ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 fae69070-7af6-11dc-b972-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 15 celkem · entity: person 39, place 31, org 4, work 1
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 358 ze dne 30 prosince 1905.
2 article Různé zprávy
Různé zprávy Stávka gymnasistů v Římě. Italie jest a zůstane klassickou zemí také — stu- dentských stávek. Před léty rozbíjeli universitáni v posluchárnách okna, svítilny a kalamáře jen proto aby svým přátelům, kteří u zkoušek propadli, vydo- byli mimořádných terminů k opětným zkouškám. Z dnešních časů napodobili je gymnasisté a žaci z re- álek a prohlásili se vesměs solidárními pro zahájení stávky. Ale neděje se to jen v městě na tradice tak bo- batém, ve věčném Římě, v němž se tvrdí, že se vše. co se už jinde na světě stalo, uvnitř jeho zdí dávno odehrálo. Turin, Bercelli, Casala, Monferrato, Car- magnola, Pavia, Verone. Benátky, Janov, Piacenza, Pisa, Lucca, Ascali, Terramo, Neapole, Galatina, Messina, Gi genti — atd. atd. celkem nejméně sto itaských měst bylo v nedávných dobách jevištěm výbušných látek v rozpálených hlavičkách 9—18letých mladíčků, sestoupivších se v tábor nespokojenců a konajících úrady v dělnických budovách a v divadel- ních domech. A co na věci nej ajímavějším, že ne- jen učitelé nýbrž i rodiče byli vůči mládeži na- prosto bezmocnými . .. Jest věrn s podivením, že se myšlenka stávky n veškerých středních ústavech rozštřiti mobla za krátkou dobu po celém poloostrově. Zdá se věru, že mladá generace rozumí lépe otázce solidarity, nežli páni rodičové a slavné úřady.
Casal Monferrato Galatin Řím Turin Bercelli Pavia Benátky Janov Piacenza Pisa Lucca Ascat Neapol Messina Terramo
3 article
Anonymní depeše nebo dopisy, opatřené podpisy anonymních komitétů lítají z města do města a vybí- zejí ke sjednocenosti a k odporu. Touha, aby někdo hrál úlohu ve vlnobití veřejného života, byvá zvlaště mladým lidem lákavou. Tisk rozepisuje seo situaci, rozšlapává ji sladká vůně, v jejíž parách se mladíci objevují trpiteli a mučedníky za věc svatou a spravedlivou, naplňuje ovzduší. Čeho se mladá italská krev jednáním domáhá, spočítati lze na prstech jedné ruky. Mladí pánové hodlají si školu proměniti v pravý ráj. Na prvém místě žadají odstraněni maturitních zkoušek a všeobecné zrušení zkoušek čtvrtletních. Solidarita posiluje, což už zřejmo je z tonu, jakého používají při svém jednání. Gymnasiální pro fessor Francesco Orestaro podavá o tom zajímavé uká ky v »Tribuně«, kdež uveřejňuje vyňatky něko- lika depeší, stávkujícími zaslaných k rukam ministra osvělv. „V místnostech divadelní budovy shromážděn gymnasisté a realisté z Verony žadají Vás o nepro- dlenou odpověď do dvou dnů, bude li jich požadav- kům vyhovéno čili nic, jinak setrvají plně na zaha- jene stávce.« Anebo: »Studující janovští očekávají. že ministerstvo neprodleně zavede požadované na pravy ve školním vyučování, jinak nezačne nikdo z stavkojících navšlěvovat přednášky.« V jednotlivých městech mají schůzky student. stva zvlaštní raz proto, že jim přílomen bývá říšský poslanec volebního okresu »il deputato della ca- mera.« V Consenze promluvil po řeči předsedy student- ské schůze politický zastupce národa i napomenu žactvo k pořadku a vyzýval je smirně, aby znova za- čalo navštevovat školní vyučovaní . .
Francesco Orestaro Verona deputato della ca
4 article
To účinko- valo . . . Hoši sáhli opět po knížkách, opatřených názvem »Cornelius Nepos«, jakož i po svých logarit- mech a učili se dále — — Kdyby si v Italii do rukou pracovala domác- nosť se školou, byli by tam tragikomické udá osti vylíčeného rázu naprosto nemožnými. Avšak italský žák mimo školní budovu není více podroben discipli nární moci učitelově. Dle zásad paedagogických za chází se se žactvem středních škol mimo školní hodiny jako s domněle cizími lidmi . . . Italským ro- dičům jest dobře známo, že jsou vůči vlastním syn- kům, střední školu navštěvujícím, slabými, což právě jest jen na neprospěch mladíčků. Možno tvrditi v tom směru, že všechen italský lid trpí odedávna nedostat- kem discipliny, jak o tom pěli již Dante a po něm Goethe. = Zemrou na popravišti. Soudce nejvyššího soudu státního v Illinoisu Garretson pronesl roz- sudek smrti nad Antoniettou Tollovou, která bude popravena 12. ledna mezi 8. hod. ráno a 12. v pole- dne, pakliže ovšem appellační soud do té doby jinak ne rozhodne. V témže čase ustanovil soudce den pro popravu Jerry Rosa, který společně s ženou jme novanou usvědčen byl z vraždy asi před dvěma roky, jimž však oběma dopřáno bylo odložení popravy app-llem k vyšším soudům. Když oba vězňové při vedeni byli před soudce Garretsona, shromažděn byl v soudní síni velký zástup mužů a žen. Paní Tol- lová nevykazovala nejmenší známky sklíčenosti, když došlo k opětnému pronesení rozsudku. Rozhlédla se spěšně po síni, jako by pátrala po známých tvářích Pak uklonila se malé skupině — třem ženám a svému manželu — sedícímu v pozadí jizby. Všichni čtyři plakali. Italský tlumočník sdělil odsouzené smysl slov soudcových. Ona pak žádala za dovolení, aby mohla na svou obranu pronésti několik slov, ale bylo jí řečeno, že žádosti té nemůže býti vyhověno.
