ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 fb3ced40-75a5-11dc-b551-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 39 celkem · entity: place 68, person 152, org 11, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
29. července 1908. Císlo 207
4 article
0l otázky bez otázání se ostatních velmocí Otázka je tak složitá, že není divu její průtah. Řečník nemůže ještě naznačiti jednotlivosti ma kedonských reforem. V posledat době se situnce tak náble a značně změnila, že je nutno ome- ziti se pouze na všcobecné poznámky. Příčinou špatné situace v Makedonii byla špatná, slab vláda, jež ve své neschopnosti zachovati pořá- dek, popuzovala jednu národnost proti druhé. Proti tomulo postupu vlády Anglie občas prote- stovala s ostatními velmocemi. Nyn! z nena- dání a neočekávaně ozval se pro- test u turecké armády a mosle- minského obyvatelstva samého.
Makedonie Anglie Nyn
5 article
Jest neobvyklým úkazem, že tyto události zjed- naly na čas bezpečnost a klid. Anglie neměla v Makedunii nikdy politiekých zámyslů, chtěla tam vidět pouze dobrou vládu. Chystají-li se nyní Turei zlepšíti veškeru správu a dají-li zá- ruku, že tím prospějí stejně mohamedánůmo jako křesťanům, pak bude tím způsobem makedon- ská otázka rozřešena. Anglie pak ve své bdě- losti učiní, seč bude moci. tou lov Není tomu také dávno, co bylo řečeno, že německá politika nezávisí nal tom, vyvolává li se nepřátelství mezí ostatními velmocemi. K tomu dodávám, že, pokud jsme zúčastněni, není naší politikou, abychom svým přátelstvím dávali ne- přátelský hrot proti některé jiné velmoci. Avšak musíme býti svobodní, abychom mohli navázati tato přátelství. Když jeme je úzavřeli, nechceme jejieh výhod používati k tomu, abychom zasé- vali nepřářelství mezi svým přítelem a jinou zemí a rovněž není naším eílem, abychom ně- kterou velmoc isolovali. Od té doby, eos mlaví o isolování, jest záhodno připomenouti, že Německo má dva spojence a že my se na toto spojenectví ani nedíváme nepřivětivě, sni nemyslíme, že je namíteno proti nám a dále že jsme vzdor tomu uzavřeli smlouvu s Franci a Ruskem, a že jsme tuto smlouvu oznámi celému světu, ač ustanovení trojspolkové smlouvy doposuď uveřejněna nebyla. Není nejmenší při- číny domnívati se, že by cilem a příčinou těchte smluv bylo ieolování Německa oproti ostatním velmocem. cieh vd lod ohu Události v Marokku.
Turei Franek Anglie Německo Rusko Maroko
6 article
Z Tangeru oznamuje německá kabelová společnost, že francouzské vojsko, tábořicí v Aze- mnuru, zanechalo na ochranu telegrafní stunice 12 mužů. Do Siberhekeru, kde se soustřeďuje 2000 mužů vojska, odtáhlo 500 mužů, rozlo- žených na mořském pobřeži. Zápas s revolucí v Tavrizu.sler V sobotu pokusil se Rachim chan překva- piti tábor revolucionářů. Vojsko vniklo as středem průlomů za hradby a bylo na tom již, dobýti hlavní hradby, aby překvapilo revolucio- náře, odpočívající ve vedru poledním, když tu bylo těmito shlédnuto a oddilem čilých Kavka- zanů za velikých ztrát obapolných zapuzeno. Později zavládla opět přestřelka. Město jest boji tak vysileno, že chce se šachu vzdáti, jen když šach odvolá Rachima. Ale šuch dal naopak právě rozkaz i Asukobadu, klerýž nedávno prol Turkmenům výpravu vedl, aby vytrhl ihned proti Tavrizu se 3000 muži a 6 děly. Výpravě na kvap přikázány prý 4 Maximovy kulometya 48 polních děl francouzských, jež od r. 1905 v Teheranu spočívaly nevybaleny, jakož i 12.000 pušek Sach vyjednává v ruskou jednou bankou o půjčku asi 6 mil. korun. V táboře jeho byli opět dva revolucionář popraveni. Turci v území urumijském postapují dál
Kavka Turkmen Maximov Sach Turek Tanger Aza Siberheker Teheran
7 article Výprava z král. polského v Praze
Výprava z král. polského v Praze Naši hosté polští navštívili včera dopoledne v řadě povozů vyšehradský břbitov, kdež polo- žili věnce s navštívenkami na hroby dra. Lad. Riegra a Ed. Jelínka. Kufže Zdislav Lubomirski za pohnutí všech vzpomenui styků Riegrových s nejstaršími politiky polskýmí a zásluh Jelínkových o shodu polsko českoui Návštěvy zúčasinil se též říšský poslanec kniíže Ondřej Lubomirski, jenž správnou češtinou vzpomínal, že rok bydlil na Vyšehradě u probosta Štulce, když v Praze studoval. Na hřbitové stenuli jestě u rovů Jana Neru dly. J. v. Friče, Ig. Hořřce, Bol. Jablo nts ké ho, Václava Beneše-Třebízkého, Vítězslava HáTK, Zd. FTbre ha, Svatopluka Č erc ha
