ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fb385960-75a5-11dc-85b3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 39 celkem · entity: place 85, person 68, org 9
1 masthead
Ročník XXXXVIIL
2 masthead
Ok olno
3 masthead
V Praze, ve středu 29. července 1908.
Praha
4 masthead
Číslo 207.
5 article
Na rnnní a odpol. Iist l vedlaeele l a měsle . . . . . na čivrt leta . . . . 5 K — s dvojí čenáškou a něe n vt laa. . 7 K s0 h ve flialkácki . 2 K. 80 na něete . Poštour n. . . . Ko0i s dvojí zisilkou na moěrl nrt. k e
6 article Vnější účinky tureckého
Vnější účinky tureckého o n nhejan obratu. Prohlášením turecké ústavy octly se důležité mezinárodní vztahy před neočeká vanou situací. Jest ovšem mnoho znameni- tých znalců Turecka, kteří o dalších úspě- ších ústavy turecké pronášejí vážné pochyb- nosti. Dosud se podobá, že mladoturecké hnutí ovládá pouze evropské částí říše sul- tánovy, kdežto hlavní síla živlu mohamedán- ského spočívá v tureckých zemích asijských. Při setrvačnosti mohamedánů snadno může nastati jiné proudění duchů v asijském Tu recku než v evropském. Některé zprávy cařihradské ostatně již i zaznamenávají pro jevy živlů protiůstavních. Dále se upozorňuje, že společenské rozvrstvení mezi Turky jest málo vyspělé. Obchod a průmysl jest v ru kou Řeků, Armenů, Židů a Evropanů. Země- dělství jest na nízkém stupní. Hlavní úlohu hraje vojsko a úřadnictvo, a to jsou vrstvy málo samostatné, státem vydržované. To jsou slabiny nynějšího ústavního obratu. Rovněž není pochybnosti o tom, že od- hodlání sultánovo, dáti ústavu, bylo jediným východiskem z daných poměrů vnítřníchi vnějších. S jedné strany tlak velmocí, nale- hajících na opravy, s druhé úspěšně vzpoury vojenské. Sultán Abdul Hamid vynesl tudíž posledního trumfa, jenž mu ještě zbýval. prohlásiv konstituci. Nikdo se netáže, zdal jeho krok je upřímný čili nic, ale všicci se zabývají otázkami, uskuteční-li se ústavaa jaké budou její účinky ve stycích mezinárod- ních. Sultán rozumně hledá oporu ve svých poddaných jak proti vnitřním zmatkům, tak proti tlaku zevnějšímu; tím stejně dotčeno jest posavadní postavení protektorů říše turecké jako postavení velmocí reformních.
Turek Řek Armeno Žid Evropan Hamid Turecko
7 article
Není pochyby, že anglo ruské úmluvy revelské proto dosud nebyly celkem dány ani na veřejnost, že dohody o nich s druhou skupinou velmocí ještě nebylo dosaženo. T plyne dosti srozumitelně i z pondělního vý- kladu, jejž učinil v anglické dolní sněmovně státní tajemník Grey. Pravil, že revelské úmluvy netýkaly se takových zájmů, jež by mohly vésti ke koníliktům s jinými státy proto nepomýšleno na nijakou samostatnou donucovací akci, aniž by se docílilo dohody s ostatními mocnostmi. Nastal takto jistý průtah v opravní akci makedonské zaviněný delším vyjednáváním s mocnostmi. Nechceme tuto zkoumati, zdali prů- tahem tím získalo Turecko, či shoda anglo- ruská anebo stanovisko trojspolkové; tohote se zajisté především týkalo další vyjednávan po schůzi revelské. Zdá se však, že Grey jest s účinkem tohoto průtahu, s prohláše- ním ústavy v Turecku, spokojen, a ač pro- hlášení konstituče turecké se stalo způso- bem neobvyklým, vítá novou situaci protože Anglie vždy chtěla míti v čele Tu- recka dobrou vládu. Zlepší-li Turci veškerou správu, a prospěje-li to stejně mohamedá- nům i křesťanům, bude i makedonská otázka rozřešena; to jest: úmluvy revelské stanou se bezpředmětnými. Ovšem by to neznamenalo nikterak ví tězství politiky německé proti opravním sna- hám, kterážto politika hájila posavadní starý systém turecký. Němcům jako protektorům Turecka každá změna tohoto stavu bylaa je nežádoucí. To zřejmo zejmena z vyzna- menání předešlého velikého vezíra, jenž ob- držel německý řád černého orla a hned na to byl propuštěn. Nástupce jeho Said vy- mohi prohlašení konstituce. Tím vzniká velice důležitá otázka, jak se zachovává Německo k novému obratu.
