ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 fa160a10-8fd4-11dd-b813-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 198, org 24, place 89, work 8
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
23. června 1913. číslo 170.
4 article
snažením dokázal, že věrným byl synem vlasti a českého národa. Věnovalť své veškeré zdatné síly milé své rodině a národu, a seznav, že v samosprá- vě spočívá naše největší volnost a svoboda, pečo- val o ni ve sborech, do nichž byl povolán, co nejsvědomitějí, aby byla samospráva naše utvářena tak, aby se občanstvu dostalo všeho toho, čeho ne- vyhnutelně potřebuje k volnému svému rozvoji pokud možná k šťastnému a pokojnému žití. Co pro národ náš učinil, zabezpečilo jemu jméno čestné a nehynoucí. Pan starosta děkuje srdečně výboru, okresní- mu zastupitelstvu a jeho starostovi, p. dru. Bernar- du Guldenerovi, za opatření a odhalení pamětní desky oslavence a prohlašuje milerád, opíraje se o jednomyslné usnesení obecního zastupitelstva, že si veškeré občanstvo desky té bude vážiti a jí samo bude stříci a opatrovati Vzácnému rodákovi škvrňanskému, dru. Jak. Škardova, provolává „Sláva“. („,Sláva! Sláva!“) Pan dr. Vladimír Škarda vyslovil jménem ro- diny oslavencovy uctivé, srdečné a upřímné díky okresnímu zastupitelstvu, jeho starostovi p. dru. Guldenerovi, obecnímu výboru škvrňanskému a starostoví p. Honzíkovi, i všem občanům a spolkům škvrňanským a všem, kdož přišli, aby uctili památ- ku jeho otce; dále okresnímu výboru za zřízení pamětní desky, ochotě obce za převzetí její ochra- ny a majitelům rodné usedlosti oslavencovy, jež ode dávna nazývána „u Kmochů“, za trvalé její po- nechání na domě.
Škardův doktor Škarda Guldener Honzík Kmoch obecní zastupitelstvo
5 article
Zmíniv se, jak otec dra. Jakuba Škardy zasvě- coval tohoto v poměry lidu a potřeby českých obcí a jak druhý jeho syn Josef, jsa po 40 let čin- ný ve službách okresu, věnoval se cele jeho ho- spodářství, vzpomenul, kterak dru. Jakubu Škar- dovi pomáhal — hlavně v letech sedmdesátých — v okrese a na sněmu zemském v otázkách samo- správy zesnulý ředitel okresní kanceláře, poslane František Schwarz. Všem mužům těm, v čele s oslavencem, zacho- vejme zaslouženou památku. Řečník končí přáním. abychom se dočkali toho, že práce jejich bude korunována úspěchem v oboru politickém, národ- ním a samosprávném, v němž spočívati bude lepší budoucnost našeho národa a vlasti a abychom se této lepší budoucnosti dožili, provolává „na zdar („Na zdar!“ Potlesk.) Slavnost odhalení pamětní desky tím ukon- čena. Blahopřejné projevy zaslali k ní zejména: posl J. G. Maštálka, dr. Boh. Franta z Vídně starosta města Plzně dr. Václav Peták z Karlo- vých Varů, inž. Ant. Müller z Lausana, děkan P. Čížek, Svaz českých měst, okresní výbory v Hlinsku, Jindřichově Hradci, Klatovech, Mladé Bo- leslavi. Nymburce, Libochovicích, Přsku. Táboře Turnově. Žamberku, Voticích. Chrudimi a t. d. Pamětní deska, práce to p. Meixnera z Prahy. kterou zhotovily z bronzu komárovské železárny. opatřena je poprsím oslavence s nápisem: „Zde se narodil dne 4. března 1828 JUDr. Jakub Škarda, vřelý zastance svésprávy českého lidu.“ Umístěna je nad dvěma průčelními okny přízemního rodného jeho domu, jehož průčelí, tvořící se zmíněnou již velkou školní budovou jihovýchodní roh škvrňan- ského náměstí, doplňuje v ladný renaisanční celek
Škarda Josef Škar Schwarz Maštálek doktor Boh Franta Peták Ing Müller Lausan P Čížek Meixner JUDr Vídeň Plzeň Karlavýchod Vary Hlinsko Jindřichov Hradec Klatovy Mladá Bo Nymburk Libochovice Přsko Turnov Žamberk Votice Chrudim Praha ský náměstí svaz český město
6 article Pamětní deska Fr. Pravdovi (Od zvlášt. zpravodaje „Nár. Listů“
Pamětní deska Fr. Pravdovi (Od zvlášt. zpravodaje „Nár. Listů“ Z Hrádku u Sušíce, 22. června. Dojemné slavnosti byla dnes jevištěm obec Hrádek, rozložená na východním úpatí velebného Svatoboru, vypínajícího se u Sušice nad levým bře- hem otavským. V obei této od r. 1848 do své smrti r. 1904 žil P. Vojtěch Hlinka a v tichém tomto svém tusculu, které zřídka kdy opouštěl, napsal dnes již nespočetnou řadu svých povídek, novel a jiných prací literárních, které v letech padesá- tých až sedmdesátých vykonaly velikou, nedoceni- telnou práci v obrození našeho národa. Vojtěch Hlinka narodil se dne 17. dubna 1817 v Nekrasíně u Jindřichova Hradce jako syn staré zámožné rodiny selské, a byy r. 1842 vysvěcenv Praze na kněze, věnoval se účinně školství a udr- žoval čilé styky s Jablonským. Roku 1848 stal se vychovatelem u hraběcí rodiny Šturmieldovyv Hrádku u Sušice, kdé žil pak až do svého úmrtí. Zůstal tam, zahrnován láskou všeho lidu, když hraběcí rodina od českých sympatií se odvrátile a také, když majitel panství se změnil a věnoval se cele své činnosti spisovatelské. Prvou svou práci: „Dvě svatby najednou“ uve- řejnil již r. 1847 ve Štulcově „Blahověstu“ a jméno kněze Františka Pravdy, děj její vypravujícího. převzal pak za své jméno spisovatelské pro celý svůj život a stal se jím populárním v celém národě Ze svého hrádeckého zátiší docházíval Frant.
