ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 fac2f0d0-6687-11dc-a1e9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 39 celkem · entity: place 59, person 132, org 24, work 11
1 masthead
19. ledna 1900. Číslo 18
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 3.
4 article
seobní vlaky č. 1845 a 1846 až do dalšího ustano- rení jezdíti nebudou. Pro případ nebezpečí povodně. Obecní třad v Bubenči obrátil se na radu král. hlav. města Prahy přípisem, ve kterém vyličuje nebezpečí u škody hrozící každoročně při velké vodě a odchodu ledu Císařskému ostrovu a blízkému pobřeží, vznikající z toho důvodu, že ostrý záhyb Vltavy ve skalnatých březích u Podhoře zdržuje a vzdouvá veliké množství vody. Touto, po případě ledy — kdy nebezpečí ještě vzrůstá — bývá zejmena úroda na ostrově zničena zřízením nového vorového plavidla nebezpečí zácpy ledem jest ještě značnější. Proto žádal obecni úřad v Bubenči, aby řečiště u Selce bylo rozšířeno, dále by oznamování velké vody bylo zařízeno tak, ab stoupání vody na hořejší Vltavě (v Budějovicích) bylo obci bubenečské ohlašováno ihned neb aspoň 48 hodin před stoupnutím vody v Praze, dále by zarážení ledu a nakupení se velikých ker u Selce bylo zabráněno tím způsobem, že led nad Prahou byl by rozstřílen. Rada král. hlav. města Prahy podala na základě tohoto přípisu místodržitelství zprávu, žádajtc je za opatřen v tom smyslu, aby led mezi Braníkem a Hodkovič kami byl přiměřeným způsobem rozdroben, aby takte bylo též zmírněno nebezpečí hrozící pražským mostům pracem kanalisačním ald.
Bubeneč Praha Vltava Budějovice Braník
5 article
— Doprava na dráhách obce pražské. V týdnu od 7. do 13. ledna bylo na městských drá- hách dopraveno 317.224 osob a přijato K 32 961 5 (loni v téže době dopraveno 291.050 osob a přijato K 30.471.70). Na jednotlivých tratích byla následujíeí doprava: Na trati Praha—Král. Vinohrady—Žižkov 41.476 osob a přijato K 4839.94 (loni 42.433 oso a příjato K 4318 57), Spálená ulice—Král. Vinohrady —Vršovice dopraveny 48.794 osob a přijato K 6047.40 (loni 42.423 osoby a přijato K 4085.93), Spálená ulice —Král. Vyšehrad 16.346 osoby a přijato K 1871.70 (loni 15.958 osob a přijato K 1608.78); na trati Král. Obora —Národní divadlo 147.130 osob a přijato K 8860.47 (loni 164.142 osob a K 2892.75). Na koňských dráhách dopraveno 147.150 osob a přijato K 18.381.98 (loni 164.142 osob a přijato K 17.550.59). — Z olektrických podniků obce pražsko V minulé schůzi správní rady poukazoval p. Břez- novský na množící se oznámení z obecenstva na ne- slušné jednání některých zřízenců elektrických dráh Řečník shledává trapný tento úkaz v nedostatečném trestání vinniků. Tresty nejsou v žádném poměru Kouří-li zřízenec na konečné stanici, jest pokutován, aneb dokonce i místa svého zbaven. Urazí li však některého pasažera, diktuje se mu za to pokuta 20 kr. V zájmu dobrého jmena podniku a v zájmu respekto- vání cti obecenstva doporučoval, aby taková provi- nění zřízenců elektrických dráh byla trestána přísněji.
Král Praha Žižkov Spálená Vršovice Vyšehrad 16.346 osoba a přijmout K 1871.70 národní divadlo 147.130 osoba a přijmout K 8860.47 K 4839.94 K 4085.93 K 1608.78
6 article
— Zemřela následkem otrávení. Anna Ku- chařová, 20letá výběrčí na mostě na ostrově Štvanici, obdržela před týdnem telegrafickou zprávu od svého milence Karla Kohna, dragouna v Hodoníně, že na hlídce promrzl a že se dostal do nemocnice, kde mu byly nohy rozřezány. Ze žalu nad těžkým utrpením milence Kuchařova požila značnou dávku kostíku. Byla dopravena do všeobecné nemocnice, kde včera zemřela. Mrtvola odnesena do pathologického ústavu — Nehody a úrazy. Ve slévárně firmy Noback a spol. v Holešovicích včera odpoledne u tavící pece vlétla železná střepina do obličeje 18letému učni Jos. Nehodovi a způsobila mu těžké zranění na pravém oku. — Antonín Diblíček, 60letý dozorce na čáře potravní daně, včera v Cholkových sadech sklouzla zlomil praveu ruku. Oba dopraveni k léčení do ne- mocnice. — Representační restauraci nuselského pivovaru v domě čís. 27 na Karlově náměstí pře- vzal pan Václav Ledecký, bývalý hostinský na Hradčanech. — Z představení v I. č. Orfeu na Král Vinohradech, pořádaného dne 11. ledna za spolu- účinkování občanské kapely pana Konopáska, která zdarma koncertovala, ve prospěch »Ústřední Matice« a školy »Komenského« ve Vídni, odvedl p. K. Šin- delář témto spolkům po 16 zl. 05 kr. r. č.
Anna Kohn Kuchařův Nehoda Diblíček Cholkův Ledecká Konopásek Komenský K Šin Hodonín Holešovice Jos Karlov náměstí Hradčany Vídeň všeobecný nemocnice Noback Orfeo Královský Vinohrady
7 article Různě zprávy.
