ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fab6bbd0-6687-11dc-a180-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 52, person 85, org 4, work 6
1 masthead
Ročník XXXOX
2 masthead
V Praze, v pátek dne 19. ledna 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 13.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předplácí sen v Praze v sdministracl něsíe . . . . .. nčvrt lsta . . . . 6 K — s dvojí čenáškou a ntsle ačtvrt leta. . . . 7 K 50 a měsic . . . . . 2 K 80h Poštou a měsl zn . : : : k e s dvojí zlsllkou pěs n ktrrt j e Na prahu těžkostí a nebezpe- čenství stojí prý nová vláda Cislajtanie — německo- úřadnická to vláda páně Körbrova, ktere žurnalistika německo-centralisti- eká od »Neue Freie Presse« až do » Bo hemie« postlala již cestu palmovím svých německých nadějí a sympatií, a se hory zelenaly.
Körbrův Praha Neue Frei Presse Bo hemie
5 article
Tak vzdychá v předvečér její installace dnešní officiösní »Fremdenblatt« na kone své dithyramby, jakouž ji vítá. Tváří se za- rmouceným nad tím, že německá levice za- mítla »myšlénku ministra Němců bez porte- feuillu, kterýž měl býti drátem mezi nía vládou.« No, no, jen žádnou plačtivou ko- medii. Přece ví celý svět, proč němečtí levičáci dali panu Körbrovi košem. Poněvadž bylo na jedíný uprázdněný trůn tolik nápadníků, že z toho hrozila nová válk »Němců s Němci«. Toť jediná příčina celé té brutovské cnosti. — Auguři si tedy roz- umějí, jako my rozumíme, proč jest dnes »Fremdenblatt« k nám tak medově sladkým Když dne 17. října m. r. vláda Clarova k vůli německým obstrukčníkům tak brutálne vzala nám dobré naše právo, jehož jsme sobě byli tolikaletým zápasem tak perně vydobyli. tleskal týž »Fremdenblatt« ku zločinu tomu nadšeně pochvalu. Dnes — po třech měsících tváří se jako by upřímně toho želel, že vláda Cla- rova zrušením jazykových nařízení »strhla most k Čechům vedoucí« — a dekla- muje nám, že prý posláním a úkolem nové vlády jest: položiti přes tu propast o pě lávku k nám, aby bylo v Rakousku opět dobře: »Slova, která promluvil císař ku de- legátu dru. Žáčkovi« — píše vídeňský off- ciosus — objasňují svým paprskem stano- visko i dráhu nového kabinetu tak, žeo směru a cíli jeho nemůže býti pochybnosti.
Němec Körbr Clarův Čecho Rakousko
6 article
Nová vláda, prohlásil mocnář, nemá býti žádnou vládou levice, nýbrž vládou úplně nestrannou a objektivní, která všem prokáže stejnou spravedlivost . . . Nastávající vláda Körbrova touží prý tedy po poctivém doroz- umění, kteréž by zaručilo Němcům jich ne- pochybné právo a Čechům plné uplat nění (Bethätigung) jejich národnost ti. Dohodnutí to má jim více poskyt- nouti a zákony pojistiti, než mají. Nastávajíci smír mezi Čechy a Němci — básní »Fromden- hlatt. patheticky dále — má býti pa- mátníkem uvědomělého státni ckého umění rakouského(!), jakož i vlastenectví rakouského, a nikoli triumfem jedné části nad druhou.« Ovšem — při- pouští — docela spory národní nikdy ne- pominou: avšak mír může každé straně při- nésti takovou míru uspokojenosti, že další politický život poplyne v březích parla- mentní činnosti a nalezne zákonné poříčí, jehož nemusí více opouštěti. Obstrukce náležeti budou minulosti; parla- mentu bude ražena dráha. K tomu je arci potřebí velikého vznětu citů dobře rakou- ských ve všech táborech; k tomu je potřebí především pevné důvěry všech stran ve vládu dobré vůle. Nuže, budelli všeho toho? ptá se »Fremdenblatt« a odpovídá si teskně:
Němec Čecho Čechy Bethätigung
7 article
»Vláda (Körbrova) přistupujíc přímo ku pro- blému vyrovnání česko-německého, k ukli- zení nejpalčivějších národních sporů, aby zjednala půdu pro společnou parlamentní práci obou soků: vstoupila tím také hned na samý práh těžkostí a nebezpečenství.« — Přisvědčujeme. Ale ptáme se navzájem Chtělo-li se opravdu tomuto cíli, volily se k tomu pravé prostředky? Má tak vy- padati vláda, která žádá a očekává důvěru také od šestimillionového národa če- ského? Osm německo-centralsti- ckých ministrů byrokratů, jejichž ná- čelník jest znám jako jeden z hlavních pů- vodců zrušení jazykových nařízení Badeno- vých a Gautschových, žádá od nás Čechů — důvěru ?l.
