ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 faf74740-6687-11dc-8d8f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 27 celkem · entity: person 92, place 73, org 12, work 3
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
20. ledna 1900. Číslo 19.
4 article
místo dra. Steinbacha, který v únoru onoho roku stal se ministrem financí. 1. října r. 1893 jmenován místodržitelem v markrabství moravském. Je mlad- ším bratrem slezského poslance téhož jmena a má za choť sestru býv. ministra Khuenburga. Dr. Antonín Rezek narodil se roku 1853 v Jindř. Hradci. Odbyv gymnasium ve svém rodišti, studoval na universitě pražské a vídeňské v letech 1873—1875. Roku 1876 stal se doktorem filosofie. Roku 1877 odbyl zkoušku učitelskou pro dějepisa zeměpis s výtečným úspěchem. Potom habilitoval se na filosofické fakultě českého vysokého učení. Zá- roveň působil jako supplent na vyšší státní reálc v Karlíně, kromě toho pak jako professor na státním reálném vyšším gymnasiu pražském. R. 1882 jme- nován mimořádným professorem na této universitě, r. 1888 řádným. Rezek podnikl četné studijní cesty v tuzemsku i cizozemsku. Byl činným v oboru mo- derních dějin rakouských a nabyl v oboru tom jmen také v cizině. Roku 1896 stal se dvorním radou v ministerstvu vyučování, rok potom sekčním chefem tamtéž. Roku 1898 udělen mu řád železné koruny II. třídy, loni hodnost tajného rady.
Steinbach Khuenburg doktor Rezek Jindřichův Hradec Karlín
5 article
Svob. p. Quido Cal1 narodil se r. 1849 v Ter- stu. Odbyv orientální akademii, kde složil r. 1878 zkoušku, stal se rok potom konsulárním elevema r. 1872 vyslancem v Teheraně. Po dvou letech jmenován místokonsulem při konsulátu cařihradském, později pak přidělen dragomarátu vyslaneckému tam- též. Roku 1881 jmenován attachéem a honorova- ným legačním tajemníkem a pověřen funkcí tlumoč- níka. 28. února 1883 stal se legačním tajemníkem r. 1889 legačním radou II. třídy, r. 1892 legačním radou I. třídy. V říjnu 1894 dostal se k vyslanectví do Berlína, kde mu udělen r. 1895 titul a hodnost mimořádného vyslance a plnomocného ministra. Zá roveň jmenován diplomatickým agentem a generál- ním konsulem I. tř. v Sofii. Bratr nového ministra, dr. Bedřich svob. pán Call je dvorním radou v mini sterstvu spravedlnosti. Oba náležejí ke straně kon- servativní.
Cal doktor Bedřich svobodník Call Berlín Sofie
6 article
Svob. pán Karel G iovanelli narodil se roku 1848 v Bresici. Roku 1860 vstoupil v Tyrolech do služby soudní, ve které postoupil až na radu vrch- ního soudu inšpruckého a to r. 1889. Toho roku jmenován radou správního soudu. Baron Giovanelli je znám jako amatěr malíř. Zalíčení jmenovaného tribunálu pravidelně levou rukou kreslil. Také nový ministr orby náleží ke straně konservativní. Dr. Leonhard Pietak narodil se roku 1841 Přemyšlu. Odbyv gymnasijní a universitní studia ve Lvově, habilitoval se na tamější universitě pro politickou správu. Vydal monografii o právní po- vaze akciových společností. Od roku 1869 byl mimořádným professorem obchodního a směnečného práva. R. 1876 stal se řádným professorem. By dvakráte rektorem a r. 1886 stal se členem lvov ského obecního zastupitelstva. Po resignaci presi denta poslanecké sněmovny dra. Smolky zvolen na jeho místě v říjnu 1893 poslancem na říšské radě městském okresu lvovském proti dru. Lewakovskému Loni 20. října zvolen 197 hlasy I. místopředsedou.
