2
masthead
V Praze, v pátek dne 19. ledna 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histy
předplácí sen
v Praze v sdministracl
něsíe . . . . ..
nčvrt lsta . . . . 6 K —
s dvojí čenáškou
a ntsle
ačtvrt leta. . . . 7 K 50
a měsic . . . . . 2 K 80h
Poštou
a měsl
zn . : : : k e
s dvojí zlsllkou
pěs
n ktrrt j e
Na prahu těžkostí a nebezpe-
čenství
stojí prý nová vláda Cislajtanie — německo-
úřadnická to vláda páně Körbrova, ktere
žurnalistika německo-centralisti-
eká od »Neue Freie Presse« až do » Bo
hemie« postlala již cestu palmovím svých
německých nadějí a sympatií, a
se hory zelenaly.
Körbrův
Praha
Neue Frei Presse
Bo hemie
5
article
Tak vzdychá v předvečér její installace
dnešní officiösní »Fremdenblatt« na kone
své dithyramby, jakouž ji vítá. Tváří se za-
rmouceným nad tím, že německá levice za-
mítla »myšlénku ministra Němců bez porte-
feuillu, kterýž měl býti drátem mezi nía
vládou.« No, no, jen žádnou plačtivou ko-
medii. Přece ví celý svět, proč němečtí
levičáci dali panu Körbrovi košem. Poněvadž
bylo na jedíný uprázdněný trůn tolik
nápadníků, že z toho hrozila nová válk
»Němců s Němci«. Toť jediná příčina celé
té brutovské cnosti. — Auguři si tedy roz-
umějí, jako my rozumíme, proč jest dnes
»Fremdenblatt« k nám tak medově sladkým
Když dne 17. října m. r. vláda Clarova
k vůli německým obstrukčníkům tak brutálne
vzala nám dobré naše právo, jehož jsme sobě
byli tolikaletým zápasem tak perně vydobyli.
tleskal týž »Fremdenblatt« ku zločinu tomu
nadšeně pochvalu.
Dnes — po třech měsících tváří se
jako by upřímně toho želel, že vláda Cla-
rova zrušením jazykových nařízení »strhla
most k Čechům vedoucí« — a dekla-
muje nám, že prý posláním a úkolem nové
vlády jest: položiti přes tu propast o pě
lávku k nám, aby bylo v Rakousku opět
dobře: »Slova, která promluvil císař ku de-
legátu dru. Žáčkovi« — píše vídeňský off-
ciosus — objasňují svým paprskem stano-
visko i dráhu nového kabinetu tak, žeo
směru a cíli jeho nemůže býti pochybnosti.
Němec
Körbr
Clarův
Čecho
Rakousko
6
article
Nová vláda, prohlásil mocnář, nemá býti
žádnou vládou levice, nýbrž vládou úplně
nestrannou a objektivní, která všem prokáže
stejnou spravedlivost . . . Nastávající vláda
Körbrova touží prý tedy po poctivém doroz-
umění, kteréž by zaručilo Němcům jich ne-
pochybné právo a Čechům plné uplat
nění (Bethätigung) jejich národnost ti.
Dohodnutí to má jim více poskyt-
nouti a zákony pojistiti, než
mají. Nastávajíci smír mezi
Čechy a Němci — básní »Fromden-
hlatt. patheticky dále — má býti pa-
mátníkem uvědomělého státni
ckého umění rakouského(!), jakož
i vlastenectví rakouského, a nikoli triumfem
jedné části nad druhou.« Ovšem — při-
pouští — docela spory národní nikdy ne-
pominou: avšak mír může každé straně při-
nésti takovou míru uspokojenosti, že další
politický život poplyne v březích parla-
mentní činnosti a nalezne zákonné poříčí,
jehož nemusí více opouštěti. Obstrukce
náležeti budou minulosti; parla-
mentu bude ražena dráha. K tomu je arci
potřebí velikého vznětu citů dobře rakou-
ských ve všech táborech; k tomu je potřebí
především pevné důvěry všech stran ve vládu
dobré vůle. Nuže, budelli všeho toho? ptá
se »Fremdenblatt« a odpovídá si teskně:
Němec
Čecho
Čechy
Bethätigung
7
article
»Vláda (Körbrova) přistupujíc přímo ku pro-
blému vyrovnání česko-německého, k ukli-
zení nejpalčivějších národních sporů, aby
zjednala půdu pro společnou parlamentní
práci obou soků: vstoupila tím také hned
na samý práh těžkostí a nebezpečenství.« —
Přisvědčujeme. Ale ptáme se navzájem
Chtělo-li se opravdu tomuto cíli, volily
se k tomu pravé prostředky? Má tak vy-
padati vláda, která žádá a očekává
důvěru také od šestimillionového národa če-
ského? Osm německo-centralsti-
ckých ministrů byrokratů, jejichž ná-
čelník jest znám jako jeden z hlavních pů-
vodců zrušení jazykových nařízení Badeno-
vých a Gautschových, žádá od nás Čechů
— důvěru ?l.
