1
masthead
Ročník XXXXIII
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek úne 3. prosince 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předpláeí se
v Praze v administrnci
za něsi
sa čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí čenáškoe
na měsí
ke
na čtvit leta
ve úlislkách
na měsíe . . . . . . 2 K 30h
Poštort
s drojí zásilko
na vrk ta: . . : k 8 k
Praha
5
title
Dnašní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6
article
Hrabě Tisza v úzkých.
Hrabě Tisza v úzkých.
Muž silné ruky — jak označovali předsedu
ministerstva uherského, hr. Štěpána Tiszu —
již asi neprovede úkol sobě svěřený; lhůta,
níž slíbil dosíci schválení branné předlohy ve
sněmovně i den, vyhlédnutý k odvodu nováčků.
minuly; již 26. října byl pověřen sestaviti nové
ministerstvo, jmenováni své ohlásil sněmovně
dne 4. listopadu, stojí tedy v čele záležitosti
uherských šest a jest předsedou ministerstva pěo
týdnů, ale stav věcí uherských jest právě tam,
kde byl za jeho předchůdců, Szella a hraběte
Khuena-Héděrvára.
Opětným odstoupením Košutovým a před-
včerejšími událostmi v klubu neodvislosti se
postavení Tiszovo nepolepší, jako se nepo-
lepšilo postavení h. Khuena-Hédervára, když
Barabáš zmařil v témž klubu úmluvy mezi ním
Košutem učiněné. Tato až nápadná obdoba udá-
lostí v klubu neodvislých jest jen novým do-
kladem, že vojenským programem Tiszovým
nepodařilo se vybřísti z krise uherské.
Mohli bychom si zakládati na tom, že jsme
ihned, když hr. Tisza se představil sněmovně
jakožto nový předsedr ministerstva, správně roz-
poznali tento stav. Napsaliť jsme tehdy, dne
5. listopádu na tomto místě ve článku „Prvni
vystoupení hr. Tiszy“: Po télo schůzi není po-
chybnosti, že opposice má i po posledních udá-
lostech dosti síly, aby v obstrukci pokračovala. .
Počalo tedy ministrování hr. Tiszy ve sněmovně
poslanců za okolností naprosto nepříznivých.
Ani úspěchy hr. Tiszou a devítičlenným výborem
strany liberální ve věcech vojenských získané,
ani další sliby, vůdcům opposice dané, ani ko-
nečně osobní Tiszovy návštěvy u předáků men-
ších opposičních skupin učiněné neměly očeká-
vaného účinku na uklidnění myslí. Četné sku-
piny opposiční zůstaly zásadními od-
půrci Tiszova vojenského programu; zásadní ná-
mitky jejich opírají se o tyto dva momenty.
Štěpán Tisza
Khuen
Košutův
Barabáš
Tiszův
Tisza
Tisza
ministerstvo uherský
7
article
Předně praví, že programem tím poprvé bylo
v Uhrách otřeseno postavením jazyka madar-
ského, a za druhé tvrdí tato čásť opposice, že
hlavního požadavku, totiž zavedení ma-
darštiny jakožto armádního jazyka u uherské
armády, nebylo dosaženo, že tedy národ tuto
kampaň Tiszovým programem prohrál, a že jím
dopomoženo bylo k vítězství stanoviska správy
vojenské, pokud se týče Vídně.
Tolo naše rozpoznání bylo událostmi úplně
potvrzeno.
Hrabě Tisza sice postavil v čelo předsed-
nictvi sněmovny muže své důvěry, zakročil proli
usnesením obcí, které odepřely vybírání dan-
v době ex-lex, přinutil několik vrchních županů.
kteři okázale se klonili k opposíci, že se vzdal
svých míst, dosáhl toho, že vládní většina od-
hlasovala, aby se konaly denně dvě schůze sně-
movní; provedl se značným namáháním volby
ministrů, kteří dle ústavy uherské nové volbě
ve svých okresích se podrobili, změnil i státní
tajemníky v ministerstvu, ale tím jest také řada
jeho „úspěchů“ vyčerpána.
Za to možno zaznamenati proti těmto po-
chybným aktivům Tiszovy vlády následujíeí
passiva:
Všeeka opatření jeho ve sněmovně nejen
selhala, ale nepodařilo se konati ještě ani je-
dinou druhou denní schůzi, protože opposice do-
vedla již prvni denní schůzi protáhnouti přes
čas k zahájení druhé schůze ustanovený, a přes
to, že učiněna v úterý přestávka ve schůzích,
aby se docílilo smíru s opposicí, včerejší, stře-
deční sněmovní schůze dopadla právě tak, jak
předešlé. Opposice, opírajíe se o ustanovení jed-
nacího řádu, činí nekonečné opravy ku proto-
kolům schůze minulé, žádá při každé oprav
přestávku před hlasováním, a pak čini
další návrh, aby se hlasovalo dle jmen, k čemuž
žádá opět přestávku, a tak zabírá každá jedno-
tlivá oprava téměř půl hodiny času, a sněmovna
nedostane se ani k jednacímu pořadu.
