ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 945690a0-8f11-11dd-85db-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 32, person 37
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 24. června 19 3.
Praha
3 masthead
Číslo 17í.
4 article
m ranni a večerní listy dplácí se v Praze v admainis na stort jsta dvojí doná n ko na Berliota : : . . kel na měslo. am Poštou K a na ri: : : : k o * dvojí zlrs tlk
Praha
5 article NARODNÍi
NARODNÍi V drobném prodeji. renníslo o .obs . . z2 2h rask jgkách na venkore dgi Insoráty platí se hotově napřed Eádpisra rP Tam nacházeji so trae redakce,, tiskárna, a pxpodlce Rakoplay se novracsil
6 title
IST
Ist
7 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
8 article Kde schází na dobré vůli?
Kde schází na dobré vůli? Čtenáři naši znají s dostatek přepo- divný způsob, jakým zaonačen onehdy ve Vídní se strany agrárníků, národních so- ciálů, realistů a státoprávních pokrokářu pokus o založení t. zv. „Jednotného české- ho klubu“ na radě říšské. Na místě, aby se byli pánové s naším poslanci před podníkem tak důležitým přá- telsky a kolegiálně upřímně dorozuměli připravili vše tajně mezi sebou a teprv když sobě i stanovy společného toho l.lubu byli sdělali, pozvali naše důvěrníky do spo- lečné schůze ku seznání hotového díla. Tážeme se všech nepředpojatých lidí sluší se takhle zakládati budov svornosti a družné součinnost zástupců trpícího národa? Jest to zdárně a upřímně po česku jednáno?
Vídeň
9 article
Než přes všechnu tu roztrpčující ne- upřímnost a nešetrnost strannickou kterak že odpověděli poslanci naši ke konečnému pozvání, aby přistoupili k hotovému, však kusému klubu jednotnému? Odpověděli do- slovně: „Považujeme jako dříve i nyní za ne- zbytný předpoklad úspěšnosti če sképolitiky seskupení českých poslan- ců na radě říšské v jeden pevně disci- plinovaný a loyální šik a z pln srdce sitoho přejeme. — Nemohl ovšem zatajit htost svou nad tím, že nový pokus o společný klub nedál se s patřičným šetřením zásad loyality, jak dosvědčujeo- kolnost, že nebyli poslanci naši strany ani zpravení o vlastním ustavujícím úkolu spo- lečné schůze 18. června, ačkoliv ostatní kluby patrně o tom zpraveny byly, poně- vadž jejich předsedové mohli již za klub své přihlásit členy toho společného klub a osvědčit za ně souhlas s předloženými stanovami. Nicméně projevili poslanci naši ochotu vyslati své zástupce k jednání o některých opravách stanov společného klubu které shledávají žádoucími a jichž ná vrhy také ihned po jednomy sl- ném usnesení svém přesně formulované podali „Návrhy ty“ doložili, „vyplývají zu- přímněsnahy, aby společný k lu byl organísací, spočívající na z á- kladech pevných a trvalý ch. disciplinovanostialovality, aby celá jeho snaha nemohla býti nic než opravdový prospěch českéh národa.
10 article
Neměli naprosto příčiny tajiti se s ob- sahem a smyslem těchto návrhů svých; dali je ihned na soud veřejný dne 19. t. m., žá- dajíce spolu kolegy v kusém klubu jed- notném, aby se s námi o žadáných těch změnách stanov laskavě dohodli a tak na- šim poslancům přístup do klubu umožnilí. Zatím byla říšská rada poslána na prázdniny a tak dosud ku dalšímu jednání o návrzích našich nedošlo. Neměli bychom ničeho proti tomu, kdyby po té byl tisk našich soupeřů zahájil veřejnou diskusio těchto našich návrzích a podrobil je dů- kladně věcné kritice své, zkoumaje jejich účelnost, rozum neb nerozum. Ale, kdež pak u nás, a dočkati se od tisku soupeřů politických řádného odůvodněného posou- zení návrhů mladočeskýchl Na místě věcné kritiky spustil v neděli orgán agrárníků „Venkov hrubou střelbu. sočivé křivdy a pomluvy mrzké. Odmítáme prý dosud lehkováž ně ú- častenství na tom velikém díle (Společném klubu) a to ne prý z důvodů zásadních, ale z čístě formálních a to rázu osobního (il a tím prý jsme znemožnili nejen definitivní ustavení onoho klubu, ale i zvolení prý komise, která by přání jednotlivých stran, pokud se týče stano v, zkoumala a příští plenární schůzi poslanců předlo- „Zejména“ pokračuje agrárnický Accur- týnek ve svém žalobničení: „Zejména byla to strana mladočeská, která schváln a surážlivouodvahoukladla ta- kové podmínky ostatním stra- nám, že znamenaly skutečno diktát, jenž musil roztrpčit všecko ty, jimž jedná se o zdravou nápravu veřej ných našich poměrůl“ Prosíme, tomu se u nás říká — kritik návrhů na opravu vad stanov, nesou- cích stopy kvapné jednostranné tendenční práce.
