3
masthead
29. července 1908. Císlo 207
4
article
0l
otázky bez otázání se ostatních velmocí
Otázka je tak složitá, že není divu její průtah.
Řečník nemůže ještě naznačiti jednotlivosti ma
kedonských reforem. V posledat době se situnce
tak náble a značně změnila, že je nutno ome-
ziti se pouze na všcobecné poznámky. Příčinou
špatné situace v Makedonii byla špatná, slab
vláda, jež ve své neschopnosti zachovati pořá-
dek, popuzovala jednu národnost proti druhé.
Proti tomulo postupu vlády Anglie občas prote-
stovala s ostatními velmocemi. Nyn! z nena-
dání a neočekávaně ozval se pro-
test u turecké armády a mosle-
minského obyvatelstva samého.
Makedonie
Anglie
Nyn
5
article
Jest neobvyklým úkazem, že tyto události zjed-
naly na čas bezpečnost a klid. Anglie neměla
v Makedunii nikdy politiekých zámyslů, chtěla
tam vidět pouze dobrou vládu. Chystají-li se
nyní Turei zlepšíti veškeru správu a dají-li zá-
ruku, že tím prospějí stejně mohamedánůmo jako
křesťanům, pak bude tím způsobem makedon-
ská otázka rozřešena. Anglie pak ve své bdě-
losti učiní, seč bude moci. tou lov
Není tomu také dávno, co bylo řečeno, že
německá politika nezávisí nal tom, vyvolává li
se nepřátelství mezí ostatními velmocemi. K tomu
dodávám, že, pokud jsme zúčastněni, není naší
politikou, abychom svým přátelstvím dávali ne-
přátelský hrot proti některé jiné velmoci. Avšak
musíme býti svobodní, abychom mohli navázati
tato přátelství. Když jeme je úzavřeli, nechceme
jejieh výhod používati k tomu, abychom zasé-
vali nepřářelství mezi svým přítelem a jinou
zemí a rovněž není naším eílem, abychom ně-
kterou velmoc isolovali. Od té doby, eos
mlaví o isolování, jest záhodno připomenouti,
že Německo má dva spojence a že my se na
toto spojenectví ani nedíváme nepřivětivě, sni
nemyslíme, že je namíteno proti nám a dále
že jsme vzdor tomu uzavřeli smlouvu s Franci
a Ruskem, a že jsme tuto smlouvu oznámi
celému světu, ač ustanovení trojspolkové smlouvy
doposuď uveřejněna nebyla. Není nejmenší při-
číny domnívati se, že by cilem a příčinou těchte
smluv bylo ieolování Německa oproti ostatním
velmocem.
cieh vd lod
ohu
Události v Marokku.
Turei
Franek
Anglie
Německo
Rusko
Maroko
6
article
Z Tangeru oznamuje německá kabelová
společnost, že francouzské vojsko, tábořicí v Aze-
mnuru, zanechalo na ochranu telegrafní stunice
12 mužů. Do Siberhekeru, kde se soustřeďuje
2000 mužů vojska, odtáhlo 500 mužů, rozlo-
žených na mořském pobřeži.
Zápas s revolucí v Tavrizu.sler
V sobotu pokusil se Rachim chan překva-
piti tábor revolucionářů. Vojsko vniklo as
středem průlomů za hradby a bylo na tom již,
dobýti hlavní hradby, aby překvapilo revolucio-
náře, odpočívající ve vedru poledním, když tu
bylo těmito shlédnuto a oddilem čilých Kavka-
zanů za velikých ztrát obapolných zapuzeno.
Později zavládla opět přestřelka. Město jest boji
tak vysileno, že chce se šachu vzdáti, jen když
šach odvolá Rachima. Ale šuch dal naopak
právě rozkaz i Asukobadu, klerýž nedávno prol
Turkmenům výpravu vedl, aby vytrhl ihned
proti Tavrizu se 3000 muži a 6 děly. Výpravě
na kvap přikázány prý 4 Maximovy kulometya
48 polních děl francouzských, jež od r. 1905
v Teheranu spočívaly nevybaleny, jakož i 12.000
pušek
Sach vyjednává v ruskou jednou bankou
o půjčku asi 6 mil. korun.
V táboře jeho byli opět dva revolucionář
popraveni.
Turci v území urumijském postapují dál
Kavka
Turkmen
Maximov
Sach
Turek
Tanger
Aza
Siberheker
Teheran
7
article
Výprava z král. polského v Praze
Výprava z král. polského v Praze
Naši hosté polští navštívili včera dopoledne
v řadě povozů vyšehradský břbitov, kdež polo-
žili věnce s navštívenkami na hroby dra. Lad.
Riegra a Ed. Jelínka. Kufže Zdislav
Lubomirski za pohnutí všech vzpomenui
styků Riegrových s nejstaršími politiky polskýmí
a zásluh Jelínkových o shodu polsko českoui
Návštěvy zúčasinil se též říšský poslanec kniíže
Ondřej Lubomirski, jenž správnou češtinou
vzpomínal, že rok bydlil na Vyšehradě u probosta
Štulce, když v Praze studoval. Na hřbitové
stenuli jestě u rovů Jana Neru dly. J. v.
Friče, Ig. Hořřce, Bol. Jablo nts ké ho,
Václava Beneše-Třebízkého, Vítězslava
HáTK, Zd. FTbre ha, Svatopluka Č erc ha
Riegr
Ed
Jelínek
Lubomirski
Riegrův
Štulc
Jan Ner
Frič
Ig
Hořřka
Bol
Jabla
Beneš
Hátk
Zdeněk
Praha
Vyšehrad
Třebízký
8
article
a j., kdež jim p. Fr. Hovorka učinil struč-
nou zmínku o činnosti každého z našich dra-
hých zesnulých. Z Vyšehradu odjely dámy polské
do české dětské nemocmice, aby si
problédly její zařízení, kněžna Lubo mi r s ká,
hraběnka Platerová a hraběnka Zamoj
ská hluboce dojaty osudem malých pacienta
obdarovaly všechny dítky hojně cukrovinkami.