Tiszův
Tisza
Uhry
Vídeň
Tolo
8
article
Zavedení dvou schůzí denně a ostatní jed-
nání vlády Tiszovy otřáslo valně jednotou vládn
strany; nejen že stoupenci hr. Apponye z ní vy-
stoupili, ale bývalý předseda ministerstva baron
Banffy, který hned při příchodu Tiszově vyslovi
pochybnost ve zdar jeho programu, vystoupi
v Kljuži jako zakladatel nové strany, při
čemž v řeči své vyslovil požadavky, jež jsou
skorem totožné s podmínkami smíru, jež přede-
včírem hájil v klubu neodvislých Košut, a jež
klub rovným počtem hlasů (27 proti 27) zamítl.
Mimo to chovají se další skupiny strany vládní,
hr. Andrásse a Karolyiova nápadně zdrželivě.
Třeba tito a apponyiovci přímo nepodporovali
zápas nesmířlivé opposice, přece jenom oslabuj
postavení Tiszovo.
V opposičních skupinách sice Košut opě
vzdal se předsednictví klubu neodvislých, ale
účinek je týž, jako byl za prvé srážky Košutovy
s Barabášem; skupina rozhodnějších živlů tétc
strany pokračuje v obstrukci. Podobně jest tomu
ve straně lidové, jejíž vůdce, hr. Zichy, také od-
stoupil na dobu trvání obstrukce, ale členové
této strany (baron Ivor Kaas a soudruzi) v boj
setrvali.
Mají tudíž rozhodné skupiny: neodvislých
strany lidu a ugronovci či skupina Szederke-
nyiova dohromady dosti síly, aby v obstruke
pokračovaly, a to, jak včerejší schůze dokazuje.
s úspěchem posavadním.
Namáhá se sice hr. Tisza, aby se mu do-
stalo projevů důvěry ze žup, ale ty jsou pouze
ojedinělé, a aby se proň osvědčili peštští no-
táblové, ale to vše se provádělo stejně již i za
vlády hr. Khuena-Hédérvára.
Tiszův
Appony
Banff
Košut
Karolyiův
Košutův
Barabáš
Zich
Ivor Kaas
Szederke
Tisza
9
article
Možno tudíž tvrditi, že postavení hr. Tiszy
jest nyní právě tak otřeseno, jako bylo postaven
Szella a Khuena-Hédérvára před jejich pádem.
Hr. Tisza tyto slabé stránky svého postaven
dobře zná a prohlásil také v klubu liberální
strany, že jest ochoten odstoupiti, je-li osoba
jeho překážkou dosažení smírného vyřízení. Hr
Tisza však ví ještě více, jest si vědom, že pro-
středky, jichž smí použiti k udolání opposice.
nestačí na tento úkol, pravilť včera ve sněmovně
„Nás stihne týž osud, jako Poláky, bude-li oppo
sice takto pokračovati. My to naprosto nepřeka
zíme, abyste dnes tímto způsobem plnili své vla
stenecké poslání; ale svým časem bu
deme míti v rukou zbraň i prot
tomuto postupu.
Touto zbraní vyrozumívá hr. Tisza bez-
pochyby rozpuštění sněmovny a vypsání nových
voleb; ale doznává zároveň, že dnes této
zbraně nemá, t. j., že se mu nedostalo do-
sud zmocnění, aby jí užil.
Jest ovšem pochybno, zdali a kdy se muj
dostane, protože všichni znalci ústavy uherské
v tom se shodují, že rozpuštění sněmovny, do-
kud není vyřízen státní rozpočet, by bylo poru-
šením ústavy. Při známém, přísně ústavním
smýšlení uherského krále jest tudíž velmi po-
chybno, dosáhne-li hr. Tisza tohoto zmocnění.
Polák
Tisza
Hradec
Tisza
10
article
Doznává-li hr. Tisza, že nemá prostředků
na překonání opposice, doznává spolu, že nemůže
splniti úkol sobě svěřený, což jest totéž, jako že
ministerstvo jeho nalézá se ve skutečné
krisi, jež stane se i formální v témž oka-
mžiku, kdy o tom podá zprávu panovníkovi
bude žádati nové, širši zmocnění. Dle „Magyar
Orszagu“, nejdůslednějšího orgánu opposice,
vlastně již déle tří neděl jest ve Vídni kritické
postavení Tiszovo známo a hledá prý se již jeho
nástupce. Po této zprávě vystoupil baron Banffy
se svou „novou stranou“ a s programem změny
volebního řádu, učení maďarštině na všech ško-
lách a s dalšími požadavky maďarského šovi-
nismu, a Košut skoro tytéž požadavky opětoval
v klubu neodvislosti jako podmínky smíru. Tato
nápadná shoda požadavků politiků v táborech
tak různých stojících mohla by se pokládati za
hudbu budoucnosti v Uhrách, kdyby byl Košut
ve své vlastní straně neutrpěl porážky.