doktor Leonhard Pietak Smolek Bresice Přemyšl Lvov rada vrch poslanecký sněmovna
7 article
Ministr dr. Rezek. Z Vídně, 19. ledna. Po šesti a půl roce jmenován opět český ministr. Za parlamentní prázně roku 1892 4. srpna svob. pán Alois Pražák po své žádosti propuštěn a jmenován doživotním členem panské sněmovny. S velikými nadějemi provázel všechen český národ vstup tohoto předáka moravského do kabinetu hr. Taaffa, 12. srpna roku 1879. Ale záhy byly zklamány. Jako častokráte, také v tomto případě jednalo se dle stare tradice rakouské: dát osobu, ale nedat věc. Nebylo vinou dra. Pražáka sama, nestalo-li se jeho ministerstvo ani mdlým pableskem české státní kanceláře. Chyba stala se před jeho povoláním do korunní rady. Šel s prá- znýma rukama. Nebylo pro něho nic vymí- něno a nic přiznáno. Jako tehdy vůbec. Řeklo se Čechům: »Pojďte jen do Vídně, uvidíme. a dá se dělat!« A zrovna tak Pražákovi: »Jen vejděte, ukaze se, co pro vás vybude!« Pravda, měl hlas a místo v ministerské radě jako jiní ministři. Ale ne mnoho víc. V pří- zemí budovy ministerstva justice — » palác« to dokonce není, nýbrž bývalý hotel — vy- hradili mu dvě jizby. Tam úřadoval jeden člověk. Agenda byla podle toho. Po půldruhém roce pověřen dr. Pražák správou justice. Vy- konával ji až do 11. října 1888, kterého dne povolán hr. Bedřich Schönborn z moravského místodržitelství v čelo tohoto ressortu. Ještě čtyři leta skoro dr. Pražák byl zase jen ministrem-krajanem. Leccos ovšem omlouvalo se novotou věci. Působnost českého důvěrníka ve vládě ne- byla vymezenou. Posýlalo se mu k lektuře co se chtělo, ne co se mělo. Porovnávání s polským ministeriem krajanským nebylo možno. Také toto se teprve vyvinulo. V po- čátcích byl obor jeho činnosti a právomoci malý. Každou změnou osobní rostl. Snad nejvíce za Ziemialkowského, který byl v úřadě půl šestnácta roku.
Rezek Alois Pražák Taaff Pražák Čecho doktor Schönborn Vídeň panská sněmovna Šela
8 article
Domnívali jsme se, že ministerstvo kra- janské stane se institucí trvalou. Jak u Po- laků, kteří na kontinuitu její kladli důraz za všech vlád a v každé měli svého vy- slance. Tato víra se ukázala lichou. Hrabě Taaffe nenahradiv Pražáka jiným Čechem, projevil, že jednalo se mu spíše o prospěeh vlastní, o podporu delegace české, než o zájmy českého národa. A přece státo- právní poměr zemí koruny české je k Ra- kousku jiný, nežli Haliče. Vlastnoručním listem císařovým, dnes daným, jmenován tajný rada, odborný chei v ministeriu osvěty, dr. Antonín Rezek, mi- nistrem českým v kabinetě dra. Körbra. Za podmínek podstatně jiných, nežli se stal ba- ron Pražák jeho předehůdcem. Arci, jako před 20 lety, tak i nyní jde o jakési vyrovnání s Čechy. Ministerstvo Taaffovo zvalo se smiřovacím, Körbrovo zove se dorozumívacím. Jeť mezi oběma kabinety vůbec v celém složení, v celé po- vaze a v úkolech podobnosť, ba shoda. Ne- chceme ji tady vykládat. Ale dr. Pražák byl parlamentář, dr. Rezek jím není. Tím je po- stavení jejich různým dvěma směry. Na- horu i dolů, Dr. Pražák jako člen klubu českého byl pojítkem tohoto a vlády. Dr. Rezek může býti toliko prostředkovatelem. Při své bystrosti, s jakou dívá se nezkale vým okem na skutečný stav věcí, nebude si zajisté tajiti, že je formálně toliko důvěrníkem koruny a chefa vlády vůči po- slancům českým. Tito vůči němu na- vzájem nejsou vázáni v niče m. Je mezi nimi poměr naproste volnosti, neodvislosti a svo- body. Nebudiž tím praveno, že chová někdo v českém poselstvu, ba můžeme říci v če- ském národě k němu a priori nedůvěru.
Taaff Pražák Čecho doktor Rezek Taaffův Halič Čechy
9 article
Každý politik mezi námi dovede ocenit ob- tíže a svízele nového úřadu jeho, které byly by veliké, nebýti ani převratů, nebýti udá- lostí, které donutíly zástupce českého národa k odporu nejkrajnějšímu. Ale každý je pře- svědčen, že dr. Rezek, odhodlav se přijati portefeuille, tak učinil, aby svoje schopnosti, svoji energii, svoji dělnost a své zkušenosti věnoval ke zlepšení poměru národa českého k Vídni. Ví — troufáme — že zlep šen to nezávisí na nás. Není naš vinou, že stal se válečným. Vina jest jedině na politice vídeňskeé a ta musí vyjíti nám v ústrety tak daleko, jak daleko nás od- pudila. Nikdy český národ nevyhledával nepřá- telství, ale skoro vždy ho doznával odtud. Po krátkých okamžicích světlejších následo- valy z pravidla dlouhé periody tmy. Je-li horizont mezi státní mocí a národem če- ským zachmuřen, my k tomu nepřispěli. My nemáme co napravovati, státní správa všecko My vždycky měli touhu dospěti k ustálenosti ve které bychom žili jako rovnoprávný rovnocenný, ve svých potřebách uspokojený národ v této monarchii a byli jsme vždy ochotni k obětem za takové požehnání. Jsme ho dnes daleci. Přiblížiti nás k němu, jest úkolem Rakouska, Chce-li dr. Körber, chtějí l v oněch sférách, ve kterých určuje se rakouské politice směr a ráz aby dr. Rezek byl více nežli dů- věrníkem koruny a kabinetu, musí mu posici takovou umoz niti postupem vůči českému ná- rodu, musí býti podány viditelné důkazy, že se nevládne proti němu ani bez něho a že se mu za- ručiti chce ono postavení v říši na které má nárok, ona zabezpe- čená platnost jeho jazyka, která vyhovuje přirozenému a pra- vému zákonu, a ono účastenství v řízení věcí veřejných, jaké mu dle jeho důležitosti přísluší.
