2
masthead
NARODNÍ KISTY.
Kist
3
masthead
3. prosince 190
5
article
Dr. Klumpar: Dle doslovného znění § 17
zákona ze 24. dubna 1885 jsou živnostenské úřady
povínny prováděti občas rovisi v obchodních míst-
nostech zastavárníků. Rovněž jsou zřízenci
živnostenských úřadů oprávněni na-
hlédati do knih a provozování obchodu
podrobovati revisi a zákonným způ-
sobem opatřiti, ahy shledané nespráv-
nosti byly odstraněny.
Svědek: Nebyl mi dán rozkaz k proveden
Wádné rovise. Z té příčiny jsem nezakiročili
Svědek pan
Jan Drahan,
hostinský z Prahy, vložil roku 1898 do záložny vo
částkách 500 zl., spatřoval u pokladny vždycky Her-
cíka, jemuž také jedině platil.
Obh. dr. Šebesta dává konstatovati protoko
lem, že z tohoto případu žalován jest Pekeländer, jenž
se svědkem nikdy do styků nepřišel,
Svědkyně paní
Růžena Krajcová,
chot zlatnického mistra z Malé strany, vležila roku
1897 do záložny 400 zl. a rovněž platila jen Hercí-
kovi, nikdy Pekeländrovi.
Také zde dává obhájce dr. Šebesta protokolo-
vati, že žalobou jest postihován Pekeländer; ač se
ho případ netýče.
Výslech soukromnice ve Volyni,
doktor
Klumpar
Drahan
Šebesta
Krajcová
Herce
Praha
Volyň
6
article
Terezie Libertinovéj
týkal se zjištění okolnosti, komu v záložně odevzdal
r. 1897 větší obnos peněžitý, jejž odváděla do po-
kladny Libertinová nepamatuje se již; protože si do-
tyčného úřadníka tehda valně nepovšimla.
Negativní výsledek měl také výslech ředitele gra
fického ústavu „Unie“ v Praze, pana
Jana Vilima,
jenž prohlásil, že sice 27. září 1898 uložil sobě n
knížku v záložně 1000 zl. (obnos ten, jak povědomo
„zmizel“, jako celá řada ostatních. Pozn. red.), žet však
do záložny ani tehida, ani kdy před tím nešel osobně
nýbrž že pochůzku takovou svěřil své choti nebo ně
kturému ze zřízenců svého závodu.
Naproti tomu vyjádřila se choť svědkova, pan
Voronika Vilimová,
s veškerou určitostí; že peníze odevzdávala v zá-
ložně pokaždé Hercíkovi. Zanáška do knížky
v případě shora uvedeném učiněna byla Pekeländrem
Farář v Grunto u Kolina, pan
Libertinovéj
Vilim
Voronik Vilimová
Hercík
Zanáška
Praha
Grunta
Kolina
7
article
Fr. Záruba,
František
Záruba
8
article
praví, že „ztracených“ z pokladny 1600 zlatých vloži
si 9. května 1898 na knízku do záložny osobně. Šell—
jak už z dřívější doby si zvykl — ke druhému okénku
kde odevzdal knížku a u prvého platil
Před'seda (ukazuje na lhvici obžal.): Klerému
z těchto dvou pánůr
Svědek: Myslím, že tomuto druhému pánovi
od kraje (Hercíkovi). Na osobu druhého (Pekellindra)
se už dobře nepamatuji.
Přeďseda: Pane Hercíku; přijal jste ty peníze
Obžal.: Nebral jsem ly peníze
Předseda: Jak to víte
Obžal.: Já měl již za vyšetřování přiležitost
o tom se přesvědčiti a byl jsem s panem svědkem take
konfrontován
Obh. dr. Kliment: Víle se určitě pamatovat,
že jste tehda v květnu odevzdal svůj vklaď panu
Ilhrcíkovi?
Svědek: Já se pamatuji jenom tolik: kdykol
jsem platfval, byla to vždy (ukazuje na Hercíka) tako-
váhle podobal
Bývalou sluzku u rodiny Bilých, 40letou
Klerý
Hercík
doktor
Kliment
Ilhrcík
Bilá
9
article
Annu Drozovu,
předvolalí zn účelem posouzení himotných poměrův
obžalovaného záloženského revisora. Drozova, která
slouzila po dlouhá léta u Bílýchy udává, že matka Bí
lělio zemfela 1895, otec Jindříchův, bývalý finanční
revident ve výsluzbě, r. 1902. Jindřich Bílý bydlel teh
da u rodičův, stravoval se u nich až do smrti matčiny
a platil měsíčně 10 zlatých, od té doby stkavoval se
v hostinci. Pense měl Bílý sti 1500 zl! Byl-li obžalo-
vaný znám s Ortem, nebo přijímal-li jeho návštěvy
svědkyně neví.
Obžal. Bílý: I v hostinci platival za mne oten
obědy častokrát, dával mně večeře, platil pívo a hradi
náklad na palivo a světlo, zkrátka na všecko.
Předs:: A proč to?
Obž al: Ríkával: „Uspoř si, abys měl nas zaří-
zení bytu, kdyby's se stal správcem.“ Se správcov-
ským místem je totiž spojen byt a k zařízení jeho
třeba peněz. Z domova jsem si nemohl ničeho vzíti
poněvadž to byl už starý, chatrný nábytekt. A tal
hleděl jsem si něco uspořiti.
Zajímavějším byl výslech bývalého dlužníka sv.
václavské záložny, nyní faktora v Rovensku u Tur-
nova,
Drozův
Jindříchův
Bílá
Ort
Rovensko
10
article
Bedřicha Tvrzského.
