1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 358 ze dne 30 prosince 1905.
2
article
Různé zprávy
Různé zprávy
Stávka gymnasistů v Římě.
Italie jest a zůstane klassickou zemí také — stu-
dentských stávek. Před léty rozbíjeli universitáni
v posluchárnách okna, svítilny a kalamáře jen proto
aby svým přátelům, kteří u zkoušek propadli, vydo-
byli mimořádných terminů k opětným zkouškám. Z
dnešních časů napodobili je gymnasisté a žaci z re-
álek a prohlásili se vesměs solidárními pro zahájení
stávky.
Ale neděje se to jen v městě na tradice tak bo-
batém, ve věčném Římě, v němž se tvrdí, že se vše.
co se už jinde na světě stalo, uvnitř jeho zdí dávno
odehrálo. Turin, Bercelli, Casala, Monferrato, Car-
magnola, Pavia, Verone. Benátky, Janov, Piacenza,
Pisa, Lucca, Ascali, Terramo, Neapole, Galatina,
Messina, Gi genti — atd. atd. celkem nejméně sto
itaských měst bylo v nedávných dobách jevištěm
výbušných látek v rozpálených hlavičkách 9—18letých
mladíčků, sestoupivších se v tábor nespokojenců a
konajících úrady v dělnických budovách a v divadel-
ních domech. A co na věci nej ajímavějším, že ne-
jen učitelé nýbrž i rodiče byli vůči mládeži na-
prosto bezmocnými . ..
Jest věrn s podivením, že se myšlenka stávky n
veškerých středních ústavech rozštřiti mobla za
krátkou dobu po celém poloostrově. Zdá se věru, že
mladá generace rozumí lépe otázce solidarity, nežli
páni rodičové a slavné úřady.
Casal
Monferrato
Galatin
Řím
Turin
Bercelli
Pavia
Benátky
Janov
Piacenza
Pisa
Lucca
Ascat
Neapol
Messina
Terramo
3
article
Anonymní depeše nebo dopisy, opatřené podpisy
anonymních komitétů lítají z města do města a vybí-
zejí ke sjednocenosti a k odporu. Touha, aby někdo
hrál úlohu ve vlnobití veřejného života, byvá
zvlaště mladým lidem lákavou. Tisk rozepisuje seo
situaci, rozšlapává ji sladká vůně, v jejíž parách se
mladíci objevují trpiteli a mučedníky za věc svatou
a spravedlivou, naplňuje ovzduší.
Čeho se mladá italská krev jednáním domáhá,
spočítati lze na prstech jedné ruky. Mladí pánové
hodlají si školu proměniti v pravý ráj. Na prvém místě
žadají odstraněni maturitních zkoušek a všeobecné
zrušení zkoušek čtvrtletních.
Solidarita posiluje, což už zřejmo je z tonu,
jakého používají při svém jednání. Gymnasiální pro
fessor Francesco Orestaro podavá o tom zajímavé
uká ky v »Tribuně«, kdež uveřejňuje vyňatky něko-
lika depeší, stávkujícími zaslaných k rukam ministra
osvělv.
„V místnostech divadelní budovy shromážděn
gymnasisté a realisté z Verony žadají Vás o nepro-
dlenou odpověď do dvou dnů, bude li jich požadav-
kům vyhovéno čili nic, jinak setrvají plně na zaha-
jene stávce.« Anebo: »Studující janovští očekávají.
že ministerstvo neprodleně zavede požadované na
pravy ve školním vyučování, jinak nezačne nikdo z
stavkojících navšlěvovat přednášky.«
V jednotlivých městech mají schůzky student.
stva zvlaštní raz proto, že jim přílomen bývá říšský
poslanec volebního okresu »il deputato della ca-
mera.«
V Consenze promluvil po řeči předsedy student-
ské schůze politický zastupce národa i napomenu
žactvo k pořadku a vyzýval je smirně, aby znova za-
čalo navštevovat školní vyučovaní . .
