1
masthead
Ročník XXXXVIIL
3
masthead
V Praze, ve středu 29. července 1908.
Praha
5
article
Na rnnní a odpol. Iist
l vedlaeele l
a měsle . . . . .
na čivrt leta . . . . 5 K —
s dvojí čenáškou
a něe
n vt laa. . 7 K s0 h
ve flialkácki
. 2 K. 80
na něete .
Poštour
n. . . . Ko0i
s dvojí zisilkou
na moěrl
nrt. k e
6
article
Vnější účinky tureckého
Vnější účinky tureckého
o n
nhejan
obratu.
Prohlášením turecké ústavy octly se
důležité mezinárodní vztahy před neočeká
vanou situací. Jest ovšem mnoho znameni-
tých znalců Turecka, kteří o dalších úspě-
ších ústavy turecké pronášejí vážné pochyb-
nosti. Dosud se podobá, že mladoturecké
hnutí ovládá pouze evropské částí říše sul-
tánovy, kdežto hlavní síla živlu mohamedán-
ského spočívá v tureckých zemích asijských.
Při setrvačnosti mohamedánů snadno může
nastati jiné proudění duchů v asijském Tu
recku než v evropském. Některé zprávy
cařihradské ostatně již i zaznamenávají pro
jevy živlů protiůstavních. Dále se upozorňuje,
že společenské rozvrstvení mezi Turky jest
málo vyspělé. Obchod a průmysl jest v ru
kou Řeků, Armenů, Židů a Evropanů. Země-
dělství jest na nízkém stupní. Hlavní úlohu
hraje vojsko a úřadnictvo, a to jsou vrstvy
málo samostatné, státem vydržované. To
jsou slabiny nynějšího ústavního obratu.
Rovněž není pochybnosti o tom, že od-
hodlání sultánovo, dáti ústavu, bylo jediným
východiskem z daných poměrů vnítřníchi
vnějších. S jedné strany tlak velmocí, nale-
hajících na opravy, s druhé úspěšně vzpoury
vojenské. Sultán Abdul Hamid vynesl tudíž
posledního trumfa, jenž mu ještě zbýval.
prohlásiv konstituci. Nikdo se netáže, zdal
jeho krok je upřímný čili nic, ale všicci se
zabývají otázkami, uskuteční-li se ústavaa
jaké budou její účinky ve stycích mezinárod-
ních. Sultán rozumně hledá oporu ve svých
poddaných jak proti vnitřním zmatkům, tak
proti tlaku zevnějšímu; tím stejně dotčeno jest
posavadní postavení protektorů říše turecké
jako postavení velmocí reformních.
Turek
Řek
Armeno
Žid
Evropan
Hamid
Turecko
7
article
Není pochyby, že anglo ruské úmluvy
revelské proto dosud nebyly celkem dány
ani na veřejnost, že dohody o nich s druhou
skupinou velmocí ještě nebylo dosaženo. T
plyne dosti srozumitelně i z pondělního vý-
kladu, jejž učinil v anglické dolní sněmovně
státní tajemník Grey. Pravil, že revelské
úmluvy netýkaly se takových zájmů, jež by
mohly vésti ke koníliktům s jinými státy
proto nepomýšleno na nijakou samostatnou
donucovací akci, aniž by se docílilo dohody
s ostatními mocnostmi. Nastal takto jistý
průtah v opravní akci makedonské zaviněný
delším vyjednáváním s mocnostmi.
Nechceme tuto zkoumati, zdali prů-
tahem tím získalo Turecko, či shoda anglo-
ruská anebo stanovisko trojspolkové; tohote
se zajisté především týkalo další vyjednávan
po schůzi revelské. Zdá se však, že Grey
jest s účinkem tohoto průtahu, s prohláše-
ním ústavy v Turecku, spokojen, a ač pro-
hlášení konstituče turecké se stalo způso-
bem neobvyklým, vítá novou situaci
protože Anglie vždy chtěla míti v čele Tu-
recka dobrou vládu. Zlepší-li Turci veškerou
správu, a prospěje-li to stejně mohamedá-
nům i křesťanům, bude i makedonská otázka
rozřešena; to jest: úmluvy revelské stanou
se bezpředmětnými.
Ovšem by to neznamenalo nikterak ví
tězství politiky německé proti opravním sna-
hám, kterážto politika hájila posavadní starý
systém turecký. Němcům jako protektorům
Turecka každá změna tohoto stavu bylaa
je nežádoucí. To zřejmo zejmena z vyzna-
menání předešlého velikého vezíra, jenž ob-
držel německý řád černého orla a hned na
to byl propuštěn. Nástupce jeho Said vy-
mohi prohlašení konstituce.