Jeho manželka mívala před léty ve Vyskři domek
a po prodeji jeho koupili si oba manželé mlýn v Ro-
vensku, odku odstěhovali se na několik let do Brna.
kde obdržel Tvrzský místo ředitele jisté pojišťovny
Z Brna odebrali se po několika létech do Železnice
kde sobě koupili dům a vystavěli pak dva haráky pro
vojenskou posádku trestnice kartouzské, jichž užíval
vujenský erár 13 let a ve kterých bylo stravování po-
sádky Tvrzskému svěřeno Z opuštěných kasárem zřídi
pak Tvrzský tkalcovnu na bavlněné látky
Předse da: Kolik stavů jste mělz
Svědek: Šedesát.
Předst: Jakou cenu měly ony dva domy?
Svědek: Po znovuzřízení asi 16—18.000 zi
Předs.: Kolik stály stroje?
Svědek: Asi 40.000 zlatých. Později upadal
jsem vůčihledě do tísně. Obchod šel náramně špatně.
takže se pracovalo na všech stranách se ztrátami, p
čemž i veliké firmy klesly Padly jině závody a klesa
jsem také já. Cena obou budov byla řízením trestním
odhadnuta na — 45—46.000 zlatých.
Předs.: Byl jste také ve vyšetrování pro za
viněný úpadek?
Svědek: Ale odsouzen jsem nebyl. To jen mo
věřitelé na mne podali oznámení
Předs.: To bylo v r. 1898. A ln továrna byl
připsána na jméno vaší ženy?
Svědek: Ano.
Předs.: Kdy jste vsloupil do styku se sv.-václav
skou záložnou?
Svědek: Poprvé bylo torr. 1880. Tehda vydluži
jsem si 1600 zl.
Předs.: A polom jste se dlužili dále a dali s
to vtěliti na záložnu?
Svědek: Těch 1600 zl. bylo také vtěleno a ty
jsme zaplatili. Ale u záložny nám zůstaly podíly.
Předs.: Kolik jste měl potom celkem pro zá-
ložnu vtěleno?
Svědek: Úhrnem bylo vtěleno pro záložnu
23.500 zl. a na to nám vyplacano dle knížky a dlo
stvrzenky dra. Zavadila 22.700 zl. a ne ohromný ob-
nos, jak stálo v novinách
Tvrzský
Zavadil
ro
Brno
Předs
zi Před
11
article
Noní naď dobrý obchiod:
Předseda: Vy jste pal nemohli zaplatiti
ve dražbě to koupila záložna. Ale jednu velmi důle-
žitou věc musíte vysvětliti: Měl jste stroje: Čí byly?
Svědek: Naše.
Předs.: Byl jste za ně dlužen?
Svědek: Byli jsme dlužni. Měli jsme dluhe
Předs: Co se stalo se stroji?
Svěďek: Jeden knihovní věřitel, který měli větší
pohledávku, vzdor tomu, že byly stroje i s příslušen-
stvim dány do zástavy svatováclavské záložně, při-
šel a zabavil to.
Předs.: Jak to petom dopadlo?
Svě dek: Stroje přišly do dražby
Předs: Nehájila se svatováclavská záložna?
Svědek: I hájila a my napjali všecky síly, ale
přece záložne prohrála. Následkem teho prodány
stroje v mobilární exekuci
Předs.: Kolik stržil jste za obě budovy hle-
strojů?
Svědek: 23.730 korun.
Předs,: Jak stalo se, že jste dostal od záložny
zápůjčku?
Svědek: Zcela prostě. Já zadal za půjčkupí
semně u záložny a ta dala věc k vyřízení dru. Za
vadilovi, já vyslnvil duhopis, dal jsem si vtěliti
přetožil jsem dotyčný doklad a dostal jsem půjčku
Předs.: Kdo vyšetřl vaše poměry?
Svědek: Nevím
Předs.: Nebyl u vás nikdo v Železnicí?
Sv
Předs
12
article
více
Předs.: To bylil Pan starosta Drozd a ještě je
den pán. Pan starosta vícekrát. Prohlížel sobě celý
závod, šel i na strojníka, vyplával se, jak to jde.
Krise českého tkalcovstvii
Před seda: Co bylo příčinou, že jste nemol
dostáti svým závazkům
Svědek: V celém Podhoří našem je; co se týč
českého průmyslu, náramně málo kapitalistů. Kažeý
zápasí s několika groši a my všichini, kteří jsme za-
čuli, začali jsme takořka s ničím, jen abychom se po-
stuvili na noly: Ale bývá to obyčejně, že nás žid pře-
dejde s ohromným kapitálem. V mém případě bylo
zrovna tak. V té době bylo v celém Podhoří asi 10 az
12 mechanických tkalcoven — přišel ale cizák a jal
se na všechi stranách dusiti český průmysl. Když jsme
začali pracovati, byla mzda od jedné nitě 14
krejcarů netrvalo ale dlouho klesla
na 12 krejcarův a pak v březnu nebov
květnu na 8—9 krejcarův odniitě. Já tehdu
sám domlouval svým kollegům, aby — nechtějí-li při-
jíti na mizinu a státi se žebráky — následovali pří-
kladu dělnictva a bránili se také tak, abychom nebyli
nadál otroky a ujednotlili se na společném postupu.
Ale špatné ovoce nesly moje snahy. Také mezi námi
vyskytli se zrádci, řekli to továrníkům, tí slíbili na
niti přidatkrejcar, a konec konců byl, že nasš
powolili a — ostirouhali kolečika, pro-
lože slib daný se nedodržel
Předísi: Dal jste p. starostovi Drozdovi nebo
jinému členu záložny úplatek za to, že vám byl po-
skytnut úvěr?
Svědlek: Žádného úplatku jsem nedal.
Předs.: Neplatili jste za cesty censorům, kteř
odhadovali váš majetek?