doktor Rezek Körber Vídeň Rakousko
10 article
Nepřipomenu-li jsme stručnou historii krajanského ministeria Pražákova marně. Naopak úmyslně. Aby výstrahou byla pro krajanské ministerium Rezkovo, aby druhé české ministerium bylo jiným, lepším, nežli první, by nebylo jen pouhou formalitou bez obsahu a bez podstaty, by nebylo pouhým plachým zjevem, podobným stínům Home rova podsvětí bez krve a těla. Sebevědomí dra. Rezka, jeho respekt k váze českého národa budí v nás naději že nepropůjčí se k roli takové, že neztrá- címe činného prvního úřadníka v minister stvu vyučování, bychom nabyli ministra če- ského k nedělnosti odsouzeného, a že sám nežli projevil ochotu zaměniti svoji funkci nabyl o tom spolehlivých záruk. Bylo pra veno, že má býti dr. Rezek mostem k Če chům. Nech ať přijde po něm. Ale níkol s prázdnou. Co musí přinésti, nejsou dary ani veliké ani malé, nýbrž jen a je- dině právo — splnění skromných poža davků našich, které nejsou nikomu na úkor V politice užívá se mnohých terminů z erotiky. Nemůžeme postavení dr. Rezka k Čechům v této chvíli vystitmoutí lépe, nezli slovy: Mezi novým českým ministrem a če- skou delegací není žádný poměr. Dr. Rezek si jej můze a musi teprv udělat! Ministr dr. Rezek úřadovati bude zatím v salonech ministeria vyučování. S neděle budou místnosti jeho ministerské v paláci ministr-presidia, v Panské ulici, kde jest upraveno proň šest síní. Nežli stanou se dis- posice definitivní, přiděleni dru. Rezkovi čtyři úřadníci. Chefem presidiální kanceláře jeho jest odborný rada baron Villani, syn básníkův, znamenitý úřadnik a znalec věcí českých, který je v ministr-presidiu činným od r. 1897.
Pražákův Rezkův Rezek doktor Čecho Villani panská ulice
11 article
Dr. Rezek ministrem. Z Vídně, 19. ledna. Dnes večer do- dán byl dru. Rezkovi tento císařův vlastnoruční list:r Milý dre. Rezku Jmenuji Vás Svým ministrem Ve Vídni, 19. ledna 1900. Körber, František Josef, m. p. m. p. Ministerská rada. Z Vídně, 19. ledna. Zejtra odpoledne o 3. hodině koná se opět ministe ská rada. Biskup a vydavatel humoristického listk u. C. Z Vídně, 19. ledna. Kasační sou jednal dnes o zmateční stížnosti státního ná- vladnictví v Inšpruku na rozsudek tamního zemského soudu, jenž sprostil obžaloby K Habermanna, vydavatele humoristického listku »Der Scherer«. Brixenský biskup vydal totiz loni pastýřský list, v němž označil Haber- mannův lístek za proticírkevní a protinábo- ženský. Habermann pak spálil biskupův list při pochodňovém průvodu na inšpruckém náměstí. Zemský soud osvobodil obžalova- ného proto, že pastýřský list je sice zřízením katolické církve, ale jeho spálení samotně není potupou katolického obřadu. Na tento rozsudek státní zástupce podal zmateční stíž- nost. Kasační soud jí dnes vyhověl a na- řídil nové přelíčení před zemským soudem v Inšpruku. Společný rozpočet na r. 1900. Z Vídně, 19. ledna. Hrabě Golu- chowski byl dnes přijat císařem odpo- ledne ve zvláštním slyšení, ve kterém před- ložil k sankci společný rozpočet na r. 1900 Tento bude vyhlášen úřadně zejtra neb v neděli.