Körbrův
Gautschův
Čecho
Baditvýchod
8
article
Ta jediná vlašťovka, ten náš mladý a
jinak milý a vážený učenec dr. Rezek,
komandovaný z kanceláře ministeria
osvěty do nového kabinetu, nestvoří
v Čechách léta. To není žádná po-
Jitická osobnost, v jejiž ruce by ná-
rod český byl kdy svěřil osudy a zájmy
své, to není důvěrník žádné strany českéa
žádny representant českého národa v nové
vládě, která nám i s ním zůstane na tak
dlouho cizí, ba podezřelou, dokud
naši nedůvěru a pochybnost skutky nevy-
Přesvědčit nás musí činy a ni-
koliv slovy o své dobré vůli,
o své nestrannosti, a prvním ta-
kovým důkazem musí byti zru-
šení oněch zhola nezákonných
ordonancí vlády Clarovy ze dne
14. října m. r.
Jak sám nejvyšší soud dekretem svým
ze dne 13. prosince 1898 rozhodl, spočí-
vala jazyková nařízení Bade-
nova a Gautschova úplně na
platných zákonech, a sice na zá-
koně zemském ze dne 8. dubna 1848
a na základním zákoně říšském
ze dne 21. prosince 1867 č. 142 ř. z. —
Platný zákon však nemůže býti zrušen
žádnou ministerskou ordonancí, žádným vý-
nosem a nařízením, nýbrž opět jen zákonem.
Stala se tedy dne 14. října m. r. minister-
ským zrušením zákonných jazyko-
vých řádů v Čechách a na Moravě holá
absolutistická nezákonnost, křivda
a bezpráví, kterého nemá zádná slušná
vrátí.
doktor
Rezek
Clarův
Gautschův
Čechy
Morava
Jitická osobnost
Badenova
9
article
ústavní vláda ani na minutu ztrpěti, nýbrž
ihned odčiniti.
To jest tedy, čeho především po-
žaduje český národ od nové vlády: to musí
býti její olivová ratolest poslaná do Čech,
má-li národ český obeslati ty »smiřovací kon-
ference« vídeňské, s nimiž chce vláda páně
Körbrova zahájiti život svůj. Pověděli jsme
desetkráte a opakujeme znovu: Restituce
vnitřní úřadní češtiny ve veřejné správě
Čech a Moravy není nám žádným předmě-
tem, o nějž bychom se zdejšími Němci chtěli
se tahat a vyjednávat. To je prostě naše
dobré, vlastní právo, které jim pranic ne-
vadí a po němž jim praničeho není.
Dále musíme rozhodně požadovat, aby
nová vláda svůj návrh jazykového zákona
pro Čechy, Moravu a Slezsko —
neboť ubohé naše Slezsko ne-
smíbýti naprosto opomenutoa
vyloučeno z akce vyrovnávací — dala
ihned, dráhně před svoláním kon-
ferencí na veřejnost, na posouzení
Čechům jako Němcům, aby mělo veřejné
mínění možnost a příležitost o něm dříve se
vysloviti, než oba národové vyšlou své vy-
jednávače ku konferencím. Konečně jest ne-
zbytno, aby konference ty nebyly taj-
nými, nýbrž veřejnými, neboť jen
tak sluší řešiti poctivě spory národův,
když není žádného tajnůstkařství, žádných
šeptů při zamčených dveřích, alěbrž otevřené
jednání národa s národem. —
Körbrův
Němec
Čecho
Čechy
Morava
Slezsko
10
article
Za šetření těchto předchozích podmínek
jsme ochotni přihlédnouti ku návrhu vlád-
nímu, ale podotýkáme hned předem: neob-
sahuje-li návrh ten nežli pravidla pro upra-
vení jazykových práv v úřadech státních zemí
našich, není to žádný dostatečný
prostředek ku sjednání národního po-
koje a příměří v Čechách. K tomu je třeb
neskonale více.