Drozda
Předs
krejcarův
13
article
Svědek: Na vybídnuti dra. Zavadila jsem žá-
daný obnos zasla! předem.
Předs.: Posílal jste dary Drozdovi?
Svědek: Tobylo tak: chtěl jsemmu naznačiti
jak se u nás pracuje a poslal jsem mu kousek širtinku
To přece nemá žádné ceny a nemůže se považovat
za úplatek
Předs.: Peněz jste P. Drozdovi nedal?
Svěďek: Nikoli.
Obhi. dr Dvorský: Není vlastně žádným tajem
stvím, že P. Drozda tehda doprovázeli do Železnice
p. Zbíral. A ten řekl, že jste se vyjádřil, že ty stroje
jsou zaplaceny, ne že jste za ně dlužen.
Svědlek: Já řekl, že je splácím. Vždyť prolo
že jsem byl dlužen, jsem se vypůjčoval.
Obhájce: Zbíral výslovně tvrdl, že jste mluvil
o zaplacených strojích a že by vám byl ničeho n
půjčil, kdyby byl věděl, že jste někde dlužen.
Svědek: Toho nebylo ani zapotřebí, vždyť t
bylo hraženo dostatečněl
Obhájce: Hylo v dluhopise vašem při výpůjčce
22.700 K připojeno, že jsou ony stroje příslušenstvím
oněchi dvou domů?
Svěďek: To ne. Bylo lo jen všeobecně řečeno
Obliájce: To je právě ta chyba.
Svědek: Ta chyba stala se ale se strany práv
nílio zástupce.
Svědkyně, paní
Drozda
Obhi
Dvorská
P Drozda
Zbíral
Předs
Tobýt
Hýt
14
article
Anna Tvrzaká,
Tvrzaká
15
article
chot předchozího svědka, neví se na nic určitého p
matovati. Továrnu v Železnici vedl její muž, jenž take
obchody uzavíral. Se zálbžnou svědkyně nikdy ne
vyjednávala.
Předs: Byl u vás někdy pam prof. Drozdz
Svědkyně: Několikráte. Příšel si prohlédnout
továrnu a zase odjel Jednou se k nám dostavil v
společnosti nějakého sochaře: S nikým z nich jsen
nemluvila.
Před soďa: Posílkli jste panu Drozdovi nějaké
dary?
Svěďky ně: Můj muž lednou řekl, že mu něco
poslal, ale nevímm, co-
Přeďs.: Váš muž říkal, že mu odeslal nějaké
vzorky.
Svědk: Nestarala jsem se o to, protože jsem
byla churava.
Předseda volá na te znova svědka Tvrzského
aby předstoupil a táže se ho: Psali jste jednou
Drozdovi, že ho vaše vdběnost překvapí: Ch jste tím
myslil?
Svědlek: Pan Brozd meškal u nás několikráte
v různých záležitostech: Vyslovil jsem mu svým do-
pisem diky, úplatků bych si mu všuk nabízeti nedo-
volil.
Předs.: Nemám se vás více nač táznt, můžete
odejil.
Svědek: Než odejdu, prosil bych, aby se ote
věci nepsalo tak v novinách. Byl jsem ličen, že jsem
podplácel — —
Předs.: Neračte nás zdržovati, pane svědku
a novinám, jež o vás psaly něco, s čím jste nesou-
hlasil, pošlete opravu (Listy reprodukovaly v prvý
den líčení znění žalohního spisu, tedy dřadmího
aktu, jímž partyky Drozdovy u případu Tvrzského
líčeny velmi drasticky, zejmena v příčině braní darů
Úřadní spis odvolával se přii tom na sbírku dopisů
jež Tvrzský Drozdovi zasílal a jež při průvodním li
čení hudou členy. Pozn. ref.)
Na to předčítá se protokol zemřelého.
Drozda
Tvrzský
Brozd
Drozdův
Tvrzský Drozda
Předs
Přeďs
16
article
Potra Krausche,
Potro Krausch
17
article
jenž r. 1877 byl revisorem záložny. Za celou dobu
svého úladování nezaslechl svědek a. nějakých ne-
správnostech. O Ortovi ví pouze, že v úřadních. ho
dinách z místnosti odcházel, což si svědek vysvětloval
tím, že měl Ort několik funkcí v různých korporacích.
V nemoci zastával Orta Frůhauí nebo Hueber. Po-
kladní knihy míval Ort v pracovně ve stolku zamčeny.
takže se k nim nikdo nemohl dlostati. O tom.
že bude kasa kontrolována Ort vždy napřed věděla
také. BIlý, jenž byl Ortovým kamarádem. Za Drozdov
starostování nesměl zastavární personál vcházeti do
záložny v hodinách úřadních. Plal-li se někdo Kohouta.
proč si hlavní knihu schovává stále ve své pracovně-
říkával Kohout, že jest za ni zodpovědným a žej
k sobě bere, ahy se s ní nic nestalo. Při revisi po-
spíchali vždy Ort a Kohout, aby byla brzy hotova, a
když jim bylo namítáno, že dlužno zkoumati položku
za položkou, říkávali, že jsou všechny správné a že
revisi možno provésti za půl hodinky. Př
hlavní revisi procházíval se Drozd skleněnou chodbou
před úřadními míslnostmi i tvrdilo se, že prý tam
čeká, aby se dověděl výše čistěho zisku. Svědek žádal
kdysi Drozda o služební přídavek, poukazuje k tomu.
že je starým úřadníkem a že má jen 100 zlatýchi roční
remunerace. Ale Drozd mu nepřidal.
Obhájce dr. Klumpar: Jakého platu požívali
členové správní rady, pane professore Drozde?
Obž. Drozd: Správní radové měli z počátku p
300 zl., pak 400 zl., praesenční marky a zvláštní pří-
platek za dozor v zastavárně. Celkem 800 zl.