Grey Němec Grey Turecko Anglie Turec Německo
9 article
kterýž především, udá-li se, znamenati bude vnitřní sesílení Turecka a zvýšení odporu jeho obyvatelstva proti známému — pudu n Východ. Všecky zprávy souhlasí v tom, že Mlado- turci se staví co nejrozhodněji proti jakému- koliv cizímu se mísení do tureckých záleži- tostí. Tím se stává i srozumitelným, proč se zvláště namáhají, aby získali pro nový obrat i všecko nemohamedánské obyvatelstvo. V pro- voláních ke křesťanům, jež vydali i v jazyce srbském a bulharském, slibují všem, bez rozdílu vyznání a národnosti, rovnost a bra- trství. Dle listů jihoslovanských učinilo toto stanovisko dobrý dojem a čety povstalecké ochotny jsou složiti zbraně na základě sll bené amnestie. Avšak nastalým obratem, udrží li a upevní-li se, ocitne se Turecko v novém po- měru nejen k hlavním skupinám evropských velmocí, účinky jeho dotknou se i sporů s Persií na půdě asijské, i poměrů k nej bližším sousedům, z nichž drobné státy bal- kánské, předpokládajíc, že sliby dané kře- sťanům se také splní, ochotny jsou chovati se zdrželivě. Platí to zvláště o Bulharsku, jehož postavení za nepokojů makedonských bylo velmi choulostivé, takže válka turecko- bulharská zdála se býti nevyhnutelnou. Nyní prohlašují časopisy blízké vládě bulharské. že knížectví se zachová ve změněné situac naprosto loyálně a vyčká provádění ústavy turecké.
Mlada Turecko Persie Bulharsko
10 article
K sousedům, jichž obrat turecký se do týká, náleží i Rakousko-Uhersko jakožto správce zemí okupovaných, Bosny a Herce- goviny. Země tyto nalezají se právě po tři- cet let pod správou touto, ale svrchovanost sultána v nich byla berlínským kongresem vyhražena a na poměru se dosud ničeho nezměnilo. Správa rakousko- uherská jest dosud povahy vojenské; vždyť právě tylo dny přivezeno bylo do Aradu v Úhrách de- vět obyvatelů bosenských odsouzených vo- jenským soudem v Baňaluce pro článek v listu »Olačbina« otištěný a nadepsaný »Páchne prachem«, v němž vojenský soud shledal zločin velezrády a odsoudil redaktora Jankoviče na devět, duchovního Prokopiče na sedm, pět jiných na čtyři a dva sazeče jednoho na dva, druhého na rok těžkého. zostřeného žaláře. Případ jest pro tiskové poměry v zemích okupovaných hrozně vý- mluvný.
Jankovič RakouskoUhersko Bosna Arad Úhra jítvěta
11 article
Nuže, do zemí těchto, kdež za třicet le pro samosprávu obyvatelstva ničeho neuči- něno, také stihne zpráva o tom, že sultan dal všem svým zemím konstituci. V poslední době se sice pravilo, že bar. Burian, posa- vadní společný ministr financí a správce zetí okupovaných, chystá jakési přípravy k zřízení sněmu pro země tyto, což vzniklo zejmena cdtud, že dal povolení ke soukromé volené organisaci dle vyznání; ale proti tomu udržují se pověsti, že právě pro tyto své záměry bude záhy odvolán a nahražen klerikálním hr. Zichyem, ač katolíci tvoří malou třetinu všeho obyvatelstva! Bude možno, aby Rakousko Uhersko dalo se obra- tem ústavním předstihnouti Tureckem a aby uhájilo posavadní svůj názor, že obyvatel- stvo bosenské za třicetileté jeho správy ani tak nevyspělo, aby se mohlo státi účastným ústavních a autonomních práv? A tak obrat, který nadešel v Turecku, postavil i naše sou- státí před novou otázku v Bosně a Herce govině — před otázku ústavní správy těchto zemí za součinnosti zástupců národa. Ostatně postaraly— se zvláště vídeňské časopisy o to, nadsazujíce ve vychvalování
Burian Rakousko Turecko Boseň
12 article
zeslncmo o a sbět
13 article
mladé, konstituční svobody turecké, aby oby vatelstvo okupovaných zemí postihlo rozdíl jaký bude mezi ním a ústavě a samosprávě se těšícími soukmenovci jeho v Turecku. Není tudíž divu, že většina obyvatel stva bosenského má radost z turecké ústavy nejen proto, že vrací národům lidská práva ale i proto, že obrozené Turecko bude vy- datnou závorou proti pronikání cizího vlivu na Balkán a zachová takto zdroje své síly a svého přírodního bohatství rozvoji vlastních národů. Třeba že naděje kladené do ústavy tu recké jsou prozatím pouhou hudbou budoue- nosti, jež snad ani plně nezazní, jest př- vznětlivě povaze národů východních nicméně podnětem, z něhož mohou zroditi se daleko- sáhlé nové změny.
