1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 155. ze dne 5. června 1908.
2
title
Z kulturní ciziny.
3
article
O chystané reformé soudnictví v Srb-
sku referují zajímavě odborné časopisy právnické
podle instruktivního článku srbského právníka prof.
Aranděloviče z Bělehradu. Nový srbský
zákonný projekt navrhuje zřízení okresních soudů,
kteréžto instituce dosud v Srbsku není. Dosud
mají tam pouze 1. soudy obecní, 2. soudy krajské
první instance, 3. soudy apelační, 4. soudy kasační,
5. soudy t. zv. rozhodčí, jen pro jiste věci. Před
soudy obecní patří spory do 200 dinarů (= 200 fr.
čili 191 K), jde-li o nemovitosti aneb o sménečné
nároky jen do 100 din ; bez ohledu na cenu spory
o polní služebnosti; úplně odňaty jsou však těmto
soudům spory dědické. Soudci tu bývají často o so-
by neznalé pisma (!). Všechny ostatní spory
patří v první instanci před soudy krajské první in-
stance. Místní příslušnost takového soudu první
instance obsahuje tři neb čtyři politické okresy;
často tedy musí strany a svědkové za největší ne-
pohody 10 neb 12 hodin jíti k soudu. Tu má se zří-
zením okresních soudů státi se náprava. Těmto no-
vým soudům okresním ma býti přikazán i výkon
exekuce. Dosud vykonávali rozsudky soudů (kraj-
ských) první instance úřadové policejní. Soudy
obecní vykonávaly své rozsudky samy. Je navrženo,
že okresní soudcové musí býti absolvovanými práv-
níky, míti nejméně čtyřletou soudní neb aspoň šesti-
letou jinou státní praxi; mají počáteční služné 3000
dinarů, jež stoupá trienálkami po 500 din. do 5000
din., mimo to příbytečné a cestovní diety; mohou
býti propuštěni, přesazení neb dáni do výslužby jen
za jistých podmínek.
Srb
profesor
Arandělovič
Bělehrad
Srbsko
okresní soud
Fr
4
article
Známý pubiicista polský, redaktor krakovského
»Czasu«, spisovatel Ludwik Debicki, zemřel
v Krakově v stáří asi 65 let. Napsal velmi mnoho
životopisů a monografií (Leon Rzewuski, Adam Po-
tocki, A. J. Helcel, Jerzy Lubomirski a j.). Jako žur-
nalista byl Debicki naprostý a přesvědčený konser-
vativec.
Německé listy se silně rozčilují na to, že
Maďaři začínají se šovinisticky obraceti proti pří-
liš častým pohostinským brám německých společno-
stí v Pešti. V těchto dnech družina Reinhard-
tova berlínského divadla (umělecky zna-
menitě akreditovaná) hrála několik večerů v hlavním
městě uherském a při té příležitosti »Magy a
Hirlap« přinesl paličský článek — proti častému
objevování se německých pohostinských her. Maďaři
prý »už se naučili dost od německých komediantů«
— tak psal citovaný list — a zaplatili prý také už
»dost peněz za vyučenou, aby se mohli ohraditi proti
tomuto soustavnému vykořisťování na úkor dramati-
ckého umění domácího« Velmi zajímavo jest, že ně-
mecká žurnalistika nachází pojednou — velmi silná
slova rozhořčení nadnekulturním šovi-
nismem maďarským, jakmile se proti nim
obrací. Když se téhož kulturního barbarství dopou-
štěli křesťanští sociálové vídeňští a vídeňská luza
hrozila krveprolitím české divadelní výpravě, bylo to
v pořádku. Neomalený projev »Magy ar
Hirlapu« je hotovým gentlemanstvím
proti známé štvavé řeči p. poslance
Wolfa. A nota bene — při zamýšlené výpravě Ná-
rodního divadla do Vídně o nějakém »vykořisťování«
či o nějaké »soustavnosti« nemohlo býť vůbec řeči!