Potom odjely k návštěvě musea u Ná-
prstků, kdož zvláště se obdivovaly českým
výšivkám a ukázkám lidového umění. — Vý-
pravy do Prahy se zúčastnili a dli
dosud v Praze : Kníže Zdislav L u bro mi r s ki
s choti, kníže Ondřej Lubomirski, hrabě
August Potoeki, hrabě Vlad. Zamoyskí
s chotl, hrabě Plato r,olhraběn Edu a r
Plater schotí, hrabě Luběns kájm hrabě
Rembelinski, hraběnJan Kra nii e ki
hrahě Rryelzensci, šambelan dvorun Se k am
zynski, hrabě Rzysz e zidwis kii, velkon
slatkář N. Budny scehotí, general Chir z
nowski s. choli,manželky velkostatkářn
paní H azaje wi eizio váva dcerou, M pan
Groto vská, Bogulsdsaws ká, velkoprůmy-
slník F. Slokolowski, dr. Diwni n, dr
Sokodowski, pía S tirtayž ewsiká, ccho
lékaře, jenž sludovalev Praze,i dcerat slavného
dra. Chalubíúského, redaktor o Przegladu Poran-
nego« p. Fryze, red. »Korýra varšavskéhoe
p. Dobrowolski, K. Skimborowiil cz,
jednatel spolku varšavských žurnalistů, spisovatel
Žwan a j.eia
iiv
Hovorka
Platerová
Zamoj
Lubomirski
Potoeki
Vlad
Platón
Ed
Luběns
Rembelinski
Rzysz
Groto
Slokolowski
doktor
Diwni
Sokodowski
Fryz
Dobrowolský
K Skimborowiil
Žwan
Francie
Vyšehrad
Praha
Zdislav
muzeum u Ná
spolek varšavský žurnalista
10
article
noA o8 omlýice
11
article
Poláci a Slovinci mezi Sokoly. Polští host
Poláci a Slovinci mezi Sokoly. Polští host
navštivili včera večer téloevičnu »Sokola« praž
ského, kdež uvitáni bylř staröstou jednoty br
drem. Scheinerem. Cvičenci provedli před
hosty cvíčení prostná a ženské odbor, nastou-
pily ke evičením s obruči. Veškeré výkony od
měňovány byly hosty natšenou pochvalou a
jmenovitě evičení žen uvítáno hlučným potle-
skem. Vzácné hosty v počtu 300 s kn. Lu bo-
mirským a hr. Potockým v čele uvítaí
br. starosta dr. Seheiner vřelou řečí, v niz
kládl důraz na sjednocení veškerého Sfovanstea
na poli sokolském. Jemu odpověděli nadšenot
bávní p. Kaminsk) a vřelým proslovemp.
Ludvik Karasíns ki! Spolů s touto návstevou
přivítána byla stejně mila návštěva bral tr
Slovinců. Hosté setrvali v tělocvičně aa
k 10. hod. a rozloučili se co nejsrdečnějí, sli-
bujíce všude po svých vlastech pěstovati séme
lkvrvd
sokolské.
Polák
doktor
Scheiner
Potocká
Seheiner
Ludvik Karasíns
Sokol
13
article
Poláci z Varšavy navštívili v nedáli o 4. hou
odpol. také »Klub polski Pradze« a sice
dostavili se na vyzvání J. Jioknížeta L ubro miir-
ského skoro všichni údastnici, kleří byli na obědč
na Žofině. Zakladatel a protektor klubu polského, p.
Stanislav rytlř z Towarniekých, uvítal přibyle
rorláky vzletnou řečí, v kleré podotkli že Poláei
v Praze bydlící etiío se šťastnými,že osüid zanesl je
do krásné, zlaté, stpvěžaté Prahy, kde touha po
vlasti se mírní, poněvadž žijí v bratrské české zemi.
Řečník zmínil se, že posvátný Vyšebrad a Wawe
v Krakově dělí pouze oblaka a myšlenky obou vel-
kých národů přenášají se vzájemně s obou posvát
ných hor, dělících Čechy a zemi polskou. Kníže
Lubomirski poděkoval v krásné řeči a nabádal ro-
dáky, aby zůstali i dále Slovany a Poláky Za zpěvu
plsní národních, polských a českých, rozloučilise
hosté s klubem polským.
Polák
Jioknížet
L ubro
Stanislav
Čecho
Lubomirski
Slovan
Varšava
Praha
Krakov
15
article
Sjezd Svazu českých spolků
zahraničních.
Sjezd Svazu českých spolků
zahraničních.
nodjr 3v
Za nezmenšeného počtu delegátů bylo v ponděl.
odpoledne pokračováno v rokování sjezdovém v let-
ním šále pražské Měšťanské beseddy. Jednánb potrvalo
až do pozdních hodin večerních.
Před zahájením jednacíhe pořadu sděleno,ž
manželé Seidlovi z Edinburka, manželé Růžíčkovi.
Fr. Janda, E. Švagrovský, B. Lantner a Štěpánek slo-
zili obnos 45 korun jakožto základ ku podp ůino
nému fendu zahraničních Čechů.