Cornelius Nepos Dante Goethe Antonietta Tollův Rosa Garretson Illinois Tolo
5 article
Potom odvedena do ženského oddělení, kde v blízké kobě dlí Anna Valentinova, jejíž případ se projed- nává u spolkového soudu ve Washingtoně. Odsou- zená odchazela ze soudní síně pevným krokem, ja- kým do ni vešta, ale obličej její byl značně bledší. Zločin ženy té zanaluje tajemství. Zabila Josefa Sontu, blízkého souseda v Kingslandu. Sonta seděl v Tollově přibytku, když žena vratila se z navštěvy od paní Sontové. Prošla jizbou do ložnice, z které téměř okamžitě se vratila s revolverem a beze slova vypalila tři rany Sontovi do hlavy. Sonta zemřel v lenošce. S jedné strany se tvrdí, že odsouzená která jest velice slična žena, chtěla před soudem pronésti na svou obranu důvody, které ke vraždě j přimely. Soud jak podotknuto, k tomu nesvolil. Dů vody ony v krátkosti prý jsou tyto: Sonta, který byl zámožný člověk, půjčil Tollovým peníze a když zminila se mu Tollova, že neví, jak mu je budou moci splatit, dal jí na jevo, že na peníze úplně za- pomene, věnuje li mu Toliová svou lásku. Navrhy jeho Tollová odm'tla. Sonta však nedal se odstrašit a vyčíhav si příhodný okamžik, navštěvoval Tollovou a při jedné příležitosti chtěl ji přepadnouti. Napa- dená se mu ubránila, ale zároveň uzrál v ní plán. že čest svou hajiti bude s revolverem v ruce. Jes matkou dvou dítek. = rtotna zcóna při popravě. Marie Rogersová kteráž odsouzena byla pro vraždu svého manžela a jejíž peprava provedena byla ve Vermontu, měla
Valentinův Josef Sont Tollův Sontová Rogersová Washington Kingsland Napa Vermont
6 article
poslední chvíle života pod šibenicí v pravém smyslu slova příšerné a divadlo, jež poprava tato četným zá- stupům skýtala, bylo jedním z nejšerednějších z po- slední doby. Jakmile kandidátce smrti odňato bylo stupátko, na němž stála, zjistilo se, že motouz kolem hrtanu jí obtočený jest příliš dlouhým. Neboť po odstranění stupátka dotýkala se odsouzená země no- hami. Následkem toho natáhli oba katovi pomocníci provaz vší silou, až se kolem krku kandidátky smrti úplně zadrhl, načež teprve po dlouhé chvíli nastalo odloučení se ducha od těla. Procedura tato vzbudila nejtrapnější dojem ve veřejnosti a v novinách obje- vilo se prohlášení, že ve Vermontu nesmí zas tak brzy žádná poprava býti konána. Zločin, pro kterýž Rogersová odsouzena byla k trestu smrti provazem, týkal se zavraždění jejího manžela v den 13. srpna 1902. Odsouzená byla toho času teprve 19 roků stará. Po delší dobu žila se svým chotěm rozvedena i pojala v té době plán, že pojme za manžela mladého muže Morice Knappa, s nímž si před krátkou dobou učinila známost. Dne 13. srpna 1902 přišel její dosavadní muž Rogers do Benningtonu a navštívil ji v bytě. Smluvila s ním důvěrnou schůzku ještě téhož večera v blízkém městském lesíku. Rogers objevil se v danou chvíli na dostaveníčku, a zatím, co jej žena jeho líbala, spoutala mu žertem ruce; jakmile se stal bezbranným uspala jej chloroformem. Když pak o sobě nevěděl, odnesla Rogersová svého spícího muže k blízké řece a vrhla jej do hučících proudů... Druhého dne byla m. tvola nalezena a čin přišel na jevo . .. = Nebezpečný nacient. Do pruských Kaldenkir- chenů u Düsseldorfu přibyl předevčírem cestující, sti- žený leprou a dal se oholiti u místního holiče. Jak- mile o tom úřady zvěděly, kázaly nebezpečného paci- enta dopraviti do isolační nemocnice.
Rogersová Knapp Rogers Vermont Bennington Kaldenkir Düsseldorf
7 article Dary a příspěvky.