Francesco Orestaro
Verona
deputato della ca
4
article
To účinko-
valo . . . Hoši sáhli opět po knížkách, opatřených
názvem »Cornelius Nepos«, jakož i po svých logarit-
mech a učili se dále — —
Kdyby si v Italii do rukou pracovala domác-
nosť se školou, byli by tam tragikomické udá osti
vylíčeného rázu naprosto nemožnými. Avšak italský
žák mimo školní budovu není více podroben discipli
nární moci učitelově. Dle zásad paedagogických za
chází se se žactvem středních škol mimo školní
hodiny jako s domněle cizími lidmi . . . Italským ro-
dičům jest dobře známo, že jsou vůči vlastním syn-
kům, střední školu navštěvujícím, slabými, což právě
jest jen na neprospěch mladíčků. Možno tvrditi v tom
směru, že všechen italský lid trpí odedávna nedostat-
kem discipliny, jak o tom pěli již Dante a po něm
Goethe.
= Zemrou na popravišti. Soudce nejvyššího
soudu státního v Illinoisu Garretson pronesl roz-
sudek smrti nad Antoniettou Tollovou, která bude
popravena 12. ledna mezi 8. hod. ráno a 12. v pole-
dne, pakliže ovšem appellační soud do té doby jinak ne
rozhodne. V témže čase ustanovil soudce den pro
popravu Jerry Rosa, který společně s ženou jme
novanou usvědčen byl z vraždy asi před dvěma roky,
jimž však oběma dopřáno bylo odložení popravy
app-llem k vyšším soudům. Když oba vězňové při
vedeni byli před soudce Garretsona, shromažděn byl
v soudní síni velký zástup mužů a žen. Paní Tol-
lová nevykazovala nejmenší známky sklíčenosti, když
došlo k opětnému pronesení rozsudku. Rozhlédla se
spěšně po síni, jako by pátrala po známých tvářích
Pak uklonila se malé skupině — třem ženám a svému
manželu — sedícímu v pozadí jizby. Všichni čtyři
plakali. Italský tlumočník sdělil odsouzené smysl
slov soudcových. Ona pak žádala za dovolení, aby
mohla na svou obranu pronésti několik slov, ale
bylo jí řečeno, že žádosti té nemůže býti vyhověno.
Cornelius Nepos
Dante
Goethe
Antonietta Tollův
Rosa
Garretson
Illinois
Tolo
5
article
Potom odvedena do ženského oddělení, kde v blízké
kobě dlí Anna Valentinova, jejíž případ se projed-
nává u spolkového soudu ve Washingtoně. Odsou-
zená odchazela ze soudní síně pevným krokem, ja-
kým do ni vešta, ale obličej její byl značně bledší.
Zločin ženy té zanaluje tajemství. Zabila Josefa
Sontu, blízkého souseda v Kingslandu. Sonta seděl
v Tollově přibytku, když žena vratila se z navštěvy
od paní Sontové. Prošla jizbou do ložnice, z které
téměř okamžitě se vratila s revolverem a beze slova
vypalila tři rany Sontovi do hlavy. Sonta zemřel
v lenošce. S jedné strany se tvrdí, že odsouzená
která jest velice slična žena, chtěla před soudem
pronésti na svou obranu důvody, které ke vraždě j
přimely. Soud jak podotknuto, k tomu nesvolil. Dů
vody ony v krátkosti prý jsou tyto: Sonta, který
byl zámožný člověk, půjčil Tollovým peníze a když
zminila se mu Tollova, že neví, jak mu je budou
moci splatit, dal jí na jevo, že na peníze úplně za-
pomene, věnuje li mu Toliová svou lásku. Navrhy
jeho Tollová odm'tla. Sonta však nedal se odstrašit
a vyčíhav si příhodný okamžik, navštěvoval Tollovou
a při jedné příležitosti chtěl ji přepadnouti. Napa-
dená se mu ubránila, ale zároveň uzrál v ní plán.
že čest svou hajiti bude s revolverem v ruce. Jes
matkou dvou dítek.