Pravda P Hlinka Hlinka Jablonski František Francie Svatobor Sušice Nekrasín Jindřichov Hradec Praha Štulcův
7 article
Pravda do Sušice, kde dlíval nejraději v Měšťan- ské besedě, ze které po jeho smrti vyšla myšlenka. aby se slavnému pošumavskému povídkáři na dom- ku, ve kterém v Hrádku strávil přes půl století. zasadila pamětní deska. Myšlenka tato uvedena nyní ve skutek a dnes byla pamětní deska Františku Pravdovi péčí Měšťanské besedy sušické slavnost- ním způsobem odhalena. Slavnostní průvod vyšel od besedních místnosti v Sušici po 1. hodině odpolední do Hrádku, jehož se zúčastnili pp.: starosta města Mag. Ph. Josei Seidl s měst. radními Seitzem a Angeli- sem, za okresní zastupitelstvo notář M. Mi ku- láš, zpěvácký spolek „Václav“, delegáti Sokola, místního odboru Nár. jednoty pošumavské, předsed- nictvo Měšťanské besedy s předsedou p. proí. Krbem a četní její členové, zástupci Řemeslnické bosedy a sboru hasičského, a četní ctitelé oslaven- covi Po cestě téměř hodinné, za které nízkými mra- ky zatěžkaná obloha hrozila stále deštěm, přibyl průvod po klatovské silnici do Hrádku před dům, ve kterém P. František Pravda žil a zemřel. U řeč- nické tribuny, před ním postavené, shromážděni již byli majitel panství hradeckého bar. Henne- berg-Spiegelen s chotí, roz. hr. Harracho- vou, úřadnictvo statku s nadlesním p. Duškem a správcem p. Brdlíkem, členové obecního zastupitelstva hrádeckého se starostou p. Ma kr- likem v čele, starostové a členové obecních za- stupitelstvev a spolků okolních obcí, zámecký obecní sbor hasičský v Hrádku a četní ctitelé oslavencovi, místní i z obcí vůkolních.
Pravda Mag Josei Seidl Seitz Angeli Václav Sokol Krb Dušek Brdlík Sušice Henne zpěvácký spolek obecní zastupitelstvo
8 article
Slavnost zahájil sušický zpěvácký spolek „Sv Václav“ zapěním Pauknerova „Českého chorálu načež starosta Měšťanské besedy sušické, p. prof Krb, uvítal srdečně všechny přítomné, zejména starostu města Sušice, p. Mag. Ph. Seidla, zá- stupce Spolku českých spisovatelů a beletristů Praze p. prof. Sekanin u. Slavnostní řečník p. prof. Sekanina zdů- raznil nejprve pletu a zájem českého lidu o uctí- vání památky našich buditelů, pracovníků a vycho- vatelů národních, jakým byl i František Pravda vřelými slovy ocenil opravdovou a vroucí jeho lásku k českému venkovu a k jeho represeniantům. zejména ke stavu selskému, jejž rád stavěl v jas- né a osvěžující protivy k životu velkoměstskému a továrenskému. Zmíniv se o jeho životě, rodišti a rodičích, studiích a vychovatelské jeho vzorné činnosti Hrádku, kde v klidném útulku dne 8. prosince 1904 v požehnaném věku 87 let také zemřel, vytk jeho skromnou povahu. František Pravda zemřel v hrádeckém ústraní sice chudý, ale za to tím mi- lovanější českým lidem, který ctihodného kmeta po celý jeho život přímo zbožňoval. Oceniv význam působnosti oslavencovy pr dobu, pro kterou psal a působil, vzpomněl i jebo pohřbu r. 1904, který byl nejlepším dákazem, jaké úctě těšil se v nejširším okolí. Když po slovech těchto rouška s pamětní de sky spadla, provolána památce Františka Pravdy „sláva“ Starosta Měšťanské besedy sušícké p. pro Krb uvedl, že ke zřízení pamětní desky oslaven- covy dán byl před 5 lety podnět v tomto spolku a že uskutečnilo se za podpory obecního i okra- ního zastupitelstva sušického, obce pražské a hr- decké, Městské spořitelny v Sušici. Občanské a-- ložny v Hrádku, bar. Henneberga, odboru Národn- jednoty pošumavské v Hrádku, študujících městsk
Václav Pauknerův Krb Mag Seidl profesor Sekanina Pravda František Henneberg Národn Sušice Praha spolek český spisovatel
9 article
rešlky v Sušicí i ochotou mistra prof. Suchardy a vzdal všem vřelé díky. Zámecký kaplan hrádecký jubil. kněz P. M í k sdělil s přítomnými zajímavé vzpomínky na svého předchůdce v rodině bar. Henneberga a srdečnými slovy poděkoval všem, kdož přispěli k dnešní oslavě památky Františka Pravdy: Měšťanské besedě suši- cké a jejímu jednateli učiteli p. Kubištovi, pp. dru Grohovi, prol Sekaninovi, řídícímu učiteli hráde- ckému Bílkovi, učiteli Kroupovi, staviteli Holečko- vi, učitelce sl. Hofmannové a p. Hofmannovi, říd učiteli Plánskému z Čermé, dále obyvatelstvu hrá- deckému za výzdobu domů prapory i všem účast- níkům slavnosti Kaplan P. Brdlik z Netolie tlumočil všem přítomným vřelé díky jménem příbuzenstva oslaven- cova, načež spisovatelka sl. B. Melanová oce- nila vzácnou Pravdovu skromnost a lidumilnost. Když zpěvácký spolek „Sv. Václav“ přednesl Foerstrovy „České písně“, zakončena byla slavnos? společným zapěním hymny „Kde domov můj? Odpolední zahradní slavnost byla pro nepříz nivé, nejisté počasí odložena na přiští neděli Pamětní deska na domě, ve kterém Františel Pravda v Hrádku zemřel, sestává z růžového pod- kladu mramorového s reliefním bronzovým jeho poprsím, projektovaným prof. Suchardou a nápisem 1817, + 1904. Zde žil a zemřel český lidový spisovatel FRANTIŠEK PRAVDA (Vojtěch Hlinka). Zasazeno 22. června 1913.