Riegr Ed Jelínek Lubomirski Riegrův Štulc Jan Ner Frič Ig Hořřka Bol Jabla Beneš Hátk Zdeněk Praha Vyšehrad Třebízký
8 article
a j., kdež jim p. Fr. Hovorka učinil struč- nou zmínku o činnosti každého z našich dra- hých zesnulých. Z Vyšehradu odjely dámy polské do české dětské nemocmice, aby si problédly její zařízení, kněžna Lubo mi r s ká, hraběnka Platerová a hraběnka Zamoj ská hluboce dojaty osudem malých pacienta obdarovaly všechny dítky hojně cukrovinkami. Potom odjely k návštěvě musea u Ná- prstků, kdož zvláště se obdivovaly českým výšivkám a ukázkám lidového umění. — Vý- pravy do Prahy se zúčastnili a dli dosud v Praze : Kníže Zdislav L u bro mi r s ki s choti, kníže Ondřej Lubomirski, hrabě August Potoeki, hrabě Vlad. Zamoyskí s chotl, hrabě Plato r,olhraběn Edu a r Plater schotí, hrabě Luběns kájm hrabě Rembelinski, hraběnJan Kra nii e ki hrahě Rryelzensci, šambelan dvorun Se k am zynski, hrabě Rzysz e zidwis kii, velkon slatkář N. Budny scehotí, general Chir z nowski s. choli,manželky velkostatkářn paní H azaje wi eizio váva dcerou, M pan Groto vská, Bogulsdsaws ká, velkoprůmy- slník F. Slokolowski, dr. Diwni n, dr Sokodowski, pía S tirtayž ewsiká, ccho lékaře, jenž sludovalev Praze,i dcerat slavného dra. Chalubíúského, redaktor o Przegladu Poran- nego« p. Fryze, red. »Korýra varšavskéhoe p. Dobrowolski, K. Skimborowiil cz, jednatel spolku varšavských žurnalistů, spisovatel Žwan a j.eia iiv
Hovorka Platerová Zamoj Lubomirski Potoeki Vlad Platón Ed Luběns Rembelinski Rzysz Groto Slokolowski doktor Diwni Sokodowski Fryz Dobrowolský K Skimborowiil Žwan Francie Vyšehrad Praha Zdislav muzeum u Ná spolek varšavský žurnalista
9 article
o iisvo
10 article
noA o8 omlýice
11 article Poláci a Slovinci mezi Sokoly. Polští host
Poláci a Slovinci mezi Sokoly. Polští host navštivili včera večer téloevičnu »Sokola« praž ského, kdež uvitáni bylř staröstou jednoty br drem. Scheinerem. Cvičenci provedli před hosty cvíčení prostná a ženské odbor, nastou- pily ke evičením s obruči. Veškeré výkony od měňovány byly hosty natšenou pochvalou a jmenovitě evičení žen uvítáno hlučným potle- skem. Vzácné hosty v počtu 300 s kn. Lu bo- mirským a hr. Potockým v čele uvítaí br. starosta dr. Seheiner vřelou řečí, v niz kládl důraz na sjednocení veškerého Sfovanstea na poli sokolském. Jemu odpověděli nadšenot bávní p. Kaminsk) a vřelým proslovemp. Ludvik Karasíns ki! Spolů s touto návstevou přivítána byla stejně mila návštěva bral tr Slovinců. Hosté setrvali v tělocvičně aa k 10. hod. a rozloučili se co nejsrdečnějí, sli- bujíce všude po svých vlastech pěstovati séme lkvrvd sokolské.
Polák doktor Scheiner Potocká Seheiner Ludvik Karasíns Sokol
12 article
elsaod izanoq
13 article
Poláci z Varšavy navštívili v nedáli o 4. hou odpol. také »Klub polski Pradze« a sice dostavili se na vyzvání J. Jioknížeta L ubro miir- ského skoro všichni údastnici, kleří byli na obědč na Žofině. Zakladatel a protektor klubu polského, p. Stanislav rytlř z Towarniekých, uvítal přibyle rorláky vzletnou řečí, v kleré podotkli že Poláei v Praze bydlící etiío se šťastnými,že osüid zanesl je do krásné, zlaté, stpvěžaté Prahy, kde touha po vlasti se mírní, poněvadž žijí v bratrské české zemi. Řečník zmínil se, že posvátný Vyšebrad a Wawe v Krakově dělí pouze oblaka a myšlenky obou vel- kých národů přenášají se vzájemně s obou posvát ných hor, dělících Čechy a zemi polskou. Kníže Lubomirski poděkoval v krásné řeči a nabádal ro- dáky, aby zůstali i dále Slovany a Poláky Za zpěvu plsní národních, polských a českých, rozloučilise hosté s klubem polským.
Polák Jioknížet L ubro Stanislav Čecho Lubomirski Slovan Varšava Praha Krakov
14 article
noscd n
15 article Sjezd Svazu českých spolků zahraničních.