Körbrův Gautschův Čecho Baditvýchod
8 article
Ta jediná vlašťovka, ten náš mladý a jinak milý a vážený učenec dr. Rezek, komandovaný z kanceláře ministeria osvěty do nového kabinetu, nestvoří v Čechách léta. To není žádná po- Jitická osobnost, v jejiž ruce by ná- rod český byl kdy svěřil osudy a zájmy své, to není důvěrník žádné strany českéa žádny representant českého národa v nové vládě, která nám i s ním zůstane na tak dlouho cizí, ba podezřelou, dokud naši nedůvěru a pochybnost skutky nevy- Přesvědčit nás musí činy a ni- koliv slovy o své dobré vůli, o své nestrannosti, a prvním ta- kovým důkazem musí byti zru- šení oněch zhola nezákonných ordonancí vlády Clarovy ze dne 14. října m. r. Jak sám nejvyšší soud dekretem svým ze dne 13. prosince 1898 rozhodl, spočí- vala jazyková nařízení Bade- nova a Gautschova úplně na platných zákonech, a sice na zá- koně zemském ze dne 8. dubna 1848 a na základním zákoně říšském ze dne 21. prosince 1867 č. 142 ř. z. — Platný zákon však nemůže býti zrušen žádnou ministerskou ordonancí, žádným vý- nosem a nařízením, nýbrž opět jen zákonem. Stala se tedy dne 14. října m. r. minister- ským zrušením zákonných jazyko- vých řádů v Čechách a na Moravě holá absolutistická nezákonnost, křivda a bezpráví, kterého nemá zádná slušná vrátí.
doktor Rezek Clarův Gautschův Čechy Morava Jitická osobnost Badenova
9 article
ústavní vláda ani na minutu ztrpěti, nýbrž ihned odčiniti. To jest tedy, čeho především po- žaduje český národ od nové vlády: to musí býti její olivová ratolest poslaná do Čech, má-li národ český obeslati ty »smiřovací kon- ference« vídeňské, s nimiž chce vláda páně Körbrova zahájiti život svůj. Pověděli jsme desetkráte a opakujeme znovu: Restituce vnitřní úřadní češtiny ve veřejné správě Čech a Moravy není nám žádným předmě- tem, o nějž bychom se zdejšími Němci chtěli se tahat a vyjednávat. To je prostě naše dobré, vlastní právo, které jim pranic ne- vadí a po němž jim praničeho není. Dále musíme rozhodně požadovat, aby nová vláda svůj návrh jazykového zákona pro Čechy, Moravu a Slezsko — neboť ubohé naše Slezsko ne- smíbýti naprosto opomenutoa vyloučeno z akce vyrovnávací — dala ihned, dráhně před svoláním kon- ferencí na veřejnost, na posouzení Čechům jako Němcům, aby mělo veřejné mínění možnost a příležitost o něm dříve se vysloviti, než oba národové vyšlou své vy- jednávače ku konferencím. Konečně jest ne- zbytno, aby konference ty nebyly taj- nými, nýbrž veřejnými, neboť jen tak sluší řešiti poctivě spory národův, když není žádného tajnůstkařství, žádných šeptů při zamčených dveřích, alěbrž otevřené jednání národa s národem. —
Körbrův Němec Čecho Čechy Morava Slezsko
10 article
Za šetření těchto předchozích podmínek jsme ochotni přihlédnouti ku návrhu vlád- nímu, ale podotýkáme hned předem: neob- sahuje-li návrh ten nežli pravidla pro upra- vení jazykových práv v úřadech státních zemí našich, není to žádný dostatečný prostředek ku sjednání národního po- koje a příměří v Čechách. K tomu je třeb neskonale více. K tomu je třeba, aby našim menšinám byla zaručena úplná bezpečnost a svoboda v krajích zněmčilých, úplné právo domov- ské, bezpečnost osoby a majetku, svoboda spolčovací a shromažďovací, svoboda slova i tisku, svoboda usídlení se a právo na školy obecné pro děti české, tedy plný po- žitek práv, jež základní zákony zaručují všem státním občanům rakouským. Pravého, trvalého míru dojde vlast naše ovšem teprv tehda, až Němci zdejší naučí se ji milovat jako my, až budou s námi horliti pro její samostatnost, svobodu a slávu, jako Nemci švýcarstí pro samostat- nost své svobodné Helvetie. — Pak teprv bude po těžkostech a nebezpečenstvíchl
Němec Čechy
11 title
Politické zprávy domácí.
