ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9447c390-8f11-11dd-8a5c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 62, person 73, org 9, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v pondělí 23. června 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 170.
4 article
la ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administraci- na měsie. na čtvrt leta . . . . S K — s dvoji donáškou na město. . . . na čtvrt leta a 7kel ve fillálkácha na měsíe 2 K Bon Poštou. na měsío, . . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvojí zásilkou na měsíc. . . . na čtvrt leta . . . . K do
Praha
5 title
Spor srbsko-bulharský.
6 article Válka neodvratnou? Čeká se ultimatum Bulharska.
Válka neodvratnou? Čeká se ultimatum Bulharska. Z Berlína, 23. června. „Lokalanzei- geru“ oznamují z Bělehradu: Ve zdejších politických kruzích čeká se dnes ultimatum Bulharska. V ministerstvu zahraničních zá- ležitostí konají se dlouhé konference, kte- rým předsedá král Petr. Ve vládních kru- zích se prohlašuje, že je zbytečno petro- hradskou konferenci obesílati po zamítavé odpovědí Bulharska, na srbský ná- vrh. Srbský vyslanec v Sofiji, Spalajkovič, protestoval rozho d-ně proti stíhání srbských státních občanův Bulharsku. Nedonutí-li Rusko Bulharsko k povolností, pokládá se válka za neodvrat- nou počátkem tohoto týdne. V dobře in- formovaných kruzích ujišťulí, že Srbskos Rumunskem pro případ války učinilo zá- važné ujednání a s Řeckem uzavřelo spo- lek. Pašič podal demisi kabinelu. Z Bělehradu, 22. června. (K. k.) Pašič podal demisi kabinetu, poně- vadž nebylo docíleno dohody o den- ním pořádku příští sohůze skup- štiny. Pessimistické i optimistické zprávy. M. Z Kolína, 23. června. (Zvl. telegr »N. L.«) Dle zpráv sem došlých z Bělehradu nelze prý více po odpovědi bul- harské pochybovati o propuk- nutí války mezi spojenci. Naproti tomu z Paříže se oznamuje, že dle pe- trohradských zpráv konflikt jest zá- sadně urovnán a dáno jak bulharskou tak srbskou vládou v Petrohradě ujištění že spor bude smirně řešen. Téhož názoru jsou i na Cetyni. Tří srbské noty. — Uveřejněná diplomatícká korespondence.
Petr Ruska Pašič Bulharsko Berlín Bělehrad Sofija Rumunsko Řecko Kolín Paříž Petrohrad
7 article
Z Bělehradu, 22. června. (K. k.) Tísková kancelář uveřejňuje tří bulharské vládě za- slané noty a odůvodňuje toto uveřejněni tím, že bulharská vláda uveřejnila ne- očekávaně diplomatickou korespondenci. Se strany srbské bylo uveřejnění nařízeno. ačkoli srbská vláda neschvaluje takovou praxi. První nota týká se návrhu Srbsk na revisi spojenecké smlouvy. Druhá nota obsahuje návrh Srb- ska na demobilisaci a snížení sku- tečného stavu vojska na čtvrtinu Třetí nota, která byla včera po- dána, jest odpovědí na notu Bulhar- ska, ve které bulharská vláda při- jímá návrh na demobilisaci je- nom podmínečně. Ve své notě trvá srbská vláda na návrhu, že se má de- mobilisace provésti neprodleně a bezpodmí- nečně a že ministerští předsedové čtyř spo- jených států balkánských mají se sejíti v Pe- trohradě, aby se dohodli. Nedojde-li k dohodě, rozhodne soud rozhodčí který rozřeší na nové široké základně jednotlivé otázky, které se týkaji kondominia, při čemž dotčeny jsou ži- votní zájmy Srbska. Toto řešení musí nastati mezí Bulharskem na jedné a třemi ostatními spojenci na druhé straně. Z Bělehradu, 22. června. (K. k.) (Z úřad- ního srbského pramene.) Pařížským „Temp- sem“ uveřejněný text spojenecké a dodatečné smlouvy mezi Srbskem a Bulharskem nepo- chází ze srbského úřadního pramene. Zmíněný text není úplný.
