Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2

2

NÁRODNÍ LISTY

3

5. března 1900

4

Císlo 63.

5 article

hraditi, co dle domnění zaměstnavatele bylo s dlnpo b zmeškáno. Námitka, že úřadnietvo soukromé musí v neděli vyřizovati došlou korrespondenci, po strádá též váhy. Je-li v několika závodech možno, že došlé dopisy vyřizují se teprve v pon dělí, proč by to při dostatečné vůli nebylo možno v závodech všech, jakéhokoli druhu Jeť věru málokterá záležitost tak důležitá, aby nestrpěla odkladu jednoho dne, vždyť i v záleži- tostech směnečných, kde nedochvílnost nejhorš může míti následky, předně neděle a svátky za dny jednací jsou nepřípustny a za druhé stano- vena při nejdůležitějších momentech odkládae lhůta dvou dní. Jedině obava před konkurencí jest za ny nějších poměrů závažným důvodem proti zave- dení všeobecného nedělního klidu. Najdou se vždy a všude zaměstnavatelé, kteří, když jich konkurenti byli by ochotni nedělní klid zavěsti, z pochopitelných sice, ale odsouzení hodných důvodů na požadavek tento nepřistoupí. Schází dobrá vůle, schází cit pro spravedlivé požadavky zaměstnaných, diktuje zde hamižnost, která ne- může býti omluvena ani těžkým dnes bojem existenci. Tu nemůže pomoci, než zákon.

6 article

Tím většího uznání zasluhují ovšem za- městnavatelé, kteří správně pochopivše svů prospěch, vidí ve svých podřízených ne pouze placené a odvislé pracovníky, nýbrž i lidi, ma- jící právo na honprář i lidskou existenci. Cel řada zaměstnavatelů zavedla již navzdor kon- kurenci a jiným námitkám dobrovolně celoročn nedělní klid, jinde dopřáván úřadnictvu klid v měsících letních, jinde opět aspoň klid neděln střídavý. Bohužel, že mnozí lépe situovaní soukromí úřadníci sami zavedení nedělního kludu zne- možňují svou nepochopitelnou horlivostí ve službě; než, toť interní věc stávu našeho, kter časem dojde nápravy. Soukromé úřadnictvo spatřuje na ten ča jen v dobré shodě se svými zaměstnavateli zá- ruku brzkého splnění životních požadavků stavu a žádá na zaměstnavatelstvu a těch, jimž jest bdíti nad uspořádáním sociálních poměrů »Učiňte prozatím splátku na naše pohledávky práva a spravedlnosti a neodpírejte nám vše obecného, úplného nedělního klidu t«

7 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, dne 4. března. Obrázky z říše Vilémovy. Zatyka čem stihaný poručík pruský Wessek jenž spáchal zemězrádu ve prospěch cizí moci uprchl do Ruska. — Malíř »slavných« Hohen- zollerských úspěchů povýšen byl, jak již sdě- leno, Vilémem II. do stavu šlechtického. Znak jeho přiští navrhoval a namaloval mu sám Vilém II. Malíř a malíř! — Francou z s ký satyrický líst »Ríre«, jenž urazil královnu Viktorii, zakázán byl — v Německu na dvě leta. — V Ostrovu zatčen byl gymnasista Rowinski, u něhož nalezeny polské knížky. Nyní jest říše německá opět mimo nebezpečí. — Vilémem II. inspírovaný, aranžovaný i dekora- cemi opatřený divadelní kus majora Lanffa: »Eisenzahn«, jenž Hohenzollery slaví do nebes, uvítán obecenstvem berlinským za své prémiery mrazivě. Tisk chváli při něm dékorace a sna- živé výkony hercův. Nicméně po jeho provedent autor (který vlastně?) pořádal pro obdivovatel kusu hostinu o 150 přiborech, při němž šam paňské vrátilo mnohým náladu, které při pro- vedení premiéry pozbyli. Bouře a skandály ve schůzi sněmovní.

Vilém II Franca Rowinski Vilém Praha Vilémov Rusko Německo Hohen Viktoria

8 article

Italská sněmovna projednává právě o vý- minečných opatřeních proti tisku, proti spolčo čání atd., kteráž po známých krvavých bouřích když obstrukce tehdy již vyřízent jich sněmov nou byla zmařila, zavedena byla prozatímně královským dekretem, jež ale již i kasačn soud musil prohlásiti za akt nezákonný. Zod povědné za akt ten ministerstvo Pelouxovo obrá- tilo se znovu o souhlas ku sněmovně. Tato usnesla se jen nevelkou většinou na přechodu k podrobnému rokování. V tomto zahájila však krajní levice (racikálové, republikáni a socia- listé) proti předloze vládní opravdoyou nikoli líčenou jen obstrukci a rozčílila tím více vládní kruhy, kteréž po výhrůžkách opposice zabít . . . Já se bránil . . . Kéž bych se ne- byl nikdy bránil! . . . Duše křesťanské, jsem bezbožný hříšníki Vzlyky a slzy udusily jeho hlas. Všichni mlčeli. Seňora Juana se zbožně pokřižovala. — Teď — řekl poutník, zvedaje hlav — jsem se zaslíbil, že ztrávím celý život pout do Santiaga a prošením za almužnu. Ve svátek se postím .. . protože byl svátek, když.

