1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 24. června 19 3.
Praha
4
article
m ranni a večerní listy
dplácí se
v Praze v admainis
na stort jsta
dvojí doná n ko
na Berliota : : . . kel
na měslo.
am Poštou K a
na ri: : : : k o
* dvojí zlrs tlk
Praha
5
article
NARODNÍi
NARODNÍi
V drobném prodeji.
renníslo o .obs . . z2 2h
rask jgkách na venkore
dgi
Insoráty
platí se hotově napřed
Eádpisra rP
Tam nacházeji so trae
redakce,, tiskárna, a pxpodlce
Rakoplay se novracsil
7
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8.
s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
8
article
Kde schází na dobré vůli?
Kde schází na dobré vůli?
Čtenáři naši znají s dostatek přepo-
divný způsob, jakým zaonačen onehdy ve
Vídní se strany agrárníků, národních so-
ciálů, realistů a státoprávních pokrokářu
pokus o založení t. zv. „Jednotného české-
ho klubu“ na radě říšské.
Na místě, aby se byli pánové s naším
poslanci před podníkem tak důležitým přá-
telsky a kolegiálně upřímně dorozuměli
připravili vše tajně mezi sebou a teprv
když sobě i stanovy společného toho l.lubu
byli sdělali, pozvali naše důvěrníky do spo-
lečné schůze ku seznání hotového díla.
Tážeme se všech nepředpojatých lidí
sluší se takhle zakládati budov
svornosti a družné součinnost
zástupců trpícího národa? Jest to zdárně
a upřímně po česku jednáno?
Vídeň
9
article
Než přes všechnu tu roztrpčující ne-
upřímnost a nešetrnost strannickou kterak
že odpověděli poslanci naši ke konečnému
pozvání, aby přistoupili k hotovému, však
kusému klubu jednotnému? Odpověděli do-
slovně:
„Považujeme jako dříve i nyní za ne-
zbytný předpoklad úspěšnosti če
sképolitiky seskupení českých poslan-
ců na radě říšské v jeden pevně disci-
plinovaný a loyální šik a z pln
srdce sitoho přejeme. — Nemohl
ovšem zatajit htost svou nad tím, že nový
pokus o společný klub nedál se s patřičným
šetřením zásad loyality, jak dosvědčujeo-
kolnost, že nebyli poslanci naši strany ani
zpravení o vlastním ustavujícím úkolu spo-
lečné schůze 18. června, ačkoliv ostatní
kluby patrně o tom zpraveny byly, poně-
vadž jejich předsedové mohli již za klub
své přihlásit členy toho společného klub
a osvědčit za ně souhlas s předloženými
stanovami.
Nicméně projevili poslanci naši ochotu
vyslati své zástupce k jednání o některých
opravách stanov společného klubu
které shledávají žádoucími a jichž ná
vrhy také ihned po jednomy sl-
ném usnesení svém přesně formulované
podali
„Návrhy ty“ doložili, „vyplývají zu-
přímněsnahy, aby společný k lu
byl organísací, spočívající na z á-
kladech pevných a trvalý ch.
disciplinovanostialovality, aby
celá jeho snaha nemohla býti nic než
opravdový prospěch českéh
národa.
10
article
Neměli naprosto příčiny tajiti se s ob-
sahem a smyslem těchto návrhů svých; dali
je ihned na soud veřejný dne 19. t. m., žá-
dajíce spolu kolegy v kusém klubu jed-
notném, aby se s námi o žadáných těch
změnách stanov laskavě dohodli a tak na-
šim poslancům přístup do klubu umožnilí.
Zatím byla říšská rada poslána na
prázdniny a tak dosud ku dalšímu jednání
o návrzích našich nedošlo. Neměli bychom
ničeho proti tomu, kdyby po té byl tisk
našich soupeřů zahájil veřejnou diskusio
těchto našich návrzích a podrobil je dů-
kladně věcné kritice své, zkoumaje jejich
účelnost, rozum neb nerozum. Ale, kdež
pak u nás, a dočkati se od tisku soupeřů
politických řádného odůvodněného posou-
zení návrhů mladočeskýchl
Na místě věcné kritiky spustil v neděli
orgán agrárníků „Venkov hrubou střelbu.
sočivé křivdy a pomluvy mrzké.