Tím vzniká velice důležitá otázka, jak
se zachovává Německo k novému obratu.
Grey
Němec
Grey
Turecko
Anglie
Turec
Německo
9
article
kterýž především, udá-li se, znamenati bude
vnitřní sesílení Turecka a zvýšení odporu jeho
obyvatelstva proti známému — pudu n
Východ.
Všecky zprávy souhlasí v tom, že Mlado-
turci se staví co nejrozhodněji proti jakému-
koliv cizímu se mísení do tureckých záleži-
tostí. Tím se stává i srozumitelným, proč se
zvláště namáhají, aby získali pro nový obrat
i všecko nemohamedánské obyvatelstvo. V pro-
voláních ke křesťanům, jež vydali i v jazyce
srbském a bulharském, slibují všem, bez
rozdílu vyznání a národnosti, rovnost a bra-
trství.
Dle listů jihoslovanských učinilo toto
stanovisko dobrý dojem a čety povstalecké
ochotny jsou složiti zbraně na základě sll
bené amnestie.
Avšak nastalým obratem, udrží li a
upevní-li se, ocitne se Turecko v novém po-
měru nejen k hlavním skupinám evropských
velmocí, účinky jeho dotknou se i sporů
s Persií na půdě asijské, i poměrů k nej
bližším sousedům, z nichž drobné státy bal-
kánské, předpokládajíc, že sliby dané kře-
sťanům se také splní, ochotny jsou chovati
se zdrželivě. Platí to zvláště o Bulharsku,
jehož postavení za nepokojů makedonských
bylo velmi choulostivé, takže válka turecko-
bulharská zdála se býti nevyhnutelnou. Nyní
prohlašují časopisy blízké vládě bulharské.
že knížectví se zachová ve změněné situac
naprosto loyálně a vyčká provádění ústavy
turecké.
Mlada
Turecko
Persie
Bulharsko
10
article
K sousedům, jichž obrat turecký se do
týká, náleží i Rakousko-Uhersko jakožto
správce zemí okupovaných, Bosny a Herce-
goviny. Země tyto nalezají se právě po tři-
cet let pod správou touto, ale svrchovanost
sultána v nich byla berlínským kongresem
vyhražena a na poměru se dosud ničeho
nezměnilo. Správa rakousko- uherská jest
dosud povahy vojenské; vždyť právě tylo
dny přivezeno bylo do Aradu v Úhrách de-
vět obyvatelů bosenských odsouzených vo-
jenským soudem v Baňaluce pro článek
v listu »Olačbina« otištěný a nadepsaný
»Páchne prachem«, v němž vojenský soud
shledal zločin velezrády a odsoudil redaktora
Jankoviče na devět, duchovního Prokopiče
na sedm, pět jiných na čtyři a dva sazeče
jednoho na dva, druhého na rok těžkého.
zostřeného žaláře. Případ jest pro tiskové
poměry v zemích okupovaných hrozně vý-
mluvný.
Jankovič
RakouskoUhersko
Bosna
Arad
Úhra jítvěta
11
article
Nuže, do zemí těchto, kdež za třicet le
pro samosprávu obyvatelstva ničeho neuči-
něno, také stihne zpráva o tom, že sultan
dal všem svým zemím konstituci. V poslední
době se sice pravilo, že bar. Burian, posa-
vadní společný ministr financí a správce
zetí okupovaných, chystá jakési přípravy k
zřízení sněmu pro země tyto, což vzniklo
zejmena cdtud, že dal povolení ke soukromé
volené organisaci dle vyznání; ale proti
tomu udržují se pověsti, že právě pro tyto
své záměry bude záhy odvolán a nahražen
klerikálním hr. Zichyem, ač katolíci tvoří
malou třetinu všeho obyvatelstva! Bude
možno, aby Rakousko Uhersko dalo se obra-
tem ústavním předstihnouti Tureckem a aby
uhájilo posavadní svůj názor, že obyvatel-
stvo bosenské za třicetileté jeho správy ani
tak nevyspělo, aby se mohlo státi účastným
ústavních a autonomních práv? A tak obrat,
který nadešel v Turecku, postavil i naše sou-
státí před novou otázku v Bosně a Herce
govině — před otázku ústavní správy těchto
zemí za součinnosti zástupců národa.