Sjezd Svazu českých spolků zahraničních. nodjr 3v Za nezmenšeného počtu delegátů bylo v ponděl. odpoledne pokračováno v rokování sjezdovém v let- ním šále pražské Měšťanské beseddy. Jednánb potrvalo až do pozdních hodin večerních. Před zahájením jednacíhe pořadu sděleno,ž manželé Seidlovi z Edinburka, manželé Růžíčkovi. Fr. Janda, E. Švagrovský, B. Lantner a Štěpánek slo- zili obnos 45 korun jakožto základ ku podp ůino nému fendu zahraničních Čechů. Od přílomných delegátů spolků zahraničních ob- nos ten doplněn na 60 K 84 h. Když polom bylo konstatováno, že ze 40 svazových spolků na sjezdu zastoupeno přítomnými delegäty 20t a když po srdeč- ném prosloveni p. Švagr ov s klého ujal se nový výbor Svazu s p. Krebsem z Berlína (který zároveř byl i delegátem českého spolku „Vladimír“ ve Fůs šen), jako přodsodou v čele předsednictví, přikročeno k vlastnímu pořadu sjezdu. Po čilých, zajímav ýcha veskrze věcných a prátelským tonem se nesoucích dubatách, v nichž probrán bod pořadu za boder. usneseno zvý šení sva zovéhu příspěvku ze 3 na 10 feniků za člena měsíčně, obliga- torní uživání národního kolku na všech spolkových legitimacích, dopišech, vstupenkách atd a dále nová úprava pro naše emigranty po stráne sociální tak důležilé podpory pro členy Sva zu v plípadě nemeci, úřadního vypovězení neb úmrt Sociální činncst talo jest zvlášt pozoruhodná a ve- řejnosti naší nelze jí dost vřele doporučiti, poněvadi spolky svazové, odkázány jsouce většinou na člen
Jednánb Seidl Edinburka Růžíčk Janda B Lantner Štěpánek Čecho Krebs Vladimíra Berlín svaz český spolek svaz s p
16 article
stvo nemajetné a počtem neveliké, ohromněmu to muto, ryze humanitnímu a národně důležitému úkolu jen s velikými obětmi a ne ještě plně vyhovujícím způsobem mohou dostáti. Usneseno dále, zříditi ko- čující knihovnu klasických děl českých, aby i spolkům a členům méně majetným umožněno bylo dosíci četby dobré a povznášelící. Jednáno dále o prostředcích ke zvelebení svazo vého orgánu berlínské „Vlasti“ (náklad roční činí 10.825 čísel), na kteréžto debatě zúčastnili se re- daktor p. V. Hrubý z Berlína a za zahraniční odbor Národní rady české p. dr. Auerban. Po zapění české národní hymny „Kde domov můj?“ byl pak sjezd za povznesené nálady doslovem p. předsedy Krebea uzavřen Při sjezdu rozdáváno bylo přítomným pánům delegátům po exempláři skvostně vázaného alb měsla Prahy, jež jako upomínku na matičku Prahu a lelošní sjezd daroval vzácný přítel a příznivec če- ských spolků zahraničních p. Boh. Lantner, mistn houslařský v Praze. l ism obd
V Hrubá doktor Auerban Berlín Praha odbor národní rada český p
17 article
Den včerojší ztrávili hosté prohlidkou Prahy byly navštiveny dopoledne jmenovité Hradčany, kde zajimavý, historicky založený výklad poutavě podal neunavný a obělavý průvodce p. prof. Schmnidt- Be- auchez, odpoledne pak prohlédnuta památná staro- městská radnice, odkud hosté odebrali se do místnost Národní rady české, kde srdečně byli uvítání p. prof Schanidé Beauchezem a uvedeni pak do zasedací síně Zde vyložil blíže úkol Národní rady české zvlášť jejího zahraničního odboru s poukazem na práci, která dosud byla vykonána i úkoly, které te- prve rozřešení svého čekají, pan dr. Anerhan. Re- diktoru berlinské „Vlasti panV. Hrubý slíbil jmě nem všcch spolků svazových činnost. Národní rady české podporovati, načež pledseda Svazu pan Kreb z Berllna upřimným způsobem poděkoval za všecku pěči, sjezdu prokázanou jak Národní radě české, tal i Kruhu přátel zahraničních Čechů „Frič“, jmenovitě pak—ochotnýma obětavým průvodčím p. proí
profesor Schmnidt Beauchez doktor Anerhan Kreb Čecho Frič Praha Hradčany Re
18 article
Schmidt-Beauchezovi, p. Laninerovi a p. Svagrov- skému.O Hosté potom poděleni byli některými informaě- ními brožurami e důležitých našich jnstitůcích ná- rodních a zapsavše se zde v pamětní knihu, setrvali Národní radě české po nějakou dobu v přátelském hovoru a vykonali polom pouť na posvátnou půdu vyšehradskou, kde na hrobě nezapomenutelného ve- likého přítele zahraničních Čechů J. V. Fziče položílí skvostný věnec, ozdobený slovanskou trikolorou národními obětinami Večer ztrávili pák delegáti na přátelském v čírku v reslauraci Kopeckého na Václavském náměstí který na počest drahých krajanů uspořádal Klub přá- tel zahraničních Čechů „Frič“ a který stal se lisli pro svoji srdečnost a upřímnost i nehledané vesel všem účastníkům jak z dálné ciziny, tak i přátel jich z Pruhy, kteří v tak četném počlu se dostavili, ne- zapomenulelným apěkným zakončením celého dů- stojného a důložitého průběhu sjezdu. a8o
Schmidt Beauchez Laniner Čecho Fzič Kopeckij Frič Václavský náměstí
19 article Sjezd českých knihkupců a nakla rvod vožnov datelů
