Dne 8. srpna 1902.

KAOLC

LEEY

Císlo 216. Strana 3.

clav Tůma, interk alarní admínistrator v Šebířově, in- tekalárním administratorem v Kamberku, Leška Jos. fund. kaplan v Plánici, za Interkalarního administra- tora v Habarticích. — V úřadě katechetském ustano- veni pp.: Krýza Jan, provisor, katecheta na chla- pecké obecné a měšťanské škole v Klatovech, za de- finitivního katechetu na témže ústavě a Pux Vavř., provlsorní katecheta na obecné a měšťanské škole v Horní Plané, za definitivnlho katechetu tamtéž. — Na stálý odpočinek odebral se p. Šmíd Jan, kaplan v Blovicích. V Pánu zesnull: pp. Jiří Pangerl, bisk. notář a farář v Žalnavě; Michal František, vikariatní sekretář třeboňský a děkan v Lišově; Jan Burian deficient. Na obsazení uprázdněného farního obročí, v Želnavě vyplsuje se konkurs. Patron: J. J. Adolf Josef kníže ze Schwarzenbergů. Kompetenční lhůta do 5. září. Na obsazení děkanského obročí v Lišově vyplsuje se konkurs. Patron: J. J. Adolf Josef kníže Schwarzenberg. Lhůta do 12. září. Na obsazení far- ního obročí v Kamberku vyplsuje se konkurs. Patron: Vincenc hrabě Khuenburg. Lhůta do 15. září. Ko- nečně na uprázdněné farní obročí v Habarticích vy- pisuje se konkurs. Patron: Náboženská matice; kom- petenční.

Pastor o zpovědi, Čas od času ozve se přece z řad protestantů samých žalostný hlas o nedostateč- nosti duchovní pastorace, provozované dvojetihodnými pány. Posledně učinil tak pastor Penschke z Wal- mova v »Evang. Kirchenztg.« (v č. 29. roč. 1901). Jmenovaný pastor píše: »Katolické církvl je vhodným zařízením pastýřská činnost snadnější, než evangelická. Ona ušní zpovědí může se každé jednotlivé duši snáze příblížiti. Evangelické církvi jest důležitá pastorální činnost nerozumem, bezstarostností a nepřátelstvím zne- možněna. Jak krásnou příležitost poskytovaly by sou- kromé zpovědi, rozhřešení, otázky a napomínání kmotrů, pastorální smiřování při rozvodech manželů, katechese snoubenců a jiné. My musíme dnes hledati jiné cesty.« — Tak mluví upřímný pastor o své duchovní správě. Všeněmeckým odpadlíkům jest ovšem snadnějším od- pověděti na otázku pastorovu: »Cítíte se býtl vin- nými hříchu?«, říci »Ano«, než pokleknouti pokorně ve zpovědnici a vyznati se ze hříchů svých. Zda je to však také prospěšnějším duším vnitřního pokojea odpuštění hříchů hledajícím, je jiná otázka.

Z kraje. Z Litoměřic. Od 4. do 9. t. m. konají se v kněžském semínáři exercitie pro kněze v jazku če- ském, po jejichž ukončení bude se konati valná hro- mada podpůrného spolku pro chovance biskupského konviktu v Ml. Boleslavl. Žádáme všechny příznivce ústavu, aby se jako mlnulá léta, tak i letošního roku v počtu co možná nejhojnějším valné hromady této účastnili. Z Předbořie u Milevska. Dosavadní osobní farář zdejší dp. P. Frant. Xav. Paleček, který zde po 8 roků působil, odstěhoval se 31. července na místo nového působiště — na faru kovářovskou. Obe naše ztrácí v něm nejen svého milovaného duchovního pastýře, ale i dobrého rádce a přítele. Bylo to viděti nejlépe při jeho odchodu, kdy celá obec I osady vůkolní přišly se s rím rozloučit a vyprovoditi jej. Již při prvých slovech, jimiž se dp. farář loučil se svými osadníky, ozval se pláč, a všichni želeli jeho odchodu — důkaz to, že veliká byla oblíba jeho.