K tomu je třeba, aby našim menšinám
byla zaručena úplná bezpečnost a svoboda
v krajích zněmčilých, úplné právo domov-
ské, bezpečnost osoby a majetku, svoboda
spolčovací a shromažďovací, svoboda slova
i tisku, svoboda usídlení se a právo na
školy obecné pro děti české, tedy plný po-
žitek práv, jež základní zákony zaručují
všem státním občanům rakouským.
Pravého, trvalého míru dojde
vlast naše ovšem teprv tehda, až Němci
zdejší naučí se ji milovat jako my, až budou
s námi horliti pro její samostatnost, svobodu
a slávu, jako Nemci švýcarstí pro samostat-
nost své svobodné Helvetie. — Pak teprv
bude po těžkostech a nebezpečenstvíchl
Němec
Čechy
11
title
Politické zprávy domácí.
12
article
V Praze, 18. ledna.
Praha
13
article
»Budap. Tagblit.« otiskuje vídeňský dopi
o plánech ministerstva Körberova. Mluví
se tu o vyřízení otázky jazykově, ovšem jer
potud, pokud se týče celého státu. »Část jazy-
kové otázky spadá do oboru právomoci zem-
ských sněmů« — praví »B. T.« — »Sem ná-
leží otázka o užívání jazyků při úřadech samo
správných, o minorilních školách a mnoho ji
ného. I o těchto věcech musí se státi dohod-
nutí mezi Němci a Čechy, ale vyjednati se musí
na sněmích v Praze a v Brně.« Kromě ústav
ního schválení různých nařízení, vydaných dle
§ 14., má prý Körberův kabinet v plánu celou
řadu otázek národohospodářských, zejmena ně-
kolik předloh železničných. Sám dr. Körber by
činným v miniaterstvě obchodu. Není prý tedy
nic přírozenějšího, nežli že se bude snažiti pře-
ložiti těžiště své vládní působnosti na pole ho-
spodářské.
Körberův
Němec
Čecho
doktor
Körber
Praha
Brno
14
article
Antisemitský vídeňský »Volksblatt« vrae
se před provedením změny ve vládě k své staré
myšlénce, aby centralistická ústa va
rakouská byla zaměněna federaci
»Ve státě mnohojazyčném, jako je Rakousko,
centralismus znamená vlastně absolutismus —
jakož nejlépe dokazují nynější poměry —
proto je neudržitelný. Zejmena my Němci« —
píše »Volksblatt« — »máme nejměně příčiny
k nadšení pro nynější systém, jenž Němcům
v zemích sudetských (roz. českých) neposkytuje
nějaké ochrany () a Němce v zemích alpských
hospodářsky nanejvýše poškozuje.« »Volksblit.«
appelluje na Němce z Čech a z Moravy, aby
se konečně vzdali svého falešného, centralisticko-
liberálního učení a poskytli alpským zemím
možnost, samostatně hospodářsky se vyvíjeti
při čemž jim slibuje, že se nedopustí, aby změ-
nou ústavy Němcům v zemích českých se stala
křivda. To ovšem může »Volksblatt« slibovati
snadno. Němcům se v zemích českých křivda
nikdy nečinila a nikdo také nepomýšlí ani v bu-
doucnosti jim křivditi. Ten, komu se křivdí, by
a bude vždy někdo jiný
Němec
Rakousko
Čechy
Morava
15
article
V sobotních slovech císařových, pro-
mluvených k drá. Stránskému, krakovský »Czase
vidí zasloužené pokárání české intelligence;
»Gazeta Narod.« a »Ruch Katol.«, nespouštějíce
se do kritiky, soudí, že jimi na vždy rozhodnuta
otázka hlášení záložníků. Neodvislý »Dziennik
Polski« píše o těže věci: »Bolestnou ozvěnou
po celém Slovanstvu, poddaném žezlu císaře
Františka Josefa. . . ozvou se slova, která v so-
botu po dvorním obědě padla z úst monarchy,
když rozmlouval s drem. Stránským. Ozvou s
bolestnou ozvěnou proto, že Wolfové, Schönere-
rové, Funkové a všichni šovinističtí agitátoři
všeněmecké myšlenky v Rakousku, pohlížející
k černobílým sloupům pruským, neopominou
využiti slov panovníkových ve svůj prospěch a
budou hlásati, že panovník kárá hnutí slovanské
a chce, aby národové jemu poddaní nebyli
rovnoprávní v káždém vzhledě, zejmena v
Stránský
Katol
Dziennik Polski
František Josef
Wolf
Schöner
Funk
Rakousko
Gazeta Narod
16
article
vzhledě jazykovém, nýbrž přeje si, aby němčina
v habsburské monarchii měla přednost před ji
nými. .. Padla tedy z úst císařových slova
vážná a významná, jež musí vyvolati sensaci