Sjezd českých knihkupců a nakla rvod vožnov datelů konal se včera v Praze. V doplnění včerejší struční zprávy uvádíme následující podrobnosti Program sjezdu byl vyřízen ve čtyrech sekcích jichž předsedy byli: pp. Jar. Bursík, P. Topič, A. Rein wart a Fr. A. Urbánek.- V prvé sekci referovali: p. K. Mikota c p kusech na zrušení knihkupocké koncese, p. E. Wein- furter o požedavku průkazu způsobilosti v živ- ností knihkupecké a dr. Jarosl. Pospíšil o potřebě některých oprav zákona v právu autorském. Tenío řečník stanovil a obširně odůvodnil následující po- žadnvky: Třicoliletá lhůta, v 8§ 43. až 46. zák. ze dne 26. prosince 1895 č. 197 1. z. k ochraně práv autor- ských, k dílům literárním a uměleckým slanovená. budiž prodloužena na padesát let Ustanovení § 11. zák. o právu autorském, tý- kající se děl anonymních a pseudenymních, budiz doplněno v tom smyslu, že dllo zbaveno jest těto kryplonymily a důsledků z ní plynoucích, bylo-li během třícetilelé (po případě ve smyslu odst. I. pro- dloužené padesátiletě) lhůty ode dne prvního vydání poznovů vydáno s udáním právého jména auterova
Bursík A Rein A Urbánek K Mikota E Wein doktor Jarosl Praha Francie
20 article
Ustanovení odstrvce II. § 44. zák. o právu aulorském budiž změněno, resp. doplněno v tom smyslu, že původce, dědie jeho a a jejich přivolením také každý jejich právní nástupce oprávněn jest ohlá- siti pravé jméno autorove k zápisu do rejstříku pů- vodského. V § 25. odst. 2., který jedná o přípustnosti jinak otíštění díla literárního v dílech vědeckých nebo ve sbírkách, budiž zcela vyloučena přípustnosk ta, pokud se týče „sbírok k některému lilerárnímu neb uměleckému účelu“. Dále budiž v odstavci tom výslovně omezena přípustnost olisku lakového jen na jednollivé dllmky zcela nepatrného objemu a vy- nechána budiž ustanovení o maximu jednoho tisíko- vého archu díla, ze klerého ku převzelí došlo. Usta- novení § 26. budiž obmezeno v ten smysl, že z ve- řejných listů rázu přovážně zpravodajského přípust. ným jest jen otištění jednollivých článků polifického obehu, pak telegrafických zpráv a jiných dennieh novinek, že však otištění to vázáno jest podmínkou udání pramene. Volné otiskování beletrislických, vě- deckých a odborných článků budiž vůbec vyloučeno. Budiž do zákana výslovně pojalo ustanovení, že bě- hem lhůty ochranné bez svolení autorova, resp. jeho právního náslupce nesmí býti oznamováno vydán díla, dosud chráněného, byť i k vydání tomu dujíti měla leprve po uplynutí lhůty ochranné, a že také během lhůty té nesmí býti přikročeno k rozmncžo vání díla takovělio; obojí budiž pokládáno za vsáh- nutí v práva autorská. V sekci druhé referoval p. G. Dubský o- úprav
G Dubská
21 article
jednacího řádu a o organisačnímí stalutu výkonného výboru. Ve třotí sekci podávali zprávu pp. J. Springen a E. Weinfurter o rovisi „Ustanovení pro styl s obecenstvem“. Uvádíme z nich tyto odstavce: 1. P prodeji knih, hudebnin a časopisů obecenstvu nutno dodržeti krámské ceny, nakladatelem pevně stano vené. Pp. nakladatelům se doporučuje, aby dával vždy vytisknouti na obálky publikací krámskou cenu 2. Jest nepřípustno jakoukoliv formou slevu obecen- stvu nabízeti, ať v číselném nebo neurčitém rámei otevřenými neb uzavřenými oběžníky, ve výkladeel a pod., jakož i zajišťovati jiné výhody, které maj slovu nahraditi. 3. Jako výjimka k odsť. 1. jest př pustno: a) Poskytnouti kupujícím slevu až do 5 avšak jen na jejich určitou žádost, a když cena kupn nejméně 20 korun obnáší, ale pouze tenkráte, když obnos bude složen hotově najednou, anebo během jednoho roku, též ve lhůtách nebo splátkách, jichžb výše odpovilá ceně krámské občasně odehraných knih a které jsou řádně na účtu zaneseny. b) Úradům knihovnám veřejným z knihovnám ústavů, ale jen pro jich vlastní potřebu na jich určilou žádost lze poskytnouti slevu až 5% činí-licena kupní máně než 50 K, ev. slevu až do 10% při účtu vyšším. Př dodávkách pro školní knihovny chudých jest dovo- lena slova 1096 bez obmezení obnosu, a to i z knih školních. 4. Ze školních knih, vyjma účebné a po- mocné knihy pro vyscké škaly, z vazeb; desek a knih, při nichž nedávají nakledalelé obvyklou pro- visi, a z časopisů nepovolí se vůbce žádná sleva
J Springen E Weinfurter
22 article
Hromadně dodávání odborných časopišů jako hospo- dářských a jiných, prostrřednictvím jednot a podlob. nespadá pod tato ustanovení; taktéž dodávání časo- plsů do kaváren. Svrchuuvedená Mastanovení jsou závazna pro obchodování knihkupců neb nakladatelí se soukromniky-objednateli jednotlivých výtisků, ne týkají se však překupníků a sběratelů, s nimiž vstou- pí firma v řádné, pravidelné obchodní spojení a ji odbímaji časopisy, sesitové sbírky a jednollivá díla za účelem dalšího jich rozšiřování. Pravidla nabývaj platnosti dnem 1. září 1908.
