1
article
e Řrmou bratří Novozámšti v Králové Městci na
dobu jednoho roku povolení k technickým
průpravným pracím pro normálně ko-
lejnou místní dráhu ze stanice společno-
sti rakousko-uherské státní dráhy Peček přes
Poděbrady, Králové Městeca Nový Byd-
žov do Hořic ku připojení na projektovanou
místní dráhu Hořice, Dvůr Králové, Hronov.
Z italské sněmovny.
Z Říma, 4. června. (K. k.) Sněmovna. Poslanec
Luzzatti jest pro loyalní zachovávání ustanovení
trojspolkové smlouvy; neboť trojspolek
jest seskupením států, bdícím nad zachováním míru.
Přes to nepodezříváme jiná seskupení, sledující týž
účel a založená k zachování světového míru. Řečník
si přeje, aby poměr mezi různými skupinami byl
trvale přátelský a umožnil u zavříti zvl áštní
smlouvy mezi různými státy za účel
kulturními. Řečník se táže, schválí-li Italie
usnesení haagské konference a má-li
Italie dosti autority, hodlá-li se zasaditi o to, aby
usnesení ta byla schválena zeměmi, jež s usneseními
těmito nesouhlasí. Řečník jest přesvědčen, že finanční
situace států — a byť byly to státy finančně nej-
mocnější — a potřeba míru povede k omezení zbro-
jení. (Hlučná pochvala).
Potom promluvil ministr Tittoni. Jeho vývody,
o nichž byla podána již zpráva, byly vyslechnuty
s velkou pochvalou. Několik poslanců mu blahopřálo.
Potom bylo další rokování odročeno na zítřek.
Luzzatti
Tittoni
Městec
Poděbrady
Hořice
Dvůr Králové
Hronov
Řím
Novozámšť
Městeca Nová Floyd
haagský konference
Řrma bratr
2
article
Ze schůze varaždínského komitátu.
Ze Záhřeba, 5. června. (Uh. tel. kor. kanc.) Včera
konala se ve Varaždíně letošní jarní schůze
varaždinského komitátu, ve které nově
jmenovaný vrchní župan dr. šl. Jellačič skládal pří-
sahu. Když se dostavil do četně navštívené schůze.
která byla zahájena místožupanem šl. Beloševičem.
uvítali jej členové kongregace provoláváním „živio“
Členové resolucionističtí protesto-
vali proti tomu uvítání, projevujíce své smý-
šleni různými výkřiky. Na to přečetl člen kongregac
posl. zemského sněmu Cerovac protestní pro-
hlášení, načež se svými stoupenci ode-
šel ze zasedací síně. Když byl vrchní župa
složil přísahu, oposice vrátila se opětně do zaseda
sině a zúčastnila se vyřizování jednacího pořadu.
Volby do pruského zemského sněmu.
Z Berlína, 4. června. (K. k.) Až do 7 hod. večer
bylo známo 382 volebních výsledků. Z nich připadá
na konservatiivce 121, na svobodné kon-
servativce 55, na národní liberály 59, na
svobod. stranu lidovou 20, na svobodné
sdružení 7, na střed 95, na Poláky 14, na
sociální demokraty 6, na divoké 5. V 20
volebních okresech jest třeba užších voleb. Po-
sud nejsou známy volební výsledky ze 25 volebních
okresů, v nichž volí se 42 poslanců.
doktor
Polák
Záhřeb
Berlín
svobodný sdružený
3
article
Zatímná opatření v ruské námořní správě.
Z Petrohradu, 4. června. (K. k.) Dle carov
rozkazu, uveřejněného v dnešním vy-
dání sbírky záákonů, nabývají 14. července
t. r. až do potvrzení projektů o reorganisac
námořní správy, tato zatímná opatření plat-
nosti: Velitelé všeho námořního vojska v Baltickém
a Černém moři, jakož i v Tichém oceánu jmenují se
náčelníky vojska námořního. Hodnosti vrchního ve-
litele loďstva a přístavů, jakož i hodnosti námořní
obrany v Baltickém moři a hodnost vrchního velitele
černomořského loďstva a tamějších přístavů se zru-
šují. Přístavní velitelé jsou v záležitostech správních
podřízeni bezprostředně příručímu ministra námoř-
nictva, ve všech ostatních záležitostech ministru ná-
mořnictva. Přístavní velitelé jsou povinni vyhověti
dle toho, jak dovolují tomu jich přístavy, návrhům
náčelníků námořního vojska stran doplnění a zdoko-
nalení lodí. Úřad vrchního velitele loďstva a námoř-
ního vojska v moři Baltickém bude zrušen teprve
tehdy, až způsobem zákonodárným bude potvrzeno
zřízení městského hejtmanství v Kronštatě.
Petrohrad
Tichý oceán
4
article
Nepokoje v anplické Indii.
