V Praze, ve čtvrtek dne 23. března.

K číslu 82. Čisle v Praze za 2h a na venkově za 3h

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

UDNl

LSIi Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

Válka. Kuropatkinův návrat k armádě. Z Petrohradu, 23. března. »Novém Vremeni« telegrafují z Charbina: Ge- nerál Kuropatkin dne 20. března večer za ovací a blahopřání obyvatelstva odjel z Char- bina nazpět k armádě. Vojíni metali do výšky čapky a dlouho běželi za generálovým vozem. Kuropatkin se ukláněl a obnaživ hlavu, se slzami v očích děkoval. Ruský ústup. Z Tokia, 22. března. (C.-B.) Dle dosavad- ních zpráv nalezá se ruský zadní voj dvacet mil na severu od Kaijuanu. Japonský přední voj byl mu stále v patách. Rusové ustupují třemi silnice m ke Girinu a Čan-Čunu. Ruské loďstvo a Japonci. Z Petrohradu, 22. března. »Birž. Věd.« praví se zřetelem k objevení se 22 lodí ja- ponských ve vodách Singapora, že čím více se Japonci vzdalují na západ, tím více roste naděje admirála Rožestvenského na vítězství. Jediným asi důvodem lodí těch může býti snaha překaziti spojení se třetí eskadry s admirálem Rožestvenským, čímž se však vy- dávají v nebezpečí, že utkají se se všemi silami admirála. Spojení se s 3. eskadrou od Kréty stane se nejdéle za měsíc a pak se vyjasní záměr ruský, jak nabýti opět nadvlády na moř v Tichém oceanu.

Vladivostok. Berlínský »Tagblatt« v dopise z Tokia sdě- luje, že se Japonci patrně velice tiše připravuj k obklíčení Vladivostoku, čemuž prý nasvědčují pohyby japonského loďstva kolem severních ostrovů. Ve Vladivostoku však nelenili, zimničně pracovali na opevněních, přes 6000 čínských kuli bylo tu zaměstnáno, dle vypravování jejich jest město nedobytno, ale totéž tvrdilo se o Port Arturu. Podél kanálu na východní straně města jest po 6 velice silných fortech. po 3 dále ve východní straně kanálu a jižně od města; východní opevnění jsou nejsilnější. ovládají celý obvod výškou svou a silou, jsou klíčem k pevnosti asi jako 203 metrů vysoký pahorek u Port Arturu. Na obou stranách ka- nálu jsou miny. V posádce, 25.000 mužů čítající, panují, jak se zdá, přísná disciplina, celý den se cvičí v střelbě. »Bogatyr«, »Gromoboj« a »Rossija« jsou úplně opraveny, dále jsou tu torpédovkya ledodruiče. Dobrý obchod mají dopravní lod s uhlím, municí a potravinami, 60.000 yenů do- stanou při vyplutí, zbytek ve Vladivostoku. Cena lodi jest zpředu zabezpečena, takže mnohému kapitánu naprosto není nepříjemno, polapí-li Ja- ponci loď jeho. Již přes 12 lodí letos chyceno. Ale nesmí prý se všemu věřit, co se vypravuje, praví sám dopisovatel tokijský.