Od přílomných delegátů spolků zahraničních ob-
nos ten doplněn na 60 K 84 h. Když polom bylo
konstatováno, že ze 40 svazových spolků na sjezdu
zastoupeno přítomnými delegäty 20t a když po srdeč-
ném prosloveni p. Švagr ov s klého ujal se nový
výbor Svazu s p. Krebsem z Berlína (který zároveř
byl i delegátem českého spolku „Vladimír“ ve Fůs
šen), jako přodsodou v čele předsednictví, přikročeno
k vlastnímu pořadu sjezdu. Po čilých, zajímav ýcha
veskrze věcných a prátelským tonem se nesoucích
dubatách, v nichž probrán bod pořadu za boder.
usneseno zvý šení sva zovéhu příspěvku
ze 3 na 10 feniků za člena měsíčně, obliga-
torní uživání národního kolku na všech
spolkových legitimacích, dopišech, vstupenkách atd
a dále nová úprava pro naše emigranty po stráne
sociální tak důležilé podpory pro členy Sva
zu v plípadě nemeci, úřadního vypovězení neb úmrt
Sociální činncst talo jest zvlášt pozoruhodná a ve-
řejnosti naší nelze jí dost vřele doporučiti, poněvadi
spolky svazové, odkázány jsouce většinou na člen
Jednánb
Seidl
Edinburka
Růžíčk
Janda
B Lantner
Štěpánek
Čecho
Krebs
Vladimíra
Berlín
svaz český spolek
svaz s p
16
article
stvo nemajetné a počtem neveliké, ohromněmu to
muto, ryze humanitnímu a národně důležitému úkolu
jen s velikými obětmi a ne ještě plně vyhovujícím
způsobem mohou dostáti. Usneseno dále, zříditi ko-
čující knihovnu klasických děl českých, aby
i spolkům a členům méně majetným umožněno bylo
dosíci četby dobré a povznášelící.
Jednáno dále o prostředcích ke zvelebení svazo
vého orgánu berlínské „Vlasti“ (náklad roční činí
10.825 čísel), na kteréžto debatě zúčastnili se re-
daktor p. V. Hrubý z Berlína a za zahraniční odbor
Národní rady české p. dr. Auerban. Po zapění české
národní hymny „Kde domov můj?“ byl pak sjezd
za povznesené nálady doslovem p. předsedy Krebea
uzavřen
Při sjezdu rozdáváno bylo přítomným pánům
delegátům po exempláři skvostně vázaného alb
měsla Prahy, jež jako upomínku na matičku Prahu
a lelošní sjezd daroval vzácný přítel a příznivec če-
ských spolků zahraničních p. Boh. Lantner, mistn
houslařský v Praze. l ism obd
V Hrubá
doktor
Auerban
Berlín
Praha
odbor národní rada český p
17
article
Den včerojší ztrávili hosté prohlidkou Prahy
byly navštiveny dopoledne jmenovité Hradčany, kde
zajimavý, historicky založený výklad poutavě podal
neunavný a obělavý průvodce p. prof. Schmnidt- Be-
auchez, odpoledne pak prohlédnuta památná staro-
městská radnice, odkud hosté odebrali se do místnost
Národní rady české, kde srdečně byli uvítání p. prof
Schanidé Beauchezem a uvedeni pak do zasedací
síně Zde vyložil blíže úkol Národní rady české
zvlášť jejího zahraničního odboru s poukazem na
práci, která dosud byla vykonána i úkoly, které te-
prve rozřešení svého čekají, pan dr. Anerhan. Re-
diktoru berlinské „Vlasti panV. Hrubý slíbil jmě
nem všcch spolků svazových činnost. Národní rady
české podporovati, načež pledseda Svazu pan Kreb
z Berllna upřimným způsobem poděkoval za všecku
pěči, sjezdu prokázanou jak Národní radě české, tal
i Kruhu přátel zahraničních Čechů „Frič“, jmenovitě
pak—ochotnýma obětavým průvodčím p. proí
profesor
Schmnidt
Beauchez
doktor
Anerhan
Kreb
Čecho
Frič
Praha
Hradčany
Re
18
article
Schmidt-Beauchezovi, p. Laninerovi a p. Svagrov-
skému.O
Hosté potom poděleni byli některými informaě-
ními brožurami e důležitých našich jnstitůcích ná-
rodních a zapsavše se zde v pamětní knihu, setrvali
Národní radě české po nějakou dobu v přátelském
hovoru a vykonali polom pouť na posvátnou půdu
vyšehradskou, kde na hrobě nezapomenutelného ve-
likého přítele zahraničních Čechů J. V. Fziče položílí
skvostný věnec, ozdobený slovanskou trikolorou
národními obětinami
Večer ztrávili pák delegáti na přátelském v
čírku v reslauraci Kopeckého na Václavském náměstí
který na počest drahých krajanů uspořádal Klub přá-
tel zahraničních Čechů „Frič“ a který stal se lisli
pro svoji srdečnost a upřímnost i nehledané vesel
všem účastníkům jak z dálné ciziny, tak i přátel jich
z Pruhy, kteří v tak četném počlu se dostavili, ne-
zapomenulelným apěkným zakončením celého dů-
stojného a důložitého průběhu sjezdu.
a8o
Schmidt
Beauchez
Laniner
Čecho
Fzič
Kopeckij
Frič
Václavský náměstí
19
article
Sjezd českých knihkupců a nakla
rvod vožnov datelů
Sjezd českých knihkupců a nakla
rvod vožnov datelů
konal se včera v Praze. V doplnění včerejší struční
zprávy uvádíme následující podrobnosti
Program sjezdu byl vyřízen ve čtyrech sekcích
jichž předsedy byli: pp. Jar. Bursík, P. Topič, A. Rein
wart a Fr. A. Urbánek.-
V prvé sekci referovali: p. K. Mikota c p
kusech na zrušení knihkupocké koncese, p. E. Wein-
furter o požedavku průkazu způsobilosti v živ-
ností knihkupecké a dr. Jarosl. Pospíšil o potřebě
některých oprav zákona v právu autorském. Tenío
řečník stanovil a obširně odůvodnil následující po-
žadnvky:
Třicoliletá lhůta, v 8§ 43. až 46. zák. ze dne
26. prosince 1895 č. 197 1. z. k ochraně práv autor-
ských, k dílům literárním a uměleckým slanovená.