Turecko Balkán
14 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 28. července. (Zemské volby v Dol. Rakousích.) V září vyprší platnost mandátů nynějších poslanců sněmu dolnorakou- ského. Nové zemské volby budou prý vypsányý na říjen. Budou to prvé volby dle nového voleb- ního řádu, přijatého r. 1907. Dolnorakouský sněm, mající nyní 78 členů, bude jich míti příšte 127; tři jsou virilisté, 124 volení poslanci. Nový sněm bude míti opět tři kurie, ale jinak sesta- vené, než ve starém sněmu. V kurii velkostat- kářské bude zasedati 16 poslanců velkostatkář ských, tři virilisté a 4 poslanci obchodní komory. Druhá bude kurie poslanců, volených dle censu ve venkovských městech a okresech; bude jieh 46. Třetí kurie poslanců, vyšlých ze všeobee- ného volebního práva, bude míti 58 členů. z nichž 48 za Vídeň a 10 za venkov. Nový vo- lební řád dolnorakouský obsahuje také voleb- čr ne ní povinno st. V Praze, 28. července. (Ryt. Mik. Va silko.) Bukovinští řišští a zomští poslanci dr.
Ryt doktor Praha Dolo Vídeň Virginie obchodní komora
15 article
Oneiul, ryt. Mik. Vasilko a dr. Lupu vyřizují mezi sebou po delší dobu spor, vzniklý z důvodů čistě osobních. Dr. Fl. Lupu zasáhl do tohoto sporu zvláštní brožurkou, vydanou ve Vídni pod titulem „Offene Antwort“, v níž se dále pero špinavé prádlo oněch pánů. Nás v bro- žurce zajímá odstavec, věnovaný otázce, kdho je ryt. Mík. Vasílko, nynější předseda ukrajinského klubu na říšské radě. Dr. Lupu píše o něm: Ryl Mik. Vasilko je zkrachovaný velkostatkář. Když utratil otcovské dědictví a jmění své ženy, stal se ve svém 30. roce Maloruse m, ač do 30 let byl Rumunem, podobně jako všichní jeho příbuzní jsou Rumuni. Proč to učinil? Poněvadž noměl naděje, že od Rumunů obdrží poslanocký mandát, prohlásil se za Malorusa, aby se touto cestou mandátu domohl. Stal se tedy národním odpadlíkem z důvodů sobeckých. Ačkoli ryt. Va- silko má nyní ukrajinský mandát, mluviti malo rusky se dosud nenaučil. Ze Lvova, 27. července. (Ukrajilnské uličnictví.) Někteří členové ruské delegace vracejíce se do Ruska, zdrželi se ve Lvové kde byli hosty společnosti ruské i polské, Po slední večer trávili u O. A. Markova, vrchníh redaktora „Galičanina“. Když odjížděli z domu. byl jich povoz napaden mladými lidmi, kteřípe něm házeli kamením a vejei. Pak se mladí lidé obrátili proti obydlí O. A. Markova a vytloukl v něm všechna okna. Policie, jež toto uličnictv vyšetřila, zjistila, že je provedli chovanci řeme- slnické bursy (pensionatu), vydržované ukrajin- ským spolkem „Prosvita“ a někteří student gymnasijní a universitní. Domácí správce bursy Jak. Stryžak, byl policií zatčen a když s ním sepsán protokol, propuštěn opět na svobodu. Z Pešti, 26. července. (Mini ster sk nařízení na papíře a praxi.) Uhersk správní soud zabýval se nedávno národnost ní otázkou, o níž vydal prazvláštní nález