Debický
Rzewuski
Adam
A J Helcel
Jerzy Lubomirski
Maďar
Reinhard
Mag
Hirlap
Wolf
Krakov
Pešť
Vídeň
berlínský divadlo
5
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Ze soudu živnostenského.
Truhlářský mistr Josef D. neměl s dostatek
práce a proto nabídl svému pomocníku Josefu S.
aby pracoval za 12 K týdně, poněvadž mu dřívější
mzdu platit nemůže. Dělník prohlásil, že za tak
nízkou mzdu dělat nebude, vzal si knížku pracovní
a odešel. Za nedlouho vratil se do práce a tu řekla
mu paní mistrová, aby pracoval řádně a nefušoval.
sic že by dostal v sobotu knížku. Dělník na to pro-
hlásil, že raději může jít hned a také skutečně ode-
šel a zažaloval mistra na zaplacení 28 K za čtrnácti-
denní lhůtu výpovědní, uváděje, že nabízena mu
byla menší mzda, než měl původně, což dle živno-
stenského řádu není přípustno. Živnostenský soud,
jemuž rada z. s. p. Hofbauer předsedal, z a-
mítl žalobu z těchto důvodů: Na základě přednesu
stran seznal soud, že nastal zde vlastně dvojí poměr
pracovní: První poměr pracovní skončen byl, když
žalobca odepřel pracovati za 12 K týdně, vzav si
knížku pracovní, druhý nový poměr pracovní nastal,
když se žalobce vrátil do práce a byl ochoten pra-
covati. A tento nový poměr pracovní přernšil žalobce
sám dobrovolně prohlášením, že může jít raději hned.
Následkem toho nebyla vina na straně žalovaného,
nýbrž na straně žalobce, který sám přerušil poměr
pracovní. Nemůže tedy žádati náhradu ve smyslu
§ 84. ž. ř., poněvadž žalobní nárok jeho není odů-
vodněn
Hofbauer
6
article
Strojní zámečník Josef P. hlásil se u firmy Ju-
lius A. o práci. Přítomný bratr chefův přijal od děl-
níka knížku pracovní a vybídl ho, aby přišel v pon-
dělí v 7 hodin ráno. Než, když dělník v pondělí
přišel, nebyl přijat do práce, poněvadž se chefov
nezamlouval. Dělník zažaloval proto továrnu na za-
placení náhrady 36 K za čtrnáctidenní lhůtu výpo-
vědní, uváděje, že bratr žalovaného, jako společník
firmy, vzal jej do práce tím, že přijal od něho
knížku pracovní a vybídl ho, aby přišel v pondělí
v 7 hod. do práce. Žalovaný doznal, že bratr jeho
přijal knížku pracovní od žalobce, že však prohlásil
tomuto, že sám nemůže ničeho dělat, vybídnuv ho
zároveň, aby přišel v pondělí, až bude druhý spo-
lečník firmy doma. O přijetí do práce však že řeči
vůbec nebylo. Soud, jemuž rada zemského soudu
p. Liebitzký předsedal, vyhověl žalobě, po-
něvadž žalobce přísežně potvrdil, že bylo mu ře-
čeno: »Knížku tady nechte a v pondělí přijďte do
práce.« Tím navázán byl poměr pracovní, jenž bez
výpovědi zrušen již býti nemohl. Následkem toho
byla, žaloba odůvodněna a soud musil jí
vyhověti.
julius A
7
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Automobilism
** Auto o vítězství Laurin Kle-
ment v závodě Petrohrad—Moskva. Pa-
řížský denník píše: Hieronymus na Laurin Kle-
ment jest prvním ve své kategorii. Tento výsledek
nás nemůže překvapiti (zmínili jsme se včera ve
svém článku o důvěře Auta v mladoboleslavskou
známku, jejíž vítězství tipoval), předně, poněvadž
Petrohrad
Moskva
Laurin klamento
Laurin Kle
8
article
známe vlastnosti řidičovy, člověka, jenž vyhrál Sem-
mering, a pak že Laurin Klement nám vždy před-
vedli, jak v motocykletách tak ve voituretách, stroje
na výši situace a dobře konstruované.