po celém Rakousku; padla ve chvíli, kdy bo
o práva jazyková v Čechách nabyl nejostřejšího
rázu, při otázce, která jest na všechen způsoh
velice podřízeného významu. Dlouhá leta slo-
vanští záložníci hlásili se při kontrolním shro-
máždění buď slovem shier«, neb ve svém ma-
teřském jazyku, nikdo jim pro to nečinil výtek
a jednota armády tím neutrpěla. Teprve minu-
léhoo roku následkem německých štvanic slovíčko
»zde« stalo se bodem, kolem něhož se otačejí
všechny jazykové otázky v Čechách. Slůvko
»zde«, pronášené v minulých letech od tisíců
záložníků bez překážky, stalo se najednouv
očích vládních synonymem jakéhosi neposlušen-
ství, jakési snahy oslabovat moc a jednotu
armády. . Vojenské úřady podlehly suggesci,
uvěřily, že jsou to pokusy rozvratu a počaly
přísné zápovědi a přísné tresty, jakých před tím
nebývalo. Někteří rádcové koruny snad mylně
— nevíme — či snad zúmyslně informovali pa
novníka a odtud jeho ostrá slova . . Špatně
učinili rádcové koruny, že ji mylně informovali
o posledních událostech. Opakujeme — slova
panovníkova ozvou se bolestnou ozvěnou po
celém rakouském Slovanstvu.«
Rakousko
Čechy
17
article
»Plz. Obzors otiskuje příležitostně několik
výroků panovníkových, promluvenýcha
psaných v různých dobách. Uvádíme z nich
některé.
V roce 1861 vyslovil se J. V. k deputaci,
vedené tehdejším arcibiskupem Schwarzenbergem,
že dá se korunovati za krále českého, abyt
vyřídil všem obyvatelům království českého.
V září 1871 proneslo a podepsalo J. v.
věčně památný výrok: »Uznávám práva tohoto
království českého a jsem hotov přísahou svou
korunovační je stvrditi. «.
Méstc na to v říjnu pravil dru. Riegrov
vyjednávajícímu: »Přijďte jen do říšské rady
přáním vašim bude zde vyhověno.«
V roce 1889, když zvoleno na jeden ráz
tři tucty poslanců mladočeských s drem. Englem,
Pacákem, Kaftanem a j. v čele, tázalo se J.v
posl. Fandrlíka, jakouže » prazvláštní společnoste
vynesly tyto volby na povrch.
V řijnu 1899, kdy dr. Engel připomněl
že budou musiti snad poslanci mladočeští re-
signovati na mandáty, odtušilo J. V.: »To byl tal
ještě scházelo, abyste vy rózumní z parlamentu
odešli.«
V roce 1890 po uzavření punklaci německo-
staročeských, když v Čechách počal se zvedat
odpor proti nim, vyjádřilo se J. V. k jédnomu
zástupei českému: »Punktace musí býti prove-
deny — toť moje vůle nezvratná.« Před měslei
učinilo pak J. V. k dru. Luegrovi, starostov
vídeňskému, výrok: »Jazyková nařízení zrušen
nebudou — nedopustím toho nikdy.«
do
Schwarzenberg
Engl
Pacák
Kaftan
Fandrlík
doktor
Engel
Riegrov
Čechy
18
article
Z Vídně. Ze zprávy o středních školách
vydané ministerstvem osvěty, vysvítá, že v Rakousku
jsou letos 203 gymnasia a 10f reálka, celkem. ledy
304 střední školy. Stát výdržuje 220 ústavů, země 3
měsla 20, biskupové 4, duchovní řády 13, různé fondy
2 a 9 ústavů je soukromých. Rakouská spravedinost
jeví se zejmena v jazyku vyučovacím. Německých
středních ústavů je 170, t. j. 56 procent, kdežto Němců
v Rakousku je 36 procent; českých ústavů je 77
t. j. 25 procent, kdežto českého obyvatelstva dle úřad-
ních výkazů 23.3 procent; polských ústavů 31, tij
10 procent, kdežto polského obyvatelstva 15.8 procentá
vlaských ústavů 7, t. j. 2.3 procent, kdežto obyvatel-
stva 2.9 procent; ruských ústavů 2, t. j. 0.7 procenl
kdežto obyvatelstva ruského je 13.2 procent; srbsko-
chorvatských ústavů 6, t. j. 2 procenta, kdežto oby-
vatelstva je 2 8 procent; čistě slovinský ústav ani
jeden, kdežto obyvatelstva slovinského je 5 procent
Utrakvistických ústavů je 11. Nově zřízeny letos-
chorvatské státní gymnasium v Pazině, státní české
gymnasium v Prostějově, státní německé nižší gymna-
sium v Seretě v Bukovině, státní česká reálka v Mlade
Boleslavi, zemské české reálky v Holešově a ve Vel
kém Mezeříčí. Do státní správy převzato české matičné
gymnasium opavské.