Různě zprávy. = Parník »Styria« byl spuštěn na vodu z lloydovy loděnice v Terstu. Snosnosti má 4000 tun a může přijmouti 40 cestujících do kajut a 250 na palubu. Mimo to staví se ještě 2 podobné parníky, jež dostanou se na vodu jeden za 2, druhý za 4 měsíce. = Parník »Helgoland«. Ze St. Johne (v Novém Foundlandu), 17. ledna. (C.-B.) Jest nyní jisto, že parník, který se ztroskotal na pobřeží no- vofoundlandském, byl »Helgoland«, náležející ně- meckoamerické petrolejové společnosti, který vyplul dne 4. t. m. z Filadelfie s petrolejem. Bylo na něm 25 mužů. Lod jest pod vodou. = Nehoda ruského obrněnce. Z Petro- hradu, dne 18. ledna. (»Nov. Vr.«) Obrněnec »Pol- tava« uvázl 16. t. m. u Libavy a jeho stav je na pováženou. Z Petrohradu, 18. ledna (C.- B.) »Poltava« do- stala se zase na vodu.
Stanislav John Nehoda Pol Terst Helgoland Nový Foundland Filadelfie Libava Petrohrad Poltava Lod Petrahrad
8 article Hudba.
Hudba. + »Prší, prší!« Časová, oblíbená polka s tex tem od Fr. Kmocha, kapelníka Sokola kolínského vyšla právě tiskem a nákladem firmy Em. Stary v Praze, na Ferdinandově třídě 25 n. Pro piano, ci- teru neb 1i 2 housle, jakož i pro orchestr ve hla sech po 60 kr.
Kmoch Sokol Francie Praha Ferdinandov třída em
9 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Vrchlického znovu na prkna postavená kraso- mluvná hra »Pietro Aretino« poskytla ve středu pří- ležitost několika mladším členům činohry představiti se obecenstvu v novém svém zařadění. Títulní hrdina kusu, literární penězohrab Pietro i ženská hlávní úloha hry Angelina Serenova zůstali původním za- stancům roli, panu Šmahovi a paní Laudové. Záletná krasavice Titianovské doby nalezla u paní Laudové při všem raffinementu svého flirtu jistou nepochyb- nou míru půvabné nestrojenosti. Obchodujícího poětu otce i přestárlého záletníka v osobě Pietra Aretina vypravil pan Šmaha rysy dokonalého dekadenta, roz- plývajícího se nudou a affektací. Jediný názvuk hilasu, ruch těla, náblý výkřik, bezděčný vzdech není u toho hamižného zlatotepce slova přirozený a bezprostřední. Pietro stále okázale nadnáší a protahuje o přítrž všechen výraz své omrzelé bytosti, tak podivně se lísá a svíjí v těle, rozpřahuje hlásky a svaly, mezi řečí supá a zívá, nadsazuje v tónu, přepíná v tempu, pravá oběť své přesycenosti a hyperprodukce, ušívaný kultem zlatého telete, daleko ode vší prostoty a při- rozeného podnětu odpuzený naturel umělce. Marně se snažíme rozeznati, jest-li si ten Apollův vyvolenec ve velké scéně s vázou jen tak dobítá své vzácné okolí, anebo-li ironisuje vlastně sama sebe, značí-li to ono tremolo v hlase i postavě stopy opravdového hnutí nitra či pouhou grimasu uondaného geniálníka, jemuž podobné farce staly se druhou přirozeností?
Vrchlický Aretino Pietro Angelino Serenův Šmaha Lauda Aretin Apollův
10 article
Nejpůsobivěji i tentokráte dopadly rozhovory s ko- mickým Antoniem Serenou (p. Pštross), jakýmsi proto- typem poloblbého buržousta, očmuchávajícího pro- obveselení diváka po předsíních uměleckých atelierů všeho druhu. Mistrovu dcerku, Adrii, povedené kvítko erotických zákoutí cinquecenta, zdědila slečna Hilber- tova. V zakuklení těžké své roby, přísně dle vzorů z umělecké gallerie střižené, necitila se mladá uměl- kyně zcela volnou jako jindy, v laškovných výjevech modernějších dívčic. Ve sboru ostatních kavalírků erbu a palety, snažil se pan Vávra vnějším důsto jenstvím slova i postoje zastřili nevoli milovníka roli prvních oborů, nuceného příkazy rámce přestou- piti mezi postavy druhé řady. Však i v tom ústraní kyne povolanému poctivá práce i úspěch. Titianovy lepomluvné glossy přednášel se vší možnou korrekt- ností pan Slukov. Úprava scény má svůj starý bo hatý kolorit. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes bude po jedenácté Dvořákova nová opera »Čerta Káča« (1. čtvrt. v předpl.). Titulní partie zpívají p. Kliment a pl. Klánová, kněžnu sl. Dvořákova, Káčinu matku pí. Bradáčová, komornou pí. Hájková, Jirku p. Pták, Lucifera p. Polák, vrátného p. Veverka. — Zejtra odpoledne jest jako představení pro student- stvo středních škol Jiráskovo historické drama »Emi- ggant«, večer Franchettiova opera »A s r a ele.
Antonius Pštross Adrie Hilber Vávra Titianův Slukov Kliment Klánová Dvořákův Bradáčová Hájková Jirka p Pták Polák Veverka Jiráskův národní divadlo Franchettiov opera Dvořákův nový opera Lucifer p
11 article Z literatury.
Z literatury. Kapitál v literatuře. 92—. Mohl bych snad začíti otřepanou hi- storkou o honorářích starého Mikovcova »Lu- míra«, jež sestávaly pravidelně ze skromné ve- čeře, a možno, že bych k tomuto primitivnímu ekvivalentu duševní práce shledal i z let po- zdějších — i nejposlednějších — dost parallel, ještě primitivnějších. Dnes však nejedná se již o takové drobotiny. Moderní náš spisovatel, po vzoru cizích svých soudruhů, dávno již opustil ideální stanovisko — pokud praktické stránky se týče — a dívá se na své duševní plody jinak, než jeho předchůdci, kteří neměl naděje, že by literární jich činnost mohla za- bezpečiti též jich existenci. Dřívější chudičké poměry literární, kdy spisovatel přinášel- oběe své myšlence, věnuje jí každou chvíli volného času i úmornou práci bez nároků na zisk a nakladatel nemohl doufati, že by zbohatl z do- brých českých knih, změnily se během krátké doby, vlivem stoupající potřeby knih a sesílením provozovacího kapitálu. Dnes spisovatel může právem ceniti svoji práci, počítati i s finančn její hodnotou a právě tak nakladatel může po- važovati knihy, jim vydávané, za zboží s urči- tým odbytem a s proměnlivou sice, přes to však určitou hodnotou.