11 article
Možno-li ještě nemotornější „kritickou zbraní“ potírá návrhy naše s taročeská naše sokyně. Uznáváme prý před veřejností sice po- třebu Jednotného klubu, ale nicméně prý odpíráme do něho vstoupiti berouce sobě k tomu podivné záminky: „Nejsou podstatnými důvody — podmín- ky, které dává klub mladočeskýl! horle ctihodná „Národní Politika“, nejsou to leč záminky a zástěny (síc) činěné s tím účelem, aby frakční politika katolíkůa Mladočechů mohla ještě dále nerušeně jíti svou cestou, plniti snad jisté, třeba že ne- závazné sliby, které třebas jen nepřímo dala nynější vládě ... Ale takové jednání jest chybné a nemístné.“ Máme prý vstou- piti beze všeho do společného klubu tam své mínění hájit a hledět dosíci jemu většiny, jinak prý se dopustíme neomluvitelného poškození svrchovaného prospěchu národa! Aby se však neřeklo. domlouvá potom také trochu vedení kusé- ho Jednotného klubu, aby prý „tím či oním ústupkem, který by podstatu Jednotného klubu nerušil a neznamenal vyhovění ně- jakým strannickým () či až i osob- ním (l) aspiracím, vyšlo nám dle možnosti v ústrety. Nuže, nejlepší odpovědí a obranou pro- ti všemu tomuto zlomyslnému tlachu bude. podáme-li zde znovu, soudu veřejnost všech těch osmero návrhů, jež uči- nil klub našich poslanců ku žádoucí opravě stanov společného klubu národní delegace ve Vídní.
Vídeň
12 article
„Jsou tyto: 1. aby prohlášení otázek h - spodářských jako politických otázek dělo s po žádosti klubu a nikoliv 20 členů kvalifiko- vanou většinou, ale bez ohledu na kvalifiko- vanost presence; aby nebylo možno klubům usnesení svoje, určená pro společný klub, uveřejňovat dříve, dokud nebyla by prove- dena porada ve společném klubu. 3. Ku plat- nosti usnesení v klubu a v parlamentní ko- misí žádá se přítomnost nadpoloviční většiny členů. 4. Usnesení o zásadném taktickém po- stupu specifikuje se jako poměr společného klubu k vládě a k jiným stranám. 5. Usne- sení musí se vždy státi většinou kvalifiko- vanou, ale nemá se hlasovati lístky a tajně. 6. Pokud se týče sestavení vůdčích orgánů klubu, navrhuje se: V čele klubu nalézá se parlamentní komise, která se skládá z členů předsednictva a 10 členů parlamentní komise. 7. V předsednictvu zasedají před- sedové jednotlivých klubů. — Předsedou společného klubu je předseda politicky nej- silnějšího klubu. Jako místopředsedové na- stupují předsedové ostatních klubů dle po- četnosti jejich členů, ostatních 10 členů par- žila! lamentní komise se volí podle početního poměru klubů a to na základě návrhu,8. Žádá se, aby útoky na členy klubu společ- ného neprováděly se v časopisech, na které mají vliv jednotliví členové klubů, aneb skupin ve společném klubu zastoupených. Trváme, že žádný nepředpojatý a zku- šený posuzovatel neshledá v těchto ná- vrzích toho, co v nich shledala sočivá zlo- vůle, ale shledá v nich poctívou snahu po docílení opravdu bytelného atr . a lé- ho společného klubu, v němž by nebylo místa pro intriky a pletichy, ale vždy pro mužnou, přímou rozpravu o nej- vážnějších důležitostech a směrech politiky všenárodníl
13 title
Spor srbsko-bulharský.
14 article Petrohradské řešení sporu.