= rtotna zcóna při popravě. Marie Rogersová
kteráž odsouzena byla pro vraždu svého manžela a
jejíž peprava provedena byla ve Vermontu, měla
Valentinův
Josef Sont
Tollův
Sontová
Rogersová
Washington
Kingsland
Napa
Vermont
6
article
poslední chvíle života pod šibenicí v pravém smyslu
slova příšerné a divadlo, jež poprava tato četným zá-
stupům skýtala, bylo jedním z nejšerednějších z po-
slední doby. Jakmile kandidátce smrti odňato bylo
stupátko, na němž stála, zjistilo se, že motouz kolem
hrtanu jí obtočený jest příliš dlouhým. Neboť po
odstranění stupátka dotýkala se odsouzená země no-
hami. Následkem toho natáhli oba katovi pomocníci
provaz vší silou, až se kolem krku kandidátky smrti
úplně zadrhl, načež teprve po dlouhé chvíli nastalo
odloučení se ducha od těla. Procedura tato vzbudila
nejtrapnější dojem ve veřejnosti a v novinách obje-
vilo se prohlášení, že ve Vermontu nesmí zas tak
brzy žádná poprava býti konána. Zločin, pro kterýž
Rogersová odsouzena byla k trestu smrti provazem,
týkal se zavraždění jejího manžela v den 13. srpna
1902. Odsouzená byla toho času teprve 19 roků stará.
Po delší dobu žila se svým chotěm rozvedena i pojala
v té době plán, že pojme za manžela mladého muže
Morice Knappa, s nímž si před krátkou dobou učinila
známost. Dne 13. srpna 1902 přišel její dosavadní muž
Rogers do Benningtonu a navštívil ji v bytě. Smluvila
s ním důvěrnou schůzku ještě téhož večera v blízkém
městském lesíku. Rogers objevil se v danou chvíli na
dostaveníčku, a zatím, co jej žena jeho líbala, spoutala
mu žertem ruce; jakmile se stal bezbranným uspala
jej chloroformem. Když pak o sobě nevěděl, odnesla
Rogersová svého spícího muže k blízké řece a vrhla
jej do hučících proudů... Druhého dne byla m. tvola
nalezena a čin přišel na jevo . ..
= Nebezpečný nacient. Do pruských Kaldenkir-
chenů u Düsseldorfu přibyl předevčírem cestující, sti-
žený leprou a dal se oholiti u místního holiče. Jak-
mile o tom úřady zvěděly, kázaly nebezpečného paci-
enta dopraviti do isolační nemocnice.
Rogersová
Knapp
Rogers
Vermont
Bennington
Kaldenkir
Düsseldorf
7
article
Dary a příspěvky.
Dary a příspěvky.
Složeno u pokladny
8
article
„Narodnich Listů-
9
article
Ústřední Matici školska.
Ústřední Matici školska.
Král. Vinohrady. Denní hosté v hostinci p.
Čihaře »u Riegra« vánoční dar . . . K
Praha. Učitelský sbor chlapecké školy u sv.
Petra k uctění památky zesnulého ře-
ditele dívčí školy u sv. Františka p. Jos.
Turka . . . .
Z Ruska. Pan Josef Šimek. . . . . ..
Praha Žižkov. Pokuta venkovanky za to, že
prodavata falšované máslo a při podvodu
byla přistižena
Stěžery u Král. Hradce. Pan Alois Styblík
místo věnce zesnulému bratrovi v Pro-
seči
Chvalkovice v Čechách. Společnost »u Pos-
narů« shromaždena ane 26. t. m. . . .
Králové Městec. Při uvítání milého hosta p.
Jambora věnoval stolní kroužek v ho-
stinci p. Herverta . . . . . . .
Praha. »Český hadankář«, jediný samostatný
časopis českých hádankařů odvádí z tur-
naje, pořádaného ve prospěch »Matice«
Úhrnem.