Mikovcův
12 article
Jak by as pohlíželi na nynější náši trh lite- rární Puchmajer, Dobrovský, Jungmann, Marek a jiní ti pracovníci, kteří razili cestu rozšířen české knihy! Jak by se as dívali na tu záplavu překladů, spousty ozdobně vázaných sebranýeh spisů, rozletujících se po tisících po české vlasti na silné řady svazků různých těch našich Matie knihoven, biblioték a jiných periodik, jež dnes pronikají téměř do každé české domácnosti, ne mluvě ani o moři časopisů politických, zábav ných, krajinských, vědeckých, odborných, jež vydává kde jaké městečko, kde jaký spolek, odborové sdružení a p. Kdybychom měli — a bohužel, že přes všechno namahání dosud nemáme — dobrou bibliografii českých knih, jak by závratně stou- paly ty číslice vydávaných svazků rok k roku. Je pochopitelno, že tyto změny nezůstaly bez vlivu na cenu knihy, na cenu práce autor- ské i na způsob a druhy naší produkce lite- rární. Zvláště doba nejnovější ukazuje, jak mezi spisovately, tak mezi nakladately pocho- pení těchto změněných poměrů a snahu, z nich těžiti. Spisovatelé sestoupili se ve spolek na hájení svých zájmů a abych jen na jednom příkladě ukázal, na provozování českých přeložených her na českých jevištích, provedli ochranu svého duševního majetku s plným zdarem. Dnes již česká hra divadelní není »freiwild« a autor i když neprojde kus jeho jevištěm Národního divadla, může spoléhati, že práce jeho přinese i jemu, byť ne veliký, užitek. Na druhé straně však i nakladatelé pocho- pili, jak nebezpečna je pro ně zbytečná vzá- jemná konkurence, při niž se třiští síly, zby- tečně se opakuje veliký náklad výrobní a in- sertní, aniž by to příliš prospívalo rozkvětu lite- ratury v pravdě dobré. V posledních dnech dozrála jich organisace společnou výrobou zmen- šiti náklad a zvýšiti produkci i šíření české knihy.
Puchmajer Dobrovská Jungmann Marek národní divadlo
13 article
Dnes stojíme na prahu těchto změn, jež způsobí ještě značný převrat v naší produkci literární — jak prospěje převrat ten naší litera- tuře a jejím tvůrcům, ukáže budoucnost. K oběma organisacím však připojuje se rodicí se organisace nová — sdružení odběra- telů a čtenářů české knihy. Před krátkým časem dán byl k ní základ a není pochyby, že za nedlouho zmohutnía spojí ku společné práci všechny spolky dosa- vadní, které věnují svoji činnost šíření české knihy mezi lidem. Tím, jak jsem pravil, změní se značně poměr čtenáře, kupce k spisovateli, spisovatele k nakladateli a naopak. Jak se vyvinou tyto nové poměry? Dnes možno jen tolik říci, že všechna ta sdružení mohou míti zdravý základ a velké naděje na úspěch, budou-li pracovati se vzájemným porozuměním, pomáhati si vzá- jemně a šetřiti navzájem svých práv. Budoucí století počne pro literaturu naši po praktické stránce novým obdobím — kéž k jejímu pro- spěchu.
14 article
České spisy-
15 article
* Alfons Breska: V zajetí trpaslíků. Nákladem pražského knihkupce E. Weinfurtra. Sešitek veršů, malý, podezřelé formy a úpravy. Moderní čtenář pozdravuje tyto soriginální obálky« a vydání »na holandu« s nedůvěrou. Pěkná frisura. střih oděvu, krátce elegán každým coulem je taková knížka, ale daří se s ní jako s každým takovým hejskem. Je pěkný, pokud nepromluví. Jediné slovo. které pustí přes rty, člověku ukazuje, co v něm je Taková je pohříchu většinou moderní produkce ver- šová našich nejmladších. Je proto hřejícím překva“ pením, když v této spoustě najdete pravý, teplý zvuk. slyšíte opravdu — poetu. Daří se vám, když brodite se spoustami moderní produkce mladé jako rýžov- níku zlata, který dlouho vypíral hlínu, nic než bez- cennou hlínu a najednou přišel na zlatá zrnka. Malá knížka páně Breskova jest takovým příjemným pře- kvapením. Autor jedním z těch, kteří nejsou častými a dotěrnými prodavači, jichž jmena čtete na každe stránce kuždého časopisu. Po tři léta jen občas jako vzácný plachý pták objevila se někde jedna z jeho maličkých, pohádkově zamlžených piecek, a zase dost. Tak objevilo se jich několik v »Rozhledech« »Zlaté Praze« a »Lumíru«. Konečně vyšla knižka. obsahující sedmnáct drobných čísel.