Petrohradské řešení sporu. Ze Sofije, 23. června. Je připravo- váno v Petrohradě toto rozřešení Nesporné pásmo v Makedonii při- padne Bulharsku kromě dvou měst jež nejsou jmenována a která mají být odměnou za pomoc Grbů u Drino- pole. Srbsko obdrží veškeré sporné pásmo kromě dvou měst, které z dů- vodů etnografických připadnout mají Bulharsku. Všechny balkánské státy podrobí se prý carovu rozhodnutí. Z Paříže, 23. června. „Temps“ oznamuje z Petrohradu: Ruskávládakonstatuje, že všechny balkánské státy hodlají se podro- bití carovu rozhodnutí. Vzhledem k tomu s dě- 1i1o již Rusko dotyčným vládám, že v době asi 4 dnů dlužno před- ložit písemné požadavky balkánských států, které budou podkladem rozhodnutí. Pessi- mismus posledních dnů počiná se poněku rozptylovati. Zejména s mířlivé sta- novisko Bulharska přispěje znač- ně k tomu. Dosud činilo Bulharsko konfe- renci odvislou od toho, že Srbsko uzná smírči soud v mezích spolkové smlouvy z r. 1912 svolí k demobilisaci, jakož i okupaci sporných územi vojskem spojenců. Min. předseda dr. Danev prohlásil, že nečiní nyní s v ůj souhlas odvislý od těchto pod mi- nek
Pessi doktor Danev Sofijá Petrohrad Makedonie Bulharsko Grb u Drina Srbsko Paříž Rusko
15 article Sriské listy o bulharsksén vojsk
Sriské listy o bulharsksén vojsk Kc. Z Bělehradu, 23. června. Vešker zdejší listy jsou plny podrobností o desercích v bulharském vojsku. Bulharské oddíly jsou nespokojeny, že při převozu od Čataldže byly ošáleny slíbem, že nastupují cestu domů pak nebylo jim dovoleno ani navštívíti své domovy. Když vojsko bylo dopravováno v n- ci přes Sofiji, byla z úřadního rozkazu shas- nuta všechna světla ve městě, aby vojáci ne- viděli Sofije. Větší díl prchajících prostých vojáků utíká přímo domů, jen menší část pře- kračuje hranice. Z 30. pluku pěchoty u štipu přeběhl téměř celý prapor a uprchlící zahá- jili střelbu na jízdu, jež byla vyslána je stí- hati. Také značná část 51. pluku prchla. Mezi desertéry jest dosti inteligentů. Cholerová ná- kaza nahání vojákům hrůzu a nutí je k útěku, neboť zdravotní služba nefunguje. Ve štipu 700 vojínů odepřelo poslušnost a demonstra- tivně odmítli pozdraviti generála Toševa. Od Sereže ke Kistendžilu je nakaženo 7 plu- ků. V 30. pluku pěchoty zemřelo v poslední době 6 důstojníků a 200 vojínů. Násilné re- kvísíce nutí k útěku též obyvatelstvo mno- hých vsí. Četní Makedonci, kteří dle rozkazu makedonské organisace povstalecké mají se všichni příhlásiti za dobrovolníky, vzpírají se jíti do boje a několik jich bylo z rozkazu or- ganisace ubito pro výstrahu ostatních.
Tošev Makedonec Bělehrad
16 article
Na hranici srbsko-bulharské. Kc. Z Bělehradu, 23. června. Na pohra- niční čáře se dle bezpečných žpráv nashromá- ždilo 50 bulharských čet komitů a na ně- kolika místech se pokusily překročiti, avšak žádná nevnikla příliš daleko. Sítuace je kritická. Kc. Z Bělebradu, 23. června. Následník trůnu mešká zde dosud. Spalajko vi č pro- dloužil svůj pobyt v Bělehradě. Sit u a ce jest kritická. Domněnky o balkánské situací. M. Z Kolína n. R., 23. čeryna. (Zvl. tel. »N. L.«) V inspirované berlínské de- peší »K öIn. Ztgu.« zdá se dle posledníe sofijských a bělehradských depeší, že diplo- matické vyjednávání mezi Bulharskem Srbskem se již nevede nebo je zatím pře- rošeno. Sluší vyčkati, podaří-li se jiný snahám odvrátiti výbuch nepřátelství. Někd (ale ne v Sofiji) shledávají v srbské note ochotu Srbska upustit od revise smlouvy tak podvoliti se. V příštích dnech bude pr úmysí ten ještě zjevnější. Dle atenské depeše »Köln. Ztgu. tamější diplomaté považují situaci za ne- obyčejně vážnou, takže vyslanci an- glický a německý proto upustili od své do- lené.