Tísková Srb Bulhar Bělehrad Srbsko Bulharsko
8 article
Vážné obavy v Anglii. Z Londýna, 22. června. (K. k.) „Reuterova kancelář“ oznamuje: Srbsko-bulharská krise vyvolává vážné obavy v diplo- matických kruzích anglických. Vykonává se silný nátlak na Srbsko, aby se podrobilo bezpodmínečně roz- hodčímu soudu. Rozhodnutí očekává se do 3—4 dnů. Chování se Rakousko-Úherska jest jasné a nikdo řeč hr. Tiszy nepovažuje za hrozbu. Nikdo nepřikládá významu pově- stem o odjezdu četných ruských dobrovolníků do Srbska, v uvážení, že Rusko má sympathie ke všem Slovanům a že veřejné mínění ruské bylo by spíše na straně Bulharska než Srbska. Doufá se pořád, že vlivy, vykoná- vané v hlavních městech balkán- ských, budou míti příznivý výsle- dek. štvaní do války. Ze Sofije, 22. června. (K. k.) Četně na- vštívený tábor lidu, uspořádaný výborem ná- rodní jednoty, na kterém ujal se mimo jiné slova vůdce liberálů Radoslavov, schváli resoluci, ve které se prohlašuje jednota nedílnost bulharské vlasti a apeluje na krále a vládu neprodleně dáti bulharské ar- mádě rozkaz, aby vnikla do ne- osvobozené vlasti, vyhnala nové dobyvatele a přinesla svobodu utiskovanému bulharskému lidu. Černohorský delegát do Petrohradu. Z Cetyně, 22. června. (K. k.) (Z úřadního černohorského pramene.) Generál Vukoltič odjel dnes do Peče, aby se odtamtud odebral do Bělehradu a aby pokračoval v cestě do Petrohradu k eventuální koníerenci čtyř ministerských předsedů. Srbský vyslanec v Sofiji do Bělehradu. Ze Soffje, 22. června. (Ag. tel. bulg.) Srb- ský vyslanec Spalajkovič odjel včera večer do Bělehradu.
Reuterův Slovan Radoslavov Vukoltič Srb Anglie Londýn Srbsko Rakousko Rusko Bulharsko Petrohrad Peč Bělehrad Sofija
9 article
Slyšení Daneva. Ze Sofije, 22. června. (K. k.) Po dnešn dopolední ministerské radě byl Danev při- jat králem ve slyšení. Dragumis generálním guvernérem v Make- donii. Z Athén, 22. června. (K. k.) Královským dekretem byl generální guvernér na Krétě Dragumis jmenován generálním guverné- rem v Makedonii. Dosavadní gonerální guver- nér makedonský Raktivan převezme opět správu ministerstva spravedlnosti. Srážka mezí Řeky a Bulhary. Ze Soluna, 21. června. („Ag. tel. bulg.“ V protokolu o stanovení demarkační čáry. který jest podepsán generálem Ivanovem a náčelníkem generálního štábu plukovníkem Dusmanisem, zavázali se jak Bulhaří tak i Ře- kové, že jimi obsazená území, nalézající se za onou čarou, vyklidí do tří dnů. Kdežto Řekové území již vyklidili, žádali Bul- hařiopětovněoprodloužení v pro- tokolu smluvené lhůty, aniž vy- klidili území, nalézající se za de- markační čarou. Tak nalézají se pořád ještě na t. zv. výšinách Hanzali, zdrá- hají se je vykliditi a nedovolují řeckému voj- sku je obsaditi pod záminkou, že nedostali žádných rozkazů. Předevčírem postoupila 15členná bulharská hlídka ze zmíněných vý- šin východně od Hanzali proti řecké hlídce. Poněvadž vyzvání řecké stráže, aby bulharská hlídka zůstala státi, nebylo vyhověno, vystře- lila řecká stráž, načež došlo k šarvát- ce. Když srbský oddíl přispěchal Řeků na pomoc, byla palba Bulharů umlčena Jeden srbský poddůstojník byl porančn, Ře- kové neměli žádných ztrát. Bulhaři na kone ustoupili, majíce jednoho raněného vojína.