12 article
V Praze, 18. ledna.
Praha
13 article
»Budap. Tagblit.« otiskuje vídeňský dopi o plánech ministerstva Körberova. Mluví se tu o vyřízení otázky jazykově, ovšem jer potud, pokud se týče celého státu. »Část jazy- kové otázky spadá do oboru právomoci zem- ských sněmů« — praví »B. T.« — »Sem ná- leží otázka o užívání jazyků při úřadech samo správných, o minorilních školách a mnoho ji ného. I o těchto věcech musí se státi dohod- nutí mezi Němci a Čechy, ale vyjednati se musí na sněmích v Praze a v Brně.« Kromě ústav ního schválení různých nařízení, vydaných dle § 14., má prý Körberův kabinet v plánu celou řadu otázek národohospodářských, zejmena ně- kolik předloh železničných. Sám dr. Körber by činným v miniaterstvě obchodu. Není prý tedy nic přírozenějšího, nežli že se bude snažiti pře- ložiti těžiště své vládní působnosti na pole ho- spodářské.
Körberův Němec Čecho doktor Körber Praha Brno
14 article
Antisemitský vídeňský »Volksblatt« vrae se před provedením změny ve vládě k své staré myšlénce, aby centralistická ústa va rakouská byla zaměněna federaci »Ve státě mnohojazyčném, jako je Rakousko, centralismus znamená vlastně absolutismus — jakož nejlépe dokazují nynější poměry — proto je neudržitelný. Zejmena my Němci« — píše »Volksblatt« — »máme nejměně příčiny k nadšení pro nynější systém, jenž Němcům v zemích sudetských (roz. českých) neposkytuje nějaké ochrany () a Němce v zemích alpských hospodářsky nanejvýše poškozuje.« »Volksblit.« appelluje na Němce z Čech a z Moravy, aby se konečně vzdali svého falešného, centralisticko- liberálního učení a poskytli alpským zemím možnost, samostatně hospodářsky se vyvíjeti při čemž jim slibuje, že se nedopustí, aby změ- nou ústavy Němcům v zemích českých se stala křivda. To ovšem může »Volksblatt« slibovati snadno. Němcům se v zemích českých křivda nikdy nečinila a nikdo také nepomýšlí ani v bu- doucnosti jim křivditi. Ten, komu se křivdí, by a bude vždy někdo jiný
Němec Rakousko Čechy Morava
15 article
V sobotních slovech císařových, pro- mluvených k drá. Stránskému, krakovský »Czase vidí zasloužené pokárání české intelligence; »Gazeta Narod.« a »Ruch Katol.«, nespouštějíce se do kritiky, soudí, že jimi na vždy rozhodnuta otázka hlášení záložníků. Neodvislý »Dziennik Polski« píše o těže věci: »Bolestnou ozvěnou po celém Slovanstvu, poddaném žezlu císaře Františka Josefa. . . ozvou se slova, která v so- botu po dvorním obědě padla z úst monarchy, když rozmlouval s drem. Stránským. Ozvou s bolestnou ozvěnou proto, že Wolfové, Schönere- rové, Funkové a všichni šovinističtí agitátoři všeněmecké myšlenky v Rakousku, pohlížející k černobílým sloupům pruským, neopominou využiti slov panovníkových ve svůj prospěch a budou hlásati, že panovník kárá hnutí slovanské a chce, aby národové jemu poddaní nebyli rovnoprávní v káždém vzhledě, zejmena v
Stránský Katol Dziennik Polski František Josef Wolf Schöner Funk Rakousko Gazeta Narod
16 article
vzhledě jazykovém, nýbrž přeje si, aby němčina v habsburské monarchii měla přednost před ji nými. .. Padla tedy z úst císařových slova vážná a významná, jež musí vyvolati sensaci po celém Rakousku; padla ve chvíli, kdy bo o práva jazyková v Čechách nabyl nejostřejšího rázu, při otázce, která jest na všechen způsoh velice podřízeného významu. Dlouhá leta slo- vanští záložníci hlásili se při kontrolním shro- máždění buď slovem shier«, neb ve svém ma- teřském jazyku, nikdo jim pro to nečinil výtek a jednota armády tím