doktor Rezek Körber František Josef Habermann Haber Gola Vídeň inšprucký náměstí der Scherer
12 article
Z uherského sněmu. ch. Z Pešti, 19. ledna. Dolní sně movna schválila dnes po krátké debatě zá- kon o odvodu branců na rok 1900. Po zvýšení těchto položek výdajných zvyšuje se úhrnný obnos výdajův — po ode- čtení přebytku původně praeliminovaného — pouze o 6.4 mill. Ale také toto zvýšení jest kryto zvýšením příjmův v rozpočtu, jež vzhledem na nová opatření v příčině po- travní daně a vzhledem na příznivější účetní závěrku lze výše rozpočísti, nezli prvotně se stalo. Dodávání novin. Z Pešti, 19. ledna. Uherský ministn obchodu učinil opatření, aby noviny byly abonentům vždy hned po příjezdu vlaků do- dávány do bytu a to neodvisle od pozděj- šího roznesení dopisů. K účelu tomu budou pro roznášení novin najaty zvláštní síly vý- pomocné. Opatření zavede se prozatím na zkoušku v 28 větších městech venkovskýcha osvědčí-li se, bude ještě letos rozšířeno na ostatní města. Bernaertovo poslání. s. Z Brusselu, 19. ledna. Berlínské poslání Bernaertovo souvisí se sna- hami zjednati mír mezi Anglif Transwaalem. Bernaert před svým odjezdem měl poradu nejen s králem Leo- poldem, ale také s královnou hollandskou Vilemínou. Bernaert odebere se bezpochyby také do Petrohradu Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 19. ledna. (C.-B.) Správci ministerstev, odborní přednostové šl. Blum- feld, Stummer, Jorkasch- Koch. Stibral, ryt. Schrott a Bernd vrát se na dřívější svá místa.
Bernaertův Transwaal Blum Stummer Jorkasch Koch Stibral Schrott Bernd Pešť Brusel Leo Petrohrad Vídeň
13 article
Z vídeňské obecní rady. Z Vídně, 19. listopadu. (C.-B.) Obecn rada přijala 78 hlasy proti 14 návrh měst- ské rady stran petice k železničnímu mini- sterstvu, aby energicky zakročilo proti jizn dráze za příčinou četných neštěstí v po- slední době. Přijat i dodatečný návrh posl. Gess- manna, v němž se vlada vyzývá, aby zřídila druhé spojení s Terstem. Na konec sezení došlo pro opravu protokolu v příčině hlasování o petici o jižn dráze k bouřlivým výjevům, při nichž obecn rada Mittler pro slova: »Zťalšování proto kolu!« byl ze tří sezení vyloučen. Vojenský zmocněnec francouzský opouští Vídeň. Z Vídně, 19. ledna. (C.-B.) Vojenský zmocněnec francouzský markýz de Laguic he nastoupil tříměsíční dovolenou a opustil dnes se svou chotí Vídeň. Ruské vojsko do Kušku. Z Londýna, 19. ledna. (C.-B.) »T- mes« oznamuje z Teheranu (Persko) ze včerejška: Dle mešedské depeše tamější ruský konsul, nedbaje na krušné po- časí, odebral se do Sejstanu. —. Listy, došlé mešedských Arménů, obsahují zprávy, že 30.000 m. ruského vojska z Tiflisu (na Kavkaze) ubíralo se přes Aschabad dále do Kušku (na atganských hranicích). Montjuichský proces. Z Madridu, 19. ledna. (C.-B.) Vojen- ský soud zkoumal montjuichský procesa usnesl se, revisi nepřipustiv, že se má věc ta odročiti.
rada Laguic Armén Vídeň Terst Kuška Londýn Sejstan Tiflis Kavkaz Madrid rada Mittler Teheran
14 article
Zastřelen. Z Madridu, 19. ledna. (C.-D.) Salva tar Garcia Victori, muž, který mělv Barceloně politický význam místního dosahu byl zavražděn ranou z revolveru. Z říšského sněmu německého. Z Berlína, 19. ledna. (C.-B.) V říš- ském sněmu se jedná o interpellaci poslance Möllera, týkající se zabavení německých lodí orgány anglické vlády. Posl. Mölle pravil v odůvodnění své interpellace: Mus býti jadrným způsobem dán výraz vzrušení z této příhody. Na trati pro parníky. jíž do- stává se subvence, byla od okamžiku, kdy válka byla vyhlášena, zachována nejpřes- nější neutralita. Co se stalo, mělo býti po- hnutkou ke zjištění práv poštovního parníku. Náklad z lodi »Bundesrath« mohl byt v několika málo dnech vyložen. Průtahy jsou bezohledností. Mezinárodní zdvořilost bývala by vyžadovala, aby Angli- čané byli oznámili, zda a jak se změnily jejich nahledy o těchto právech. Jednání Angličanů bylo svévolné. (Bravo.) Ve spolku s mořskými národy měli bychom žádati bez- pečnost pro budoucnost. Německo je tak neutrální — končí — že zakázalo německým zbrojovkám dodávati zbraň válčícím stranám.
