Strana 6. Číslo 216

KATOL

LrY.

Dne 8. srpna 1902.

narvašského dragounského pluku. Car Mikuláš měl německou námořnickou uniformu. Při jídle seděl císař Vilém v levo od cara Mikuláše. Po hostině zazářily obě loďstva elektrickým osvětlením Po 10. hodině přešli oba panovníci na palubu »Stan- dartu«, odkudž pozorovali do 11 hod. 30 min. noční cvičení v střelbě. Z Revalu, 7. srpna. K 9. hodině dopo- ledne odebrali se císař Vilém a car Mikuláš s dru- ž nou ze svých yacht na ruskou vlajkovou lod »Minin«, načež dělostřelecké loďstvo odplulo na moře. Loďstvo provedlo při plavbě několik ma- nevrů, načež se odbývalo cvlčení ve střelbě ze všech děl proti plovoucím terčům, pevným terčům na zemi a náspům na břehu, jež znázorňovaly po- břežní batterie. V 1 hodinu odpoledne bude na palubě »Standardu« snídaně, ke které jest pozváno celé okolí obou panovníků. Z Paříže, 7. srpna. Ve článku o schůzi císařů v Revalu poukazuje »Petit Parisien« k tomu, že sblížení mezi Ruskem a Německem spadá do doby smíření Francie s Italií, a praví, že tento skutek dokazuje upřímnou touhu národů po míru. I kdyby bylo nebezpečno domnívati se, že se každý spor stal nemožným, jest přece nepopíratelno, že obavy před válkou značně se zmenšily. — »Figaro« má za to, že Německo a Rusko jsou v tom za jedno, aby evropská rovnováha byla udržena. Ná- vštěva císaře Viléma jest prý ostatně jen skutkem zdvořilosti a bylo by bláhovstvím, její význam pře- háněti. — »Journal« se domnívá, že oba císařové naleznou příležitost, aby vyměnili svoje náhledy o mezinárodní politice.

Kulturní boj ve Francii. Z Paříže, 7. srpna. Několik listů otiskuje cirkulář politického sekretariátu vévody orleanského v němž se royalistické komité vyzývá k energi- ckému tažení pro svobodu učenía znovuotevření kongregačních škol. Z Paříže, 7. srpna. »Echo de Paris« uve- řejňuje provolání Lemaitrovo ku vlastenecké lize, aby podáním hromadných petic bylo se dožadováno otevření zavřených škol. Z Paříže, 7. srpna. Dle posledních stati- stických zpráv zbývají v provádění dekretů o uza- vření kongregačních ústavů jen departementy Cote du Nord, Morbihan a Finistre. V Chambéry mu- sil policejní komisař vrata školy, kterou měl uza- vříti, dáti vylomiti. Markýz Costa-Beauregard prote- stoval proti tomu a odstranil úřední pečeť. Z Landerneau, 7. srpna. Dva komisaři, podporovaní setninou pěchoty a 3 malými oddíly četnictva, provedli dnes vypuzení sester pensionátu v St. Julien a přitiskli na dvéře budovy pečeti. Dav více tisíc osob čítající doprovázel toto opa- tření hřmotným odporem, nedošlo však k vážné výtržnosti. Z Leoneven, 7. srpna. Ohromný dav lidí střeží školní sestry v Crozonu Četníci pokusili se marně proraziti davem, a konečně za posměchu množ- ství ustoupili.

Král Edvard VII. Z Londýna, 6. srpna. Král Evard a krá- lovna Alexandra přijeli dnes odpoledne o půl6. hodině v průvodu princezny Viktorie na slav- nostně ozdobené nádraží Viktoriino. Při vystupo- vání z vozu podal král několika nádražním úřad- níkům ruku a odebral se pak sám k vozu. Před nádražím pozdraveni byli královští manželé velikým zástupem lidu. Za jízdy do paláce bukinghamského byly jim uspořádány hlučné ovace. Z Londýna, 7. srpna. Král snesl včerejší cestu do Londýna bez jakékoliv únavy. Měl dobrou noc a těší se nejlepšímu zdraví. Rána jest takřka zahojena. Slavnost míru. Z Londýna, 7. srpna. V Guildhallu od- bývala se včera veliká slavnost míru, které se súčastnilo 2500 osob, mezi nimi četní členové ka- binetu, ministerští předsedové kolonií, několik in- dických knížat a četní generálové, kteří se v jižní Africe vyznamenali.() Robertsovi a Kitchenerovi podány byly adressy. Oběma generálům vzdán byl veliký hold a oba vzdali pochvalu koloniálnímu vojsku. Kitchener pravil, že dokud potrvá duch, jímž jest vojsko ko- loniální naplněno, bude Anglie s to, říšskou my- šlénku udržeti. Vůdcové musí však ducha tohoto tak vésti a říditi, aby účinným způsobem sloužil zájmům celého anglického národa.

