ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fae91670-6687-11dc-9544-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 37, person 63, org 4, work 2
1 masthead
Ročník XXXX
2 masthead
V Praze, v sopotu dne 20. ledna 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 19.
4 article
Na ranní a odpol. listy předpláeí sol v Praze v sdministrsel rlife . . . . . . 2 K čtrrt leta . . . . 6 K — s drojí donářkon nšre ta . . . . 7 ve flialkách- a měsío . . . . . . 2 K 80 Poštou: nisl eia. . . . e s dvojí sisilkou u nšeí nčnt lets . . . . 11 K 60
Praha
5 article
Čís. jedn. Pr. 26/00.
6 article
Jmenem Jeho Veličenstva císaře Cís. král. zemský co tiskový soud v Praze uznal návrhům c. k. státního zástupnictví ze dne 15 edna 1900 čís. St. 23/00 takto právem Obsah článku »Nezbytné korrektury« uveřejně- iho v čísle 12. period. v Praze tištěného a vydáva- ho tiskopisu »Národní Listy« ranního vydání ne 13. ledna 1900 zakládá v místě: »Vi tomto stát - (až) — tak rychle nestárnou«e skutlovou povahu sočinu uražení Veličenstva dle § 63. z. t. Zabavení periodického časopisu »Národní Listy znního vydání čislo 12. ze dne 13. ledna 19 n schvaluje dle § 489. ř. tr., další rozšiřován ož čísla se zapovídá dle § 493 ř. tr. a nařizuje maření výtisků zabavených dle § 37. z. o tisku,
Cís Praha St
8 article
V závadném místě porušuje se haněním a po míváním úcta k Jeho Veličenstvu císaře, což má o sebe povahu zločinu v § 63. z. tr. vytčeného. Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelstv nyhověno, jaki shora uvedeno. V Praze, dne 17. ledná 1900. n os C. k. zemský co trestní soud' v Praze: Dr. Wokaun. fan Jos. Anýž, redaktor period. tiskopisu »Národn Listy« v Praze--II., Marianská ul. č. 3.
Wokaun Anýž Praha Jos
9 article Zatýkání ve Varšavě,
Zatýkání ve Varšavě, Po třetí v době necelého měsícé do- chází nás z Varšavy zpráva o rozsáhlém utýkání. Původně napovídaly některé časo- pisy haličské, jakoby policie varšavská byla zakročila pro tajné učení se polštině, jež sustředilo se v tamním polském dobročin- tém spolku, po druhé snažily se příčiny ntýkání svaliti na ruch socialistický, ale ndá se, že ani prvá ani druhá »domněnka« tebyla správnou. Nejnověji zatčeno o prázd- tinách vánočních asi 30 gymnasistů z ven- kovských gymnasií, kteří pořádali jakýsi ujný sjezd ve Varšavě, což samo o sobě vylučuje obě vzpomenuté domněnky.
Varšava
10 article
Zatím přibylo do této záležitosti více nětla »Odezvou«, již vydal »komitét cen- tální ligy národní«. »Odezvou« touto, dato- vanou zdánlivě z Varšavy 8. prosince 1899, jež rozeslána byla i časopisům haličským, oznamují neznámé osoby, že utvořily již vr, 1886 jakousi novou tajnou vládu, která chce soustřediti v rukou svých řízení a ve- dení všeho národa polského. V odezvě se ličí, kterak po posledním povstání polském 1863 ustala veškerá politická činnost zor- panisovaná a vědomá cíle, a vytýká se, že gramovým heslem práceo hrani- lené vytlačena byla tradiční politika ná- rodní — a heslo toto že se stalo populár ním ve všech polských zemích. Nová čin- rost prý zvláště od r. 1879 byla nepřátel- skou citům a snahám národním. Vidouce to, sestoupili se prý v r. 1886 stejně smýšlející nužové v ruském Polsku, kteří ve sroz- umění se zástupci emigrace a ostatních zemí polských ujali se úkolu, zavésti národ »n dráhu politiky činné«. Vydali brožuru »o o- braně činné a národním fondu« a založili »Ligu polskou«. Ve spojení s touto ligou utvořily se prý tajné i veřejné skupiny, jež pracují každá ve svém obvodu. Liga prý se různí od dávných organisací polských tím. že nepřipravuje bezprostředně »ruch zbroj ns, ale rozložila činnost svou na řadu let aby vytvořila činné síly do soustavného stá- lého zápasu za neodvislost. Ihned na počátku svého vzniku přikročila liza korganisaci mládeže, aby ji na- plníla náležitým pochopením politických úkolu a připravila nové lidi pro novou práci. Liga přikročila i ku pořádání »projevů veřejných«,