Ostatně postaraly— se zvláště vídeňské
časopisy o to, nadsazujíce ve vychvalování
Burian
Rakousko
Turecko
Boseň
12
article
zeslncmo o a sbět
13
article
mladé, konstituční svobody turecké, aby oby
vatelstvo okupovaných zemí postihlo rozdíl
jaký bude mezi ním a ústavě a samosprávě
se těšícími soukmenovci jeho v Turecku.
Není tudíž divu, že většina obyvatel
stva bosenského má radost z turecké ústavy
nejen proto, že vrací národům lidská práva
ale i proto, že obrozené Turecko bude vy-
datnou závorou proti pronikání cizího vlivu
na Balkán a zachová takto zdroje své síly a
svého přírodního bohatství rozvoji vlastních
národů.
Třeba že naděje kladené do ústavy tu
recké jsou prozatím pouhou hudbou budoue-
nosti, jež snad ani plně nezazní, jest př-
vznětlivě povaze národů východních nicméně
podnětem, z něhož mohou zroditi se daleko-
sáhlé nové změny.
Turecko
Balkán
14
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 28. července. (Zemské volby
v Dol. Rakousích.) V září vyprší platnost
mandátů nynějších poslanců sněmu dolnorakou-
ského. Nové zemské volby budou prý vypsányý
na říjen. Budou to prvé volby dle nového voleb-
ního řádu, přijatého r. 1907. Dolnorakouský
sněm, mající nyní 78 členů, bude jich míti příšte
127; tři jsou virilisté, 124 volení poslanci. Nový
sněm bude míti opět tři kurie, ale jinak sesta-
vené, než ve starém sněmu. V kurii velkostat-
kářské bude zasedati 16 poslanců velkostatkář
ských, tři virilisté a 4 poslanci obchodní komory.
Druhá bude kurie poslanců, volených dle censu
ve venkovských městech a okresech; bude jieh
46. Třetí kurie poslanců, vyšlých ze všeobee-
ného volebního práva, bude míti 58 členů.
z nichž 48 za Vídeň a 10 za venkov. Nový vo-
lební řád dolnorakouský obsahuje také voleb-
čr ne
ní povinno st.
V Praze, 28. července. (Ryt. Mik. Va
silko.) Bukovinští řišští a zomští poslanci dr.
Ryt
doktor
Praha
Dolo
Vídeň
Virginie
obchodní komora
15
article
Oneiul, ryt. Mik. Vasilko a dr. Lupu
vyřizují mezi sebou po delší dobu spor, vzniklý
z důvodů čistě osobních. Dr. Fl. Lupu zasáhl
do tohoto sporu zvláštní brožurkou, vydanou ve
Vídni pod titulem „Offene Antwort“, v níž se
dále pero špinavé prádlo oněch pánů. Nás v bro-
žurce zajímá odstavec, věnovaný otázce, kdho je
ryt. Mík. Vasílko, nynější předseda ukrajinského
klubu na říšské radě. Dr. Lupu píše o něm: Ryl
Mik. Vasilko je zkrachovaný velkostatkář. Když
utratil otcovské dědictví a jmění své ženy, stal
se ve svém 30. roce Maloruse m, ač do 30
let byl Rumunem, podobně jako všichní jeho
příbuzní jsou Rumuni. Proč to učinil? Poněvadž
noměl naděje, že od Rumunů obdrží poslanocký
mandát, prohlásil se za Malorusa, aby se touto
cestou mandátu domohl. Stal se tedy národním
odpadlíkem z důvodů sobeckých. Ačkoli ryt. Va-
silko má nyní ukrajinský mandát, mluviti malo
rusky se dosud nenaučil.
Ze Lvova, 27. července. (Ukrajilnské
uličnictví.) Někteří členové ruské delegace
vracejíce se do Ruska, zdrželi se ve Lvové
kde byli hosty společnosti ruské i polské, Po
slední večer trávili u O. A. Markova, vrchníh
redaktora „Galičanina“. Když odjížděli z domu.
byl jich povoz napaden mladými lidmi, kteřípe
něm házeli kamením a vejei. Pak se mladí lidé
obrátili proti obydlí O. A. Markova a vytloukl
v něm všechna okna. Policie, jež toto uličnictv
vyšetřila, zjistila, že je provedli chovanci řeme-
slnické bursy (pensionatu), vydržované ukrajin-
ským spolkem „Prosvita“ a někteří student
gymnasijní a universitní. Domácí správce bursy
Jak. Stryžak, byl policií zatčen a když s ním
sepsán protokol, propuštěn opět na svobodu.