Bude tudíž nutno hledati dále východisko
z nynějších poměrů v Uhrách.
Tato potřeba jest asi příčinou, že v nej
bližší době záležitosti uherské se z posavadníeh
kolejí nedostanou, a ježto se zároveň oznamuje
že panovník pouze k zahájení delegaci na krátk
přijede z Wallsee do Vídně, a na to se tam ihned
opět vrátí, možno předpokládati, že do Nového
roku nenastane ani žádná změna v postavení hr
Tiszy. A Nový rok — ten asi obráti chod udá-
lostí jiným směrem, a vyčerpá bezpochyby lhůtu.
ke smírnému vyřízení poskytnutou. Pováží-li se.
že krise uherská trvá vlastně od doby, kdy za-
hájeno bylo jednání o obnovu rakousko-uher-
ského vyrovnání, nelze se ubrániti pocitu, že ne
prýští jenom ze soustavy dualistické.
Magyar
Banff
Košut
Vídeň
Uhry
Wallsee
Tisza
12
article
Poslanecká sněmovna.
Schůze 231.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 231.
Z Vídně, 2. prosince.
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Nie nestalo se v dnešní schůzi, byla však
zajímavou. Po leckteré stránce. Minuly 4 hodiny
skoro, nežli dostala se k jednání. Po celý ten
čas trvala technická obstrukce při sdělování ná
vrhů, pelic a dolazů. Dodejme, obstrukce vše
obecná. Účastnili se jí Čechové, Němci, zapiso-
vatelé, a naposledy sám ministerský pfedsed
hr. Veller.
To přišlo takhle: Napřed vymohli Čechové
skrze posl. dra. Plačka četbu došlých spisů
Potom následovali příkladu jejich Všeněmei
Dr. Eisenkolb, jinak vzácný host v parlamentě
položil na presidiální stolec celou zabavenou
knihu »Pryě od Říma, a proč?« a jeho přite
Kasper žádal, aby se spis četl celý. Žádosti te
bylo vyhověno. Nový zapisovatel hr. Trautt-
mannsdorf se po několika minutách posadil
četl s edě.
Došlo pak ke scéně nad míru bouřlivé.
Hr. Vetter chtěl přikročiti k rokování o pilném
návrhu posl. dra. L. Dvořáka na omezení § 14.
Čecho
Němec
Plaček
doktor
Eisenkolb
Kasper
Vetter
L Dvořák
Vídeň
Řím
Hradec
poslanecký sněmovna
13
article
Tomu však opřely se strany levice, které po-
daly protest jmenem posl. dra. Grossa. Hrabě
Vetter jimi obviňován, že straní Čechům a že
dává se jimi terrorisovati. Marně ujišťoval, že
jest nestranným. Němci bouřili proti němu, vo-
lajíce na něj: »Abzug! Odstupte! Poděkujt
se! Rakouský hr. Apponyi! Druhý Kramáři!«
A tam, kde křiči Němci a Všeněmci, ovšem
nemohl chyběti také pan Pernerstorfe
Hrábě Vetter setrval na svém stanovisku.
které také odůvodnil. Véru, on nejméně si za
sloužil, aby Němci na levici vinili jej ze stran
nictví Čechům, — on, který z ar dousi
české slovo v protokole, jak pokue
jde o české řeči, tak pokud. jd
o české interpellace.
Vetter
Čecho
Němec
Apponyi
Pernerstorfe
14
article
Dr. Lad. Dvořák mohl ujati se konečně
slova. Takový pak jest obsah jeho výkladů:
»Povinnosti parlamentu, nechce-li býti zby
tečným statistou při přesunování kulis parla-
mentních praxí § 14., jest, aby ohradil se proti
zneužívání článku toho zvláště v této chvili
kdy vláda stroji se článkem 14. aktivovati
rakouskouherské vyrovnání.«
V tom český mluvčí spatřuje jádro situnce
a dovodil tudiž argumenty právními nepřipust-
nost § 14. zvláště při konečné úpravě poměru
ke druhé polovině říše? Článkem 14. nemůže
podle právní povahy jeho býti zaručeno defini
tivní přijeti vyrovnacích smluv. Článek ten jes
povahy toliko provisorní a může způsobiti za-
tímní úpravu vyrovnání rakousko-uherského, ni
koliv však definitivní, neboť platnost jeho za
timní pomijí hned, jakmile nedostane se mu
schválení jedné z obou sněmoven. Vyrovnání,
kterému hrozi možnost, že bude odepřeno, že
nedozná souhlasu obou sněmoven, není defini-
tivní, není ústavně schváleno. Zástupce městské
skupiny písecké dovolával se znění ústavy
uherské z roku 1867, podle které parlamentní
projednání vyrovnacích předloh bylo učiněno
základní podmínkou, následkem které Maďař
roku 1867 dualism přijali.