23 article
V té příčině byla schválena tafe resoluce pro knihkunecké spolky ve Vídni a Lipsku: „Sjezd če- ských knihkupců a nakladatelů, který se konal ve dnech 27., 28. a 29. čorvence 1908 v Praze, projednal mimo jiné stavovské otázky také olázku revise Usta- novení pro styk s obocensivem, která svého času hyla upravená solidárně s vámi. Ustanovení ta t celem znamenitě vžila a zvlášt snížení slevy obe- censtvu nenaražile na zvláštní obtíže. Nedošlo- hned k úplnému odtranění slevy, běželo zajisté jen o přechodné stadium výchovného rázu, ale nyní na- dešla doba, kde by konečně mohla s úspěchem být prohlášena všeobecná závaznost krámské ceny př knihách, ne-li již také při hudebninách. Shledávají v solidárním poslupu s ústředím vídeňským a lip ským jednu z hlavních podmínek úspěchu, neodvo zujeme prazatím ze svého přesvědčení důsledků neusnášíme se na zrušení slevy, nýbrž obracíme s na vás se zdvořilou žádostí, abyste laskavě uvážii naše stanovisko a přikročili v udaném směru, po připadě i v jiných bodech k revisi „Ustanovení“ . Ve čtvetá sekci měl p. ředitel Jos. M. Hovorka přednášku o výchově dorostu, kterou končil toul resolucí: „1. Pokládáme za prospěšno, aby také venkov- ský dorost z našeho oboru byl vzděláván na základě osnovy vyučovucí odborné pokračavací školy gre- miální v Praze a žádáme Jednotu českých knihkup ců, aby se co nejdřive postarala o realisování tohol přání. 2. Poněvadž škola talo vyžaduje jistého pířed- běžného vzdělání, uby záci pachopiti mohli před- měty osnovy, neměli by venkovští knihkupci přijí- mati za praktikanty nikoho, kdo by neodbyl velm dobře aspoň měšťanskou školu, pokud možno čtyí třidní, po případě čtyři gymnasiální nebo reálné třídy ro
M Hovorka Vídeň Lipsko Praha Jos
24 article
s dobrým prospěchem. 3. Při smlouvě zavázán budíž praktikant ven- kovský ke koupi učebnic pro prvý ročník určených jakož i novštiviti v určitý den asi na 24 hodiny Pra- hu, kde by všem podán byl návod, kterak nejlépe s prospěchem tyto věci mají býti studovány. 4. Praktikant při vstupu do závodu se zavazuje vlusstně rodiče za něho, že na konci každého běhu. ledy dvě léla po sobě, do Prahy přijede ke zkoušce z I. a II. ročníku. Zkouška taková by se konala z přílamnosti zástupců Spolku českých knihkupců ve nakladutelů. 5. Žáci obdrží pak za prvý i druhý ročník vy- svědčení od ředitelství odborné pokračovací školy. že se podrobili zkoušce a s jakým výsledkem 6. Venkovští knihkupci měli by přijímati nadále za pomocníky jen takové síly, které by odbyly aspoi s dobrým prospěchem naši odbornou školu nebo dotčené zkoušky složily aspoň se prospěchem. 7. Odměny za průprvu a 2 zkoušky připadly by pp. učitelům odborné školy pokračovací a vyrov návaly by se jednak z pokladny Spolku českých knihkupcův a nakladatelů, jednak od dolyčných páno jo chěfů, po případě rodičů. l v l 8. Učebnice zakoupeny budou vždy hned n počátku každého běhu a gremium knihkupců praž- ských bude požádáno, aby také venkovským žákům mohly býti prodány litogmfované přednášky z tutéž nízkou výrobní cenu, jakou mají praklikant obvodu pražského. Náklad za knihy zaplatí závody po případě rodičové. 9. O výsledku zkoušek podá se zpráva v „Knih kupeckém Oznamovateli O dalších usneseních uveřejníme zprávu v zej šs noz n3 imne trejším listě.
Praha spolek český knihkupec spolek český knihkupcův
25 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obohodní a živnostenské komory. Slavili jsme už na výstavě stotisícího, uví- tali slečnu čtvrtmiliontou, půlmiliontého i mili- ontého. Včera jsme mohli, ale neslavili význam ný okamžik v milionové sbírce Národní jednoty severočeské. Překročen včera půlmilion. Tiše, nepozorován a nezjištěn se octl půlmiliontý dvouhaléř mezi ostatními; a nevíme ani v které sběrně půlmilion naplněn. Faktum potěšitelné, tím potěšitelnější, že celému, zajímavému i záslužnému podniku jest zápasiti s celou řadou obtiží. Něco bylo o nich už napsáno a snad je všechny zvíme, jestliže autor milionové myšlenky a nejborlivější pra- covník pro ni, dejvický pan tajemník JUC Bejček, vypáše jakož jsmo slyšeli — historii mílionu v celé úplnosti.nti on Mluvíme o milionu a máme ho teprve půl.
Bejček
26 article
Naplníme jej? Nepochybujeme ani okamžik. V době necelých deseti neděl, z nichž několik prvních nebylo zcela využitkováno, poněvadž se teprve sbírka musila zaváděti, sebráno pavních 500.000 dvoubaléřů. Výstava má druhou d e lší polovici svého trvání ještě před sebou. Potrvá-li dosavadní obětavost, bude milion snadno na- plněn. ao1 láv oegonva v sen udloe Na jedno však třeba upozorniti! Milion nenl pouze zkouškou naší obětavosti, zkouškou dů- ležitou, poněvadž před očima ciziny u našich nepřátel prováděnou, nýbrž měl býti i jakýmsi měřilkem české návštěvy. Po této stránce vý- sledek sbírky a tempo, v němž pokračuje, ne- může upokojiti. Jeť příliš velký rozšil mezi po- čtem návštěvníků výstavy a počtem dvouhaléřů, nohledíc ani k tomu, že mnohý ze sloupců mi- lionové krychle byl vyplněn najednou. Jako při dosažení půlmilionu a milionu ná- vštěvníků se vždy těšíme už na příští významnou číslici, jako z dosažení jich čerpáme povzbu- zení; tak neslavená slavnost půlmiliontého dvou- haléře budiž našenu lidu pobídkou k brzkému naplnění celého milio nu. Zaslubuje toho Národní jednota sovero- česká, zasluhuje toho šťastný nápad, zasluhuje toho i obětavá práce dejvického odboru jednoty.