Bulhar Ivanov Dusmanis Bulhařit Řek Atény Kréta Makedonie Soluna Hanzat
10 article
Stížnost Albanců na Řeky. Z Milána, 22. června. (K. k.) Zdejšího publicistického zastoupení albanského došel telegram z Valony, který líčí potlačování obyvatelstva v jihoalbanských krajích obsa- zených Řeky a uvádí velkou řadů příkladů. Tak byli cestou porubáni 64 notáblové z Ciamerie, kteří byli vyzváni odebrati se do Janiny, a 300 jiných Ciamerských, kteří se zdráhali podepsati adresu pro Řeky, bylo vsazeno do vězení. Klášter Bektaši, náleže- jící musulmanské sektě, v jižní Albanii dosti rozšířené, byl úplně pobořen a mniši pobiti. Albanská učitelka z Ljaskovic, která ode- přela s žačkami vyšívati řecký prapor, je uvězněna v Korici, americký misionář Ken- nedy v Soluni; tento proto, že prý nadržo- val albanskému národu. V okrese karvaleš- ském brání řecké čety obyvatelstvu opatřo- vati si potraviny a lidé v pravém smyslu slova mají hlad. V obci Progonatech došlo mezi Řeky a domorodým obyvatelstvem ke krvavé srážce s četnými obětmi. Konečně se sděluje v telegramu, že se Řekové v jižním Albansku opevňují.
Řek Valon Bektaši Ken Milán Albánie Soluň Progonaty Korice
11 article
Vyvrácení různých zpráv. Z Petrohradu, 22. června. (K. k.) Spb. Ag. oznamuje z Bělehradu: Ruský vyslanee šl. Hartwig zmocnil zdejšího zpravodaje petrohradské telegrafní agentury, aby ka- tegoricky vyvrátil pověsti, že šl. Hartwig slíbil srbské vládě za vzdání se jaderského pobřeží kompensace v Makedonii. Ze Sofije, 22. června. (K. k.) Solunská zpráva, že bulharský prapor ve Štipu sběhla že jeden pluk ve Varně a dva pluky v Küsten- dilu se vzbouřily a jejich mužstvo bylo nahra- ženo tureckými válečnými zajatci, jest podle „Ag. tel. bulg.“ úplnou smýšlenkou. Z Bělehradu, 22. června. (K. k.) (Z úřad- ního srbského pramene.) Zprávy časopisůo cestě korunního prince do Petrohradu jsou bezpodstatny, stejně jako zprávy o jmenování politiků, kteří mají ministerského předsedu Pa- šiče doprovázetí do Petrohradu. Stejně ne- správnou jest zpráva o době odjezdu Pašičova. poněvadž v tomto směru nebylo doposud uči- něno žádné rozhodnutí.
Hartwig Pašičův Petrohrad Bělehrad Makedonie Küsten
12 article Soud s vrahy velkovezíra.
Soud s vrahy velkovezíra. Z Caříhradu, 22. čevna. (K. k.) Líčení s vrahy velkovezíra trvalo před vojenským soudem až do 1. hod. v noci. Rozsudek bude předložen sultánovi ku potvrzení. K smrti od- souzení vrahové budou zítra pověšení v růz- ných částech města. Tři vrahové, Nazmi, Ilikmet a Abdarhaman nejsou dosud zatčení. Princ Sabah Edddin zaslal včera policii list. ve kterém sděluje, že jest dobře ukryt už 70 dní a že klidně sleduje běh vyšetřování. Z Cařihradu, 23. června. Dvacet účastníků vraždy, spáchané na Šefket pašovi, bylo od- souzeno k smrti. Z toho osm in absentia.
Ilikmet Abdarhaman Edddin Cařihrad
13 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“ Carská rodina na cesty. Z Petrohradu, 22. června. (K. k.) Dnes odpoledne ve 4 hodiny odpluli car, carevna Alexandra, následník a velkokněžny-dcery z Petěrhofu na carské yachtě „Alexandria“ do kronštatské rejdy, kdež vstoupili na carskou yachtu „Standard“ a nastoupili plavbu do fin- ských skér.
Alexandr Petrohrad Alexandrie
14 article
Barcelonské výtržnosti pro marockou výpravu. Z Barcelony, 22. června. (K. k.) Včer večer konal se tábor lidu proti marocké vý- pravě, který byl v úterý zakázán. Řečníci mlu- vili velice ostře. Po skončení táboru došlo ku projevům. Když policie zakročila, někteří ma- nifestanti vystřelili z revolverů. Policie zakro- čila tasenou zbraní. Dva manifestanti byli po- raněni, jeden policejní strážník zasažen holí jistý žurnalista zasažen koulí na prsou. Zatče- no bylo 22 osob. Antimilitaristické projevy v Brestu. Z Paříže, 22. června. (K. k.) V Brestu u- spořádalo včera večer za vojenského čepobit několik skupin antimilitaristů projevy prot tříleté služební době. Velící major dal vojsk okámžitě odvésti do kasáren.
