ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 fa243ae0-8fd4-11dd-ac2c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 147, place 71, org 45, work 18
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
24. června 1913. Číslo 171.
4 article
sokých spojenců, zachránilo nám mír ve všech,1 také těžkých, dobách, mír, jejž požívati dopřáno bylo všem rakouským národům. Jasný a vzorný je příklad, jejž dávají oba panovníci — vzorové ušlechtilého věrného plnění povinností — všem ob- čanům svých států a jejich péče o blaho národů. jemuž věnovali svůj život, nikdy neumdlévá. Ae také nadále spočívá požehnání Všemohoucího na díle německého císaře, ať vřelé přátelství obou vznešených spojenců také nadále jest mocnou pevnou ochranou míru a nezničitelným pramenem štěstí a míru pro všechny národy, jež spojeny jsou pod jejich žezly. Po smyslu slov ať je mi přáno. abych mohl německému císaři projeviti nejuctivějš blahopřání této sněmovny. Sněmovníci vyslechli proslov stojíce, a po něm propukli v hlučný souhlas a pollesk. Na to přečten přípist „Sl. předsednictvol Jak vysvitá ze sděleni, bli. ží se v této sněmovně rokování o zprávě zvláštn komise pro vládní osnovu stran dohody, jež v zá- ležitostech manželství a poručnictv podepsána byla v Haagu. K tomu — byv pověřen — pokládám si za čest prohlásiti jménem zněmov- ních členů rakouského episkopátu: Rakouský epi- skopát neuzavírá se povšechně oceňování výhod. jež haagskou konvencí mají být dosaženy. Protože však tato konvence přece v několika směrech zna- mená upevnění obmezení práv, jež ve věcech man- želství výhradně náleží katolické církvi, nez- častní se episkopát hlasování o této zprávě. V Praze, 20. června 1913. Jménem veškerých členů panské sněmovny rak. episkopátu: Leo kard šl. Skrbenský, arcibiskup pražský“. Noví členové hr. Sedlnitzky a svob. p Kotz složili slib a místopředseda kn. Fürsten- berg přednesl pohrobní vzpominky zesnulým čle- nům dru. Unýrovi, svob. p. Pasetti-Frie- denburgoví a spisovateli L. ryt. L. oziňské-
Lea Skrbenský Haag Praha panská sněmovna PasettiFrie
5 article
Jednací pořad.
6 article
Ref. svob. p. Glanz podal nejprve výboro- vou zprávu o zákonu, jenž týká se osvobození po- rážek z nouze od daně z masn. Výbor přidal se k textu poslanecké sněmovny, ale pokud se týče 2. (zákon má nabýti platností 1. ledna), výbor roz- hodl se učiniti sněmovně návrh, aby zákon nabyl platnosti dnem vyhlášení. Ministr financí ryt. Zaleski prohlá- sil, že ministerstvo financí učinilo žádoucí opatře- ní, aby zákon skutečně 1. ledna 1913 platnosti na- býti mohl. Ministr uznává důležitost výborových zásadných námitek, domnívá se však, že vzhleden k mimořádným důvodům, na něž třeba vziti ohled je výjimka přípustna a proto žádá sněmovnu, by schválila beze změny předlohu dle textu posla- necké sněmovny. Princ Bedř. Lobkowitz navrhl obno- viti § 2. zákona dle usnesení poslanecké sněmovny Po referentově doslovu hlasovalo se: přijat návrh Lobkowitzův a zákon ostatn schválen beze změny v 2. a 3. čtení. Ref. ryt. Czyhlarz podal zprávu o haagské konvenci stran manželského a poručníckého práv a příslušného průvodního zákona Konvence byla schválena bez debaty a předloha přijata v 2. a 3. čtení. Na pořadu byla dále výborová zpráva o E- nerovu návrhu s vyzváním, aby podána byla předloha o elektrářských podnicích. Místopředsedn kn. Fürstenber navrhl, aby proto, že ministr veřejných prací je dnes služebně snad zaměstnán, tento předmět byi odvolán z dnešního programu, což schváleno a po náhradních volbách do výbore vých komi sí schůze skončena. Příští schůze bude ve čtvrtek dop.
Glanz Zaleski Bedř Lobkowitz Lobkowitzův poslanecký sněmovna necký sněmovna
7 title
Politický přehled.
8 title
Země české.
9 article Čechové jsou volání do většíny na říšské radě
Čechové jsou volání do většíny na říšské radě O říšské radě, v pátek minulého týdne odešedši na letní prázdniny, nikdo nesoudí tak shovívavě, jako česká sociálni demokra- cie. Hlavní její orgán, „Právo Lidu“ poučil v neděli své stoupence, že ve věcech, týka- jících se politického a ústavního života, ví- deňský parlament docíli již pouhou existene svou výsledků ne sice naprosto uspokojujících ale přece dobrých a důležitých. Na účet pasiv „Právo Lidu“ připisuje hlavně fakt, že sně- movna poslanecká odešla na letní prázdniny právě nyní, kdy znova hrozí válka na Balká- ně, a kdy veřejný život v Rakousku by po- třeboval záštity parlamentu, který by zárovei kontroloval jednání vlády při nynější krisi balkánské. Mnohem méně shovívavé jsou občanské strany, nejen české, nýbrž i německé, jež uplynulému zasedání říšské rady vytýkají, že sice schválila vojenské záležitosti, několik provisorií a několik nových státních výpůjček. ale že jinak nesplnila žádné ze svých po- vinností. Jmenovitě se tak vyslovil poslanec pro. dr. Steinwender, dříve německý nacionál nyní agrárník, muž, jehož gratulační pokus pro císaře Viléma způsobil obrovskou bouř odporu v poslanecké sněmovně den před je- jim rozchodem.