Z Pešti, 26. července. (Mini ster sk
nařízení na papíře a praxi.) Uhersk
správní soud zabýval se nedávno národnost
ní otázkou, o níž vydal prazvláštní nález
Vasilko
doktor
Lupo
Mík
Malorus
Rumun
Markov
Galičanin
Lupo
Vídeň
Vasílko
Virginie
Lvov
Rusko
Pešť
Offen Antwort
16
article
nlou aovoI a mii žobi .t alloomlav iloloteleo
b dolšsn a oděban lsonni o ušmlms non
dstone liej noi
nbsndošz v
17
article
Nález vydán na stížnost, došlou z jedné jazy
kově smíšené stolice proti volbě stoličního soud-
ce a místotajemníka. Stěžovatelé dovolávali se
národnostního zákona, dle něhož stoliční úřad-
níci jsou povinni jednati s obyvatelstvem v jeho
mateřském jazyku a vláda je povinna se starati
aby jen tact kandidáti byli voleni, kteří mají
dostatečnou jazykovou kvalifikaci.
Není tomu dávno, ministr vnitra hr. An-
drássy zvláštmm nařizením připomenul tuto po-
vinnost stoličným úřadníkům, nabádaje je, aby
si co nejdříve osvojili znalost jazyka obyvatel-
stva, s nímž přicházejí ve styk. Šprávní soud.
jemuž předsedal býv. min. osvěty W lassi cs.
zamítl však stížnost z toho důvodu, že znalost
místního jazyka není v zákoně uvedena jako
nezbytná kvalifikace kandidátova a proto ne-
může rozhodovati o přijetí do státní služby.
K rozsudku tomuto podotýkáme, že zákon
o národnostních jazycích je v platnosti od roku
1868, tedy po 40 let, ale dosud žádná uherská
vláda neuznala za svou povinnost řádně jej prc-
váděti.
Z Pešti, 25. července. (Perseku ce
Slováků.) V Uhrách skončil právě prvý
školní rok za nových apponyovských řádů. a
na oltář maďarského šovinísmu padají už prvé
slovenské oběti. Dle »Slovenského. Týžden.
Slovák
Pešť
Uhry
18
article
Brezové dostali diseiplinárku dva učitelé,
Chorvát a Fiala, a náboženský úřad je ihned
suspendoval. V Turci je v diseiplnárním vyše-
třování učitelka Olga Hrušovská. Všichní se
provinili tím, že v mládeží slovenské netlumili,
jak si vláda přeje, národní vědomí slovenské
a nevštípili ji dostatečnou znalost maďarského
jazyka.
Ze Záhřeba, 24. července. (Mstivý bán.)
Bar. Rauch se opět pomstil na nevinných
lidech. Obyvatelé některých dalmatských obe
na pomezí chorvatském užívali dosud dle smlouvy.
uzavřené před 25 lety, práva, pásti svůj doby-
tek také na pastvinách na území chorvatském.
Nyni bán bar. Rauch, aby se pomstil za de-
monstraci, připravenou mu v dalmatském městě
Knině, zapověděl dalmatským sedlákům na po-
mezi honiti stáda na území chorvatské. Dal-
matští sedláci obrátili se proto telegrafieky se
stižnosti k místodržiteli N. Nardelliovi, žádajíce,
aby chránil jich právo, založené na staré, dosud
platné smlouvě. Mistodržitel poslal jich žalobu
vídeňské vládě se žádostí, aby zakročila v Pešti
ve prospěch Dalmatineů.
Chorvat
Fiala
Turek
Olga
Rauch
N Nardelli
Mistodržitel
Záhřeb
Knina
Pešť
19
title
Politické zprávy zahraničné.
20
article
V Praze, 27. července.
Praha
21
article
Oslava jubilea Slowaokého zakázána.
Letos v lednu zřízen ve Varšavě výbor 42
osob z kruhů literárních, uměleckých a spole-
čenských, jenž měl učiniti přípravy k oslavě
stých narozenin slavného básníka Julia Slo-
wackého, jež připadnou na přiští rok. Výbor
ucházel se u vlády, aby jeho trvání legalisovala
a tím mu dala právo přípravy k oslavě skutečně
prověsti. V dubnu za nepřítomnosti gener. gu-
bernatora Skallona žádost výboru zamítnuta.
Hr. Adam Krasiňski vyčkal návratu gen. guber-
natora a pokusil se osobně vymoci pro výbor
vládní schválení. Gen. Skallon »devzdal žádost
petrohradské vládě na rozhodnutí, ale tyto dn
oznámil hr. Krasiňskému, že vláda jeho žádosti
nevyhověla. Petrohradská vláda na sbll-
žení rusko-polské tedy ještě nepomýšl.