Obh. dr. Šebesta: Pane Grůnwalde, znal jst
dobře pona Krauscha? Jaký to byl člověk?
Svědek: Byl to chuďas, dobrý muž a poctivec.
Dr. Šebesta: Nečinilo to na vás dojem, že
byl jen proto málo placen, aby v záložně špatnč
revidoval?
Obž Grůmwald Rozhodně ne, byl to řádný
muž
Svědek pan
Ort
Frůhauum
Hueber
Bilá
Ortův
Drozda
doktor
Klumpar
Obh
Šebesta
Grůnwalde
18
article
Josef Jirát
předveden byl k výslechu z vazby neboť zavedeno
s ním vyšetřování pro podvod vydáním falšovanýci
směnek. Svědek, jenž jest nájemcem dvora ze Záhor
nice; nepřísahál
Vydlužil se před léty ze záložny 1000 zl., jež
splatil ve lhůtách. Pamatuje se určitě, že peníz
vždy odváděl Hercikovi
Předčílá se pretok
Jirát
19
article
Leopoldiny Ortové,
jež ulává, že po konečném zaplacení záložně jí ne-
zbylo ani haléře jmění, jehož by byla nepoctivě
nabyla. Provdala se za Orta r. 1884 a pensi obnosem
650 zl. ukládala, protože manžel pořízoval domácnost
ze svého. Z ušelřených peněz koupila si r. 1893 dům
v Dobřichovicích a stala se spolumajitelkou dvou
domů ve Štěpánské ulici, které zakoupil její manžel,
ádyž vyhrál na vídeňský komunální los 200.000 zl.
Ort měl ještě jiný dům, v ulici Žitné, kterýž si. dal
připsati na své jméno. Od svědkyně vypůjčil sí ke
koupi té 40.000 zl., na něž jí vydal dluhopis. Po smrti
manželově poslali k ní ze záložny pro klíče od jeho-
slolku. Svědkyně byla tomu přítomna, když se Ko-
hout s Hucbrem papíny manželovými prohrabávali a
ze stolku vyňali jakousi velkou knihu. Později se k ní
dostavil Bilý s Kohoutem a sdělovali jí, že nepořádků
po smtti jejího chotě je příliš mnoho, aby je vyrov-
nala. Za dva dny potom příšlí zase. Svědkyně tudíž
zaslavila své losy a šperky ve svatosváclavské záložně
asi za 3000 K, kterýž ohnos dala záložně k disposlci
Pak ještě sehnala 17.000 K. Za nedlouho setkala se
s Bilým na olšanských hřbitovechi i vyzýval ji Hllý
aby porlepsala nějakou blanko směnku, že prý
to vzkazuje pamn. Kohout. Bílý výslovně podotýkal, ž
to Kohout chce „jen tak na fórek“, aby prý „do toho
neštbural P. Kyselka“. Dále jí vyřizoval Bilý, že prý
je pan starosta Drozd velmi rozčilen a pan ředitei
Kohout že prý zrovna šílí. (Veselost v obecenstvu
Svědkyně odvětila Bílěmu, že žádnou blanko-směnku
nebude podepisovati a má-li to býti „na fórek“, aby
si to Bílý podepsal sám
Bývalý pokladník záložny svato václavské, nyn
soukromník v Drážďanech,
Ort
ko
Hucbr
Bilá
Kohout
oBíl
Dobřichovice
štěpánský ulice
v ulice
Žitná
Drážďany
20
article
Jimdlich Kohl
udal do protokolu, že půsohil v záložně po propuštění
Čáslavského 15 let. Po celou lu dobu hotovili bilance
Ort s Kohoutem a s revisory a hlavní knihu vedl
Kohout. Revisory byly Dürgermeister; Režný
Krausch. Koll prohlašuje, že při odchodu svém neměl
tušení o jakýchkoli malversacích. Jsa churav, dával
sobě vypomáhati při pracích Hercíkem a platil mu
za to každého měsíce a na konci roku z novoročného
zvláštní, pravidelnou odměnu. Když se stěhoval
z Prahy, zanechal v Hercíkově bytě staré piano, o něž
se pak již nestaral, protože nemělo valné ceny. Koll
udává, že otec jeho byl zámožným obchodníkema
majitelem dvou domů v Jičíně a že od něho dostal
při vstupu do záložny hotově 20.000 K a se svou
ženou, schovankou to t kanovníka dra
Blorového, že dostal 15.000 K věna. V Dráž-
danech svědek — jak udává — spekulací se staveh-
ními pozemky vydělal slušné jmění a má tam nyní
villu. Hercík žádal od něho v r. 1902 půjčku 12.000
kor, ale z toho mu 8000 K hned po zaslání vrátil.
S knihami — dodal svědek — neměl jsem co dělati.
Nepamstuji se, že by byla strane dala současn
s knížkou likvidujícímu úřadníku penízer Ale svědel
připouští i tuto možnost, protože štampilka pokla-
níkova ležela zcela volně venku
Líčení odročeno po té na dnešek o 9. hodině
dopolední
Jimdlich Kohl
Ort
Hercíkův
Blorový
Hercík
Kollo
Praha
Jičín
21
title
Sokolský věstník.
22
article
Vzdělávaní odbor »Sokola na Menším městů
Vzdělávaní odbor »Sokola na Menším městů
pražském pořádá dne 6 prosince t. r: o 3. hodině
odpoledníl v zasedací sini Sokolovny pod Nebozízkem
drulou sokolskou besídku s rozhovorem »O našem
sokolském životě ve jednotě«. Vstup pro členy jen
noty volný.
Sokol
23
article
Věstník zivnostenský a dělnický.
Věstník zivnostenský a dělnický.