Juan Santiago

9 article

Nu, teď již víte, koho tu máte . . . Nepopřál hyste mi koutku, kde bych ztrávil noc? Seňora Juana vstala a rozložila nejčerstvější a nejměkči slámu ve přístavku vedle domu, němž byl pro letní dobu pobyt znamenitý. Vzala pytlík mouky, a položila ho jako podušku, když byla takto upravila závidění hodné lože. zavolala na svého hosta. Ale ten rozevřel svů měch, vyndal z něho hranatý kámen, jehožtc obrysy byly na měchu znáti, a položil hona místo mouky; a na to ulehl na slámu. P'atrně byl unaven, vysílen; bylo zřejmo, že již ne může učiniti krok. Po jeho odchodu se dívky zase snažily tančiti, zpívati a baviti se. Ale činily to chabě, bez veselosti, bez pošťuchování se, a be chechtotu. Poutnik je zarázil. Zpívaly dialekten popěvky tohoto obsahu: Všechny žaly minou, minou, slavný svatý Martinel Všechny žaly minou, minou. ale sn ale moje žaly ne. A chlapci jim odpovídali, pravici za uchen houpajíce télem:

Juan

10 article

Hodinku až budou zvonit, neptej se, kdo zemřel as Možno, milé děvče moje, já že zemru v onen čas. Časně z rána, když milosrdná stará seňora Juana šla do přístavku donést hostí nádobu čerstvého a kouřícího se mléka, shledala jer sležené místo na slámě. Kámen zmízel a člověk též, pokračuje na svě věčné cestě. čekaly jen nějaké obstrukce polovičaté, neúčinné, jen ko zkonejšení voličstva jakž takž pro- váděné. Zklamání ono podráždilo i předsedu sně- movny, muže z vládních řad, rovněž nedávno jen několikahlasou většinou zvoleného, do té míry, že když poslanec Ponfono navrhl, aby se o udělení dovolené poslancům — o každém z čtyř žádajících zvlášté — hlasovalo dle jmen, prostě odepřel vyhověti návrhu tomu, poněvadž hlasování dle jmen jest prý zárukou politiekou a lze je tedy prý připusliti pouze pro politické otázky. Co by tomu v jednacím řádu odporo- valo, jest prý pouze — »mrtvá písmena«. Hned také tázal se předseda sněmovny prostě: »Kdo jest pro všechny dovolené žádané poslancile Jako jedenmuž povstaly pravice a etřed.

Juan Ponfono

11 article

Z krajní levice ozvala se bouře výkřiků proti předsedovi, ten ale již dal slovo st. tajemníku Bertolinovi, by odpověděl na jeden dotaz Luz- zatův. Dříve ale ještě, nežli Bertolini jen úst mohl otevříti, zaburácela z levice nová bouře. Křičelo i — v rytmi- ckém tempu volalo se — »J mén předčítati! Jména předčít a tils Četní pojslanci levice tloukli na pulty, odšroubovali po loňských selenáchl přišronbovaná ji ch prkénka a tloukli do stolků tak, a ž seněkoli ko pultůsvku sly roz le- tělo. Třikrát pokusil se Bertolini mluviti, tři- krát byl ukřičen. Tu přerušil předseda schůzi a pozval důvěrníky krajní levice k sobě na porádu. Shody ale nedocíleno, protože krajní levíce prohlásila, že s právo na hlasování dle jmen nijak obmezovati nedá,g ol odei i Když o šesté hodině bylo zasedání sně- movní opět zahájeno, prohlásil předseda, že také on nic ze svého výkladu odvolati nemůže- Poslanec Pontono odpověděl, že krajní levice přicházela až dosud předsedovi, pokud možno, vátříc,že ale na dálebíu de há jit dobréprávo svojevšemi pro- středky. Předseda žádal po té Bertolina, aby pokračoval ve své odpovědi na dotaz. 1 » Ne Hlasovat dle jmen]« zchřiněo z krajníh le icu- A opět bušeno na pulty všen i silomi a ropet i jiný shlůšující čuboz všeho doiliů. Vřeuseda vývstal a liteval, že l ajní levice porušuje evo bodu parlamertní, al z její levice burácela od- pověď: Nikoli!- Není ravda ! Svebedu poru- šujete vy!« Předseda pak odročil rychle schůz na pondělek. Praví se, že předsednictvo vzpír se nalehání vlady, aby dalo provésti změnu jednacího řádu bez debaty prostým odhla- sováním. Vytrvá-li v odporu — levice bude v bouřích a obstrukci zajicté pokračovati — dojde k rozpuštěnní sněmovy. Ale výmineční opatření politická budou pohřbena.

