V Praze, v úterý dne 21. března.

K číslu 80 číslo v Praze za 2n a na venkově za 3h

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilko na měsíc 3 K 80 h

Válka. Nové pověsti. Z Vídně, 21. března. Německé ně- které listy sdělují: Zpráva generála Lině- viče ze dne 19. t. m., že nedostal prý žád- ných vědomostí o 1. a 3. armádě, vzbuzuje v Petrohradě vážné obavy. O bývalém nejkraj nějším křídle východním, jemuž velel Rennen- kampf a Fok, není dlouho již ničeho slyšeti. Nejspíše nalezají se na pochodu horském, velmi svízelném. Jsou rozšířeny zde pověsti, že zmoc- něnec Červeného kříže v Mukdenu byl zohaven a lékaři a milosrdné sestry byli zavražděni, tyto před tím znásilněny. Také ranění byli dobiti. Tato pověsť pochází od zajatých vojínů.

Z Paříže, 20. března. »Echo de Paris« sděluje z Petrohradu co nejurčitěji, že Kuro- patkin již před měsícem chtěl se dáti na ústup k Mukdenu, car však odepřel prý souhlas k tomu a poručil Kuropatkinovi, aby podnikl útok. Ku- ropatkin na to podal ďemissi, která však byla zamítnuta. Dostal rozkaz k útoku, ale Japonci ho předešli. Zpravodaj dodává, že za nedlouho dlužno se připraviti na sensační odha- lení. Vnitřní půjčka ruská. Z Petrohradu, 20. března. (C.-B.) Jak se proslýchá, jest jednání o pětiprocentní vnitřní půjčku v obnosu 200 millionů rublů v proudu, avšak nic není dosud uzavřeno. Z půjčky pře- vezme 150 millionů rublů ruská banka pro za- hraniční obchod, petrohradská diskontní banka, volžsko-kamžská obchodní banka a petrohrad- ská mezinárodní obchodní banka; 50 millionů rublů připadne na říšskou spořitelnu.

DNl —ch. Z Varšavy, 20. března. Následkem ohlášené mobilisace jest vojsko pohotově; dosud nedošlo k žádným výtržnostem. Z Londýna, 20. března. »Standar de sděluje úsudek admirála Free- mantla o eskadře japonské. Zprávy o pohybech admirála Toga jsou prý příliš neur- čity, než aby se dalo z nich souditi na celko- vou situaci, ale Freemantle pochybuje, že se ja- ponský admirál vydá na cestu hledat ruskou eskadru v Indickém oceánu.

Události v Rusku. Attentát na viborského guber- natora. Z Vídně, 21. března. Z Petroh rad oznamují: 25letý muž, patrně dělník, s tře li třikráte z revolveru na vibor- ského guvernéra Masojedo va nebezpečně ho poranil. Byl zatčen. Z Tiflisu, 20. března. (C.-B.) Selské nepo- koje v gubernii kutajské šíří se dále. Nepřátel- ství mohamedánů a Armenů v okolí Karsu bud značné obavy, vzhledem k tomu, že z Turecka uprchli sem četní Arméni. Učiněna byla bez- pečnostní opatření. Z Jekatěrinoslavi, 20. března. (C.-B.) Správa nové ruské společnosti odepřela zvýšení mzdy dělnictvu. Huti v Gusově a uhelné doly v okresu bachmutském jsou uzavřeny. Na 13.000 dělníků bude propuštěno.