doktor
Lada
Dvořák
15
article
Hodlá-li vláda dra. Körbra přece užiti
čl. 14., chce patrně odkoupiti státoprávní ná-
mitky Maďarův ústupky, povolenými na úkon
obyvatelstva tohoto státu, jako stalo se při sur-
taxe na cukr.
Vláda operující režimem § 14. otřásá
dualismem, znamená porušení ústavy a vydá-
vání státu v šane státoprávním námitkám uher
ským. Vláda taková jest zastřeným absolutismem
Režim článku 14. jest toliko záchranou vlády.
která nechce odstoupiti. Pokud dualism má trvat
jako státoprávní instituce, jest hlavním interesem
koruny, aby respektovala základní podmínky vy-
rovnání rak. uherského z roku 1867, kteroužíe
podmínkou jest i úplná ústavnost »ostatních krá
lovství a zemí Jeho Veličenstva.«
Zajímavým výkladem objasnil dr. Dvořák
státoprávní povahu uherského článku 12. na-
proti prosincovce. On jest originálním pramenem
úpravy vyrovnacích poměrů, tato jen kopil
Körbr
Maďarův
Dvořák
16
article
folií jeho. Uherský článek znamená pro Cislaj
tanii oktroy dualismu, neboť tento stát musil by
přijati ústavu, diktovanou Maďary. Proto usta-
novení uherské ústavy o nutnosti parlamentníh
projednání předloh vyrovnacích a naprosté ústav-
nosti má tim důležitější státoprávní význam pro
stát tento. Proto jest také povinností vlády, by
umožníla parlamentní vyřízení předloh vyrov
nacích.
Zájem slátu žádá pád vlády a jejího prin
cipu, že bez svolení Němců nelze podniknout
ničeho v tomto státě. Stát, který nemůže nebo
nechce volně a beze strachu před obstrakcí ně
meckou podporovati kulturni, politickou a ho-
spodářskou sílu svých národů, není schopen
hoden vývoje a konkurence se státy jinými.
Stát musí vystoupiti ze zajetí levice a postaviti
se do moci ideje spravedlnosti ke všem svým
rovnoprávným národům.«
Po 4. hodině ujal se slova dr. Baxa
mluvil do 28. Vyjednávalo se s ním, aby ustalá
chtěl však učiniti tak jedině za podmínkou,
bude-li mu dovoleno pokračovati zejtra, což mu
povoleno nebylo.
Ve sněmovně byla dnes rozšířena pověst
že zejtra odroči se sněmovna do budoucího
čtvrtka a že potom odročena bude do konce
února. Na presidiu však prohlásili, že nestaly
se ještě žádné definitivní disposice.
Maďar
Němec
Baxa
17
article
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11. ho-
dině 15 minut dopol.
Došlé spisy čtou se doslova. Po 1/4 hod
posl. Choc protestoval, že zapisovatelé čtou sedice.
načež předseda odpověděl, že jednací řád o tom ni-
čeho neustanovuje. Zapisovatelé nemohou přec
státi celé hodiny.
Mezi spisy jsou návrhy poslanců hr. Sylv
Tarouccy a spol. na rozšíření odpisu pozemkové
daně také na lesní kultury v případech živelníeh
pohrom; — Bergera a spol. stran poměrů kance-
lářských pomocníkův a pomocných pracovníků; —
Procházky a spol. stran služební pragmatiky
pro poštovní úřadníky a služebníky: — Choc
spol. stran služebních, mzdových a pensijních po-
měrů zřízencův úrazoven a nemocenských pokladen.
Posl. Březnovský a soudr. podávají na mi-
ňistra zeměbrany tento dotaz
Jak v této sněmovně tak v delegacích bylo na
to ukazováno, že mužstvo rakouské armády je po-
škozováno při dodávkách různými nepoctivými doda-
vateli. Ještě v živé paměti jest afféra dodavatele
Barucha pro vojsko v Bosně. Však toto vše nevy
léčilo vojenskou správu z její přízně k různým švin-
dléřským dodavatelům. Chceme zde ukázat na
opětný křiklavý případ, kde vojenská správa na úkor
solidních oprávněných živnostníků zadala potřeby
své neoprávněnému dodavateli.