Bertolini Pontono Bertolin letělo

12 article Válka jihoafrická.

Válka jihoafrická. V Praze, 5. března. Mezinárodní zápletky Sensační, a při nejmenším povážlivé od halení učiněno právě — v Australii. Jest všal způsobilo naplniti starostlivostí Evropu a přede- vším všechny evropské přátele míru. Zjištěno nyní, že Chamberlain tázal se v Sidneyi (po- dobný dotaz učinil i v Torontu v Kanadě), byly-li by ochotny britské osady australské (povinny k tomu nejsou !) vyslati ještě dalších 2500 mužův do jižní Afriky. Dotaz obsahoval však i dodatek důvěrný (jenž ale od pátku večera jest prozrazen): »když by vlastního vojska anglického musilo se jinde (než v jižní Africe) užíti.« Australské státníky zarazilo toto slůvko »jinde« v Chamberlainově depeši i přáli si nejprvé znáti jasnější výklad jeho. Konaly se pak důvěrné porady minister stev anglických osad, ministrpresidenti jejich zdráhají se ale sděliti veřejnosti tamní, ba i parlamentům oč jde, ale prohlásili, že jde o věci »nanejvý důležité.« Pouze ministrpresident. Nového jižního Walesu žádal Chamberlaina telegrafieky by směl sděliti pravý obsah depeše jeho. Chamberlain odpověděl ale, že se musí dříve dotázati ministerstva vojenství.

Chamberlain Chamberlainův Praha Austrálie Evropa Toronto Kanada jižní Afrika Afrika Wales

13 article

V Anglii samé soudí, že věc se týkál obavy před konfliktem s některým mezinárodním stá- tem. Jedna čásť obecenstva udádi věc tu v sou- vislosts nedávno odepřeným odesláním in- dických koní do jižní Afriky i s poměrem anglo-ruským, anoť Rusko počíná- prý již pochopo- vati, čeho by se musilo nadíti v budoucnosti od zvítězivší v Africe Anglie; druhá část pozorovatelů připomíná pak, že napje tí mezinárodemfraneouzským meziAnglií, její národemivládon přiostřilo se tak, že s jedné— strany pouze výstava světová a známá vlažnost nyněj- šího ministerstva Waldeck-Rousseauova, s druhé strany pouze obtiže jihoafrické oddalují sku- tečný výbuch nepřátelství, který by ale někte- rou nenadálou události, na př. pádem minister- stva Waldeck-Rousseauova, výbuchem vášně li- dové zde i onde mohl býti urychlen. Zvláště v posledním směru obavy jsou až přílišcopod- statněny. Vzpomeňmež jen mocného hněvus lidu francouzského, jakýž propukl v přístavu St Malo na zvěsť o porážkách burských. Do pří- stavu vjela anglická loď »Victoria«, ozdobená za příčinou vyprostění Ladysmithu vlajkami. Na hrázi přístavní shromáždily se obrovské zá- stupy lidu, volajíce »Prly č s Angličany odšu an

Rousseauův Victoria Angličan Anglie jižní Afrika Rusko Afrika stva Waldeck ší ministerstvo Waldeck

14 article

Sláva Burům !« Na hlavní bráně k městu vztýčen pal práportransvaalský. Anglieká toď vzhle- dem nu demonstrace ty uznala za dobré vlajky cnu své sejmouti. Povážlivějšího rázu nabývají zjevy tyto jež bývají vždy úvodem k mezinárodním zá- pletkám, velkými bouřemi v Kanadě. jimiž tamni Francouzové demo- strují jak pro Bury, tak pro vlastnímu jhu, Brity jim vnuce- nému. V Kanadě, jež ješté před 150 lety byla državou francouzskou, má francouzský živel se žívlem irským, jakož včera jsme po- znamenali, značnou většiu proti Angličanům i Skotům, a ještě v létech osmdesátých po- koušel se zřejmým odbojem pod vůdcem Rielem setřásti jho anglické. Vzpoura tehdy byla po- tlačena . . . Nynější události v Monstrealu vy- jímají se skutoně ale jako předzvěsť nového odboje, jako předzvěst, jež by mohla v mafe ské zemi, ve Francii, vyvolati plaménný ohlae.