K 83 06
Král
Čihař
Riegr
Petro
František p
Jos
Turek
Šimek
Styblík
Jambor
Hervert
Praha
Rusko
Praha Žižkov
Stěžery
Hradec
Čechy
Městec
seč Chvalkovice
u Posa
Matica
10
title
K tomu z č. 353. odp. z 23 pros. 1905 K 602.457 30
11
article
V celku odevzdano K 602.540 36
12
article
Petr letěl jako štván do jídelny, ale matky tam ne-
bylo, byla ve svém pokoji... V minutě octl se tam
mladý muž za ní.
— Pojďte honem, vyrazil ze sebe ve své úzkosti,
otec vás volá.
Zachvěla se při nenadálém vstupu syna svého, ale
rovnala dále šatstvo ve skřini a ptala se s líčeným
klidem:
— Co mi chce?
Zajisté obávala se výčitek k vůli Antonínovi. Tento
zdánlivý klid byl v takovém odporu s úzkostí, jakou se
Petrovi chvělo srdce, že vzplanul hněvem a řekl prudce:
— Tatínek má záchvat... následkem toho vý-
jevu... Skrýval jsem, jak jen jsem mohl skutky Antoní-
novy, ale dnes to přece prasklo... Uvidíte toho ná-
sledky . ..
Paní Florentová opřela se o židli, chvěla se na ce-
lém těle, ale hned se zase vzpružila s veškerým úsilím
své vůle a vzavši s krbu lahvičku, rychle vyšla kolem
syna ze dveří. Ale když stoupala na první schod, obrá-
tila k němu zrůzněný svůj obličej s horečně planoucíma
očima a vypravila ze sebe bolestně:
— A kdo by se ho zastal na světě, kdyby se
i matka od něho odvrátila?
Petr
Antonín
Petro
Antonit
Florentová
13
title
Potom rychle seběhla se schodů, aniž se více ohlédla.
14
article
Ani rozčilení ani starost žádnou! řekl doktor,
povolaný ještě téhož dne k nemocnému. Proč u všech
dasů se rozčilujete něčím nyní, když tu máte takového
15
article
jeho matka nemá jiné starosti, než jak by podporoval
lenost Antoninovu a poskytovala mu prostředky k hýři-
vému životu... Všecka její láska patří jemu, jako
vždy... A pro mladšího nemá nic, než uzavřenost plnou
nedůvěry... K čemu se tolik namahá?... Vždyť i okol-
nosti spikly se proti němu, jeho zápas je marný... Nej-
kratší bude se vzdát a zhynout, život jeho beztoho takto
pro něj nemá ceny . ..
Dnes ráno zdálo se mu, že i zde by mu mohlo
vykvésti trochu spokojenosti a štěstí, byla to lež... ten
den, který tak pěkně začínal, choval pro něj jenom zkla-
mání, ztrátu a hořkost . ..
Ani nevěda jak, octl se na návrší skoro za městem,
odtud naskytla se mu půvabná vyhlídka: s jedné strany
město malebně neurovnané a s druhé zahrady a vinice,
táhnoucí se až k řece; den byl jasný a zvláštní přísvit
ležel nad celou krajinou. Při pohledu na řeku vzpomněl
Petr na Bilý Mlýn, který snad bude příčinou zkázy jich
všech. A pojednou připomněl si otce — jak ten snese
tyto pobuřující zprávy při své nebezpečné churavosti?
Petra se zmocnila úzkost při tom pomyšlení a rázem za-
plašila všecky osobní pocity. Rychle vrátil se do hotelu,
dal zapřáhnouti a hned vyjel na cestu k domovu. Pře-
mýšlel úsilovně, jak by zmírnil smutné zprávy, kterých
nemohl před otcem skrýti, na které ho musel připraviti
ihned, aby se k němu snad nedostaly nějak nepřed-
vídaně.
Vyjížděl již z města, když ho volání jeho jména
vyrušilo z neutěšených myšlenek. Célina běžela k němu
a za ní přicházela jeho matka.
Petr zastavil.
V Bnlém Mn-
Antoninův
Petr
Bilá
Petro
Céline
Bnlý Mn