Odmítáme prý dosud lehkováž ně ú-
častenství na tom velikém díle (Společném
klubu) a to ne prý z důvodů zásadních, ale
z čístě formálních a to rázu osobního (il
a tím prý jsme znemožnili nejen definitivní
ustavení onoho klubu, ale i zvolení prý
komise, která by přání jednotlivých
stran, pokud se týče stano v, zkoumala
a příští plenární schůzi poslanců předlo-
„Zejména“ pokračuje agrárnický Accur-
týnek ve svém žalobničení: „Zejména byla
to strana mladočeská, která schváln
a surážlivouodvahoukladla ta-
kové podmínky ostatním stra-
nám, že znamenaly skutečno
diktát, jenž musil roztrpčit všecko
ty, jimž jedná se o zdravou nápravu veřej
ných našich poměrůl“
Prosíme, tomu se u nás říká — kritik
návrhů na opravu vad stanov, nesou-
cích stopy kvapné jednostranné tendenční
práce.
11
article
Možno-li ještě nemotornější „kritickou
zbraní“ potírá návrhy naše s taročeská
naše sokyně.
Uznáváme prý před veřejností sice po-
třebu Jednotného klubu, ale nicméně prý
odpíráme do něho vstoupiti berouce sobě
k tomu podivné záminky: „Nejsou
podstatnými důvody — podmín-
ky, které dává klub mladočeskýl! horle
ctihodná „Národní Politika“, nejsou to leč
záminky a zástěny (síc) činěné s tím
účelem, aby frakční politika katolíkůa
Mladočechů mohla ještě dále nerušeně jíti
svou cestou, plniti snad jisté, třeba že ne-
závazné sliby, které třebas jen nepřímo
dala nynější vládě ... Ale takové jednání
jest chybné a nemístné.“ Máme prý vstou-
piti beze všeho do společného klubu
tam své mínění hájit a hledět dosíci
jemu většiny, jinak prý se dopustíme
neomluvitelného poškození svrchovaného
prospěchu národa! Aby se však neřeklo.
domlouvá potom také trochu vedení kusé-
ho Jednotného klubu, aby prý „tím či oním
ústupkem, který by podstatu Jednotného
klubu nerušil a neznamenal vyhovění ně-
jakým strannickým () či až i osob-
ním (l) aspiracím, vyšlo nám dle
možnosti v ústrety.
Nuže, nejlepší odpovědí a obranou pro-
ti všemu tomuto zlomyslnému tlachu bude.
podáme-li zde znovu, soudu veřejnost
všech těch osmero návrhů, jež uči-
nil klub našich poslanců ku žádoucí opravě
stanov společného klubu národní delegace
ve Vídní.
Vídeň
12
article
„Jsou tyto: 1. aby prohlášení otázek h -
spodářských jako politických otázek dělo s
po žádosti klubu a nikoliv 20 členů kvalifiko-
vanou většinou, ale bez ohledu na kvalifiko-
vanost presence; aby nebylo možno klubům
usnesení svoje, určená pro společný klub,
uveřejňovat dříve, dokud nebyla by prove-
dena porada ve společném klubu. 3. Ku plat-
nosti usnesení v klubu a v parlamentní ko-
misí žádá se přítomnost nadpoloviční většiny
členů. 4. Usnesení o zásadném taktickém po-
stupu specifikuje se jako poměr společného
klubu k vládě a k jiným stranám. 5. Usne-
sení musí se vždy státi většinou kvalifiko-
vanou, ale nemá se hlasovati lístky a tajně.