Čecho doktor Steinwender Vilém Rakousko
10 article
Dr. Steinwender se záhy uklidnil; v ne- dělním „Wiener Tagblattu“ nejen učinil ře- čené právě výtky vídeňskému parlamentu. nýbrž uznal zároveň, že poměry na řišské radě musejí býti podstatně změněny a zlepše- ny. Uznávaje, že ve vídeňském parlamentě nemohou své panství provozovati ani Němci ani Slované, ani liberálové, ani konservativci, nýbrž že všichni jsou odkázáni na vzájemné kompromisy, doporučuje dr. Steinwender, aby se hlavní tělesa Němců, Čechů a Poláků utvá- řila v pracovní společenství, přístupné též Vlachům, Rusínům a Jihoslovanům, kteří vši- chni dohromady by znamenali záruku, že se na říšské radě bude postupovati nikoli jedno- stranně, nýbrž se všemi možnými zřeteli. O podkladech žádaného kompromisu ani o jeho programových zásadách se dr. Stein- wender nevyslovuje vůbec, pouze doporučuje změnu jednacího řádu. Proto nedělní článek dra. Steinwendra, ač znamená pokrok proti nedávným ještě dobám, jež další politický vývoj chtěly budovati pouze na většině ně- meckopolské, je přece jen velmi slabý, zvláště s českého stanoviska.
doktor Steinwender Wiener Němec Slovan Čecho Polák Vlach Rusín Jihoslovan Stein
11 article
Jinak v theoril, Jinak v praxi. „České Slovo“ uznalo v neděli potřebným, ob- jasňovati svůj poměr kinteligenci a ovšem ujišťovati ji. že strana nár.-soc. je proniknuta docela uvědomě- lou láskou i úctou k poctivé inteligenci, a že tato láska k ní plyne přímo ze základních myšlenek strany národně-sociální. Aby tohoto vyznání lásky nebylo nikomu jinému líto, ujistilo „České Slovo“ zároveň všechny ostatní stavy stejnou láskou, sou- časně stranu národně-sociální pasovavši na před- stavitelku a hlasatelku součinnosti dělnictva, živ- nostnictva i rolnictva s inteligencí. „My nestavím dělníka... proti živnostníku...“, zvolal orgáin národně-ociální, .my všem ukazlijeme, jak jejich místo je vedle sebe ve vzájemné práci podpoře. . Důkazů o tom podali jsme dosti ...
12 article
Je pravda, „České Slovo“ a strana národně- sociální podaly dosti důkazů o tom; nejnovějšív těmže čísle, ve kterém se dušují, že nestaví dělník proti živnostníkovin „Kníhařské dělnictvo se varuje před přiji- máním práce u fy. J. Kostomlatského v Roudnici an dotyčný pán neví a dosud se též nenaučil s dělniky a s učni sluřně zacházet. Informae sděli Sekretariát knihařů, Jircháře čís. 149 Praha II. Stávky a mzdové spory. Stávka veškerého dělnictva v továrně na hospodářské stroje firmy J. Kaub v Domažlicích posud trvá. U firmy Be- Bchar, továrna na hospodářské stroje v Chlume n. C., předložilo dělnictvo požadavky, jichž za- mítnutí přivodí mzdový spor. Stávky dále trvají- porculánského dělnictva u firmy Berman v Lou- nech a vzorkáři ve Škodovce v Plzni. Mzdový spor dělnictva vypukl v továrně na úzkokolejno dráhy v Radotině. Uvědomělé dělnictvo se vy- značeným závodům vyhne. Tak „České Slovo“ ukázalo v neděli všem inteligenci i živnostnictvu, úřadnictvu i učitelstvu jak jejich místo je vedle sehe ve vzájemné prác a podpoře.
J Kostomlatský J Kaub Berman Roudnice Praha Domažlice Plzeň BeBchar
13 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Polský úsudek o české politice. „Kurjer Lwowski“ rozhořčuje se pro ne- úspěchy polské politiky a ukazuje na politiku českou, která prý ve Vídni docela jinak se uplatňuje. Politická chyba podle „Kurjera Lwowského“ je v tom, že parlament nemá ná- ležité kontroly nad rozpočtem a tak se zříká svého nejdůležitějšího práva, bezprostřední- ho vlivu a rozhodování o výdajích a příjmech státních. Státní hospodářství vede potom by- rokracie, na které si Češi „silou pěsti“ vy- nucují velké koncese. Češí jako panslavisté jsou sice věčně oposičně naladěni, ale za kaž- dý krok ve prospěch státu si dají dobře za- platit. Kromě vytahování peněz ze státní kasy Češi nemají vůči monarchii žádných nároků protože mají svou vnitřní l zevní poli- tiku, která jen lehce koketuje s rakouskou státní ideou, ale v podstatě nemá s ní mnoho společného. Polácí se spokojují jen s poloúřad- ními zprávami, co vláda „zamýšlí“ v Haliči udělat. Národ polský je národem „idealistů“ a proto se uspokojuje s hodnotami ideálnými ale státní peníze berou zmaterialisovaní Češt a Němci.