neutrpěla. Teprve minu- léhoo roku následkem německých štvanic slovíčko »zde« stalo se bodem, kolem něhož se otačejí všechny jazykové otázky v Čechách. Slůvko »zde«, pronášené v minulých letech od tisíců záložníků bez překážky, stalo se najednouv očích vládních synonymem jakéhosi neposlušen- ství, jakési snahy oslabovat moc a jednotu armády. . Vojenské úřady podlehly suggesci, uvěřily, že jsou to pokusy rozvratu a počaly přísné zápovědi a přísné tresty, jakých před tím nebývalo. Někteří rádcové koruny snad mylně — nevíme — či snad zúmyslně informovali pa novníka a odtud jeho ostrá slova . . Špatně učinili rádcové koruny, že ji mylně informovali o posledních událostech. Opakujeme — slova panovníkova ozvou se bolestnou ozvěnou po celém rakouském Slovanstvu.«
Rakousko Čechy
17 article
»Plz. Obzors otiskuje příležitostně několik výroků panovníkových, promluvenýcha psaných v různých dobách. Uvádíme z nich některé. V roce 1861 vyslovil se J. V. k deputaci, vedené tehdejším arcibiskupem Schwarzenbergem, že dá se korunovati za krále českého, abyt vyřídil všem obyvatelům království českého. V září 1871 proneslo a podepsalo J. v. věčně památný výrok: »Uznávám práva tohoto království českého a jsem hotov přísahou svou korunovační je stvrditi. «. Méstc na to v říjnu pravil dru. Riegrov vyjednávajícímu: »Přijďte jen do říšské rady přáním vašim bude zde vyhověno.« V roce 1889, když zvoleno na jeden ráz tři tucty poslanců mladočeských s drem. Englem, Pacákem, Kaftanem a j. v čele, tázalo se J.v posl. Fandrlíka, jakouže » prazvláštní společnoste vynesly tyto volby na povrch. V řijnu 1899, kdy dr. Engel připomněl že budou musiti snad poslanci mladočeští re- signovati na mandáty, odtušilo J. V.: »To byl tal ještě scházelo, abyste vy rózumní z parlamentu odešli.« V roce 1890 po uzavření punklaci německo- staročeských, když v Čechách počal se zvedat odpor proti nim, vyjádřilo se J. V. k jédnomu zástupei českému: »Punktace musí býti prove- deny — toť moje vůle nezvratná.« Před měslei učinilo pak J. V. k dru. Luegrovi, starostov vídeňskému, výrok: »Jazyková nařízení zrušen nebudou — nedopustím toho nikdy.« do
Schwarzenberg Engl Pacák Kaftan Fandrlík doktor Engel Riegrov Čechy
18 article
Z Vídně. Ze zprávy o středních školách vydané ministerstvem osvěty, vysvítá, že v Rakousku jsou letos 203 gymnasia a 10f reálka, celkem. ledy 304 střední školy. Stát výdržuje 220 ústavů, země 3 měsla 20, biskupové 4, duchovní řády 13, různé fondy 2 a 9 ústavů je soukromých. Rakouská spravedinost jeví se zejmena v jazyku vyučovacím. Německých středních ústavů je 170, t. j. 56 procent, kdežto Němců v Rakousku je 36 procent; českých ústavů je 77 t. j. 25 procent, kdežto českého obyvatelstva dle úřad- ních výkazů 23.3 procent; polských ústavů 31, tij 10 procent, kdežto polského obyvatelstva 15.8 procentá vlaských ústavů 7, t. j. 2.3 procent, kdežto obyvatel- stva 2.9 procent; ruských ústavů 2, t. j. 0.7 procenl kdežto obyvatelstva ruského je 13.2 procent; srbsko- chorvatských ústavů 6, t. j. 2 procenta, kdežto oby- vatelstva je 2 8 procent; čistě slovinský ústav ani jeden, kdežto obyvatelstva slovinského je 5 procent Utrakvistických ústavů je 11. Nově zřízeny letos- chorvatské státní gymnasium v Pazině, státní české gymnasium v Prostějově, státní německé nižší gymna- sium v Seretě v Bukovině, státní česká reálka v Mlade Boleslavi, zemské české reálky v Holešově a ve Vel kém Mezeříčí. Do státní správy převzato české matičné gymnasium opavské.
