2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
24. června 1913. Číslo 171.
4
article
sokých spojenců, zachránilo nám mír ve všech,1
také těžkých, dobách, mír, jejž požívati dopřáno
bylo všem rakouským národům. Jasný a vzorný je
příklad, jejž dávají oba panovníci — vzorové
ušlechtilého věrného plnění povinností — všem ob-
čanům svých států a jejich péče o blaho národů.
jemuž věnovali svůj život, nikdy neumdlévá. Ae
také nadále spočívá požehnání Všemohoucího na
díle německého císaře, ať vřelé přátelství obou
vznešených spojenců také nadále jest mocnou
pevnou ochranou míru a nezničitelným pramenem
štěstí a míru pro všechny národy, jež spojeny jsou
pod jejich žezly. Po smyslu slov ať je mi přáno.
abych mohl německému císaři projeviti nejuctivějš
blahopřání této sněmovny.
Sněmovníci vyslechli proslov stojíce, a po něm
propukli v hlučný souhlas a pollesk.
Na to přečten přípist
„Sl. předsednictvol Jak vysvitá ze sděleni, bli.
ží se v této sněmovně rokování o zprávě zvláštn
komise pro vládní osnovu stran dohody, jež v zá-
ležitostech manželství a poručnictv
podepsána byla v Haagu. K tomu — byv pověřen
— pokládám si za čest prohlásiti jménem zněmov-
ních členů rakouského episkopátu: Rakouský epi-
skopát neuzavírá se povšechně oceňování výhod.
jež haagskou konvencí mají být dosaženy. Protože
však tato konvence přece v několika směrech zna-
mená upevnění obmezení práv, jež ve věcech man-
želství výhradně náleží katolické církvi, nez-
častní se episkopát hlasování o této
zprávě.
V Praze, 20. června 1913. Jménem veškerých
členů panské sněmovny rak. episkopátu: Leo kard
šl. Skrbenský, arcibiskup pražský“.
Noví členové hr. Sedlnitzky a svob. p
Kotz složili slib a místopředseda kn. Fürsten-
berg přednesl pohrobní vzpominky zesnulým čle-
nům dru. Unýrovi, svob. p. Pasetti-Frie-
denburgoví a spisovateli L. ryt. L. oziňské-
Lea
Skrbenský
Haag
Praha
panská sněmovna
PasettiFrie
6
article
Ref. svob. p. Glanz podal nejprve výboro-
vou zprávu o zákonu, jenž týká se osvobození po-
rážek z nouze od daně z masn. Výbor přidal se k
textu poslanecké sněmovny, ale pokud se týče
2. (zákon má nabýti platností 1. ledna), výbor roz-
hodl se učiniti sněmovně návrh, aby zákon nabyl
platnosti dnem vyhlášení.
Ministr financí ryt. Zaleski prohlá-
sil, že ministerstvo financí učinilo žádoucí opatře-
ní, aby zákon skutečně 1. ledna 1913 platnosti na-
býti mohl. Ministr uznává důležitost výborových
zásadných námitek, domnívá se však, že vzhleden
k mimořádným důvodům, na něž třeba vziti ohled
je výjimka přípustna a proto žádá sněmovnu, by
schválila beze změny předlohu dle textu posla-
necké sněmovny.
Princ Bedř. Lobkowitz navrhl obno-
viti § 2. zákona dle usnesení poslanecké sněmovny
Po referentově doslovu hlasovalo se: přijat
návrh Lobkowitzův a zákon ostatn
schválen beze změny v 2. a 3. čtení.
Ref. ryt. Czyhlarz podal zprávu o haagské
konvenci stran manželského a poručníckého práv
a příslušného průvodního zákona
Konvence byla schválena bez debaty
a předloha přijata v 2. a 3. čtení.
Na pořadu byla dále výborová zpráva o E-
nerovu návrhu s vyzváním, aby podána byla
předloha o elektrářských podnicích.
Místopředsedn kn. Fürstenber
navrhl, aby proto, že ministr veřejných prací je
dnes služebně snad zaměstnán, tento předmět byi
odvolán z dnešního programu, což schváleno a po
náhradních volbách do výbore vých komi
sí schůze skončena.
Příští schůze bude ve čtvrtek dop.
Glanz
Zaleski
Bedř
Lobkowitz
Lobkowitzův
poslanecký sněmovna
necký sněmovna
7
title
Politický přehled.
9
article
Čechové jsou volání do většíny na říšské radě
Čechové jsou volání do většíny na říšské radě
O říšské radě, v pátek minulého týdne
odešedši na letní prázdniny, nikdo nesoudí
tak shovívavě, jako česká sociálni demokra-
cie. Hlavní její orgán, „Právo Lidu“ poučil
v neděli své stoupence, že ve věcech, týka-
jících se politického a ústavního života, ví-
deňský parlament docíli již pouhou existene
svou výsledků ne sice naprosto uspokojujících
ale přece dobrých a důležitých. Na účet pasiv
„Právo Lidu“ připisuje hlavně fakt, že sně-
movna poslanecká odešla na letní prázdniny
právě nyní, kdy znova hrozí válka na Balká-
ně, a kdy veřejný život v Rakousku by po-
třeboval záštity parlamentu, který by zárovei
kontroloval jednání vlády při nynější krisi
balkánské.
Mnohem méně shovívavé jsou občanské
strany, nejen české, nýbrž i německé, jež
uplynulému zasedání říšské rady vytýkají, že
sice schválila vojenské záležitosti, několik
provisorií a několik nových státních výpůjček.
ale že jinak nesplnila žádné ze svých po-
vinností.
Jmenovitě se tak vyslovil poslanec pro.
dr. Steinwender, dříve německý nacionál
nyní agrárník, muž, jehož gratulační pokus
pro císaře Viléma způsobil obrovskou bouř
odporu v poslanecké sněmovně den před je-
jim rozchodem.