Kurjer Lwowski Lwowský Čech Němec RakouskoUhersko Vídeň Halič
14 article
Tak soudí „Kurjer Lwowski“; jistě zby tečně pessimisticky. Ani polský „idealismus“ není tak krajně nezištným, ani poměr Poláků k monarchii není tak krajně sebezapíravým Tyto dni v odpovědi „Swiatu Slowianskému správně poznamenává redaktor „Přehledu“ že náš poměr k monarchii jest jasnější a pří- mější než poměr polský. My jsme si vědom své budoucnosti v monarchii habsburské, žá- dáme od ni pouze pro sebe a pro ostatní Slo- vany rovnoprávnost, poněvadž jen pod tou podmínkou bude možno udržet soustátí nac středním Dunajem, ohrožené do r. 1866 něme- ckou samovládou a po r. 1867 maďarsko-ně- meckým dualismem. Ve směru k federativ- nímu zřízení v habsburské monarchii, které by zaručovalo národně-kulturní a hospodář- ské sebeurčení všech národů, kráčí ohromná většina našeho národa neúchylně. A když pla- tíme daně větší než v jiných zemích, jsme si vědomi nepříjemného fakta, že se nám ne- dává takovou měrou, jakou se nám bere. Po- lákům nechceme činit výtky neloyálnosti. Jed- nají tak, jak nejlépe svým národním snahám rozumějí. Ale jich národním ideálem budouc- nosti jest větší neodvislost, nežli o jaké my snime.
Dunaj Kurjer Lwowski
15 article
Slovenské ztráty.
16 article
V hospodářském i národním životě slovenském těžkou pohromu způsobtl pád americké lirmy P Rovnianka v Pittsburgu. Úpadek Rovniankův stal se sice před dvěma lety, ale od té doby vleče se řada neštěstí, těsně souvislých s činností Rov- niankovou. Kdysi největší peněžní podnik sloven- ský, banka Tatra, je ohrožena ve svých zákla- dech a jen mimořádná sanační akce snad ji za- chrání. Hospodářství Tatry zřídka bylo odborně vedeno; obyčejně v čele stáli lidé, vynikajicí svým veřejným postavením v národě nebo blízkým pří- buzenstvím k národním předákům, a ti nedovedl vésti banku k rozkvětu, třeba že ji provázela ne- zvyklá důvěra, díky, které banka při 800.000 kapi- tálu měla desateronásobný obnos vkladů. Nejhorší ránu bance Tatře však zasodily obchody s Rov- niankem; zprvu zdály se právě tyto americké ob- chody nejvýnosnějšími, ale v poslední době, kdy Rovnianek začal upadat a potřeboval peněz, do- sáhl u Tatry milionového úvěru, z něhož po likvi- daci firmy Rovniankovy zůstalo přes 1.300.000 k dluhu, zabezpečeného na rozsáhlých pozemcích lesích v Americe, které prozatím nemohou býti zpeněženy.
Rovnianek Pittsburg Rovniankův Amerika Tatra Rovniankův
17 article
V Americe těžko dolehl úpadek Rovniankův na slovenské národní podniky, rozvrátil „Národní spolek“, kterému sotva se podařilo uniknout zkáze. a nyní přivodil i zánik časopisů „Amerikánsko- Slovenských Novin“ a „Slovenského Denníku“, vy- dávaných v Pittsburku. Tyto dni nad oběma časo- pisy, řízenými poslední dobou Petrem Kom- pišem. vyhlášen byl konkurs. Důležitý orgán slovenského veřejného mínění v Americe tím s ztrácí a tak zaniká pojítko tisíců a tisíců slovan- ských vystěhovalců, Rovniankovo hospodaření zle se vymstilo ne slovenském lidu. Rovnianek příšel do Ameriky jako vyhozený katolický theolog, v Americe záhy vynikl jako organisátor slovenského lidu, jeho banka zprostředkovala milionové peněžní stykys rodným krajem, lid obracel se k němu s naprostou důvěrou. Rovnianek za těchto poměrů stal se před- sedou Národního spolku, získal veliké vklady slo- venských lidí pro svou banku, zbohatl, stal se mi- lionářem, sle jcho nenasytná touha po penězíc stále rostla, pustil se do bankovních spekulací, za- čal spekulovat i s pozemky pro osadníky, potřebné peníze k tomu zaopatřil si jednoduše tím, že peníze slovenských klientů, posílané do rodného kraje prostřednictvím jeho banky, zadržoval pro své ob- chody, až náhle přišly veliké ztráty, finanční tísen a Rovnianek sám přišel o všechno a ještě sloven- ské lidi ožebračil o velíké statisíce. Pád „Ameri- kánsko-Slovenských Novin“ jest prozatím poslední ztrátou, zaviněnou zločinnou spekulací tohoto „slo- venského krále“
Petro Rovnianek Amerika Ameri národní spolek Amerikánský
18 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Srážky bulharsko-srbské. (Srbský úřadní pramen.)
19 article
Ze Skoplje, 21. června. Včera o půl třet hod. odpoledne Bulhaři napadli na naš přední stráž mezi Kamenovou Česmou a Ret kou Bukvou u Osegové. Napadáčů bylo 50 Odraženi jsou bez našich ztrát. Ze Skoplie, 21. června. Velitel Dunajske divise oznamuje dne včerejšího: Včera večer udála se potyčka s bulharskými ko- mity, když přecházeli 2 kilometry pod Zle- tovem. Nám padl četař a dva řadoví. Ztráta byla i na jejich straně. Noc přerušila po- tyčku a bulharští komiti zahnáni za řeku.