I. A. Zinovjev o turecké ústavě.
Ruský posel v Cařihradě, I. A. Zinovjev
jenž odjel nedávno na dovolenou a chtěl nějaký
čas ztráviti v lázních, byl posledními udalostm
v Turecku nucen změniti svůj plán a vrátí se
zase do Cařihradu. V Petrohradě projevil ně-
které své názory na obnovenou tureckou ústavu
Julio St
Krasiňský
I A Zinovjev
Varšava
Hradec
Cařihrad
Turecko
Petrohrad
22
article
V drobném prodejít
ranní čísle o sobs
odpoledni . . . . . . . za 2 b
Ve slialkách na venkově
ranní česlo,
26
article
vdpslelní . . . . . . . . 4i
Inseráty
platí se hotově napřel.
Přečplacení a Inserty pšljiná sdnisí-
slraoe v Marianské zlici č. 3.
Tam nachíralí se t6ž redakne
tiskárna s expadice „ Národnich Listů“
Rakopisy so nevraceji
27
article
rodaktoru „Bírž. Vědom.“ Nověřím, pravil mu,
že Turecko obdrží nyní skutečnou ústavu. Bude
to ústava v duchu tureckém. Vše se omezí ne-
velkými reformami. Ale ve zehátralé budově,
jakou je Turecko, nepatrné předělávky nepo-
mohou. Žiji jedenáct let v Cařihradě a v četných
svých rozmluvách se sultánem nejednou jsem
upozorňoval na neudržitelnou situaci v zemi.
V Turecku netrpí pouze křesťané. Čistě turecké
obyvatelstvo trpí ještě více. Zejména pociťuje
účinky tajné policie. Ani vyslanectva nejsou bez-
pečna před jejím slídivým zrakem. Ale přes to,
ačkoli jsem dobře obeznámen s tureckými po-
měry, to, co se tam právě přihodilo, překvapilo
mne. Neočekával jsem, že by sultán dal obyva-
telstvu ústavu, která úřadně ovšem nebyla ni-
kdy zrušena. V úřadním kalendáři „Salnameh“
otiskoval se od r. 1876 až dosud každý rok text
ústavy. Teprve před dvěma roky přestalí jej oti-
skovat. Obnovením ústavy makedonská
otázka stává se složitější. Makedon-
ské roformy se zdrží. Ani Rusko, ani Anglie a
ostatní velmoci neustoupí sice od svých poža-
davků, poněvadž není příčiny, aby ustupovaly;
ale může se státi, že budou nuceny nějaký čas
vyčkati. Křesťanskému obyvatelstvu ústava asi
mnoho nepomůže. Dosavadní stav ve stárnoucím
a slábnoucím Turecku byl v leckterém vzhledě
křesťanům příznivější. Ale i nyní diplomacie
bude naléhati na Bulharsko a Srbsko, aby ne-
podporovaly povstalecké čety. Opačné jednání
obou těchtc států bylo by Turecku jen na ruku,
neboť by dalo podnět k těsnějšímu sbl'žení
Turků.
Turek
Turecko
Cařihrad
Rusko
Anglie
Bulharsko
Srbsko
28
article
Bosenští Srbové a turecká ústava.
„Srb. Rěč“ vítá jménem bosenských Srba
tureckou ústavu. Ústavné Turecko vystaví dle
jejiho názoru hráze proti dalšímu pronikání ně-
mectva na jihovýchod a uskuteční heslo: „Bal-
kán balkánským národům!“ Jediné, co kali ra-
dost bosenských Srbů a mohamedánů, je po-
myšlení, že Bosna a Hercegovina je st
nyní jediná země v celé Evropě, ba
v celém vzdělaném světě, která je
ovládána absolutisticky, bez jakého-
koli zastupitelstva lidového.
syb
Pověsti o cestě anglického krále do Německa.
Stále se vyskytuji zprávy o záměru angli-
ckých královských manželů navštiviti císaře Vi-
léma. Sotva že jsou dementovány, již opět, je
přináší některý list, odvolávající se na směro-
datné a hodnověrně prameny. Jistý anglický lisk
oznamuje, že anglický král pojede do Berlina,
ale až příští jaro. Tato zpráva nebyla dosud
oznámena a věří se v možnost takového pro-
jektu.
Z ofieiosní strany píše se v jistém berlin-
ském listu, že zpráva, rozšířená některými za-
hraničními listy o cestě prince Bedřicha Karla
Hessenského do Londýna, mající za účel jménem
císaře Viléma pozvati krále Eduarda na zámek
Fridrichshof, zakládá se na omylu. Prine dlel
sice nedávno na návštěvě u anglického krále,
ale neměl nižádné podobné poslání. Ostatně není
vyloučeno, že král Eduard na cestě do lázní,
jako loni, navštíví zámek Fridrichshof.