V městě Brandýse n. L. pro tamější vojenskou
posádku dodával po několik roků chléb tamější mistn
pekařský ke všeobecné spokojenosti. Však od 1.
ledna 1904 bylo toto dodávání chleba zadáno jistému
Šalomounu Naumanovi, obchodniku s moukou v M
Boleslavi. Pán tento není ani pekařem a ani v Bran
dýse nebydli.
Svého asu bylo již v delegacích usneseno, že
jen pekaři mají dodávat a pěcí chléb pro vojsko.
Vetter
Choc
Taroucca
Berger
Procházka
Posl
Březnovská
Šalomoun Nauman
Boseň
Brandýs
M Boleslav
18
article
Tímto jednáním vojenské správy byli poškozeni jak
členové společenstva živnosti potravních v Brandýse,
taktéž nebylo ale vyhověno usnesení delegací a proto
táží se podepsaní
Hodlá-li Jeho Excellence toto usnesení vojenské
správy v Brandýse zrušiti a vojenskou správu za
toto jednání pokárati?
Dotazy podali dále poslanci Fresl a spol. po
germanisaci státními železnicemi vůbec a zejmena
jejich plzeňským ředitelstvem: E Hrubý a spol. po
srovnání všech supplentů při započilávání služebních
let pro stabilisování a kvinkvenálky: — Slámaa
spol. po vřadění Hradce Králové do vyšší třídy ak-
tivních přídavků; Karbus a spol. po úplném ne-
dělním klidu u všech státních úřadův a prodejen; —
Schönerer a spol. po jazykové praxi u praž
ského magistrátu; — Prade a spol. po zřizován
středních škol resp. přejímání obecních škol dosa-
vadních do státní správy v německých městech v Če
chách, jež mají přes 10.000 byvatelů; — Bende
a spol. po chování se místodržitelského rady dra-
Křikavy v Budějovicích jako předsedy okr. školní
rady: — Reichstädter a spol. po koupi uhel-
ných dolů pruskými kapitalisty na Moravě.
Pilné návrhy podali poslanci Romančuk
sp. na volbu 37členného výboru, jenž by vypracoval
národnostní a jazykový zákon, reformu volebního řádu
říšského, předlohu o zřízení soudu pro volební zá-
ležitosti a změnu jednacího řádu říšského; —- Ellen-
bogen a sp. na dosazení 48-členného výboru, jenž
by vypracoval novou ústavu na základě obecného
stejného, přímého a tajného volebního práva a ná-
rodní samosprávy.
Spisy členy až do 3.43 hod., načež posl. Iro
volal: Pane předsedo! Dnes je 2. prosince. Ústav
je ta tam
Předseda ohlašuje, že se bude jednati o pilnýc
návrzích, především Dvořákově
na změnu § 14 zákl. st. zákont
Fresl
Karbus
Křikava
Romančuk
Ellen
Dvořákův
Brandýs
Hradec Králové
Budějovice
Morava
E Hrubá
19
article
V drobném prodejii
ranní číslo o solě . . . za S
odpelodní
. . . . za2k
Ve dlíalkách na venkovš:
ranní čísla. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . 3h
Inseráty
platí se hotově napřel.
Předplacení a inserty přijímá sdmini-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redakee
tiskárna a ezpedice „ Národních Leiiste .
Rukopisy se novracsjí.
národní Leiiste
20
article
Posl. dr. Gross protestuje (k jednacímu řádu)
proti projednávání tohoto návrhu, protože jedná
o věci, jež jest již na denním pořadu. Čechové
mýlí se právě, myslí-li, že jsme na rozpacích, jak
zachovati se ke zrušení § 14 Budeme hlasovati proti
každému pilnému návrhu českému bez ohledu na to,
o čem jedná.
Předseda prohlašuje, že druhdy nedal čísti
pilný návrh Dvořákův na zrušení § 14. protože
jednal o věci, jež byla na jednacím pořadu. Posl.
Dvořák změnil potom svůj návrh, žádaje pouze
změnu některých ustanovení § 14. Neměl proč ne-
přijímat ho a dáti přečísti. Nikdy se tomu neopřel,
pročež důsledně dává rokovat o něm.
Posl. Götz vyčítal předsedovi nesprávnost
strach z pravice. Ať sněmovna sama rozhodne
má-li se předmět ten propustiti nebo ne. (Pochvala
mezi Němci.)