Salva Garcia Möller Posl Angličan Madrid Barcelona Berlín Angl Německo Musa
15 article
Je to zvláštní příležitost, kde všecky strany jsou svorny; Anglie nezachovávala vždy neutralitu, jakou se nyní Německo vyzna- menává. Ať neuvalí Anglie na sebe nenávis všeho vzdělaného světa. (Hlučná pochvala. Státní tajemník hr. Bülo w souhlasi s věcnými vývody dotazovatelův a dovo- zoval, že v námořském právu jest ještě mnoho mezer. Stanoviště moci nebude ještě dlouho přemoženo se stanoviště práva. Líčí prakticky platné právo, jehož porušení — dle náhledu řečníkova — bylo by poruše- ním mezinárodních smluv. Námitka mohla by se odůvodniti proti zadržení na moři resp.u Adenu tří parníků německé východo-africké linie; dopravení lodí »Bundesrath« a » Herzoge do Durbanu a složení nákladu » Bundesrathu a »Generala« nelze považovati za oprávněné.
Anglie Německo Aden Durban
16 article
Německá vláda ohradila se hned v Londýně proti tomu u námořských úřadů anglických a žádala za bezodkladné vydání zabavených poštovních parníků říšských, čemuž Anglie slíbila vyhověti. Povinnost k náhradě byla v zásadě uznána. Britská vláda projevila ochotu k všeliké náležité satisfakci a naří- dila velitelům anglických lodí, aby nepro- hledávali poštovní parníky německé pro pouhé podezření. Dosaditi rozhodčí soud pro neřešené dosud věci, za nějž Německo zá- dalo, dle náhledu Anglie není žádoucím. avšak souhlásí s ním pro případ vyměření náhrady. Konečně vyslovila anglická vláda politování nad oněmi událostmi. Řečník troufá, že se přihody opakovati nebudou. jež by mohly znesnadniti zachování zádou cích přátelských styků. (Opětné bravo.) Návrh na rokování o dotazu nebyl do statečně podporován. Státní tajemník říšské pošty Podbie ski prohlásil, že od října dopravovala se poštovními parníky německými nebo pře Verviers. Poslední ze Southamptonu 3. t.m odeslaná pošta byla z Kapska vrácena. Tuto událost třeba ještě vysvětliti. Pošta »Bun- desrathu« byla převzata křižákem »Kondo rem« a dopravena do delagojského zálivu pošta »Generala« zůstala netknuta. Otvírání vaků s listy cizími úřady nesrovnává se s mezinárodními úmluvami. Troufá, že také tu zjedná se bezpečnost. Liebermannův návrh na rokování o do- tazu nebyl více dostatečně podporován. Potom rokovalo se o rozpočtu říš- ského kancléře. Posl. Kardorff dorážel na kancléře pro zapírání před sociálními demokraty. Kancléř kn. Hohenlohe odtušil, že musil dostáti slibu, danému k uskutečnění občanského zákonníku.
Liebermannův Posl Kardorff Hohenlohe Londýn Anglie Německo Southampton Kapsko Buna
17 article
Státní tajemník vnitra Posado wsk praví, že sociální demokracie nebývala by se tak rozmohla, kdyby tolik lidí nebylo na státě závislými a nesvalovali zodpovědnos na stát. Vláda může naložiti se sociální demo- kracií jen dle nynějších zákonů. Zákon ku ochraně pracujících vláda považuje za opráv něný ještě dnes. Posl. Liebermann (Sonnenberg, re- formní strany), dorážel na vládu a Anglii za velkého nepokoje a ustavičné veselosti sně- movny. Posl. br. Oriola troufá, že většina sněmovny bude s ním souhlasiti, pomine-l vývody předešlého řečníka. Zejtra se bude v rokování pokračovat. V dnešním sezení rozpočtového výboru říšského sněmu projednáván rozpo če pošt. Poslanci Hasse, Lieber a Müller stě žovali si, že při poštovní dopravě s Rakou skem, rakousko-uherskými úřadníky bylo ta jemství listovní porušeno. Státní tajemník Podbielski prohlásil, že musí tak dlouho souditi, že poštovní správy jiných států za- chovávají listovní tajemství, dokud se mu nedokáže opak. V případu tom by rozhodně zakročil.