* Automobily u anglické pošty do-
cházejí stále četnějšího užívání. Zejmena se jich
užívá pro sběrnou službu, což v méně hustě zalid-
něných krajinách značně urychluje doručování do-
pisů. Nedávno zavedeno několik automobilů i v
okolí londýnském, které sbírají poštu odlehlých obcí
až na vzdálenost 50 mil a rychle ji dopravují do
Londýna. Vůz jest tak zařízen, že úřadník může už
za jízdy poštu roztříditi.
** Autodrom v Hollandsku má býti
zbudován u města Molla. Rovinky dráhy mají míti
po 8 km délky a 25 m šířky. Stavební náklady jsou
rozpočteny na 200.000 K.
** Skotská soutěž spolehlivosti,
která začne 15. t. m. v Glasgově, má pěknou mezi-
národní účast. Má 73 přihlášky, z nichž 39 jest
angiických, 8 skotských, 1 irského, 4 amerických, 11
francouzských, 4 italských, 2 belgických, 1 švýcar-
ského a 3 německých vozů. Vozy jsou rozděleny
podle ceny v 8 tříd.
Athletika a sportovní hry.
Laurin
Klement
Moll
Londýn
Glasgov
Sema
km
9
article
MIDDLESBOROUGH F. C. : S. K. SLAVIA
7. a 8. června ve 4 hod. odpoledne.
** Mezinárodní závody A. C. Sparty
budou podle množství a jakosti přihlášených zá-
vodníků athletickou událostí prvního řádu, která
vzbudí ohlas i daleko za hranicemi a zasluhuje nej-
živější pozornosti obecenstva, kterému zde po-
skytnuta příležitost osvědčiti svou sportovní vyspělost
porozuměním pro nejklasičtější a nejčistší všech
sportů. Do 12. hod. polední ve čtvrtek odevzdány
byly 94 přihlášky, z nichž 30 připadá na pořádající
klub. K oznámeným už přihláškám přibyly z Vídně:
starý výborný Lixl-Kvietoň, Krojer, Lampenmayer,
L. Sax, Schönecker, Tronner a j. v. Z Německa
hlášen na chůzi mistr N. Gunia (S. C. Teutonia,
Berlín), G. Fink (Rasensport Rekord 1905), celé
mužstvo S. C. Komet z Berlína, Uebel z S. C.
F C
S K
Lampenmayer
L Sax
Schönecker
Tronner
Teutonio
G Fink
Rasensport
S C
Uebel
Vídeň
Krojer
Německo
Berlín
mezinárodní závod A . C
Sparta
10
article
1895—6, Wutzke a známý u nás berlínský mistr
vytrvalec Heřman Müller z B. A. C., Quarg z lip-
ských Bewegungspieler, Frischke, Jäger, Lorenz
z Charlottenburgu, Rieske T., Max Müller, Pavel
Jäschke z Rasensport Club Record 1905, Berlín, Fri-
gidus z Magdeburku, K. Wutzke z B. A. C., Stolzen-
Derg a Lorenz z B. C. a j. v. Vyjednává se ještě
s Braunem z Mnichova, jenž utvořil před nedávnem
v Německu rekord na 1/2 míli za 1 : 592/. Kromě
uvedených cizích závodníků budou startovati z Ko-
lína Pragrové, Gordon a Buzek, dále známý český
mistr lyžař Jodas z Jilemnice. Kromě toho má zá-
vodní výbor přihlášky zdejšího D. F. C., jenž mezi
6 závodníky hlásí i mnohonásobné mistry a rekord-
meny V. Dunckera a E. Ratha. Závodní výbor vy-
zývá členy A. C. Sparty, aby v počtu co nejhojněj-
ším se zúčastnili uvítání cizích závodníků, o je-
jichž příjezdu bude v sobotním číste podána bližší
zpráva. Předprodeje lístků jsou označeny na pla-
kátech. Závody začnou přesně o půl 3. hod. odpol.