27 article
Cukrovarství na výstavě Lelošní exposice cukrovarnická, která umísténa jest v severním traktu pavilonu požívatin, předstihuje elegantní úpravou a bodnotou věcí vystavených ve- škeré dřívější výstavy průmyslu cukrovarského. Po- drobný popis celkového uspořádání výstavy cukro- varnické ponecháváme si na dobu nejbližší, dnes budiž nám však dovoleno, abychom se poněkud šíře zmínili o stěžejní atrakci cukrovarnické exposice jakož i výstavy vůbec, kterou jest úplný model cu- krovaru, v měřítku 1 : 10 provedený a do nejmen- ších detailů vypracovaný. Nejen odborník, nýbrž i neodborník obdivuje se ohromné této práci, mravenčí píli, s kterou stroje a přístroje provedeny byly, do- vednosti našich dělníků, neboť uvážiti třeba, že práce tyto prováděli ne snad mechanikové, nýbrž naši strojní montéři a zámečníci, jichž ruce uvykly větším hrubším pracím.
28 article
Provedení strojů a přístrojů vyžadovalo zhoto- vení zvláštních plánů, výkresů a modelů, nebot mnohé věci, které ve skulečné velikosti snadno pro- véstí lze, v měřítku tak malém činí velké oblíže Uvážíme-li dále, že veškeré stroje, přístroje, nosniky. sloupy atd. zhotoveny jsou z kovů, pohlédneme-li na obrovské dimense, které model cukrovaru mů, s úcto poblížíme na ohromné dílo, které svědcí nejen o do vednosti, nýbržti d lásce a péči veškerých zúčastně- ných činitelů, s jakou se dllu věnovali. Plného uznání modelu cukrovaru dostalo se arcivévodou Františkem Ferdinandem při jeho návštěvě cukrovarnické výstavy 8. m. m. V náledujícím uvedeme některá data o vznik modelu. Výkonný výbor »Kolektivní výstavy cukro- varnické« usnesl se již na počátku své činnosti roku 1907, že vystaví na jubilejní výstavě obchodní živnostenské komory model cuk rovaru v mě- řítku 1: 50 provedený (tedy 5kráte menší než jest nynější model) Později, když měřítko toto zdálo se tuze malým, vyjednáváno se »Zemským spolkem strojíren a slé- váren« (zhotovení modelu v měřítku 1 : 25 (2 1) 2srále menší než vystavený model) Jednak značný naklad 30.000 K, který nebyl nijak poměrny výšledku, který výkonný výbor meí nu zřeleli, jednak pak zkušenosti, které poskytl provedení modelu cukrovaru v měřitku 1: 25, který svého času firma Breitfeld, Daněk a spol. v Karllně pro Mileniovou výstavu v Pešti zhotovila, přiměo výkonný výbor cukrovarnický, že se ve schůzi dne 1. června 1907 usnesl, vystaviti modely některých hlavnícu stanic cukrovarských v měřítku 1:10 pro- vedených. Již tehdy obával se výkonný výbor obrom ného nákladu na zhotovení celého modelu cu- krovaru. Avšak postupem času a po důkladné úvaze. dále po vyjednávaní se »Zemským spolkem strojí- ren, továren na zboží kovové a sléváren v Čecháche jog čalakeo
František Ferdinand Daněk Pešť Breitfeld
29 article
katban ol o velopen
30 article Dimitrij Alezandrovič Slavjanskij
Dimitrij Alezandrovič Slavjanskij mrtev. Slovanského klubu v Praze došla telegrafi- cká zpráva od pí. Olgy Slavjanské, že choť jej vypustil svou šlechetnou duši na březích Dunaje v Rusčuku v Bulharsku. Dimitrij Alexandrovič Slavjanskij narodi se v Moskvě r. 1832. Péčí své matky Alexandry Feodorovny Agreněvy, roz. Pozdnijakovy, do- stalo se mladému Dimitru Alexandroviči pečlivé výchovy. — V Moskvě vystudoval gymnasium a vstoupil na universitu. Na statku svých rodičů ve smolenské gu bernii seznal již jako hoch písně vesnického lidu z úst „bajanů“, „skamorochů“ a „razkaz čiků“ při různých slavnostních příležitostech ve sboru i v solovém zpěvu. Zde oblíbil si Dimitri, národní epos ruský, jehož pak stal se tak zna- menitým tlumočníkem, Jeho láska ke zpěvu neměla tehda arci ještě zralosti a nebylo u něho dosud určitého cíle — k umělecké dráze. V propuknuvší pak krymské válce zúčastni se jako dobrovolník a tu v pluku obrátil na se pozoruost svým krásným tenorem. Po ssvém návratu z vojny představen byl svou kmotrou Evdokií Pavlovnou Roztopčinovou caru Mikulášovi I., který nadaného jinocha dal cvi- čiti ve zpěvu. Tehda v Petrohradě nebylo ještě konserva- toře hudby, nacházela se tam jenom škola Itala Riccia a k tomuto docházel Dimitrij Alexandro- vič jako poručík husarského pluku, Tu zmohutněle v něm nadšení pre pěvecké umění tak, že rozbodl se z vojska vystoupiti. Prodav svůj majetek po rodičích, odejel Dimi trij do Neapole, aby u prof. Popularda a pozděj ve Florencii u mistra Pietra Romania zdokonali se ve zpěvu. Dále pokračoval pak v Paříži u P novské Benoldia.