profesor Suchard Henneberg František Kubišta Groh Sekanina Kroupa Holečko Hofmann P Brdlik Netolie B Melanová Pravdův Václav Foerstrův Sucharda Pravda Hlinka Sušice Frantijít Český píseň
10 title
Politický přehled.
11 article Země české.
Země české. Jazykové nároky Němců na obec pražskou. Německý spolek majitelů domů pro Pra- hu a předměstí učinil 20. března t. r. městská radě pražské podání proti dodatečnému před- pisu činžovního groše. Městská rada pražská zamítla toto podání řečeného spolku českým vyřízením, v němž prohlásila, že spolek maji- telů domů není oprávněn činiti námitky proti činžovnímu groši, předepsanému jednotlivým vlastníkům domů. Proti tomuto rozhodnutí městské rady podal německý spolek majitelů domů v Praze rekurs, zároveň však totéž po- dání učinili 24 majitelé domů, jimž byla do- datečná dávka z nájemného předepsána. Vši- chni, ale každý zvlášť, dostali pak rozhodnutí městské rady, vyřizující jich námitky proti do- datečnému činžovnímu groši a zároveň jim sdělující, že městská rada nemohla stížnost jejich předložiti sboru obecních starších, po- něvadž jeho jednací řeč je česká. Německý spolek majitelů domů odevzdal tento případ oběma denníkům pražským oznámil v nich, že proti tomuto rozhodnut městské rady podá dozorčí stížnost místodrži- telstvu a zemskému výboru. Tomuto případu věnovala včera „Bohe- mia“ rozsáhlý článek. Chvalitebně v něm uznala, kterak ze samého principu samosprá- vy plyne, že obec jest oprávněna samas určití svůj jazyk jednací. Po zajímavé exkursi do historie pokusů o řešení jazykové otázky v naší zemi od doby před fundamentálkam až do jazykové osnovy v dorozumívací akci letos zmařené volá „Bohemia“, že rovnopráv- nost obou jazyků zemských v Praze byla zá- kladním kamenem německých požadavků, že i nejnovější osnova jazyková stanovila, že německá podání mají v Praze býti podavate- lům vyhotovena jazykem jich podání, kteréžto vyhotovení (svého českého vyřízení) si mohl obec pražská opatřiti u zemského výboru.
Praha rekurs Praha městský rada Bohemia
12 article
„Boh.“ tedy upozorňuje, že i dle tékc osnovy obec pražská by byla povinna ně- mecké podání přijímati, že byla oprávněna vyříditi je česky, ale podavatelům že se tu- silo dostati německého vyhotovení o vyřízen jich podání. Vzpomenuvši pak, kterak vzpla- nul německý hněv z osnovy té, vykládá „Bo- hemia“, jaký je nynější stav jazykového prá- va v oboru řízení samosprávného, a tu prav výslovně, že dle souhlasné praxe zemskéh výboru, ministerstva vnitra, správního soudu a říšského soudu není přípustno, jazykové právo obcí vykládati v ten smysl, že by obe směla jinojazyčná podání zamítati. Se zřetelem na zmíněná německá podán německého spolku majitelů domů v Praze jednotlivých německých majitelů domů tvrd pak „Bohemia“, že se Němcům nestalo jazy kově po právu, že tedy klidně vyčkají výsle- ku odvolacího řízení, jež zahájilí. Ale zárover „Bohemia“ podezřivá již nyní místodržitelství že německá podání, o něž se v tomto případě jedná, přeloží do češtiny a pak předloží obe pražské k vyřízení, a současně „Bohemiá“ po- dezřívá vládu, že před nedotknutelnou měst- skou radou pražskou ustoupí, a že celou věc. pro kterou se teď Němci zlobí, nechá běžet „Bohemia“ proto již nyní protestuje proti této vládní moudrosti a hlásá, že vláda tentokráte musí obec pražskou náležitě skřípnout.
Němec Praha ministerstvo vnitro Bohemia
13 article
Lze doufati, že odvolací úřady, jež řeče- nou jazykovou stížnost pražských Němců do- stanou k dalšímu úřadnímu řízení, nebudou tak z horka nakvašeny jako spolek německých majitelů domů, jako někteří němečtí domácí páni pražští, a jako jejich „Bohemia“. Nebot není pochyby, že obec pražská se zachovala zcela správně: formálně i věcně. Obec pražská přijala německé podání německého spolku ma- jitelů domů pro Prahu a okolí a formálně je vyřídila; ovšem je zamítla, a to zcela právem neboť berní stížnost může vésti jen poplatník jímž spolek německých majitelů jako spole Takové stížnosti spolků majitelů domů jsou zamítány všude, a rekursy jich jsou zem ským výborem zamítány vesměs, a to pro ne dostatek kompetence ke stížnosti. Z této pří činy byly zamítnuty nesčetné již stížnosti če- ských spolků majitelů domů. Stejně korektně se obec pražská zacho- vala vůči stížnosti německých poplatníků sa- mých: městská rada pražská jejich německé podání přijala a vyřídila je meritorně; ovšem stížnost tu zamítla, jako stejně zamítá stejne stížnosti českých majitelů domů. Ovšem vyří- zení se stěžovatelům dostalo jazykem českým Co tedy v tomto případě Němci chtějí? Co v „Bohemii“ dle praxe zemského výboru nejvyšších instancí státních uznali jako platný právní stav, totiž povinnost obce, při jímati jinojazyčná podání, t. j. podání, sepsaná jazykem zemským, který není jednacím jazy. kem obce, tomu obec pražská vyhověla. že by se právní stav ten týkal i vyřízování jino- není.