Francouz Angličan Skot Vary Kanada Bura Francie

15 article

A plameny tyto při znám vznětlivosti lidu franeouzského snadno mohly by přejíti ve sku- tečný veliký požár, jímž by bu- dova evropského míru mohla hrav chytnouti od krovu. Že toto nebezpečí bouří kanadských v Londýně již nepodceňují, viděti dle toho, že dali milici v kanadském kraji tom povolati do zbraně. Situaci zvětšuje, že fanatikové angličt volají po přímé anexi obou burských republik, kteráž musí přece vzbuditi tuhý odpor u samých státův na kontinentu, neboť prohlašují li dne už z Berlína, že jest zájmem Německa, aby Anglie nebyla vojensky o s la- bena (nový doklad o upřímnosti Vilémových citů k Rusku!) jest zajisté na druhé straně nemenším zájmem Ruska a Francie, aby Anglie nonabyla úplným zdoláním burských republik přílisné převahy uvolněním svých vojenských sil jihonfrických pro jiné díly světa. Mezinárod- ního tohoto nebezpečí, z myšlenky anexe ply- noucího, však ani za mák nezdá se dbáti veřejne mínění anglické. Zjevno tak z toho, že u nio- nističtí poslanci parlamentu lon- dýnského podporují promemori k anglické královně, by obě repu- bliky burské anektovala. Vzteky šovinístů angliekých proti oněm přá- telům míru jeví se ostatně nyní tím Brutálněji čím sklíčenějšími byli za vítězství burských Ve Stratfordu na př. zpustošili domy a krámy všech odpůrců války způsobem nejsurovějším Nově boje.

Vilémová Londýn burský republika Berlín Německo Anglie Rusko Francie Stratford

16 article

Soustředění burské moci ve státě oranž ském jest hotovo. Tak ujišťují aspoň brusselské prameny. Generálové buršíi Dewet a Delarey zaujali pevné postavení. (Kde?) Kyné prý — dle nedělních zpráv ranních — veliká bitva sborů těchto s armádou britskou. h os V soukromých zprávách transvaalských udává se počet Burů v poli teď pouze asi n 45.000 (po odečtení ztrát). Informační úřady obou republik vydaly každému občanu, dostaviv šímu se do šiku válečného, průkaz osobnosti jejž musí stále u sebe nositi, aby zjišťování mrtvých bylo usnadněno. Takých průkazů bylo pak vydáno do 15. ledna tohoto roku pouze 46.500. čěn nsi Tragedie války. puboj Zajatý Grouje dopraven byl na válečnou loď »Duwis«, kotvicí pod Simonstownem (poblž Kapského města), kdež vyhraženy pro něj a pro jeho choť kabiny admirála Hlarřisa. Dopisovatel londýnského »Daily Chroniclu zaznamenává, že v Cronjeově táboře jie vlil zyláště ženy neobyčejnou od vahu; zaoinejstralšinlějšího bom bardovánípělyhymny. Mnohé z ukořistěných pušek burských mají nápisy: »Pán posilní zbraň tutol« Když zajale byli odváděni, zpívali hýmny. Dle vypravován několika zajátců dal Čronje osm burgherů, již vyzývali soudruhy ke kapitulaci hned oa počátku, pro výstrahu jiným, zastřeliti. Ovšem tvrzení to nedochází všude víry. Listy afrikandrů tvrdi, že komandantu Ferreiovi nepodařilo se Cronjovi jen násled- kem zrády v čas přispěti. Oblíbený velitel tento, vída, jak osudné následky mělo zpozdění jeho v zápěti, sám prý se zastřelil nebyla prý tedy smrt jeho následkem nahodilé nehody, jak se původné oznamovalo.

Hlarřiso Daily Chronicl Ferrei

17 article

zě oti Telegra m y.es doti Z Londýna, 4. března. (C.-B.) Rent. kane. oznamuje z Dordrechtu ze dneška: Di- vise generála Brubanta napadne dnes po celonočním pochodu Bury, kteří mají silné po stavení u Labuschagues Neku. Z Nového Yorku, 4. března. (C.-. »Woride uveřejnuje kabelový telégram trans vaalškého vyslance dra. Leydie a, v němz tento prohlašuje, že Burové si pře nyní uzavřiti mir, ale že trvajlíl n neodvislosti. Ze Sydneye, 4. března. (C.-B.) Reuter kanc. oznamuje, že Cha mb'erlain sem za- slal žádost, aby kolonie austrálská dala k di sposici pro jižní Afriku dalších 2000 mužů, př čemž podotkl, že by říšská vláda nesla vešker náklad. Premier-ministr austrálských kolonií od větil na žádost tu, že kolonie jsou ochotny i nadále účinně spolupůsobiti. Z Colesbergu, 4. března. (C.B.) Angli cké oddélení na výpravě pro zkoumání terrénu zjistilo, že most přes řeku granžškou jest ne- poškozen. Na druhém břehu bylo viděti 50 Burů, kteří ustoupili, když byl vystřelen proti nim granát. Anglický tábor byl přeložen včera do Barnery, 7 mil severně od Colesbergu. Z Nového Yorku, 4. března. (C.-B.) Washingtonský dopisovatel novoyorského »He- raldu« oznamuje: Oběma válčícím stranám bylo dáno na srozuměnou, že president Mac Kin- ley jest ochoten, kdykoliv si toho budou přáti, prostředkovati. Státní departement nemá prý však žádněho důvodu věřiti, že si Anglie pro- středkování přeje, byť i Transvaalsko chtélo.