Posl Liebermann Sonnenberg Hasse Lieber Müller Podbielski Anglie Oriolo říšský sněm
18 article
Spojené obce a Anglie. Z Washingtomu, 18. ledna. (Reuter. Na příslušných místech prohlašují, že není neshod mezi Spojenými obcemi a Anglií pro právní otázku stran zabavení amerického zboží. Anglie připustila beze všech kliček že zboži nesmí se zabavovati, s čímž státn departement byl spokojen. Samojská smlouva v senátě Spo- jených obcí. Z Londýna, 19. ledna. (C. B. Washingtonský senát usnesl se — dle novo yorských depeší — pojednat o samojské smlouvě ještě jednou. Příčinou tohoto usnešení není odpor proti smlouvě, nýbrž souhlas s návrhem demokrata Jone sa (Arkansas), jenž by rád věděl, hodlá-li Mae Kinley jako předseda nebo vrchní velitel spravovati Tutuclu jako osadní državu nebo vojenskou osadu. Z Říma, 19. ledna. (C.-B.) Papež přija dues v sfysem rakousko-uherského vy slance hr. Reverteru, jenž mu projevil blaho- přání své za příčinou nového roku.
sa Mae Kinley Revertera Anglie Washingtom Londýn Arkansas Řím Reuter
19 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Předehra vídeňské obchodní a živ nostenské komory k akci smířovací dopadla, jak jsme tušili. Pánové v »první komoře říšes, jak se sami nazývají, žádají jmenem hospo- dářských zájmů naprosté prvenství Němců vyslovují uznání a díky — svým poslancům obstrukčním. Resoluei, již jsme včera te- legraficky uveřejníli, osvětlují tyto zajímavé vý- roky jednotlivých komorních radů. Chtějí smí- ření konečné »ve smyslu centralisace a zabez- pečení proti neoprávněným nárokům«. Pan Pollak nedopustí, aby zvítězili živlově, kteří chtějí federaci; doufá, že nová vláda »zavede pořádek«. Dle p. Kinka kořenem všeho zl jsou státopravní snahy; resoluce přijatá míří na poslance pravice a na vládu, aby konečně vyslovila »až sem a ne dále!« Pan Weisz z Wellenhofu zapřel by všecku minulosť, kdyby chtěl smír za každou cenu. Resoluce jest dle něho výkřik první komory říše, že jest konec nezávazného vyjednávání a že nutno bdíti nad jednotou říše. Chce jen takový mír, při němž by Němci byli prvními. Pan Bloch zvláště chválil postup německých poslanců, prof. Süsz pak jim doporučil, aby pokračovali posavadním způsobem. Pan Kitschelt doporučoval resolue pražské obchodní komoře, protože němečtí po- slanci situaci nezavinili; pan Adler volal, že nepomůže než »machtwort«, pan Lindheim praví, že politika a hmotné zájmy hospodářské se nedají děliti, a on že jako Němec jest pro německou věc. Německá intelligence a německý kapitál vykonal pro stát nejvíce. Navrhuje ně meckým poslancům zvláštní dík, atd.
Němec Pollak Weisz Wellenhof Bloch profesor Süsz Kitschelt Adler Lindheim
20 article
Obzoru národohospodářského, redigova- ného drem. Josefem Grubrem, vyšlo 1. čísl ročníku pátého. Jest to jediný náš národohospo- dářský měsíčník, řízený ve velkém slohu sou věkých otázek hospodářských a stal se prot záhy hledaným prostředníkem pro všecky kruhy. jež důležitost hospodářské otázky v nejširším slova smyslu pro moderní život vystihly. Právě vyšlé číslo vyniká opětně jak hojností tak časo- vostí látky a jejím odborným roztříděním zpracováním. Uvádíme zvláště: Dr. Fiedler po- jednává o »Organisaci peněžního oběhu v obil- ních skladištích«. O vánoční výstavě v umělecko- průmyslovém museu obchodní a živnostensk komory pražské, F. A. Borovský. Naše nemoc, A. Stiller. Statistika obchodu mezi Rakousken a Uherskem. Hospodářské poměry smíšenýeh krajů jihočeských. Domácký průmysl český, rozhledy hospodářské a sociální atd. Nákladem J. Otty. Předplatné na rok 4 zl., poštou 4 zl. 50 kr.
Grubr Fiedler Borovská A Stiller J Ott Uhersko
21 article
Berní úřady (finanční pokladny) ja- kožto úřady schovací nařízením ministra spravedlnosti a financí ze dne 13. ledna 1900 čís. 6. říš. zák. výslovně vyjmenované — v Čechách v Plzni, v Liberci, na Moravě v Brně, ve Slezsku v Opavě — jsou povinny na požádání soudů (místního i jiného) obstarati ná- sledující záležitosti: I. koupí a prodej, výplatu i záměnu státních dlužních úpisů, zástavních listů, akcií a jiných cenných papírů; kuponů úrokových a dividendových; splátky na cenne papíry (plně nesplacené) a pod.; II. ukládá peněz, připisování úroků, vybírání a vypovídáni jakož i vinkulování a devinkulování u spořiteln a jiných úvěrních ústavů. Záležitosti ad I. une- dené provádějí z pravidla prostřednictvím smě nárníků ad II. samy bezprostředně. O statní tuto nejmenované berní úřady je kožto úřady schovací mohou dožádány býti, b obstaraly: ukládání peněz na spořitelní a jisi vkladní knížky; vyzvednutí vkladů, úroků a vj povědi vkladních knížek, připisování úrokům vkladní knížky a vinkulování a devinkulováa jejich. Nařízení nabývá platnosti dnem 1. únon 1900.