Němec Praha Bohemia
14 article
jazyčných podání, toho netvrdí ani jazykovi právníci „Bohemie“. Obec pražská vyhověl tomu, co oni žádají, zachovala se tedy i dle jejich stanoviska správně. Zbývá jen otázka předložení německých podání, o něž jde, sboru obecních starších Ale tato otázka není v tomto případě aktuál- ní, poněvadž k meritornímu vyřízení věci, kterou se v tomto případě jedná, jest kom- petentní městská rada, která také ji meritorně vyřídila. Ostatně toho se německá stížnos netýká. Proto může městská rada pražská klidně vyčkati dalšího osudu dozorčí stížnosti ně- meckých domácích pánů pražských. Jiná otázka je, co včerejšímu článku „Bo- hemie“ řeknou německé městské rady, přede- vším liberecká, neboť ony zamítají česká po- dání tak, že jich vůbec nepřijímají, a vláda jich nestíhá. Německé městské rady vůbec pak byly včera „Bohemií“ poučeny, že obec dle dosa- vadního právního stavu jazykového je povinna přijati jinojazyčná podání. Tím „Bohemia“ ne- jen odsoudila německé městské rady, nýbrž zároveň podrazila nohy těm německým poli tikům, kteří v poslední dorozumívací akci — ovšem marně — se vzpírali, povinnost tu pr úřady vůbec přiznati.
Bohemia
15 article
Bude se krise v království Českém řešiti mímořádně? „Národní Politika“ reprodukovala včera obsa známě stati „Bohemie“, s níž „Národní Listy““ se- známily českou veřejnost v sobotu večer. Mluví pak o pověstech, „Bohemif“ uvedených v oběh v ten smysl, že se chystají mimořádná ústavní opa- tření, jimiž má býti odstrančna linanční krise zem- ská, praví „Národní Politika“ „Podotýkajíce mimochodem, že touto infor- mací neproznadila „Bohemie“ nic nového a že skutečně běží o projekt. o němž na povolaných mistech dávno už se mluvilo dodáváme pouze tolik, že snad ji v době čtrnácti dnů zvědavost po litické veřejnosti bude — ukojena Ano, mluví se vážně o tom, že proje kt zmíněný blíží se ke stadiu usku tečnění, ale otázkou je, bude-li jim splněno to, co vytkla sobě za cíl německá obstrukce a vtělí-li se potom ve skutek přemrštěné poli- tické požadavky německé, vrcholící ve vytouže- ném správním roztržení Českého království? Ne- boť jisto je, že ohlašované mimořádne opatření, jehož ústavní podklad pro- zatím ani nechceme rozebirati — dojde-li k ně- mu vůbec — omezí se pouze na sanae rozháraných zemských finaneí... Obezřelost je povinností všeho vážného tisku „Národní Politika“ dojista patří mezi listy, jež svědomitě dbají nutné obezřelosti. Co praví v ci- tovaném úryvku, je dozajista sensace, jíž by „Nár Politika“ do veřejnosti nedala, kdyby ji k tomu neopravňovaly její informace, dojista hodné vš důvěry.
Bohemia
16 title
Z Moravy.
Morava
17 article Dne 21. června. (K volbám v městské kurii.)
Dne 21. června. (K volbám v městské kurii.) Letošní volby zemské na Moravě mají velikou napínavost i v městech, neboť tam má svůj mandát vůdce „pokrokové“ Moravy dr. Adolf Stránský. a tam kandiduje také drem. Stránským nejnenávi- děnější politik moravský dr. Hynek Bulín. Snad i se šrámkem by se dr. Stránský smířil, vždyť před šesti lety z milosti adjutanta Šrámkova P. Holby vzal mandát, ale dr. Bulín musí býti potřen, nebot on je dynastii Stránských velmi nebezpečný. Města moravská volí 20 poslanců českých z nich bylo dosud 15 lidovopokrokových, 4 národ- ní, 1 divoký (dr. Parma). Při volbách v roce 190 bylo odevzdáno 7806 hlasů lidových, 5752 národ- ních, 3641 pokrokových. 1141 sociálně-demokrati- ckých, 256 národně-sociálních a 2396 pro kandidá- ty společné. Při doplňovací volbě za Albrechta kdy zvolen byl Janda, bylo již proti 933 Jandovým 477 klerikálníchl Letos staví strana dra. Stránského kandidáty v 17 okresích, podporuje živnostenskou kandidatu- ru Mlčochovu, samostatnou Englišovu a nestav protikandidáta dru. Žáčkovi. Kandiduje dosavádní poslance: Pluhaře, Votrubu, Přikryla, Fajfrlíka Chluma, Stránského. Budínského. Seiferta, Mo- hapla. Jandu, Fischera a nové muže: prof. Vášu v Brně II., dra. Kubalu v Kroměříži, dra. Kirch- mana v Boskovicích, dra. Kouteckého v kyjevské skupině, presid. Pastýříka v holešovské skupině nadučitele Havlika ve znojemské skupině. Ze strany národní kandiduje: dr. Žáček a dr Pražák (teneo v kyjevské skupině). Moravská strana lidová postavila dosud kan- didáty: proti dru. Chlumovi dra. Bulína, proti dru Mohaplovi v Přerově dra. O. Houbu, revidenta Štefana proti Votrubovi, podporuje samostatnou kandidaturu prof. Ursinyho proti dru. Stránskému dále kandidaturu ministra dra. Žáčka jenž je vlast- ně společným kandidátem všech stran. Některá rozhodnutí ještě strana lidová učiní.