Vasilko doktor Lupo Mík Malorus Rumun Markov Galičanin Lupo Vídeň Vasílko Virginie Lvov Rusko Pešť Offen Antwort
16 article
nlou aovoI a mii žobi .t alloomlav iloloteleo b dolšsn a oděban lsonni o ušmlms non dstone liej noi nbsndošz v
17 article
Nález vydán na stížnost, došlou z jedné jazy kově smíšené stolice proti volbě stoličního soud- ce a místotajemníka. Stěžovatelé dovolávali se národnostního zákona, dle něhož stoliční úřad- níci jsou povinni jednati s obyvatelstvem v jeho mateřském jazyku a vláda je povinna se starati aby jen tact kandidáti byli voleni, kteří mají dostatečnou jazykovou kvalifikaci. Není tomu dávno, ministr vnitra hr. An- drássy zvláštmm nařizením připomenul tuto po- vinnost stoličným úřadníkům, nabádaje je, aby si co nejdříve osvojili znalost jazyka obyvatel- stva, s nímž přicházejí ve styk. Šprávní soud. jemuž předsedal býv. min. osvěty W lassi cs. zamítl však stížnost z toho důvodu, že znalost místního jazyka není v zákoně uvedena jako nezbytná kvalifikace kandidátova a proto ne- může rozhodovati o přijetí do státní služby. K rozsudku tomuto podotýkáme, že zákon o národnostních jazycích je v platnosti od roku 1868, tedy po 40 let, ale dosud žádná uherská vláda neuznala za svou povinnost řádně jej prc- váděti. Z Pešti, 25. července. (Perseku ce Slováků.) V Uhrách skončil právě prvý školní rok za nových apponyovských řádů. a na oltář maďarského šovinísmu padají už prvé slovenské oběti. Dle »Slovenského. Týžden.
Slovák Pešť Uhry
18 article
Brezové dostali diseiplinárku dva učitelé, Chorvát a Fiala, a náboženský úřad je ihned suspendoval. V Turci je v diseiplnárním vyše- třování učitelka Olga Hrušovská. Všichní se provinili tím, že v mládeží slovenské netlumili, jak si vláda přeje, národní vědomí slovenské a nevštípili ji dostatečnou znalost maďarského jazyka. Ze Záhřeba, 24. července. (Mstivý bán.) Bar. Rauch se opět pomstil na nevinných lidech. Obyvatelé některých dalmatských obe na pomezí chorvatském užívali dosud dle smlouvy. uzavřené před 25 lety, práva, pásti svůj doby- tek také na pastvinách na území chorvatském. Nyni bán bar. Rauch, aby se pomstil za de- monstraci, připravenou mu v dalmatském městě Knině, zapověděl dalmatským sedlákům na po- mezi honiti stáda na území chorvatské. Dal- matští sedláci obrátili se proto telegrafieky se stižnosti k místodržiteli N. Nardelliovi, žádajíce, aby chránil jich právo, založené na staré, dosud platné smlouvě. Mistodržitel poslal jich žalobu vídeňské vládě se žádostí, aby zakročila v Pešti ve prospěch Dalmatineů.
Chorvat Fiala Turek Olga Rauch N Nardelli Mistodržitel Záhřeb Knina Pešť
19 title
Politické zprávy zahraničné.
20 article
V Praze, 27. července.