* Vežejná knihovna Jednoty průmyslové bylav
měsíci listopadu t. r. navšlívena 2028 frekventanty
jimž vydáno 3165 svazků různých děl a. časopisu
V to není zahrnuta návštěva vyhražené čílárny člen-
ské a počet spisů domů půjčených, aniž svazky
použité z přiruční, každému volně přístupné knihovn
skříně.. Čítárny jsou otevřeny všeobecné návštěvě
každý všední den bez výjimky od 4 hodin odpoledn
do 8 hodin večen a každou neděli a svátek od. 9 ho
din ráno do 12 hodin v poledne. — Krom mnohých
pokračování publikací řadových a periodických vřa-
děno právě do knihovny 148 nových spisů, jichž
seznam v předsíni čítáren jest vyvěšen a které do
vyloženého katalogu ve přislušných oddílech zapsány
jsou. Mezi časopisy, počtem 143 vyložené, přibyly
»Nová česká revuee a »Zajmy záloženské«. Z darů
posledně došlýcli vyníká hojnosti zvláště věnování
p. Ji V. Diviše Čisteckého ze. Šerlinku, ředilele cuhro-
varuv Přeloučí: Třetí půlarcli katalogu cukrovarského
oduilu, který novými přívůstky stále vzrůstů, bud
s příšlím číslem »Listů cukrovarnickýche rozeslán.
Vežejný
List
varuv Přelouč
24
article
* Čtvrtá přednáška cyklu pro živnostníky
na teclnologickém průmyslovém mu-
seu (ústavu pro zve lebování živností)
ohclodmí a živn ost. komory v Pra ze,
v Eliščině třídě, koná se v pondělí dne 7.. t. m.
o 1/28. hod. večer. Přednáší adj lučeb. odděl. musej
nílio inž. R Urban: »O studijní cestě po Ne-
meckuj Francii, Belgil a Švý car sk
roku 1903).
* Představenstvo nemocenské pokladny pomon-
níků při společensivu fiakristů v král hl městě Praze
buda míti řádnou měsíční schůzi dna 4. prosincert. r.
o 8. hod. več. v hostinci »U Jandů« na Betlemském
náměstí.
* Valný sjezd zakousšých krajčí, konaný včera
ve Vídni za přitomnosti čslných. poslanců, přijn
řadu resolucí, zejmena o minimálně mzdě, zřízení
svazu skladů surovin, odborných školách, informační
kanceláří pro rakouské krejčí a o zavedení povín
ných dílen. — Žádosť. poslance Karneta
z Mor Ostravy, by ve Vídmi zřízeny
byly české odborné a obecné školy.
vyvolala u shromážďěných hlučný od
por: Uvádlěno, že prý je sjlezd mezi ná-
rodmí. Posl. Karbus v české řeči ujistil shro-
mážděné,, že klub poslanců svobodomyslných bude
jejich požadavky podporovati.
Stávky.
* Z Ostřihoma, 2. prosince. (C. B. uher.) Všichn
sazeči čtyř zdejších tiskáren zastavili v poledne
práci, ale ve třech, jejichž majitelé přijali nový
cenník, byla zase obnovena. Ve čtvrté tiskárně trv
stávka dále.
Ing
Urban
Janda
Karnet
Posl
Karbus
Eliščin třída
Francie
Praha
Betlemský náměstí
Vídeň
Ostrava
25
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Šerm.
** Šermířský klub »Mikuláš Dačický s Heslova-
konal dne 28. m. m. schůzi výboru. Usneseno vzhle
dem k pokročilému období snížití příspěvek pr
nové členy o polovinu, takže platí činní členové
12 zl., akademikové pak 9 zl. Přátelský večírek po-
řádán bude dne 4. t. m. u Choděrů. Výbor upozor
ňuje poznovu, že vítati bude hosty členy uvedené
Dačický
Heslův
Choděra
šermířský klub
26
title
Věstník spolkový.
27
article
Měšťanská beseda v Praze oznamuje
Měšťanská beseda v Praze oznamuje
svým členům truchlivou zprávu o úmrtí dvou věr-
ných členů. Činný a dlouholetý člen pan Jo se
Kudlláček, dvorní stavitel, bude potiřhen dnes ve
čtvrtek o 10 hodh. dopolední z kostela u sv. Jakuh
na hřbitov olšanský. — Pohřeb přispívajícího člena
pana Josefa Vlka, úřadníka buštěhradsko-kladen
ských dolů, koná se dnes ve čtvrtek o 1 hodině od-
polední z kostela sv. Jindřícha na liřbitov olšanský.
Páni členové žádají se, by hojným počtem zúčastnil
se pohřbů těchto zasloužilých členů.
Jo
Kudlláček
Vlk
Jindřích
Praha
Olšanský
28
article
Balkán.
Balkán.
Odpověd Porty na rusko-rakouský návrh.
Dop. „N. I.
Z Cařihradu, 26. listopadu. Sultan dlouho
otálel s odpovědi a mezitím se pokoušel skrze
německého vyslance zmírniti požadavky spol
čených velmoci. Teprve když mu vyslanci těchto
velmocí rozhodně prohlásili, nepřijme-li projekt
že bude následovati ultimatum, sullan viděl
nezbytí a povolil, ale opět s jistými výhradami.
Avšak neodbylo se to bez předehozieh
bouřlivých výjevů v Jildizu. Staroturecká strana
Kučuk-Said-paše, jež má na dvoře mocné pří-
vržence, byla pro zamítnutí bez výjimky. Umír-
něná strana, již v čele stojí Taksim paša, prvý
tajemník sultanův, byla pro pevolnosť, ale ne
hned, nýbrž teprve, až by bylo dáno ultimatum
a provedena námořní demonstrace na vodách
tureckých, aby se tím povolnost Porty mohla
před tureckým národem ospravedlniti. „Evrop-
ská“ pak strana, již vedou veliký vezír Feri
paša a zahraničný ministr Tevfik paša, přimlou-
vala se za povolnost bezodkladnou, avšak s jistou
výhradou, která by hyla základem dalšího vy-
jednávání se spolčenými velmocemi; vyjedná-
váním se získá čas a konečné zamítnutí vždy
ještě může následovati. Sultan se přidal k tomuto
názoru a dle toho byla dána odpověd.