6. Pokud se týče sestavení vůdčích orgánů
klubu, navrhuje se: V čele klubu nalézá se
parlamentní komise, která se skládá z
členů předsednictva a 10 členů parlamentní
komise. 7. V předsednictvu zasedají před-
sedové jednotlivých klubů. — Předsedou
společného klubu je předseda politicky nej-
silnějšího klubu. Jako místopředsedové na-
stupují předsedové ostatních klubů dle po-
četnosti jejich členů, ostatních 10 členů par-
žila!
lamentní komise se volí podle početního
poměru klubů a to na základě návrhu,8.
Žádá se, aby útoky na členy klubu společ-
ného neprováděly se v časopisech, na které
mají vliv jednotliví členové klubů, aneb
skupin ve společném klubu zastoupených.
Trváme, že žádný nepředpojatý a zku-
šený posuzovatel neshledá v těchto ná-
vrzích toho, co v nich shledala sočivá zlo-
vůle, ale shledá v nich poctívou snahu po
docílení opravdu bytelného atr . a lé-
ho společného klubu, v němž by
nebylo místa pro intriky a pletichy, ale
vždy pro mužnou, přímou rozpravu o nej-
vážnějších důležitostech a směrech politiky
všenárodníl
13
title
Spor srbsko-bulharský.
14
article
Petrohradské řešení sporu.
Petrohradské řešení sporu.
Ze Sofije, 23. června. Je připravo-
váno v Petrohradě toto rozřešení
Nesporné pásmo v Makedonii při-
padne Bulharsku kromě dvou měst
jež nejsou jmenována a která mají
být odměnou za pomoc Grbů u Drino-
pole. Srbsko obdrží veškeré sporné
pásmo kromě dvou měst, které z dů-
vodů etnografických připadnout
mají Bulharsku.
Všechny balkánské státy podrobí se
prý carovu rozhodnutí.
Z Paříže, 23. června. „Temps“ oznamuje
z Petrohradu: Ruskávládakonstatuje,
že všechny balkánské státy hodlají se podro-
bití carovu rozhodnutí. Vzhledem k tomu s dě-
1i1o již Rusko dotyčným vládám,
že v době asi 4 dnů dlužno před-
ložit písemné požadavky balkánských států,
které budou podkladem rozhodnutí. Pessi-
mismus posledních dnů počiná se poněku
rozptylovati. Zejména s mířlivé sta-
novisko Bulharska přispěje znač-
ně k tomu. Dosud činilo Bulharsko konfe-
renci odvislou od toho, že Srbsko uzná smírči
soud v mezích spolkové smlouvy z r. 1912
svolí k demobilisaci, jakož i okupaci sporných
územi vojskem spojenců. Min. předseda dr.
Danev prohlásil, že nečiní nyní s v ůj
souhlas odvislý od těchto pod mi-
nek
Pessi
doktor
Danev
Sofijá
Petrohrad
Makedonie
Bulharsko
Grb u Drina
Srbsko
Paříž
Rusko
15
article
Sriské listy o bulharsksén vojsk
Sriské listy o bulharsksén vojsk
Kc. Z Bělehradu, 23. června. Vešker
zdejší listy jsou plny podrobností o desercích
v bulharském vojsku. Bulharské oddíly jsou
nespokojeny, že při převozu od Čataldže byly
ošáleny slíbem, že nastupují cestu domů
pak nebylo jim dovoleno ani navštívíti své
domovy. Když vojsko bylo dopravováno v n-
ci přes Sofiji, byla z úřadního rozkazu shas-
nuta všechna světla ve městě, aby vojáci ne-
viděli Sofije. Větší díl prchajících prostých
vojáků utíká přímo domů, jen menší část pře-
kračuje hranice. Z 30. pluku pěchoty u štipu
přeběhl téměř celý prapor a uprchlící zahá-
jili střelbu na jízdu, jež byla vyslána je stí-
hati. Také značná část 51. pluku prchla. Mezi
desertéry jest dosti inteligentů. Cholerová ná-
kaza nahání vojákům hrůzu a nutí je k útěku,
neboť zdravotní služba nefunguje. Ve štipu
700 vojínů odepřelo poslušnost a demonstra-
tivně odmítli pozdraviti generála Toševa.