Němec
Vídeň
Rakousko
Pazina
Prostějov
Bukovina
Mlade Boleslav
Holešov
Vela
Mezeříčí
19
title
Politické zprávy zahraničné.
20
article
V Praze, 18. ledna.
Praha
21
article
Anglie a Rusko.
Anglie a Rusko.
Anglie se vzpamatovala ze strachu, který
nahnala doprava části ruského vojska z Tiflisu
na afganskou hranici. Už ví, že v lom nebyla
skryta žádná hrozba proti ní. Listy anglické
rozplývají se chválou ruské mírumilovnosti
Všecky londýnské listy mají úvodní, články o car
ském reskriplu k hr. Muravěvu, o ruském roz
počtu na r. 1900 a bilanci ministra financí, jež
v Londýně způsobila ohromnou sensaci. Angli-
čané jsou bez sebe nad rozvojem ruského prů-
myslu a železničné síti ruské; zvláštní pozornost
věnují ohromným summám, určeným na stavbu
nových železnie. Zřízení zvláštního departementu
pro průmysl, vědu a obchod při státní radě
anglické fisty považují za zjevný příznak pev-
ného přání Ruska posvětiti své sily práci míru
a hospodářského rozvoje stálu, tím spíše, že
Rusko dosáhlo na dálném východě ohromných
úspěchů čistě mírnými prostředky. Nové pří-
stavy, získané Ruskem na Tichém moři, roz-
hojnily jeho námorskou moc a zabezpěčily mu
název námorského státu. »Standard« velebí
sťastnou politiku Ruska v Evropě a Asii; ono
získalo nezamrzající přístav na Tichém moři
připojilo Mandžurii ku sféře svého výhradného
vlivu za takových podmínek, že ostatní státy
byly nuceny skloniti se pokorně před dokona-
nými událostmi.
Anglie
Rusko
Tiflis
Londýn
Angl
Evropa
Asie
22
article
Slovaně v Hanoversku.
V nejnovějším sešité »Visly« A. J. Parčev-
ský podává zajímavá data o »potomcích Slo-
vanů v Hanoversku«. Statistika pruská z roku
1890 vykazuje, že v okrese lüchowském v Ha-
noversku žije 586 osob slovanského jazyka
což činí 20 6 proc. všeho obyvatolstva okresu
Prozkoumání místných poměrů potvrzuje, že to
není lid přistěhovalý, nýbrž starousedlý. Z dějin
Slovanů polabských známo, že kromě Srbu
Lužičanů, bydlících na pravém břehu Labe,v
dnešním Sasku a části Prus, také na levém
břehu řeky, v Hanoversku, žily kmeny slovan-
ské, známé pode jmenem Drevanův, a snad i
Gliňanův a Lučanův. Země drevanská byla
nejdále na západ vysunutým krajem slovanským
a známa je dosud pode jmenem země vendské
(Wendland). Řeč polabská žila tu ještě v XVII.
věku a teprve v druhé polovině toho věku živel
německý začal zalévati výsepku slovanskou.
Podle Jagiera ve vsi Cremmelin r. 1878 zemřel
sedlák Warratz, poslední člověk, který ještě
uměl modlitbu v jazyku otcův. Avšak zpráva
ta nebyla přesná. R. 1882 místný časopis
lüneburský vzpomněl o Vendech z levého břehu
Labe, že aneúplně zanikl jazyk jejich vlastní«,
a že »jsou sedláci, kteří jej znají do jisté
míry.« Ale do dnes žijou tam zbytky Slovanů,
přijmeme-li, že okolí jejich, původem také slo-
vanské, ale poněmčené, k štěpu slovanskému
více nenáleží »A právě mezi tím lidem —
píše p. Pařčevský — nalezla se skupina 585
osob, které při úřadním popise obyvatelstv
svůj jazyko mateřský výslovně nazvaly slo-
vanským.