Breska E Weinfurtra Breskův zlatý Praga
16 article
Knížka nevstupuje do života se žádnými hrdým fangličkami bojovných hesel a obrazoboreckých pěr Je to naopak konfiteor duše krajně passivní úplně zavřené v sebe, ve své nitro, a třeba že ne- drásaly její verše duši, přece vycití z ní vnímavý čtenář veliký nekonečný smutek, cosi jako temný vzdálený zpěv touhy po něčem, co není na této zemi Začarované bvozdy, bílé princezny, zakleté zámky se vchodem uzavřeným zlatou mříží, toť jediná, stále se opakující dekorace, ve které se pohybují sny básníkovy jako světlé, nad pomyšlení krásné chimery pavučinovité, které každý dotyk hrubé ruky by pro fanoval. Básník
17 article
»Jak kralevic světem šel a sněné carství najít chtěl. Kde divy krásy tají svět, o nichž bardy slýchal pět. Tak si představoval život. Jako něco velkého, báječný kraj plný divů — s pozadím ideálu vzneše- ného života duševního. Confileor mladé duše. Je v tom něco tragedie mladých illusí zrozených k tomu, aby neslavně zahynuly. Tvrdá realita života se všt jeho ohyzdnou a cynickou nízkostí burcuje však jeho duši, »krásy, o nichž bardy slýchal pět«, existují po- hříchu právě jen v písních těch bardů. Život sám je studeným nepřítelem krásy. Místo pohádkových bohatýrů nalezá ubohé lídské červy zápasící v prachu života o několik čtvercových metrů vzduchu a kus existence. Nelze se pak diviti, že končí svou Jaso- novu plavbu za zlatým rounem vznešených svých vidin resignovanými verši:
18 article
A návrat můj — jak bolestný Jen chudý přišel pocestný. O vizte muka mojich dnů — to konec chimerických snů. Skvělé vidiny a illusé rozpadávají se, jako obraz kouzelnou svítilnou vyvolaný na stěně mizejí. Jisto je, že básník nevynašel novou Ameriku. Kniha má uzoučký okruh — themata dávno před tím užitá, snad všemi, kdož nejen psali verše, ale vůbec trochu duševně žili. Je to tragédie mládí, vyprcha- ných jeho snů, ona strašná tragika života, který tak mnoho ukáže a tak skoupě málo dá. V čem jest přednost knížky, jest její podání formální. Jest to ten milý, něžný kostym, delikátní roucho, jakoby vytvořené z jíní, kterým oděl básník svou novou variaci na stará themata. Knížka skutečně jest ko- stumní. Moderní člověk se svými touhami tu oděn v řízu visionářského »infanta«, jak kdesi básník sám sebe nazývá. A ještě něco má tento svazeček: je to pozoruhodný stupeň noblessy, jakésí naivní cudnosti. vlastnost to čím dále vzácnější, stejně jako přepečlivé přímo ciselérsky vypilované verše) Ve spoustě nechutných, ve jmenu modernosti spáchaných banalit, kterými náš veršový trh je za- plaven, jest knlžka páně Breskova zjevem nanejvýše pozoruhodným a dává člověku čím dále tím vzácněji prožívanou radost z pěkné knihy veršů, kterou na
Breskův Jena nova Amerika
19 article
Ant. Nečásek. psal opravdový básník. * B. Mach, Příruční kniha dějin umění Malířství. Sochařství. Stavitelstv Hudba. S četnými původními illustracemi. V Praze, 1900. I. L. Kober. Sbírkou populárně psaných kompendií, s nad- pisem »Kobrovy illustrované katechismy« mají býti širšímu čtenářstvu podávány nástiny jednotlivých vědeckých odvětví. Schvalujeme v podstatě my- šlenku, neboť právě v popularisaci věd zůstával jsme dosud za jinými literaturami velice pozadua forma sbírky pravidelně v sešitech vydávané jes způsobilá, aby včasnému podniku zajistila i rozší- ření žádoucí i stálý kruh čtenářův. Ovšem jest věcí vydavatelského taktu, aby jednotlivé »katechismy« podávaly plný nástin té i oné discipliny a aby spi- sovatelská úloha svěřena byla nejen mužům odboru zcela znalým, ale pro úlohu popularisace poroz- umění majícím. Prvý »katechism« pojednávající o dějinách umění vůbec, tudiž o malířství, sochařství, stavitelství budbě, sepsán jest professorem Machem v Kolfně. Tu především budí podivení nadpis, neboť s těží jest pochopiti, proč tyto čtvery odbory umělecké v jeden celek se slučují. Nevystihujíť jednak všeho umění. neboť k umění v širokém slova pojmu řaditi jest umění básnické, umění dramatické, zpěv atd. a jed- nak mezi jednotlivými oddily, jako hudbou a stavi- telstvím, není žádného vnitřního spojení. Úkolu »ka- techismu« bylo by lépe vyhovovalo, by byla alespoi dvojí třída umění zvláště uvažována, umění totiž vý- tvarné a hudba s příbuznými odbory. Jsouť tyto třídy věcí i povahou zcela samostatny a ve formě rozličny, zvláště pak po stránce dojmové; ona la- hodí hlavně oku, tato pak uchu lidskému. S toholo stanoviska chceme tudíž k Machově Příručné knize přihlížeti.
Nečásek Mach I L Kober Kobrův Praha
20 article
Prvé tři oddíly knihy pojednávají tedy o ději- nách umění výtvarného, úkol to velice obtížný, který předpokládá především rozsáhlé osobní zkušenostia oko nazíráním na přední památky výtvarnícké cvi- čené, než vedle toho i zevrupnou znalost odborného písemnictví, z něhož by zjištěné údaje do populár- ního kompendia byly pojaty. Českému autoru pří- sluší nad to povinnost, aby byl podrobně znalý všech památek uměleckých, v českých zemích uchovaných, aby měl ustálený úsudek i co se týče původu jejich i uměnoslovného ocenění. V této příčině potřeba nej- intensivnějšího srovnávacího studia, aby do přísluš- ných mezí odkázána byla aggressivnost politisujících německých historiků uméní, kteří by rádi nejveleb nější díla českého umění, jako staroměstskou mostní věž, chrám sv. Barbory v Hoře Kutné anebo Karl- štejn, prohlásili za plod ducha německého.