Varšava Polsko
11 article
Jaby působila silnějšími prostředky než jest slovo a písmo. První takové projevy staly se ke 3. květnu 1891. V té době se organisace značně rozšířila a změnila svůj název z ligy polské — v ligu národní. Tříletou takovouto činností prý vnikla do širokých vrstev lidu. Dále obsahuje odezva polemiku proti po- savadnímu postupu vedoucích stran polských, zejmena proti smířlivým (ugodovcům) mezi Poláky ruskými. V odporu svém proti nim liga nejednou se přesvědčila »o počtu a síle svého tábora«. V roku 1896 vypracovala program pro široké vrstvy, v ruském Polsku, jenž došel ohlasu i v Haliči i v zemích pru- ských. V tomto směru pracovala zejmena brožurkami pro intelligenci i pro lid. S vy- sledky své činnosti jest prý liga úplně spo- kojena a může tudíž vésti si jako »represen- tant národa«. Jakožto representanti zájmů národních, silni plnou mocí, jež spočívá v dů- věře lidu, pokládají se nejmenovaní pisatelé odezvy za povolány, aby vzali na sebe těžkou anebezpečnou povinnost říditi politiku národa polského a vůdcovství tohoto se domoci Při postupu svém nezříkají sežádných pro- středků a používají těch, jež rozum provdne- šek doporučuje. Po třináctileté činnosti tajné, vníž vycvičila své síly, vystupuje dnes liga veřejně. Činí takto po zralé úvaze, pro- myslila důkladně veškeré následky, proto ze se považuje za dosti silnou, aby neustoupila z dráhy, kterou si vytkla. i nelž rel Takový ješt asi stručný obsah odezvý. Mnohé události z posledních dob snad v ní mají svůj klíč. Připomínáme jen od let opětující se zatýkání na hranicích ruských pro šíření zakázaných spisů, náhlé ochlazení, kteréž nastalo v kruzích ruských ke slavnosti odhalení pomníku Mickěviče ve Varšavě a pod.
Polák Polsko Halič Varšava
12 article
Dojem, jakýž učinila odezva na časo- pisectvo haličské, jest dosti různý. Nejen krakovský »Czas«, ale i jiné listy přijaly ji odmítavě, vidí v ní »vystupování nové inlby, jež již se prostírá a šíří na ulicích, vystu- puje na veřejném náměstí a jež se nazývá veřejným míněním.« Našli se však i obhajci její, jako »Nová Reforma«, a proto volají odpůrci její, že třeba postaviti se na stráž, aby »mlha neproměnila se v bouři, kteráž jest s to otřásti vším a zničiti všečkoa vehnati národ polský do nové katastrofy « a aby snový zjev staré choroby« nezpůsobil zmatek. Není prý to leč dalším projevem staropolské anarchie, která ve století 18. připravila Poláky o neodvislost a v 19. sto- etí každý její nový pokus končil ještě hroznější ranou pro národ. Neznámí, tajní vůdcové staví prý se tu proti vůdcům zná- mým, osvědčeným a zodpovědným —o vr To stačí k ocenění stanovisk, jaká za- ujímá ku odezvě publicistika polská v Haliči My ovšem nemíníme tuto zasahováli do domácnosti polské, pro nás odezva má vý znam jako část souvěkých událostí. A po této stránce jsou zajímavé některé okolnosti. Ostří odezvy, ač zmiňujese i o ostatních zemích polských, soustřeďuje se především na činnost v ruském Polsku I rok, kdy liga národní dle tvrzení tajně vznikla i kdy veřejně vystupuje, jsou pozoruhodny. Tehdy v r. 1886 mluvilo se o velikém napjetí mezi některými státy a Ruskem a v po- slední době neměně jest růzností v politice balkánské, zvláště od procesu bělehradského Rovnéž zasluhuje zvláštního povšimnutí, že studující mládež polská vyhlédnuta byla za předmět propagandy. Každý se pamatuje na nepořádky studentské, jež v posledních letech vznikly v Rusku skorem na všech