Srba
Srb
Bedřich Karel
Vilém
Eduard
Turecko
Bosna a Hercegovina
Evropa
Německo
Berlín
Londýn
Fridrichshof
Bala
29
article
Sir Eduard Grey o zahraniční politice.
Ve včerejší schůzi dolní sněmovny pro-
mluvil, jak se telegrafuje z Londýna, státní se-
kretář sir Eduard Grey o rázu anglo-
nuské smlouvy, jež se lýká jen oněch
dílů svěla a oněch zájmů, jež jsou důležité
pro obě země. Nebyly vzaty do smlouvy takové
zájmy, jež by mobly vésti ke konfli ktům s oslat-
ními státy. Rusko ani Anglie nemají v úmyslu
podniknouti samostatnou akci. Ani první, ani
druhý stát nemají v úmyslu jednotlivě nebo
společně se uchopiti rozřešení makedons ké
Londýn
Rusko
Anglie
Eduard Grey
dolní sněmovna
32
article
Dratří rudého praporu.
Dratří rudého praporu.
smVzpominka z denníku z r. 1883. o ke ti
Absolutismus jest si skorem vždy vědom
svého nespravedlivého počínání, kterým potla-
čuje haždý volnější projev srdce i ducha,
obává se úzkostlivě zhroucení své násilnické
nadvlády: vídí proto na všech stranách nepřá-
tele, hledá a pátrá úsilovně po tajných zdru-
ženích, mluví hned o velkých revolučních pře-
vratech, osnovaných na širokém podkladé stát-
ního převratu, krátce, strach jeho má vždy velké
oči i tam, kde možno pouze mluviti o jinošském
ukvapení, mldické nerozvážnosti, nejasných
představách a bujné fantasii jednotlivců. Dokla
k tomu tvoří tajný spolok „Bratří rudého pra-
peru“, pobeif r. 1853 v květnu v Praze obje-
Vláda byla v té době nervosně rozčilena.
Když si zajel Petr Fastr se dvěma přáteli ob-
chodníky do Drážďan a Berlína, nastalo ihne
dlouhé vyšetřování a dotazování u drážďansk
i berlinské policie, s kým se Fastr stýkal, kde
bydlil a co mluvil; jeho ujišťování, že dělal tlu-
močníka svým spolueestujícím, u soudů nevěřili
když v Rejkovicích u Hořovic zatkli podezřelého
muže M., hned v něm ve Vídni tušili revoluě
ního komisaře-omisaře maďarské strany revo-
luční v Londýně a žádali jeho transport do
Vídně, poněvadž podle nejvyššího rozhodnut
z 26. pros. 1851 každé velezrádné vyšetřování.
týkající se revolučních snah Košutových, mělo
býti provedeno ve Vídní, jak se ostatně skutečné
dělo v procesech Piringerových, Juhbalových a
Noszlopyových. Když na vrchního finäněního
komisaře Jos. Němce bylo udáno, že v l. 184
až 45 zakládal v Domažlicích Besedu, ihned
usouzeno z toho na jeho revolučního ducha
xo Vídní věrili všem povldačkám, jako by b
Fastr
Košutův
Piringerový
Juhbalový
Noszlopyový
Němec
Praha
Drážďany
Berlín
Rejkovice
Hořovice
Vídeň
Londýn
Domažlice
Jos
33
article
vený
chtěl r. 1848 s Havlíčkem a Fastrem zapálit
v Domažlicích kasárna; za revoluční čin poklá-
dalo se i jeho české vystupování, kterým pry
všude dbá o šíření a rozmach češtiny. Proto
dlouhé vyšetřování, otvírání veškerých dopis
z Prahy do Balassa Gyarmath v Uhrách jemua
jeho choti zaslaných. Proto ovšem i rozruch.
když se ve Vídní dověděli o tajném spolku, jehož
vůdce byl oktaván staroměstského gymnasin
v Praze a členové sludenti a maliři.1)
Vláda pozorovala pilně studentský ruch n
ústavech v Čechách a dbala prostřednictvím ně-
kterých ředitelů i jednotlivých profesorů přisné
na to, aby národní uvědomění studentstva bylo
potlačováno. Tak docházeli přes měsíc dotazy
do Prahy, nevýstupují-li studenti jako národovei
nepěstují-li kult Žižkův a Husův, nemilují-l
přiliš svou rodnou řeč a zemi. Podobně střežen
pilně i profesoři a podávány o nich zevrubné
zprávy do Vídně. A přes tento rozvětvený poli-
cejní system objeven náhle zradou revoluční
spolek, který měl v stanovách určeno, aby při-
pravoval revoluci... Proto zděšení v Praze i ve
Vídni, kde objeven taktéž tajný spolek italský
Svatá synoda.