budiž prodloužena na padesát let
Ustanovení § 11. zák. o právu autorském, tý-
kající se děl anonymních a pseudenymních, budiz
doplněno v tom smyslu, že dllo zbaveno jest těto
kryplonymily a důsledků z ní plynoucích, bylo-li
během třícetilelé (po případě ve smyslu odst. I. pro-
dloužené padesátiletě) lhůty ode dne prvního vydání
poznovů vydáno s udáním právého jména auterova
Bursík
A Rein
A Urbánek
K Mikota
E Wein
doktor
Jarosl
Praha
Francie
20
article
Ustanovení odstrvce II. § 44. zák. o právu
aulorském budiž změněno, resp. doplněno v tom
smyslu, že původce, dědie jeho a a jejich přivolením
také každý jejich právní nástupce oprávněn jest ohlá-
siti pravé jméno autorove k zápisu do rejstříku pů-
vodského. V § 25. odst. 2., který jedná o přípustnosti
jinak otíštění díla literárního v dílech vědeckých
nebo ve sbírkách, budiž zcela vyloučena přípustnosk
ta, pokud se týče „sbírok k některému lilerárnímu
neb uměleckému účelu“. Dále budiž v odstavci tom
výslovně omezena přípustnost olisku lakového jen
na jednollivé dllmky zcela nepatrného objemu a vy-
nechána budiž ustanovení o maximu jednoho tisíko-
vého archu díla, ze klerého ku převzelí došlo. Usta-
novení § 26. budiž obmezeno v ten smysl, že z ve-
řejných listů rázu přovážně zpravodajského přípust.
ným jest jen otištění jednollivých článků polifického
obehu, pak telegrafických zpráv a jiných dennieh
novinek, že však otištění to vázáno jest podmínkou
udání pramene. Volné otiskování beletrislických, vě-
deckých a odborných článků budiž vůbec vyloučeno.
Budiž do zákana výslovně pojalo ustanovení, že bě-
hem lhůty ochranné bez svolení autorova, resp. jeho
právního náslupce nesmí býti oznamováno vydán
díla, dosud chráněného, byť i k vydání tomu dujíti
měla leprve po uplynutí lhůty ochranné, a že také
během lhůty té nesmí býti přikročeno k rozmncžo
vání díla takovělio; obojí budiž pokládáno za vsáh-
nutí v práva autorská.
V sekci druhé referoval p. G. Dubský o- úprav
G Dubská
21
article
jednacího řádu a o organisačnímí stalutu výkonného
výboru.
Ve třotí sekci podávali zprávu pp. J. Springen
a E. Weinfurter o rovisi „Ustanovení pro styl
s obecenstvem“. Uvádíme z nich tyto odstavce: 1. P
prodeji knih, hudebnin a časopisů obecenstvu nutno
dodržeti krámské ceny, nakladatelem pevně stano
vené. Pp. nakladatelům se doporučuje, aby dával
vždy vytisknouti na obálky publikací krámskou cenu
2. Jest nepřípustno jakoukoliv formou slevu obecen-
stvu nabízeti, ať v číselném nebo neurčitém rámei
otevřenými neb uzavřenými oběžníky, ve výkladeel
a pod., jakož i zajišťovati jiné výhody, které maj
slovu nahraditi. 3. Jako výjimka k odsť. 1. jest př
pustno: a) Poskytnouti kupujícím slevu až do 5
avšak jen na jejich určitou žádost, a když cena kupn
nejméně 20 korun obnáší, ale pouze tenkráte, když
obnos bude složen hotově najednou, anebo během
jednoho roku, též ve lhůtách nebo splátkách, jichžb
výše odpovilá ceně krámské občasně odehraných
knih a které jsou řádně na účtu zaneseny. b) Úradům
knihovnám veřejným z knihovnám ústavů, ale jen
pro jich vlastní potřebu na jich určilou žádost lze
poskytnouti slevu až 5% činí-licena kupní máně
než 50 K, ev. slevu až do 10% při účtu vyšším. Př
dodávkách pro školní knihovny chudých jest dovo-
lena slova 1096 bez obmezení obnosu, a to i z knih
školních. 4. Ze školních knih, vyjma účebné a po-
mocné knihy pro vyscké škaly, z vazeb; desek a
knih, při nichž nedávají nakledalelé obvyklou pro-
visi, a z časopisů nepovolí se vůbce žádná sleva
J Springen
E Weinfurter
22
article
Hromadně dodávání odborných časopišů jako hospo-
dářských a jiných, prostrřednictvím jednot a podlob.
nespadá pod tato ustanovení; taktéž dodávání časo-
plsů do kaváren. Svrchuuvedená Mastanovení jsou
závazna pro obchodování knihkupců neb nakladatelí
se soukromniky-objednateli jednotlivých výtisků, ne
týkají se však překupníků a sběratelů, s nimiž vstou-
pí firma v řádné, pravidelné obchodní spojení a ji
odbímaji časopisy, sesitové sbírky a jednollivá díla
za účelem dalšího jich rozšiřování. Pravidla nabývaj
platnosti dnem 1. září 1908.
23
article
V té příčině byla schválena tafe resoluce pro
knihkunecké spolky ve Vídni a Lipsku: „Sjezd če-
ských knihkupců a nakladatelů, který se konal ve
dnech 27., 28. a 29. čorvence 1908 v Praze, projednal
mimo jiné stavovské otázky také olázku revise Usta-
novení pro styk s obocensivem, která svého času
hyla upravená solidárně s vámi. Ustanovení ta t
celem znamenitě vžila a zvlášt snížení slevy obe-
censtvu nenaražile na zvláštní obtíže. Nedošlo-
hned k úplnému odtranění slevy, běželo zajisté jen
o přechodné stadium výchovného rázu, ale nyní na-
dešla doba, kde by konečně mohla s úspěchem být
prohlášena všeobecná závaznost krámské ceny př
knihách, ne-li již také při hudebninách. Shledávají
v solidárním poslupu s ústředím vídeňským a lip
ským jednu z hlavních podmínek úspěchu, neodvo
zujeme prazatím ze svého přesvědčení důsledků
neusnášíme se na zrušení slevy, nýbrž obracíme s
na vás se zdvořilou žádostí, abyste laskavě uvážii
naše stanovisko a přikročili v udaném směru, po
připadě i v jiných bodech k revisi „Ustanovení“ .