Od Sereže ke Kistendžilu je nakaženo 7 plu-
ků. V 30. pluku pěchoty zemřelo v poslední
době 6 důstojníků a 200 vojínů. Násilné re-
kvísíce nutí k útěku též obyvatelstvo mno-
hých vsí. Četní Makedonci, kteří dle rozkazu
makedonské organisace povstalecké mají se
všichni příhlásiti za dobrovolníky, vzpírají se
jíti do boje a několik jich bylo z rozkazu or-
ganisace ubito pro výstrahu ostatních.
Tošev
Makedonec
Bělehrad
16
article
Na hranici srbsko-bulharské.
Kc. Z Bělehradu, 23. června. Na pohra-
niční čáře se dle bezpečných žpráv nashromá-
ždilo 50 bulharských čet komitů a na ně-
kolika místech se pokusily překročiti, avšak
žádná nevnikla příliš daleko.
Sítuace je kritická.
Kc. Z Bělebradu, 23. června. Následník
trůnu mešká zde dosud. Spalajko vi č pro-
dloužil svůj pobyt v Bělehradě. Sit u a ce
jest kritická.
Domněnky o balkánské situací.
M. Z Kolína n. R., 23. čeryna. (Zvl. tel.
»N. L.«) V inspirované berlínské de-
peší »K öIn. Ztgu.« zdá se dle posledníe
sofijských a bělehradských depeší, že diplo-
matické vyjednávání mezi Bulharskem
Srbskem se již nevede nebo je zatím pře-
rošeno. Sluší vyčkati, podaří-li se jiný
snahám odvrátiti výbuch nepřátelství. Někd
(ale ne v Sofiji) shledávají v srbské note
ochotu Srbska upustit od revise smlouvy
tak podvoliti se. V příštích dnech bude pr
úmysí ten ještě zjevnější.
Dle atenské depeše »Köln. Ztgu.
tamější diplomaté považují situaci za ne-
obyčejně vážnou, takže vyslanci an-
glický a německý proto upustili od své do-
lené.
Sita
jítpešit
Köln
Bělehrad
Bělebrad
Kolín
Bulharsko
Srbsko
18
article
Z Bělehradu, 23. června. Krise rozřešena
bude pravděpodobně zřizením akčního
kabinetu za předsednictví P rotič o va
Portefeuille ministra zahraničních věcí pře-
vezme nejspíše sofijský vyslanec dr. Spa-
lajkovič.
Z Bělehradu, 23. června. (K. k.) Sofijský
vyslanec Spalajkovič přijev sem včera, podal
m.-p. Pašičovi zprávu o stanovisku Bulharska
k posledním srbským požadavkům a návrhům
a měl audienci s králem. „Politika“ potvrzuje.
že Spalajkovič převezme v novém kabinete
portefeuille zahraničních věci
Z Bělehradu, 23. června. (K. k.) Dle sou-
hlasných zpráv srbských novin podal ruský
vyslanec šl. Hav twig již minulý pátek s rb-
skévládě kategorický požadavek
vlády ruské, aby projevila bez vý-
hrady a bezpodmínččhě souhla s
rozhodčím výrokem, ohlášeným
carem Mikulášem. Za sobotní porady
ministerské rady zasazoval prý se m.-p. P-
šič o přijetí toho požadavku, protože by
prý zamítnuli vozhodčiho výrok
učinilo válku s Bulharskem ne od-
vratnou.
Jednotliví ministři poukazovali však n
to, že přijetí požadavků by znamenalo upu-
štění od srbského stanoviska. Ministr vojen-
ství, generál Bojanovič, poukázal na ná-
ladu v armádě, která na žádný způso
nevydá krvavě dobytá území. Za-
mítl každou zodpovědnost za event. následky.