Čecho
doktor
Steinwender
Vilém
Rakousko
10
article
Dr. Steinwender se záhy uklidnil; v ne-
dělním „Wiener Tagblattu“ nejen učinil ře-
čené právě výtky vídeňskému parlamentu.
nýbrž uznal zároveň, že poměry na řišské
radě musejí býti podstatně změněny a zlepše-
ny. Uznávaje, že ve vídeňském parlamentě
nemohou své panství provozovati ani Němci
ani Slované, ani liberálové, ani konservativci,
nýbrž že všichni jsou odkázáni na vzájemné
kompromisy, doporučuje dr. Steinwender, aby
se hlavní tělesa Němců, Čechů a Poláků utvá-
řila v pracovní společenství, přístupné též
Vlachům, Rusínům a Jihoslovanům, kteří vši-
chni dohromady by znamenali záruku, že se
na říšské radě bude postupovati nikoli jedno-
stranně, nýbrž se všemi možnými zřeteli.
O podkladech žádaného kompromisu ani
o jeho programových zásadách se dr. Stein-
wender nevyslovuje vůbec, pouze doporučuje
změnu jednacího řádu. Proto nedělní článek
dra. Steinwendra, ač znamená pokrok proti
nedávným ještě dobám, jež další politický
vývoj chtěly budovati pouze na většině ně-
meckopolské, je přece jen velmi slabý, zvláště
s českého stanoviska.
doktor
Steinwender
Wiener
Němec
Slovan
Čecho
Polák
Vlach
Rusín
Jihoslovan
Stein
11
article
Jinak v theoril, Jinak v praxi.
„České Slovo“ uznalo v neděli potřebným, ob-
jasňovati svůj poměr kinteligenci a ovšem ujišťovati
ji. že strana nár.-soc. je proniknuta docela uvědomě-
lou láskou i úctou k poctivé inteligenci, a že tato
láska k ní plyne přímo ze základních myšlenek
strany národně-sociální. Aby tohoto vyznání lásky
nebylo nikomu jinému líto, ujistilo „České Slovo“
zároveň všechny ostatní stavy stejnou láskou, sou-
časně stranu národně-sociální pasovavši na před-
stavitelku a hlasatelku součinnosti dělnictva, živ-
nostnictva i rolnictva s inteligencí. „My nestavím
dělníka... proti živnostníku...“, zvolal orgáin
národně-ociální, .my všem ukazlijeme, jak
jejich místo je vedle sebe ve vzájemné práci
podpoře. . Důkazů o tom podali jsme dosti ...
12
article
Je pravda, „České Slovo“ a strana národně-
sociální podaly dosti důkazů o tom; nejnovějšív
těmže čísle, ve kterém se dušují, že nestaví dělník
proti živnostníkovin
„Kníhařské dělnictvo se varuje před přiji-
máním práce u fy. J. Kostomlatského v Roudnici
an dotyčný pán neví a dosud se též nenaučil
s dělniky a s učni sluřně zacházet. Informae
sděli Sekretariát knihařů, Jircháře čís. 149
Praha II.
Stávky a mzdové spory. Stávka veškerého
dělnictva v továrně na hospodářské stroje firmy
J. Kaub v Domažlicích posud trvá. U firmy Be-
Bchar, továrna na hospodářské stroje v Chlume
n. C., předložilo dělnictvo požadavky, jichž za-
mítnutí přivodí mzdový spor. Stávky dále trvají-
porculánského dělnictva u firmy Berman v Lou-
nech a vzorkáři ve Škodovce v Plzni. Mzdový
spor dělnictva vypukl v továrně na úzkokolejno
dráhy v Radotině. Uvědomělé dělnictvo se vy-
značeným závodům vyhne.
Tak „České Slovo“ ukázalo v neděli všem
inteligenci i živnostnictvu, úřadnictvu i učitelstvu
jak jejich místo je vedle sehe ve vzájemné prác
a podpoře.
J Kostomlatský
J Kaub
Berman
Roudnice
Praha
Domažlice
Plzeň
BeBchar
13
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Polský úsudek o české politice.
„Kurjer Lwowski“ rozhořčuje se pro ne-
úspěchy polské politiky a ukazuje na politiku
českou, která prý ve Vídni docela jinak se
uplatňuje. Politická chyba podle „Kurjera
Lwowského“ je v tom, že parlament nemá ná-
ležité kontroly nad rozpočtem a tak se zříká
svého nejdůležitějšího práva, bezprostřední-
ho vlivu a rozhodování o výdajích a příjmech
státních. Státní hospodářství vede potom by-
rokracie, na které si Češi „silou pěsti“ vy-
nucují velké koncese. Češí jako panslavisté
jsou sice věčně oposičně naladěni, ale za kaž-
dý krok ve prospěch státu si dají dobře za-
platit. Kromě vytahování peněz ze státní kasy
Češi nemají vůči monarchii žádných nároků
protože mají svou vnitřní l zevní poli-
tiku, která jen lehce koketuje s rakouskou
státní ideou, ale v podstatě nemá s ní mnoho
společného. Polácí se spokojují jen s poloúřad-
ními zprávami, co vláda „zamýšlí“ v Haliči
udělat. Národ polský je národem „idealistů“
a proto se uspokojuje s hodnotami ideálnými
ale státní peníze berou zmaterialisovaní Češt
a Němci.