Události v Rusku. Polská vyučovací řeč na školách v ruském Polsku. Z Varšavy, 23. března. Velký podiv, ba sensaci vzbudila zpráva »Kurýra Varšav- ského« z Petrohradu, že ministerský komitét souhlasí se zavedením vyučovacího jazyka polského na školách v ruském Polsku. V telegramu jmenovaného listu se praví: »Ministr vyučování učinil dotaz členům komitétu, jaké jest jejich mínění ve věci té? Převážná většina, také Witte, vyslovila se pro polštinu, ukazu- jíc k tomu, že za třicet let ruského vyučování na školách polských nepodařilo se dosíci výsledku, který se čekal, naopak, mezi Rusy a Poláky nastal rozkol, který se ukázal po stránce poli- tické škodlivým. Aby obnovena byla dů- věra mezi Rusy a Poláky, prohlásil mi- nisterský výbor za žádoucí, aby zavedlo se vyučování na polskýchškolách jazykem mateřským. Ministr vyučování vypracuje nyní plán a ten se předloží minister- skému výboru ke schválení. Ve varšavských školách bude asi nyní stávka přerušena.« Nechceme konstituci, chceme repu- bliku? Z Kyjeva, 22. března. »Kijevl.« sdě- luje k poslední schůzi »Literárně-uměleckého spolku«, že schůze zúčastnilo se několik set osob, zvláště studentů, na níž protestováno proti řádění policie, v tom zvolal jeden mladík: »Ne- potřebujeme žádné konstituce, chceme demokratickou repu- bliku!« Nastaly neuvěřitelné výstupy, při nichž mladistvé dívky rozdávaly proklamace.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Dr. Böhm-Bawerk. Z Vídně, 23. března. Bývalý ministr financ dr. Böhm-Bawerk přednášeti bude v let ním semestru na vídeňské universitě »O národ- ním hospodářství« bezplatně. Rozpočtový výbor. Z Vídně, 23. března. V rozpočtovém výboru pokračují práce o budžetu na letošek daleko pomaleji, než si přáli bar. Gautsch a předseda výboru toho dr. Kathrein. Při- činy toho jsou především dvě: jednak a zvláště

fakt, že poslanci následkem několikaleté ob- strukce neměli příležitosti pronésti se o státním hospodářství, jinak proto, že přibyly četné nové momenty, které dříve v rozpočtu nebyly, jako návrhy na půjčky, zákon o kongruze atd. Všechny dosavadní pokusy, urychliti tempo jednání výborového, osvědčily se marnými, pročež se počíná již pochybovati, zdali bude rozpočet k druhému čtení pro plenum sněmovny před Velkonocemi hotov.

Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 23. března. (C.-B.) »Wiener Zeitung« oznamuje: Císař udělil rozhodnu- tím ze dne 17. března řediteli státní průmy- slové školy v Praze, vládnímu radovi Eduardu Černému řád železné koruny III. třídy s pro- minutím tax. — Císař udělil rozhodnutím ze dne 18. března obecnímu představenému v Ko- zolupech Michalu Haiderovi zlatý kříž zá- služní. Marokko. Z Tangeru, 22. března. (C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje: Rajsuli obdržel od sultána vlastnoruční přípis, kterýmž jmenován jest guvernéremo území fesského. Jmenování toto kmeny v okolí uspokojilo. Rajsuli chcev tangerském obvodu) zjednati a udrževati přísný pořádek, aby obchod zase mohl vzkvétat. Život a majetek Evropanů budou prý tam nyní bez- pečny.

Zostřená uherská krise. Dle souhlasných zpráv je definítivně zma- řeno dosavadní úsilí o uklizení krise a zřízení koaličního ministerstva, jehož předsedou by byl hrabě Julius Andrássy. Po včerejší audienci u císaře pravil Andrássy, že se nyní stane něco nového, že bude učiněn jiným smě- rem pokus o rozřešení krise. Ježto dosavadní ministerstvo Tiszovo žádným způsobem již v úřadě trvati nechce, usneseno, že bude v nejblíže příštích dnech k veslu povoláno ministerstvo bezbarvé, jehož úkolem bude obstarati státní nezbyt- nosti. Z jakých osobností toto ministerstvo sesta- veno bude, je pro parlamentní situaci lhostejno, neboť spojená opposice usnesla se, že bude bez- ohledně potírati každou vládu a že odepře roz- počet a rekruty každé vládě, jež nebude sesta- vena na základě programu spojené opposice. Jak za takovýchto okolností bezbarvé minister- stvo státní nezbytnosti bude moci opatřit, jest ovšem hádankou. Za trvání tohoto kabinetu bude prý se pokračovati v pokusech o docí-

FEUILLETON. Hadrník.