Ve čtvetá sekci měl p. ředitel Jos. M. Hovorka
přednášku o výchově dorostu, kterou končil toul
resolucí:
„1. Pokládáme za prospěšno, aby také venkov-
ský dorost z našeho oboru byl vzděláván na základě
osnovy vyučovucí odborné pokračavací školy gre-
miální v Praze a žádáme Jednotu českých knihkup
ců, aby se co nejdřive postarala o realisování tohol
přání.
2. Poněvadž škola talo vyžaduje jistého pířed-
běžného vzdělání, uby záci pachopiti mohli před-
měty osnovy, neměli by venkovští knihkupci přijí-
mati za praktikanty nikoho, kdo by neodbyl velm
dobře aspoň měšťanskou školu, pokud možno čtyí
třidní, po případě čtyři gymnasiální nebo reálné třídy
ro
M Hovorka
Vídeň
Lipsko
Praha
Jos
24
article
s dobrým prospěchem.
3. Při smlouvě zavázán budíž praktikant ven-
kovský ke koupi učebnic pro prvý ročník určených
jakož i novštiviti v určitý den asi na 24 hodiny Pra-
hu, kde by všem podán byl návod, kterak nejlépe
s prospěchem tyto věci mají býti studovány.
4. Praktikant při vstupu do závodu se zavazuje
vlusstně rodiče za něho, že na konci každého běhu.
ledy dvě léla po sobě, do Prahy přijede ke zkoušce
z I. a II. ročníku. Zkouška taková by se konala z
přílamnosti zástupců Spolku českých knihkupců
ve
nakladutelů.
5. Žáci obdrží pak za prvý i druhý ročník vy-
svědčení od ředitelství odborné pokračovací školy.
že se podrobili zkoušce a s jakým výsledkem
6. Venkovští knihkupci měli by přijímati nadále
za pomocníky jen takové síly, které by odbyly aspoi
s dobrým prospěchem naši odbornou školu nebo
dotčené zkoušky složily aspoň se prospěchem.
7. Odměny za průprvu a 2 zkoušky připadly
by pp. učitelům odborné školy pokračovací a vyrov
návaly by se jednak z pokladny Spolku českých
knihkupcův a nakladatelů, jednak od dolyčných páno
jo
chěfů, po případě rodičů. l v l
8. Učebnice zakoupeny budou vždy hned n
počátku každého běhu a gremium knihkupců praž-
ských bude požádáno, aby také venkovským žákům
mohly býti prodány litogmfované přednášky z
tutéž nízkou výrobní cenu, jakou mají praklikant
obvodu pražského. Náklad za knihy zaplatí závody
po případě rodičové.
9. O výsledku zkoušek podá se zpráva v „Knih
kupeckém Oznamovateli
O dalších usneseních uveřejníme zprávu v zej
šs
noz n3 imne
trejším listě.
Praha
spolek český knihkupec
spolek český knihkupcův
25
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obohodní a živnostenské
komory.
Slavili jsme už na výstavě stotisícího, uví-
tali slečnu čtvrtmiliontou, půlmiliontého i mili-
ontého. Včera jsme mohli, ale neslavili význam
ný okamžik v milionové sbírce Národní jednoty
severočeské. Překročen včera půlmilion. Tiše,
nepozorován a nezjištěn se octl půlmiliontý
dvouhaléř mezi ostatními; a nevíme ani v které
sběrně půlmilion naplněn.
Faktum potěšitelné, tím potěšitelnější, že
celému, zajímavému i záslužnému podniku jest
zápasiti s celou řadou obtiží. Něco bylo o nich
už napsáno a snad je všechny zvíme, jestliže
autor milionové myšlenky a nejborlivější pra-
covník pro ni, dejvický pan tajemník JUC
Bejček, vypáše jakož jsmo slyšeli — historii
mílionu v celé úplnosti.nti on
Mluvíme o milionu a máme ho teprve půl.
Bejček
26
article
Naplníme jej? Nepochybujeme ani okamžik.
V době necelých deseti neděl, z nichž několik
prvních nebylo zcela využitkováno, poněvadž se
teprve sbírka musila zaváděti, sebráno pavních
500.000 dvoubaléřů. Výstava má druhou d e lší
polovici svého trvání ještě před sebou. Potrvá-li
dosavadní obětavost, bude milion snadno na-
plněn. ao1 láv
oegonva v sen udloe
Na jedno však třeba upozorniti! Milion nenl
pouze zkouškou naší obětavosti, zkouškou dů-
ležitou, poněvadž před očima ciziny u našich
nepřátel prováděnou, nýbrž měl býti i jakýmsi
měřilkem české návštěvy. Po této stránce vý-
sledek sbírky a tempo, v němž pokračuje, ne-
může upokojiti. Jeť příliš velký rozšil mezi po-
čtem návštěvníků výstavy a počtem dvouhaléřů,
nohledíc ani k tomu, že mnohý ze sloupců mi-
lionové krychle byl vyplněn najednou.
Jako při dosažení půlmilionu a milionu ná-
vštěvníků se vždy těšíme už na příští významnou
číslici, jako z dosažení jich čerpáme povzbu-
zení; tak neslavená slavnost půlmiliontého dvou-
haléře budiž našenu lidu pobídkou k brzkému
naplnění celého milio nu.