Němec Vídeň Rakousko Pazina Prostějov Bukovina Mlade Boleslav Holešov Vela Mezeříčí
19 title
Politické zprávy zahraničné.
20 article
V Praze, 18. ledna.
Praha
21 article Anglie a Rusko.
Anglie a Rusko. Anglie se vzpamatovala ze strachu, který nahnala doprava části ruského vojska z Tiflisu na afganskou hranici. Už ví, že v lom nebyla skryta žádná hrozba proti ní. Listy anglické rozplývají se chválou ruské mírumilovnosti Všecky londýnské listy mají úvodní, články o car ském reskriplu k hr. Muravěvu, o ruském roz počtu na r. 1900 a bilanci ministra financí, jež v Londýně způsobila ohromnou sensaci. Angli- čané jsou bez sebe nad rozvojem ruského prů- myslu a železničné síti ruské; zvláštní pozornost věnují ohromným summám, určeným na stavbu nových železnie. Zřízení zvláštního departementu pro průmysl, vědu a obchod při státní radě anglické fisty považují za zjevný příznak pev- ného přání Ruska posvětiti své sily práci míru a hospodářského rozvoje stálu, tím spíše, že Rusko dosáhlo na dálném východě ohromných úspěchů čistě mírnými prostředky. Nové pří- stavy, získané Ruskem na Tichém moři, roz- hojnily jeho námorskou moc a zabezpěčily mu název námorského státu. »Standard« velebí sťastnou politiku Ruska v Evropě a Asii; ono získalo nezamrzající přístav na Tichém moři připojilo Mandžurii ku sféře svého výhradného vlivu za takových podmínek, že ostatní státy byly nuceny skloniti se pokorně před dokona- nými událostmi.
Anglie Rusko Tiflis Londýn Angl Evropa Asie
22 article
Slovaně v Hanoversku. V nejnovějším sešité »Visly« A. J. Parčev- ský podává zajímavá data o »potomcích Slo- vanů v Hanoversku«. Statistika pruská z roku 1890 vykazuje, že v okrese lüchowském v Ha- noversku žije 586 osob slovanského jazyka což činí 20 6 proc. všeho obyvatolstva okresu Prozkoumání místných poměrů potvrzuje, že to není lid přistěhovalý, nýbrž starousedlý. Z dějin Slovanů polabských známo, že kromě Srbu Lužičanů, bydlících na pravém břehu Labe,v dnešním Sasku a části Prus, také na levém břehu řeky, v Hanoversku, žily kmeny slovan- ské, známé pode jmenem Drevanův, a snad i Gliňanův a Lučanův. Země drevanská byla nejdále na západ vysunutým krajem slovanským a známa je dosud pode jmenem země vendské (Wendland). Řeč polabská žila tu ještě v XVII. věku a teprve v druhé polovině toho věku živel německý začal zalévati výsepku slovanskou. Podle Jagiera ve vsi Cremmelin r. 1878 zemřel sedlák Warratz, poslední člověk, který ještě uměl modlitbu v jazyku otcův. Avšak zpráva ta nebyla přesná. R. 1882 místný časopis lüneburský vzpomněl o Vendech z levého břehu Labe, že aneúplně zanikl jazyk jejich vlastní«, a že »jsou sedláci, kteří jej znají do jisté míry.« Ale do dnes žijou tam zbytky Slovanů, přijmeme-li, že okolí jejich, původem také slo- vanské, ale poněmčené, k štěpu slovanskému více nenáleží »A právě mezi tím lidem — píše p. Pařčevský — nalezla se skupina 585 osob, které při úřadním popise obyvatelstv svůj jazyko mateřský výslovně nazvaly slo- vanským.