Czas Polák Halič Polsko Rusko
13 article
universitách, dnes zasahují — do gymnasií polských. Ani Rusové, ani Poláci nemají přebytek intelligence, dorost její má ohromný úkol v emancipaci obou národů od cizáctva, jež hospodářsky dosud bohatě těží z nich a když při opětujících se — tu nepořádků, tam tajné činnosti — vzdělávající se mládež polská a ruská předčasně sahá po oborech, pro něž náležitou průpravu zjed- nati si má svým povoláním, a takto mizí ze škol a ústavů — zdaliž sama nenapomáhá úpadku vlastních národů a nezůstavuje v nich prázdná místa pro zájmy a kořist živlů cizích?! V tomto smyslu každý opodál sto- jící pozorovatel musí s politováním hleděti na rány, jež se zasazují takto budoucnosti obou národův, jak polského, tak ruského. Jest však ještě jedna okolnost, kteréž rovněž záhodno si povšimnouti. Má nový ruch tajný mezi Poláky býti předzvěstí, že někomu na tom záleží, aby způsobil nová nedorozumění mezi sousedními státy? Oká- zalý souhlás části haličských časopisů s čin- ností ligy na území ruském sotva jest způ- sobilý prostředek ku sesílení přátelských. sousedských styků. A jaký bude další účinek? Zatýkání varšavská sama o sobě jsou již důkazem. že Rusko jest nuceno obraceti svou pozor- nost od svých východních hranic — ke hra- nicím — západním; a ze stato pozornost ne- obmezí se jen na zatčené oběti nové » akce ale že si asi všimne i dalšího její pozadí, rozumí se samo sebou.
Rus Polák Rusko
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 19. ledna. sal Vlastnoručním listem, jenž bude otištěn v zejtřejších úřadních novínách vídeňských, bude Wittkův kabinet po čtyřnedělním úřadování sproštěn nezávidné povinnosti, ve kterou se uvá- zal po odchodu ministerstva Clarova dne 23. prosince m. r. Wittkův kabinet měl přesn předepsanou dráhu, po které došel právě tak daleko, jak mu bylo předem určeno: podepsal se v císařských nařízeních, jimiž na základě 14. vyřízeny »státní nazbytnosti«, totiž přika- zovací zákon jako závěreční kámen vyrovnání rakousko-uherského a zatímný rozpočet. Zatímný kabinet Wittkův odchází neoplakán, ale také nestížen výtkami a nenávistí. V jeho dědictví uvazuje se dnes defini- tivní kabinet Körbrův, v němž vedle samýeh úřadníků bude zasedatř jediný parlamentní mi- nistr, dr. Pietak, jako ministr za Halič. Po le- tech obsazuje se opětně — po dru. Pražákovi po druhé — krajanské ministerstvo za Čečhy. Dr. Ant. Rezek nevstupuje do ministerstva jako důvěrník české delegace, není tedy vázán nijakými sliby a úmluvami se zástupci českého národa, nýbrž uvazuje se v důležitý nový úřad na svou vlastní zodpovědnost. Víme sice, že české krajanské ministerstvo v rukou Rezkových je v dobrých rukou; nieméně obáváme se, že mu v kabinetě Körbrově nebude snad vůbec ani možno prokazovati svému národu tolik dobrých služeb, kolik by mu jich mohl prokázali ve své dosavadní úřadovně v ministerstvě osvěty. Že se v úřad ministerský neuvazuje s radostí, víme; přejeme mu, aby po čhse mohl tento zodpovědný úřad složiti s dobrým svědomím.