Alezandrovič Olga Alexandrovič Alexandr Feodorovna Agreněva Pozdnijakův Dimitri Pavlovna Italos Riccio Dimitrij Alexandra Dimi Populard Pietr Romania Praha Dunaj Bulharsko Moskva Petrohrad Neapol Florencie Paříž Roztopčinová car
31 article
Poprvé vystoupíl v divadle v Sant Carlo pod psoudonymem Mitti, načež stal se komorním pěvcem neapolského krále. Když zvěděla hraběnka Roztopčinová, že Dimitrij Alexandrovič vystupuje na italském je víšti, dopsala mu káravě: „Ze se nestydíte, vy stupovati mozí italskými hercí, Vy, člověk sta rého rodu.“ „Vraťte se“ — psála dále — „a sbírejte národní písně slovanské a staňte se pěv cem všech Slovanů, Vděčné potomstvo ocen Vaše zásluhy .. Domluva této ušlechtilé a sťarostlivé ženy. pečující vřele o svého křtěnce, měla účinok na vnímavou duši Dimitra Alokandroviče, on vráti se na Rus, kterou pak pilně projížděl, čině všude záznamy starých písní ruských. Ač by vydatně finančně podporován svoji kmotrou, vy skytly se přece vážné překážky v jeho spěratel- ské činnosti a to zvláště vinou panujícího kre- postního práva. K svému rodovému jménu z Agreněva připsal pseudoným Slavjanskij. Nastoupiv svou první uměleckou pout s mladou chotí Olgou Christoforovnou, jel pře Ruščuk, tehdy ještě turecký, kde hned po prvém koncertě stihán byl pěvec policejně, načež v pře- strojení péčí komitétů bulharských unikl na - kouský parník, který jej s chotí převezl do Bělehradu. Přešed na rakouskou půdu, vystoupi v Novém Sadu, ve Vukovaru a v Záhřebě, avšak byl odtud bánem Rauchem vypovězen. Tehdá se v Rakousko-Uhersku ještě bál i slovanské plsně. V Bělehradě uspořádal několik koncerin po dobu osvobozovací války, ve prospěch raně- ných. Po koncertech ve Vidni v sále Boesen- dorferově přijel do Prahy, kdež opětně mu pět zakazováno. Zde sestavil Slavjanskij první svůj pěvecký sbor vesměs z Čechů, pro které sbory překládal známý slavista lektor. Josef Kolář V tomto sboru nalezali se Früher, býv. poručik (baryton), Hládek, Rendl, Helišovský a j., celken osm osob.
Mitt Roztopčinová Alexandrovič Alokandrovič Olga Christoforovný Ruščuk Rauch Slavjanskij Čecho Kolář Hládek Rendl Helišovský Santa Carlo Rus Bělehrad Vukovar Záhřeb RakouskoUhersko Praha Frühry Boesen
32 article
Vznikla otázka oděvu, v němž by se mněl vystupovati a ta rozluštěna po delším uvažován tak, že všichni zvolili si čamaru, kteréž Slav- janskij nikdy již neodložil. V Rusku krajan naši se rozešli, založivše si každý sťastnou budouenost. Po svém návratu Slavjanskij konečně při- stoupil k slavnému svému dílu a sestavil ruský pěvecký sbor, který mu pak zlskal světového jména a vyplnil prorocká slova paní Roztopči- nové, že vděčiti mu bude potomstvo. Slavjanskij projel se svým sborem celý vzdělaný svět ve všech jeho pěti dilech. Car Alexandr II. často jej vyznamenával osobní rozmluvou, ba velká kněžna Elena Pav- lovna, choť vel. knižete Michaela Pavloviče, upřímně doznala, že od něho vůbec poprvé slyšela u ruského dvora ruské písně. Neméně ostatní panovnici odměňovali Slav- janského svojí přízní. Tak na př. sultán Abdul Aziz odměnil jej 12.000 franky a anglická krá- lovna Viktorie pozvala si sbor Slavjanského n celý den. Leč značné výlohy cestovní se sborem 40—60 osob čítajícím ztrávily vždy veškerý příjem a následkem toho ear Mikuláš II. nabídl Slavjanskému stálou rentu 2000 rublů. Ze sboru D. A. Slavjanského vyšla řada výtečných solistů. Snaba Slavjanského se nesla k založení »Slovanského divadla« v Kyjevě, v němž by našla ruská píseň svůj bezpečný útulek úsilovně pěstění. Měla zde býti škola pro vy- učování národní recitaci, zpěvu, hudbě skladbě a to bezplatně pro široké massy ru- ského lidu, s přednáškami o národních zvycích obyčejích a obřadech. Car Alexandr III. podnik ten schválil, avšak nedostatečné prostředky, zvláště nepřítom nost zakladatelova, zavinily, že po nějakém čase budova byla prodána v dražbě.
Roztopč Elen Michael Pavlovič Aziz II slavjanský Rusko Kyjev Viktoria
33 article
Staré vzpomínky a touha, spatřiti ješte jednou Prahu a český lid, zavedla jej opětne mezi nás, ač již 75letého starce. Přišel — jak pravil — aby se rozloučil s přátelí, mezi kte- rými dráhu svoji započal Třemi koncerty, jež vzbudily moenou ozvěnu v našem tisku, představil sé sestárlý ale srdcem ještě jarý Dimitrij Alexandrovič Slavjanskij posledně pražskému obecenstvu. Již tehdy jevily se na něm známky vážného rozru šení, které stupňovaly se každým projeven vděčného obecenstva. Dnes pak stojíme před hotovou události slavného ruského pěvce není více meziži vými. Ústa jeho navždy oněměla, avšak ozvěna jeho vroucího zpěvu bude šuměti slovanským světem dále. Dimitrij Alexandrovič zůstan mezí Slovany nesmrtelným.