Telefonieké zprávy „Nár. Listů. Z parlamentu. Z Vídně, 21. března. V poslanecké sně movně dojedná se dnes asi návrh Derschattův, ke kterému jest přihlášeno ještě 5 řečníků Kdy se bude konati příští schůze, není pově domo, ale rozhodná čásť poslanců nalehá, aby se konala vzhledem na sobotní svátek již ve čtvrtek. Presidium však chce teprve v pátek. To je teď hlavní otázkou vídeňského parla-

SIi Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

toho důkazem je samo faktum, že hr. Andrássy, kterého jeho odpůrci nazývají nadšeným přívr- žencem vyrovnání z r. 1867, považuje tento program vzhledem na ar- mádu za nezbytný. Podaří-li se utvořiti vládu na základě tohoto programu, bude to za- jisté míti za následek pokoj v Uhrách; nepo- daří-li se to však a stane-li se pokus s nějakým ministerstvem úřadním anebo menšinovým, můžeme klidně vyčkati vý- sledku tohoto pokusu, neboť nová vláda bude v parlamentě ihned uhl'aso- vána a kdyby se opovážila vypsati volby nové, dožije se překvapení ještě horšího než hrabě Tisza. Opposice jest vyzbrojena pro všechny možnosti a je ochotna stejně ke smíru, jako k válce.« Z Vídně, 21. března. »Zeit« oznamujev telegramu z Pešti: Program koali ce, pokud jde o věci vnitřní a hospodář- ské, doznal již celkem souhlasu koru- n y. Různosti jsou jenom ve věce ch vojenských. Ovšem otázku praporů a též otázku odznaků dlužno považovati za rozřeše- nou. Ale v otázce j azykové jsou mezi ko- runou a většinou neshody velmi vážné. Hr. Andrássy přimlouvá se za kompromis. Jeho návrhy po té stránce nebyly korunou za- mítnuty. Je však pochybno, zdali podrob- nosti, jím navržené, dojdou souhlasu koruny. Strana neodvislosti vzdává se požadavku, aby armáda byla rozdělena, žádá však, aby ma- darský ráz státní přich á zel k plat- nosti v armádě nejen pokud jde o pra- pory a odznaky, nýbrž také o maďarskou státní řeč. Celá koalice však trvá na sta- novisku, že musí býti zachováno jednotné ve- dení armády a že zdatnost její nesmí býti po- škozována koncesemi jazykovými. V tomto rámci chce nyní hrabě Andrássy zjednati dorozuměni mezi korunou a většinou a potom ministerstvo sestaviti.

Z Petrohradu, 21. března. »Novému Vremeni« sdělují, že Japonci chtějí 10. dubna býti v Charbině. Mezi Mongoly je rozší- řena pověst, že silné japonské oddělení vniklo hluboko do Mongolska, západně od Sinmintinu Mongolský kníže vyslal proti němu vojsko. Ja- ponci přitáhli pak s druhým sborem. Pověstný vůdce chunchuzů Mostasyr byl křesťanskými Číňany zajat a vydán Rusům. —ch. Z Berlína, 20. března. V Petrohrad jeví prý se snaha přiměti cara, aby prohlásil vál ku za »svatou« a aby takto pohnuty byly ruské kláštery přispěti svými poklady. Jmění jejich se páčí na 7 milliard rublů. —ch. Z Říma, 20. března. Na podnět italského tisku sebráno zde 50.000 pod- pisů k petici, v níž se vyzývá vláda, aby za- kročila ve prospěch uzavření míru rusko-japonského.

mentu. Uherská krise. Z Vídně, 21. března. »Zeit« uveřejňuje toto prohlášení hr. Apponya: »Všechny zoufalé pokusy odbytých vlád byly marny, nemohlya nemohou míti úspěchu, neboť blok spojené opposice nedá se uvolniti ani se- slabiti. Opposiční strany vytkly s polečny program, který stejně vyhovuje politickému přesvědčení všech stran, v koalici spojených, který však nyní pro svou stránku vo- jenskou naráží na odpor koruny. Že není vojenský tento program tuze radi- kálním a že není spojen s roztržením armády. Z Pešti, 21. března. Vláda Tiszova se již stěhuje. Hrabě Tisza sám v neděli opustí svůj byt v ministerstvu. Ubytuje se ve ville, kterou si najal v městském parku. Ministr orby Hie- ronymi již nepotvrzuje důležité akty. Ministr honvédů Alexander Nyiry ve dnech nejbliž- ších vzdá se mandátu, poněvadž se vrátí do aktivity. Stane se velitelem akademie v Novém Městě za Vídní. Než se stal ministrem, byl velitelem uherské akademie »Ludovica«. Z Pešti, 21. března. Opposice nalehala včera na svolání říšského sněmu ke kroku proti ministru Schönaichovi. Když však orgán vládní »Pester Correspondenz« prohlásil, že byl výrok nového ministra zeměbrany cislajtánské

FEUILLETON. Loučení.