Barcelona Brest Paříž
15 article Odhalení pamětní desky JUDra Jakuba Škardy.
Odhalení pamětní desky JUDra Jakuba Škardy. (Původní zpráva „Nár. Listů. ) Ze škvrňan, 22. června.
Škarda
16 article
V těsném již sousedství s král. Plzní rychle vzkvétající obec škvrňany byla dnes vyzdoben prapory a zelení, aby oslavila památku svého ro- dáka, který, ač od svého mládí dlel mimo ni, své rodné obce nikdy nezapomněl a i při rozsáhlé své činnosti vždy staral se pečlivě a účinně nejen ni, ale i o celý okres a okolí. JUDr. Jakub Škarda, který dne 4. březn roku 1828 se ve Škvrňanech narodil a domohl se v mužném věku nejen v našem národním, ale i ho- spodářském a politickém životě vynikajícího místa. vždy pamatoval na škvrňany, ke kterým poutaly jej i styky přiíbuzenské, a s péčí o ně staral se vše- možně i také o celý okres. V uznání této obětavé práce byl dr. Jakub Škarda r. 1865 zvolen, ač by- dlel v Praze, do prvního zastupitelstva okresníh v Plzni, čímž poskytnuta mu příležitost, že, zúčast- niv se pilně jednání jeho, zasahoval v různých svých funkcích velice úspěšně do všech záležitostí okresních i obecních. Obce okresu plzeňského zvo- lily proto dra. Jakuba Škardu téměř všechny svým čestným členem a Měšťanská Beseda plzeňská z jeho společenské styky v metropoli českého západu svým čestným členem. K oslavencům těmto připojil se nyní také okree plzeňský a zasazením pamětní desky na rodném je- ho domě, vzdal svůj hold zvěčnělému a uctil jeho vzácnou památku způsobem trvalým Pamětní deska dru. Jakubu Škardovi byla dne dopoledne slavnostním způsobem odhalena a pří- ležitosti této použily jak okres, tak i obec škvrňan- ská a její obyvatelstvo k okázalému projevu piet k oslavenci a k nim přidružila se významným způ- sobem i naše samospráva.
JUDr Škarda doktor Plzeň Praha
17 article
K slavnosti zavítali do Škvrňan synové osla- vence pp. dr. Vladimír Škarda a dr. Ctibor škarda, advokáti v Praze, choť p. dra. Vladimína Škardy a p. dr. techn. Jaromír Škarda, inž. chem. řed. MUDr. Kose z Prahy, za výkonný vý- bor národní strany svobodomyslné a Český klub národní v Plzni posl. dr. Lukavský, za klue svobodomyslných poslanců zemských posl. M. Po- korný, býv. koncipient oslavencův posl. Choe správce plzeňského okresního hejtmanství místo- držitelský rada Hatlák s komisařem drem. Jíl- kem, pres. obch. komory plzeňské Houdek s ta- jemníkem drem. Klasem a místotaj. drem. Drti- nou, starosta okresu plzeňského dr. Guldenen s náměstkem stav. F. Němcem a všemi členy okresního výboru, náměstek starosty města Plzně Šulc se členy měst. rady Keslerem a dr. Fr. Mandlem. úřadnictvo okresního výboru a obce plzeňské s tajemníkem městským drem. Kříže m. starostové všech okolních obcí, za okresní výbor ve Zbirohu okr. starosta Čihák, za okres blovický Sunáč, za okresní výbor rokycanský Fr. Krauš. za Jednotu samosprávných úřadníků Berdych. dr. Kříž a Valeš. dr. Trengler z Třemošné Obec Škvrňany zastoupena byla starostou p. Josefem Honzíkem a všemi členy obecního z- stupitelstvt, učitelstvem škol měšťanské i obecných. spolky Sokolem v kroji, hasičským, místním odbo- rem Nár. jednoty pošumavské, agrární organisaci. vysloužilci a velkými zástupy obyvatelstva, Všichni účastníci rozestavili se před monu- mentální školní budovou kol tribuny, postavení proti rodnému domku oslaveneovu, na kterou vy- stoupil o 11. hodině dopolední okresní starosta atd.