Dop
Tevfik paša
Sultan
Balkán
Cařihrad
Evropa
KučukSaid
29
article
Protože tato odpověď má historickou cenu
podávám ji doslovně dle francouzského ori
ginalu:
Vysoká Porta obdržela a studovala pamětn
spis, který Jejich Excellence pání vyslancové
rakousko-uherský a ruský ráčili jí podati dne
10. listopadu 1903. Vysoká Porta přijímá jejiel
uhezpečení, týkající se úplného zachován
vrchnopanských práv J. C. Vel. sultana, zacho
vání status quo, autority a vážností otomansk
říše, jakož i prohlášení, že opatření, jimi na
vržená, mají míti povahu prozatímnou a netrvat
déle dvou let. S tím Vysoká Porta přijímá do
plněk reforem, přijatých už v únoru t. r. k ná
vrhu vlád a věrně plněných. Vysoká Porta pro
hlašuje, že v zásadě přijímá 9 bodů, vypočte
ných v pamětném spise Jejich Excellenci, vy
hražujíc si, že ještě bude vyjednávati o podrob
nostech jejich vyplnění takovém, aby bylo shodno
s prvým a druhým bodem o nezávislosti, o vreh-
nostenských právech, o vážnosti císařské oto-
manské vlády a status quo. Dne 24. listo-
padu 1903.
Dalším vyjednáváním, na které se v odpo-
vědi bíje, rozumi se ten turecký požadavek
o kterém jsem už psal: Porta chce, aby pomoc
níci, které by Rusko a Rakousko daly k ruce
Hilmi-pašovi, příjali turecké poddanství, a po-
dobně jejich tajemníci a dragomani, organisá-
toři a důstojníci makedonské žandarmerie.
Tak vypadá a takovou cenu má turecké při-
jmutí rusko-rakouského projektu reforem! Jak
vidno, nelze mluviti o žádném úspěchu Ruska
a Rakouska, leda ve smyslu ironickém
Dojčin.
Vela
Hilmi
Rusko
Rakousko
30
article
Telegramy.
Telegramy.
Z Bukurešti, 2. prosince. (C.-H.) Vládla
podala sněmovně předlohu o úvě r u 600.000
lejů ma stavbu škol a chr'á m
v obeích makedonských Rumunů.
Poslanei uspořádali proto ministrům hlučné
ovace.
Rumun
Bukurešť
ma stavba škola
31
article
Poměry v Ulráck.
Poměry v Ulráck.
Poslanecká sněmovna.
Z Pešti, 2 prosince: (C B.) Předsedá opět pre
sident Perczel, jehož opposíce chystanými demon
stracemi naprosto nešetřila. Ku protokolu podali posl
O kolicsamyi a Lengye! různé dodatky, načež
zapřádajíl posl. Lengyel a Ugron rozhovor o do
mácím řádu
Min. předseda hr. Tisza: Takhle budeme-li po-
kračovati, stibne nás jednou osud Poláků. Nebudem
vám bránití ve vašem vlasteneckém poslání, ale bu
deme míti někdy zbraň také protí tomuto postupu.
Posl. Ugron vyzývá hr. Tiszu, aby nepoučovat
a nepodezřival, mýbrž odpověděl věcně. Tyhile stale
malichernůstky že se prutiví.
Hr. Tisza odpovídá, že konsfat vali jem sku
tečnost, že poslanei za nynějších poměrů v zemi za-
rážejí činnost patlamentu takovými věcmi. To kon
statovati že měl právo a nemůže za to, neníe li to
obistrukci vhod.
Po poznámce presidentově přikročeno k debatě
o prvním dedatku a po öminutové přestávce při
hlasování dle jmen příjat dodatek posl. Okolicsánye
107 proti 42 hlavům. Také při druhém dodatkku téliož
poslance před hlasováním navržen týž postup.. Ze
strany Košutovy byli ve sněmovně pří
tomni jen poslanci obstrukce.
Na to posl. Várady (strana Szederkenyova) žádal
za slovo k jedu. pořadu a prosil za odporu svých
stranníků, by mu byto dovoleno mluviti tnké o ji-
ných věcech. Na to navrhl posl. Kubik hlasování
dle jmen, má-li kýt post. Varadovi uděleno slovo.
Vyhověno mu a hlasováno dle jmen také o tom.
má-li Várady mluvili i o jiných věcech, tento návrh
však zamílnut.
Posl. ánrady mluvil potom k domácímu řádu
když skončil, hlasováno o návrhu posl. Mukie se
smí-li mluvit o úrocích z prodlení při daních vybl
raných za stavu ex lex.
Lengyel
Min
Polák
Posl
Košutův
Szederkenyův
Pešť
Hradec
poslanecký sněmovna
C B
Tisza
32
article
Dvojím hlasováním návrh Mukičův zamítnut.
načež posl. Hellebranth (Szederkenovec) žáda
pak jmenovité hlasování, může l promluviti politi-
ckou řeč. Návrh tento sjmenovitě« zamítnut a hla-
suje se pak dle jmen o třetím dodatku posl. Oko-
licsanye.. Opposice žádá za přestávku a po hlaso-
vání nalehá na spočítání přítomných a když k tomu
dušlo, vychází ze sněmovny. Při sčílání zjištěno
však, že je přítomen 101 poslanec a pokra duje s
proto ver schůzi.