Zprávy hospodářské. Žně na českém jihu. Žně v jižní části naší vlastl nalézají se v té době v největším proudu. Všude viděti na polích plno lidí v úpalu slunečním pracují- cích po celý den, všude plno mandelíků, které jako nepřehledné armády vojska rozestaveny jsou po polích v celém kraji. Sllzeň letošní, obzvláště žíta a pšenice v krajině okolo Tábora, Milevska a Písku, uchází, rovněž kolem Pelhřímova, Počátek, Jindřichova Hradce a Třeboně. Toliko jaře jsou poněkud slabší, ač protl roku lonskému a předlonskému celkem je vše lepší. Hůře je ovšem u Soběslavi, kde mnoho obcí posti- ženo bylo minulý týden děsným krupobitím, takže celá úroda letošní je zničena. Tam ovšem je rychlé pomoci zapotřebí. Opravdu podívaná je v době žní po kraji; vše oddáno jest pllné prácl, aby obilí bylo shromážděno do stodol; žně jsou dobou úmorné práce, ale i odměny rolníka.

Včelařská besidka. Jaké obydlí máme včelám opatříti. Podává Alois Thuma. Obydlí včel jsou vlastně plásty, pro kteréž po- třebují nějaké ochrany, již sobě včely vyhledávají buď v dutých stromech, neb v rozpuklinách nějaké zdl neb skály. Avšak lidé upravulí jim případný útulek, jemuž říkáme úl. Úly zhotovují se buď ze dřeva neb slámy. Dříve pěstovány byly v úlech s dílem nepohyblivým, nyní však všude zavedeny jsou úly s dílem pohyb- livým, jež nazýváme úly dziezonskými dle jich vyná- lezce dra. Jana Dzlerzona. Tyto nebyly posud lep- šími nahrazeny. Nejlepší látka na zhotovování úlů jest dřevo, pak též sláma, aneb dřevo i sláma. Úly ze slámy jsou slce levnější, k přezimování teplejší. avšak mnozí dávají přednost vždy úlům dřevěným, neb úlům ze slaměných desek zhotoveným. Dřevo na úly nebuď tvrdé, nýbrž měkké a po- rovité. K výrobě úlů hodí se tudíž nejlépe dřevo je- dlové, topolové, vrbové neb lípové. Úl dzlerzonský buď tak zařízen, aby plásty doň zavěšené daly se snadno vyndavatl a zase vsouvati. Aby to bylo možné, jsou postranní stěny opatřeny buď líštami neb žlábečky, na které by se plásty na loučkách neb rá- mečkách snadno zavěsíti mohly. Každá loučka má na obou koncích opatřena býti mezerníkem, aby mezi plásty zavěšenými zůstala pro včely prostora k procházení. Mezera tato mezi plásty buď přesně čtvrt palce šíroká, neboť kdyby byla širší aneb užší, přilepily by plásty k sobě na více místech. Plásty na loučkách přilepují včely rády ke stěnám, proto musíme ostrým nožem včelařským plásty ty od stěn odříznouti dříve, než je kleštěmi vyndaváme. Pohodlnější zvlášť pro začátečníka jsou rámky, které celý plást objímají a z úlu snadno vyndavatl se dají.

Úly opatřené uvnitř rámky místo louček, nazý- váme úly Berlepšovými podle jich vynálezce barona Berlepše, žáka to velmistra Dzlerzona. Vnitřní prostora úlu skládá se z plodiště a med- níku. Plodiště určeno jest k vývoji plodu a k přezl- mování včel. Do medníku od plodiště prkénky, po- krývkami odděleného snášejí včely přebytečný med do plástů buď jími teprv vystavěných aneb již do zá- soby uchystaných. Nalezá-li se medník nad plodištěm, sluje úl ten stojan. Je-li však umístěn vedle neb za plodištěm, nazýváme jej ležanem. Stojan záleží ze dvou neb tří pater. Dříve stavěli se stojany až z pětl ba i více pater. Od tohoto zařízení se však nyní upouští. Stačíť nám úl třípatrový, neboť když je na- plněn medovými plásty, odebereme je a vyprakujeme v medometu a vyprázdněné plásty vrátíme do úlu k novému naplnění. Velikost vnitřní prostory není ve všech krajinách stejná. Hloubka budiž dle možnosti taková, aby se do každého patra vešlo 10 plástů. Světlost úlu budiž všudy stejná, tedy dle nynějších zásad přesně 25 cm., aby se plásty vyndané mohly vsunouti do kterého- kolív úlu. Vnitřek úlu uzavřen budíž pohyblivými nebo vsouvacími dvířkami zasklenými a to zvlášť pro plodíště a zvlášť pro medník. U dvířek plodiště budiž dole zřízeno zahražovátko bez zasklení, aby se mohly tudy včely dobře podmetatí. Leták z předu nebud hned u dna zřízen, nýbrž asi 2 cm. nad nim, aby se během zimy mrtvolami včel neucpal. Otvor nebudiž též vysoký, jen asl 2 cm., aby jím myš neb jiný škudce nemoh se prodratl. Na zimu buď na letáky zřízena mřížka plechová na způsob hřebenu, aby jednotlivé včely mohly proklouznouti, nikoli však škůdce.