doktor Škarda Ctibor škarda Vladimín Škarda Ing Kos Lukavský Hatlák Houdek Klas Guldenen Němec Šulc Kesler František Mandl Kříž Berdych Valeš Trengler Josef Honzík Škvrňany Praha Plzeň Zbiroh Čihák Třemošná Český klub národní v Plzeň Sokol
18 article
V drobném prodejir ranní čislo o sobě . . za sh večerni za 45 Ve filiálkách na venkově ranní číslo večezní . . 5h lnseráty platí se hotově napřed. Předplaceni a inserty přijíma administrace v Marianské ul., 3. Tam nachůzeji se též redakce, tiskárna a sxpedlee „Národních Llstů“ Rukopisy se nevracejl.
národní Llstus
19 article
plzéňský p. dr. Guldener a ve své slavnostní řeči uvedl, že okresní zastupitelstvo plzeňské splací dnes dluh vděčnosti a uznání, kterými je povinno- váno nejen samo, nýbrž téměř všechny jeho obce rodáku, který vyšel ze Škvrňan a svou pílí, velký- mi schopnostmi a skvělými vlastnostmi vyšinul se do popředí našeho národního života a po dlouhá léta zaujímal vynikající postavení v našem světě právnickém, politickém a společenském který, po- cházeje z rodu selského, nikdy, ani na vrcholi sva dráhy nezapomínal na původ svůj, na rodnou svou obec a kraj, ale vždy rád a často se vracel ke svým a po celý svůj život nepřestal udržovati jakv Plzni, tak i na venkově plzeňském četné styky přá- telské a příbuzenské. Řečník vylíčil mládí dra. Jakuba Škardy, jeho přátelství s mistrem Bedřichem Smetanou, jeho operní skladby jako intendant Národního divadla na jevišti tchoto ledroval a výpravu „Prodané nevěsty“ pořídil svým nákladem, k čemuž pouzi krojů kraje plzeňského. Jakub Škarda, vystudovav práva na pražské universitě a věnovav se advokacii, všímal si od mládí záležitostí veřejných, zejména politickýcha rozvinul postupem času v různých oborech činnost tak mnohonásobnou, že její podrobné vylíčení vy- myká se úzkému rámci slavnostního proslovu. Ne- vynikal toliko jako právník praktický, nýbrž hlavní váhu dlužno položiti na jeho působení organisační a činnost spisovatelskou. Byl jedním ze zaklada- telů Právnické jednoty, vzkřísil zaniklý časopis „Právník“, sepsal velkou řadu spisů a pojednání z různých oborů právních, přičinil se o zavedení nynějšího slohu českého právnictví atd.
doktor Guldener Škarda Smetana Škvrňany Plzeň národní divadlo
20 article
Neméně význačná byla i politická činnost Škardova. Jsa více nežli 30 roků zemským poslan- cem, náležel vždy nejen k nejhorlivějším, ale také k nejdovednějším pracovníkům poslaneckým a byl proto vždy volen do nejdůležitějších komisí sě- movních a jeho hlas požíval velké váhy zejména v záležitostech zemědělských a obecních. Hlavní význam dra. Jakuba Škardy spočívá však v jeho činnosti ve prospěch samosprávya dnešní hold platí především zásluhám, které si získal v tomto oboru. Řečník velice uznalými slovy probral a ocenil tuto činnost oslavencovu, kterou jako zemský poslanec a přísedící zemského výboru vykonal zejména v oboru zákonodárném, vypočetl jeho samostatné spisy z oboru samosprávy. Dr. Jakub Škarda vypracoval zejména osnovu zákona na změnu obec, řádu pražského, předlohu zákona o statku obecním a celou řadu prací legislativních v oboru zemědělství, tak o kommassaci, o statcích rentových a společenstvech hospodářských, a s nej- vyšším maršálkem knižetem Jřím Lobkovicem osnovu jazykového zákona pro úřady samosprávné. Vynikající účastenství měl také ve správě obce pražské, v jejíž městské radě a obecním zastupitel- stvu zasedal přes 30 let. K okresu plzeňskému poutaly jej vždy hluboce kotvící příchylnost k rodné půdě a četné svazky příbuzenské, které pocity přenesl i na své syny. Jeho nejstarší syn, příliš záhy zesnulý poslaneea přísedicí zemského výboru dr. Václav Škarda,s opravdovým, srdečným a nelíčeným zájmem veske- ré záležitosti okresu a obce Škvrňan se týkající sledoval a při každé příležitosti dalekosahajícím vlivem svým byl nápomocen. Také druhý syn. p. dr. Vl. Škarda, projevoval obci vždy své sympatie vrací se často z rád do ní a také dnes tak učinlr.