** Mezinárodnízávody Č. A. A. U., sta-
novené na svatodušní pondělí, budou dle počtu došlých
přihlášek jedním z největších podniků lotošní saisony
Wutzke
Heřman Müller
A C
Quarg
Frischke
Jäger
Lorenz
Müller
Pavel Jäschke
K Wutzke
B C
Braun
Pragrová
Gordon
Buzek
Jodas
D F C
V Duncker
E Rath
A A
Charlottenburg
Berlín
Fri
Magdeburk
Mnichov
Německo
ko
Jilemnice
Rieske T
Rasensport klub record
Sparta
StolditDerg
11
article
Manželka čalouníka Jana Mortiera tu noc po
otevření závěti také neztrávila klidněji než Gabriela
z Monterey.
Také ona čekala na svého muže, ale příčina trapli-
vého jejího nepokoje byla prajiná.
Až do desáté hodiny večer čekala Emilie Mortierová
trpělivě. Chvílemi zabývala se ruční prací, ale oči její
byly slabé, takže špatně viděla. Když uložila svou malou
dcerušku do postýlky, shasla světlo, aby dítě snáze
usnulo a snad také proto, aby nebylo z ulice viděti, že
bdí a na svého muže čeká.
Až do desíti hodin nepřipadlo jí na mysl, že muže
jejího stihla nějaká nehoda. Ježto Jan hned se nevrátil,
těšila se, že nepřinese domů špatnou zprávu. Dojista
zdržel se asi u notáře, aby všechno v pořádku převzal,
co mu strýc odkázal. Jistě něco zdědil! Co by ted,
v tuhle hodinu, někde dělal? Ale jestliže ho přece ne-
štěstí potkalo, jestliže strýc v závěti své naň nepamatoval,
pak bylo její povinností jej těšiti a mysli mu dodávati,
ač sama již vší zmužilosti postrádala.
Ach, proč jen muž její nedbal dobré rady? Již
dávno měl se zříci šílené té ctižádosti, že má samostatnou
dílnu, ve kteréž po celý den sám pracoval.
Věděla ovšem, že činil tak pouze z lásky k ní, aby
mohla býti paní mistrovou, vlastní svou paní. Byloto
Mortier
Gabriel
Mortierová
Jan
Monterey
12
article
Návr at.
Návr at.
»Myslila's vážně, abychom s odjezdem svým po-
sečkali? Já chci ještě dnes na cestu se vydati !«
»Vydáme se na cestu, jakmile budeme moci od-
jeti,« odvětila Gabriela klidně. »Vždyť jsi slyšel, že ted
odjeti nemůžeme.«
»0, kéž bychom byli dnes ráno odjeli !«
»To nebylo možno !«
»Uvidíš, že toho budeš litovati !«
»Ve dvou nebo třech dnech uvidíme, máme-li zů-
stati zde či odjeti, aniž by se odjezd náš podobal
útěku.«
Slova její zněla rozhodně, ač byla něžně pronesena.
Gaston přecházel zlostně sem, tam. Přítomnost hošíkova
nutila jej aspoň k zdánlivému klidu.
Gabriela sedla si na pohovku a držela hošíka z
ruku, ale nemluvila s ním.
Malý René velice se divil, vida otce v takové zlé
míře a pozoruje neobyčejnou zamlklost své matky.
Po chvili zdálo se, jakoby se Gaston chvěl zimou.
»Zde není dnes teplo!« pravil mrzutě.
Ráno byl v krbu oheň rozdělán, ale teď již skoro
uhasínal,
Gabriela nezazvonila na sluhu, nýbrž hodila sama
několik kousků dříví do krbu.
Gaston přistoupil blíže a pozoroval, jak dříví chytá.
»Měl's pravdu,« pravila Gabriela, »ve Švýcarsku
bylo by teď ještě velmi chladno!«
»Mohli jsme však jeti do Nizzy !«
Gabriela neodpověděla.
Gabriel
Gaston
René
Nizza
13
article
Po chvíli zazvonila a vstoupivšího komorníka
Po chvíli zazvonila a vstoupivšího komorníka
se otázala:
»Učinil jste, co jsem vám včera poručila?«
„Ocelové zladivko.-