doktor Stránský Bulín Šrámkův P Holba Albrecht Janda Jandův Mlčochův Englišův Pluhař Votruba Přikryl Fajfrlík Chlum Budínský Seifert Fischer profesor Váša Kubal Kirch Koutecký Pastýřík Havlik Žáček Mohapl O Houba Štefan Ursiny Morava Parma Brno II Kroměříž Boskovice Přerov doktor Pražák
18 article
Národní sociálové mají dosud čtyři kandidáty říš. posl. Konečného na Starém Brně, red. Jahodu na Telečsku, tajemníka Pelikána proti dru. Strán- skému, tajemníka Drobného v Přerově. Samostatně kandidují: prof. Engliš na Příbor- sku podporovaný stranou dra. Stránského, prol Ursiny býv. poslanec Novák proti Havlíkovi na Znojemsku, prof. Veps na Starém Brně. Živnostenská strana politická staví kandidáty Mlčocha, kterého strana dra. Stránského podporu- je, a Paučka, kterému na Příborsku podporu od- pírá. Katolická strana národní a křesťansko-sociál ní také vystupují letos poprve silně v městech Stavějí kandidáty: lék. Veselského (v Kroměříži) hostinského Koska (v Prostějově), krejčího Sedlá- čka (v Příboře), učitele Bartoše (ve Val. Klobou- cích), prof. Zahradníčka (v Třebíči — proti dru Bulinovi, který je dle dra. Stránského klerikáll) faráře Holbu (v Boskovicích), vládního radu Maš- ka (v Uher. Hradišti), továrníka Zbořila (v Holešo- vě). dra. Baara (ve Výškově), dra. Dezorta (v Olo- mouci). Další kandidáty prý ještě ohlásí. Strana ta podporuje kandidatury: Vepsovu, Žáčkovu, Ursi- nyho, Pražákovu a Novákovu. Nepostavila tedy dosud kandidáty proti dru. Pluhařovi, proti Votru- bovi, proti dru. Fajírlíkovi, proti dru. Budínskému proti dru. Mohaplovi. Dle teorie novin dra. Strán- ského jsou tito pánové nejméně aklerikálové, když je klerikálové pardonují, kdežto proti dru. Bulínovi postavili vlastního klerikálního kandidáta. Dle tohoto přehledu je dosud 42 kandidátů n 20 mandátů. Na Valaš. Meziříčsku bude voličstvo proti Mlčechovi drem. Stránským vnucenému kan- didátu voliti dosavadního poslance Šerého, jenž však sám jako kandidát nevystupuje.
Konečný Jahoda Pelikán profesor Engliš Stránský Ursiny Novák Havlík Veps Mlčoch Pauček Veselský Kosek Bartoš Zahradníček Bulin Stránský klerikáll Holba Zbořil Baar Dezort Žáčkův Pražákův Novákův Pluhař Votr Budínský Mohapl Šerý Brno Telečsko Přerov Příbor Znojemsko Kroměříž Prostějov Val Třebíč Boskovice Uhry Holešo Výškov Ola Maško
19 article Umělecko-průmyslové museum Obchodní a živnost. komory v Praze.
Umělecko-průmyslové museum Obchodní a živnost. komory v Praze. Z výroční zprávy kuratoriem za správní rol 1912 vydané, sluší uvésti následujícír Na den 2. listopadu 1912 připadlo sedmdesáté výročí narozenin p. cís. rady Josefa rytíře Wo- hanky, o ústav velice zasloužilého. K oslavě toho dne podána byla mu podobizna jeho, nakreslen prof. Maxem Švabinským, kterou zároveň pře- kreslil na kámen a litografické otisky ze závodu A. L. Koppeho rozeslány všem příznivcům a přá- telům musea. Sbírky rozmnoženy z běžných příjmů poměrně nepatrně a to téměř jen předměty z domácího hlavně pražského majetku. V tísnivých finaněních poměrech vítanou po mocí byl museu fond Bohumila Bondyho, z jehol výtěžku zakoupena vzácná česká sklenice, rytá r. 1704, dále v dražbě sbírky hraběte Fr. Em. Lam- berka (ve Štýru) 90 příborů jídelních, nožů, nůžel a pod., které tvoří samy o sobě dosti ucelenou sbírku, dále 41 moderních prací ve skle od firen Lötzlova vdova v Klášterském mlýně a Meyrův synovec ve Vimperku. Také z fondu taxovního za dvorní tituly kou- peny četné domácí moderní umělecko-průmyslové předměty, hlavně ze skla a keramiky. — Z darů sluší zvláště uvésti dar p. Richarda Morawtze, to- várníka v Úpici, 130 čínských akvarelů květin, mo- týlů a hmyzu, 14 listů, znázorňujících postup př tisku čtrnáctibarevného japonského dřevorytu a 2 indických potištěných batikovaných látek; dále paní Julie Frieblové, roz. Quastové, která věno- vala museu již druhou serii prací svého otce, ma- líře porcelánu Jana Z. Quasta: také školní rada p. A. Friebel daroval své rukopisné dílo „O stili- saci forem rostlinných“ Celkem vzrostly sbírky za rok 1912 o 326 čísel z čehož připadá na dary 56 čísel a na koupě 270 čísel. Inventář sbírek musejních obsahuje koncem r. 1912 12.784 předměty. Počet návštěvníků čini 19.226 osob.