Čechy Plzeň Liberec Morava Brno Slezsko Opava
22 article
Plodinová bursa. Návštěva včerejší burs byla sice slabá, ale přes to byl obchod poněkul čilejší. Následkem pevnějších zpráv z burs vídeňské a peštské kladli majitelé uherské pš nice vyšší požadavky, jež byly však domácíni konsumenty odmítány. Dobrá pšenice česká tě šila se lepší pozornosti a šla snadno na odby za poslední ceny. Špatnější jakost nedošla po- všímnutí ani za ceny snížené. Pšenice znamne- nala 8.25—8 90 z Prahy nádraží. Jemné žit je slabě nabízeno a proto mohlo poslední ceny snadno zachovati. Podřízenější jakost bylo možn snadno obdržeti za ceny poslední. Placeno bylo 71 kg těžké 8.20, 72/73 kg 8.35—8.40, 75l 8.50. Smýšlení v ječmenu se nezměnilo. Po vybíraněm jest poptávka a povolují se vyšt ceny. Prostřední zboží udrželo jen téžce po slední ceny, skrovnější druhy chabé. Place z Prahy 7.25 až 8.45. Oves nejlepší jakos jest slabě nabízen. Byl hledán pro vývozd Švýcarska. Také ostatní druhy nebyly hojně ne- bízeny a podražily proto o 5 kr. Znamen z Prahy obchodní 5.70—5.85, bílý 5.90— 6.10, rychlík ze stanic dráhy císaře Františka Josh 5.85—5.95. Po řepce byla následkem skrovn nabídky lepší poptávka. Zvýšení cel ve španělsku a severočeský průmysl. Od 1. ledna t. r. zaveden ve Španělski změněný celní tarif, jenž se dotýká zvláště průmýslu skelného, porculánu a zboží hliněného. Liberecki obchodní komora zakročila proto u ministerstva ob- chodu, žádajíc, aby vymohlo aspoň přechodní lhůtn.
František Josh Praha Švýcarsko kg
23 article
Zadání maloživnostenské dodávky vo- jenské obuvi a oděvních i výzbrojních po- třeb z kůže na r. 1900. Počínaje touto, v zál m. r. vypsanou dodávkou byl, jak známo, zaveden nový způsob zadávání čtvrtiny vojenských dodávek, maloživnostníkům vyhrazené, dle něhož nezadávi nyní částku tuto již přímo c. a k. říšské minister stvo vojenství, nýbrž prostřednictvím obchodních a živnostenských komor c. k. ministerstvo obchodu, slyševši dříve poradní sbor pro záležitosti pod- půré akce maloživnostenské ve Vídni. Rozvržení dotčené dodávky bylo v těchto dnech c. k. mini- slerstvem obchodu komorám sděleno k dalšímu vr rozumění jednotlivých uchazečů. Z obvodu obchedn a živnostenské komory pražské ucházelo se o do- dávku obuvi 27 živnostenských společenstev a jedno družstva, o dodávky potřeb sedlářských a řemenái- ských 8 živnostenských společenstev a 5 jed- notlivců; 8 z nich ucházelo se o vojenské dodávky poprvé. Dle sděleného rožvrhu byly přikázány po díly na dodávce všem těmto uchazečům, a sice do- hromady 12.026 párů obuvi a 25.004 kusů resp. garnitur výzbrojních potřeb z kůže. Podrobných sdělení v té příčině dostane se jednotlivým ucha- zečům v nejbližších dnech spolu s upozorněním podmínky dosažení úvěru k vyřízení těchto dodavek potřebného od Zemskéhojubilejního úvérního fondn 1s. a kr. Franliška Josela I.kupodpořev mařých ZIVnOstIE V Praze.
Vídeň Praha živnostenský komora c
24 article
Z Vývozního spolku v Praze. Zástupee v Pešti, jenž působí na místě řadu let jako agent a komisionář v odvětví železářském a v nastrojích, zajímá se o zdejší kovové výrobky, řetězy, šrouby. drátěná lana, surové kovy a smaltované nádobí plechové i lité. — Pro Moskvu nabízí se zi- stupce zdejším výrobcům rukavic. Jest u zákar- nictva dobře zaveden. — Bývalý obichlodník s hospodářskými stroji na venkově, jenl přestěhoval se nyní do Prahy, hledá buď zastoupen neb místo skladníka. Zastupoval též lovárnu lučební — Obchodvedoucí odborně vzdělaný, repre- sentace schopný a vojenské povinnosti prostýs přijme pro sklad sukna, který zřídí jistý továrnik ve velkém venkovském městě.