svatý . Barbora Kutná
21 article
Lidé ti, Grubrem počínajíc až po Neuwirtha, sofistickým vývodům svým dovedou dodati váhy le- skem učené dedukce, přečetnými údaji pramennými a srovnávacími podepřené, kteráž jest s to, aby pravé cesly svedla i zkušeného odborníka. Pohříchu není odveta s české strany náležitá, nebo v pravdě vědecká pojednání ve starších ročnících »Památek archaeologických« nepronikla do lidu a popularisu- jícím pokusům, jako Branišovu, nedostává se žá doucí hloubky. Z Machovy knihy nejsou ani zřejmy osobní zku- šenost, ani příslušný přehled ve světovém písemni- ctví. Také nepodařilo se nám vyšetřiti, že soudí nuktor o památkách českého uměni z vlastního ná- zoru. Jest tudíž Machova kniha kompilací a s této stránky sluší ji toliko posuzovati. I kompilace, dobře sestavená, má svou cenu a tu neváháme prohlásiti. že jest Machova kniha dobrou kompilací, která, po- dávajíc přehled umělecké snahy v jednotlivých obo- rech, dobře hodí se za prvého vůdce dorůstající mlá- deži, o umění a jeho vývoj se interessující. Slo spisovatelův jest prostý a plynný, výběr illustraci připadný. V textu jsou ovšem některé omyly věcné. mezi nimi i vážné, zvláště ve výčtu a klassifikaci uměleckých památek českých, u kterýchž pohřešu- jeme i dostatečného historického průvodu, nedostatky tyto ale celkem knize jako kompilaci relativní ceny neubírají. Nemůžeme však nevytknouti, že podivné čte se u českého spisovatele, píše li se Senre- felddem místo Sennefel drem, a rovněž kárati jest kazimluvy, jako »sledovala . . . vzory«, v díle hlavně pro mládež určeném.
Neuwirth Branišův Machův dobrá kompilace
22 article
Z českých listů-
23 article
* O veřejném zdravotnictví píšeme sice poslední dobou velice mnoho a velice správně, ale v praxi, jak už jinak nebývá, dáváme si na čas. Než všechna ta rozmanitá a výborná zřízení, jež různé odborné denní listy navrhují, budou aspoň uspokojivě prove- dena, uplyne ještě asi hojně vody ve Vitavě. Přes to však není ani ta theoretická činnost marna, pro- houzí v našem lidu a v našich spolcích zájem pro tento zanedbaný obor správy veřejné a přispívá tím aspoň k tomu, že palčivé jeho otázky nemohou býti rozhodujícími kruhy přehlíženy. Svépomoc ovšem byla by i zde nejvýhodnější, bohužel však nedá se vždy lehko provésti. Výborný svépomocný návrh aspoň v jednom oboru veřejného zdravotnictví, ve zřizování lidových lázní, podává Klenka a po něm J. Kerner v časopisu »Sokol«. Vyzývá jednoty so- kolské, aby pokud jim možno zřizovaly samy lázně pro lid neb aspoň snažily se přiměti k jich zřízení mě tské, obacní rady a pod. Myšlenka je opravdu šťastná. K čelným odborům sokolských jednot, jež všechny mají za poslední účel přivést rozmanilost do tělesného výcviku ať šermem neb jízdou na koni, střelbou a p., daly by se dobře připojiti odbory pla- vecké, jež by však sledovaly mimo výcvik vlastních členů ještě ten vděčný úkol, aby usilovaly o zřizo vání lázní veřejných i lidu přístupných a tím přispí- valy k povznesení veřejného zdravotnictví.
Klenk J Kerner Sokol
24 article
* Díky četným a podrobným článkům, jež v po- slední době naše listy věnovaly otázce o nepřiměře- ném zaměstnávání a o žebrotě mládeže školní, po- čaly všímati si této smutné stránky velkoměstského života i kompetentní úřady a učinily náběh k jejímu řešení, prozatím aspoň obnovenými zákazy a důtkli- vým upozorněním hostinských, aby pokud možno zlu tomu učinili přítrž. Je opravdu velice těžko řešiti tuto otázku. Na jedné straně rozum jasně vám praví, že je to naprosto nepřípustné, kupovat sirky, kytičky, písničky a papírové košíčky od malých, mrznoucích dětí, toulajících se zakouřenými hostinskými míst- nostmi a slídících po každé kosti na odstrčeném ta- líři a po každém kousku chleba, na druhé straně však, jak je vám těžko odmítnout takové zavázané, zkřivené stvoření, jež se za vámi batolí po ulicia žebrá, zatím co matka s druhým na rukou dívá se tupě před sebe, držíc v rukou kousky jalovce neb nahnilé pomeranče, aby aspoň zdánlivě oklamala oko strážníka. Víte třeba dobře z novin, že bývají to děti za peníze vypůjčované, víte, že tatík třeba sedí naproti v kořalně a ob čas chodí si vybírat, co do- hromady vyzískaly — ty všechny zprávy o zkaže- nosti velkoměstských žebráků čtou se fak pěkně s ma- lou dávkou mravního rozhořčení, ale což to platno když to děcko v roztrhaných šatečkách opravduje potlučené, opravdu mrzne a ta žena přitisknutá k stěně opravdu je vyhublá na kost a chová děcko rozpálené horečkou. Tady těžko poučovati jednot- livce, že nesprávno dávati almužnu dětem, že lépe dáti ten krejcar na opatření pilných, chudých dět školních.
25 article
A přece na druhé straně nemohu nesouhlasit s upřímnými a pěknými slovy J. Mančala v posled- ním sešité »Života«, kde píše o žebravých dětech školních. Je to tak demoralisující, tak zhoubné pr mladé dušičky dětské, když zvyknou si na almužnu na pokořování a plazení před těmi, od nichž očeká- vají svůj krejcar, jen za to, že účinkují na ně svoj bidou. Autor prosí, aby nebyla dětem dávána almužna. Pravi: »My musíme chtíti všichni, aby chom v novém pokolení vypěstovali smysl pro důsto nost práce, pro čest práce, pro vědomí, že čiověi prací se stává velikým, slavným, dokonalým, že práce budí v něm silné chtění a vůli, jediné to vlastnosti jež člověka v životě uplatňují !« Dalo by se opravdu mnoho provésti na uskuteč- nění tohoto ideálu, kdyby krejcary na ulici, v ho- stinci neb z okamžitého dojmu rozdané sešly se na dobré polévky pro děti ve školách, čímž by děti, slí dící po nich po ulicích, vedeny byly, aby raději utí kaly se do hostinných síní školních. Čtená ř.