Jménem školních dítek rozloučila se s ním žákyně A. Uhrová, jménem obce starosta p. J. Dolista. Proto, ač odešel, vzpomínati naň budou všlchni osadnící předbořičtí, neboť sémě, které zde zasil, nikdy ne- vymizí z paměti lidu, jejž on k pravému křesťanskému životu pobádati neustával. Z Libochovic. Krásná a dojemná slavnost konala se v městě našem dne 3. t. m. Sousední město Budyně n. O. jmenovalo p. braběte Josefa z Herber- stelnu, dědičného komořího, svým čestným členem; spolek pak vojenských vysloužilů téhož města da- roval urozené choti pana hraběte na památku přijetí hodnosti matky praporu krásný díplom. Odevzdání diplomů určili zástupcové města Budyně na den jmenin pí. hraběnky. V předvečer slavnosti uspořádall úředníci skvělé zastaveníčko, při němž koncertovala vojenská kapela pluku č. 94 z Terezína. Mile dojalo posluchačstvo, že kapela sáhla I ke komposlcím vy- nikajících českých skladatelů. Na to byl obňostroj, v němž krásně se vyjímal hraběcí erb s písmenem M.

Urozený pan hrabě, ač churav, dostavil se s celou rodinou k okázalé slavnosti této, a potěšen jejím zda- rem, vrátil se až po vyčerpání celého programu do zámku. Druhého dne na to dostavili se zástupcové města Budyně, vojenských vysloužilců, »Bratrstvo vzájemně se podporujících řemeslníků a dělníků v Ll- bochovicích a okolí«, vojenští vysloužilci téhož města, veškero duchovenstvo a úřednictvo patronátní. Diplom pro p. hraběte přijala z rukou náměstka starosty pana Dvořáka paní hraběnka a poděkovala za něj upřímnou řečí, česky plynně pronesenou. Přítomní byli zjevem I prostou vřelcstí slov uneseni. Jménem města Libo- chovic promluvil starosta dr. Relnhart velmi případně, dokládaje: . .. .. Dojati jsme byli vznešeným pří- kladem V. hr. M., když jsme pozorovali, kterak zvláště na štědrý večer dům od domu Jste spěchala jako anděl nebeský, stírajíc slzy chudině, tu dárky, tu zase penězl. Hrdl jsme na to, že k nám tak přátelsky lnete, a proto dnešní slavnost jest jen ma- lým výrazem vděčných cítů, jež v srdci každého z nás proudí . ..« Spolky se pak odebraly ke slavné mši sv., již celebroval vsdp. děkan Opplt za assi- stence místního duchovenstva. Okázalou slavností touto dokázalo místní 1 vůkolní občanstvo, že si umí opravdově vážiti těch, kdož jeho opravdovými přátely jsou. Lásku za lásku! Bůh zachovej urozené dobro- dince na dlouhá léta!

Zprávy denní. * K poměrům hospodářským v Haličí. Průměrná mzda hospodářských dělníků, k nimž třeba připočísti i tak zvané rolníky s několika korečky polí, je v létě za dlouhého dne 26—55 krejcarů (pro ženy, děti, mužské), v zímě 21—30, 21—40 na jaře. Průměrná celoroční mzda páčí se na 45 kr., avšak leckdes klesá na 30, ba i na 20 kr. Kromě země- dělství je v Haliči výdělku jiného velmi málo, pro- tože není průmyslu, čímž se vysvětluje nepoměrná úmrtnost. Jak mínisterský rada dr. J. Dalmer v časo- píse »Rakouské zdravotnictví« dovozuje, jest východní Halič úmrtností daleko více postižena než západní.

Obnášíť tato v zmíněných krajích 36 z každého tl- síce, což platí ovšem pouze o některých okresích, kdežto v jiných úmrtnost 32—36 proc. obnáší. Ale i tento počet sám již zaráží, uvážíme-lí, že průměrná úmrtnost v celé zemi 26 6 z tisíce obnáší. Nějaké procento úmrtí třeba ovšem přičístl na vrub přílišné plodnosti, což však z daleka nevyváží úmrtnost tak přílišnou. Tato vysvětlí se nám však ihned, při- hlédneme-li blíže k bytovým a výžlvným poměrům tamže. Chléb jest pokrmem pouze bohatých, chudí však během celého roku jej neokusí. Doba přede žněmi jest v Haliči v pravém slova smyslu dobou hladu, ve kteréž jediným pokrmem obyvatelstva jest vodová polévka, a i tato jest jen jednou hostem na stole haličského chlopa. V této době živí se obyvatel- stvo různými bylinami, chrástem z červené řepy, ne- zralým ovocem a různými druhy hub, takže 1 časté otravy nejsou nikterak řídkostí. Strava těmito lidmi požívaná jest výsměchem všech theorlí o výživnosti pokrmů. Při bouřích haličských sedláků hráli ovšem důležítou roli různí agitátoři, ale tito byli jen pod- palovači nashromážděného dynamitu. Bída, děsná bída zemědělců polských byla příčinou vzniklých nepokojů a kdyby i tisíckráte dusotem koňských kopyt a hru- bostmi intervenujících vojáků byla udušena, musí vždy a vždy vzplanouti ohněm nespokojenosti a zou falství. Neštěstím Haliče jest jeho zpanštělá, hýřivá šlechta, která pomocí židovských pijavic poslední špetku krve ssaje z ubohých polských zemědělců. A vláda jde jí ještě na ruku tím, že místo aby ujala se těch ne- šťastných lidí, posýlá na ně eskadrony hulánů. Ty už jistě věc nenapraví!