Předseda odmítá důminku, že se bojí ně-
které strany. Zná svou povinnost -(Hlas: Ne!) a ni-
kdo nemůže mi vyčítati stranictví nebo jednostran-
nost. Trvá při svém dřívějším vyhlášení, jemuž se
neodporovalo, a dává slovo posl. dr. Dvořákovi
k odůvodnění jeho návrhu. (Hlučný odpor na levici.
Hlasy: Abcug! Posl. Walz: Apponyi.)
Posl
doktor
Gross
Čecho
Dvořákův
Dvořák
Götz
Němec
Hlas
Apponyi
21
article
Dr. Dvořák Ladislav uvádí v odůvodnění svého
pilného návrhu, že zneužití § 14. vládami, souvisící
s tím úpadek parlamentarismu a úbytek státopráv-
ního i politického významu této polovice říše oproti
polovici uherské ukazují národům k absolutismu.
jehož zastíräní jest ještě jen formou parlament-
ního živoření podržovanou. Poukazuje k tomu, že
§ 14. jest jen subsidierní povahy a že jen v někte-
rých nepředvídaných případech, zatím co parlament
nezasedá, jako za války a živelních pohrom, použiti
se ho smí. Řečník ohražuje se proti zneužívání to-
hoto 8 a praví, že zákon 12. z r. 1867 vylučuje
úplně použíti § 14. při skoncování vyrovnání. Za
nynějších poměrů jest povinností vlády umožniti
parlamentní vyřizení vyrovnání i kdyby to stálo
existenci tohoto ministerstva. Mladočeši nenechali
pochybností o tom, že nynější vládní systěm jest
prvním a největším kamenem úrazu. Použiti § 14.
neznamená žádného rozřešení krise. Jest nejvýše
prostředkem záchranným pro vládu, jež nechce od-
stoupiti. Jest to jen odklad rozhodnutí, kteréž přijde
a přijíti musí, poněvadž nynější poměry prostě staly
se neudržitelnými. Stát musi vymknouti se z vlivu
jedné politické strany, aby se dal v služby myšlence
spravedlnosti vůči všem svým stejně oprávněným
národům. Řečník prosí na konec o uznání pilnost
návrhu svého. (Pochvala na lavicích českých.)
Předseda prohlašuje, že přeruší rokování.
Dvořák
Ladislav
22
article
Posl. Steinwender navrhuje, aby se v jednání po-
kračovalo, což bylo schváleno a debata o pilném
návrhu zmíněném zahájena.
Posl. Baxa začiná řeč svou česky a německy
praví pak, že německé strany bojí se projed-
nání tohoto návrhu, poněvadž vláda má na ně vliv.
(Nepokoj.)
Posl. Choc volá: Pane předsedo, pošlete levici
spat — pání budou toho dnes potřebovat.
Posl. Baxa pokračuje střídavě německy a česky.
Pravi, že není pro změnu, nýbrž pro úplné zrušení
§ 14. Odpůrci nynější ústavy musí všemožně se za-
saditi o jeho půd. Jest velice potěšen, že státní stroj
nefunguje v době, kdy běží o to, uzavříti vyrovnání
s Uhrami. Úpadek parlamentu nemá původ v národ-
nostních otázkách, nýbrž v nynějším státoprávním
útvaru této polovice říše. Zřízením české university
na Moravě nezjedná se ještě pořádek v tomto domě.
Veliká idea centralismu hyne. Centralism možným
byl jen za vlády absolutismu. Kdo myslí, že zostře-
ním jednacího řádu odstraní se česká otázka z této
sněmovny, mýlí se. Žádného parlamentního pro-
středku není, národ, jenž spěje k takovému cíli veli-
kému, nedá se umlčetí. Velikou chybou bylo, že ne-
dostalo se Čechám jako Uhrám zvláštního státopráv-
ního postavení. Němci nechť si nemyslí, že za dua-
lismu s námi budou hotovi.
Posl. Baxa (pokračuje) uvažuje jazykovou
olázku v Čechách a olázku národního rozhraničení.
Posl
Baxa
Choc
Němec
Uhry
Čechy
český univerzita na Morava
23
article
Pojednav zevrubně o parlamentní situaci, prohlašuje
se proti ústřednímu parlamentu, proto že má sloužit
jen k potlačování neněmeckých národů. Řekne-li
někdo, že české státní právo pominulo, praví na to,
že pominul také nárok dynastie na Čechy, nebot
jedná se tu o bilaterální smlouvy. Příští formou to-
hoto státu může býti jen návrat k jeho historickým
základům, k trialismu. Čechové musí opříti se všemnu
co je proti jejich státoprávním cílům, tedy také par
lamentu a nynější ústavě. Chtějíce odstranit ústřední
parlament a ústavu, musíme usilovati nejen o změnu,
ale o odstranění 8 14., jenž udržuje ještě státní
stroj v chodu. (Pochvala mezi českými radikály.)