profesor Švabinský A L Koppe Bondy em Meyrův Morawtz Frieblová Quastová Friebel Praha Francie Vimperk Úpice rada Josef rytíř wohanka muzeum fond
20 article
Také r. 1912 bylo museum četně navštíven různými vynikajícími osobami i kruhy odbornými Neobyčejně četné a časté byly hromadné návště- vy, jež většinou doprovozeny byly úřadnictvem mu- sejním, které poskytlo jim příslušné výklady. Cel kem bylo 91 hromadných návštěv odborných jiných škol, spolků, sdružení, výprav a pod. Knihovna značně vzrostla, zvláště výhodnou koupí v dražbě knihovny Lannovy. Použitím zbyt- ku fondu, sebraného na koupě v dražbách Lanno- vých zakoupeno 192 děl ve 256 svazcích, za cel- kový obnos 3245.96 K. Mimo to vydáno na koupě pro knihovnu 647 kor. 64 h, tak vzrostla knihovna dary a koupěm za r. 1912 o 360 knih v 770 svazcích, čítajíc nyn 6880 děl ve 12.653 svazcích. Čítárnu navštívilo 12.123 osob (roku předešlé- ho 12.343 osoby), které použily 37.375 knih a 19.63 předloh. Vyloženo bylo 125 časopisů a periodi- ekých děl. V cyklu veřejných, bezplatně přístupných před- nášek, v lednu a v únoru přednášeli: Dr. August Schestag, kustos při c. k. Rak. museu pro uměnt a průmysl ve Vídni. Dvorní rada dr. Jindřich Sv- boda, profesor na c. k. universitě ve Vídni. Alfon Mucha, akad. maliř v Praze. Ferd. Matras, redak tor měsíčníku „Deutsche Arbeit“ v Praze. Prof.
Lannův Schestag doktor Jindřich svazek Alfon Mucha Matras Vídeň Praha Lanna Deutsche Arbeit
21 article
L.. Němec, ředitel odborné školy pro zlatníky atd v Praze. Renata Tyršová, inspektorka odborných škol dívčích. U příležitosti výstavy studií květin Joseí Manesa uspořádalo museum dne 8. dubna před- nášku o Josefu Manesovi a jeho studiích květin- kterou proslovil kustos musea dr. F. X. Jiřík. Mimo to v cyklu přednášek, pořádaných Obchodní a živ. nostenskou komorou v Praze přednášel p. JUD Zdenko Fafl, koncipista Obchodní komory, „o Argentině“ (česky i německy). Dne 29. dubna před- nášel p. Eduard ryt. Daubek „O indické architek. tuře“ (německy). Celkový počet návštěvníků všeci přednášek činil r. 1912 3724 osoby. V roce předešlém konaná přednáška kustoda dra. F. X. Jiříka „O látkách potisknutých“ vydán byla o sobě s četnými reprodukcemi. Jako každo- ročně věnovala Obchodní a živnostenská komora také na rok 1912 k účelům vypsání cen příspěvek 1000 K, z prostředků těch a z peněz přidělených z fondu taxovního za dvorní tituly vypsána byla soutěž na provedení umělecko-průmyslového před- mětu, který by byl vhodným a vkusným dárkem k vánocům nebo k novému roku.
Němec Tyršová Manes doktor Jiřík Zdenko Fafl Eduard Daubek Praha Argentina Joseum Manes Vánoce
22 article
Přiřčeno bylo celkem všech ustanovených 1 cen, jichž rozdělení bylo své doby všemi denním listy uveřejněno. V roce 1912 uspořádalo museum bezpla tně výstavu předmětů zakoupených v dražbách sbirky Lannovy od 6. února 1910 do 8. září 1912; výstavu akvarelových reprodukcí majolik a fayencí ze sbír- ky Lannovy, které museu věnoval p. JUDr. Vojtěch svob. pán Lanna a které provedí prof. A. Hell- méssen; výstavu květinových studií, jejíž jednu část tvořily čínské akvarely květin, které věnoval museu továrník p. Richard -Morawetz a druhou část posud nevystavená sbírka asi 150 květinových studií Jos. Manesa; výstavu moravsko-slovenských výšivek z majetku sl. Madlenky Wanklové; výstavu prací konkurenčních. Roku 1912 obnovena byl opětně výstava vánoční v prosinci 1912. Celkový počet návštěvníků všech výstav činil 26.427 osob Bohužel, ani r. 1912 nebylo kuratorium ušetře no ztráty. Dne 7. prosince zemřel jeden z nejstar ších jeho členů, p. Eduard rytíř Daubek, jenž jake zástupce České spořitelny zasedal v kuratoriu o r. 1885, tudíž od doby založení musea, byl vždy vřelým podpůrcem snah našich a rozmnožil sbírky musejní četnými cennými dary. Finanční poměry musejní nebyly ani r. 191 utěšené. Pravidelná subvence zemská, ročních 20.000 K, ani tohoto roku nebyla vyplacena, nebot poměry na sněmu království Českého se nezměnily Česká spořitelna znovu osvědčila museu svou vel- kodušnou přízeň věnováním samostatného daru 7000 K, kdežto roku předešlého připadnul museu úděl pouze 5500 K.