Bulhar Kamenův Skoplje Skoplie
20 article
Dohoda o branném příspěvku v Německu. Dohodovací komise v říšském sněmu něme- ckém, jež se předběžně radí o nových daňových zákonech, sjednotila se v sobotu odpoledne o při- brání příjmu k brannému příspěvku. Od kapitalí- sování příjmu, proti němuž se tolik brojilo, bylo upuštěno, a nahraženo zdaněním příjmu o 5000 marek výše. Daňové sazby počí- nají 1 procentem a stoupají dle výše příjmu až na 8 procent. Stupnice daně podrobnostech není ještě stanovena, dohody dosa- žene jen v tom, že zdanění příjmu má vynásti milionů marek a zůstaveno úřadu říšského pokladu aby přiměřenou stupnici seslavil. Od zdanění mujetku dle sobotních usneseni rozpočtové komise očekává se výnos 875 milionů. od zdanění akciových společností výnos 40 milionů. Stejně jako u daně z přírůstku majetku má býti také u branného příspěvku odstraněno pří- sežné zjištění při ukládání daně a ustanovení, že pro zkrácené daně může býti vinník potrestán také ztrátou občanských čestných právi za to může být příště rozhodnuto o uveřejnění rozsudku. S ponecháním daně z přírůstku ceny se strany smiřují, do zákona o dani z držebnosti však má býti pojato ustanovení, dle něhož bude vláda po- vinna před provedením tohoto zákona podati řiš skému sněmu předlohu, kterou se příkrosti a ne- srovnalosti daně z přírůstku ceny odstraní; zejména má býti odstraněno dvojí zdanění Tato nová dohoda ovšem nepřispěje k uklid nění veřejnosti, zejména obchodních a průmyslo- vých kruhů, které stále protestují proti přílišným břemenům, jež budou míti povážlivé následky pro celý hospodářský zivot.
Německo
21 article Návštěva presidenta Poincaréa v Londýně
Návštěva presidenta Poincaréa v Londýně Dnes bude president republiky francouzské slavnostně uvítán na půdě anglické a v hlavním městě říše, s niž pojí Francii srdečná dohoda Poměr mezi Anglií a Francií je dnes sice ustálen a součinnost obou států ve všech otázkách mezi- národní politiky je intimní a pravidelná, přes t však návštěva Poincaréova v Londýně má veliý význam osobním stykem hlav spřátelených států v nynější době nových vážných zápletek na Bal- káně, kde je trojdohoda živě interesována, a tím že obliba, jaké se uynější president francouzské republiky těší v Anglii, přispěje k upevnění solí- darity mezi oběma národy. Loudýnský dopisovatel »Berl. Tagebl.« upo- zorňuje, že ku přijetí Poincaráa byly v Angli učiněny neobyčejné přípravy a že je to také po- prvě, že prine Walesský se odebero do Porta- mouthu jako oficiální zástupce králův, aby tam presidenta uvítal. Dále uvádí, že nový president republiky francouzské jest v Anglii velmi popu- lární a přes to, že vládne teprve krátkou dobu v lidu ví se o něm více, než se kdy vědělo Loubetovi nebo Fallirovi. Poincaré je v Angli pokládán za silnou ruku Francie, v níž probudi nového duchn, Anglický tisk přináší projevy, jež se neobme- zují na obvyklé mezinárodní zdvořilosti. »Times
Poincaré Berl Loubet Fallir Angl Londýn Francie Anglie Bala Porto
22 article
Návštěva Poicaréova je utvrzením zárovei dohody anglo-írancouzské i trojdohody, kteráje jejím výsledkem. Jehb přítomnost je příležitosti které se radostně chápeme, abychom osvědčili svůj obdiv pro Francii, svou důvěru v dobrodiní jež naše styky s ní zednávají jak nám, tal Evropě, a konečně svou úctu k vynikajicímu stát- níkovi, jenž přichází jejím jménem. Za návštěvy posledního presidenta nebyla tato dobrodiní ješte všeobecně oceněna. Teprve před jedenácti měsíe byla oflálně uznána přední mocností trojspolku Toto uznání je ostatně nejskvělejším svědectvím jaké může býti dáno politice anglo-Irancouzsk posledních deseti let. Nejen že zjednala mír meri Anglií a Francit a způsobila sblížení anglo-ruské ale zjedaala opět rovnováhu sil v Evropě a v dů- sledku toho přispěla k míru evropskému a svě- tovému. Z Paříže, 23. června. (K. k.) President Poln- caré odjel dopoledne do Anglie v průvodu mini- nistra zahraničních záležitostí Pichona. K rozlou- čení dostavili se na nádraží členové kabinetu Prenident byl shromážděnými zástupy lidu hluční aklamován. Ministr vnitra, Klotz, a ministr ná- mořnictví, Baudin, provázejí presidenta až do Cherbourgu.
Poln Pichon Klotz Baudin Francie Evropa Anglie Paříž Cherbourg
24 article Politická krise ve Španělsku.