Wittkův Clarův doktor Pietak Pražák Antonín Rezek Rezkův Praha Halič
15 article
První povinností kabinetu Körbrova bude jak se všeobecně uznává, způsobiti smír česko- německý. Smír ten dle rozmluvy s drem Žáčkem, pokládá za nevyhnutelný i panovník. Naděje na jeho uskutečnění jsou však skrovné. Na německé levici neni níjaké známky ústup- nosti a věčné poukazování na svatodušní pro- gram a nezbytnost německé státní řeči je přímo posměchem nad smiřovací myšlénkou. Nezdaří-l se pokus smiřovací, naše vina to nebude. To uznává i mnichovský »Vaterland«, jenž ve stati o poměrech českosněmeckých v Rakousku píše: »Císař František Josef chce, aby se národové rakouští smířili sobě k vůli a klvůli státu. Běži jen o to, kteří živlové pracují proti tomuto smíru. Posl. Žáček ukázal nade vši pochybnost jasně, že Čechové by se ihned smířili, kdyby jim byla přiznána rovnoprávnost. Uvážíme-li, že Čechové tvoři v Čecháchdvě třetiny obyvatel- stva, nemůže nikdo rozumný tuto podmínku po- kládati za neskromnou. Je přec samozřejmo, že většina má požívati aspoň tolik práv, jako menšina. Ale právě tomuto samozřejmému staví se na odpor Němci, poněvadž si dorozumění vůbec nepřejí. Nedbá-li tedy někdo vřelého přání císařova, nejsou to Čechové, nýbrž ien Němci. » n al
František Josef Posl Žáček Čecho Němec Rakousko
16 article
Záhřebský »Obzor« soudí, že vnitřní zmatky rakouské nedají se odstraniti jinak, než dů- kladnou změnou systému. »Rokování v dele- ganích — praví »Obz.« — ukázalo, jak jest krise hluboká a jakých radikálných oprav by bylo třeba, aby se krise rozřešila. Ale o re- formách nikdo na ten čas nepomýšli. Je však zásluhou delegačních debat, že se věci jmenují nyní pravým jmenem a že jsou vyvedeny na čistou vodu. Nedorozumění býti už nemůže. Debaty ukázaly, jaká propast děli Němce od Čechů a vůbec od Slovanů. Němci žádají nad- vládu a myslí, že jim k tomu dává právo spolek Rakouska s Německem, spolek, jenž dle jejich mínění má Rakousko učiniti odvislým od Ně- mecka. Čechové stojí na opáčném stanovisku. Dovéde dr. Körber překlenouti tuto propast? Dr. Körber je dobrý úřadník; ale ještě se ne- ukázalo, jaký je státník. Avšak i kdyby byl státníkem, kde je ten státník, jenž by mohl rozřešiti nynější krisi, aniž se dotknuls systému? Takového státníka není. O státnících, kteří by chtěli rozřešiti krisi změnou systému ať vnitřního. ať vnějšího, nechce se ani slyšeti. To jsou obtíže, pro které všechno vázné a které se ne- dají ovládnouti.«
Němec Čecho doktor Körber Rakousko Německo Slovan
17 article
Z Krakova. Obecní zastupitelstvo, sestavující nový volební řád, odvolalo, jak už sděleno telegra- ficky, starší usněsení, jímž se mělo zavésti vše- obecné volební právo při volbách do obec- ního zastupitelstva, a jimž mělo nabýti tohoto práva asi 13.000 dospělých, aspoň rok v obcí pře- bývajících občanů. Ve schůzí dne 18. t. m. na návrh Paškovského starší usnesení odvoláno 28 hlasy proti 17. Sedm členů zastupitelstva vzdato se hlasu neb vyšlo před hlasováním ze zasedací síně. Sezení bylo velmi bouřlivé. Dr. Seinfeld přečetl prohlášení, jímž ostře napadl velkostatkářskou stranu, přičitaje jí vinu Všeho neštěstí, jež stihlo Poláky. Galerie bouř- livě projevovaly souhlas s prohlášením a byly ko- nečně vyprázdněny. Četně shromážděné dělnictvo provolávalo hanbu předsedovi a za zpěvu »Rudého praporu« opouštělo galerii. Potom znova hlasováno o návrhu Rotterově stran všeobecného volebního práva a návrh propadl. Jediný zisk, jehož voličové nabyli novým volebním řádem, záleží v tom, že počet členů obecního zaslupitelstva rozmnožen o čtyři a tato nová místa přířknuta řemeslníkům. Politické zprávy zahraničné. V Praze, 19. ledna. Další zatýkání ve Varšavě. O třetím zatýkání varšavském oznamuji z Lvova krakovským listům Ve Varšavě bylo v sobotu večer zatčeno 30 gymnasistů. Stalo se to v domě v ulici Chmelné, kam se jinoši sešli rokovat, kterak by o prázdninách mohli působiti na ves- nfeký řid ve smyslu cívilisace a osvěty. Po- licie byla zpředu zpravena, že schůze konati s bude. Policisté od rána ulici a dům hlídali. Ji- znp
doktor Seinfeld Polák Rotterův Krakov Praha Varšava Lvov Galerius bouř všeobecný volební práv
18 article
V drobném prodejl: ranní číslo o sobě . . . za vdpslední . . . . na s Ve sllalkéch na venkově ranní čtalo. . . . . . . . odpolední . . . . . . . . Bh Inseraty plati se hotevě napřel. Přečplacení a inssrty přijímá sdminl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam sachárají se téh redhakne tiskárna a vzpsdice „Národnich Listá“ Rukopisy se navracsii.