Škardův Škarda doktor Lobkovic
21 article
Okresní zastupitelstvo v Plzni, uznávajíe vděč- ně všechno to, co zesnulý dr. Jakub Škarda pro okres vykonal, usneslo se, aby památka jeho byla uctěna trvale zasazením pamětní desky na rodném jeho domě a obecní zastupitelstvo škvrňanské usneslo se, že převezme pamětní desku ve svou ochranu, a páni manželé Josef a Anna Škardovi. blízcí příbuzní dra. Jakuba Škardy, majitelé rod- ného jeho domu, zavázali se k trvalému ponechání desky na domě a svolili i ke knihovnímu zavtělení tohoto závazku. Vykonávaje dnešního dne, končil řečník, usne- sení okresního zastupitelstva, odevzdávám tímto pamětní desku veřejnosti (rouška s desky strhnuta) a obracím se především k zástupcům obce škvr- ňanské a veškerému obyvatelstvu obce s prosbou. aby po všechny časy zachovali ve vděčné paměti svého velkého rodáka, jenž práci celého své- ho života zasvětil prospěchu lidu, ze kterého vyšel a aby tuto jeho desku chránili jako památku, která slouží obei a jejímu obyvatelstvu ke cti a příštímu pokolení za příkla d. Vás pak, kteří jste se slavnosti zúčastnili, žá- dám, abyste se mnou provolali památce dra. Jakuba Škardy „sláva“. (Slával Sláva! Slá- Starosta obce škvrňanské, p. Josef Honzík. vyslovil radost a upřímné potěšení své i veškerého občanstva nad tím, že oživeno dnes jméno muže, který životem svým, prací svou a veškerým svým val)
doktor Škarda Josef Josef Honzík Plzeň
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Výstavy. V Paříži, 14. června.
Paříž
23 article
Koncem tohoto měsíce budou uzavřeny jarní Salony, vykonavše své poslání tím, že uvedly na oči statisíců diváků nějakých deset tisíc uměle- ekých děl, jež jsou vlastně jen částí, jen ukázkou úhrnné žně celého výtvarnického roku Paříže, tím, že uvedly v chod celý ten veřejný i tajný zá- pas o pocty, uznání a slávu na jedné straně a hmotné prospěchy, zejména v oboru státních za- kázek, na druhé straně. Nejhlučnější z jarních Sa- lonů, totiž Salon umělců francouzských, zabírající dvě třetiny celého Velkého paláce na Elysejských polích, poskytuje sice nejmenší zisk po stránce u- mělecké, třebas jest nejrozsáhlejší a jakkoliv sdružuje celou oficiální Francii výtvarnickou, re- presentovanou v první řadě Školou umění a Insti- tutem, ale jest nejzajímavější jako společenská ma- nifestace, neboť jeho organisace po této stránce jest dílo, jemuž nelze odepříti obdivu. Vynaléza vost lidí zde vykonala skutečné divy a všechny ty cesty a cestičky, po nichž se dochází k osobním úspěchům, jsou stejně zajímavé a důmyslné, jako jest poutavým zjevem veškera ona společenská okázalost velkých dnů výstavy a jejích pátků, kdy se shromažďuje v obrovité dvoraně paláce, naplně- né sochami, mramory a sádrami, jejichž bělost klidně svítí v sousedství temné zeleni vavřínů křovin, veliká společnost pařížská, a jako jest hodna nejen povšimnutí, ale přímo pronikavého studia ta podivuhodná podnikavost ve shonu za vy- znamenáním a získáním co nejvýhodnější posice.
Paříž Francie škola uměný a Inst
24 article
Není druhé výstavy na světě, která by mohla sou- peřiti po této stránce s pařížským Salonem uměleů francouzských. Celá jeho organisace, všechny ony medaile zlaté a stříbrné a rozmanitých tříd, čestná uznání, všechny ony výsady nějakých členstv jry a „hors concure“, věechny ceny a stipendia jichž je zde takové množství, jsou vybídnutím k shonu po osobních poctách, a každý poměr učite- le a žáka a každé přátelství jsou naznačením cest k nim. Kdo je chytřejší, kdo jest obratnější ve hře společenských styků, a kdo dovede si opatrněji vybojovávati místo nejen v umístění svých děl ve výstavě, nýbrž také v uvedení jich v úsudky soudců a novinářské kritiky, jež zde hraje ovšem velikou roli, ten zpravidla vítězí.