Podhořím šíleně dováděl podzimní vítr. Lesy rozzvučel zádumčivou písní a do sadů vtrhnuv, škubal vesele listí a jako zástupy mo- týlů vehnal je do výšin a rozfoukl náhle, aby v nejprudším rozletu je srazil k zemi. A stále bouřlivější, vzedmutější vlny se hnaly od západu, jasného až oči přecházely. To už nebyla zádumčivá píseň, co z lesů znělo, to bylo bouřlivé fortissimo, jež otřásalo celou krajinou. — Pěkná pohřební píseň — myslil sí asi starý Kouble. V chalupě, bojácně k zemi skrčené, dopro- střed lesů zalezlé, ležel bílý stařeček, zřícenina mohutného těla. Už týden očekával smrt a dnes věděl, že jistě zemře. Cítil to v celém těle, jak mu náhle sil ubývá. Chvílemi už ani nepoznával švitoři- vých vnaček, jež se tulily k jeho lůžku. Jen bouře větru mu hučela hlavou, rozvířila v ní vzpomínky, tal bolestné vzpomínky, že vy- haslé, hluboce vpadlé oči se zaleskly slzami. A touha divná mu přešlehla duší. Chtěl se vzpří- mit, ale klesl zpět do peřin. Přišel k němu zachmuřený syn a poslou chal, jaká to prosba se stařečkovi chrčivě vleče z hrdla. Když porozuměl, snesl na lavici k oknu peřiny a stařečka, lehkého jako ptáka, tam pře- nesl. Pak okno dokořán otevřel. Svěží proud vzduchu se vrhnul do světnice až dveřmi to zalomcovalo. A starý Kouble, s očima široce rozevře- nýma, prudce vdechoval ten proud, jakoby ho cntěl jen pro sebe vssát. Cítil, jak je blízko blizoučko té zemi, jejíž podzimní dechy dychtivě polykal. Co si s tou zemí nahrál, co se jí naoral, co se nadýchal její vůně a teď na konec bude vní odpočívat, jako rok v ní už spí jeho dobrá žena. Nebál se smrti. Vyplnil dobře svůj životní úkol a přes všechny bědy života, stál tu do po- sledka jako statný strom. Mnohe bouří přetrval, ale smrti nezdolá.

I velikán mezi stromy je nelítostně vyvrá- cer vichřicí. Ale bylo mu přece teskno při posledním loučení s rodnou hrudou. V kraji se již vítr tišil, z lesů jen chvílemi vyběhla slabá píseň. Podzimní západ slunce se rozhořel ve vší své kráse. Rudou barvou jeho zalito bylo celé podhoří, od nejbídnějšíno ba- ráčku až k černým záplavám lesů. Ještě jedna bouřlivá vlna větru se odkudsi z roklí vyřítila a hrst do ruda uschlých lístků zanesla oknem stařečkovi. A Kouble se usmál trpkým úsměvem, jakoby děkoval za poslední pozdrav přírody. Hlava bílá sklesla nazad, poslední dlouhé vdech- nutí podzimní vůně a stařeček tiše, jak žil, tak skonal. Ve světnici ticho zhoustlo. Teprve po chvíli si děti šeptaly, že dědeček usnul. Syn, bolem zlomený, šel, aby mrtvému za- tlačil oči. A nad lesy nádherně skonával západ slunce. Stanislav Minařík.