Politická krise ve Španělsku. V líberální straně španělské, která se nalezn u vlády, pokračuje rozkol, jenž může míti vážný vlív na vnitřní politiku španělskou. Skoro všichní bývalí ministří otrany, nespokojeni jak s rozřešením poslední kríse, tak í s politikou kabinetu Romano- nesova, zvláště v olázce decentralisace správy, se- skupili se kolem bývalého ministra zahraničníci záležitostí Garcie Príeta. Jejich prvním projevem nepřátelství vůči vládě bude uveřejnění manifestu, žádajícího opětné otevření parlamentu. Jestliže hr. Romanones odmítne svolati parla- ment, což jest pravděpodobno, neboť za nynějších okolností může se vláda octnouti v menšině, utvoř prý díssidenti novou demokratickou stranu s nej- významnějšími živly nynější liberální strany a re- publikány, kteří se nedávno prohlásili pro mon- archii. Nová tato strana byla by jistě povoléna k vládě na místo aynějšího ministerstva a v infor- movaných kruzích se soudí, že koruna by nové vládě vydala dekret, rozpouštějící sněmovnu, aby mohla provésti nové volby. Toto rozřešení poli- tické krise zdá se jedině možným, ježto Maura vůdce konservativní strany, prohlásil, že v nyněj- ších poměrech by odmitl ujmouti se vlády, kdyby mu ji koruna nabídla.
Príet Maur Španělsko
25 article Turci vyklizují Cyrenaiku.
Turci vyklizují Cyrenaiku. V Cyrenaice nastal obrat, jenž umožní Italům konečnou pacifikací země. Od několika dnů vyjed- návalo se mezí tureckým velitelem beduinských tlup Azizem Alim bejem a generálem Salsou, ital- ským velitelem v Derně, o odchod tureckých dů- stojníků a vojáků z Cyrenaiky. Vyjednávání měl úspěch a 18. června asi 50 důstojníků a 70 vojáků tureckých, kteří organisovali beduinské tlupy, opu- stilo tábor v Etanghi s velkou karavanou, táhnouci k zálivu Sclumskému, odkudž se odeberou do Egypta a přeplaví se pak do Syrie. Zároveň podnikají Italové rozhodnou akci, aby zlomili poslední odpor ve východní Cyrenaice. Vlastní Tripolsko je po porážce vůdce domorodců El Barhuniho již úplně podrobeno, a italské vojsko obsadilo všechny strategicky, politicky a hospo- dářsky významné body nejen na pobřeží, nýbrž i dosti hluboko do vnitrozemí. Část Cyrenaiky však posud setrvala v odbojí za pomoci tureckých dů- stojníků a vojáků, kteří neuposlechli rozkazu tu- recké vlády, jímž bylo všechno vojsko z afrických provincií odvoláno, načež Porta formálně prohlá- sila, že tito důstojníci a vojáci byli vyškrtnati z seznamu armády a že Italie je může pokládati přímo za rebelly. V Římě se věřilo tomuto prohlá- šeni Porty a nepochybovalo se, že toto vojsko ne z Cařihradu podporováno, ale za to bylo podezření že odboj Beduinů je podporován vlivem egyptským Nacionalistické straně egyptské, ba i některým čle- nům rodiny chedivovy byly přisuzovány jisté im- perialislické zámysly vzhledem k Cyrenaice. Nyní, po odchodu všeho tureckého vojska Cyrenašky se situace zjednoduži a generál Sals podniká energické aperace proti Bedunům, k nimž si vyžádal pro obtížný postup v horském terralnu alpské myslivce a erythrejské askary.
Turek Cyrenaika Italos Ali Port Salso Bedun Egypt Sýrie Řím Cařihrad El Barhuni
26 article O Makedonii.
O Makedonii. Její zeměpis. Vladimír Sts Makedonie je vlaslně i geografickým problé- mem. Francouzský konsul Pouqueville ve své knize „Voyage de la Grěce“ považuje za krajní bod n severu městečko Gilany na Kosovu Poli, čímž by byla zahrnuta v Makedonii celá skopská Černí Hora, a na jihu město Servia (Selfidže). Tohoto ohraničení pak přidržuje se většina geografů i ce stovatelů po Makedonii. Druhý Francouz Am Boué v „La Turquie d Europe“ rovněž přičítá Makedonii velikou část skopského vilajetu až po průsmyk kačanický. Tudíž připadá k Makedoni iTetovsko, odtržené od sandžaku prizrenskén horským pásmem Šar-planinou, celý sandžak skop- ský, Prešovsko a kraje odtud na jih se prostírající. Nečiní výjimky ni Belgičan Fr. Crousse v knize „La Pěninsul grěco-slavéj son passé, son prěsent et son avenir“, v níž zařazuje Škopljí mezi města makedonská. Tak myslí o Makedonii cizí a tedy nezaints- resovaní jinak než vědečtí geografové. Jejich ná- zor je jistě nejpravděpodobnější a v tom chaosu jiných často si krajně odporujících mínění ukazuje jedině pravou cestu k určení aspoň přibližných hranic této problematické země, již si zcela jinnal představují Rekové, jinak Srbové, jinak Bulhaři Rumuni. Dřive však, než přikročím k dalšímu, se- známím čtenáře s iysiognomií vilajetu solunského. bitoljského i skopského, přidržuje se starého ture- ckého administrativního rozdělení na sandžaky fkraje) i kazy (okresy). U nás je Makedonie po této stránce velmi slabě známá a přece v této pohnuté době, kdy otázka makedonská ještě jed- nou a asi naposledy už ohrožuje mír na Balkánu třeba znáti Makodonii do delailů ku pochopen- sporů řecko-bulharských i srbsko-bulhurských Jsou tedy tři vilajety, tvořící Makedonii: so- lunský, bitoljský a skopský.