Inserata Národnich
19 article
noši přes to o 10. hod. večerní se shromáždili. Jak byli pohromadě, policie vnikla do pokojea všecky přítomné zatkla a odvezla na pevnost. Vysvětlení k nynějšímu zatýkání podali jsme z krakovského »Času« při zprávě o za- tčení druhé serie, k němu odkazujeme. Obrenoviči a unie. Zpravodaj »Hon. Bp.« potvrzuje zprávu na- šeho Spectatora, že Milan přemlouvá Alexandra k přijmutí unie, aby mohl získati ruku rakouské princezny. Na to by nastalo těsnější sblížení Srbska s Rakousko-Úherskem a Rakousko by přivolilo, aby Bosna a Hercegovina připojeny byly k Srbsku, začež by Srbsko vstoupilo pod rakouský protektorát. Milan prý už pro svůj plán získal kruhy, blízké ministru Kallayovi. sná ldfint itnnn srp od S amnestii srbským radikálům děje se su- rový švindl. Srbští vládcové jí uživají k tomu, aby udržovali žurnalistiku v napjetí a nutili ji o nich mluvit. Na amnestii nikdo z nich nepo- mýšli a nikdo, kdo má na ně vliv, jim k ní ne- radí. Milan i Alexandr jsou přilis sveřepí, aby se v nich zaševelil lidský cit a hlas svědomí. Řemeslná prolhanošt srbských officiosů jde do těch koneů, že evropské obecenstvo zprávami o amnestií přímo balamuti. Den před pravoslav- ným Novým rokem (13. ledna) telegrafovali, že amnestie bude udělena na Nový rok. Když se tak nestalo, telégrafovali, že král Alexandr chtěl, ale Vladan Dorděvič mu nedal a udělal z amne- stie kabinetní otázku. To je zřejmá nepravda, smyšlená na klamání Rusů. Vladan Dorděvič je robem svých velitelů, je bez srdce a charakteru, ale není hlup. On předvídal, do jakého světla
Obrenovič Milan Alexandr Kallay Dorděvič Rus Srbsko Rakousko Bosna a Hercegovina
20 article
Srbsko nespravedlivými a krutými ortely se po- staví a proto radil už k zastavení vyšetřování a později, když nevinně oběti odsouzeny, opět k amnestii. Milan a Alexandr neuposlechli svého oddaného otroka a neuposlechnou nikoho, proto že muka nevinných dělají jim potěšení a pří- jemně je dráždí. Vždyť to Alexandr za pobytu ve Vídní výslovně řekl redakťoru »Neue Freie Presse« ! Řekl mu, že dá milost, až se udá, spro- stým zločincům, ale nikoli radikálům. Ano, vin- nikům dá amneslii, ale nikoli nevinným, právě proto jí nedě, že jsou nevinni a že je mu to známo, Rusové amnestii čekali. Zklamání jejich dává výraz »Poccis«.