Kurjer Lwowski
Lwowský
Čech
Němec
RakouskoUhersko
Vídeň
Halič
14
article
Tak soudí „Kurjer Lwowski“; jistě zby
tečně pessimisticky. Ani polský „idealismus“
není tak krajně nezištným, ani poměr Poláků
k monarchii není tak krajně sebezapíravým
Tyto dni v odpovědi „Swiatu Slowianskému
správně poznamenává redaktor „Přehledu“
že náš poměr k monarchii jest jasnější a pří-
mější než poměr polský. My jsme si vědom
své budoucnosti v monarchii habsburské, žá-
dáme od ni pouze pro sebe a pro ostatní Slo-
vany rovnoprávnost, poněvadž jen pod tou
podmínkou bude možno udržet soustátí nac
středním Dunajem, ohrožené do r. 1866 něme-
ckou samovládou a po r. 1867 maďarsko-ně-
meckým dualismem. Ve směru k federativ-
nímu zřízení v habsburské monarchii, které
by zaručovalo národně-kulturní a hospodář-
ské sebeurčení všech národů, kráčí ohromná
většina našeho národa neúchylně. A když pla-
tíme daně větší než v jiných zemích, jsme si
vědomi nepříjemného fakta, že se nám ne-
dává takovou měrou, jakou se nám bere. Po-
lákům nechceme činit výtky neloyálnosti. Jed-
nají tak, jak nejlépe svým národním snahám
rozumějí. Ale jich národním ideálem budouc-
nosti jest větší neodvislost, nežli o jaké my
snime.
Dunaj
Kurjer Lwowski
15
article
Slovenské ztráty.
16
article
V hospodářském i národním životě slovenském
těžkou pohromu způsobtl pád americké lirmy P
Rovnianka v Pittsburgu. Úpadek Rovniankův
stal se sice před dvěma lety, ale od té doby vleče
se řada neštěstí, těsně souvislých s činností Rov-
niankovou. Kdysi největší peněžní podnik sloven-
ský, banka Tatra, je ohrožena ve svých zákla-
dech a jen mimořádná sanační akce snad ji za-
chrání. Hospodářství Tatry zřídka bylo odborně
vedeno; obyčejně v čele stáli lidé, vynikajicí svým
veřejným postavením v národě nebo blízkým pří-
buzenstvím k národním předákům, a ti nedovedl
vésti banku k rozkvětu, třeba že ji provázela ne-
zvyklá důvěra, díky, které banka při 800.000 kapi-
tálu měla desateronásobný obnos vkladů. Nejhorší
ránu bance Tatře však zasodily obchody s Rov-
niankem; zprvu zdály se právě tyto americké ob-
chody nejvýnosnějšími, ale v poslední době, kdy
Rovnianek začal upadat a potřeboval peněz, do-
sáhl u Tatry milionového úvěru, z něhož po likvi-
daci firmy Rovniankovy zůstalo přes 1.300.000 k
dluhu, zabezpečeného na rozsáhlých pozemcích
lesích v Americe, které prozatím nemohou býti
zpeněženy.
Rovnianek
Pittsburg
Rovniankův
Amerika
Tatra
Rovniankův
17
article
V Americe těžko dolehl úpadek Rovniankův
na slovenské národní podniky, rozvrátil „Národní
spolek“, kterému sotva se podařilo uniknout zkáze.
a nyní přivodil i zánik časopisů „Amerikánsko-
Slovenských Novin“ a „Slovenského Denníku“, vy-
dávaných v Pittsburku. Tyto dni nad oběma časo-
pisy, řízenými poslední dobou Petrem Kom-
pišem. vyhlášen byl konkurs. Důležitý orgán
slovenského veřejného mínění v Americe tím s
ztrácí a tak zaniká pojítko tisíců a tisíců slovan-
ských vystěhovalců,
Rovniankovo hospodaření zle se vymstilo ne
slovenském lidu. Rovnianek příšel do Ameriky
jako vyhozený katolický theolog, v Americe záhy
vynikl jako organisátor slovenského lidu, jeho
banka zprostředkovala milionové peněžní stykys
rodným krajem, lid obracel se k němu s naprostou
důvěrou. Rovnianek za těchto poměrů stal se před-
sedou Národního spolku, získal veliké vklady slo-
venských lidí pro svou banku, zbohatl, stal se mi-
lionářem, sle jcho nenasytná touha po penězíc
stále rostla, pustil se do bankovních spekulací, za-
čal spekulovat i s pozemky pro osadníky, potřebné
peníze k tomu zaopatřil si jednoduše tím, že peníze
slovenských klientů, posílané do rodného kraje
prostřednictvím jeho banky, zadržoval pro své ob-
chody, až náhle přišly veliké ztráty, finanční tísen
a Rovnianek sám přišel o všechno a ještě sloven-
ské lidi ožebračil o velíké statisíce. Pád „Ameri-
kánsko-Slovenských Novin“ jest prozatím poslední
ztrátou, zaviněnou zločinnou spekulací tohoto „slo-
venského krále“
Petro
Rovnianek
Amerika
Ameri
národní spolek
Amerikánský
18
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Srážky bulharsko-srbské.
(Srbský úřadní pramen.)
19
article
Ze Skoplje, 21. června. Včera o půl třet
hod. odpoledne Bulhaři napadli na naš
přední stráž mezi Kamenovou Česmou a Ret
kou Bukvou u Osegové. Napadáčů bylo 50
Odraženi jsou bez našich ztrát.
Ze Skoplie, 21. června. Velitel Dunajske
divise oznamuje dne včerejšího: Včera večer
udála se potyčka s bulharskými ko-
mity, když přecházeli 2 kilometry pod Zle-
tovem. Nám padl četař a dva řadoví. Ztráta
byla i na jejich straně. Noc přerušila po-
tyčku a bulharští komiti zahnáni za řeku.
Bulhar
Kamenův
Skoplje
Skoplie
20
article
Dohoda o branném příspěvku v Německu.