které by mohly nastati, kdyby se nedbalo télo
nálady, a podal demisi, ke které se při-
dali ministři spravedlnosti Poli-
čevič a národního hospodářství
Pašič
Spalajkovič
Mikuláš
Bojanovič
Bělehrad
Spa
Bulharsko
19
article
Kosta Stojanovič. Zásadní protiva v ka-
binetě pohnula m.-p. Pašiče podati králi de-
misi celé vlády. Král povolal včera od-
poledne předsedu skupštiny Andru Nikoli-
če a vůdce mladoradikální strany Ljubu Da-
vidoviče. Nikolič navrhl, aby vzhledem na
vážnost situace vzata na potaz skupština, nyni
odročená. Davidovič projevil názor, že nový
kabinet musí býti opět sestaven ze strany sta-
roradikální, protože všecky oposiční strany
budou vládu při hájení životních zájmů státu
nejúčinněji podporovati. V politický ch
kruzích schvaluje se jednomyslně stano-
visko ministra vojenství Bojanoviče. Soudí se
tam, že Pašič by mohl jen tehdy v úřadě se-
trvati, přizpůsobí-li se stanovisku, zastupova-
nému veškerým národem s řídkou jednomysl-
ností, že žádné ohledy, ani ohled na
přání a požadavky Ruska nesmějí
pohnouti srbskou vládu, aby obé-
tovala životní zájmy státu za za-
chování cizích sympatií. Jestliže by
však Pašič zůstal při svém názoru, který zastu-
poval v ministerské radě, že se má dáti před-
nost bezpodmínečnému podrobení se ruskému
rozhodčímu výroku před válkou s Bulharskem,
pak se očekává, že sestavení nového kabinetu
bude svěřeno dosavadnímu ministru vnitra
Stojanu Protiči, jenž se také dosud zasa-
zoval o energický postup proti Bulharsku.
Úsili Ruska o odročení krise.
Ze Solije, 23. června. Rusko pracuje
zde a v Bělehradě se zvýšeným tlakem, aby
byla krise o několik dní odročena a tím
získán č as k další akci.
Bulharské pověstí.
Ze Sofíje, 23. června. Proslýchá se, že
srbský vyslanec dr. Spalajkovič od-
cestoval do Bělehradu, aby prý vládu pře-
svědčil, že Bulharsko nemůže rozhodně po-
voliti a že válka byla by nevyhnutelna,
kdyby Srbsko nesplnilo smlouvu.
Kosta Stojanovič
Pašič
Andr
vidovič
Nikolič
Davidovič
Protič
doktor
Spalajkovič
Rusko
Bulharsko
Solija
Bělehrad
Sofíje
Srbsko
20
article
V otázce uveřejnění spojenecké smlouvy.
V otázce uveřejnění spojenecké smlouvy.
Ze Sofije, 23. června. (K. k.) Naproti
zprávam některých zahraničných novin jest
»Ag. Telegr. Bulg.« zmocněna prohlásiti, že
Gešov při schůzce v Caribrodu
navrhl mp. Pašiči u přítomno st
jiných osob, aby dal spojeneckou
smlouvu uveřejniti i se všemi
dodatky. Nedošlo-li dosud k uveřejnění,
není toho příčinou odpor Bulharska
Caribroda
Pašič
Sofijá
Bulharsko
22
article
Panská sněmovna
Panská sněmovna
Z Vídně, 23. června.
(Zvl. telef. zpráva »Nár. Lista« )
Panská sněmovna sešla se dnes teprve
k letnímu zasedání, které potrvá pouze do
pátku. Dosud neměla žádného materiálu pil-
ného k vyřízení. Pérů přijelo se všech stran
velmi mnoho.
Počátkem schůze učinil místopředseda
kniže Max Egon Fürstenberg projev
pro německého císaře. Byl prost obvyklého
jindy bombastu, byl seslaben osvědčením pro
císaře rakouského a vyzněl ve vřelé přání.
by mír byl zachován. Čeští a po1ští se-
nátoři dostavili se do sině zase-
dací po této gratulaci.
Schůze byla dnes ostatně kratká. Mnoho
se v ní neprojednalo, poněvadž někteří čle-
nové sněmovny chvátali na letiště. Program
schůze příští, která bude ve čtvrtek, jest
velmi bohatý; zatímní rozpočet na druhou
polovici t. r. není na něm ještě. Projedná
se až v pátek.