Alexandrovič Praha
34 article
= Světový svaz lanečních učitelá byl založen těchto dnů při mezinárodním kongresu, klerý by svolán do Berlína. Delegátů se zúčasinilo hojněze všech končin svěla a ze všech národností, asi 200 dam a pánů. Za I. předsedu zvolen p. Knoll (Ham burk), II. předsedu p Crompton (Anglie), 1. zapiso vatele p. Schaller (Alienburg). II. zapisovatele p. Keh (Severní Amerika), 1. pokladníka p. Giore (Paříz) II. pokl. p. Bugno (Rakousko), knihovníkem p. Kop mann (Hollandsko). Příští kougres bude v Paříži neb v Londýně. Bližší zprávy podá ochotně slečna Ru žena Seemanova z Prahy, která se osobně svě tevého kongresu zúčastnila = Vražda zpěvačky Fabryové. Z Terstu, 2 července. Vražda zpěvačky Fabryové je tady všeobecným předmělem hovuru a všude projevuje se spokojenost nad tím, že vrah štastnou náhodou tak rychle padl do rukou spravedlnosti. Dnes byla opět soudní komise v bytě vrahově. Hlava zavraždě- né byla tam přinesena. Ve všech koulech bytu, na- plněného zápachem hniloby, byly ještě shledávány části mrtvoly. V různých balfcích byly nalezeny no hy, ruce a části trupu. Všechno bylo vybaleno soudní lékaři složili části mrtvoly dohromady. Vrah
Knoll burk Crompton Schaller Alienburg Paříz Bugna Seemanův Fabry Berlín Anglie severní Amerika Rakousko Paříž Londýn Praha Terst
35 article
jak bylo zjištěno, usmrtil Fabryovou, vraziv jí dýku do srdce. Hána musila býti hrozná. Zasáhla zpěvačku plímo do srdce a pronikla do žeber. Smrt nastala okamžitč. Potom vrah mrtvolu rozsekával. Potřebu- val k tomu několik hodin, aby rozsekal svalstvoa vazivo. Zpěvačka Fabryová je z Milána. Vystupovala v místech nížšího rádu. Vypravovala sama, že měla šest dětí, z nichž žije jenom hoch, který je vycho- váván v Tunisu. O tohoto hocha pečovala velice něž- ně a často říkala, že musí vydělati mnoho peněz aby peskytla hochovi dobrého vychování. Soudí se ze Födransporg, který byl v peněžních nesná- zích, spáchal na Fabryové vraždu loupežnou. Dnes byla zatčena také jeho bytná, paní Cellichová.
Fabryová Hán Fabry Cellichová Milán Tunis
36 article
Födansberg měl s ní intimní poměr a je podezření. že o zavraždění Fabryové věděla. Před několika dny měl vrah z paní Cellichovou prudkou srážku, když ho navštívila Fabryová. Födransperg tehdy zuřil a uká- zav Celichové zrcadlo, pravil: „Tu míš a podívej se jak jsi ošklivá.“ Je jistc, že Födransperg spáchal vra- zdu v sobotu dopoledne. Sousedé slyšeli, jak Fabry- ová francouzsky pravila Pödranspergovi: „Dej mně 200 zl. a já půjdu.“ Potom bylo slyšcti prudkou hádku, volám o pomoc a pak nastal klid. Nedělní odpoledne ztrávil vrah v hostinci v bezprostřední blízkosti místa vraždy a byl úplně klidný. — O vý- slechu vrahově sděluie se dále z Terstu 28. čer- vence: Výslech vraha Födransperka trval včera od 7. bod. večerní do půl 2. hod. ranní. Vrah snažil se zapříti jakoukoliv účast na vraždě, na čelně otáz- ky policejního komisaře nemohl však uspokojivě od- povědéti. Snaží se odvrátiti podezření z vraždy na ctitele Fabryové, jakéhosi Calatta, Výmluva ta je však málo věrohodná. Policie zjistila dále, že Fo- dransperg četné předměty, jež, jak dokázáno, byly majelkem Fabryové, prodal vetešníkům na Starém městě. Mezi předměty těmi nacházely se také skvo- sty a šaty. Dotyčný vetešník odevzdal dnes tyto šper- ky na policii. Po skončeném výslechu byl odevzdán
Födansberg Fabry Födransperg Fabr Pödransperg Födransperka Calatt Fo Terst
37 article
Födransperg řádnému vyšetrujícímu soudci. Bytná Födransperga, vdova Cellichová, byla zatím pone- chána ve vazbě, protože není stále ještě vyloučeno, že také pomáhala při vraždě. Vypátrání vraha stalo se na základě značky, která byla na papíru, v něm byla zabalena hlava mrivoly. Byla te čtyři písmena: F. v F. Na základě toho záhy vypátrala policie Pödransperka. Vrah chová se velice cynicky. — Ke zločinné tragedii terstské a jejímu hrdinovi Juliu Pödranspergovi rozpomínají se včerejší vídeňské ve- černíky záhadné historie, která se odehrála asi pře šesti roky ve Vídni a v níž beze vší pochyby tentýz půn měl prsty. Tenkrát — zrovna před vánocemi
Pödransperg Vídeň
38 article
St. Forman.
St . Forman
39 title
Různé zprávy.