Praha
21 article
Oslava jubilea Slowaokého zakázána. Letos v lednu zřízen ve Varšavě výbor 42 osob z kruhů literárních, uměleckých a spole- čenských, jenž měl učiniti přípravy k oslavě stých narozenin slavného básníka Julia Slo- wackého, jež připadnou na přiští rok. Výbor ucházel se u vlády, aby jeho trvání legalisovala a tím mu dala právo přípravy k oslavě skutečně prověsti. V dubnu za nepřítomnosti gener. gu- bernatora Skallona žádost výboru zamítnuta. Hr. Adam Krasiňski vyčkal návratu gen. guber- natora a pokusil se osobně vymoci pro výbor vládní schválení. Gen. Skallon »devzdal žádost petrohradské vládě na rozhodnutí, ale tyto dn oznámil hr. Krasiňskému, že vláda jeho žádosti nevyhověla. Petrohradská vláda na sbll- žení rusko-polské tedy ještě nepomýšl. I. A. Zinovjev o turecké ústavě. Ruský posel v Cařihradě, I. A. Zinovjev jenž odjel nedávno na dovolenou a chtěl nějaký čas ztráviti v lázních, byl posledními udalostm v Turecku nucen změniti svůj plán a vrátí se zase do Cařihradu. V Petrohradě projevil ně- které své názory na obnovenou tureckou ústavu
Julio St Krasiňský I A Zinovjev Varšava Hradec Cařihrad Turecko Petrohrad
22 article
V drobném prodejít ranní čísle o sobs odpoledni . . . . . . . za 2 b Ve slialkách na venkově ranní česlo,
25 article
mí jteo
26 article
vdpslelní . . . . . . . . 4i Inseráty platí se hotově napřel. Přečplacení a Inserty pšljiná sdnisí- slraoe v Marianské zlici č. 3. Tam nachíralí se t6ž redakne tiskárna s expadice „ Národnich Listů“ Rakopisy so nevraceji
27 article
rodaktoru „Bírž. Vědom.“ Nověřím, pravil mu, že Turecko obdrží nyní skutečnou ústavu. Bude to ústava v duchu tureckém. Vše se omezí ne- velkými reformami. Ale ve zehátralé budově, jakou je Turecko, nepatrné předělávky nepo- mohou. Žiji jedenáct let v Cařihradě a v četných svých rozmluvách se sultánem nejednou jsem upozorňoval na neudržitelnou situaci v zemi. V Turecku netrpí pouze křesťané. Čistě turecké obyvatelstvo trpí ještě více. Zejména pociťuje účinky tajné policie. Ani vyslanectva nejsou bez- pečna před jejím slídivým zrakem. Ale přes to, ačkoli jsem dobře obeznámen s tureckými po- měry, to, co se tam právě přihodilo, překvapilo mne. Neočekával jsem, že by sultán dal obyva- telstvu ústavu, která úřadně ovšem nebyla ni- kdy zrušena. V úřadním kalendáři „Salnameh“ otiskoval se od r. 1876 až dosud každý rok text ústavy. Teprve před dvěma roky přestalí jej oti- skovat. Obnovením ústavy makedonská otázka stává se složitější. Makedon- ské roformy se zdrží. Ani Rusko, ani Anglie a ostatní velmoci neustoupí sice od svých poža- davků, poněvadž není příčiny, aby ustupovaly; ale může se státi, že budou nuceny nějaký čas vyčkati. Křesťanskému obyvatelstvu ústava asi mnoho nepomůže. Dosavadní stav ve stárnoucím a slábnoucím Turecku byl v leckterém vzhledě křesťanům příznivější. Ale i nyní diplomacie bude naléhati na Bulharsko a Srbsko, aby ne- podporovaly povstalecké čety. Opačné jednání obou těchtc států bylo by Turecku jen na ruku, neboť by dalo podnět k těsnějšímu sbl'žení Turků.
Turek Turecko Cařihrad Rusko Anglie Bulharsko Srbsko
28 article
Bosenští Srbové a turecká ústava. „Srb. Rěč“ vítá jménem bosenských Srba tureckou ústavu. Ústavné Turecko vystaví dle jejiho názoru hráze proti dalšímu pronikání ně- mectva na jihovýchod a uskuteční heslo: „Bal- kán balkánským národům!“ Jediné, co kali ra- dost bosenských Srbů a mohamedánů, je po- myšlení, že Bosna a Hercegovina je st nyní jediná země v celé Evropě, ba v celém vzdělaném světě, která je ovládána absolutisticky, bez jakého- koli zastupitelstva lidového. syb Pověsti o cestě anglického krále do Německa. Stále se vyskytuji zprávy o záměru angli- ckých královských manželů navštiviti císaře Vi- léma. Sotva že jsou dementovány, již opět, je přináší některý list, odvolávající se na směro- datné a hodnověrně prameny. Jistý anglický lisk oznamuje, že anglický král pojede do Berlina, ale až příští jaro. Tato zpráva nebyla dosud oznámena a věří se v možnost takového pro- jektu. Z ofieiosní strany píše se v jistém berlin- ském listu, že zpráva, rozšířená některými za- hraničními listy o cestě prince Bedřicha Karla Hessenského do Londýna, mající za účel jménem císaře Viléma pozvati krále Eduarda na zámek Fridrichshof, zakládá se na omylu. Prine dlel sice nedávno na návštěvě u anglického krále, ale neměl nižádné podobné poslání. Ostatně není vyloučeno, že král Eduard na cestě do lázní, jako loni, navštíví zámek Fridrichshof.