Parčev
Srba
Lužičan
Prus
Drevanův
Gliňanův
Lučanův
Jagier
Hanoversko
Visla
Sasko
23
article
Fakt ten, potvrzený statistikou pruskou
z roku 1890, je skutečným a zajímavým pře-
kvapením. Můžeme sice pochybovati, že lidé ti
mluví tím jazykem polabským, jejž vědecky
zbudoval Schleicher, ale ze samého faktu, ze
na úřadní otázku o jazyku materském hrstka
Polabanův odpověděla, že mateřský jazykje
slovanský, vyplývá nad pochybnosť, že kromě
živých vzpomínek minulosti, zachovali si v oby-
čejích i nářečí velmi výdatně, ze slovanských
časů pocházející vlastnosti, kterými se různí o
sousedního okoli německého. Důkladné pro-
zkoumání těch vlastností leží zajisté v zájmu
vědy, což ovšem je možná pouze tomu, kdo zná
jazyky dolnoněmecký, polský, oba lužickéa
nářečí kašubské.«
Na neštěstí statistika pruská neudává
jmena vsí hanoverských, kde slovanské oby-
vatelstvo bylo jí konstatováno. Avšaka tu jsou
zas jiní ukazatelé. Na základě práce V. Fireksovy
o zalidnění Prus pan Parčevský jmenuje násle-
dujíeí vsi v Hanoversku, kde by třeba bylo
hledati ostatky západorlechického plemene na
levém břehu Labe: Schletau, Bockleben, Witz
cetze, Simander, Volzendorf, Predöhl, Trabuhn,
Schweskau, Kriwitz, Köhlen, Schreyah, Banzau,
Lütenthien, Külitz, Proitze, Vasenthien, To-
bringen, Gross Breese, Nemitz, Lanze, Prezelle
Tlurau, Menhelitz, Kremlin, Ganse, Mannneisel.
Sachau, Diahren, Gaddau.
Ve většině těch jmen i laik pozná půvo
slovaniský.
Schleicher
Polabanův
V Fireksův
Prus
Parčevský
Witz
Simander
Volzendorf
Predöhl
Trabuhn
Schweskau
Kriwitz
Köhlen
Schreyah
Banzau
Lütenthien
Külitz
Proitz
Vasenthien
Gross Brees
Nemitz
Lanz
Prezelle
Tlurau
Menhelitz
Kremlin
Gans
Mannneisel
Gaddau
Hanoversko
24
article
Násilné poněmčování Poláků.
»Przeglad« píše: Dvacet sedm let konč
se od chvíle, kdy pruský stát vypověděl vojnu
našemu národu. Od té doby vyrostlo již nové
pokolení v ovzduší vyjímečných stavův a všeli-
kého útisku; od kolěbky slýchalo pouze, že
přináleží k rase nižší, polobarbarské a jmenem
civilisace odsouzené k vyhlazení; poněvadž ale
opíralo se smrti, že vláda pruská i společnost
staraly se o její uspíšení. Nejprve udeřili na
náboženské tradice Poláků. Potom zvolali: Aus-
rotten! Vyhodili náš jazyk ze škol a života ve-
řejněho, jmena naše proměnili v němécká, dali
100 mill. marek na vykoupení naší půdy, načež
sí řekli, že je toho již dosti, nyní že následovati
musí naše smrt. Ale již po několika letech přišla
nová serie muk, neboť k největšímu překvapení
Prušáctva všecky poněmčovací prostředky uká
zaly se slabými. Hodili tedy druhých 100 mill
na výrvání půdy Polákům, bance rozkázáno pra
covati ve prospěch germanisace, polstí úřadnie
přesazení v hloub Němec a německými přeplněny
úřady velkopolské, mobilisován všechen »náro
ve zbrani« proti Polákům a v konci konců za
čali nalezence z celých Němec posílati do Velko
polsky, aby tu byli vychování za pruské janičary
proti Polákům a aby Němcům uměle bylo opa
třeno větší procento obyvatelstva. Ale i v tom
všem se sklamalí. Užili tedy třeti serie mučidel-
začali jmenovitě podkopávati polský obchoda
řemesla podporováním a privilegováním konku
rence německé. Již několik let státní pokladna
vyplácí pravidelné podpory německým kupcům
mezi Poláky.