Při obstrukčním návrhu posl.. Pocsg ay
předseda ministerstva lir. Tisza prohlásil, že znavu
obstrukci uctivě děkuje, neboť prý by sám nenalez
lepšího prostředku, aby se opposice sama utlouk a.
Přes to však upozprňuje předsedu, že by mohl s
říditi přesným právním zněním domácího řádua
nepřipouštěti odchylné návrby. Od 3—5 hod. odpol
hlasováno napořád o těchto a dalších obstrukčních
návrzích.
Po šestém jmenovitém hlasuvání byt protoko
autentisován
Před jednacím pořadem poslanci Lengye
a Zboray protestovali proti zskazování opposičníci
schůzi studentských, zatím co manifestace liberálů
protí obstrukci se povolují. Tím ruší se svobodný
projev mínění a shrom žďovací právo.
Ministerský předseda hr. Tisza ospravedlnil zá
kaz studentských schůzí dávnější žádostí rektorovou
by policejní president povoloval studentské schůze
jen povoli-li je také rektor. Také opatření je v zájmu
studentů i rodičů. Vlastenectví mládeže musí nést
ovoce. Ve velkých národech sluší vedení vážným
zralým mužům, ne mládeži. Nejlepším přítelem mlá-
deže je, kdo ji připravuje k vážnému dílu a proto vítá
ono rektorské opatření. (Hlučná pochvala v pravo.
Sehůze skončena v 7 hodin 30 minut večer; příšt
bude zejtra.
Hr. Aladar Karolyi.
Z Pešli, 2 prosince. (C. B.) Hr. Aladar Karoly
vyjádřií se prý před hr. Apponyem, že na žádný
způsob nevystoupí z liberální strany.
Szederkenovec
Tisza
Lengy
Zboray
Sehůz
Aladar Karolyi
Karol
Hradec
Hellebranth
33
article
Lidová strana.
34
article
Z Pešli, 2. prosince. (C.-B) Lidová strana usnesl
se ve své konferenci v poslanecké sněmovně, že se
trvá na dřívějším stanovišti, že účastenství na ob
strukci zůstavuje se na vůli jednotlivý ch
členů.
Strana neodvislosti.
Z Pešti, 2. prosince. (C. B) 28 k dohodě ochot-
ných čienů strany Košutovy radilo se ve sně
movně o situaci a o poměru strany. Usnešeno, bo
čestný člen strany. Koloman Thaly. na zejlřek od
poledne svolal poradu o otázkách včerejší konferene
nevyřízených.
Dle doslechu bude konána schůze strany neod
vislostí v pátek o 8. hod. večer a to po přání pří
vrženců obstrukce.
Hlasy listů.
ch. Z Pešti, 2. prosince. »Pest. Lloy de soudí
že boj v poslanecké sněmovně bude zuřiti dál, ale
vyhlídky obstrukce zhoršily se značně. — »Al kot-
many« praví, že Košut musí ustoupit a hojiti sv
rány. Jeho přátelé ho budou následovati a ostatní
budou pokračovati v hoji nejostřejšími prostředky. —
»Független Magyarorszage přimlouvá se
za boj, dokud se nedosáhne maďarského velení. —
V »Pesti Hirlapue demokrat Vaszony pova-
žuje ukončení obstrukce za žádoucí, ale varuje vládu.
aby již neporušovala jednací řád. — »B p. Naplo-
považuje další zápas za zbytečný a rád by, aby
Košut vynasnažoval se trvale o mír.
Košutův
Koloman Thala
Al kóta
Košut
V Hirlapue
Vaszon
Pešť
poslanecký sněmovna
36
article
2 Pešti, 2. prosince. (C.-B. uher.) Desct saskýeh
poslanců oznámito dnes svůj přestup k liberáln
straně.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Z klabu svobodomyslných lidových
poslanců českých.
Z Vídně, 2. prosince. Klub konali dne
schůzi. K návrhu předsedy vysloveny díky
řečníkům z poslední debaty dru. Heroldovi
dru. Kramářovi, dru. Fořtovi, radovi. Hrn
bému a dru. Stránskému.
Misto zesnulého poslance Jaroše nav
ženi kandidáty: do výboru pro vodní stavby
Formánek, do výboru branného Reichstädter,
do výboru k zamezení dobytěího moru posli
dr. Jan Dvořak.
Potom projednán další postup a usne
šeno ničeho dále ku projednání nepustiti,
mimo předlohy nouzové.
Spolu ujednán postup, že mů se prvně
projednati nutný návrh dra. Lad. Dl vo
řáka o změně čl. 14. a potom návrh dra.
Fořta o změně ústavy.
Usnešeno konečně podat interpellaci
poměrech na Marianských. Horách
Zejtra o 10. hodině dopolední koná klub
schůzi, ve které přijme deputaci obchodní
komory olomoucké
Herold
Stránský
Jaroš
Reichstädter
doktor
Dvořak
Pešť
Vídeň
vodní stavba Formánek
37
article
Český sněm
Z Vídně, 2. prosince. »Zeit« oznamuje
z Prahy, že sněm království českého sejde se
28. prosince a zasedati bude do 15. l edna,
ve které dobé vyřídí rozpočert, příspěvek
země na vodní stavby a zákon o z em
ském příspěvku ma úlevu molui ze.
K situaci ve sněmovně.
Z Vídně, 2. prosince. Před dnešní schůzl
poslanecké sněmovny opakovány byly pokusy,
které však již nečelily ku projednání zatímního
rozpočtu parlamentem, nýbrž k vyřízení někte
rých předloh, které jsou v zájmu různých stran.