Dohodovací komise v říšském sněmu něme-
ckém, jež se předběžně radí o nových daňových
zákonech, sjednotila se v sobotu odpoledne o při-
brání příjmu k brannému příspěvku. Od kapitalí-
sování příjmu, proti němuž se tolik brojilo, bylo
upuštěno, a nahraženo zdaněním příjmu o
5000 marek výše. Daňové sazby počí-
nají 1 procentem a stoupají dle výše
příjmu až na 8 procent. Stupnice daně
podrobnostech není ještě stanovena, dohody dosa-
žene jen v tom, že zdanění příjmu má vynásti
milionů marek a zůstaveno úřadu říšského pokladu
aby přiměřenou stupnici seslavil.
Od zdanění mujetku dle sobotních usneseni
rozpočtové komise očekává se výnos 875 milionů.
od zdanění akciových společností výnos 40 milionů.
Stejně jako u daně z přírůstku majetku má
býti také u branného příspěvku odstraněno pří-
sežné zjištění při ukládání daně a ustanovení, že
pro zkrácené daně může býti vinník potrestán také
ztrátou občanských čestných právi za to může být
příště rozhodnuto o uveřejnění rozsudku.
S ponecháním daně z přírůstku ceny se strany
smiřují, do zákona o dani z držebnosti však má
býti pojato ustanovení, dle něhož bude vláda po-
vinna před provedením tohoto zákona podati řiš
skému sněmu předlohu, kterou se příkrosti a ne-
srovnalosti daně z přírůstku ceny odstraní; zejména
má býti odstraněno dvojí zdanění
Tato nová dohoda ovšem nepřispěje k uklid
nění veřejnosti, zejména obchodních a průmyslo-
vých kruhů, které stále protestují proti přílišným
břemenům, jež budou míti povážlivé následky pro
celý hospodářský zivot.
Německo
21
article
Návštěva presidenta Poincaréa v Londýně
Návštěva presidenta Poincaréa v Londýně
Dnes bude president republiky francouzské
slavnostně uvítán na půdě anglické a v hlavním
městě říše, s niž pojí Francii srdečná dohoda
Poměr mezi Anglií a Francií je dnes sice ustálen
a součinnost obou států ve všech otázkách mezi-
národní politiky je intimní a pravidelná, přes t
však návštěva Poincaréova v Londýně má veliý
význam osobním stykem hlav spřátelených států
v nynější době nových vážných zápletek na Bal-
káně, kde je trojdohoda živě interesována, a tím
že obliba, jaké se uynější president francouzské
republiky těší v Anglii, přispěje k upevnění solí-
darity mezi oběma národy.
Loudýnský dopisovatel »Berl. Tagebl.« upo-
zorňuje, že ku přijetí Poincaráa byly v Angli
učiněny neobyčejné přípravy a že je to také po-
prvě, že prine Walesský se odebero do Porta-
mouthu jako oficiální zástupce králův, aby tam
presidenta uvítal. Dále uvádí, že nový president
republiky francouzské jest v Anglii velmi popu-
lární a přes to, že vládne teprve krátkou dobu
v lidu ví se o něm více, než se kdy vědělo
Loubetovi nebo Fallirovi. Poincaré je v Angli
pokládán za silnou ruku Francie, v níž probudi
nového duchn,
Anglický tisk přináší projevy, jež se neobme-
zují na obvyklé mezinárodní zdvořilosti. »Times
Poincaré
Berl
Loubet
Fallir
Angl
Londýn
Francie
Anglie
Bala
Porto
22
article
Návštěva Poicaréova je utvrzením zárovei
dohody anglo-írancouzské i trojdohody, kteráje
jejím výsledkem. Jehb přítomnost je příležitosti
které se radostně chápeme, abychom osvědčili
svůj obdiv pro Francii, svou důvěru v dobrodiní
jež naše styky s ní zednávají jak nám, tal
Evropě, a konečně svou úctu k vynikajicímu stát-
níkovi, jenž přichází jejím jménem. Za návštěvy
posledního presidenta nebyla tato dobrodiní ješte
všeobecně oceněna. Teprve před jedenácti měsíe
byla oflálně uznána přední mocností trojspolku
Toto uznání je ostatně nejskvělejším svědectvím
jaké může býti dáno politice anglo-Irancouzsk
posledních deseti let. Nejen že zjednala mír meri
Anglií a Francit a způsobila sblížení anglo-ruské
ale zjedaala opět rovnováhu sil v Evropě a v dů-
sledku toho přispěla k míru evropskému a svě-
tovému.
Z Paříže, 23. června. (K. k.) President Poln-
caré odjel dopoledne do Anglie v průvodu mini-
nistra zahraničních záležitostí Pichona. K rozlou-
čení dostavili se na nádraží členové kabinetu
Prenident byl shromážděnými zástupy lidu hluční
aklamován. Ministr vnitra, Klotz, a ministr ná-
mořnictví, Baudin, provázejí presidenta až do
Cherbourgu.
Poln
Pichon
Klotz
Baudin
Francie
Evropa
Anglie
Paříž
Cherbourg
24
article
Politická krise ve Španělsku.
Politická krise ve Španělsku.
V líberální straně španělské, která se nalezn
u vlády, pokračuje rozkol, jenž může míti vážný
vlív na vnitřní politiku španělskou. Skoro všichní
bývalí ministří otrany, nespokojeni jak s rozřešením
poslední kríse, tak í s politikou kabinetu Romano-
nesova, zvláště v olázce decentralisace správy, se-
skupili se kolem bývalého ministra zahraničníci
záležitostí Garcie Príeta. Jejich prvním projevem
nepřátelství vůči vládě bude uveřejnění manifestu,
žádajícího opětné otevření parlamentu.