Z Vida č, 23. června. (K. k)
Místopředseda kn. Fürstenberg
zahájil schůzi o 3.10 hod. timto proslove m
„Vládce spojené a sousední německě říše. J. v
císař Vilém, slavil před několika dny, pozdra-
vován jásotem svého národa, 25. výročí své po-
žehnané vlády. Tento den oslavován byl radostně
nejen v jeho užší vlasti, nýbrž ze všech dílů světa
došla nadšená blahopřání. Jeden projev vyniká
obzvláště: náš nejmilostivější císař a král označil
jako přání svého srdce, že může v tento pamětní
den spojeneckému a zpřátelenému panovníku za-
slati pozdrav svého vojska a loďstva a ráčil
přípojíti k tomu slavnostní přání německému cí-
saři a jeho říši. Tato slova, pronesená k naší udat-
né armádě, naplnila také nás povznešeným po-
citem. Vedle bratrství zbraní je to však také po-
litické přátelství, jež mezi oběma panov-
níky tevá právě tak dlouho, jako doba vlády ně-
meckého císaře a které, dík věrné svornosti vy-
List
Max
Egon
Fürstenberg
Vilém
Vídeň
24
title
Rusové v Zamberku.
Rus
25
article
Dvs vzpomínky Terery S vato ve.
Dvs vzpomínky Terery S vato ve.
Červnové nedělní jitro. Babiččin příjem-
ný, ale osláblý a jako vyšeptalý soprán ozýval
se již chvilenku v různých končinách domu
Nejdříve stařenka tichounce zanotovala n
síni „Minula noční hodina“, pak, ubírajíc se
po schodech nahoru do pokojíčka pro nedělní
šatstvo, spustila již hlasitěji svoji zamilova-
nou: „Vstaň, milý člověče, bliží se svítání.
Nevynechala ani jediné sloky a když se-
stupovala dolů se schodů, zpívala již celým
hlasem, jak „Jakub, sluha boží, s andělem zá-
pasil a tak těžký boj s ním měl, až jest ho
obrazil“. Tato sloka, ačkoli jsme jí náležitě
nechápali, velice se nám dětem zamlouvala.
zrovna jako ta poslední o „andělích se zlatý-
mi báněmi“. Zaslechli jsme tyto ranní písničky
ještě v polosnění, ale kdyby je babička ne-
zpívala, chybělo by nám něco po celý den.
Za chvíli vše utichlo. Babička jako dob
hospodyně odešla „na ranni“. Brzy po tom
vstaly jsme také my děti, oblékly jsme se, na-
snídaly a již ven „na zahradu“, jak jsme ří-
kaly louce okolo stavení našeho se rozklá-
dající.
Červnové slunéčko krásně svítilo, vzduc
byl modravý, čistý, všude plno vůně a pta-
čího zpěvu.
V přírodě i mysli nálada sváteční. Chvi
lenku jsme poslouchaly zpěv ptactva, chvi
lenku jsme se dívaly na ozářené obláčky, kte-
ré jako stříbrné lodičky šinuly se po modrém
nebi, a když nás to omrzelo, rozběhly jsm
se rovnou do zelené louky.
Dvs
Terer
Jakub
26
article
Budeme dělat věnec tamhle na kříž.
Budeme dělat věnec tamhle na kříž.
řekla jsme my děvčata.
Hraničilať zahrada naše na nevelký ko-
pec, po němiž vedla cesta ke kříži na vrchu
stojícímu. Začaly jsme horlivě trhat po louce
kvíti na věnec. Chlapci se od nás odtrhli
lezli po stráni vzhůru. Najednou se rozhodli.
že udělaji do kopce podkopy. Přinesli si
k účelu tomu kusy dřeva, a zatím, co my děv
čata, zabořena do měkké trávy, splétala jsme
luční kvítí do věnce a tíše jeme si povídala.
začali oni do sypkého boku stráně dělati hlu-
boké rýhy.