U hr. Vettra konala se porada, které se
zúčastnili němeětí vůdcové, členové předsedni-
etva, klubu polského a také peslanec dr
Kathrein. Tento, odeházeje z porady, potkal
se s poslancem českým, který mu řekl:
„Podívejme se jen, pam dr. Kathrein je pátým
kolem u vozu!“ Dr. Kathreim: „Jak to?“
Český poslanec: „Myslím ve čtyřkolce něs
meckých stran!“ Dr. Kathrein: „Nebyl jsem
tam sám; byli tam také Poláci!“ Če ský
poslamec: „Nuže, vyberte si, chcete-li býti
šestým nebo sedmým kolem!“ —
Na konferenci té usneseno, že strany na ni
zastoupené hlasovati budou proti pilnosti ná-
vrhu dra. Dvořáka v příčině změny § 14.
Kathrein
doktor
Kathreim
Polák
Dvořák
Vídeň
Praha
poslanecký sněmovna
38
article
Posl. dr. Kathreim přišel na poslance
české s tímto návrhem: „Vyřídí se: zákon o nové
taxe vojenské, zákon o výstavhě dráhy kremž-
ským údolím, zákon o haličských dráhách lokál-
ních a zákon o plutech auskultantských. V tomto
případě vzal by nazpět dr. Kathrein svůj
pilný návrh na parlamentní vyřízení rozpočto-
vého proviseria, Čechové pak vzali by nazpět
pilný návrh dra. Dvořáka v příčině § 14.a
vyřídila by se zpráva ústuvního výboru na úplné
zrušení tohoto paragrafu. Dr. Kathrein kla
však podmínku, že všechny tyto věci vyřídily by
se napřed, jako poslední teprve zpráva ústavního
výboru. Zástupcové polšti, zúčastnivší
se této porady, žádali však opak: aby napřed vy-
řídil se náávrh ústavního výboru v příčině § 14.
a potom teprve všechny uvedené záležitosti. Po
slanei čeští prostřednictvím dra. Pacáka
všecky mabidky ziamítli.
Posl
doktor
Kathreim
Kathrein
Čecho
Dvořák
Pacák
39
article
K poslanci dru. Pacákovi jako před
sedovi klubu českého dostavil se za dnešní
schůze posl. Pernerstorfer a žádal, aby
Čechové odstavili své pilné návrhy ve prospěch
zprávy inmunitního výboru. Dr. Pacák od
větil, že věc předloží klubu. Hned potom do-
stavil se k dru. Pacákovi křesansku- seciální po
slanec Axmann a prohlásil: „Kdybyste vy
Čechové na prospěch referátu výboru immunit
ního, kterým se navrhuje vydání některých po-
slanců, mezi nimiž se nalézá také náš poslaneo
Wohlmeyer, odstavili své pilné návrhy, pro
hlašujeme vám co nejurčitěji, že my svých 26
pilných návrhů neodstavime žádným způ-
sobem a naléhati budeme na jich vyřízení, byt
sněmovna poslanecká se zasta-
vila našimi pilnými návrhy do
Vánoe.
Z Vídně, 2. prosince. Předseda klubu če-
ského dr. Paeák podle zprávy, vydané z klubu
polského, sdělil zástupci tohoto, prof. Glabin
skému, že klub český nemůže vyhověti přáni
klubu polského na vyloučení zákona o platech
auskultantských z obstrukce
doktor
Pacák
Čecho
Axmann
Paeák
profesor
Glabin
Vídeň
40
article
Dr. Körber a levice.
Z Vídně, 2. prosince. O dnešním konfliktu
levice s předsedou poslanecké sněmovny hr.
Vettrem uveřejňuje „Německo-nacionální kor-
respondence“ toto communiqué: „Projev levice
za příčinou vyhlášky hr. Vettra, že bude vzat
na přetřes pilný návrh poslance Dvořáka, způ-
soben byl nevolí německých stran, poněvadž
včera již tlumočily své námitky proti připuštění
návrhu toho. Německé strany spatřily již v p-
kusech k tomu nový projev obstrukční, jelikož
všem poslancům, kteří nemohou mluviti ku před-
mětu jednacího pořadu, umožňuje se tak pomocí
pilných návrhů mluvíti k odůvodnění jeho.
Kromě toho jest ještě v paměti, že posl. Kaiser
ve schůzi poslanecké sněmovny 20. prosince
1899 podal návrh, jehož meritum se kryje úplně
s návrhem dra. Dvořáka. Tenkráte návrh. byl
zamitnut a hlasovali proti němu také Čechové.
V úplné shodě se svými přáteli opakoval nyní
první místopředseda Kaiser svým kollegům
presidin tento názor a prohlásil předsedovi hr.
Vettrovi posléze, jelikož tento trval na svém sta-
novisku, že nemůže zasedati v předsednictvu,
dokud projednává se pilný návrh Dvořákův. Pra-
vil, že nemůže tak činiti, jelikož výborem ústav-
ním byl ustanoven on (Kaiser) zpravodajem pro
sněmovnu v příčině návrhu na zrušení § 14.
Proto nemůže prý, dokud jedná se o předmětu,
týkajícím se jeho referátu, konati funkce před-
sednické. V německých kruzích se věřilo, že
všechny tyto námitky přimějí hr. Vettra ke
změně jeho stanoviska, a byl proto dojem na
chováním se jeho trapný a projevil se nevolI.
Mistopředseda Kaiser trvá na svém sta-
novisku a nebude předsedati, dokud
se jeďnati bude o návrhu dra. Dv-
řáka.
K afféře Steiu-Fresl.
Z Vídně, 2. prosince. „Všeněme c ká
korrespondence“ oznamuje: „V zejtřejší
doktor
Körber
Dvořák
Kaiser
Čecho
Dvořákův
Mistopředseda Kaiser
Steia
Fresl
Vídeň
Dv
poslanecký sněmovna