Lannův JUDr Vojtěch svobodník Lanna profesor A Hell Richard Morawetz Madlenka Wankl Eduard Daubek Jos Český spořitelna
23 article
Jako důkazu porozumění a přízně široký h vrstev národa vysoce si vážíme peněžitých příspěv- ků obecních a okresních zastupitelstev, záložen jiných ústavů, jichž se nám četně dostalo a za něj vzdává kuratorium vřelý dik Již od r. 1911 jednala obchodní a živnostenská komora s obcí pražskou o koupi stavebních parcei č. 5. a 6. v XI. asanačním oby. pražském polože- ných mezi budovou musejní a Josefskou třídou. Parcely tyto jsou jediné, které poskytují museu možnost rozšíření, neboť z ostatních stran obklo- peno jest nezastavitelným starým židovským hřbi- tovem. Ač obec pražská cenu stavenišť těchto se zřetelem k museu ochotně na nejmenší míru sní- žila a trpělivě nekonečné odklady snášela, nebylo komoře pro nedostatek prostředků možno koupi uzavřiti. Teprve když koncem r. 1912 obětavý příz- nivec musea p. cís. rada Robert šl. Fuchs k účelu tomu odevzdal jako dar 200.000 K, rozřešena otázka ihned a r. 1913 uzavřena bude koupě po- zemků. Museum také v uplynulém roce přese všechny značné nesnáze finanční ve vývoji svém značně pokročilo a sbírky, zvláště pak knihovnu rozmno- žilo, dík vlídné podpoře a ochotě rozhodujících či- nitelů a zvláště dík štědrým příznivcům. Kurato- rium prosí, aby všichni přijali jeho nejsrdečnější dík.
Robert Fuchs
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Praha hlavním městem „Deutsch- böhmen“. Zdejší německý pondělníček je celý u vytržení nad skvělým výsledkem pražského „Blumentagu“ ve prospěch germanisačníel a antisemitských spolků. Žádné jiné město v „Deutschböhmen“ nesebralo ani příbližno tolik, co „německá Praha“, ač byla při tom v nevýhodě proti těmto městům, že mohl sbírati pouze na uzavřené německé půdě Z tohoto výsledku „Blumentagu“ v Praze pon- dělníček vyvozuje, že „Praha je největším mě- stem „Deutschböhmen“. Tato skutečnost za sluhuje zjištění pro příležitost, kdy venku „Deutschböhmen“ nabývalo by opět půdy on politováníhodné hnutí, jež německé Praze od- mítá jakékoliv právo na pomoc „Deutsch- böhmen“, „pryč od Prahy“ propaguje a nás pražské Němce chce „obětovati ve prospěch některého města na provincii“. Německý pon- dělníček tu, jak zřejmo, zaměňuje pojmy. Král hlavní město Praha je hlavním městem království Českého jak svou hi- storií tak i svou polohou a char- a kterem. Napsati, že Praha je hlavním mě- stem „Deutschböhmen“, je nesmysl správníi politický, protože „Deutschböhmen“ neexi- stuje vůbec a jako správní a politický celek už zvláště neexistuje- — Proč existuje v Praze »Lese- un Redehalle« německých studentů. Nedělní »Prager Tagblatt« přinesl provolání výboru »Lese- und Redehalle der deutschen Stu- denten« v Praze, v němž se abiturientům středních škol německých klade na srdce. aby po prázdninách vstoupili do tohoto spolku, jehož činnost se tam popisuje takto:
Deutsch Němec Prager Praha Deutsch
25 article
»Rok 1848 s černo-červenou-zlatou stuhou prohlašuje hlasitě naše úkoly a cíl. A tyto jsou v prvé řadě věnovány vychování mla- dého, na vysoké školy přišedšího studenta v národním a svobodomyslném směru. Po 65 roků drží »Halle« svou německou stráž na Vltavě. Její školou prošli všichni, kteří lid českoněmecký zastupují v úpor- ném zápasu o hroudu a jazyk. Nesta- rajíc se o nenávist a útoky slovanských nepřátel, »Halle« vykonala vždy svou národní povinnost na této ohrožené přední stráži a věrna studentským ideálům svých zakladatelů neměnila základy svého přesvěd- čení nikdy vlivy strannicko-politickými ani pod vlivem hesel uličních a davu. Prosta vší úzkoprsosti postavila se vždy se stejnou rozhodností proti každému zpátečnictví, necht se schovávalo za jakoukoli maskou. Nám je vítán každý komiliton, který svým smýšlením a přesvědčením hlásí se k německému ná- rodu.« O tom, že německý student v Praze má se vzdělávati pro život a pro svůj národ, nečteme v provolání ani zmínky. Celá čin- nost »Lese- und Redehalle« vybíjí se štvavou nacionální politikou. Cenné doznáníl — Čeští lékaří a jejich pomoc v případě války. Některé listy vídeňské přinesly zprávu, že srbská vláda žádala opětně pomocný sbor českých lékařů o přispění a že tato žádost by- la zamítnuta. Informovali jsme se u předsedy prof. dra. O. Kukuly, jenž nám sdělil, že Pašič skutečně se žádostí takovou přímo naň se obrátil, ale že byla dána prozatím od- kladná odpověď, neboť není pro tu dobu k vý- pravám ani dostatečných prostředků ani pří- — Dvacátáosmá valná hromada Národní Jednoty Severočeské konati se bude 29. června t. r. o půl 10. hodině dopolední ve vel- kém sále Měšťanské Besedy v Praze-II. ve Vladislavově ulici.