Parčev Srba Lužičan Prus Drevanův Gliňanův Lučanův Jagier Hanoversko Visla Sasko
23 article
Fakt ten, potvrzený statistikou pruskou z roku 1890, je skutečným a zajímavým pře- kvapením. Můžeme sice pochybovati, že lidé ti mluví tím jazykem polabským, jejž vědecky zbudoval Schleicher, ale ze samého faktu, ze na úřadní otázku o jazyku materském hrstka Polabanův odpověděla, že mateřský jazykje slovanský, vyplývá nad pochybnosť, že kromě živých vzpomínek minulosti, zachovali si v oby- čejích i nářečí velmi výdatně, ze slovanských časů pocházející vlastnosti, kterými se různí o sousedního okoli německého. Důkladné pro- zkoumání těch vlastností leží zajisté v zájmu vědy, což ovšem je možná pouze tomu, kdo zná jazyky dolnoněmecký, polský, oba lužickéa nářečí kašubské.« Na neštěstí statistika pruská neudává jmena vsí hanoverských, kde slovanské oby- vatelstvo bylo jí konstatováno. Avšaka tu jsou zas jiní ukazatelé. Na základě práce V. Fireksovy o zalidnění Prus pan Parčevský jmenuje násle- dujíeí vsi v Hanoversku, kde by třeba bylo hledati ostatky západorlechického plemene na levém břehu Labe: Schletau, Bockleben, Witz cetze, Simander, Volzendorf, Predöhl, Trabuhn, Schweskau, Kriwitz, Köhlen, Schreyah, Banzau, Lütenthien, Külitz, Proitze, Vasenthien, To- bringen, Gross Breese, Nemitz, Lanze, Prezelle Tlurau, Menhelitz, Kremlin, Ganse, Mannneisel. Sachau, Diahren, Gaddau. Ve většině těch jmen i laik pozná půvo slovaniský.
Schleicher Polabanův V Fireksův Prus Parčevský Witz Simander Volzendorf Predöhl Trabuhn Schweskau Kriwitz Köhlen Schreyah Banzau Lütenthien Külitz Proitz Vasenthien Gross Brees Nemitz Lanz Prezelle Tlurau Menhelitz Kremlin Gans Mannneisel Gaddau Hanoversko
24 article
Násilné poněmčování Poláků. »Przeglad« píše: Dvacet sedm let konč se od chvíle, kdy pruský stát vypověděl vojnu našemu národu. Od té doby vyrostlo již nové pokolení v ovzduší vyjímečných stavův a všeli- kého útisku; od kolěbky slýchalo pouze, že přináleží k rase nižší, polobarbarské a jmenem civilisace odsouzené k vyhlazení; poněvadž ale opíralo se smrti, že vláda pruská i společnost staraly se o její uspíšení. Nejprve udeřili na náboženské tradice Poláků. Potom zvolali: Aus- rotten! Vyhodili náš jazyk ze škol a života ve- řejněho, jmena naše proměnili v němécká, dali 100 mill. marek na vykoupení naší půdy, načež sí řekli, že je toho již dosti, nyní že následovati musí naše smrt. Ale již po několika letech přišla nová serie muk, neboť k největšímu překvapení Prušáctva všecky poněmčovací prostředky uká zaly se slabými. Hodili tedy druhých 100 mill na výrvání půdy Polákům, bance rozkázáno pra covati ve prospěch germanisace, polstí úřadnie přesazení v hloub Němec a německými přeplněny úřady velkopolské, mobilisován všechen »náro ve zbrani« proti Polákům a v konci konců za čali nalezence z celých Němec posílati do Velko polsky, aby tu byli vychování za pruské janičary proti Polákům a aby Němcům uměle bylo opa třeno větší procento obyvatelstva. Ale i v tom všem se sklamalí. Užili tedy třeti serie mučidel- začali jmenovitě podkopávati polský obchoda řemesla podporováním a privilegováním konku rence německé. Již několik let státní pokladna vyplácí pravidelné podpory německým kupcům mezi Poláky. V prvém roce vydáno jen 60.000 marek. v druhém již 400.000, a nyní vřaděno do roz- počtu na ten účel ještě o 180.000 víc, tedy 580.000 marek. Tím vším Prušáci bídného cíle svého nedosáhnou, ale Polákům vydávají vy svědčení veliké houževnatosti a životnosti, jež budí obdiv.