Sita jítpešit Köln Bělehrad Bělebrad Kolín Bulharsko Srbsko
17 article
Srbská krise.
18 article
Z Bělehradu, 23. června. Krise rozřešena bude pravděpodobně zřizením akčního kabinetu za předsednictví P rotič o va Portefeuille ministra zahraničních věcí pře- vezme nejspíše sofijský vyslanec dr. Spa- lajkovič. Z Bělehradu, 23. června. (K. k.) Sofijský vyslanec Spalajkovič přijev sem včera, podal m.-p. Pašičovi zprávu o stanovisku Bulharska k posledním srbským požadavkům a návrhům a měl audienci s králem. „Politika“ potvrzuje. že Spalajkovič převezme v novém kabinete portefeuille zahraničních věci Z Bělehradu, 23. června. (K. k.) Dle sou- hlasných zpráv srbských novin podal ruský vyslanec šl. Hav twig již minulý pátek s rb- skévládě kategorický požadavek vlády ruské, aby projevila bez vý- hrady a bezpodmínččhě souhla s rozhodčím výrokem, ohlášeným carem Mikulášem. Za sobotní porady ministerské rady zasazoval prý se m.-p. P- šič o přijetí toho požadavku, protože by prý zamítnuli vozhodčiho výrok učinilo válku s Bulharskem ne od- vratnou. Jednotliví ministři poukazovali však n to, že přijetí požadavků by znamenalo upu- štění od srbského stanoviska. Ministr vojen- ství, generál Bojanovič, poukázal na ná- ladu v armádě, která na žádný způso nevydá krvavě dobytá území. Za- mítl každou zodpovědnost za event. následky. které by mohly nastati, kdyby se nedbalo télo nálady, a podal demisi, ke které se při- dali ministři spravedlnosti Poli- čevič a národního hospodářství
Pašič Spalajkovič Mikuláš Bojanovič Bělehrad Spa Bulharsko
19 article
Kosta Stojanovič. Zásadní protiva v ka- binetě pohnula m.-p. Pašiče podati králi de- misi celé vlády. Král povolal včera od- poledne předsedu skupštiny Andru Nikoli- če a vůdce mladoradikální strany Ljubu Da- vidoviče. Nikolič navrhl, aby vzhledem na vážnost situace vzata na potaz skupština, nyni odročená. Davidovič projevil názor, že nový kabinet musí býti opět sestaven ze strany sta- roradikální, protože všecky oposiční strany budou vládu při hájení životních zájmů státu nejúčinněji podporovati. V politický ch kruzích schvaluje se jednomyslně stano- visko ministra vojenství Bojanoviče. Soudí se tam, že Pašič by mohl jen tehdy v úřadě se- trvati, přizpůsobí-li se stanovisku, zastupova- nému veškerým národem s řídkou jednomysl- ností, že žádné ohledy, ani ohled na přání a požadavky Ruska nesmějí pohnouti srbskou vládu, aby obé- tovala životní zájmy státu za za- chování cizích sympatií. Jestliže by však Pašič zůstal při svém názoru, který zastu- poval v ministerské radě, že se má dáti před- nost bezpodmínečnému podrobení se ruskému rozhodčímu výroku před válkou s Bulharskem, pak se očekává, že sestavení nového kabinetu bude svěřeno dosavadnímu ministru vnitra Stojanu Protiči, jenž se také dosud zasa- zoval o energický postup proti Bulharsku. Úsili Ruska o odročení krise. Ze Solije, 23. června. Rusko pracuje zde a v Bělehradě se zvýšeným tlakem, aby byla krise o několik dní odročena a tím získán č as k další akci. Bulharské pověstí. Ze Sofíje, 23. června. Proslýchá se, že srbský vyslanec dr. Spalajkovič od- cestoval do Bělehradu, aby prý vládu pře- svědčil, že Bulharsko nemůže rozhodně po- voliti a že válka byla by nevyhnutelna, kdyby Srbsko nesplnilo smlouvu.