Rokování přerušuje se o 7.45 hod. večer.
Posl. Marchet podal petici zemského svazu
obuvnických společenstev dolno akouských za odstra-
nění obstrukce v parlamentu a za projednání hospo-
dářsky důležitých zákonů, jež připoji se dle podavate-
lova návrhu doslovně ke stenografickému protokolu.
Příští schůze bude zejtra.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 2. prosince. (C. -B.)
Ve schůzi výboru k ülevě nouze zvolen byl
místo zesnulého poslance dra. Brzoráda I. místo-
předsedou posl. König
Immunitní výbor usnesl se na vydání po-
slanců Wohlmeyera a Völ kla.
Mimo to poslance Herzoga, Damelaka, Haidera
Choce, Bečváře a Reichstädtera.
Čecho
Posl
Herzog
Damelak
Haider
Choc
Bečvář
Reichstädter
Čechy
Vídeň
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. Ve Vídni, 2. prosince.
Zapálil jsem si, jako každodenně po obědě
bledou, slabou a proto interessantní » Rositase
a položil se celou tihou svého 101 kilogram
těžkého a dojista tedy srižného těla do Thone-
tovy houpací židle, abych chvilenku uvažoval
o událostech dne a při tom dobře a zdravě
trávil, když tu, jako každodenně, zacinkal zvo-
nek, aby mi zvěstoval, že přeje si někdo se mnou
mluviti.
Toť se vi, že jsem nekonečně šťasten, když
mne poeti taková návštěva, ospoň ve mně vědomí
se silí, že jsem a že to vědí také jiní.
Hoch asi čírnáctiletý, vklouzl do předsíně
Vlasy měl dlouhé, pod paží celou bibliotéku knih
a prsty inkoustem pomazané.
Nevěděl jsem z počátku, mám-li mu řícii
»Přeješ si?« nebo »Přejete si?« Poněvadž ale
zvyklý jsem poctiti každého oslovením vyšším,
užil jsem také naproti němu druhé osoby množ-
ného čísla. Nic mne to nestálo a jemu způsobilo
to radost, proč bych byl tedy oproti němu jedna
jinak?
Po mém dotazu vytáhl z kapsy svého kabátu
několik listků popsaného papíru.
»Prosím, pane redaktore, rukopise — pravil
klade na poslední slovo zvláštní váhu.
»Aj, aj, tak mladý a už píšete ?e
Aj
Vídeň
Thon
25
article
Zrudnul jako pivoňka a odpověděl: »Ne
mohu za to, že mi není ještě dvacet«
»Co tedy máte ?e
»Prosím, je to feilleton. Kdyby se libil
přinesl bych takový každých čtrnácte dní«.
A sotva že slova ta dopověděl, zmizel.
V ruce zůstal mi manuskript nadepsaný
Návštěva ve sněmovně poslaneů
a dojmy, které jsem si odtamtu
odnesl. Napsal Svaroh Kroupa.
Zasedl jsem opět do křesla a četl:
Již dlouho těšil jsem se spatřiti sněmovnu
a v ní různé slavné muže, zejmena ty naše
Tatínek sliboval mi již před pěti léty, že mne
vezme do Vídně, poněvadž jsem ale neměl vy-
svědčení s vyznamenáním nebo tatínek peníze
na zboží, nejel jsem nikam, až konečně letos
obé se shodlo — vyznamenání i peníze —
takže horoucí mě přání mohlu býti vyplněno.
Dům, v němž zasedá říšská rada, je velmi
hezký, mnohem hezčí než ten, v němž koná
své schůze zemský sněm, ale ozbrojení měšťané
tam na stráži nestojí, což pokládám za velikou
chybu, neb lépe řečeno, za veliký nedostatek
Ve Vídni prý ostrostřelců není a také ne gra
nátníků, což podivným znamením té hlásané ví
deňské pokročilosti.
Svaroh Kroupa
Vídeň
26
article
Zatím tam hlídá parlament bohyně Minerv
čili po řecku Palias Athéné, která je z karar
ského, jak alabastr bílého mramoru. U nohou
jejích se krčí všeliké postavy, jež by se našemu
panu katechetovi nelíbily, poněvadž nejeví dosti
studu, aspoň ne tolik, mnoho-li ho vyžaduj
školní zákony.
Entré se mi vůbec mnoho nelibílo. Nač
také ti klassikové na rampě, musí být člověk
stále připomínán na to, že žil kdysi Caesar,
Sallust, Livius, Cicero, Herodot atd. ? Což mu-
sejí člověka všude pronásledovat? Byl jsem
šťasten, když měl jsem je za sebou. Bylo mi
asi tak, jako když zbavíme se pana inspektora,
jenž každý kvartál přichází, aby do gymnasia
našeho vstrčil nos.