Sts Pouqueville Kosův Servius Selfidža Francouz Belgičan Srba Bulhar Rumun Makedonie Gilan Prešovsko Francie Balkán Voyag jít le Grěce Le Turquie d Europe Le Pěninsul
27 article
I. Vilajet solunský složen je ze tř sandžaků a dvaceti pěli kaz a to následujícím zpu- sobem: 1. sandžak solunský (13 kaz): Solun, Kasa- dra, Mont Athos, Lagodina. Verria (Karalere), Je- nidže Vardar, Voden. Kukuš, Gevgelie, Dojran Strumica. Tikveš a Katerinaj 2. sandžuk sereský (8 kaz): Seres, Melnil Zichna, Razlog, Petrič, Demir Hlisar, Bala (dolní Džumaja, Nevrokop; 3. sandžak dramský (4 kazyl: Drama, Kaval Saryšaban a Pravišta. Z těchto dvaceti pěti kaz solunského vilajetv plných dvacet čtyři patří kk Makedonii, kdežto je- diná kaza katerinská náleží už k Thesalii. II. Vilajet bitoljský skládá se z pět sandžaků, rozdělených na dvacet dvě kazy 1. sandžak bitoljský (5 kaz): Bitolj (Monastýr) Prilep, Florina, Kičevo a Ochrid 2. sandžak debrský [4 kazy]: Debr, Debrej Zi Mat a Dolna Reka, 3. sandžak elbasanský [3 kazy): Elbasan, Gr mos, Pekline- 4. sandžak korycký (4 kazy): Koryca (Korča) Kastoria. Kolonia a Starovo 5. sandžak selfidžský (6 kaz): Selfidže (Servia) Kožany, Kajlary. Naselič (Lapšista), Grebena [Gre- vena) a Elasona. K Makedonii však náleží z těchto dvaceti dvo kaz pouze deset a to: Bitoli. Ochrid. Florina Prilep. Kičevo, Debr, Dolna Reka. Kastoria, Kaj- lary i Kožany. Šest kaz odtrženo je od Albanie Debrej Zir. Mat. Elbasan, Gramos. Peklin, Ko- lonie, a tři od Thesalie: Selfidže, Grebena a Ela- sona. Kaza Korča kolísá mezi Makedonií a Epirem a Naselič mezi Makedonií a Thesalií. III. Vílajet kosovský má šest sandžak o tříceti kazách 1. sandžalk kosovský (10 kaz): Skoplie, Orcha nie, Štip, Kočany. Pechčevo, Kratovo, Radviště Egri Palanka, Kumanovo a Veles 2. sandžak prištinský (6 kaz): Priština, Gilany Mitrovice, Vučitru, Nový Pazůr a Prešoveí 3. samdžak senický (4 kazy): Seníca, Kolašt Nova Varoš a Bjelopoli 4. sandžak péčský (5 kaz): Peč [Ipek), Dakov
Lagodin Verrio Karalere Petrič Demir Hlisar Pravišta Florin Kičevo Servius Kožana Lapšista Mat Ela Orch Kočan Pechčevo Kratův Egri Palanek Vardar Bala dolní Džumaja Makedonie Prilep Elbasan Starovo 5 Albánie Epirus Thesalie Kumanovo Soluna Kasa Mont Athos Sere Melnit Zichna Razlog Drama Debrej zi Mata Dolna Reko Gr mos Debrej Ziro ko Thesalie Selfidža Greben Skoplie Štip Priština Gilan Mitrovice Vučitr Seníca Kolaštátný Nova Varoš Ipek Dojran Strumica Katerinaj 2 Bitolj Ochrid 2 Pekline4 Koryca Selfidža Naselič Greben [ Gre Veles 2 Dakov
28 article
Berany. Gusiň a Trgoviště- 5. sandžak plevljenský (2 kazy): Plevlje a Pri jepoli: 6. sandžak prizrenský (3 kazy): Prizren, Ljum a Tetovo. Vilajet skopský je hlavní scénou srbsko-bulhar ského sporu. Tři sandžaky [plevljenský, sjenický pečský) náležejí beze sporu k Starému Srbsku. Zbý vající tři jsou již sporné a dělí se na dvě strany A je to skutečně těžký problém určiti, které kaz sandžaku skopského, mitrovického a prizrenskéh náležejí k Makedonii a které k Starému Srbalu Nějakých ustálených hranic není. Ve smlouvě srb- sko-bulharské o dělení osvobozeného území obešlo se toto palčivé místo chytře tím, že nebyly určeny níjaké hranice Makedonii nebo St. Srbsku, nýbr pouze území „nespornému“ a „spornému“. A přece vlastně v této smlouvě mlčky vysloveny byly vlast- ni hranice Makedonie v tom smyslu, jak si je asi předslavovali Peuquevillle a Bouě.