Z Teheranu, 4. června. (K. k.) Afganci, kt -
ří obsadilí Rigan, vytrhli odtud k vý-
chodu. Vezou zboží na 900 velbloudech, pašované
ručnice a střelivo, jež byly patrně vyloděny na po-
břeží mekranském a jsou určeny pro i ndické
severozápadní hranice.
Události v Marokku.
Z Paříže, 4. června. (K. k.) Admirál Philiber
telegrafuje, že křižák „Desaix“ na rejdě mogadorské
zakotvil. V Mogadoru bylo 200 mužů maghzenem
vyzbrojeno, aby doplnilo mehalu, určenou pro Mar-
rakeš. Situace je všude klidná.
Z Tangeru, 4. června. (K. k.) Diplomatický sbor
a šerifská delegace schválily předpisy o městském
clu, obchodu se zbraněmi a výbušnými látkamia
o celních skladištích. Tím stávají se pravidla ta
v Marokku platnými.
Z anglického parlamentu.
Z Londýna, 4. června. (K. k.) Za rokovánío
návrhu O'Gradya, uby v rozpočtu zahrani-
čního úřadu byla škrtnuta jistá polož-
ka jako protest proti oficiální návště-
vě králově u cara, prohlásil státní tajemník
Afghánec
Philiber
O Gradya
Indie
Maroko
Paříž
Mar
Tanger
Londýn
5
article
Grey, že vláda převzala za tuto královu návštěvu
plnou zodpovědnost. Jest pravda, že v průvodu krá-
lově bude státní podtajemník Hardinge, neprovází
však krále jako zástupce některého ministra a zú-
častní-li se rozpravy o diplomatických záležitostech,
učiní tak dle týchž předpisů, jako velevyslanec. Ve
příčině dotazu, má-li návštěva ta takový význam,
že by vedla ke spolku, nebo k neznámé posud smlou-
vě mezi oběma zeměmi, pokládá státní tajemník za
žádouci, aby jednou pro vždy byl takový dojem od-
straněn. Nejde nikterak o novou smlouvu
s Ruskem a za návštěvy nebudou žádná
taková jednání navázána. Jest však pravda,
že návštěva bude míti politický úči-
nek a jest žádoucí, aby účinek tento přispěl ke
zdárným vzájemným stykům mezi obě-
ma zemčmi. Pokud jde o výlku, že by Rusko
mělo býti pro své vnitřní záležítosti boykotováno,
dlužno prohlásiti, že taková politika by byla oběma
zemím osudnou, Bez anglicko-ruské smlo-
vy byly by akce v Persii a na indických
hranicích vedly patrně ke komfliktu
mezi oběma zeměmi. Kdyby státní sekretář
měl na vybranou mezi politikou, jež nechce nic vě-
děti o smlouvě a o vyjednávání, a mezi politikou
dohody, pak prohlásil by, že jest pro politiku
dohody. Jeho politika jest politikou míru. Jiná
politika vedla by možná k válce, proti níž strana
dělnická protestuje. Návštěva nedala se bez
nápadné nezdvořilosti déle odkládla ti.
Rusko
Persie
6
article
Kdyby vláda radila králi tak, jak si přeje stranla
dělnická, stala by se návštěva ta urážkou
a další rozprava o makedonských re-
formách byla by měšnou. Návštěva jest
všem umírněným a liberálním živlům v Rusku
vítána. Politika, obávaná stranou dělnickou, praco-
vala by do rukou revoluční anebo krajně reakcionář-
ské straně v Rusku. Revolucionáři v Rusku
přejí si všecko vrhnouti do zmatků, a
státní sekretář táže se, zdali má vlád
anglická poskytnouti k takovému 7á-
dění pomoci? Nechce se zabývati vnitřními zá-
ležitostmi ruskými, avšak dává na uváženou, aby
členové této sněmovny, jestliže právě slyšeli o zlo-
činech strany reakcionářské, si vzpomněli též n
zločiny strany revoluční
Rusko
7
article
Vysokoškolská stávka.
Vysokoškolská stávka.
Jak „stávkáři“ projevují vůči svým ko-
legům volnost míněni a projevu. Jako obyčejně,
přišel jsem do Akademie kolem osmé hodiny
ranní. Věděl jsem již o projevu Svazu, proto mě
nepřekvapovalo pranic, když při svém vstupu
do budovy universitní byl jsem požádán něko-
lika kolegy, abych nechodil do přednášek, ježto
jest prý ctí veškerého studentstva všeobecná
stávka. Usmál jsem se pouze a pravil, že si ne-
dám od nikoho poroučeti a šel jsem do před-
nášek. Posluchárna III. ročníku byla hustě na-
plněna kolegy nestávkáři. Čtenářstvu bylo již
oznámeno, že přednášel prof. dr. Tilsch. Z po-
čátku zcela klidně — pojednou vtrhl do poslu-
chárny hlouček asi 20 lidí, kteří začali ruši
přednášky. Po vzájemných kontroversích byl
vytlačení z posluchárny. Leč na přednášku ne-
bylo ani pomyšlení, protože hlučeli v předsíni.