Bursovní a tržní zprávy. Vídeňská peněžní bursa. Dne 7. srpna. (Závěrečné kursy.) Únorová renta 101.85. Květnová renta 101.90. Rakouská korunová renta 99.80. Střibrná renta 101.75, Rakouská zlatá renta 121.55. Uherská zlatá renta 121.30. Uherská korunová renta 97.90. Losy z r. 1860 celé 152.30. Losy z r. 1860 pět. 187.00. Losy z r. 1864 250.—. Losy kreditní 427.—. Losy z roku 1854 190.—. Komunální losy 425.—. Tisské losy 162.25. Turecké losy 111.00. Úvěrní akcie 688.75. Anglobanka 278.50. Unionka 544.—. Banka pro země rak. 421.50. Uherské kreditky 732.50. Bankovní jednota 456.00. Ústav pro úvěr pozem. 935.—. Unionky

pražské —.—. Živnostenská banka —.—. Lvov-černovickí 566 50. Státní dráha 712 50. Lombardy 68 50. Štyrsko-hrad.- köfl. —.—. Severní dráha 5640. Severozáp. dráha 455.—. Česká záp. dráha —.—. Pardubická dráha —.—. Polab- ská dráha 469.—. Česká severní dráha —.—. Buštěhrad- ská A) ——. Buštěhradská B) 998.00. Pražsko-duchcovská dráha —.—. Duchcovsko-podmokelská —.—. Ústecko-te- plická 2770. Pouliční dráha A) —.—. Pouliční dráha B) —.—. Dunaj. paroplavba 934.—. Tur. tabák. rež. 297— Tov. na zbraně 331.50. Alpinky 401 50. Rim.-muráňské 501 00. Pražské železářské 1516. Česká mont. spol. 1235 Záp.-české uhelné —.—. Sev.-české uhelné ——. Moste- cké uhelné 704.—. Schodnica 982. Napoleony 19.07. Paříž 95.22. Londýn 239 82. Německá města 117 05. Marky 117.05. Ruble papír. 252 75. Pražská plodinová bursa. Dne 7. srpna 1902. Cena za 50 kilogramů. Měna korunová. Obilí: Pšenice váhy 79—82 kg na 1 hektolitr 8.40—8.75. Žito 71—73 kg. české 7.55—7.60. Ječmen výběr 0.00—0.00, obyčejný 0.00 až 0.00. Oves prima 7.80—7.85, obyčejný 7.70—7.75. Kuku- řice nová 6.25—6.30. Seno lisované 3.70—4.20, nelisované 0.00—0.00. Sláma cepy mlácená 3.00—3.20, sláma ke krmení 2.50—2.60, sláma ku stlaní 2.35—2.50. Mouka a mlýn- ské výrobky za 100 kg.: Pšeničná mouka čís. O: 29.50—31 00, č. 1: 28.50—29.00, č. 2: 28.00—28.50, č. 3: 26.00—2700, č. 4: 24.00—25.00, č. 5: 23.00—24.00, č. 6: 22.50—23.50, č. 7: 19.00—20.00, č. 8: 00.00—14.00. Žitná mouka za 100 kg. č. I.: 24.50—25.00, č. II.: 23.50—00.00, č. III. 18.50—00.00, č. IV.: 14.50—00.00. Pšeničné otruby 10.50—10.80, žitné otruby 11.00—00.00. Luštěniny za 50 kg.: Fazole k vaření 9.00—10.00, ke krmení 0.00—0.—.