Jestliže hr. Romanones odmítne svolati parla-
ment, což jest pravděpodobno, neboť za nynějších
okolností může se vláda octnouti v menšině, utvoř
prý díssidenti novou demokratickou stranu s nej-
významnějšími živly nynější liberální strany a re-
publikány, kteří se nedávno prohlásili pro mon-
archii. Nová tato strana byla by jistě povoléna k
vládě na místo aynějšího ministerstva a v infor-
movaných kruzích se soudí, že koruna by nové
vládě vydala dekret, rozpouštějící sněmovnu, aby
mohla provésti nové volby. Toto rozřešení poli-
tické krise zdá se jedině možným, ježto Maura
vůdce konservativní strany, prohlásil, že v nyněj-
ších poměrech by odmitl ujmouti se vlády, kdyby
mu ji koruna nabídla.
Príet
Maur
Španělsko
25
article
Turci vyklizují Cyrenaiku.
Turci vyklizují Cyrenaiku.
V Cyrenaice nastal obrat, jenž umožní Italům
konečnou pacifikací země. Od několika dnů vyjed-
návalo se mezí tureckým velitelem beduinských
tlup Azizem Alim bejem a generálem Salsou, ital-
ským velitelem v Derně, o odchod tureckých dů-
stojníků a vojáků z Cyrenaiky. Vyjednávání měl
úspěch a 18. června asi 50 důstojníků a 70 vojáků
tureckých, kteří organisovali beduinské tlupy, opu-
stilo tábor v Etanghi s velkou karavanou, táhnouci
k zálivu Sclumskému, odkudž se odeberou do
Egypta a přeplaví se pak do Syrie.
Zároveň podnikají Italové rozhodnou akci, aby
zlomili poslední odpor ve východní Cyrenaice.
Vlastní Tripolsko je po porážce vůdce domorodců
El Barhuniho již úplně podrobeno, a italské vojsko
obsadilo všechny strategicky, politicky a hospo-
dářsky významné body nejen na pobřeží, nýbrž
i dosti hluboko do vnitrozemí. Část Cyrenaiky však
posud setrvala v odbojí za pomoci tureckých dů-
stojníků a vojáků, kteří neuposlechli rozkazu tu-
recké vlády, jímž bylo všechno vojsko z afrických
provincií odvoláno, načež Porta formálně prohlá-
sila, že tito důstojníci a vojáci byli vyškrtnati z
seznamu armády a že Italie je může pokládati
přímo za rebelly. V Římě se věřilo tomuto prohlá-
šeni Porty a nepochybovalo se, že toto vojsko ne
z Cařihradu podporováno, ale za to bylo podezření
že odboj Beduinů je podporován vlivem egyptským
Nacionalistické straně egyptské, ba i některým čle-
nům rodiny chedivovy byly přisuzovány jisté im-
perialislické zámysly vzhledem k Cyrenaice.
Nyní, po odchodu všeho tureckého vojska
Cyrenašky se situace zjednoduži a generál Sals
podniká energické aperace proti Bedunům, k nimž
si vyžádal pro obtížný postup v horském terralnu
alpské myslivce a erythrejské askary.
Turek
Cyrenaika
Italos
Ali
Port
Salso
Bedun
Egypt
Sýrie
Řím
Cařihrad
El Barhuni
26
article
O Makedonii.
O Makedonii.
Její zeměpis.
Vladimír Sts
Makedonie je vlaslně i geografickým problé-
mem. Francouzský konsul Pouqueville ve své knize
„Voyage de la Grěce“ považuje za krajní bod n
severu městečko Gilany na Kosovu Poli, čímž by
byla zahrnuta v Makedonii celá skopská Černí
Hora, a na jihu město Servia (Selfidže). Tohoto
ohraničení pak přidržuje se většina geografů i ce
stovatelů po Makedonii. Druhý Francouz Am
Boué v „La Turquie d Europe“ rovněž přičítá
Makedonii velikou část skopského vilajetu až po
průsmyk kačanický. Tudíž připadá k Makedoni
iTetovsko, odtržené od sandžaku prizrenskén
horským pásmem Šar-planinou, celý sandžak skop-
ský, Prešovsko a kraje odtud na jih se prostírající.
Nečiní výjimky ni Belgičan Fr. Crousse v knize
„La Pěninsul grěco-slavéj son passé, son prěsent
et son avenir“, v níž zařazuje Škopljí mezi města
makedonská.
Tak myslí o Makedonii cizí a tedy nezaints-
resovaní jinak než vědečtí geografové. Jejich ná-
zor je jistě nejpravděpodobnější a v tom chaosu
jiných často si krajně odporujících mínění ukazuje
jedině pravou cestu k určení aspoň přibližných
hranic této problematické země, již si zcela jinnal
představují Rekové, jinak Srbové, jinak Bulhaři
Rumuni. Dřive však, než přikročím k dalšímu, se-
známím čtenáře s iysiognomií vilajetu solunského.
bitoljského i skopského, přidržuje se starého ture-
ckého administrativního rozdělení na sandžaky
fkraje) i kazy (okresy). U nás je Makedonie po
této stránce velmi slabě známá a přece v této
pohnuté době, kdy otázka makedonská ještě jed-
nou a asi naposledy už ohrožuje mír na Balkánu
třeba znáti Makodonii do delailů ku pochopen-
sporů řecko-bulharských i srbsko-bulhurských
Jsou tedy tři vilajety, tvořící Makedonii: so-
lunský, bitoljský a skopský.