V prvém roce vydáno jen 60.000 marek.
v druhém již 400.000, a nyní vřaděno do roz-
počtu na ten účel ještě o 180.000 víc, tedy
580.000 marek. Tím vším Prušáci bídného cíle
svého nedosáhnou, ale Polákům vydávají vy
svědčení veliké houževnatosti a životnosti, jež
budí obdiv.
Polák
Němec
Aus
25
article
Projev předsedy franeouzské
sněmovny.
Pan Pavel Deschanel je jistě velmi sym
patickou osobností francouzského politického
světa. Ač mlád, svěřen mu jeden z nejvyššíeh
úřadů republiky a jeho všestranné nadání a
elegance jeho výmluvnosti mu otevřely i brány
francouzské »Akademie«, Autorita jeho v po-
litických záležitostech dostoupila té výše, že
velmi veliká většina poslanecké sněmovny po
mnohém uvážení jinak nemohla, než zvolit
jej po třetí za předsedu, což o veliké úetě
naprostém uznání jeho zásluh u všech stran
svědčí. Nestrannost, umírněnost a povznešenost
jsou zřídka u tétéž osobnosti se pojící vlastnosti.
U něho však je sdruženy nalézáme. Tytéž vlast-
nosti shledáváme i v jeho nastupovací řeči, z níž
jisté odstavce obšírněji dodatečně podáváme,
nežli jsme dříve již učiniti mohl
V drobném prodejii
canní číslo o sobě . . . za9
odpolední
. . . nssb
Ve flialkách na venkově.
ranní čislo. . . . . . .
odpolední . . . . . . . . 8b
Inseraty
platí se hotově napřed.
Předplspení a Inserty přijíma sdminl-
strace v Mnrianské ulici č. 3.
Tam nachásejí se ték redake
tiskárna n szpotite „Nátodnich Listů.
Rukopiay se nevracsli
Pavel Deschanel
Mnrianský ulice
franeouzský sněmovna
26
article
Poděkovav za novovolbou tak skvěle osvěd-
čenou důvěru a poznamenav, že právě po tak
pohnutém a bouřlivém roce francouzských par-
lamentárních dějin předsedovi poslanecké sně-
movny mimo rozčeřené proudění jednotlivých
stran setrvati nutno, pravil pan Deschanel, že
byla zviklána hlavní pravidla parlamentární
vlády ba i duch ústavy pohromami, kterými
země trpí, a že se často přihází, že se parla-
mentárním institucím chyby imputují, které
naopak jedině z toho vyplývají, že instiluce ta-
kové byly špatně vykládány a zneuživány. »Což
nebyl by to špatný výklad, ba zfalšování insti-
tucí, kdyby se tak předsedalo, jaksemnohdy
a leckde vládne, to jest se stranou proti
straně, s politikou proti politice, pro nebo proti
jistému ministerstvu a kdyby se předseda o svo-
bodu rokování a rovné právo všech zástupeů
národa nezasadil ?
A proto musí býti nestrannost před-
sedy toho shromáždění první jeho povinností
a nejsvrchovanějším jeho zákoneml
Vím velmi dobře, že se ve schůzích různé
klamné zdání přihází a že se často zdá, jakoby
předseda, buď té neb oné straně naddržuje,
striktní nestrannosti nedbal. V podobných oka-
mžicích je mu ovšem malou útěchou průpově
Florentinova: »Jedině onen je v právu, kte-
rého Gibelinové za Guelfa a Guelfové za Gibe-
lina pokládají.«
Francie přestála právě hroznou krisi. Sou-
peři a závistníci usilovali o její záhubu a mlu-
vilo se o její dekadenci!
Upadek se jevil, pánové, v degenerovaných
státech řeckých, když bohatí občané cizinu
ku ochraně svého ohroženého majetku povolali,
jevil se v Římě, když se koruna Cesarů do na-
stavených rukou žoldnéřů s výše trůnu skutálela
a jevil se v Polsce, když politické stranyv
hádce o slabou vládu, rozkouskování země bez-
vládím připravovaly.
Deschanel
Florentinův
Cesar
Francie
Řím
Polska
27
article
Avšak u nás jsme byli jestě daleci podob-
ných zievů ! Ve Francii bojovali a trpěli nejlepšl
duchově, muži čistého svědomí s otevřeným hledím
a šlechetná srdce ne ze sobectví, ne pro mate-
riální úspěchy, ale pro ideu.