Nachýlená postava bělovlasého Jáchyma plížila se černým úvozem. Vetiký pytel ho tížil, za ním pak dolétaly hlasy rozpustilců a štěko psů ze vsi. Jáchym těžce vlekl se s břemenem, vlekl se a bručel, klel a počítal. „Tolik a tolik liber kostí, tolik metrů tka- niček, tři svazečky nití, dva tucty špendlíků; tř tucty jehel. Zpropadená děvčata, ošidit umějí podvést! Cos vydělal? Nic. To za tu dřinu. Eh lépe je sbírat kosti na poli. Co noha nonu mine, belhá se Jáchym roz moklými rolemi. Občas těžce se shýbá, zasta- vuje, pytel snímá a sype do něho náruč nasbíra- ných kostí. „To je lepší!“ mudruje, „leží to tu, nikdo o to nedbá, do pytle s nimi! Tak, panenky, víc v poli utržím, než u vás. Celý rok střádá, hro- madu prachu s kostmi nasype, ale pentličky by chtěla. Hřebínky abych nosil, vlásenky, co? Bože spravedlivý! To je životí Trmácí se Jáchym rolemi, u lesa nad ohni- štěm se zastavil. Cikánské ohniště, u něho kosti, hadry, staré podešve. O, dobré budou! Buď bohu dík za takovou žeň!“ Šedivá brada se třese, chvějou se umdlené nohy, shrbené tělo. Jáchym snímá pytel a do stínu rokle jej klade. Nehledá travnaté místo, stinný kout lesa, zde mezi kamením je bezpeč- něji. Trochu niklu Jáchym vydělal a lidé jsou zlí. Tu v hlíně si také dobře odpočine a na pyte si hlavu položí.

Ale usnouti? Milosrdný, nedopusť! Jen lehnout, oddechnout na okamžik, pak zase dále za krušným výdělkem. Boty zul a hubené nohy chladí v rozmoklé hlíně. Což hlad? Chleba do- stal ve vsi, ten schová na horší doby, v pytli, vedle kostí, má v uzlíku jiný, už tvrdý, snad i plesnivý, pravda. Nepohrdej božím darem“, je psáno. „Snad i plesnivý byl by ti někdy lahůdkou!“ Opatrně rozhlíží se Jáchym okolo sebe. Nikde ani veverky, mladé borovice kloní a klátí se nad roklí, mračna po nebi se honí. Sáhl na prsa, vyňal kožený měšec. Ještě se rozhlíží, nad měšec tělem se nahnul a po- čítá. Počítá — počítá! Přibude pár nikláčků. „Otče dobrotivý!. Krušné to živobytí! Zas pozorně měšec uschoval, zvedá se, pytel na záda klade, boty do ruky a šourá se dále. Od myslivny dva psi běží mu naproti se zuřivým štěkotem. Sukovicí se brání proti jejich dotírání, šťastně do síně doběhl. A zas to handr- kování. Marjánka nemá svědomí, očima koulí, marno všecko zaklínání. „Dva špendlíky de šátku, tucet jehel, bílé nitě — tak! — a kosti jsou moje!“ Sotva to pobral, sotva pytel uzvedl, téměř klesaje, vzdaluje se od myslivny. Ještě kolem boudy psí — a vždyť si to myslil. Bela okusuje kosť. Jáchymovi zableskly oči, on rozpřáhl hůl — Bela zakňučela. Jáchym shýbá se pro kost, Bela skočila na něho. Chvili velký chundál se po zemi válel, chrapot a mručení bylo slyšet z něho. Pak tekla po zemi krev, Bela s přeraženou nohou táhla se k boudě, Jáchym pak vstal s natrženým lýtkem, sebral boty, pytel a jde dále. JiH Tuhan.