J Mančal Života
26 article
Ze slovanských listů. * Lvovský dopisovatel petrohradského » Krajee trpce naříká na současnou rakovinu polského tisku — na zlobu novinářských polemik. Před dvaceti lety brutalita lvovských listů sáhala pro argumenty až ku ztraceným hodinkám, potom polemiky poněku ulehly, ale před osmi lety vypukla choroba s novou silou. Výbor novinářského spolku (Towarzystw dzienikarske) viděl se nucena obrátiti se k redakcím se žádostí, aby v zájmu novinářského stavu mírnily polemický tón. Ale dosud appell tento zůstal bez účinku. Pacient přijal. lék, horečka však neklesla. A nejhorší při tom jest, že podkladem těchto snižu- jících zápasů jest chlebařská závist. * Ze statistiky o novinářském kolku můžeme souditi na rozšíření haličských časo- pisů. Za tři čtvrti minulého roku zaplatily: »Slowo Polskie« z 10.497 výtisků 24.458 zl.; »Glos Narodu« ze 4539 výtisků 10.877 zl.; »Kurjer Lwowski« ze 4383 výtisků 10.123 zl.: »Przeglad« ze 3085 výtisk 6881 zl.; »Dzienník Polski« ze 2388 výtisků 6472 zl.
dzienikarske Naroda novinářský spolek Towarzystw Slowo Polskie
27 article
»Nowa Reforma« ze 2250 výtisků 5018 zl.; »Czas z 1933 výtisků 4312 zl.; »Řuch Katolicki« z 1856 výtisků 4139 zl.; »Gazeta Narodowa« z 986 výtisků 2083 zl. Zrušení novinářského kolku jeví se v Halič změnou týdenníků »Naprzód« (v Krakově) a »Mo- nitor« (ve Lvové) na denníky. * Ve Varšavě počal vycházeti nový týdenník »Strumien«, jenž má se státi na způsob krakov- ského »Žycia« orgánem polských »modernistů«. * Krakovští umělci z mladší generace zřídilis zvláštní kavárnu »Pod Pawiem« podle příkladu p- řížské krčmy »Chat Noir«. Místnost v krátké době stala se pravým museem uměleckých nápadů a po- dobizen předních zástupců »Mladé Polsky«. Dnes náleží již ku zvláštnostem Krakova. Nalezáme zde kresby Telmajera, Wyskianského a celou galerii po- dobizen a intimních, náladových scén. K nápadům výtvarníků druží se aforismy a sentence umělců slova. Mladý dramatik Lucjan Rydel vábí každého vzletnými verši:
Naprzód Lucjan Rydel Halič Krakov Lvová Varšava Polsko Telmajer Wyskianský Gazeta Narodow
28 article
»Chojdžcie ludy do tej budy. na te marny kawe czarna!-
Chojdžcie
29 article
* Slovinci chystají se oslaviti stoleté jubileum předního básníka svého F. Prešerna. Při té pří- ležitosti dojde k novému, úplnému vydání jeho prací V náklad uvázala se knihtiskárna I. Kleinmayera F. Bamberga v Lublani, illustrace pořídí A. Karpellus. Poprvé vyšly básně Prešernovy souborně r. 1847 péčí samého básníka. Pozdější trojí vydání Wagnera. Ničmana a Fischera odchyluje se značně od původ- ního textu. Slavjanin. Z cizích revuí- * Pěkný přehled o literatuře mexikanské přináší Révue des révues. Dějiny literatury té jsou krátké: zahají pouze do doby osvobození Mexika. Ale ani tehdy nepočala hned se vyvijeti literatura. neboť boje jednotlivých stran zcela zajímaly mysli všeho obyvatelstva, tak že i kdyby se byli v ten čas našli spisovatelé, byli by shledali, že není čte- nářstva mezi lidem mexickým, zcela zaujatým poli- tickými událostmi. Ale když konečně nadešel vytou- žený klid, tu vyrojila se pleiada básníků, kteří pro- jevovali svou radost ze života, opěvali ženy, pří- rodu. V čele jich stojí Manuel Acuna, předčasně zemřelý v roce 1873 a vedle něho Antonio Plaza, Guillermo Prieto a j. Z prosaistů první doby vynikl Manuel Gvittierez Najera, známější pod svým novi- nářským pseudonymem Duc Job. On podal plody nedostižně vypilovaným slohem napsaně, pravé perly americko španělské literatury. Z romanopisců vynikli Ignacio Manuel Altamirano (současně přední řečník politický), a Justo Sierra. Román mexický nese na sobě charakter románu popisného, o psychologii není v něm skoro stopy. Pokus o román psychologický je »Carmeu« od Pedra Castery a Salvador Oueredo. Novinářství v Mexiku je dosti v bídném stavu, ob- mezujíc se většinou na místní události a zájmy.
Bamberg A Karpellus Prešernov Wagner Ničman Fischer Acuno Antonio Plaza Prieto Gvittierez Job Ignacio Manuel Altamirano Caster Oueredo Lublaň Mexiko Salvador Justa Sierra
30 article
Nejrozšířenější denník jest »ET'Universal«, pak »k Mundo«, »El Imparcial«, »El Mundo iilustradio«. Mimo to vychází v Mexiku 1 list španělské kolonie, 2 listy americké a 2 francouzské. Svoboda tisková je v Me- xiku úplná. * »Das litt. Echo« přináší zdařilou studii J. Fasteuratha o Joséovi Echegarayovi. Autor objas ňuje poměr Echegaraye k předchůdcům jeho Tamay ovi y Baus a Lopezu de Ayala; on opustil dráhu jimi nastoupenou — hlásání morálky a ušlechtile mírnosti — a vrátil se zas k starým romantikům, ano je i v romantismu předstihl. Don José Echega- ray y Eizaguirre narodil se v Madridé, ale vychován byl v Murcii. Stal se inženýrem a nastoupil politi- ckou karrieru, která ho několikráte vynesla na křeslo ministerské. Teprve v 40. roce věku svého začal psáti pro divadlo a první kus jeho — aktovka K libro talonario — měl roku 1874 v Madridě silný úspěch. Od té chvíle stupňoval se úspěch víc a více až v r. 1884 pozorována byla na jeho plodech již jakás upracovanost, odůvodněná úžasnou jeho plod- ností. Posledně provozováno r. 1898 jeho »Silencio de mueste«, symbolická práce, kterou madridské obe censtvo přijalo chladně. Ale Echegaray není jenom talentovaný básník, on je i mužem vědy, jehož cenné práce mathematické a fysikální řadí se k předním plodům španělské vědy a za něž též zvolen byl čle- nem madridské Akademie věd. Peter Rosegger svým obvyklým jadrným způ sobem brojí v »Zei!« proti mluvnicím, jsa o nich přesvědčen, že snaží se dle možnosti zoškliviti uční tu onu řeč. Vše co je prý přirozené a krásné, zdá s grammatikáři hříchem a Rosegger prý nucen byl dlouho si odpočívati, než se po přečtení jedné gra- matiky zotavil. A teď prý nechť si hřeší třeba každou větou proti mluvnici, jen když mu je porozuměno od čtenářů. Mr. Penn.