Vznikla hádka, v níž padlo několik vět, jež za-
slouží zvěčnění: Nebudete-li stávkovati, neru-
číme za vaší osobní svobodu — vy musíte stáv-
kovati, ne-li, donutíme vás. (Tak hájí tito ochran-
ci svobody volnost přesvědčení.) Po deváté při-
šel opět prof. dr. Tilsch do posluchárny a by
uvítán potleskem. Přednášel opět, ale za ne-
llouho počala parta stávkářů „pracovati“. Počali
„pískat“ na píšťalky — jako jistý druh lidí —
ale když to nic nepcmáhalo, sáhli k násilnostem.
Počali kopati do zavřených dveří a kopali no-
hama tak dlouho, až vyrazili ze dveří desku.
Pak vnikli do sálu a hlučeli zase. V přestávce
byla vyražená deska vyvěšena na tabuli s nápi-
sem „Kultura“. Marné bylo však jejich jednaní.
Na konec zastyděli se za takové jednání a vzdá-
lili se, když bylo publikováno usnesení „Vše-
hrdu“ proti stávce, jakož i odvolání delegáta ze
Svazu. Přednášky konaly se dále až do dvanácti
hodin. Tot krátký obraz z činnosti stávkářů.
profesor
doktor
Tilsch
8
article
Právník.
Prohlášení jménem nestávkujících če-
ských studentů vydané bylo zasláno také nám
a bylo otištěno na obvyklé straně zaslán
prohlášení z obecenstva. Při té přiležitosti opra-
vujeme hrubou tiskovou chybu v »prohlášení«.
Před podepisy státi má nikoli »Jménem stáv-
kujíeích«, nýbrž správně »Jménem nestáv-
kujících«.
Nezdařená stávka na vysokých českých školách
v Praze, Nestávkující studenti podpisují se na archy.
vyložené u pedelů za příčinou zjištění počtu nestáv-
kujících. Kolegové nestávkující a souhlasící s pro
jevem, uveřejněným v ranních dnešních listech, ne-
obtěžujte si zajíti k pedelům svých fakult za příčinou
podpisu.
Praha
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Že se svou kritikou vysokoškolské stávky
nezachováme orgánu p. prof. Masaryka, dalo
se očekávati. Jsme pro největší svobodu myšlení
a jeho projevu nejen na vysokých školách, ale
i v tisku, ale jsme proti jesuitismu, porušují-
címu pravdu nejen na universitách, ale
v novinách. A z tohoto stanoviska jsme nuceni
vytknouti i »Času« starou jeho vadu jezovitské
falšování našeho textu. My jsme neprohlá-
sili účastenství českých studentů na univer-
sitní stávce za národní zradu, jak
tvrdí list s heslem: »S pravdou ven!« ve
svém výpadu proti nám na dvou místech.
My jsme upozornili a myslíme, že nikoli
bez úspěchu, české studentstvo na nedůstojný
profesor
Masaryk
10
article
vzhled, jakého by nabylo v inferiorním vleku
pražského buršáctva při jeho manifestaci pro
Wahrmunda. Stojíme na tom, že dokud německé
university v Rakousku brání urputně zřízení
druhé české university, dokud vylučují český
národ a jeho studující mládež z plného požitku
svobody vysokoškolského vyučování, nemá býti
ani slova o nějaké solidaritě žeských s něme-
ckými studenty. Patří k tomu již strašná otrlost
u studujícího tím truchlivější, podati k jakému-
koli kordiálnímu, srdečnému společenství ruku
někom, o němž předobře vím, že mne nepova-
žuje pro mou národnost za plnoplatného člo-
věka, v jehož očích jsem svým českým půvo-
dem degradován. To je známka největší mravní
pokleslosti a poněvadž se někdo člověkem může
státi pouze jako člen nějakého národa, je ta-
kové zahození se přímo bříchem na praprosté
lidské důstojnosti. Ale co bychom o takových
věcech vykládali realistickému orgánu; pro tyto
barvy je vůbec od narození slep. Tady se nikdy
nesejdeme, to je vůbec vyloučeno. Jeho po-
směch našemu vlastenectví a stáří tohoto vlaste-
nectví je nám ovšem na čisto lhostejný, neboť
máme za to, že propaganda onoho »mladovla-
stenectví«, jakou v národě provozuje »Čas«,
prohrála již pro vždy i těší nás, že jsme seo
to ze všech sil také my přičinili. Ale »Čase
je ve vlastenectví právě tak slabý, jako
v logice, o níž zase k svému neštěstí mluví.