Brubant Burová Mac Londýn Dordrecht Bura Labuschague Nek Nový York Afrika Barner Anglie He

18 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Pravice. V poslední době dály se po kusy, aby vzkřísena byla opět pravice vo víden ském parlamentě, jež právem pokládána byla za mrtvou od té chvíle, kdy prohlásily dva kluby z ní, že odsuzují způsob, jakým brání se náro český a jeho zástupci proti křivdě na něm spáchuné, ba že o to přičiní se ze všech sil. aby odpor tento byl zlomen. O tom nejmenší nemůže býti pochybnosti, že pro náro český té doby nejdůležitějši je jazykové právo jeho, poněvadž ono je podkladem jeho ná- rodní existence, jak ale bylo by možno, aby poslanei čeští zůstali ve spojenství s těmi, kteří jim hneď z předu ohlásili, že jedinou taktiku, kterouž dle daných poměrů mohlo bybýti do- saženo úspěchu, zavrhují a eventuálně proti ne se postaví a ji potírati budou1? Že takse zachovají stoupenci strany katolicko-lidové, nás nepřekvapilo. Wolfovská a německo-nacionální agi- tace trhá po kusech zdivo z jejich dříve nerozborné pevnosti a proto ze strachu před decimováním hlasovali tito páni spojenci nejednou již proti nám. A jestliže neučinili tak všickni, většina jich aspoň při hlasování o národnostních otáz- kách odešla a nás seslabila. Týž pan dr. Eben hocb, který napsal před dvěma lety brožuru

doktor Eben katolickýlidový

19 article

v níž dokazoval svým lidem nad slunce jasněji že jazykovými nařízeními v níčem ani dosti mál nestane se Němcům příkoří, dnes píše pro židov sko-německé publikum vídeňské divadelní kusy v ohledu nacionálním tak znamenitě již se vy barvil, že by dnes beze všech okolků vstoupit mohl do německého poručenství. Nemylme se. Doba, kdy mluvilo se v Rakousku o tak zva- ných »spravedlivých Němcich«, je ta tam. Není tomu dávno, co takovým »spravedlivým Něm- cem« byl i kníže Liechtenstein, nynější vůdce antisemitů, přečtěte si jeho řeč, kterou měl roce 1898 vo vídeňském parlamentě. Co zbylo vůbec z té silné strany německých federalistů, kterou komandoval druhdy a takovou energi a s takovým zdarem Greuter? Nejdříve odloup se od ní Liechtenstein se svou 16člennou gar- dou, aby po létech udělal salto mortale v tábor antisemitů, mezi nimiž — připomínáme May redra — jsou zrovna tak vzteklí nacionálové jako Wolf. Potom odešel k vůli německé staats- sprache Lienbacher. Dále se odklonilo od ně- meckých federálistů tak zvané pravé centrum pak Zalinger a v posledních (řech létech opu stilo tábor klerikální neméně než 9 poslanců, je zařaduje nyní kancelář sněmovní mezi divok

Němec Liechtenstein May Wolf Rakousko Německo

20 article

Na druhé straně mäme Poláky — Slovany, je nom že u nich obsah tohoto pojmu docela jiný, než u nás. My ssali po národním probu zení svém vědomí slovanské s národním vědo mím specielně českých zájmů, u náš jsou t nerozlučitelné pojmy, jinak u Poláků. Tam vě domí slovanské zhynulo úplně v bratrovražed ném boji, dnes pak je jistě příliš něžnou, ne důtklivou květinkou, než aby snesla ostřejší víi a drsnější počasí. Poláci provozují v Halič zvláštní politiku. d Json jediným kmenem národa polského, který po roztržení vlasti polské v směru národním může se vyvíjeti zcela svo- bodně. Je přirozeno, že snaží se, aby v tomto prozatím bezpečném útulku své národnosti e nejvíce sesílili a se zmohli. Jejich zájem stýkás v jedno s okamžitou tendenef, kterou sleduje tato říše ve své zahraničné politice a tím vy světluje se, proč Polákům zde itako nápadněse přeje. Poláci jako praktičtí politikové zlokolnostiit kořistí a pokud nebudlou nuceni, nezkazí si to.