Nesta Prost doktor O Kukula Pašič Halle Vltava Praha Vladislavův ulice II
26 article
— Jen mít dobrou paměť! »Čas« těžce nese, že do společného agrárně-nár. sociálně-neodvi- slého klubu odmítli vstoupiti také moravští kle- rikálové, kteří uvedli v důvodech svého odmítnutí také tu okolnost, že jim zatím k přistoupení do klubu znemožňují zásluhy předsedy agrárního klubu posl. Staňka a postup agrární strany s sociálními demokraty při volbách do sněmu mo- ravského. Jisto je, že tento důvod je zřejmě mali- cherný, protože kdyby měly domácí spory rozhodo- vati o poštupu stran českých ve Vídni, nebylo by vů- bec ve Vídni možné žádné společné vystupování, ba ani čistě společenské — leč pro »Čas« je vý- znamno, když zrovna on káže dnes klerikálům, že společná práce ve Vídni nemůže být určována podmiňována strannickými poměryv zemi kdežto za čry bar. Becka posl. profesor Ma- saryk jen proto nemohl vstoupiti do tehdej- šího společného klubu (»Národníhos), že v něm byli také — klerikálové. To nebyly »stranické poměry«? — Berlínský policejní president šl. Jagow odjel v sobotu odpoledne z Prahy automobilem do Plzně. — Nové okresní zastupitelstvo unhošťské. Tyto dni vykonány byly volby do okresního zastupitel- stva unhošťského a to dne 18. t. m. za venkovské obce a zvoleni byli pánové: Náprstek Jan, rolník v Hostouni. J. Rákos, rolník z Makotřas, V. Chvoj. rolník z Rebče. Chvoj V., rolník z Jenče. T. Chlu- pecký, rolník a starosta z Hostivic, Hustoles F. statkář z Dušník, Hrubý F., rolník z Imočan, Čuba Ant., rolník a starosta z Hořelic, Zima V., rolník a hostinský z Ouhonic, Pamajzl R., rolník a sta- rosta z Plíčů. Bartoš F., rolník a starosta z M.
Staněk Beck Jagow J Rákos V Chvoj rolník Rebec T Chla Hustoles Čuba Bartoš Vídeň Ma Praha Plzeň Hostouň Makotřasy Jeneč Hostivice Dušníky Imočan Hořelice Ouhonice Pamajzl R Náprstek Jan
27 article
Přílep. Dezort V., rolník a starosta v Chýňavy. Štiler F., rolník z Družce. V. Oplt, rolník a sta- rosta z Braškova a Košak V., rolník a starostaz V. Přitočna. Dne 19. června za městskou skupinu zvoleni pp., Dundr Jos., lékárník, starosta města, Lábler Antonín, kupec, a Stádník V., kupec z Un- hoště. Dne 20. června za skupinu velkoprůmyslu zvoleni pp.: Urban Jos., spolumajitel mlýna aut. a pivovaru, Kais Jindřich, spolumajitel olejny, dr. Karas, advokát, Nykodým Václav, kupec, Unhošt. Staněk, továrník, Hostivice, Hottich L., vrchní in- ženýr, Manswet Štěpán, vrch. inženýr Pražskoželez. spol. v Nušicích, a dne 21. června konečně za sku- pinu velkostatků zvoleni pp.: Rosan V., hospod. rada v Jenči. Stoček Ferd., náj. dvora v Ouhoni- cích. Daneš V., velkostatkář v N. Dvorech. Nebe- ský J., velkostatkář v Dol. Bezděkově a Filip Jar. kníž, Fürstenberský správce v Bělči. — Klub akademiků z Boskovska koná dne 25. t. m. o 1/28. hod. večerní v sále »U Vejvodůe řádnou valnou hromadu s důležitým programema volbou výboru. Hosté vítáni. — Abiturientům reálných škol! Technický sbor Svazu českoslovanského studentstva pokládá za vhodné podati české veřejnosti několik slov o tech- nickém studiu a vyhlídkách absolventů techniky.
V Oplt V Přitočn Dundr Lábler Kais doktor Karas Nykodým Unhošt Staněk Manswet Daneš Bezděkův Filip Jar Družec Braškov Una Hostivice Jeneč Dolo Bělč Hottich L svaz českoslovanský studentstvo Stádník V Urban Jos Rosana V
28 article
Rozvoj techniky a inženýrských věd vůbec přiroze- ně vyvolal i stoupání počtu posluchačů na vyso- kých školách technických. Měl-li však tento zdár- ný rozvoj věd inženýrských zvláště v posledních letech v zápětí rapidní vzrůst posluchačů na české vysoké škole technické v Praze, nestojí dnes již tímto přímo hrozivý nadpočet českých mladýchinženýrů, kteří po dokončení svých studií do praxe ročně vstupují (asi 400) v nižád- ném poměruk nynější spotřebě absol- vovaných techniků, ať u úřadů veřejných (země, stát, obce přijímají maximálně 5% absol- ventů čes. techn.) nebo v praxi soukromé (podniky, továrny atp.), kde sotva 40% řádně uplat- niti se může. Nehledě k tomu, že je na Moravě druhá česká vysoká škola technická, nehledě ani k tomu, že německá pražská i brněnská technika vysílá každoročně jistý počet inženýrů do praktického života, nehledě ani ke konkurenci absolventů průmyslo- vých škol, jest množství inženýrů, kteří pouze z české techniky vycházejí, pro potřebu soukromé i veřejné praxe jistě nadbytečné. Béře-li s v úvahu poměrně malý odliv českých techniků do ciziny (ročně 2—3 z celkového počtu), zbývá dobrá polovina těch, kteří, dokončivše studia tech- nická na tom neb onom odboru, zůstávají po vět- šině buď delší čas úplně bez práce a chleba, anebo zastávaji zcela nevhodná místa pod- řadná za směžně nízké honoráře, někdy i platy týdenní. Touto krátkou úvahou nehodlá Technický sbor Svazu čes. stud. — ústřední to korporace všech odborných spolků technických — zrazovati snad od technického studia. Upozorňuje pouze n
Morava český vysoký škola technický v Praga technický sbor svaz če