Rakousko
11
article
Napsalť následující perlu: »Je-li logika ne-
smyslu právě tak neúprosná jako každá jiná
logika pak se možná dočkáme ještě toho, že
»Národní Listy« nebo některý dědic jejich vla-
stenectví zakáže celému národu dýchat, poně-
vadž dýchat solidárně s Němci je
v lastně národní zrada«. Kdo zaka-
zuje vlastně Čechům v Čechách dýchat? ! Soli-
dární přátelé našich realistů, jich spolunadšenci
pro svobodu — ovšem jenom německou ! Jaká
je naše logika? Zjednávat těm Čechům, jimž
Němci zakazují dýchat, co možno hojně vzdu-
chu. Jaká jest logika »Času«? Dýchat, když
to Němci dovolí — »für diesmal« ! Jaké to
štěstí, jaká rozkoš, jaké vyznamenání! Buršáci
volali pokrokolidovcům heil! a hoch !, zpívali
jim »Gaudeamus«. Divíme se, že s námi »Čas«
po takové poctě vůbec ještě mluvíl
— Ze Strážnice na Moravě. Radě města Karlo-
vých Varů zaslal jsem přípis tohoto obsahu:
Slavná městská rado! První a nejsvětější povin-
ností lázeňského města jest bdíti nad bezpeč-
ností a klidem veškerých v lázni meškajících
příslušníků všech národností, zvláště ale při-
slušníků té národnosti, jež tvoří zdrcující majo-
ritu země, v níž se lázně nalézají. V našem pří-
padě jde o Karlovy Vary a Čechy. Znám dosta-
tečně poměry karlovarských Čechů i jich bez-
příkladnou skromnost, znám i zastrčenou polohu
tamější slovanské besedy, kterou jsem často
navštěvoval a proto tím více lituji a odzuzuji
události posledních dnů v Karlových Varech.
Němec
Čecho
Čechy
Strážnice
Morava
Karla
Karlov Vara
Karlová Vary
12
article
Chtěl jsem i letos navštíviti Karlovy Vary. Ale
vzhledem na neuvěřitelné a kulturního národa
nedůstojné štvanice karlovarských Němců proti
Čechům (všechno opačné tvrzení jest vylhané)
— nemohu a nesmím svou léčbu konati v Karlo-
vých Varech. Jsem ovšem přesvědčen, že ne-
bude slavné městské radě na tom záležeti,
bude-li nebo nebude-li jeden příslušník českého
národa „znečišťovati“ domnělý ryzí německý ráz
Karlových Varů; než slavná městská rada budiž
jista, že po příkladě mém učiní to tak mnoho
příslušníků nejen českého, ale brzy i jiných
národů, že to snad přece sl. městské radě ne-
zůstane lhostejno. Dr. Koutecký. Strážnice, 31.
května 1908.
— Osobní z Moravy. Jmenováni byli: poštovní
kontrolor Tomáš Bezděk v Olomouci vrchním po-
štovním kontrolorem v Přerově; dr. Alexandr Men-
čík konceptním praktikantem u místodržitelství
Brně; finanční koncipisté Václav Poust ka,
František Horáček, Isidor Köttner a Josef
Wurm finančními komisary v IX. hodnostní třídě.
Němec
Čecho
doktor
Koutecký
Bezděk
Alexandr Mena
Poust
Horáček
Köttner
Wurm
Karlov Vara
Karla
Karlová Vary
Strážnice
Morava
Olomouc
Přerov
místodržitelství Brno
13
article
— Městská zdravotní komise konala dne 3. t. m
za předsednictví náměstka starostova MUDra. Štys
cha třetí schůzi, jež zahájena byla projednáním osobe
ních záležitostí, týkajících se statu zdravotnického,
na základě referátu personálního referenta p. mag-
rady Boháčka. Úřadní sdělení fysika, zdrav. rady
dra. Záhoře, o vyřízení usnesení schůze minuléa
o pohybu infekčních nemocí v měsících právě mi-
nulých vzata na vědomí. K popudu pana Mg. Ph.
Kasalického jednáno o zdravotnickém nešvaru, spočí-
vajícím v zápachu a kouři, který některými autc-
mobily v ulicích je vypouštěn a obecenstvo znač-
ně obtěžuje. V rozhovoru poukazováno k tomu, že
pouze některé stroje závadu tu působí a vysloveno
mínění, že pličina leží v použivání špatného benzinu
a v nedostatečnosti karburátorů, která má za násle-
dek nedostatečné spalování plynů. Ustanoveno učiniti
předmět tento cílem zvláštního šetření a dalšího
úřadního jednání. Vzhledem k oznámení vodárenské
kanceláře. ža následkem vvsoké snotřehy vodv. a
Mudra
Štys
Boháček
Záhoř