Eta ' Universal J Fasteurath José Echegaray Ayala Echego Eizaguirre Silencio mueste Echegaray Rosegger Munda Mexiko Murcia Madrid Zei El Imparcial El Munda madridský akademie věda
31 article
Max Dlouhý.
Dlouhý
32 article Z cizích divadel.
Z cizích divadel. * Nové »Volné jeviště« založili si v Berlín pod názvem »Sezessionsbühne« a slavně na sklonku minulého roku je otevřeli mystickým dramatem W. Scholze »Der Besiegte« a satirou F. Wedekinda » Den Kammersänger«. Scholz zpracoval ve svém kuse báji a hleděl jí dodati i účinku, jaký knižní báje mají na čtenáře Ale klopýtl zrovna jako Maeteriink o pře- kážku nepostačitelnosti slova. Věci nevyslovitelné zůstaly nevyslovitelnými. Wedekindova satira bičuje přepjalé zbožňování umělců se strany žen a dívek jež neptají se, zda jejich bůžek je opravdu zbožňo- vání hoden. Obyčejně je to jen zcela všední člověk. jemuž umění je řemeslem jen proto milým, že mu hodně vynáší. Úspěch byl bouřlivý, tak že program musil býti druhý večer celý opakován.
W Scholz F Wedekind Kammersänger Scholz Wedekindův Berlín Sezessionsbühnout der Besiegte
34 article
* Laichterův Výbor nejlepších spisůpoučných. Ročník V.: Úvahy Josefa Mazziního. Sešit 1. Kniha k povznešení srdce mysli. Úvahy napsané před 30—60 lety, jako by na- mnoze psány byly ku přítomnému stavu politické společenské, literární a mravní rozháranosti. U nás zvláště dnes české vydání jich přichází v čas. * Dvě královny, román historický Prokopa Chocholouška. »Čítárna českého lidu«. Sešit 3. Nákladem Bursíka a Kohouta v Praze 1900. Má poskytnouti nejširším vrstvám lidovou dobrou, lehce přístupnou, duši lidu odpovídající četbu na peníz nejlevnější. * Slovanský Přehled. Sborník statí, dopisův a zpráv ze života slovanského. Redaktor Adol Černý. Nákladem F. Šimáčka. Ročník II. čís. (lednové). Z hojného obsahu ze všech oborů slovano- znalství, uvádíme pojednání Fr. Hesiče o česko- slovinské vzájemnosti v dobách dřívějších a referát Adolfa Černého o polabských Slovanech v Hano- versku. Četné dopisy a zprávy ze všech končin slo- vanského svěla.
Laichterův Josef Mazziní Chocholoušek Bursík Adol Černá F Šimáček Hesič Černý Praha
35 article
*Politických dějin národa českého II. díl. »Od nastoupení Badena do odstou- pení Thunova« od Adolfa Srba. Sešit 3. přináší vylíčení událostí na sněmě král. českého v zasedání roku 1896 památném odstoupením místo- držitele hraběte Thuna, jakož i vylíčení prvních událostí na radě říšské za ministerstva Badenova. * Libuše, Matice zábavy a vědění. Ročník XXX. Číslo 1. »Boj s kapitálem, román Otakara Cervinky. Nákladem F. Šimáčka. Pro letošní ročník »Libuše« ohlašují se ještě: B- nátské zrcadlo«, vypravování rodinné kroniky od Edv. Jelínka, maloměstská novella »Aspon se pousměj« od Jakuba Arbesa, povídka »Její mladší bratre od Fel. Tevera a novella »Hřích« od J. D. Konráda. * Kronika politických a kulturních udá- lostí v roce 1899. Sestavil Antonín Jul. Grégr. V Praze. Nákladem vlastním. 1900. Pilnějším sledo- vatelům denních události přijde vhod tato kronika minulého roku, opatřena v textu zdařilými podo- biznami členů politických korporací českých.
Thunův Srba Thun Badenův Libuše Cervinka F Šimáček Jelínek Arbes Konrád Antonín Jula Grégr Praha
36 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Cenné papíry ve slamníku. (Před senátem čtyřčlenným.) V Máchově ulici na Král. Vinohradech zemřel v červenci předlonského roku soukromník Vilém Kleinpetr. Byl to podivín. Měl značné jmění a způsob, jakým o penězích pořizoval, byl neobyčejně zvláštní. Všem sousedům, kteří s ním bydlili na téže chodbě v domě č. p. 469, zůstavil legáty, kdežto na bližší příbuzné si v poslední vůli vzpomněl jen tak mimoděk. Když podivína pohřbili, udála se v domě zvláštní příhoda. Jednou v srpnu z rána vyklepávala hospo- dyně nebožtíkova slamník na dvoře. Pak vynesla vyklepaný slamník do bytu prvního poschodí. Za chvíli ubíral se dvorkem brusič skla Julins Vojtěch, jenž obýval přízemí. Na dvorku našel jakés papíry i schoval si je. Byly to papíry cenné, obli- gace. Měl za to, chuďas, že mu přála Štěstěna, protože byl churav a bez výdělku, myslil, že sobě rodině pomůže, když si je ponechá. Za několik dní na to proměnil dva z nich směnárníka Kische na Poříčí a dostal za ně asi 42 zlatých. Když pak přišel prodávat kupon třetí, byl ku svému překvapení zadržán a upozorněna na ného policie ..