Beran Tetovo Peuquevillle Srbsko Makedonie St . Srbsko Plevlje Prizren Ljum Trgoviště5
29 article
Nejpodivněji si představují Makedonii Řekové. V tom ohledu zasluhuje pozornost brožura, na- psaná rektorem athenské university Mikuláše Ka- sasisem „L'Hellénisme et la Macedoine“. so- vutel tvrdí v ní, že pravou Makedonii představuji pouze vilajety, ale při tom celé, solunský a bi- toliský. A ovšem tato Makedonie je čistě řecká kdežto slovanský element tu tvoří nepatrné pro- cento. Vilajet pak kosovský dle Kasasisa patří k Starému Srbsku a je autorem shovívavě uznán za srbský, třebas že i tu Řekové jsou četně prý z- stoupeni. V „Bulletin d'Orient“ publikována byla map řecké Makedonie. Dle ní skládá se Makedonie vílajetů solunského a bitoljského bez sandžak elbasanského a debrského. Tato Makedenie dl teho skládá se z následujících kaz: Soltan. Ka- sandra, Athos, Kukuš, Lagodina, Doiran, Tikveš Strumica, Gevgelie. Voden. Jenidže Vardar, Kara- fere [Verria). Katerina. Seres, Drama. Nevroko Razlog. Demir Hisar, Petrič, Melnik. Bala Dže- maja, Zichna, Kavala. Pravišté. Saryšaban, Bitoli Prilep. Ochrid, Kičeve, Florina, Gostivar (ze sand- žaku tetovskéhol. Kolonia, Starova. Kajlary, Na- selič. Servia, Grebena. Kožany a Elasona. Mapa ta je nekritická. K Makedonii přidány byly mnché kraje, jež byly odtrženy od Thesalie Epiru nebo Albanie, a na jiné bylo opět zapome- nuto. Proto také řecká Makedonie od pravé, geo- grafické, se liší více než nápadně.
Řek d ' Orient Athos Kukuš Lagodin Doiran Verrio Katerina Demir Hisar Melnik Florin Servius Greben Makedonie le Macedoine Ka Petrič Ochrid Kičeve Starov Kajlara Thesalie Epirus Albánie univerzita Mikuláš Ka Gevgelie Jenidža Vardar Karo Bala dža Zichna Bitoli Prilep Tikveš Strumica Gostivar
30 article
Jinak čaké vypadá srbská Makedonie. Dle vět- šiny, a tedy i dle prof. Cvijiča. Makedonii tvoř vilajety solunský a bitožiský, kdežto celý skopsko vilajet náleží už k Staré Srbiji. Jsou však i takoví kteří Makedonii ještě vice zkracují. Dle nich hra- nice Mnkedonie, od středního toku řeky Strumy přes pohoří Sultanicu, Čengel-dagh. Velicu, prů- smykem Demir Kapu přes Nidžu planinu v příme čáře k jezeru Prespanskému. Bitoli. Prilep. Ochrid Veles, Strumica, Pehčevo i všechno ostntní na se- ver bylo by odtrženo od Makedonie. Zbývá ještě jen Makedonie geografická, jež je současně i bulharskou. K Makedoni této patří ze solunského vilajetu všechny kuzy, vyjímaje kate- rinskou, dále deset kaz vilajetu bitoliského a k - nečně jižní půlka vilajetu skopského, počítaje v t kazy: Skoplje, Kumanovo. Kratovo. Prešovo, Egri Palanka, Kočany, Štip. Pehčevo, Radorviště. Veles a Tetovo. Dle toho hranicí Makedonie na severu bylo by pohoří skopské Černá Hora, průsmyk Ka- čaník a Šar planina až po Černý Drin. [Pokrač.) Čechové! Zaveďme všeobecně jednotný a dobrovolnou disciplinou výhradný národn kolek český, vydaný Národní radou českou ve prospěch souměrné podpory nejdůležitěj ších účelů celonárodních vůbec a menšino- vých zvláště. Konej každý, samosprávné a pe- něžní korporace, spolky i jednotlivci take zde svou národní povinnost! Národní kolky a účtenky kupujte v místních prodejnáchl
profesor Cvijiča Nidža Veles Strumica Pehčevo Kratův Prešův Egri Palanek Kočan Štip Tetovo Šar Čecho Makedonie Stará Srbija Černá Hora Ka
31 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Akční výbor národní strany svobodo- myslné konal schůzi za předsednictví dra. J. J. Vejvara v ponděli 23. června t. r. Dr. A. Rašín podal podrobnou zprávu o politické situaci a o posledních událostech ve Vídni. Zpráva vzata na vědomí a postup Českého klubu schválen. Dále učiněna důle- žitá usnesení v záležitostech české politiky na sněmu zemském. Vyřízeny záležitosti správní a organisační. — Čestný soud se nekonal. V sobotu ve- čer dostaly redakce pražských denních listů oklepek zprávy „Českého Slova“, že čestný soud, sestávající z posl. Bukvaje, Rataje a dra. Viškovského, prohlásil, že posl. Klofáč jednal v prostějovské nféře korrektně.
Vejvar doktor A Rašín Bukvaj Rataj Viškovský Klofáč Vídeň akční výbor národní strana svoboda
32 article
Nemohli jsme tomu uvěřiti a neuveřejnili jsme zprávu, nýbrž polemiku s ní. Včera dostali jsme toto prohlášení: „Vážená redakcel Ke zprávě Vašeho ct. listu v záležitosti čestného soudu ve věcí poslance Klofáče žádám Vás za uveřejnění těchto řádek. Zpráva Vám zaslaná neodpo- vídá přesně skutečnosti. Nejprve proto, že čestný soud, o němž ve zprávě se mluví, se nekonal. Předsednictvo agrární strany delegovalo sice 3 poslance: Bukvaje, Rataje a dra. Víškovského pro čestný soud, kterýž vzhledem k jistým věcným a formál- ním pochybnostem se neustavil a ne- konal. Oproti tomu vyhověli uvedení3 delegáti žádosti posl. dra. Baxy, aby vy- slechli dva svědky, kteří do parla- mentu se zvláště k tomu dostavili. Jmeno- vaní delegáti zúčastnili se výslechu svědků pp. obchodníka Němce a továrníka dra. Rolného, o čemž sepsán protokol, ur- čený pro Národní radu. Protokol podepsán jmenovanými delegáty a opatřen doložkou, že dle výpovědí uvede- ných dvou svědků nelze posl. Klofá- čoví v záležitosti bulharské dodávky ničeho nekorrektního vytýkati. V tomto smyslu dlužno opraviti Vaši zprávu, že by čestný soud byl prohlásil, „že na základě profoko- lárně sepsaných výpovědí, jakpž ostatních zjištěných fakt posl.