Zaslubuje toho Národní jednota sovero-
česká, zasluhuje toho šťastný nápad, zasluhuje
toho i obětavá práce dejvického odboru jednoty.
27
article
Cukrovarství na výstavě
Lelošní exposice cukrovarnická, která umísténa
jest v severním traktu pavilonu požívatin, předstihuje
elegantní úpravou a bodnotou věcí vystavených ve-
škeré dřívější výstavy průmyslu cukrovarského. Po-
drobný popis celkového uspořádání výstavy cukro-
varnické ponecháváme si na dobu nejbližší, dnes
budiž nám však dovoleno, abychom se poněkud šíře
zmínili o stěžejní atrakci cukrovarnické exposice
jakož i výstavy vůbec, kterou jest úplný model cu-
krovaru, v měřítku 1 : 10 provedený a do nejmen-
ších detailů vypracovaný. Nejen odborník, nýbrž i
neodborník obdivuje se ohromné této práci, mravenčí
píli, s kterou stroje a přístroje provedeny byly, do-
vednosti našich dělníků, neboť uvážiti třeba, že práce
tyto prováděli ne snad mechanikové, nýbrž naši
strojní montéři a zámečníci, jichž ruce uvykly větším
hrubším pracím.
28
article
Provedení strojů a přístrojů vyžadovalo zhoto-
vení zvláštních plánů, výkresů a modelů, nebot
mnohé věci, které ve skulečné velikosti snadno pro-
véstí lze, v měřítku tak malém činí velké oblíže
Uvážíme-li dále, že veškeré stroje, přístroje, nosniky.
sloupy atd. zhotoveny jsou z kovů, pohlédneme-li na
obrovské dimense, které model cukrovaru mů, s úcto
poblížíme na ohromné dílo, které svědcí nejen o do
vednosti, nýbržti d lásce a péči veškerých zúčastně-
ných činitelů, s jakou se dllu věnovali. Plného uznání
modelu cukrovaru dostalo se arcivévodou Františkem
Ferdinandem při jeho návštěvě cukrovarnické výstavy
8. m. m.
V náledujícím uvedeme některá data o vznik
modelu. Výkonný výbor »Kolektivní výstavy cukro-
varnické« usnesl se již na počátku své činnosti roku
1907, že vystaví na jubilejní výstavě obchodní
živnostenské komory model cuk rovaru v mě-
řítku 1: 50 provedený (tedy 5kráte menší než jest
nynější model)
Později, když měřítko toto zdálo se tuze malým,
vyjednáváno se »Zemským spolkem strojíren a slé-
váren« (zhotovení modelu v měřítku 1 : 25 (2 1)
2srále menší než vystavený model)
Jednak značný naklad 30.000 K, který nebyl
nijak poměrny výšledku, který výkonný výbor meí
nu zřeleli, jednak pak zkušenosti, které poskytl
provedení modelu cukrovaru v měřitku 1: 25, který
svého času firma Breitfeld, Daněk a spol. v Karllně
pro Mileniovou výstavu v Pešti zhotovila, přiměo
výkonný výbor cukrovarnický, že se ve schůzi dne
1. června 1907 usnesl, vystaviti modely některých
hlavnícu stanic cukrovarských v měřítku 1:10 pro-
vedených. Již tehdy obával se výkonný výbor obrom
ného nákladu na zhotovení celého modelu cu-
krovaru.
Avšak postupem času a po důkladné úvaze.
dále po vyjednávaní se »Zemským spolkem strojí-
ren, továren na zboží kovové a sléváren v Čecháche
jog čalakeo
František Ferdinand
Daněk
Pešť
Breitfeld
29
article
katban ol o velopen
30
article
Dimitrij Alezandrovič Slavjanskij
Dimitrij Alezandrovič Slavjanskij
mrtev.
Slovanského klubu v Praze došla telegrafi-
cká zpráva od pí. Olgy Slavjanské, že choť jej
vypustil svou šlechetnou duši na březích Dunaje
v Rusčuku v Bulharsku.
Dimitrij Alexandrovič Slavjanskij narodi
se v Moskvě r. 1832. Péčí své matky Alexandry
Feodorovny Agreněvy, roz. Pozdnijakovy, do-
stalo se mladému Dimitru Alexandroviči pečlivé
výchovy. — V Moskvě vystudoval gymnasium
a vstoupil na universitu.
Na statku svých rodičů ve smolenské gu
bernii seznal již jako hoch písně vesnického
lidu z úst „bajanů“, „skamorochů“ a „razkaz
čiků“ při různých slavnostních příležitostech ve
sboru i v solovém zpěvu. Zde oblíbil si Dimitri,
národní epos ruský, jehož pak stal se tak zna-
menitým tlumočníkem,
Jeho láska ke zpěvu neměla tehda arci ještě
zralosti a nebylo u něho dosud určitého cíle —
k umělecké dráze.
V propuknuvší pak krymské válce zúčastni
se jako dobrovolník a tu v pluku obrátil na se
pozoruost svým krásným tenorem.
Po ssvém návratu z vojny představen byl svou
kmotrou Evdokií Pavlovnou Roztopčinovou caru
Mikulášovi I., který nadaného jinocha dal cvi-
čiti ve zpěvu.
Tehda v Petrohradě nebylo ještě konserva-
toře hudby, nacházela se tam jenom škola Itala
Riccia a k tomuto docházel Dimitrij Alexandro-
vič jako poručík husarského pluku,
Tu zmohutněle v něm nadšení pre pěvecké
umění tak, že rozbodl se z vojska vystoupiti.
Prodav svůj majetek po rodičích, odejel Dimi
trij do Neapole, aby u prof. Popularda a pozděj
ve Florencii u mistra Pietra Romania zdokonali
se ve zpěvu. Dále pokračoval pak v Paříži u P
novské Benoldia.