Kosta Stojanovič Pašič Andr vidovič Nikolič Davidovič Protič doktor Spalajkovič Rusko Bulharsko Solija Bělehrad Sofíje Srbsko
20 article V otázce uveřejnění spojenecké smlouvy.
V otázce uveřejnění spojenecké smlouvy. Ze Sofije, 23. června. (K. k.) Naproti zprávam některých zahraničných novin jest »Ag. Telegr. Bulg.« zmocněna prohlásiti, že Gešov při schůzce v Caribrodu navrhl mp. Pašiči u přítomno st jiných osob, aby dal spojeneckou smlouvu uveřejniti i se všemi dodatky. Nedošlo-li dosud k uveřejnění, není toho příčinou odpor Bulharska
Caribroda Pašič Sofijá Bulharsko
21 title
Říšská rada.
22 article Panská sněmovna
Panská sněmovna Z Vídně, 23. června. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Lista« ) Panská sněmovna sešla se dnes teprve k letnímu zasedání, které potrvá pouze do pátku. Dosud neměla žádného materiálu pil- ného k vyřízení. Pérů přijelo se všech stran velmi mnoho. Počátkem schůze učinil místopředseda kniže Max Egon Fürstenberg projev pro německého císaře. Byl prost obvyklého jindy bombastu, byl seslaben osvědčením pro císaře rakouského a vyzněl ve vřelé přání. by mír byl zachován. Čeští a po1ští se- nátoři dostavili se do sině zase- dací po této gratulaci. Schůze byla dnes ostatně kratká. Mnoho se v ní neprojednalo, poněvadž někteří čle- nové sněmovny chvátali na letiště. Program schůze příští, která bude ve čtvrtek, jest velmi bohatý; zatímní rozpočet na druhou polovici t. r. není na něm ještě. Projedná se až v pátek. Z Vida č, 23. června. (K. k) Místopředseda kn. Fürstenberg zahájil schůzi o 3.10 hod. timto proslove m „Vládce spojené a sousední německě říše. J. v císař Vilém, slavil před několika dny, pozdra- vován jásotem svého národa, 25. výročí své po- žehnané vlády. Tento den oslavován byl radostně nejen v jeho užší vlasti, nýbrž ze všech dílů světa došla nadšená blahopřání. Jeden projev vyniká obzvláště: náš nejmilostivější císař a král označil jako přání svého srdce, že může v tento pamětní den spojeneckému a zpřátelenému panovníku za- slati pozdrav svého vojska a loďstva a ráčil přípojíti k tomu slavnostní přání německému cí- saři a jeho říši. Tato slova, pronesená k naší udat- né armádě, naplnila také nás povznešeným po- citem. Vedle bratrství zbraní je to však také po- litické přátelství, jež mezi oběma panov- níky tevá právě tak dlouho, jako doba vlády ně- meckého císaře a které, dík věrné svornosti vy-
List Max Egon Fürstenberg Vilém Vídeň
23 title
FEUILLETON.
24 title
Rusové v Zamberku.
Rus
25 article Dvs vzpomínky Terery S vato ve.
Dvs vzpomínky Terery S vato ve. Červnové nedělní jitro. Babiččin příjem- ný, ale osláblý a jako vyšeptalý soprán ozýval se již chvilenku v různých končinách domu Nejdříve stařenka tichounce zanotovala n síni „Minula noční hodina“, pak, ubírajíc se po schodech nahoru do pokojíčka pro nedělní šatstvo, spustila již hlasitěji svoji zamilova- nou: „Vstaň, milý člověče, bliží se svítání. Nevynechala ani jediné sloky a když se- stupovala dolů se schodů, zpívala již celým hlasem, jak „Jakub, sluha boží, s andělem zá- pasil a tak těžký boj s ním měl, až jest ho obrazil“. Tato sloka, ačkoli jsme jí náležitě nechápali, velice se nám dětem zamlouvala. zrovna jako ta poslední o „andělích se zlatý- mi báněmi“. Zaslechli jsme tyto ranní písničky ještě v polosnění, ale kdyby je babička ne- zpívala, chybělo by nám něco po celý den. Za chvíli vše utichlo. Babička jako dob hospodyně odešla „na ranni“. Brzy po tom vstaly jsme také my děti, oblékly jsme se, na- snídaly a již ven „na zahradu“, jak jsme ří- kaly louce okolo stavení našeho se rozklá- dající. Červnové slunéčko krásně svítilo, vzduc byl modravý, čistý, všude plno vůně a pta- čího zpěvu. V přírodě i mysli nálada sváteční. Chvi lenku jsme poslouchaly zpěv ptactva, chvi lenku jsme se dívaly na ozářené obláčky, kte- ré jako stříbrné lodičky šinuly se po modrém nebi, a když nás to omrzelo, rozběhly jsm se rovnou do zelené louky.