Polák Němec Aus
25 article
Projev předsedy franeouzské sněmovny. Pan Pavel Deschanel je jistě velmi sym patickou osobností francouzského politického světa. Ač mlád, svěřen mu jeden z nejvyššíeh úřadů republiky a jeho všestranné nadání a elegance jeho výmluvnosti mu otevřely i brány francouzské »Akademie«, Autorita jeho v po- litických záležitostech dostoupila té výše, že velmi veliká většina poslanecké sněmovny po mnohém uvážení jinak nemohla, než zvolit jej po třetí za předsedu, což o veliké úetě naprostém uznání jeho zásluh u všech stran svědčí. Nestrannost, umírněnost a povznešenost jsou zřídka u tétéž osobnosti se pojící vlastnosti. U něho však je sdruženy nalézáme. Tytéž vlast- nosti shledáváme i v jeho nastupovací řeči, z níž jisté odstavce obšírněji dodatečně podáváme, nežli jsme dříve již učiniti mohl V drobném prodejii canní číslo o sobě . . . za9 odpolední . . . nssb Ve flialkách na venkově. ranní čislo. . . . . . . odpolední . . . . . . . . 8b Inseraty platí se hotově napřed. Předplspení a Inserty přijíma sdminl- strace v Mnrianské ulici č. 3. Tam nachásejí se ték redake tiskárna n szpotite „Nátodnich Listů. Rukopiay se nevracsli
Pavel Deschanel Mnrianský ulice franeouzský sněmovna
26 article
Poděkovav za novovolbou tak skvěle osvěd- čenou důvěru a poznamenav, že právě po tak pohnutém a bouřlivém roce francouzských par- lamentárních dějin předsedovi poslanecké sně- movny mimo rozčeřené proudění jednotlivých stran setrvati nutno, pravil pan Deschanel, že byla zviklána hlavní pravidla parlamentární vlády ba i duch ústavy pohromami, kterými země trpí, a že se často přihází, že se parla- mentárním institucím chyby imputují, které naopak jedině z toho vyplývají, že instiluce ta- kové byly špatně vykládány a zneuživány. »Což nebyl by to špatný výklad, ba zfalšování insti- tucí, kdyby se tak předsedalo, jaksemnohdy a leckde vládne, to jest se stranou proti straně, s politikou proti politice, pro nebo proti jistému ministerstvu a kdyby se předseda o svo- bodu rokování a rovné právo všech zástupeů národa nezasadil ? A proto musí býti nestrannost před- sedy toho shromáždění první jeho povinností a nejsvrchovanějším jeho zákoneml Vím velmi dobře, že se ve schůzích různé klamné zdání přihází a že se často zdá, jakoby předseda, buď té neb oné straně naddržuje, striktní nestrannosti nedbal. V podobných oka- mžicích je mu ovšem malou útěchou průpově Florentinova: »Jedině onen je v právu, kte- rého Gibelinové za Guelfa a Guelfové za Gibe- lina pokládají.« Francie přestála právě hroznou krisi. Sou- peři a závistníci usilovali o její záhubu a mlu- vilo se o její dekadenci! Upadek se jevil, pánové, v degenerovaných státech řeckých, když bohatí občané cizinu ku ochraně svého ohroženého majetku povolali, jevil se v Římě, když se koruna Cesarů do na- stavených rukou žoldnéřů s výše trůnu skutálela a jevil se v Polsce, když politické stranyv hádce o slabou vládu, rozkouskování země bez- vládím připravovaly.