Srba Srb Bedřich Karel Vilém Eduard Turecko Bosna a Hercegovina Evropa Německo Berlín Londýn Fridrichshof Bala
29 article
Sir Eduard Grey o zahraniční politice. Ve včerejší schůzi dolní sněmovny pro- mluvil, jak se telegrafuje z Londýna, státní se- kretář sir Eduard Grey o rázu anglo- nuské smlouvy, jež se lýká jen oněch dílů svěla a oněch zájmů, jež jsou důležité pro obě země. Nebyly vzaty do smlouvy takové zájmy, jež by mobly vésti ke konfli ktům s oslat- ními státy. Rusko ani Anglie nemají v úmyslu podniknouti samostatnou akci. Ani první, ani druhý stát nemají v úmyslu jednotlivě nebo společně se uchopiti rozřešení makedons ké
Londýn Rusko Anglie Eduard Grey dolní sněmovna
30 title
FEUILLETON.
32 article Dratří rudého praporu.
Dratří rudého praporu. smVzpominka z denníku z r. 1883. o ke ti Absolutismus jest si skorem vždy vědom svého nespravedlivého počínání, kterým potla- čuje haždý volnější projev srdce i ducha, obává se úzkostlivě zhroucení své násilnické nadvlády: vídí proto na všech stranách nepřá- tele, hledá a pátrá úsilovně po tajných zdru- ženích, mluví hned o velkých revolučních pře- vratech, osnovaných na širokém podkladé stát- ního převratu, krátce, strach jeho má vždy velké oči i tam, kde možno pouze mluviti o jinošském ukvapení, mldické nerozvážnosti, nejasných představách a bujné fantasii jednotlivců. Dokla k tomu tvoří tajný spolok „Bratří rudého pra- peru“, pobeif r. 1853 v květnu v Praze obje- Vláda byla v té době nervosně rozčilena. Když si zajel Petr Fastr se dvěma přáteli ob- chodníky do Drážďan a Berlína, nastalo ihne dlouhé vyšetřování a dotazování u drážďansk i berlinské policie, s kým se Fastr stýkal, kde bydlil a co mluvil; jeho ujišťování, že dělal tlu- močníka svým spolueestujícím, u soudů nevěřili když v Rejkovicích u Hořovic zatkli podezřelého muže M., hned v něm ve Vídni tušili revoluě ního komisaře-omisaře maďarské strany revo- luční v Londýně a žádali jeho transport do Vídně, poněvadž podle nejvyššího rozhodnut z 26. pros. 1851 každé velezrádné vyšetřování. týkající se revolučních snah Košutových, mělo býti provedeno ve Vídní, jak se ostatně skutečné dělo v procesech Piringerových, Juhbalových a Noszlopyových. Když na vrchního finäněního komisaře Jos. Němce bylo udáno, že v l. 184 až 45 zakládal v Domažlicích Besedu, ihned usouzeno z toho na jeho revolučního ducha xo Vídní věrili všem povldačkám, jako by b
Fastr Košutův Piringerový Juhbalový Noszlopyový Němec Praha Drážďany Berlín Rejkovice Hořovice Vídeň Londýn Domažlice Jos
33 article
vený chtěl r. 1848 s Havlíčkem a Fastrem zapálit v Domažlicích kasárna; za revoluční čin poklá- dalo se i jeho české vystupování, kterým pry všude dbá o šíření a rozmach češtiny. Proto dlouhé vyšetřování, otvírání veškerých dopis z Prahy do Balassa Gyarmath v Uhrách jemua jeho choti zaslaných. Proto ovšem i rozruch. když se ve Vídní dověděli o tajném spolku, jehož vůdce byl oktaván staroměstského gymnasin v Praze a členové sludenti a maliři.1) Vláda pozorovala pilně studentský ruch n ústavech v Čechách a dbala prostřednictvím ně- kterých ředitelů i jednotlivých profesorů přisné na to, aby národní uvědomění studentstva bylo potlačováno. Tak docházeli přes měsíc dotazy do Prahy, nevýstupují-li studenti jako národovei nepěstují-li kult Žižkův a Husův, nemilují-l přiliš svou rodnou řeč a zemi. Podobně střežen pilně i profesoři a podávány o nich zevrubné zprávy do Vídně. A přes tento rozvětvený poli- cejní system objeven náhle zradou revoluční spolek, který měl v stanovách určeno, aby při- pravoval revoluci... Proto zděšení v Praze i ve Vídni, kde objeven taktéž tajný spolek italský Svatá synoda.