Netrvalo dlouho, když pojednou jeden
z hochů uděšen vykřikl: „Tady je lebkal“
A skutečně vyvalila se z vyschlé, kame-
nité hlíny lidská lebka.
Překvapeni pohlíželi jsme na podívný ná
lez a již jsme se chtěli rozběhnouti domů;
tom vídíme, že se již trousí lidé z kostela
mezi nimi i naše babička.
Počali jsme tedy na ní volat, kývat.. aby
se šla na něco podívatl
Babička namířila rovnou k nám. Vidín
ji jako dnes před sebou s tou milou, vlídno
tváří, v níž se zračila dobrota i bystrost. Bylo
u babičky oboje pohromadě: jasný rozum
dobré srdce.
„Babičko, tady je lebka!“ křičeli jsm
jeden přes druhého v očekávání, jak babička
se podiví. Ale ona zůstala docela klidnou
mírně pravila:
„Tady jich je více, milé dětí.“
„Jak to, jak to?.
„Musím vám to tedy povědět. Boli mne
však nohy, stála jsem v kostele a tak si k to-
mu sedneme. Babička usedla do trävy, my
naproti ní a už jsme ani nedýchali.
„Bylo to v roce třináctém,“ začala ba-
bička vypravovat, „když tu leželi Rusové. Já
byla tehda malou divěicí, ale dobře se ješte
dnes na všechno pamatuju — zlé ufkví člo-
věku dlouho v paměti. A dobře tehda nebylo.
Rus
27
article
To věčné ubytování vojska musilo unaviti ka-
ždého. U mých rodičů mívali jsme na bytu
obyčejně devět vojáků a desátou vojačku. To
bývala žena některého z nich, která na ně
prala, spravovala a jim také vařila. Jednou
jsme měli u nás na bytě i felčara; a támhle
naproti v hospodě „na kopečku“ byl špitál.
Panovala tenkráte mezí nimi zlá nemoc, zim-
nice. Mřeli šmahem. A nebylo také divu —
oni snědli všechno. Vařívali obyčejně venku
v kotli a tu dali dohromady všechno. Maso.
hrách, řepu, zelí a kde jakou houbu, třeba
prašivku také ji k tomu hodili. A sotva se to
v kotli několikrát překulilo, už se dali do jí-
dla. Byla na ně podívaná, když tuhé maso
mezi silnými, bílými zuby přemílali.
Jen se chechtali, když nešlo dobře o
kosti. „Popusť!“ křičívali rozpustíle. Jindy
zase domácím lidem ochotně nabízeli, když
něco lepšího ukuchtili. O jídlo se celkem
mnoho a rádi starali. Tu hned se domácích
vyptávali, jak to neb ono se připravuje a vaři
a tuze vděčně přijali, dalo-li se jim některé
jídlo ochutnat. Bylo dost těžko s nimi se smlu-
viti, oni se však snažili, aby pochopili
ochotně opakovali, „že se maso dusí s pe-
přem, octem, cibulou —“ Moje maminka,
vaše prababička, vždycky na ně vzpomínala,
jak hned ráno se ji vyptávali, „co budeme
kušať k snídani a co potom — a potom?“
Ta zlá nemoc se tak rozmáhala hlavně
k vůli tomu jejich divnému vaření.
A s tím hojením to bylo zrovna tak. Ten
náš felčár měl doma sud pálenky, oni říkali
vodka. Hned ráno dal natočit konev vodky
zanést do špitálu. Každý nemocný dosta
sklenku vodky, housku a misku kyselého zel
„Zelí je pro nemocné nejzdravější,“ říká-
val náž felčar.
28
article
„Divní to byli lidé, ti Rusové. Bylo to
s nimi někdy k pláčí, někdy k smíchu. Ale
většinou dobrácil A ochotni: to hned v do-
mácností vypomohli, vody navážili, dříví roz-
štípali, obilí složili, trávy nasekali a když bylo
volno i pro potěšení sousedům na drně nebo
na mlatě po rusku zatancovali a zazpívali.
dárek rádi poskytli, nebo vlastní rukou něco
vyrobili. My u nás dlouhá léta jsme měli po
Rusech na památku dřevěné lžíce, mísky
ozdobné měchačky. Také z koží a řemínk
všelicos dělat uměli.