Polák Halič Slovan

21 article

Vždyť jejich nynější politika neznamená nic j- něho, než konati přípravy pro věcí příští. Již toto jejich zvláštní postavení v této říši, vzda- luje nás od nich. Nemůžeme za to, ani my, ani oni. Vi taktickém postupu nemůže l být zajedno ten, jemuž nezbývá nie jiného, než na ránu mu zasazenou, odpověděti zoufalým odporem s druhým, jenž býčkán a protežován, čeho si přeje, všeho má v nadbytku. A toho by si měli povšimnouti nadšení kazatelé nezbytnosti, aby zachována byla pravice it kteří dnes konstruují již dvě organisace: pra vici a — majoritu. Je to myšlenka — propa- guje ji v »Reichswehir« jistý člen pravice, jehož jmeno snadno bychom uhodli — abychom tak řekli politického fešáctví, které s klidnou, usměvavou tváří inspicientovou posílá n parlamentní jeviště buď tu či onu organisa i dle potřeby, však škoda, že politika ne děje se jenom pouhým hlasováním, nýbrž i jinak a jinde a že co zde nedovedli, půjde v parlamentě, vysíláť tam totiž v každém jed nání v různém přestrojení pořád tytéž compařsi. Dovedeme ceniti si majority a zvedlí bychom pro ni obě ruce, kdyby nebyla pouhým slovem však rozčilovati se k vůli pádu politického sdružení, jež na místě, aby nás povzbuzoval na pochod v před, nám cestu tarasí, nesmím a nebudeme.

22 article

— Opposiční akce sborů autonomních Od posledních událostí na radnici pražské tisk staročeský namáhá se úsilně, aby v pose směš ného kritika ulevoval své jízlivosti ve věcech týkajících se nejen naší strany, ale i oppo sičního postupu národního. Pánové ze štábu staročeského sice, dosud ničím nepri spěli ani ku zahájení ani ku soustavném rozvinutí boje opposičního, přes to však orgány jejich domnívají se býti k tomu legitimovanými aby s velkým gustem oliskovaly noticky hemžíe se bezdůvodným podezříváním vedení naší strany že akci opposiční nepodporuje. Zvláště nesl těžce známýlist staročeský, kdyža j jsme na důkaz rozsahu zdejší činnosti strany označili počet korrespondence a pro autonomní sbory vypracovaných stížností a dobrých zdání, —a namáhá se ve včerejším čísle vzbudit zdání jakoby zásluha práce, vykonané v tom směru nepatřila organisaci strany, ježto prý ona dobr zdání musili pracovat městští úřadníci v Praze

Praha

23 article

Dovídáme se, že organisační odbor strany v ně kolika jednotlivých, čistě kasuistických otázkách — před jichž rozhodnutím bylo považováno vhodným znáti i zkušenosti dlouholeté pr a xe, u pražské obce se vyvinuvší — obrátil se a to ochotným prostřednictvím býv. starosty pana dra. Podlipného, k některým odborným pánům úřadníkům obecním, ovšem jako ku s ou- kromníkům, žádaje o soukromou infor- maci v uvedeném směru. Tomuto přání bylo vyhověno ochotně, takže nebylo třeba žádného rozkazu starostova, jak domnívá se zmíněný list, neboť bylo by jistě smutno, aby český samosprávný úřadník již z důvodu vlasteneckého jako soukromá osoba nepřispěl několika řádky ku potřebné informaci. Takových soukromých informací bylo organisačním odborem strany z celou dobu od října 1899 až do dnes vyžá- dáno všeho všudy — šest. Odbor s vděkem uvítal zmíněnou ochotu pp. referentů, nenapadlo mu však mínění jejich za své vydávati; v ně- kterých případech z oněch šesti zaujal odbor ostatně jiné stanovisko a nezapočetl také těchto šest informací ve svá dobrá zdání, jichž poče se stížnostmi dostoupil do 3. t. m. výše 203 mimo korréspondenei velmi rozsáhlou. Tal směšně ztroskotala kritika staročeská, více jízli- vostí než touhou po pravdě vedená.

Podlipný Tal

24 article

— Slovanský klub jest tedy již hotovou událostí. Sotva pět měsíců uplynulo od té chvíle, kdy zřízení podobné korporace bylo do- poručeno a po krátké této době nalezáme s u myšlenky se zápalem provedené a zdravé kořeny v naší národní společnosti zapustivšl A není pochybnosti, že Slovanský klub úkolu svému dostojí. Toho zárukou jsou osobnosti. v čelo jeho důvěrou členstva povolané, jakož celá korporace, ze všech tříd naší intelligence se rekrutující. V primatorské síni na radnic staroměstské konala se včera dopoledne ustavu jící valná hromada Slovanského klubu. Značno účastenství při této formální schůzi bylo důk