Dvs Terer Jakub
26 article Budeme dělat věnec tamhle na kříž.
Budeme dělat věnec tamhle na kříž. řekla jsme my děvčata. Hraničilať zahrada naše na nevelký ko- pec, po němiž vedla cesta ke kříži na vrchu stojícímu. Začaly jsme horlivě trhat po louce kvíti na věnec. Chlapci se od nás odtrhli lezli po stráni vzhůru. Najednou se rozhodli. že udělaji do kopce podkopy. Přinesli si k účelu tomu kusy dřeva, a zatím, co my děv čata, zabořena do měkké trávy, splétala jsme luční kvítí do věnce a tíše jeme si povídala. začali oni do sypkého boku stráně dělati hlu- boké rýhy. Netrvalo dlouho, když pojednou jeden z hochů uděšen vykřikl: „Tady je lebkal“ A skutečně vyvalila se z vyschlé, kame- nité hlíny lidská lebka. Překvapeni pohlíželi jsme na podívný ná lez a již jsme se chtěli rozběhnouti domů; tom vídíme, že se již trousí lidé z kostela mezi nimi i naše babička. Počali jsme tedy na ní volat, kývat.. aby se šla na něco podívatl Babička namířila rovnou k nám. Vidín ji jako dnes před sebou s tou milou, vlídno tváří, v níž se zračila dobrota i bystrost. Bylo u babičky oboje pohromadě: jasný rozum dobré srdce. „Babičko, tady je lebka!“ křičeli jsm jeden přes druhého v očekávání, jak babička se podiví. Ale ona zůstala docela klidnou mírně pravila: „Tady jich je více, milé dětí.“ „Jak to, jak to?. „Musím vám to tedy povědět. Boli mne však nohy, stála jsem v kostele a tak si k to- mu sedneme. Babička usedla do trävy, my naproti ní a už jsme ani nedýchali. „Bylo to v roce třináctém,“ začala ba- bička vypravovat, „když tu leželi Rusové. Já byla tehda malou divěicí, ale dobře se ješte dnes na všechno pamatuju — zlé ufkví člo- věku dlouho v paměti. A dobře tehda nebylo.
Rus
27 article
To věčné ubytování vojska musilo unaviti ka- ždého. U mých rodičů mívali jsme na bytu obyčejně devět vojáků a desátou vojačku. To bývala žena některého z nich, která na ně prala, spravovala a jim také vařila. Jednou jsme měli u nás na bytě i felčara; a támhle naproti v hospodě „na kopečku“ byl špitál. Panovala tenkráte mezí nimi zlá nemoc, zim- nice. Mřeli šmahem. A nebylo také divu — oni snědli všechno. Vařívali obyčejně venku v kotli a tu dali dohromady všechno. Maso. hrách, řepu, zelí a kde jakou houbu, třeba prašivku také ji k tomu hodili. A sotva se to v kotli několikrát překulilo, už se dali do jí- dla. Byla na ně podívaná, když tuhé maso mezi silnými, bílými zuby přemílali. Jen se chechtali, když nešlo dobře o kosti. „Popusť!“ křičívali rozpustíle. Jindy zase domácím lidem ochotně nabízeli, když něco lepšího ukuchtili. O jídlo se celkem mnoho a rádi starali. Tu hned se domácích vyptávali, jak to neb ono se připravuje a vaři a tuze vděčně přijali, dalo-li se jim některé jídlo ochutnat. Bylo dost těžko s nimi se smlu- viti, oni se však snažili, aby pochopili ochotně opakovali, „že se maso dusí s pe- přem, octem, cibulou —“ Moje maminka, vaše prababička, vždycky na ně vzpomínala, jak hned ráno se ji vyptávali, „co budeme kušať k snídani a co potom — a potom?“ Ta zlá nemoc se tak rozmáhala hlavně k vůli tomu jejich divnému vaření. A s tím hojením to bylo zrovna tak. Ten náš felčár měl doma sud pálenky, oni říkali vodka. Hned ráno dal natočit konev vodky zanést do špitálu. Každý nemocný dosta sklenku vodky, housku a misku kyselého zel „Zelí je pro nemocné nejzdravější,“ říká- val náž felčar.