Dary a příspěvky. Složeno u pokladny
8 article
„Narodnich Listů-
9 article Ústřední Matici školska.
Ústřední Matici školska. Král. Vinohrady. Denní hosté v hostinci p. Čihaře »u Riegra« vánoční dar . . . K Praha. Učitelský sbor chlapecké školy u sv. Petra k uctění památky zesnulého ře- ditele dívčí školy u sv. Františka p. Jos. Turka . . . . Z Ruska. Pan Josef Šimek. . . . . .. Praha Žižkov. Pokuta venkovanky za to, že prodavata falšované máslo a při podvodu byla přistižena Stěžery u Král. Hradce. Pan Alois Styblík místo věnce zesnulému bratrovi v Pro- seči Chvalkovice v Čechách. Společnost »u Pos- narů« shromaždena ane 26. t. m. . . . Králové Městec. Při uvítání milého hosta p. Jambora věnoval stolní kroužek v ho- stinci p. Herverta . . . . . . . Praha. »Český hadankář«, jediný samostatný časopis českých hádankařů odvádí z tur- naje, pořádaného ve prospěch »Matice« Úhrnem. K 83 06
Král Čihař Riegr Petro František p Jos Turek Šimek Styblík Jambor Hervert Praha Rusko Praha Žižkov Stěžery Hradec Čechy Městec seč Chvalkovice u Posa Matica
10 title
K tomu z č. 353. odp. z 23 pros. 1905 K 602.457 30
11 article
V celku odevzdano K 602.540 36
12 article
Petr letěl jako štván do jídelny, ale matky tam ne- bylo, byla ve svém pokoji... V minutě octl se tam mladý muž za ní. — Pojďte honem, vyrazil ze sebe ve své úzkosti, otec vás volá. Zachvěla se při nenadálém vstupu syna svého, ale rovnala dále šatstvo ve skřini a ptala se s líčeným klidem: — Co mi chce? Zajisté obávala se výčitek k vůli Antonínovi. Tento zdánlivý klid byl v takovém odporu s úzkostí, jakou se Petrovi chvělo srdce, že vzplanul hněvem a řekl prudce: — Tatínek má záchvat... následkem toho vý- jevu... Skrýval jsem, jak jen jsem mohl skutky Antoní- novy, ale dnes to přece prasklo... Uvidíte toho ná- sledky . .. Paní Florentová opřela se o židli, chvěla se na ce- lém těle, ale hned se zase vzpružila s veškerým úsilím své vůle a vzavši s krbu lahvičku, rychle vyšla kolem syna ze dveří. Ale když stoupala na první schod, obrá- tila k němu zrůzněný svůj obličej s horečně planoucíma očima a vypravila ze sebe bolestně: — A kdo by se ho zastal na světě, kdyby se i matka od něho odvrátila?
Petr Antonín Petro Antonit Florentová
13 title
Potom rychle seběhla se schodů, aniž se více ohlédla.
14 article
Ani rozčilení ani starost žádnou! řekl doktor, povolaný ještě téhož dne k nemocnému. Proč u všech dasů se rozčilujete něčím nyní, když tu máte takového
15 article
jeho matka nemá jiné starosti, než jak by podporoval lenost Antoninovu a poskytovala mu prostředky k hýři- vému životu... Všecka její láska patří jemu, jako vždy... A pro mladšího nemá nic, než uzavřenost plnou nedůvěry... K čemu se tolik namahá?... Vždyť i okol- nosti spikly se proti němu, jeho zápas je marný... Nej- kratší bude se vzdát a zhynout, život jeho beztoho takto pro něj nemá ceny . .. Dnes ráno zdálo se mu, že i zde by mu mohlo vykvésti trochu spokojenosti a štěstí, byla to lež... ten den, který tak pěkně začínal, choval pro něj jenom zkla- mání, ztrátu a hořkost . .. Ani nevěda jak, octl se na návrší skoro za městem, odtud naskytla se mu půvabná vyhlídka: s jedné strany město malebně neurovnané a s druhé zahrady a vinice, táhnoucí se až k řece; den byl jasný a zvláštní přísvit ležel nad celou krajinou. Při pohledu na řeku vzpomněl Petr na Bilý Mlýn, který snad bude příčinou zkázy jich všech. A pojednou připomněl si otce — jak ten snese tyto pobuřující zprávy při své nebezpečné churavosti? Petra se zmocnila úzkost při tom pomyšlení a rázem za- plašila všecky osobní pocity. Rychle vrátil se do hotelu, dal zapřáhnouti a hned vyjel na cestu k domovu. Pře- mýšlel úsilovně, jak by zmírnil smutné zprávy, kterých nemohl před otcem skrýti, na které ho musel připraviti ihned, aby se k němu snad nedostaly nějak nepřed- vídaně. Vyjížděl již z města, když ho volání jeho jména vyrušilo z neutěšených myšlenek. Célina běžela k němu a za ní přicházela jeho matka. Petr zastavil. V Bnlém Mn-
Antoninův Petr Bilá Petro Céline Bnlý Mn