Boj o Lipník znovu se — dle »Op. Týd.« — příostřil. Německá strana, aby upevníla si slabou posici v prvním volebním sboru, udělala si tam ne- nadále nových 7 voličů, kterými si chce zabezpečíti většinu v tomto sboru. Manlpulaci provedla tak, že sedmi poplatníh ům dala připsati domy, aby jím byla zvýšena daň a aby tak byli zařadění do 1. sboru. Proti tomuto šmejdu česká strana, která v tomto sboru měla už většinu, podnikne všecky kroky. * K hnutí »Pryč od Říma!« Farní evan- gelický úřad v Ústí nad Labem sděluje za druhé čtvrtletí r. 1902 tyto číslice přestupů k protestantství: v Ústí n. Labem 67, v Chebu 5. v Jablonci 45. v Králíkách 17, v Habrech 23, v Heřmannových Sejfech 12, v Karlových Varech 31, v Chomutově 44, v Plzni 26, v Praze 13, v Liberci 66, v Rum- burku 7, v Teplicích 141, v Trutvově 1. — Za pa- storem Ungnadem, přeborníkem hnutí »Lus von Rom« v Čechách, který byl nedávno z Čech vypo- vězen, odešel ondyno z Vrchlabí pruský vikář W i rth. A za ním půjde co nejdříve vikář Handmann z Litoměřic, jehož žádost za propůjčení státního ob- čanství rakouského byla zamítnuta.

* Císař do Olomouce přibude letos po veli- kých císařských manévrech a sice dne 19. a 20. září. * Právo veřejnosti. Ministr kultu a vyučo- vání udělil právo veřejnosti jednotřídní soukromé české israelitské škole obecné v Selčanech, dvoutřídní české israelitské škole obecné ve Voticích, soukromým českým školám obec. vydržovaným Ú. M. šk. v Pře- boři a v Čes. Budějovicích a jednotřídní německé soukromé obecné škole dívčí kongregace sester nejsv. svátosti oltářní v Čes. Budějovlcích. * Veliká Praha. Úřední list uveřejňuje zákon ze dne 21. července t. r. ve příčině přechodních ustanovení o dani z budov pro několik obcí souse- dících s Prahou pro případ jich sloučení s Prahou v jednu obec a pro obec libeňskou s Prahou již sloučenou. * Státní lesní školka. Mlnisterstvo orby schválilo návrh c. k. okresní inspekce lesní v Kar- líně, aby obcl v Modřanech u Prahy založena byla roz- sáhlá státní lesní školka, v kteréž se má pěstovati hojnost tuzemských i cízozemských lesních sazenie na zalesňování strání a pustých pozemků v Čechách.

Starožitný kostelíček sv. Jana Křt., ležící na návrší poblíže obce Květova a Voseka, se opravuje. Lidumilností panujícího knížecího rodu Schwarzenberského povolena částka na malbu a opravu, rovněž osadníci přispěli různými dary na opravu. Vnitřek kostela byl starožitný, mimo to před lety po- škozen byl od blesku. Když však v minulých letech zřízena byla tam farní expositura a postavena budova pro duchovního s rávce, kostelíček oživl. Na hlavním oltáři nachází se starožitný obraz znázorňující sv. Jana Křtitele s Kristem u řeky Jordánu. Na malé vížce umístěné nad presbytářem zřízen byl hromosvoda oprava rovněž péčí vysokorodého patrona. Obyvatelé zajisté s vděčností vzpomínati budou na tvůrce této opravy jejich svatostánku, neboť nemusí nyní jako před lety, než byla zřízena zde duchovní správa, do- cházeti na vzdálenou Červenou, kamž dříve byli přl- faření. * žkáza památek. Nedávno sřítila se vnitřní massivní kamenná brána tlsíciletého zámku Lokte.