Alezandrovič
Olga
Alexandrovič
Alexandr Feodorovna Agreněva
Pozdnijakův
Dimitri
Pavlovna
Italos
Riccio
Dimitrij Alexandra
Dimi
Populard
Pietr Romania
Praha
Dunaj
Bulharsko
Moskva
Petrohrad
Neapol
Florencie
Paříž
Roztopčinová car
31
article
Poprvé vystoupíl v divadle v Sant Carlo pod
psoudonymem Mitti, načež stal se komorním
pěvcem neapolského krále.
Když zvěděla hraběnka Roztopčinová, že
Dimitrij Alexandrovič vystupuje na italském je
víšti, dopsala mu káravě: „Ze se nestydíte, vy
stupovati mozí italskými hercí, Vy, člověk sta
rého rodu.“ „Vraťte se“ — psála dále — „a
sbírejte národní písně slovanské a staňte se pěv
cem všech Slovanů, Vděčné potomstvo ocen
Vaše zásluhy ..
Domluva této ušlechtilé a sťarostlivé ženy.
pečující vřele o svého křtěnce, měla účinok na
vnímavou duši Dimitra Alokandroviče, on vráti
se na Rus, kterou pak pilně projížděl, čině
všude záznamy starých písní ruských. Ač by
vydatně finančně podporován svoji kmotrou, vy
skytly se přece vážné překážky v jeho spěratel-
ské činnosti a to zvláště vinou panujícího kre-
postního práva. K svému rodovému jménu
z Agreněva připsal pseudoným Slavjanskij.
Nastoupiv svou první uměleckou pout
s mladou chotí Olgou Christoforovnou, jel pře
Ruščuk, tehdy ještě turecký, kde hned po prvém
koncertě stihán byl pěvec policejně, načež v pře-
strojení péčí komitétů bulharských unikl na -
kouský parník, který jej s chotí převezl do
Bělehradu. Přešed na rakouskou půdu, vystoupi
v Novém Sadu, ve Vukovaru a v Záhřebě, avšak
byl odtud bánem Rauchem vypovězen.
Tehdá se v Rakousko-Uhersku ještě bál
i slovanské plsně.
V Bělehradě uspořádal několik koncerin
po dobu osvobozovací války, ve prospěch raně-
ných. Po koncertech ve Vidni v sále Boesen-
dorferově přijel do Prahy, kdež opětně mu pět
zakazováno. Zde sestavil Slavjanskij první svůj
pěvecký sbor vesměs z Čechů, pro které sbory
překládal známý slavista lektor. Josef Kolář
V tomto sboru nalezali se Früher, býv. poručik
(baryton), Hládek, Rendl, Helišovský a j., celken
osm osob.
Mitt
Roztopčinová
Alexandrovič
Alokandrovič
Olga Christoforovný
Ruščuk
Rauch
Slavjanskij
Čecho
Kolář
Hládek
Rendl
Helišovský
Santa Carlo
Rus
Bělehrad
Vukovar
Záhřeb
RakouskoUhersko
Praha
Frühry
Boesen
32
article
Vznikla otázka oděvu, v němž by se mněl
vystupovati a ta rozluštěna po delším uvažován
tak, že všichni zvolili si čamaru, kteréž Slav-
janskij nikdy již neodložil. V Rusku krajan
naši se rozešli, založivše si každý sťastnou
budouenost.
Po svém návratu Slavjanskij konečně při-
stoupil k slavnému svému dílu a sestavil ruský
pěvecký sbor, který mu pak zlskal světového
jména a vyplnil prorocká slova paní Roztopči-
nové, že vděčiti mu bude potomstvo.
Slavjanskij projel se svým sborem celý
vzdělaný svět ve všech jeho pěti dilech.
Car Alexandr II. často jej vyznamenával
osobní rozmluvou, ba velká kněžna Elena Pav-
lovna, choť vel. knižete Michaela Pavloviče,
upřímně doznala, že od něho vůbec poprvé
slyšela u ruského dvora ruské písně.
Neméně ostatní panovnici odměňovali Slav-
janského svojí přízní. Tak na př. sultán Abdul
Aziz odměnil jej 12.000 franky a anglická krá-
lovna Viktorie pozvala si sbor Slavjanského n
celý den.
Leč značné výlohy cestovní se sborem
40—60 osob čítajícím ztrávily vždy veškerý
příjem a následkem toho ear Mikuláš II. nabídl
Slavjanskému stálou rentu 2000 rublů.
Ze sboru D. A. Slavjanského vyšla řada
výtečných solistů.
Snaba Slavjanského se nesla k založení
»Slovanského divadla« v Kyjevě, v němž by
našla ruská píseň svůj bezpečný útulek
úsilovně pěstění. Měla zde býti škola pro vy-
učování národní recitaci, zpěvu, hudbě
skladbě a to bezplatně pro široké massy ru-
ského lidu, s přednáškami o národních zvycích
obyčejích a obřadech.
Car Alexandr III. podnik ten schválil,
avšak nedostatečné prostředky, zvláště nepřítom
nost zakladatelova, zavinily, že po nějakém čase
budova byla prodána v dražbě.
Roztopč
Elen
Michael Pavlovič
Aziz
II
slavjanský
Rusko
Kyjev
Viktoria
33
article
Staré vzpomínky a touha, spatřiti ješte
jednou Prahu a český lid, zavedla jej opětne
mezi nás, ač již 75letého starce. Přišel — jak
pravil — aby se rozloučil s přátelí, mezi kte-
rými dráhu svoji započal
Třemi koncerty, jež vzbudily moenou
ozvěnu v našem tisku, představil sé sestárlý
ale srdcem ještě jarý Dimitrij Alexandrovič
Slavjanskij posledně pražskému obecenstvu. Již
tehdy jevily se na něm známky vážného rozru
šení, které stupňovaly se každým projeven
vděčného obecenstva.
