, Moravy. Doln. Rokous a ze
Štyrska, odeberou se před sjezdem k předsedovi mini-
sterstva, ministru obchodu, ministru železnic a z-
roveň k poslancům všech stran se žádostí, aby otázku
expeditorské bídy co nejdříve a nejrychleji přivedl
k parlamentnímu projednání.
— Veřejnů schůze řezníků, uzenářů
obchodníků s masem a dobytkem svolani
jednotou řezníků a uzenářů z Čech, Moravy
Slezska konati se bude v úterý dne 6. t.m
o 4. hod. odpol. v místnostech Řemeslnicko-živ-
nostenské besedy (Nábřeží, kavárna Bellevne). Pr-
gram: 1. Co jest nám činiti, abychom docilil
lepších cen kůží. 2. Volné návrhy.
— Z krnhů vojenských. Dnes o 7. hodi ě
ranní odjely z Prahy do Kladna 2 prapory 8. pluk
zeměbrany
— Jak se Praha bavila o masopustě.
Jetošním masopustě konal se v Praze 301 ples
987 tenečních zábav bez vstupného.
Zednik
J Klatovský
Förchgott
K Kos
Žák
Teplice
Francie
Brno
Hradec
Opava
Čechy
Morava
Štyrsko
Slezsko
Praha
Kladno
Bellevne
Rokous