Milan Alexandr Rus Srbsko Vídeň Neue Frei Presse Poccis
21 article
Záhubný vliv Milanův na Alexandra opět zvítězil, amnestie darována nebyla. A znova ne- sťastné Srbsko podpadlo pode jho pařížského karbaníka. Čím a jak Milan podčiňuje svěmu zkáznému vlivu Alexandra, o tom svým časem povědí dějiny. Ale není pochybnosti, že další politické trvání Srbska nomůže býti považováno ani dost málo za zabezpečené, dokud tam bude pobývati Milan Obrenovič. Takovému stavu musí být učiněn konec, neboť je nebezpečen nejen všem nešťastným poddaným krále Alexandra“ nýbrž i míru na Balkánském poloostrově. Necht je srbský národ sebe trpělivější: v konci konců bude dohnán k revoluci proti barbarské mila- novštině. A povstání v Srbsku bude hranicí, je- jíž jiskry rozsypou se po všem Balkánském polo- ostrově. Pravda, pozornost starší sestry Srbska, Ruska, je pohlcena nyní světovou politikou, ale naše vlast je dosti silna, aby kategoricky pro- hlásilo to, co mu diktuje cit humannosti a ty ohromné zájmy, které Rusko má na blízkém Východě. A slovo Ruska je mocné slovo a vý- sledky jeho bývají ohromné. Milan Obrenovič musí ze Srbska! Rusko osvobodilo Srbsko o věkového jha musulmanského. Což je má nechat úpět pode jhem Milanovým, jenž je stvůrou ne- přátel Slovanstva a Ruska zvlást?
Milanův Alexandr Milan Obrenovič Milanová Srbsko Rusko blízký východ
22 article
Nedal amnestie. šbn
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Schůze akademie. (Psáno pro »Nár. Listy«.) V Paříži, v lednu. Bývá to z pravidla jedna z nejčelnějšíeh premiér roku, zejména je-li okázalost její zvý- šena, jako v tomto případě, osobnosti toho, jenž má býti přijat. Proto také již tři neděle přede dnem usta noveným ku přijetí nového člena akademie cti- hodný pan Pingard, tajemník akademie (ale ni- koliv »nesmrtelný« abyste se nemýlili), jest za- hrnován dopisy a návštěvami, stejně parfumo- vanými, vesměs se žádostmi o nějaké místečko, třeba jen pouhé sedátko, jen aby majitelk mohla říci v saloně, že byla také přítomna schůzi v akademii. Šťastný pan Pingard, jenž v určitých lhůtách stává se takto předmětem nejlichotivější pozornosti nejčelnějších dam pa- řižských a rovněž jako král minulých dob vídl kolem sebe hotový dvůr hezkých a příjemných osůbek ! Ovšem dlužno připomenouti, že tato úloha mívá mnohdy obtížné povinnosti a nepřijemné povinnosti. »Kdo chce uspokojit všechny, ne- uspokojí nikoho«, praví přísloví. A jest vůbec známo, jaké požadavky dovede činiti krásná žena, bezpečná svým půvabem, chce stůj co stůj nějaké privilegované místo, odkud může dobře viděti, ale zejména býti dobře víděna, což jest pro ni ještě důležitější. A poněvadž všechny krásné ženy »celé Pařiže« tu dotírají a všechny okázale projevují tytéž požadavky, můžete si pomyslit, že neni to úkol nikterak snadný pro toho, kdo nechce pozbýt jejich přízně a nerad by, aby se na ného mračily. Avšak tajemník akademie jest obratný muž a aniž napsal jako pan Paul Bourget subtilní díla o základech psychologie ženy, přece je dosti důkladně prostudoval. Jest ovšem pravda, že mohl již nabýti ja
Pingard Bourget Paříž
24 article
kýchsi zkušeností ve svém choulostivém úřadě, když již po třicetpět jar a rovněž tolik zim zastává úřad tajemníka, Ba i když jej na- stoupil, stal se toliko následníkem svého otce jenž úřad ten zastával již po dobu skorem stejnou. Tak tedy etihodný pan Pingard měl výhodu dlouholeté tradice ve své rodině, kdež se od dětství připravoval na tajemníka aka- demie, jako soudcové staré Francie, již pochá- zejíce z dávné řady soudních úřadníků, měli takřka již od kolébky vědomí budoucího svého úkolu a jednou dospěvše věku jinošského, use- dali na křeslo otcovské. Také p. Pingard má úřad svůj takřk v krvi a zná veškery jeho podrobnosti. Veřejná schůze akademie, toť jeho bojiště, neboť ze- jmena zde dovede přivést ku platnosti svoje vlastnosti taktika a diplomata. Měli byste jej vidět v těchto dnech, kterak všude se ohliz svým pátravým zrakem, jak řádný generál. zdali učiněno vše k dosažení vílězství, umístiv pak svoji drobnou postavu, již vzpřímuje jsa si vědom své důležitosti toho dne, v polo kruhové zasedaci sini.