Havlíček Fastr Žižkův Husův Domažlice Praha Uhry Vídeň Čechy Balassa Sabbath národní uvědoměný studentstvo
34 article
Policejní komisař Cz. z Cz. oznámil v květ- nu ředitelství, že mu bylo prozrazeno, že byo v dubnu t. r. založen tajný spolek, který bude míti 30. května schůzku u Ant. Steidla z Doma- žlic, oktavána staroměstského gymnasia. O svého důvěrníka zvěděl také seznam členů pravá i nepravá jména jejich; tak slul na př- Steidl: Jaroslav Ermoutský, Kašpar Fastr, syn Petra Fastra, Záviš Hranáč atd. Policie pozoro- vala jednotlivé členy až do 30. května, avšak nenalezla žádné příčiny k zakročení. Tepe ve prohlidkou bytu Steidtova 30. května domní- 1) Téhož roku vyvezen byl z Prahy do Celove i Bedřich Vnlém Košut, pastor české evangelické obce helvelského vyznání, pro šíření nespokojenosti s cír- kevním a státním zřízením v Rakousku, jak rozsudol prava, vala se, že objevila široce rozvětvený revolučn spolek a zahájila vyšelřování pro velezrádu tam kde se může mluviti pouze o mladickém ne rozumu.
Cz Antonín Steidl Ermoutský Kašpar Fastr Petro Fastr Záviš hranáč Košut Praha Rakousko Tep
35 article
Policejní komisař Frant. Zöhr odobral se 30. května vočer do bytu Steidlova, kde se podle důvěrných zpráv policejních měla pořá dati schůzka, se které jen náhodou sešlo. Komi sař podrobil celý byt zovrubné prohlídee, p které nalezl stanovy spolkové, seznam členů obrázek s výjevem z povstání uherského a ce dulku, na níž byla jména žáků a některých pro fesorů s menšími poněžními obnosy; bylt Steid) pokladníkem studentské spořitelny. Policie ovšem usoudila ihned na peněžité příspěvky stu dentů i profesorů k účelům revolučního spolku. Výsledek celého vyšetřování bylo uvěznění všech členů spolkových a podrobné výslechy žáků a profesorů staroměstského gymnasia. A zvláště při výslechu studentů pátráno podrobně, co pro fesoři mluvili o Žižkovi a Husovi, vštěpovali-i žákům lásku nebo nenávist k husítům, jak před nášeli o češtině, jak učili českým dějinám atd A tu dlužno poznamenati, že ve Vídni s někto rými profesory naprosto spokojeni nebyli .. dVšimněme si blíže tohoto „nebezpečného spolku. Ant. Steidl vypovídal, že se o něm do věděl teprve 4. dubna 1853, zcela příležitostno při svatbě v rodině Petra Fastra. Syn, jeho Kašpar, posluchač ekonomie a české literatury zasvětil jej do úmyslu, založiti spolek, který by měl za hlavní účel šířiti náladu pro budoueí povstání. Steidl přistoupil na tento plán, navrhl statuta a svolal na první květen první schůzku. na kteréž byl zvolen předsedou, Fastr zapisova telem a K. pokladníkem. A Fastr složil tak text i nápěv hymny nového spolku. z dolioo vu Nuž, projolári jonáci,alá se Nelratme jen zmužuosti, s mNa čas jen čekojme boloucialaz neo Vzdyt phiido ji2 doha pomelřa svoboe
František Steidlův Žižek Hus Steidl Petro Fastr Fastr Komi Vídeň
36 article
Po dráze tajné jen chodme, Bratrí, pozorl K seči však hotovi budme, Prijdeť již čas, Kde na tyramny udeříme v rázl Stanovy spolkové byly ovšem silně revoluč nými a blouznivými, jak u mladých členů spolku je zcela přirozeno. Pravilo se v nich, že úkolem členů musí býti podněcování revolučního ducha aby při budoucím povstání mohla býti monarchi- stická vláda zaměněna v sociální republiku. Z tím účelem měli členové po městech i venkově budili porozumění pro spolkové snahy a zaklá- dati odbočky po 15 členech. Kdo přistoupil, ne směl více couvnouti, zrádce pak měl býti po- trostán smrtí. Členové měli zvláštní jména a do- rozumívali se mezi sebou zvláštními znameními A kdo byli tito členové, o nichž tolik vládníhi papiru popsáno? Byl mezi nimi oktaván, filosof 3 žáci malířské akademie, syn zvěřináře, tovary kréjčovský a tovaryš ševcovský a malíř pokojů celkem 9 mladičků. To byla revoluční společ nost, která chtěla zavésti sociální republiku!