Dnes pak stojíme před hotovou události
slavného ruského pěvce není více meziži
vými. Ústa jeho navždy oněměla, avšak ozvěna
jeho vroucího zpěvu bude šuměti slovanským
světem dále. Dimitrij Alexandrovič zůstan
mezí Slovany nesmrtelným.
Alexandrovič
Praha
34
article
= Světový svaz lanečních učitelá byl založen
těchto dnů při mezinárodním kongresu, klerý by
svolán do Berlína. Delegátů se zúčasinilo hojněze
všech končin svěla a ze všech národností, asi 200
dam a pánů. Za I. předsedu zvolen p. Knoll (Ham
burk), II. předsedu p Crompton (Anglie), 1. zapiso
vatele p. Schaller (Alienburg). II. zapisovatele p. Keh
(Severní Amerika), 1. pokladníka p. Giore (Paříz)
II. pokl. p. Bugno (Rakousko), knihovníkem p. Kop
mann (Hollandsko). Příští kougres bude v Paříži neb
v Londýně. Bližší zprávy podá ochotně slečna Ru
žena Seemanova z Prahy, která se osobně svě
tevého kongresu zúčastnila
= Vražda zpěvačky Fabryové. Z Terstu, 2
července. Vražda zpěvačky Fabryové je tady
všeobecným předmělem hovuru a všude projevuje
se spokojenost nad tím, že vrah štastnou náhodou
tak rychle padl do rukou spravedlnosti. Dnes byla
opět soudní komise v bytě vrahově. Hlava zavraždě-
né byla tam přinesena. Ve všech koulech bytu, na-
plněného zápachem hniloby, byly ještě shledávány
části mrtvoly. V různých balfcích byly nalezeny no
hy, ruce a části trupu. Všechno bylo vybaleno
soudní lékaři složili části mrtvoly dohromady. Vrah
Knoll
burk
Crompton
Schaller
Alienburg
Paříz
Bugna
Seemanův
Fabry
Berlín
Anglie
severní Amerika
Rakousko
Paříž
Londýn
Praha
Terst
35
article
jak bylo zjištěno, usmrtil Fabryovou, vraziv jí dýku
do srdce. Hána musila býti hrozná. Zasáhla zpěvačku
plímo do srdce a pronikla do žeber. Smrt nastala
okamžitč. Potom vrah mrtvolu rozsekával. Potřebu-
val k tomu několik hodin, aby rozsekal svalstvoa
vazivo. Zpěvačka Fabryová je z Milána. Vystupovala
v místech nížšího rádu. Vypravovala sama, že měla
šest dětí, z nichž žije jenom hoch, který je vycho-
váván v Tunisu. O tohoto hocha pečovala velice něž-
ně a často říkala, že musí vydělati mnoho peněz
aby peskytla hochovi dobrého vychování. Soudí se
ze Födransporg, který byl v peněžních nesná-
zích, spáchal na Fabryové vraždu loupežnou. Dnes
byla zatčena také jeho bytná, paní Cellichová.
Fabryová
Hán
Fabry
Cellichová
Milán
Tunis
36
article
Födansberg měl s ní intimní poměr a je podezření.
že o zavraždění Fabryové věděla. Před několika dny
měl vrah z paní Cellichovou prudkou srážku, když ho
navštívila Fabryová. Födransperg tehdy zuřil a uká-
zav Celichové zrcadlo, pravil: „Tu míš a podívej se
jak jsi ošklivá.“ Je jistc, že Födransperg spáchal vra-
zdu v sobotu dopoledne. Sousedé slyšeli, jak Fabry-
ová francouzsky pravila Pödranspergovi: „Dej mně
200 zl. a já půjdu.“ Potom bylo slyšcti prudkou
hádku, volám o pomoc a pak nastal klid. Nedělní
odpoledne ztrávil vrah v hostinci v bezprostřední
blízkosti místa vraždy a byl úplně klidný. — O vý-
slechu vrahově sděluie se dále z Terstu 28. čer-
vence: Výslech vraha Födransperka trval včera od
7. bod. večerní do půl 2. hod. ranní. Vrah snažil
se zapříti jakoukoliv účast na vraždě, na čelně otáz-
ky policejního komisaře nemohl však uspokojivě od-
povědéti. Snaží se odvrátiti podezření z vraždy na
ctitele Fabryové, jakéhosi Calatta, Výmluva ta je
však málo věrohodná. Policie zjistila dále, že Fo-
dransperg četné předměty, jež, jak dokázáno, byly
majelkem Fabryové, prodal vetešníkům na Starém
městě. Mezi předměty těmi nacházely se také skvo-
sty a šaty. Dotyčný vetešník odevzdal dnes tyto šper-
ky na policii. Po skončeném výslechu byl odevzdán
Födansberg
Fabry
Födransperg
Fabr
Pödransperg
Födransperka
Calatt
Fo
Terst
37
article
Födransperg řádnému vyšetrujícímu soudci. Bytná
Födransperga, vdova Cellichová, byla zatím pone-
chána ve vazbě, protože není stále ještě vyloučeno,
že také pomáhala při vraždě. Vypátrání vraha stalo
se na základě značky, která byla na papíru, v něm
byla zabalena hlava mrivoly. Byla te čtyři písmena:
F. v F. Na základě toho záhy vypátrala policie
Pödransperka. Vrah chová se velice cynicky. — Ke
zločinné tragedii terstské a jejímu hrdinovi Juliu
Pödranspergovi rozpomínají se včerejší vídeňské ve-
černíky záhadné historie, která se odehrála asi pře
šesti roky ve Vídni a v níž beze vší pochyby tentýz
půn měl prsty. Tenkrát — zrovna před vánocemi
Pödransperg
Vídeň
38
article
St. Forman.
St . Forman