Pingard Francie
25 article
Ostatně nemá mnoho času nazbyt, nebot tu blíží se proud elegantních návštěvnic. A pan Pingard pln ochoty je vítá, líbá některé urozené ručky v rukavičkách jako ve slavném stoleti osmnáctém. Všechna šlechta Francie je tu za- stoupena. Jest to takřka její den, neboť tu markýz přijímá hraběte do vzácného shro- máždění; předměstí Saint Germain poznává tu svoje příslušníky. »Tudy, paní hraběnko, jsem šťasten, že vám mohu nabídnouti znamenité místo. Váš sluha, paní markýzo, jak se vám libí tato dvě sedadla, anebo měla byste raději balkon? Byla byste právě proti panu řediteli a pod přímou ochranou slavného kardinála Riche- lieua, jehož socha jest právě naproti.« Takto šeptá příjemně lichotivý hlas p. Pingarda, zatím co svým čiperným, drobnýmo skrokem spěchá vstříc některé nové vynikající návštěvnici. Někdy, ale zřídka, mají mužští podíl na vlídné pozornosti pana tajemníka, jenž ráčí, vzit na sebe úkol, umistit je. Dlužno doložit, že tito
Pingard Riche Francie Saint Germain
26 article
nečetní privilegovaní náležejí ke šťastným a mocným dne. Pan Pingard má pověrčivou úctu k titulům a autoritě. Jest hierarchický celou svou podstatou. Chtěli byste se na něho horšit pro tuto slabůstku? Zatím čím více čas postupuje, tím víces čelo tajemníkovo zachmuřuje a starostlivě svra- šťuje. Neboť proud příchozích vzrůstá neustále. kdežto vůčihledě počtu dobrých míst, těch, kde lze býti dobře viděnu, ubývá. Avšak pravil jsem již, že p. Pingard jes muž obratný a že právě v těchto obtížných okolnostech září především jeho organisátorský genius. Pronikavé oko jeho pátrá v řadách hez- kých toilett, jež zálibně rozkládají svůj přepych, objeví nějaký koutek tu, nějaký tam a rozto milým posuňkem, omluvným zamžouráním uti- šuje mručení, vznikající již v tomto sobeckém kroužku a na konec se mu podaří vždycky umistit krásné dámy, jež se vznešenými posuňky oddávají se vlídné jeho ochraně. A ostatně p. Pingard, jako řádný generál, má svoje »zálohy«, jich se dovolává toliko v poslední chvíli a k rozhodné ráně. Jest to hotový pluk laviček, vysokých taburelů z dáv- ných dob, jež na povel svého představeného vynášejí sluhové institutu ze skrytého arsenálu a rozestavují v kratší chvili, než třeba, abych to napsal, na stupních tribuny a ve vyhraženém polokruhu pod tribunou kanceláře. A než se kdo nadál, všechna tato místa před chvílí prázdná, obsazena věncem krásných dam, jež tvoří pod vysokými slavnostními křesly panstva akademiků nejpěknější kvělnatý záhon, sle jaký si možno představit.
Pingard
27 article
Avšak ustanovená hodina, jedna hodina s poledne, odbila na starém orloji zasedaci sině. S onou přesností, jež jest zdvořilostí králův akademie, kdež se zachovávají staré tradice vcházeji členové kanceláře, následováni záhy novým členem, jenž jest provázen oběma svými kmotry, pány Victorienem Sarďouem a Francois Coppčem. Krátký šumot hovoru, slavní akademikov ubírají se kyapně na svá místa a lidé dobře zpravení šeptají jejich jmena dosti hlasitě, aby se dalo předpokládat, že je znají, kvapný ruch příslušníků vznešené společnosti, již vyměňují mezi sebou znamení, že se poznávají, pak na- stěvá opěť ticho, jako v dobré společnosti. Zatim pan Henri Lavedan povstal, aby s ujal slova. Řečník dobyl si na prvý ráz sym- patil svého obecenstva. Především jest dosu velmi mlád, vlastnost to, jež povždy má pří- znivý vliv na ženské posluchačstvo. A pak svým hlasem, zvučným, melodiekým, schválně záludným rozezvučel se na památku Henria Meilhaca hotovou dithyrambou na počesť žen. Ukazuje tak pěkně a tak dokonale způsob, kterak jeho předchůdce miloval ženy, »žinkye fórové baronky d'Ange, avšak nejsou liž ženy shovívavý k těmto drobným pokleskům těch, kdož povždy a v pravdě milovali jejich po hlaví?