Havlíček
Fastr
Žižkův
Husův
Domažlice
Praha
Uhry
Vídeň
Čechy
Balassa Sabbath
národní uvědoměný studentstvo
34
article
Policejní komisař Cz. z Cz. oznámil v květ-
nu ředitelství, že mu bylo prozrazeno, že byo
v dubnu t. r. založen tajný spolek, který bude
míti 30. května schůzku u Ant. Steidla z Doma-
žlic, oktavána staroměstského gymnasia. O
svého důvěrníka zvěděl také seznam členů
pravá i nepravá jména jejich; tak slul na př-
Steidl: Jaroslav Ermoutský, Kašpar Fastr, syn
Petra Fastra, Záviš Hranáč atd. Policie pozoro-
vala jednotlivé členy až do 30. května, avšak
nenalezla žádné příčiny k zakročení. Tepe ve
prohlidkou bytu Steidtova 30. května domní-
1) Téhož roku vyvezen byl z Prahy do Celove
i Bedřich Vnlém Košut, pastor české evangelické obce
helvelského vyznání, pro šíření nespokojenosti s cír-
kevním a státním zřízením v Rakousku, jak rozsudol
prava,
vala se, že objevila široce rozvětvený revolučn
spolek a zahájila vyšelřování pro velezrádu tam
kde se může mluviti pouze o mladickém ne
rozumu.
Cz
Antonín
Steidl
Ermoutský
Kašpar Fastr
Petro Fastr
Záviš hranáč
Košut
Praha
Rakousko
Tep
35
article
Policejní komisař Frant. Zöhr odobral se
30. května vočer do bytu Steidlova, kde se
podle důvěrných zpráv policejních měla pořá
dati schůzka, se které jen náhodou sešlo. Komi
sař podrobil celý byt zovrubné prohlídee, p
které nalezl stanovy spolkové, seznam členů
obrázek s výjevem z povstání uherského a ce
dulku, na níž byla jména žáků a některých pro
fesorů s menšími poněžními obnosy; bylt Steid)
pokladníkem studentské spořitelny. Policie
ovšem usoudila ihned na peněžité příspěvky stu
dentů i profesorů k účelům revolučního spolku.
Výsledek celého vyšetřování bylo uvěznění všech
členů spolkových a podrobné výslechy žáků a
profesorů staroměstského gymnasia. A zvláště
při výslechu studentů pátráno podrobně, co pro
fesoři mluvili o Žižkovi a Husovi, vštěpovali-i
žákům lásku nebo nenávist k husítům, jak před
nášeli o češtině, jak učili českým dějinám atd
A tu dlužno poznamenati, že ve Vídni s někto
rými profesory naprosto spokojeni nebyli ..
dVšimněme si blíže tohoto „nebezpečného
spolku. Ant. Steidl vypovídal, že se o něm do
věděl teprve 4. dubna 1853, zcela příležitostno
při svatbě v rodině Petra Fastra. Syn, jeho
Kašpar, posluchač ekonomie a české literatury
zasvětil jej do úmyslu, založiti spolek, který
by měl za hlavní účel šířiti náladu pro budoueí
povstání. Steidl přistoupil na tento plán, navrhl
statuta a svolal na první květen první schůzku.
na kteréž byl zvolen předsedou, Fastr zapisova
telem a K. pokladníkem. A Fastr složil tak
text i nápěv hymny nového spolku.