Klofáč Bukvaj Rataj Baxa Němec Rolný
33 article
Klofáčovi v záležitosti prostějovské dodáv- ky pro Bulharsko nic nekerrektního vyčí- tati nelze“. Aniž bych chtěl touto zprávou jakkoliv předbíhati otázce čestného soudu a otázce korrektnosti jednání posl. Klofáče. pokládám přece jako člen uvedené komise za žádoucí uvésti výše uvedenou zprávu n pravou míru. V dokonalé úctě dr. Kare Víškovský.“ Aféra Klofáčova je sice bohata na různá překvapení, ale to zde přece ještě nebylo, aby někdo mystifikoval všechny české denníky zprávou o rozhodnutí čestného sou- du, který se vůbec nekonal. Nejenom že posl. Klofáč jmenoval celou řadu vynika- jících českých lidí, které o přijetí čestného soudcovství požádá a pak s nimi vůbe ani nemluvil, nejenom že napsal, že če- ské Národní radě odevzdá celou věc k roz- hodnutí a pak to — neučinil, nejenom že ohlašoval světu, že o službu čestného soudce požádal posl. dra. Baxu a Cho-ce, a jeho vlastní stranník posl. Choc ani jediného kro- ku na obhájení jeho cti neučinil, intervovait
Klofáč doktor Kare Víškovský Klofáčův Baxa Choc Bulharsko
34 article
p. dr. Švíha — posl. Klofáč šel ještě dále: za- hájil veřejnou polemiku, nadival, podezi- ral bez jmenování jmen a pak chtěl, aby úřad čestného soudce přijali i mužové, které spolu s ostatními napadal. Nemůžeme ani věřiti, že by posl. Klofáč nebyl věděl, že nemůže žádati za čestný soud ten, kdo pustil se do novinářských polemik a vedl je způsobem takovým, jaký ve slušné společnosti je naprosto nepřípustný. Je docela přirozeno, že poslanci Bukvaj. Rataj a dr. Viškov- ský musilí prohlásiti, že by předem musila býti řešena formální otázka, zdali je čest- ný soudv této věci, která byla ve veřejností posl. Klofáčem tak projednána, přípust- ný; je dále docela přirozeno, že by před čest- ným soudem musila býti projednávána celá aféra, tedy také otázka, proč posl. Klofáč měl na prostějovské dodávce takový zá- jem, že: 1. bez vědomí dra. Kramáře a jménem jeho doporučoval v Bulharsku prostějovské firmy, 2. nedal o tom dru. Kra- mářovi vůbec ani dodatečnou zprávu, až teprve po propuknutí celé věci, 3. že šel ve své snaze zjednati dodávky pro- stějovským firmám tak daleko, že v dopisu řízeném na Národní radu českou, falešně předstiral, že se souhlasem dra. Kramáře akce se děje a že prý dr. Kramář souhlasí s tím, aby Národní rada česká dala doporučení prostějovským firmám do Bulharska. To, co říká p. dr. Rolny nebo nár. sociální bratr Jaroslav Němec, je úplně lhostejno pro posouzen celého případu; rozhodnou je otázka: proč posl. Klofáč zneužil jméma nepřítom- ného dra. Kramáře a proč jménem dra.
doktor Švíha Klofáč Bukvaj Rataj Viškov Kramář Jaroslav Němec Bulharsko
35 article
Kramúře se kryl, aby od Národní rady české doporučení získal? Tyto věci ani lehko- věrnosti ani lehkovážností omluviti se nedaje, o těchto věcech však „čestnému soudu“ ne- byly předloženy doklady, ačkoli jsou velmi jasné, sestávajíce z vlastnoručně psaných dopisů posl. Klofáče, adresova- ných dru. Kramářovi a Národní radě české Pan dr. Baxa jako dožádaný důvěrník posl Klofáče a dr. šsiha jako nedožádaný důvěr- nik tenlo stav věcí úplně znají. Přece předmětem čestného řízení mělo býti j e nom to, co posl. Klofáč jednal s p. drem. Rolným a s obchodníkem Němcem, jenž měl z dodáv- ky provisi. Faktum je, že výslech dra. Rol- ného a Jar. Němce prováděl nedožádaný dů- věrník dr. Švíha a protokoloval dr. Baxa; oba čestného soudcovství se dle „Českého Sloval vzdali. Uvedení členové komise byli z láká- ni k tomu, aby při výslechu byli přítomní jed- nak tím, že jim bylo tvrzeno, že prý oba svědci schválně do Vídně přijeli, jednak tím, že prý se jedná o protokol, určený pro Národní radu českou, ačkoli Národní ra- da česká vůbec o nějakou inter- venci požádána nebyla a převníti i nemůže, poněvadž sama byla dopisem posl Klofáče v této záležitosti uváděna v omyl Je v českých poměrech přímo neslýchancu smělostí, že může býti za čestný soud prohla- šováno, co čestným soudem není a to tím
Klofáč Kramář doktor Baxa šsiha Rolná Němec Rol Švíha Vídeň národní rada