Sts
Pouqueville
Kosův
Servius
Selfidža
Francouz
Belgičan
Srba
Bulhar
Rumun
Makedonie
Gilan
Prešovsko
Francie
Balkán
Voyag jít le Grěce
Le Turquie d Europe
Le Pěninsul
27
article
I. Vilajet solunský složen je ze tř
sandžaků a dvaceti pěli kaz a to následujícím zpu-
sobem:
1. sandžak solunský (13 kaz): Solun, Kasa-
dra, Mont Athos, Lagodina. Verria (Karalere), Je-
nidže Vardar, Voden. Kukuš, Gevgelie, Dojran
Strumica. Tikveš a Katerinaj
2. sandžuk sereský (8 kaz): Seres, Melnil
Zichna, Razlog, Petrič, Demir Hlisar, Bala (dolní
Džumaja, Nevrokop;
3. sandžak dramský (4 kazyl: Drama, Kaval
Saryšaban a Pravišta.
Z těchto dvaceti pěti kaz solunského vilajetv
plných dvacet čtyři patří kk Makedonii, kdežto je-
diná kaza katerinská náleží už k Thesalii.
II. Vilajet bitoljský skládá se z pět
sandžaků, rozdělených na dvacet dvě kazy
1. sandžak bitoljský (5 kaz): Bitolj (Monastýr)
Prilep, Florina, Kičevo a Ochrid
2. sandžak debrský [4 kazy]: Debr, Debrej Zi
Mat a Dolna Reka,
3. sandžak elbasanský [3 kazy): Elbasan, Gr
mos, Pekline-
4. sandžak korycký (4 kazy): Koryca (Korča)
Kastoria. Kolonia a Starovo
5. sandžak selfidžský (6 kaz): Selfidže (Servia)
Kožany, Kajlary. Naselič (Lapšista), Grebena [Gre-
vena) a Elasona.
K Makedonii však náleží z těchto dvaceti dvo
kaz pouze deset a to: Bitoli. Ochrid. Florina
Prilep. Kičevo, Debr, Dolna Reka. Kastoria, Kaj-
lary i Kožany. Šest kaz odtrženo je od Albanie
Debrej Zir. Mat. Elbasan, Gramos. Peklin, Ko-
lonie, a tři od Thesalie: Selfidže, Grebena a Ela-
sona. Kaza Korča kolísá mezi Makedonií a Epirem
a Naselič mezi Makedonií a Thesalií.
III. Vílajet kosovský má šest sandžak
o tříceti kazách
1. sandžalk kosovský (10 kaz): Skoplie, Orcha
nie, Štip, Kočany. Pechčevo, Kratovo, Radviště
Egri Palanka, Kumanovo a Veles
2. sandžak prištinský (6 kaz): Priština, Gilany
Mitrovice, Vučitru, Nový Pazůr a Prešoveí
3. samdžak senický (4 kazy): Seníca, Kolašt
Nova Varoš a Bjelopoli
4. sandžak péčský (5 kaz): Peč [Ipek), Dakov
Lagodin
Verrio
Karalere
Petrič
Demir
Hlisar
Pravišta
Florin
Kičevo
Servius
Kožana
Lapšista
Mat
Ela
Orch
Kočan
Pechčevo
Kratův
Egri Palanek
Vardar
Bala
dolní Džumaja
Makedonie
Prilep
Elbasan
Starovo 5
Albánie
Epirus
Thesalie
Kumanovo
Soluna
Kasa
Mont Athos
Sere
Melnit Zichna
Razlog
Drama
Debrej zi Mata
Dolna Reko
Gr mos
Debrej Ziro
ko
Thesalie
Selfidža
Greben
Skoplie
Štip
Priština
Gilan Mitrovice
Vučitr
Seníca
Kolaštátný Nova Varoš
Ipek
Dojran Strumica
Katerinaj 2
Bitolj
Ochrid 2
Pekline4
Koryca
Selfidža
Naselič
Greben [ Gre
Veles 2
Dakov
28
article
Berany. Gusiň a Trgoviště-
5. sandžak plevljenský (2 kazy): Plevlje a Pri
jepoli:
6. sandžak prizrenský (3 kazy): Prizren, Ljum
a Tetovo.
Vilajet skopský je hlavní scénou srbsko-bulhar
ského sporu. Tři sandžaky [plevljenský, sjenický
pečský) náležejí beze sporu k Starému Srbsku. Zbý
vající tři jsou již sporné a dělí se na dvě strany
A je to skutečně těžký problém určiti, které kaz
sandžaku skopského, mitrovického a prizrenskéh
náležejí k Makedonii a které k Starému Srbalu
Nějakých ustálených hranic není. Ve smlouvě srb-
sko-bulharské o dělení osvobozeného území obešlo
se toto palčivé místo chytře tím, že nebyly určeny
níjaké hranice Makedonii nebo St. Srbsku, nýbr
pouze území „nespornému“ a „spornému“. A přece
vlastně v této smlouvě mlčky vysloveny byly vlast-
ni hranice Makedonie v tom smyslu, jak si je asi
předslavovali Peuquevillle a Bouě.
Beran
Tetovo
Peuquevillle
Srbsko
Makedonie
St . Srbsko
Plevlje
Prizren
Ljum
Trgoviště5
29
article
Nejpodivněji si představují Makedonii Řekové.
V tom ohledu zasluhuje pozornost brožura, na-
psaná rektorem athenské university Mikuláše Ka-
sasisem „L'Hellénisme et la Macedoine“. so-
vutel tvrdí v ní, že pravou Makedonii představuji
pouze vilajety, ale při tom celé, solunský a bi-
toliský. A ovšem tato Makedonie je čistě řecká
kdežto slovanský element tu tvoří nepatrné pro-
cento. Vilajet pak kosovský dle Kasasisa patří k
Starému Srbsku a je autorem shovívavě uznán za
srbský, třebas že i tu Řekové jsou četně prý z-
stoupeni.