28 article
„Divní to byli lidé, ti Rusové. Bylo to s nimi někdy k pláčí, někdy k smíchu. Ale většinou dobrácil A ochotni: to hned v do- mácností vypomohli, vody navážili, dříví roz- štípali, obilí složili, trávy nasekali a když bylo volno i pro potěšení sousedům na drně nebo na mlatě po rusku zatancovali a zazpívali. dárek rádi poskytli, nebo vlastní rukou něco vyrobili. My u nás dlouhá léta jsme měli po Rusech na památku dřevěné lžíce, mísky ozdobné měchačky. Také z koží a řemínk všelicos dělat uměli. A babička se rozpomenula, jak jeden z kozáků, divoký od podoby, ale dobrý jako dítě, její malé sestřičce podivné střevičky z červeného safiánu a řemínků urobil, a jak děvčátko potaji do nich obul a z nenadání před matku na stůl postavil. Jakou měl ten člověk radost, když viděl. že se hospodyni zachoval — Masnica se jme noval. Jednou zase jeden kaprál krásného ma- lého pejska nám daroval, když odjížděl. O mu říkal „sabaka“ a toho zobáčka, jak jsme mu my říkali, měli jsme mnoho let. Kaprál ho nosíval v rukávě, anebo ho měl v pytlík u sedla, a když odjížděli od nás, říkal, že by mu překážel, když táhnou „do Parízu Jak jsem již řekla, byli to dobráci. Ano abych nezapomněla — vytrhla se babička ze vzpomínek — musím vám povědět o těch lebkách. Tak když některý z nich umřel, ustrojil ho do celého munduru, dali mu do ruky hůl jako na cestu a ještě mu přidali láhev vodky a housku. Kteří z vojáků uměli psát, napsalí svým přátelům, kteří je na věčnost předešli. psaní, a dali je také nebožtíkovi do truhly kteří neuměli, ti jen svoje pozdravení vzká- zali. „Až dojdeš, pozdravuj toho a toho!“ na- řizovali nebožtíkovi dříve než ho do rakv
Rus Ruse Masnica
29 article
uzavřeli a ještě do hrobu křičívali, co tam má komu povědět. Lidé nad nimi až plaká- vali, nebo koho by to nedojalo! My děti cho- dily jsme na funusy a každý, kdo šel, dostal housku a napit vodky. A vzít to od nich mu- sel, jinak by se byli hiněvali. A tak jsme je vyprovázeli tenkráte až sem — nebo sem do toho kopce je pochová- vali. Tenhle kříž postavili pozdějí sousedé na jejich památku. Lebka, kterou jste vyhrabali, je z některého Rusa. Kde kdo tu ubohou hla- vu asi oplakal. Pánbůh jim odpusť a dej všem lehké odpočinutí!“ skončila babička svoje vypravování a v zapadlém oku zaleskla se jí slza. „A vy,“ obrátila se k hochům, „ať ta již nehrabete — přejte těm kostem svatého pokoje.“
Rus
30 article
A přece bylo souzeno ještě jednou jimi pohnouti. To bylo tehda, když nejstarší z vnu- ků babiččiných, po dlouhé řadě let, letní obydlí sobě zde zakládal. Při upravování zahrady, která nyní všech- na ta místa zaujímá, musilo se odkrýti těch několik ruských hrobů. Kostry v nich byly ještě většinou zacho- valé. Jedna byla ještě úplná. Ležela před ná- mi v celé své dělce, nebožtík byl patrně muž postavy mohutné. Když dělníci kosti z hrobu vybírali, přišlo se na něco, co nás všechny tklivě dojalo. Mezi žebry hrudníku nalezen byl malý kovový křížek. Když jsme ho blíže prohlíželi, objevili jsme, že jsou ramínka kříž- ku ovinutá vlasy. Byly to dlouhé, ženské vla- sy zcela zachovalé. Za jakých okolností byly asi nebožtikovi darovány? Patřívaly milence, ženě, matce? Kdož to ví? Jisto však jest, že zemřelý nepřestal milovati tu hlavu, která mu je darovala, nose je věrně na srdci až do smrti . Kosti pochovány jsou na hřbitově a křížek uschován jako vzácná památka.