Kleinpetr Kisch Máchův ulice na Královský Julin Vojtěch
37 article
Včera dopoledne zodpovídal se 56letý Julius Vojtěch čtyřčlennému senátu ze zločinu podvodu, jejž dle tvrzení žaloby spáchal zatajením a přisvo- jením si nalezených cenných papírů. Našel 16 ku- ponů stříbrné tisícizlatové renty a odstřižky zněly na obnos po 21 zlatých. Obžalovaný chuďas, ubožák, přiznával se k činu kajicně a poukazoval ku své bídě a nouzi, v níž se pro těžkou nemoc ocitl. Z peněz, jichž získal pro- dejem papírů — obdržel za ně celkem 299 zl. 61 kr. — zaplatil činži a živil z toho četnou rodinu, která je odkázána na jeho mozolné dlaně. Po skončeném průvodním řízení uznal senál, jehož předsedou byl president dr. Wokaun, žalo- vaného vinným a odsoudil jej do žaláře na tři měsíce se šesti posty. Kdyby byl za kupony utržil o čtyři šestáky více, byl by se ocitl — před porotou. Ale také, kdož ví! Kdyby zůstavitel- podivín býval věděl, že za maličkost jeho několika grošů, jež kdysi bezstarostně ustřihoval ze stříbrných rent, bude někdo později trpět, snad by byl dobrovolně. pouhým škrtnutím péra, zařídil věci jinak. Tak, aby byl vyplnil své lidské poslání svou vlastní vůlí a na slamníkem . ..
Julius doktor Wokaun
38 article Věstník zivnostenský a dělnický
Věstník zivnostenský a dělnický Stávka horníků na Kladně. V Kladně, dne 18. ledna. V Libušíně konána včera odpoledne v hostinc su Vlčků« schůze stávkujících horníků. Účastníků schůze té mohlo býti na 3000. Schůzi zahájil horník libušínskomirošovské spoločnosti Brožíkst., který přítomné uvítal a slovo dal Ludvíku Austov i, po- kladníku okresní nemocenské pokladny a předáku strany sociálně-demokratické. Řečník nabádal pří- tomné k solidaritě, aby ve stávce potud vytrvali, dokud nebudou splněny všechny podmínky stávku- jícími kladené. Bral stávkující do slibu, aby zůstali va stávce pevnými, že tak příhodná doba k vymo- žení požadavků horníků tak brzy opět nenadejde, jelikož stávkujících musí se ujmouti celá veřejnost, poněvadž se již nyní počínají jeviti na všech stra- nách povážlivé následky nedostatku uhlí. Když byl ještě promluvil o situaci Brožík ml. horník společnosti mirošovské, ujal se slova za stranu národně-sociální redaktor »Potravních Listů« Rak, který tlumočil stávkujícím sympatie národního děl- nictva a sliboval součinnost národně-sociální strany se stávkujícími. Organisace strany národně-sociální ustaví se jako stálý agitační sbor po celou dobu trvání stávky a bude hleděti hlavně hmotně stávku- jícím přispěti. Sdělení to celým shromážděním vzato s povděkem na vědomí Dle soukromého telegramu, zaslaného ředitelem pražsko-železářské společnosti Bertrandem do Berlína, jest pražsko-železářská společnost odhodlána prý do krajnosti nepřistoupiti na žádný požadavek stávku- jících a vůbec se stávkujícími do žádného vyjedná- vání se nepouštěti. Společnost dostala asi 600 va- gonů uhlí z Německa, které má nyní ve svých skla- dištích na dolech »Mayrau« a »Max« složené a hodlá prý s uhlím tímto asi 14 dní pro své hutě při značně zmenšené výrobě vydržeti!
Austov Brožík ml Bertrand Max Kladno Libušín Berlín Německo Mayrau
39 article
Včera odpoledne zastavilo na dole »Thierfeldě«, patřícím společnosti státních dráh, v mechanické dílně 150 zámečníků práci. Žádají zvýšení denní mzdy a zkrácení doby pracovní. Dnes odpoledne konali o 2. hod. odpol. horníci buštěhradské dráhy v Dubí v hostiuci Hellerově schůzi. Nejvíce by postiženy byly doly společnosti rak.- uherské státní dráhy, kdyby došlo také ke stávce topičů na dolech těch zaměstnaných. Správa dolů těch, když uslyšela, že topičí také hodlají podnik- nouti stávku slibila jim 1 zl. 60 kr. denního platu. Topičové však poukazují na solidaritu s ostat- ním dělnictvem a žádají, aby bylo vyhověno také oprávněným požadavkům ostatních horníků. Možná tedy, že i také topiči stávku zahájí, což by ovšem pro doly společnosti státní dráhy mohlo se státi osudným, poněvadž by se následkem toho doly za- topily. Ze Slaného, 16. ledna večer. (C.-B.) Situace se podstatně nezměnila. K dnešní odpolední střídě dostavilo se na šachtě »Maxově« jen 16, na šachtu »Mayrau« a šachtu »Robertovu« 21. na »Janskou« šachtu 19. na šachtu »Barré« 7. na šachtu »Ronna« 7 a na šachtu »Ferdinandovu« 53 horníků. Klid nebyl porušen. Horníci meškají ve svých příbyt- cích, kde prý konají důvěrné schůze. Dne 17. t. m. dopoledne a odpoledne konaly se veřejné schůze místní skupiny kladenského hornického sdružení na několika místech v okolí u přítomnosti politických úřadníků. Z Kladna, 18. ledna. (C.-B.) Ježto nedošlo ku zvolení starosty smírčího úřadu, byl ustanoven báňským hejtmanstvím v Praze ve sbodě s místo- držitelstvím ve smyslu § 26. zákona ze 14. srpna 1896 č. 56 ř. z. soudní sekretář p. Isak od okres- ního soudu v Praze na Novém městě předsedou Mr. Penn.
Hellerův Robertův Janska Barré Dubí Slaný Maxov Mayrau Ferdinandov Kladno Praha státní dráh kladenský hornický sdružený