V „Bulletin d'Orient“ publikována byla map
řecké Makedonie. Dle ní skládá se Makedonie
vílajetů solunského a bitoljského bez sandžak
elbasanského a debrského. Tato Makedenie dl
teho skládá se z následujících kaz: Soltan. Ka-
sandra, Athos, Kukuš, Lagodina, Doiran, Tikveš
Strumica, Gevgelie. Voden. Jenidže Vardar, Kara-
fere [Verria). Katerina. Seres, Drama. Nevroko
Razlog. Demir Hisar, Petrič, Melnik. Bala Dže-
maja, Zichna, Kavala. Pravišté. Saryšaban, Bitoli
Prilep. Ochrid, Kičeve, Florina, Gostivar (ze sand-
žaku tetovskéhol. Kolonia, Starova. Kajlary, Na-
selič. Servia, Grebena. Kožany a Elasona.
Mapa ta je nekritická. K Makedonii přidány
byly mnché kraje, jež byly odtrženy od Thesalie
Epiru nebo Albanie, a na jiné bylo opět zapome-
nuto. Proto také řecká Makedonie od pravé, geo-
grafické, se liší více než nápadně.
Řek
d ' Orient
Athos
Kukuš
Lagodin
Doiran
Verrio
Katerina
Demir Hisar
Melnik
Florin
Servius
Greben
Makedonie
le Macedoine
Ka
Petrič
Ochrid
Kičeve
Starov
Kajlara
Thesalie Epirus
Albánie
univerzita Mikuláš Ka
Gevgelie
Jenidža Vardar
Karo
Bala dža
Zichna
Bitoli Prilep
Tikveš Strumica
Gostivar
30
article
Jinak čaké vypadá srbská Makedonie. Dle vět-
šiny, a tedy i dle prof. Cvijiča. Makedonii tvoř
vilajety solunský a bitožiský, kdežto celý skopsko
vilajet náleží už k Staré Srbiji. Jsou však i takoví
kteří Makedonii ještě vice zkracují. Dle nich hra-
nice Mnkedonie, od středního toku řeky Strumy
přes pohoří Sultanicu, Čengel-dagh. Velicu, prů-
smykem Demir Kapu přes Nidžu planinu v příme
čáře k jezeru Prespanskému. Bitoli. Prilep. Ochrid
Veles, Strumica, Pehčevo i všechno ostntní na se-
ver bylo by odtrženo od Makedonie.
Zbývá ještě jen Makedonie geografická, jež je
současně i bulharskou. K Makedoni této patří ze
solunského vilajetu všechny kuzy, vyjímaje kate-
rinskou, dále deset kaz vilajetu bitoliského a k -
nečně jižní půlka vilajetu skopského, počítaje v t
kazy: Skoplje, Kumanovo. Kratovo. Prešovo, Egri
Palanka, Kočany, Štip. Pehčevo, Radorviště. Veles
a Tetovo. Dle toho hranicí Makedonie na severu
bylo by pohoří skopské Černá Hora, průsmyk Ka-
čaník a Šar planina až po Černý Drin.
[Pokrač.)
Čechové! Zaveďme všeobecně jednotný
a dobrovolnou disciplinou výhradný národn
kolek český, vydaný Národní radou českou
ve prospěch souměrné podpory nejdůležitěj
ších účelů celonárodních vůbec a menšino-
vých zvláště. Konej každý, samosprávné a pe-
něžní korporace, spolky i jednotlivci take
zde svou národní povinnost! Národní kolky
a účtenky kupujte v místních prodejnáchl
profesor
Cvijiča
Nidža
Veles
Strumica
Pehčevo
Kratův
Prešův
Egri Palanek
Kočan
Štip
Tetovo
Šar
Čecho
Makedonie
Stará Srbija
Černá Hora
Ka
31
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Akční výbor národní strany svobodo-
myslné konal schůzi za předsednictví dra.
J. J. Vejvara v ponděli 23. června t. r.
Dr. A. Rašín podal podrobnou zprávu
o politické situaci a o posledních událostech
ve Vídni. Zpráva vzata na vědomí a postup
Českého klubu schválen. Dále učiněna důle-
žitá usnesení v záležitostech české politiky
na sněmu zemském. Vyřízeny záležitosti
správní a organisační.
— Čestný soud se nekonal. V sobotu ve-
čer dostaly redakce pražských denních listů
oklepek zprávy „Českého Slova“, že čestný
soud, sestávající z posl. Bukvaje, Rataje
a dra. Viškovského, prohlásil, že posl.
Klofáč jednal v prostějovské nféře korrektně.
Vejvar
doktor
A Rašín
Bukvaj
Rataj
Viškovský
Klofáč
Vídeň
akční výbor národní strana svoboda
32
article
Nemohli jsme tomu uvěřiti a neuveřejnili jsme
zprávu, nýbrž polemiku s ní. Včera dostali
jsme toto prohlášení:
„Vážená redakcel Ke zprávě Vašeho ct.
listu v záležitosti čestného soudu ve věcí
poslance Klofáče žádám Vás za uveřejnění
těchto řádek. Zpráva Vám zaslaná neodpo-
vídá přesně skutečnosti. Nejprve proto, že
čestný soud, o němž ve zprávě se
mluví, se nekonal. Předsednictvo agrární
strany delegovalo sice 3 poslance: Bukvaje,
Rataje a dra. Víškovského pro čestný soud,
kterýž vzhledem k jistým věcným a formál-
ním pochybnostem se neustavil a ne-
konal. Oproti tomu vyhověli uvedení3
delegáti žádosti posl. dra. Baxy, aby vy-
slechli dva svědky, kteří do parla-
mentu se zvláště k tomu dostavili. Jmeno-
vaní delegáti zúčastnili se výslechu
svědků pp. obchodníka Němce a továrníka
dra. Rolného, o čemž sepsán protokol, ur-
čený pro Národní radu. Protokol
podepsán jmenovanými delegáty a opatřen
doložkou, že dle výpovědí uvede-
ných dvou svědků nelze posl. Klofá-
čoví v záležitosti bulharské dodávky ničeho
nekorrektního vytýkati. V tomto smyslu
dlužno opraviti Vaši zprávu, že by čestný
soud byl prohlásil, „že na základě profoko-
lárně sepsaných výpovědí, jakpž
ostatních zjištěných fakt posl.