Ať již byla začáteční příčina krise, která
moře vášní rozpoutala, ta neb ona, tvrdím
stojím pevně na tom, že všichni oni, kteři
o Francii pochybovali, buď jí nerozuměli, neb
jí snad rozuměti nechtěli, ano národ, který se
pro ideály sám mučí a v němž ideály vášně
rozpoutati mohou, oslaben býti nemůže. Vlast
naše tvořila dva tábory. Jedni, nechtějíce při-
pustiti, by se stala Francie nevěrnou zásadě
spravedlnosti, kterou vždy ve světě představovala,
a která jest její podstatou, hájili práva lidské
bytosti; druzí neméně osvicení, spravedliví a
nezištní, nemohli klidně pohližeti na jisté spolu-
občany, kteří nemilujíce války, alespoň její ná-
stroj zničiti usilovali a kárajíce skutky vůd ců,
celou armádu napadali, druzí hájili v ní stráž-
kyni naší samostatnosti, naší důstojnosti a naší
jsoucnosti, onu pásku národní naší republikánské
pospolitosti, která byla vždy nejlepší zárukou
práva menšin a znamenala srdnalost, česť, ne-
zíštnost a sebeobětování vyšší pohnutce a veliké
kollektivní povinnosti!« Probrav dále otázku,
proč se hned z počátku krise smíru nedoeililo,
napomínal řečník k umírněnosti, uváděl příklady
z dějin Francie a vybízel ku složení zbraní,
anať kyne zemi práce větší, než kdy jindy a
končí projevem přesvědčení svého, že Francie
světové své úlohy dosud nedohrála.
Vlasta
Francie
28
article
nčsgov nlepx or eie
bonůi
Loďstva států.
o0tla žn
oČlenové anglických sněmoven poděleni před
několika dny velmi zajímavým pamětním spi-
sem, o němž jsme se již stručně zminili a který
námořní moc jednotlivých států, jak následuje,
vypočítává: žlele
Fnancte čítá hotových panceřových lodí
prvního řádu 31. Ve stavbě 4. Křižáků různých
druhů hotových 58. Vo stavbé 16., Lodí ku
chránění pobřeži (garde-eótes) 14. Torpedových
lodie a podmořských člunů hotových 239. Ve
stavřě 66. V celku tedy 428.
Anglie čítá hotových panceřových lodl
prvního řádu 53. Ve stavbě 17. Křižáků růz-
ných druhů hotových 129. Ve stavbě 23. Lod
ku chránění pobřeží 13. Zvláštní lodě 3. Tor-
pedových lodic a podmořských člunů hotových
205. Ve stavbě 35. V celku tedy 488.
Rusko čítá hotových panceřových lodí
12. Ve stavhě taktéž 12. Křižáků různých druhů
hotových 16. Ve stavbě 10. Lodí ku chránění
pobřeží holových 15. Ve stavbě 1. Zvláštních
lodí hotových 5. Ve stavbě 2. Torpedových lodí,
lodic a članů hotových 192. Ve stavbě 41.
V celku tedy 306.
Křižák
Anglie
Lod
Rusko
29
article
Německo čítá hotových panceřových
lodí 18. Ve stavbě 7, Křižáků různých druhů
hotových 36./ Ve stavbě 6. Lodí ku chránění
pobřeží 11. Zvláštních lodí 2. Torpedových lodí,
lodic a člunů hotových 114. Ve stavbě 10.
V celku tedy 227.
Italie čítá hotových panceřových lodí
15. Ve stavbě 4. Křižáků různých druhů hoto-
vých 19. Ve stavbě 7. Zvláštních lodí 2. Tor-
pedových lodí, lodic a člunů hotových 159, ve
stavbě 21. V celku tedy 227.
Spojené státy Ameriky čitají ho-
tových panceřových lodí 5. Ve stavbě 11. Kri-
žáků různých druhů hotových 22. Ve stavbě
10. Lodi ku chránění pobřeži hotových 19. V
stavbě 4. Jednu zvláštní loď. Torpedových lodí,
lodic a člunů hotových 16. Ve stavbě 33.
V celků tedy 122.
Žaponsko čítá hotových panceřových
lodí prvního řádu 3. Ve stavbě 4. Křižáků růz-
ných druhů hotových 26. Ve stavbě 6. Lodí
ku chránění pobřeží 4. Torpedových lodí, lodie
a člunů 38. Ve stavbě 33. V celku tedy 114.
Křižák
Německo
spojený stát Amerika
Italia