z dolioo vu
Nuž, projolári jonáci,alá se
Nelratme jen zmužuosti, s
mNa čas jen čekojme boloucialaz neo
Vzdyt phiido ji2 doha pomelřa svoboe
František
Steidlův
Žižek
Hus
Steidl
Petro Fastr
Fastr
Komi
Vídeň
36
article
Po dráze tajné jen chodme,
Bratrí, pozorl
K seči však hotovi budme,
Prijdeť již čas,
Kde na tyramny udeříme v rázl
Stanovy spolkové byly ovšem silně revoluč
nými a blouznivými, jak u mladých členů spolku
je zcela přirozeno. Pravilo se v nich, že úkolem
členů musí býti podněcování revolučního ducha
aby při budoucím povstání mohla býti monarchi-
stická vláda zaměněna v sociální republiku. Z
tím účelem měli členové po městech i venkově
budili porozumění pro spolkové snahy a zaklá-
dati odbočky po 15 členech. Kdo přistoupil, ne
směl více couvnouti, zrádce pak měl býti po-
trostán smrtí. Členové měli zvláštní jména a do-
rozumívali se mezi sebou zvláštními znameními
A kdo byli tito členové, o nichž tolik vládníhi
papiru popsáno? Byl mezi nimi oktaván, filosof
3 žáci malířské akademie, syn zvěřináře, tovary
kréjčovský a tovaryš ševcovský a malíř pokojů
celkem 9 mladičků. To byla revoluční společ
nost, která chtěla zavésti sociální republiku!
sociální republika
37
article
Vojenský soud v Praze, který celé vyšetřo
vání řídil, domnival se, že „Bratří rudého pra
poru“ byli ve spojení s vídeňskou „Svatou sy
nodou“ a snad i s Londýnem. Byly zabaveny
veškeré papiry členů i jejich příbuzných a p-
Iráno po celých Čechách, zvláště v Domažli
eích, v Čáslavi, v Chrudimi a Nymburce; jedno-
tlivým členům nabídnuto prominutí trestu, vy
poví-li něco o stycích s maďarskými revolucro-
náři a když mlčeli, poněvadž tu žádných styků
nebylo, pokládali to vojenští soudeové za tvrdo-
šijnost a věřili tim pevněji ve své theorie.
Z Prahy zaslán dále důvěrný oběžník všem
českým hejtmanstvím, ve kterém bylo celé od-
halení spolku a jeho domnělých snah obšírně
zevrubně vylíčeno. Každé nepatrnosti přikládána
taková důležitost, že i ve Vídni si toho všimli
a s oběžníkem spokojeni nebyli, poněvadž prý za-
slane sdělení může způsobiti veliký postrach
a znatek. Nařizeny bez příčiny policejní pro-
hlídky bytů, zabavovány korespondence u osob,
které r. 1818 nějakým způsobem veřejně vy-
stupovaly a slíděno po revolučních nebo zaba-
vených brožurkách a písních, aniž by nalezena
nejmenší stopa, že by „Bratří“ byli působili na
venkově; vždyť ani u klempiře R. v Nymburce,
vysloveného revolucionáře (podle názorů hejt-
manství) nonašlo se ničeho, aby mohl vojenský
soud na Hradčanech zakročiti.
Praha
Londýn
Čechy
Čáslav
Chrudim
Nymburk
Vídeň
Hradčany
38
article
Vedle policie byly to zvláště četnické sta-
nice po Čechách, které měly pátrati po členech
pražského spolku. Podezřelým byl každý, kdo
více českých knih čítal, o Žižkovi a Husovi
s nadšením hovořil a sílu Husitů chválil; a byl-li
z Domažlic, byl podle vládního názoru jistě
revolucionář. Tam odtud byl Petr Fastr a Ant.
Steidl a tam působil také finanční komisař Ně-
mec, intimní přítel „des berüchtigten Havli-
ožek“... Proto vyslán tam major auditor rytír
z Lenzendorfu z Plzně a dány mu důvěrné in-
strukce, jak má vše zaříditi, aby nevypuklo snad
povstání, je-li tam spolek „Bratří“ rozšířen;
avšak major nenalezl opět nic podezřelého.
Členové „organisovaného rovolucionářského
spolku“, jak jej policie nazývala, byli přísně
potrestáni za svou nerozvážnost; vždyť se vy-
právělo, že předseda dostane možná provaz . ..
k tomu sice nedošlo, avšak tresty byly tak dost
kruté; vždyť je soudil vojenský soud . ..
To jest malá vzpomínka na tajnou společ-
nost, jak ji zachoval starý zápisník. Někteří čle-
nové její dodnes žijí a vzpomínají jistě „Omla-
diny“ z r. 1853, kdy jejich píseň zavzněla:
Tu pak bratří k boji se mějme,
K boji pro drahou Svobodul
oei č
A krví nepřátelů smejme
Hanbu našeho národuí
one
pn
Žižek
Hus
Fastr
Antonín
Steidl
Čechy
Domažlice
39
article
A v svalé télo seči, žádně ava ve
A v svalé télo seči, žádně ava ve
mnit
Nebojme se duše živé,
Jáb ze
Bůb, jenž tam nahoře vládne,
Chrání věci spravedlivé. u —0—
V Hale, v červenci 1908.
slttonad alevua