Hrách k vaření žlutý 10.00—11.00, k vaření zelený 15.— až 16.—. Čočka 10.75—17.00. Zemčata k jídlu 1.50 až 1.75, k pálení lihu 0.00—0.00. — Olejnatá semena: Řepka 11.50—00.—. Mák 35.00—36.00. Kmín 28.00—28.50. Sušené ovoce: Švestky 11.00—13.—, hrušky —.— až —.—, křížaly 8.00—10.——, Jetelová semena; čer- vená —.00 až —.—, bílá —.— až —.—. Sušená če- kanka: 6.75—0.00. Cukr. V Prane, 7. srpna. Z Ústí nadL., první výrobek platil pohotově K 16.75—16 90, na říjen-prosinec K 17.85 až K 18.00. Káva. V Hamburku, 7. srpna. Platilo se na červenec 29 25, na září 29 50, na prosinec 30.00, na březen 30.50 marek. Líh. V Praze, dne 7. srpna. Za 1000 litrů stup. pohot. zboží lihu čistěného K 129.00—129.50. Surového bramborového 37.00—37 50, surového melasového 36.— až až 36.50, v malém K 1.— až 1.50 a výše. Příhon dobytka drobného a dovoz masa. V Praze, dne 7. srpna 1902. Přihnáno bylo 00 skopců živých, prodal se pár za kor. 00.00—00.00; 62 skopců zabitých, kilogram za K 0.88 až 1.08; 169 telat za- bitých 1 kg za K 1.08 až 1.28, výminečně za K 1.36 po srážce 7—9 kg. na kuse, 10 prasat zabitých, a to: če- ských 1 kg. za K 1.20—1.40, polských 1 kg. za 1.28—1.36 K a bagounů uherských 1 kg. za K 1.26 až 1.32, srbských 1 kg za K 0.00—0.—. O jehňata, kus po —.— až 00.00, 00 kůzlat kus po K 0.00—0 00. — Masa hovězího bylo přivezeno 25.200 kg.; prodal se 1 kg předního za 72 až 88 h., prima K 1.08 a1 kg zad. za K 0.84—1.08, prima K 1.32. Vepřového masa přivezeno 3000 kg, prodal se 1 kg za K 1.20—1.40 českého a za K 1.28—1.36 polského. Vesměs s potravní daní, Prodej byl prostřední. Zabaveno: 4 hovězí čtvrti, 2 vepřové šusy, 1 hovězí sanice.

Obilní tržní ceny. Pšenice žito Benešov . . . 1 hl. 16.— 16.13 9 80 1 hl. Budějovice .. Choceň . . . 100 kg. 18.97 15.07 14.56 Německý Brod 100 kg. 19.25 Klatovy . . . 100 kg. 16.30 Králové Hradec 1 hl. 15.60 12.00 19.40 16.30 Litomyšl . . 100 kg. 15.75 Pardubice . . . 1 hl. 16.70 Plzeň . . . . 100 kg. 19.30 15.50 Písek . . . . 100 kg. 18.42 16.80 Příbram . . . 100 kg. 20.50 15.12 18.60 Strakonice . . 100 kg. 15.01 Tábor . . . 100 kg. 18.40 Trutnov . . . 100 kg. 20.40 17.66 15.20 11.20 Chrudim . . . 1 hl. Vysoké Mýto . 50 kg. 10.60 7.60 Mělník . . . 1 hl. 15 . 60 11.99 8.59 Rakovník . . 100 kg. 9.50 Litoměřice . . 1 hl. 15.30 11.25 Pelhřimov . . 100 kg. 18.25

Morav a: Bystřice p. H. 100 kg. 19.86 100 kg. 18.33 Uh. Brod . . M. Budějovice 100 kg. 18.15 Kyjov 18.40 . 100 kg. 1 hl. Uh. Hradiště Jihlava . . . 100 kg. Kroměříž . . 1/2 hl. M. Krumlov . 100 kg. 18.58 Místek . . . 100 hl. 17.65 Nový Jičín . 100 hl. Olomouc . . . 1 hl. Mor. Ostrava . 1 hl. Prostějov . . 100 kg. 17.81 Třebíč . . . 100 kg. 18.63 Znojmo . . . 50 kg. 9.80 Val. Meziříčí . 1 hl. 16.— Slezsko: Opava . . . 100 kg. 20. 25 Těšín . . . . . 1 hl. —.—

(Zaslán o.) Zemské sdružení katolických spolků království českého svolává na den 11. srpna t. r. v pondělí o 8. hod. večerní do Jednoty katolických tovaryšů výborovou schůzi s tímto programem: 1. Čtení posledního protokolu. 2. Návrhy nového výboru. 3. Čtení doplsů. 4. Volné návrhy. Účast všech členů žádoucna. V Praze, 7. srpna 1902.

ječmen oves 12.45 7.40 12.91 14.04 14 90 12.22 14 20 15.25 9.35 6.50 15.12 9.20 6.90 15.65 14.65 14 92 14.64 14 92 14.15 14.81 15.54 16.42 6 80 7.20 8.10 10.35 9.05 7.46 13.50 14.10

15.58 16.41 14.56 16.04 12.13 15.39 6.10

15.11 15.20 14.60 14.77 11 05 15.04 15.13

14.94 16.15 14.77 16 14 7.63 14.57 3.90 15.58 15 68 14.89

15 64 12. 52

8.10 15. 46 14.27 7.20

15.01 15.82 1478 13.85 8.10 12.20 10.50 16.60 — 9.60 9.70

7.50 15 60 6.20

Msgr. kanovník dr. Josef Burian, předseda.