Deschanel Florentinův Cesar Francie Řím Polska
27 article
Avšak u nás jsme byli jestě daleci podob- ných zievů ! Ve Francii bojovali a trpěli nejlepšl duchově, muži čistého svědomí s otevřeným hledím a šlechetná srdce ne ze sobectví, ne pro mate- riální úspěchy, ale pro ideu. Ať již byla začáteční příčina krise, která moře vášní rozpoutala, ta neb ona, tvrdím stojím pevně na tom, že všichni oni, kteři o Francii pochybovali, buď jí nerozuměli, neb jí snad rozuměti nechtěli, ano národ, který se pro ideály sám mučí a v němž ideály vášně rozpoutati mohou, oslaben býti nemůže. Vlast naše tvořila dva tábory. Jedni, nechtějíce při- pustiti, by se stala Francie nevěrnou zásadě spravedlnosti, kterou vždy ve světě představovala, a která jest její podstatou, hájili práva lidské bytosti; druzí neméně osvicení, spravedliví a nezištní, nemohli klidně pohližeti na jisté spolu- občany, kteří nemilujíce války, alespoň její ná- stroj zničiti usilovali a kárajíce skutky vůd ců, celou armádu napadali, druzí hájili v ní stráž- kyni naší samostatnosti, naší důstojnosti a naší jsoucnosti, onu pásku národní naší republikánské pospolitosti, která byla vždy nejlepší zárukou práva menšin a znamenala srdnalost, česť, ne- zíštnost a sebeobětování vyšší pohnutce a veliké kollektivní povinnosti!« Probrav dále otázku, proč se hned z počátku krise smíru nedoeililo, napomínal řečník k umírněnosti, uváděl příklady z dějin Francie a vybízel ku složení zbraní, anať kyne zemi práce větší, než kdy jindy a končí projevem přesvědčení svého, že Francie světové své úlohy dosud nedohrála.
Vlasta Francie
28 article
nčsgov nlepx or eie bonůi Loďstva států. o0tla žn oČlenové anglických sněmoven poděleni před několika dny velmi zajímavým pamětním spi- sem, o němž jsme se již stručně zminili a který námořní moc jednotlivých států, jak následuje, vypočítává: žlele Fnancte čítá hotových panceřových lodí prvního řádu 31. Ve stavbě 4. Křižáků různých druhů hotových 58. Vo stavbé 16., Lodí ku chránění pobřeži (garde-eótes) 14. Torpedových lodie a podmořských člunů hotových 239. Ve stavřě 66. V celku tedy 428. Anglie čítá hotových panceřových lodl prvního řádu 53. Ve stavbě 17. Křižáků růz- ných druhů hotových 129. Ve stavbě 23. Lod ku chránění pobřeží 13. Zvláštní lodě 3. Tor- pedových lodic a podmořských člunů hotových 205. Ve stavbě 35. V celku tedy 488. Rusko čítá hotových panceřových lodí 12. Ve stavhě taktéž 12. Křižáků různých druhů hotových 16. Ve stavbě 10. Lodí ku chránění pobřeží holových 15. Ve stavbě 1. Zvláštních lodí hotových 5. Ve stavbě 2. Torpedových lodí, lodic a članů hotových 192. Ve stavbě 41. V celku tedy 306.
Křižák Anglie Lod Rusko
29 article
Německo čítá hotových panceřových lodí 18. Ve stavbě 7, Křižáků různých druhů hotových 36./ Ve stavbě 6. Lodí ku chránění pobřeží 11. Zvláštních lodí 2. Torpedových lodí, lodic a člunů hotových 114. Ve stavbě 10. V celku tedy 227. Italie čítá hotových panceřových lodí 15. Ve stavbě 4. Křižáků různých druhů hoto- vých 19. Ve stavbě 7. Zvláštních lodí 2. Tor- pedových lodí, lodic a člunů hotových 159, ve stavbě 21. V celku tedy 227. Spojené státy Ameriky čitají ho- tových panceřových lodí 5. Ve stavbě 11. Kri- žáků různých druhů hotových 22. Ve stavbě 10. Lodi ku chránění pobřeži hotových 19. V stavbě 4. Jednu zvláštní loď. Torpedových lodí, lodic a člunů hotových 16. Ve stavbě 33. V celků tedy 122. Žaponsko čítá hotových panceřových lodí prvního řádu 3. Ve stavbě 4. Křižáků růz- ných druhů hotových 26. Ve stavbě 6. Lodí ku chránění pobřeží 4. Torpedových lodí, lodie a člunů 38. Ve stavbě 33. V celku tedy 114.
Křižák Německo spojený stát Amerika Italia