25 article

zem správného pochopení úkolu nového klubu. který bohda bude vyplňovati dosavadní citelno mezeru v naší slovanské pospolitosti, v přátelstv a pohostinství. Schůzi řídil jmenem přípravného komitétu pan E. Bretter. Především podána krátk historie původu a počátku klubu. Už dávno brl pociťován nedostatek zvláštního střediska k pěstování myšlenky slovanské. Zejmena p slavnosti Palackého nutnost ta se ukázala a o té doby stále se o ní promlouvalo. S určitějším návrhy poprvé vystoupil kollega náš pan Josek Kuffner a sice dne 30. září 1899 ve schůn pražského komitétu sjezdu novinářů v Krakor, Myšlenka se zanícením pochopena, utvořen přípravný komitét, křerý z počátku skláda se výhradně ze žurnalistů a pozdějí neustál se doplňoval, pořádána f celák s řada schůzí po- radních a práce postupovaly tak zdatně, že jik dne 18. prosince 1899 došly úřadního schválení stanovy Slovanského klubu. Účel jeho uváděj stanovy ve třech oddílech): 1. Pěstovati drul- nost slovanskou a zejmena styky se Slovany, do Prahy přicházejícími; 2, šiřiti znalost ná- rodů slovanských v národě českém, jejich lit- ratury a umění a pěstovati jejich jazyky; 3. probírati současné politické události a ve- řejné otázky, ve středu slovanských národůs vyskytující. Úkol klubu jest velmi rozsáhlý aby činnost jeho byla opravdu plodná, o to po- staráno zřízením několika odborů. V těch bud spočívati hlavní zdroj práce. Nejbližšími úkol nového výboru bude: uvésti ve známost všech slovanských národů zřízení klubu, zorganisovat odbory, vykonati připravné práce pro okázsl vystoupení klubu na veřejnost, přípravné prác na zřízení veřejné čílárny, represestačních míst- ností atd. Do valně hromady čítal klub členů: zakládající 2, přispívajících 27, činných 76.

E Bretter Palacký Josek Kuffner Praha Slovan

26 article

Četní příznivci klubu poslali telegrafická nebo písemná blahopřání. Tak zejmena výbor I. česk politické jednoty ve Vídni, Moravská organisace ženská v Brně, dr. Rudolí v Hradci Králové, Daněk v Olomouci, Kleeanda, red. Hlavním předmětem denního pořádku byly volby. Akla- mací zvolen byl starostou klubu p. prof. dr. Hlava, jenž nepřítomnost svoji ve schůzi omluvil a slíbil pečlivě pracovati pro intenc klubu. Do výboru byli zvoleni pp. Em. Tonner, dr. Josef Scheiner, dr. Vrat. Černý, Karel Ven- dulák, dr. Lubor Niederle, dr. Mir. Krajník Jan Sevčík, Artuš hr. Aichelburg a Fr. Křižík Za náhradníky pp. dr. P. C. Nesý, St. Forman, Ad. Černý, dr. Eitl šl. z Hvozdomílu, dr, Kare Kadlec a Frant. Tomšič; za revisory úětů pp Čeněk Hornov a Jarosl. Tkadlec. Pp. Hořica, Hejret a Novotný z Týniště n. O. vyslovili ně které názory a doporučovali je výboru k uva- žování. Za povznešené nálady opouštěli přítomni první valnou schůzi nového klubu. — K uctění památky Boženy Něm- cové. Dámy a pánové solisté opery Národníh divadla, zaměstnani v opeře »Babička«, vyslal včera v neděli ku hrobu Boženy Němcové n hřbitov vyšehradský deputaci, sestávající z dam pí. Maturové, pí. Bradáčové, pl. Olivové a sl. Kettnerovy. Spolu s těmito damami dostavilo s na hřbitov osm členů operního sboru Národ- ního divadla, skladatel Voperý »Babička« p.A V. Horák a libretista opery p. Adolf Wenig Dámy divadla položily na hrob Boženy Něm- cové palmový věnec, skladatel a libretista opery dva z květinových darů, které obdrželi při so botní premiéře »Babičky« jakožto hold ne smrtelné památce spisovatelky »Babičky«. — Členově operního sboru zapěli při tom slav nostní sbor od Smetany. Malá tato slavnost vy konána byla o 11. hod, dopol.

doktor Rudolit Daněk Kleeanda Akl profesor Tonner Scheiner Černá Karel ven Niederle Mir Krajník Sevčík Artuš Aichelburg Křižík P C Nesý Forman Eitl Kare Kadlec František Hornov Jarosl Tkadlec Hořica Hejret Novotná Božena Němcová Matura Oliva Kettnerův Voperý V Horák Wenig Členův Smetan Vídeň Brno Hradec Králové Olomouc Francie Německo Národníh divadlo Hvozdomíl