Zajímavo je, že do rajehsrátu chodí každý
po jiných schodech, ale jenom v theorii. Z rajehs-
rátu a v praxi chodí všickni po jedněch a sice
poslanci, ministři, novináři i publikum.
Palias Athéna
Caesar
Sallust
Livius
Cicero
Herodot
27
article
Nahoře byla shromážděna již zajímavá spo
lečnost, když jsme přišli. Několik slečinek, po
nichž jsem se tuze moc otáčel, až mne tatínek
rýpl s připomenutím, že mi po nich nic není.
Je to zvláštní, že otcové nikdy nemají po
rozumění pro jemné záchvěvy mladě duše.
Pak mi řekli, že v loži sedí legační rada
tureckého velevyslanectví. Ku podivu: vypadal
jako my a neměl ani turban ani fez, byl t
patrně již moc civilisovaný Turek a ne takový,
co nabodává bulharské děti na bajonet a řeže
Bulharkám prsa. Jedni novináři sedí na kraji
v levo, druzí na kraji v pravo. Aby prý se do
sebe nepustili.
Zbytečný strach, ti tomu asi rozumějí.
Sotva že jsme si sedli, zazněl naproti u pana
presidenta zvonek a jakýsi pan páter jal se cosi
čísti, z čeho my na galerii ani slova jsme neroz-
uměli, a ti páni dole asi také ne. Tázal jsem
se talínka, co to? Řekl mi, že tak musí býti.
Timto předčítáním že se kroti vášně, to žeje
jako parlamenlní sprcha, která ochlazuje, jinak
prý by páni poslanci pustili se do sebe mo
divoce.
Turek
28
article
Tedy jako ve škole: aby nás pan professon
zkrotil, dá nám časovat hodinu nepravidelná verba
Pan páter četl asi hodinu, po něm spusti
jiný pán, potom zase jiný a pak opět jiný
Jeden z nich vlastně nečell, nýbrž bručel. Šl
to ostatně také.
Potom se kdesi v rohu pod gallerií jeden
pan poslanec zvedl a začal se drobet ohánět
rukama. Měl patrně žizeň, neboť po několika
okamžieích mu přinesl sluha na tácku skleničku
vody. Pán se napil a oháněl se rukama dále.
Zdali mluvil při tom nebo mlčel, nevím, ne-
slyšel jsem ani slova, ale viděl jsem, že kruh
ostatních, kteří kupili se kolem něho, stával se
pořád řidším a řidším, až na konec zůstal pán
se svou vodou v lavici poslední. Zůstal u něho
jen jeden v levo a jeden v pravo, kteří oba
měli na prsou vysoké řády a nosili s sebou
jakési hodinky.
Byl bych málem usnul, kdyby mne neby
vyburcoval potlesk dole.
»Co se stalo? Co se dole přihodilo ? Kde
prosím, tatinku, je ta — obstrukce?«
Tatínek na to:
»Vždyť jsme v ní.«
»A kde jsou kalamáře, jež ve vzduchu
lítají, prkénka, jež bouchají, píšťalky, jež pí
29
article
skají, trumpetky, jež troubí, a policajti, ktel
vzdorné poslance vynášejí ven ?e
Talínek mi řekl:
»Jsou dvě obstrukce: šťavnatá a suchá
Tohle je ta suchá.«
»A proč je suchá ?«
»Proto, že by za půl léta poslanci při
takové obstrukci vyschli na troud, kdyby na
štěstí neměli naproti zasedací síni restauraci.«
»A tak vypadá ten drak, tak vypadá ob-
strukce? Drak ve »Hloupém Honzovi« nahání
trochu více hrůzy a mnohem více se mi líbí.«
Ale ten zde v říšské radě stojí mnohem
více, sežere denně více než deset tisfcoveka
nesleví z nich ani haléře, kdežto drak ve
»Hloupěm Honzovi« má sice tu a tam zálusk
na pečínku z princezny, ale kdyby za stovku
bylo kilo takovéhoto urozeného masa, tolik by
přece nestála ani s korunkou nádavkem.
»A což, tatínku, páni ministři, vždyť z nich
tu žádný není?«
»Což nevidiš tamhle pana Körbra, pan
Pietaka a pana Calla?««
»Vždyť se smějí a potom nemají na ka-
bátech žádné zlato?«
»Proto, že jim ho kollega Böhm- Bawerk dal
uřezati a nadělati z něho 10. a 20koruny.«
Mně se ale ministři bez zlata a jen v oby-
čejných kabátech pranic nelibí.
Upřímně řečeno, odcházel jsem ze sně-
movny neuspokojen.
Honz
Körbr
Pietak
Calla
Böhm
Bawerk