sociální republika
37 article
Vojenský soud v Praze, který celé vyšetřo vání řídil, domnival se, že „Bratří rudého pra poru“ byli ve spojení s vídeňskou „Svatou sy nodou“ a snad i s Londýnem. Byly zabaveny veškeré papiry členů i jejich příbuzných a p- Iráno po celých Čechách, zvláště v Domažli eích, v Čáslavi, v Chrudimi a Nymburce; jedno- tlivým členům nabídnuto prominutí trestu, vy poví-li něco o stycích s maďarskými revolucro- náři a když mlčeli, poněvadž tu žádných styků nebylo, pokládali to vojenští soudeové za tvrdo- šijnost a věřili tim pevněji ve své theorie. Z Prahy zaslán dále důvěrný oběžník všem českým hejtmanstvím, ve kterém bylo celé od- halení spolku a jeho domnělých snah obšírně zevrubně vylíčeno. Každé nepatrnosti přikládána taková důležitost, že i ve Vídni si toho všimli a s oběžníkem spokojeni nebyli, poněvadž prý za- slane sdělení může způsobiti veliký postrach a znatek. Nařizeny bez příčiny policejní pro- hlídky bytů, zabavovány korespondence u osob, které r. 1818 nějakým způsobem veřejně vy- stupovaly a slíděno po revolučních nebo zaba- vených brožurkách a písních, aniž by nalezena nejmenší stopa, že by „Bratří“ byli působili na venkově; vždyť ani u klempiře R. v Nymburce, vysloveného revolucionáře (podle názorů hejt- manství) nonašlo se ničeho, aby mohl vojenský soud na Hradčanech zakročiti.
Praha Londýn Čechy Čáslav Chrudim Nymburk Vídeň Hradčany
38 article
Vedle policie byly to zvláště četnické sta- nice po Čechách, které měly pátrati po členech pražského spolku. Podezřelým byl každý, kdo více českých knih čítal, o Žižkovi a Husovi s nadšením hovořil a sílu Husitů chválil; a byl-li z Domažlic, byl podle vládního názoru jistě revolucionář. Tam odtud byl Petr Fastr a Ant. Steidl a tam působil také finanční komisař Ně- mec, intimní přítel „des berüchtigten Havli- ožek“... Proto vyslán tam major auditor rytír z Lenzendorfu z Plzně a dány mu důvěrné in- strukce, jak má vše zaříditi, aby nevypuklo snad povstání, je-li tam spolek „Bratří“ rozšířen; avšak major nenalezl opět nic podezřelého. Členové „organisovaného rovolucionářského spolku“, jak jej policie nazývala, byli přísně potrestáni za svou nerozvážnost; vždyť se vy- právělo, že předseda dostane možná provaz . .. k tomu sice nedošlo, avšak tresty byly tak dost kruté; vždyť je soudil vojenský soud . .. To jest malá vzpomínka na tajnou společ- nost, jak ji zachoval starý zápisník. Někteří čle- nové její dodnes žijí a vzpomínají jistě „Omla- diny“ z r. 1853, kdy jejich píseň zavzněla: Tu pak bratří k boji se mějme, K boji pro drahou Svobodul oei č A krví nepřátelů smejme Hanbu našeho národuí one pn
Žižek Hus Fastr Antonín Steidl Čechy Domažlice
39 article A v svalé télo seči, žádně ava ve
A v svalé télo seči, žádně ava ve mnit Nebojme se duše živé, Jáb ze Bůb, jenž tam nahoře vládne, Chrání věci spravedlivé. u —0— V Hale, v červenci 1908. slttonad alevua