Jednotlivé kameny svalily se po zámecké skále až do Ohře. A krátce na to vozem s nákladem dříví po- ražen starobylý sloup zv. morový u kapličky sv. Anny v Loktl. Žulový tento sloup pocházel ze středověku, kdy měšťany loketskými postaven byl v upomínku na morovou ránu. * Písně našeho venkova. Před lety mla- díci, sešli-li se na besedách u souseda ve vsl, dudák, neb jiný hudebník byl hned pohotově. Mladá gene- race tehdejší doby neznala jiných písní, než národních. Jinak ovšem je dnes na našem venkově, kdy na naše národní písně se zapomíná. Nynější doba má v oblibě světské písně a odrhovačky jarmareční, jež lepší cit každého člověka urážejí! Jako zpěv národních písní upadá a zaniká, tak zanikají i ty krásné staročeské kroje. Starší lidé podnes zahanbějí mnohého mladíka znalostí písní národních, které zřídka kdy nyní ve společnosti někdo zanotuje. Varujme se proto písní kramářských a řídíce se heslem: »Zpěvem k srdcl, srdcem k vlasti«, nezapomínejme těch krásných našich národních písní, jež tak rád pěl náš otec i náš děd! Zvláště pak nsší mládež pobízejme jen ku naším písním, které víc a více mizí z paměti lidu. Jsout ony ozdobou každého Čecha, naší mládeže pak zvláště.

* Nepřístojnost na ostrově Střeleckém. Píse se vám: Jak známo, vedou přes ostrov Střelecký dva oblouky nového kamenného mostu Franiiškova. Obecenstvo prochází se těmíto prostranými klenbami po ostrově a hledá obyčejně také na těchto místech úkrytu před náhlým deštěm a nepohodou. V obloucích těch nalézají se také otvory, kterými odtéká voda s mostu na ostrov. Není však náležitě postaráno o nádržku, která by pojímala na těchto místech ve- škerou vodu s mostu odtékající a proto se stává dostl často, že obecenstvo musí se broditi vodou a blátem, prochází-li se pod těmito oblouky po ostrově. Z ohledů veřejných, komunikačních a estetických budiž v této záležitosti postaráno o nápravu a to co nejdříve. Dále připomínáme, že dosavadní způsob odtékání vody s mostu na ostrov Střelecký neslouží nikterak pilířo- vému zde zdivu na prospěch, neboť stálým namoká- váním kamene přece jen musí utrpěti zdivo čarem zkázu. Velice se tomu divíme, že kompetentní úřad nepov šímnul sobě až dosud oné nepřístojnosti a že u věci té zůstává úplně nečinným.

Zpráva poštovní. Dnem 15. t. m. bude pro obce Krammel a Novosedlice u Ústí n. L. ote- vřen poštovní úřad s názvem »Novosedlice—Kram- mel«. K tomuto úřadu přiděleny jsou obce a samoty: Brná, Budov, Březí, Kojetlce, Krammel, Malečov, Němčí, Nová Ves, Novosedlice, Prutschl, Sedlo, Stře- kov s nádražím a hradem a Vlkopesy s chemickou továrnou. — Dnem 15. t. m. otevřena bude v Deštné u Dubé nová poštovna. * Milešovské a Krásnohorské doly pro- dány. Antimonové doly v Milešově a v Krásné Hoře u Selčan prodány byly společnosti: The Antl- mon Company Actien-Geselschaft. Koupě stala se převzetím passiv. Dříve zaměstnáno bylo v dolech těch hojně horníků, ale častou změnou majitelů v po- slední době, klesl počet na míru nejmenší. Přlčiněním dřívějšího majitele p. Klttla, který s obrovským ná- kladem zařídil je na moderní doly, dobývalo se hojně antimonu, obchody zde zkvétaly. Podotknouti dlužno, že doly Krásnohorské otevřeny byly počátkem 14. století na původně české koruně patřící půdě. Teh- dejší zlaté doly, jak se ze splsů o starodávném hor- nictví dočítáme, dávaly zlato, z něhož za časů krále Jana Lucemburského první peníze byly raženy. Rov- něž královna Eliška udělovala starožitnému městu Krásné Hoře četné výsady, zejména právo emfyteu-