25 article
Nutno býti účastníkem jedné události z po- sledních dnů Salonu, aby bylo možno pochopiti. že všechno to umění, jež naplňuje celé převeliké prostranství dvorány, galerie a nesčetné sály, jimiž pouze projíti znamená hodinovou procházku, nent zde účelem, nýbrž prostředkem, který má sloužiti stejně uspokojení osobní a společenské ctižádosti jako hmotnému prospěchu. Nutno víděti, jak předposlední den jsou udíleny ceny a pocty za pří- tomnosti ministra krásných umění a celého gene- rálního štábu Salonu a za fanfár kapely městské gardy. Když byly nejdříve proneseny řeči, v nichž se nadhodí některá časová otázka, a to zpravidla velmi energickým způsobem — vzpomínám, jak loni předseda Salonu vyhražoval pro umělce francouz- ské úpravu nové budovy pro Luxemburgské mu- seum, bývalého semináře u sv. Sulpicia, čte ta- jemník jména vyznamenaných, kteří si chodí jeden po druhém za většího neb menšího potlesku, dle toho, kolik mají přátel v zástupu posluchačů, pro pouzdra s vyznamenáním, jež přijímají z rukou svých místrů, zástupců vlády nebo svých přízniv- ců. Jak děti jsou ti umělci, často už staří lidé, ve svých šťastných a vděčných úsměvech, s jakými se proplétají mezi plyšovými lavíčkami k podiu hodnostářů. Ale to blaživé uspokojení jedněch nemůže než vzbuditi smutek v jiných. Až sem se došlo s uměním, které se stalo drahou maitressou státu, které jest jen pláštíkem, v němž se hraje důmyslná společenská komedie a jež zmechaniso- váno v šablony a řemeslností slouží, aby opatřova- lo problematickou slávu a méně problematicko
Sulpicio
26 article
hmotné prospěchy. Salon umělců francouzských byl kdysi jediný salon pařížský a byl veškerou slávou veškerého umění francouzského. V polovici minulého stolet přišly protesty proti jeho vedení a názorům jeho poroty, zejména v případu Courbetově a Manetově a o nějaké desítiletí později realisují se tyto ne- libosti v zakládání nových Salonů, z nichž nejdříve přichází Salon nezávislých, po něm Salon společ- nosti krásných umění, jenž má svou slávu v gene- raci Besnardově a Rodinově a konečně Podzimní salon, v němž vystoupily a k slovu se dostávají postupně nejmladší školy francouzského umění. Ale vedle těchto velkých Salonů, jež jsou sku- tečně oprávněnými nositeli tohoto jména, jest je- ště řada menších výstav, jež si je rovněž osobují a z nichž dva Salony humoristů připadají v jaro. Zprvu mívali jsme jen jednu výstavu tohoto druhu. již pořádal týdenník le Rire a jež tvořila rozmarný doplněk k vážnému umění velkých Salonů. Ale předloní nastala hotová válka mezi humoristy, je- jíž výsledek neústupností majitele uvedeného hu- moristického časopisu, jenž hájil příliš kategoricky své obchodní zájmy, byl ten, že Rire ztratil část svých spolupracovníků, kteří pod vedením Willet- tovým založili montmartrovsky rozpustilou Spo- lečnost humoristických kreslířů, již uvedli ve zná- most širšího světa nejen svým časopisem a svým Salonem, ale také svými proslulými večeřemi.
Courbetův Manetův Besnardův Rodinův Salony Willet
27 article
Oba Salony humoristů jsou zcela stejného rázu a neliší se navzájem nikterak. Jsou to malé vý- stavy kreseb, jež rok plnily stránky veselých pa- řížských časopisů. Nejde zde o umění, jde pouze o veselost a rozmar, ale zdá se, že nikde umění nesloužilo této tendenci tak jako zde a že nikdy nepropůjčovalo a nezjevovalo úskočnou jízlivost kresby a všecky tajnosti svých technik ochotněji. nežli je tomu v tomto případě. Není zákoutíz dnešního života, kam by nezapadly zraky všeteč- ných humoristů. Nikdo a nikde není před nimi jist, stejně lidé veřejně působící, ať v umění nebo polítice, jako zcela skromní občané, již nikdy ne- byli v pochybnostech o své bezvýznamnosti, nebo chytří požívači, utáboření někde v ústraní galant- ních budoirů. Ale naši humoristé jsou vesměs do- bří hoši; jejich tužky a péra neublíží než nemocné samolibosti, neboť v tom, co a jak kreslí, není ani nenávisti ani nepřátelství, nýbrž je to jen vlídné šetření lékařů, bohužel příliž indiskretních. Ale tito humoristé, jsouce vždycky ve službách aktua- lity, jsou znamenitými kulturními kronikáři. Není zjevu, který by unikal jejich analyse. Pošetilosti mody zaznamenají v jejich půvabné výstřednosti stejně, jako zachytí nestřežený okamžik vynikají- cího státníka. Všechny grimasy a všechna exo- tičnost gest, všechen život i ve svých velkýeh projevech i ve svých blahých a klamných intim- nostech, všechen nedostatek cností a všechna bezděčnost frivolností jest zvěčněna v jejich díle.