Pešť Moskva Praha vývozní spolek v Praga
25 article
Upozornění vývozcům do Bulharska. Z hodnověrné strany se Vývoznímu spolku sděluje, že poměry v přítomné době v Bulharsku nahádají k velké opatrnosti, ač se považuje krise obchodní právě panující jen za přechodnou a pomfjející; i druhdy důvěry požívající firmy přicházejí při pla- cení do rozpaků. Doporučuje se proto před uza- vřením nového obchodu o každé firmě bez výjímky iníormaci prostřednictvím Vlý vozního spolku si opatřiti. Přirážka k obrtu v Srbsku. Srbsko vybíralo vedle dávky obrt z dovezeného zboží i 75% přírážku. V jednání, jež v záležitosti této nastalo mezi vládami vídeňskou a srbskou, uznalo Srbsko, že přirážku tuto na zboží ze států smluvných uvaliti nelze,a vydá ve smyslu tom dodatečné nařízení. Česká graflcká společnost »Unle« zove s nový český podník, od kterého česká veřejnost prá- vem očekává, že dodrží, co slibuje nádherně upra- vený, těchto dnů rozeslaný prospekt. Podily (po 400 K) upisují se u Živnostenské banky a jejich filiálek, jakož isn České průmyslové banky v Praze, na Příkopě. Prospekt s uměleckou kresbou Špillaro- vou obdržeti lze u jmenovaných bank, jakol i v »Unií« na Karlově náměstí čís. 34. Společnost »Unie« povstala sloučením tiskáren Ottovy a Ši- máčkovy, jakož i reprodukčního ústavu Jana Vilíma. Spolek pro chov drůbeže a ochranu ptactva v král. českém konati bude dne 24. t. m. 1900 o 3. hod. odpol. v malém sále země- dělské rady v Praze schůzi výboru.
Ottův ša Jan Vilím Bulharsko Srbsko Praha Karlov náměstí Český průmyslový banka
26 article
Rudolfova huť a kartel továren na plech. V kruzích spekulačních má se za to, že brzy dojde k obnovení kartelu továren na plech, poněvadž, jak známo, akciová společnost »Union« přejde do vlast- nictví rýmavsko-muráňské společnosti a nebude se tak vzpírati novému kartelu. Huť Rudolfova jest jeden z největších podniků toho druhu. Z celé vý- roby plechu naší monarchie připadá třetí díl na Ru- dolťovu huť, která za rok 1898,99 vyrobila přes 158.000 metrických centů různého plechu, z čehož prodala přes 156.000 q za okrouhlý obnos zl. 2,300.000.—. Výtěžek obnášel zl. 374.760 či 14 pro- centní zúrokování akciového kapitálu 2.6 mill. zl. Při tom výbuch kotle, který se v tomtéž správním roce udál, stlačil zisk o 20.000 zl. Co se dividendy týče, vyplácela Rudolfova huť po 4 roky a to 1894/5 až 1897/8 dividendu 19 zl., to jest 9.5 proc. na akcii, naproti čemuž dividenda za rok 1898/ 9 jen na 12 zl. (6 proc.) vyměřena byla, což sluší přičísti nižším cenám plechu následkem konkurence. Odha- dovati výši dividendy za rok 1899/1900 jest ještě nemožno, poněvadž od začátku správního roku, t. j. 1. července 1899 uplynulo teprve ne celých 7 měsíců; tolik však se může říci, že Rudolfova huť jest s to zvýšiti výrobu na 200.000 q a že menší režii bylo s technické stránky asi jistě po- staráno.
Rudolfův huť Rudolfov Rudolfov huť
27 article
Svobodný dovoz pšenice do Portugalska. Dekretem ze dne 30. prosince 1899 byl povolen portugalským mlynářům dovoz 900.000 q až do 31. července 1900 bez cla. Pro vývozce do Spojených států ameri- ckých. Lněné kapesní šátky zaobroubené a s vnitř- ním ozdobným okrajem způsobeným vytáhnutím jednotlivých nití nevyclívají se dle § 339. tarifu jako napodobeniny krajek, nýbrž jako kapesníky dle dle § 345 tarifu totiž 55% ceny. Ručníky zcela ba- vlněné anebo bavlněné a lněné dlužno vyclíti dle 8 322. tarifu 45% ceny Pro vývozce zboží bavlněného. Rakousko- uherský konsul ve Vidinu oznamuje, že se tam jev dobrá poptávka pro zboží bavlněné, zvláště peo
Portugalsko spojený stát