A babička se rozpomenula, jak jeden
z kozáků, divoký od podoby, ale dobrý jako
dítě, její malé sestřičce podivné střevičky
z červeného safiánu a řemínků urobil, a jak
děvčátko potaji do nich obul a z nenadání
před matku na stůl postavil.
Jakou měl ten člověk radost, když viděl.
že se hospodyni zachoval — Masnica se jme
noval.
Jednou zase jeden kaprál krásného ma-
lého pejska nám daroval, když odjížděl. O
mu říkal „sabaka“ a toho zobáčka, jak jsme
mu my říkali, měli jsme mnoho let. Kaprál
ho nosíval v rukávě, anebo ho měl v pytlík
u sedla, a když odjížděli od nás, říkal, že by
mu překážel, když táhnou „do Parízu
Jak jsem již řekla, byli to dobráci. Ano
abych nezapomněla — vytrhla se babička
ze vzpomínek — musím vám povědět o těch
lebkách.
Tak když některý z nich umřel, ustrojil
ho do celého munduru, dali mu do ruky hůl
jako na cestu a ještě mu přidali láhev vodky
a housku. Kteří z vojáků uměli psát, napsalí
svým přátelům, kteří je na věčnost předešli.
psaní, a dali je také nebožtíkovi do truhly
kteří neuměli, ti jen svoje pozdravení vzká-
zali. „Až dojdeš, pozdravuj toho a toho!“ na-
řizovali nebožtíkovi dříve než ho do rakv
Rus
Ruse
Masnica
29
article
uzavřeli a ještě do hrobu křičívali, co tam
má komu povědět. Lidé nad nimi až plaká-
vali, nebo koho by to nedojalo! My děti cho-
dily jsme na funusy a každý, kdo šel, dostal
housku a napit vodky. A vzít to od nich mu-
sel, jinak by se byli hiněvali.
A tak jsme je vyprovázeli tenkráte až
sem — nebo sem do toho kopce je pochová-
vali. Tenhle kříž postavili pozdějí sousedé na
jejich památku. Lebka, kterou jste vyhrabali,
je z některého Rusa. Kde kdo tu ubohou hla-
vu asi oplakal. Pánbůh jim odpusť a dej všem
lehké odpočinutí!“ skončila babička svoje
vypravování a v zapadlém oku zaleskla se jí
slza. „A vy,“ obrátila se k hochům, „ať ta
již nehrabete — přejte těm kostem svatého
pokoje.“
Rus
30
article
A přece bylo souzeno ještě jednou jimi
pohnouti. To bylo tehda, když nejstarší z vnu-
ků babiččiných, po dlouhé řadě let, letní
obydlí sobě zde zakládal.
Při upravování zahrady, která nyní všech-
na ta místa zaujímá, musilo se odkrýti těch
několik ruských hrobů.
Kostry v nich byly ještě většinou zacho-
valé. Jedna byla ještě úplná. Ležela před ná-
mi v celé své dělce, nebožtík byl patrně muž
postavy mohutné. Když dělníci kosti z hrobu
vybírali, přišlo se na něco, co nás všechny
tklivě dojalo. Mezi žebry hrudníku nalezen
byl malý kovový křížek. Když jsme ho blíže
prohlíželi, objevili jsme, že jsou ramínka kříž-
ku ovinutá vlasy. Byly to dlouhé, ženské vla-
sy zcela zachovalé. Za jakých okolností byly
asi nebožtikovi darovány? Patřívaly milence,
ženě, matce? Kdož to ví? Jisto však jest, že
zemřelý nepřestal milovati tu hlavu, která mu
je darovala, nose je věrně na srdci až do
smrti .
Kosti pochovány jsou na hřbitově a křížek
uschován jako vzácná památka.