28 article
Jsme daleko tohoto rozmarného světa v o- statních výstavách, zejména oněch, jež jsou or- ganisovány městskými musey. Městská galerie Malém paláci připravila letos první svou výstavu. věnovanou Davidovi a jeho škole a poskytující po prvé, příležitost studovati velikého klassika em- piru v jeho nejvýznačnějších dílech a sledovati v pracích jeho žáků methody a idee, jež daly u- mění doby nový charakter a nový směr. Zatím co ředitel galerie města Paříže, Henry Lapanze, za- hajoval nadmíru šťastně Davidem řadu občasných výstav v Malém paláci, připravovalo Museum Cer- nuschiho svou čtvrtou výstavu umění asijského Bylo-li do nedávna poněkud zapomínáno obecen- stvem toto krásné museum východního umění, jež se dostalo městu odkazem i s palácem velikého sběratele, dovedl jeho sympatický ředitel d'Ar- denne de Tizac obrátiti k němu na ráz pozornost výstavamí, jež v něm rok co rok organisuje a ji- miž zájem všech, kteří se obírají východním umě- ním, jest obrácen k novým pramenům, buď nezná- mým nebo pomíjeným. Thematem letošní výstavy jest buddhismus jako pramen uměleckých inspi- rací, a jejím účelem jest uvésti ve styk na jedné straně zájmy učenců a na druhé straně mílovník umění, obírajících se buddhismem. Rodná země
David Lapanz Tizac Paříž Malý palác d ' Ara
29 article
tohoto velkého náboženství Asie, Indie, jest za- stoupena ve výstavě jen skrovným počtem pamá- tek, neboť vláda anglická nedovolí zcízení jich zemi, za to velmi četné jsou památky čínské, jež jsou bohatým pramenem studia po stránce ikono- grafické. Zde se nabízí přímo srovnání evropského umění středověku s uměním Asie a stanovení při- buznosti forem, jež se zde projevila. Japonské sbírky evropské poskytovaly vždycky velmi hojný material, ale klassifikace a vymezení buddhisti- ckého umění v Japonsku nemohou býti dosud pro- vedeny, dokud nepokročí studium buddhistických sekt v této ostrovní říši. Nekonečnou rozmanitost ve zpodobování božstev poskytuje umění Tibetu, jehož bohatství archeologické nám zjevují cesty. podniknuté v poslední době několika učenci a jež jest zajímavé jak barevnou výrazností, tak velkou tvárnou schopností linie. Nový charakter buddhi- stického umění lze sledovati v Indočíně a na indi- ckých ostrovech, zejména na Jávě, kde umělci uchylují se od tradicionelního typu bohů k jaké- musí typu realisticky javanskému.
Asie Indie Indočína Jáva
30 article
To jest v hlavních rysech program výstavya nyní zbývá prodívati a promysliti se celým jejím obsahem, zahloubati se v tajemný symbolismus gest a hlav Buddhův, rozhodnouti, pokud se jedná jen o řemeslnou schopnost výtvarného zpodobo- vání a pokud jde o veliké umění, nám tolikráte cizí svými formami a tolikrát blízké svou věčnou vznešeností. Jsou to nové světy, jež výstava otvírá a v něž vedou sice cesty obtížných poznávánía zdlouhavých studií, ale jejichž cil přináší ohromný zisk a otevírá nové říše umění, nám do nedávna zcela neznámého. Je dvojnásobně příjemné pod- lehnouti tomuto okouzlení vzdáleným, vznešeným uměním dalekých staletí v prostředí tak krásném, jakým jest toto museum východního umění, a hle- dati poučení v souborech tak znamenitě připra- vených po stránce vědecké a umělecké péčí ře- ditele musea a vynikajícího ruského sběratele Go-
Buddhův
31 title
Rudolf Kepl.
Kepl