Klofáč
Bukvaj
Rataj
Baxa
Němec
Rolný
33
article
Klofáčovi v záležitosti prostějovské dodáv-
ky pro Bulharsko nic nekerrektního vyčí-
tati nelze“. Aniž bych chtěl touto zprávou
jakkoliv předbíhati otázce čestného soudu
a otázce korrektnosti jednání posl. Klofáče.
pokládám přece jako člen uvedené komise
za žádoucí uvésti výše uvedenou zprávu n
pravou míru. V dokonalé úctě dr. Kare
Víškovský.“
Aféra Klofáčova je sice bohata na různá
překvapení, ale to zde přece ještě nebylo, aby
někdo mystifikoval všechny české denníky
zprávou o rozhodnutí čestného sou-
du, který se vůbec nekonal. Nejenom
že posl. Klofáč jmenoval celou řadu vynika-
jících českých lidí, které o přijetí čestného
soudcovství požádá a pak s nimi vůbe
ani nemluvil, nejenom že napsal, že če-
ské Národní radě odevzdá celou věc k roz-
hodnutí a pak to — neučinil, nejenom že
ohlašoval světu, že o službu čestného soudce
požádal posl. dra. Baxu a Cho-ce, a jeho
vlastní stranník posl. Choc ani jediného kro-
ku na obhájení jeho cti neučinil, intervovait
Klofáč
doktor
Kare Víškovský
Klofáčův
Baxa
Choc
Bulharsko
34
article
p. dr. Švíha — posl. Klofáč šel ještě dále: za-
hájil veřejnou polemiku, nadival, podezi-
ral bez jmenování jmen a pak chtěl,
aby úřad čestného soudce přijali i mužové,
které spolu s ostatními napadal. Nemůžeme
ani věřiti, že by posl. Klofáč nebyl věděl, že
nemůže žádati za čestný soud ten, kdo
pustil se do novinářských polemik a vedl je
způsobem takovým, jaký ve slušné společnosti
je naprosto nepřípustný. Je docela přirozeno,
že poslanci Bukvaj. Rataj a dr. Viškov-
ský musilí prohlásiti, že by předem musila
býti řešena formální otázka, zdali je čest-
ný soudv této věci, která byla ve veřejností
posl. Klofáčem tak projednána, přípust-
ný; je dále docela přirozeno, že by před čest-
ným soudem musila býti projednávána celá
aféra, tedy také otázka, proč posl. Klofáč
měl na prostějovské dodávce takový zá-
jem, že: 1. bez vědomí dra. Kramáře
a jménem jeho doporučoval v Bulharsku
prostějovské firmy, 2. nedal o tom dru. Kra-
mářovi vůbec ani dodatečnou
zprávu, až teprve po propuknutí celé věci,
3. že šel ve své snaze zjednati dodávky pro-
stějovským firmám tak daleko, že v dopisu
řízeném na Národní radu českou, falešně
předstiral, že se souhlasem dra.
Kramáře akce se děje a že prý dr.
Kramář souhlasí s tím, aby Národní
rada česká dala doporučení prostějovským
firmám do Bulharska. To, co říká p. dr. Rolny
nebo nár. sociální bratr Jaroslav Němec, je
úplně lhostejno pro posouzen
celého případu; rozhodnou je otázka: proč
posl. Klofáč zneužil jméma nepřítom-
ného dra. Kramáře a proč jménem dra.
doktor
Švíha
Klofáč
Bukvaj
Rataj
Viškov
Kramář
Jaroslav Němec
Bulharsko
35
article
Kramúře se kryl, aby od Národní rady
české doporučení získal? Tyto věci ani lehko-
věrnosti ani lehkovážností omluviti se nedaje,
o těchto věcech však „čestnému soudu“ ne-
byly předloženy doklady, ačkoli jsou
velmi jasné, sestávajíce z vlastnoručně
psaných dopisů posl. Klofáče, adresova-
ných dru. Kramářovi a Národní radě české
Pan dr. Baxa jako dožádaný důvěrník posl
Klofáče a dr. šsiha jako nedožádaný důvěr-
nik tenlo stav věcí úplně znají. Přece
předmětem čestného řízení mělo býti j e nom
to, co posl. Klofáč jednal s p. drem. Rolným
a s obchodníkem Němcem, jenž měl z dodáv-
ky provisi. Faktum je, že výslech dra. Rol-
ného a Jar. Němce prováděl nedožádaný dů-
věrník dr. Švíha a protokoloval dr. Baxa; oba
čestného soudcovství se dle „Českého Sloval
vzdali. Uvedení členové komise byli z láká-
ni k tomu, aby při výslechu byli přítomní jed-
nak tím, že jim bylo tvrzeno, že prý oba
svědci schválně do Vídně přijeli, jednak
tím, že prý se jedná o protokol, určený pro
Národní radu českou, ačkoli Národní ra-
da česká vůbec o nějakou inter-
venci požádána nebyla a převníti i
nemůže, poněvadž sama byla dopisem posl
Klofáče v této záležitosti uváděna v omyl
Je v českých poměrech přímo neslýchancu
smělostí, že může býti za čestný soud prohla-
šováno, co čestným soudem není a to tím
Klofáč
Kramář
doktor
Baxa
šsiha
Rolná
Němec
Rol
Švíha
Vídeň
národní rada