Victorien Sarďou Francois Coppč Lavedan Ange
28 article
Zkrátka, načrtl obraz tak svůdný a tak poetický onoho konce druhého císařství, kdež dle vlastního jeho výroku, lépe než kdykoli pře tím znali příjemnost života. A tento obraz, při němž se zadumala nejedna mladá a hezká po- sluchačka, vzbudil velmi něžně vzpomínkyu starých šlechtičen a starých pánů s bílými ka- mašemi, roztroušených mezí posluchači. A vše to protkáno duchaplnými průpovídkami, nejjem- nějšími a nejbřitšími, jakož se dalo očekávat od autora prací jako »Prince d'Aurec« a »Leurs beaux Dimanches«, jež vyvolávají po- tlesk i u těch, jichž se některé z těchto výpadů eoli omaindl nemile dotýkají. Nově ticho, záhy přerušené; pan markýz Costa de Beauregard, ředitel akademie, počlná svoji odpověď novému akademiku. Hned při prvních slovech, podle hlubokého a skorem přisného tónu citite, že ovzduší obřadu pojednou se změnilo a že protiva mezi oběma řečníky objeví se patrněji v průběhu řeči. eoil Pan de Beaurégard vytýká svému mladému kollegovi, že se směje při každé příležitostia příliš mnohým věcem; zdá se, že chce po svém způsobu použíti známou kletbu evangelia
Costa Beauregard Princ d ' Aurec
29 article
»Běda vám, kdož se smějete, neboť budete pla- kati.« Mimo to vytýká jeho smíchu, že nezní upřímně, nýbrž že chová v sobě příliš mnoho sklamání a trpkosti. Zejmena nemůže pan de Beauregard prominouti p. Lavedanovi, že ubi v sobě »hodné děťátko monsignora Dupanloupa«, totiž, že napsal řadu kusů, jichž hlavní zá- sluhou zajisté není cudnost, jakož i, že příliš často uváděl na jevišti v posměch osobnosti se šlechtickými tituly. A byl to výjev velmi zajímavý a jako by neočekávaný doplněk ke »Dvojí šlechtě«, když markýz de Beauregard vytýkal dosti přikře hra- běti de Lavedan, že zapomenul na svůj původ a svojí kousavou ironií poskytl příliš mocných zbraní sloupencům »druhé šlechty«. Přece však, jako vše v akademii, i výtky, mají způsob umírněný a takřka otcovský, přísný ředitel ku konci přál svému mladému kollegovi především, aby se stal hodně starým (čemuž on zajísté bude hledět vyhověti co možná nejpo- zději) a aby slyšel pronésti o sobě, jako kdysi vévoda de la Rochefoucauld: »Znělky jeho mládí vrátily se mu v jeho maximách.« — To byla závěrečná pointa. Zvolna, jakoby nerado, obecenstvo opouštělo měkká svoje se- dadla, kdež po několik hodin bylo kolébáno akademickou výmluvností.
Beauregard Lavedan Rochefoucauld
30 article
Teď přeneslo se divadlo do nádvoří Insti- tutu. Utvořily se skupiny a než přijedou eky- páže, vyměňují si krásné paničky svoje dojmy ze schůze, »co ducha má ten Lavedan« anebo: »Sledovala jste výraz jeho tváře, zatím co mu Beauregard tak pěkně vycinkal? . . « Pak objeví se ve skupinách nějaký akade- mik ze vznešeného světa, šťasten, že je oslovo- ván na své cestě »drahý mistře«, anebo, že se mu dostává přátelských výčitek některé mar- kýzky, že na posledním jejím večírku chyběl. Avšak třeba odejíti. Vážné zaměstnání volá dámy na jiné pole činnosti. A rozcházejí se bez velké litosti, dávají si dostaveníčko ke příšti novince, přijetí pana Deschanela, jenž jest rov- něž mladý, a jež bude konáno ještě během
Beauregard Deschanel
31 article M. W oltt
M. W oltt ledna.
M W oltt