27 article

o Installace nového pražského starosty. Včára došla pražského mistodržitelství a dnes do- poledne praésidia městské rady pražské úřadní z práva že císař potvrdil volbu p. dra. Vlad. Srba starostou měst pražských, Installace ustanovena na středu dne 14. března — Úmrtí. V Domažlicích zemřela dne 3. t. m. paní Marie Sčhnablo vá, řok. Melchersova, cho tamějšího notáře pana ddra. Jos. Schnabla, ve 62. ro věku svého ochrnutím plic. Pohřeb konán bude dnei po 4. hod. odpol. v Domažlicích. — V Hluboké ze- mřel dne 4. t. m. vážený měšťan a obchodník pa HynekMa šek. Pohřeb konán bude zejtra v úterý o 1/24. hod. odpol. na místní hřbitov. — Konfskace. Číslo 10. »Posla od Čerchovae býlo zabaveno pro článek »Přebytky sirotčích po- kladen na okr. vychovatelny«, kterýž jiné listy be závady byly přinesly. — Přednášky. Lidové přednášky uni- versitní. Dnes v pondělí přednáší doc. dr. Karel Svohla?3O výživě dětí« v Obchodní aka- demii českoslovanské v Resslově ulici. Začátel o půl 8. hodině večer. Zápis v místě přednášky hodinu před začetím jejím. Vstupenka do celého kursu šestihodinového prodává se po 1 K. Šatn zdarma.

Vlad Srba Marie Sčhnablo Melchersův Schnabl Posl Čerchovae docent doktor Svohl K Šatn Domažlice Resslův ulice Installace

28 article

— Dary. Bolzanovu učit. sirotčine odevzdal Dramatický odbor dělnické besedy v Kar líně 70 K 20 h. jakožto čistý výtěžek z představení pořádaného v neděli, dne 18. února. — Kuchyni chudé školní mládeže na Smíchově dostalo se v poslední době těchto darů: Občanská záložna na Smíchově 100 K, p. Frant. Ekstein 12 k. pí. Marie Říhová 6 K, p. Jos. Váňa 6 K, pí. Anna Čáslavská 4 K, pí. Bož. Neubertová 4 K, sič. M Eichlerova 64 kg povidel, pí. Anna Havlíková 10k hověz. masa, p. Jos. Jiřík 7 chlebů a 2 košíky housek, p. Bedřich Krupička 5 kg rýže, p. Vend. Mácha 12 chlebů a 3 kg droždí, pl. A. Märzová 14/2 kg margarinu, Nejmenovaná 5 kg margarinu a 41/2 kg perníku, p. Karel Skrýba 4 chleby, p. V Sviták zeleninu, pí. B. Šefrová zeleninu, pí. v Válková pytel bramborů. O další milodary prosí jmenem komitétu dam, který o stravování mládež pečuje, pí. Boh. Elhenická, choť purkmistra na Sm- chově, Ferdinandovo nábřeží čís.4 — Z Vidně. Sjezd c. k. poštmistrů a expeditor z Rakouska bude se konati zejtra 6. t. m. o 10. hod. dopol. ve vídeňské nové radnici. V sobotu přibyly ji deputace expeditorů z Prahy, sestávající z pánů v.

Bolzanův František Ekstein Říhová Jos Váňa Čáslavská Bož Neubertová Eichlerův Havlíková Jiřík Krupička Vend Mácha A Märzová Skrýba Šefrová Elhenická Ferdinandův Kara Smíchov Rakousko Praha kg Sm

29 article

Zednika, J. Klatovského a Arnošta Förchgotta, dále K. Kos z Teplic, Fr. Žák z Brna, expeditoři z Král Hradce, z Opavy a j. V sobotu a v neděli konaly se společné porady všech delegátů expeditorských spolků za účelem společného postupu. Tyto společné depu- tace expeditorů z Čech, Moravy. Doln. Rokous a ze Štyrska, odeberou se před sjezdem k předsedovi mini- sterstva, ministru obchodu, ministru železnic a z- roveň k poslancům všech stran se žádostí, aby otázku expeditorské bídy co nejdříve a nejrychleji přivedl k parlamentnímu projednání. — Veřejnů schůze řezníků, uzenářů obchodníků s masem a dobytkem svolani jednotou řezníků a uzenářů z Čech, Moravy Slezska konati se bude v úterý dne 6. t.m o 4. hod. odpol. v místnostech Řemeslnicko-živ- nostenské besedy (Nábřeží, kavárna Bellevne). Pr- gram: 1. Co jest nám činiti, abychom docilil lepších cen kůží. 2. Volné návrhy. — Z krnhů vojenských. Dnes o 7. hodi ě ranní odjely z Prahy do Kladna 2 prapory 8. pluk zeměbrany — Jak se Praha bavila o masopustě. Jetošním masopustě konal se v Praze 301 ples 987 tenečních zábav bez vstupného.

Zednik J Klatovský Förchgott K Kos Žák Teplice Francie Brno Hradec Opava Čechy Morava Štyrsko Slezsko Praha Kladno Bellevne Rokous