1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v pondělí 23. června 1913.
Praha
4
article
la ranní a večerní listy
předplácí se
V Praze v administraci-
na měsie.
na čtvrt leta . . . . S K —
s dvoji donáškou
na město. . . .
na čtvrt leta a
7kel
ve fillálkácha
na měsíe
2 K Bon
Poštou.
na měsío, . . . . .
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvojí zásilkou
na měsíc. . . .
na čtvrt leta . . . . K do
Praha
5
title
Spor srbsko-bulharský.
6
article
Válka neodvratnou? Čeká se ultimatum
Bulharska.
Válka neodvratnou? Čeká se ultimatum
Bulharska.
Z Berlína, 23. června. „Lokalanzei-
geru“ oznamují z Bělehradu: Ve zdejších
politických kruzích čeká se dnes ultimatum
Bulharska. V ministerstvu zahraničních zá-
ležitostí konají se dlouhé konference, kte-
rým předsedá král Petr. Ve vládních kru-
zích se prohlašuje, že je zbytečno petro-
hradskou konferenci obesílati po zamítavé
odpovědí Bulharska, na srbský ná-
vrh. Srbský vyslanec v Sofiji,
Spalajkovič, protestoval rozho d-ně
proti stíhání srbských státních občanův
Bulharsku. Nedonutí-li Rusko Bulharsko k
povolností, pokládá se válka za neodvrat-
nou počátkem tohoto týdne. V dobře in-
formovaných kruzích ujišťulí, že Srbskos
Rumunskem pro případ války učinilo zá-
važné ujednání a s Řeckem uzavřelo spo-
lek.
Pašič podal demisi kabinelu.
Z Bělehradu, 22. června. (K. k.)
Pašič podal demisi kabinetu, poně-
vadž nebylo docíleno dohody o den-
ním pořádku příští sohůze skup-
štiny.
Pessimistické i optimistické zprávy.
M. Z Kolína, 23. června. (Zvl. telegr
»N. L.«) Dle zpráv sem došlých z Bělehradu
nelze prý více po odpovědi bul-
harské pochybovati o propuk-
nutí války mezi spojenci. Naproti
tomu z Paříže se oznamuje, že dle pe-
trohradských zpráv konflikt jest zá-
sadně urovnán a dáno jak bulharskou
tak srbskou vládou v Petrohradě ujištění
že spor bude smirně řešen. Téhož
názoru jsou i na Cetyni.
Tří srbské noty. — Uveřejněná diplomatícká
korespondence.
Petr
Ruska
Pašič
Bulharsko
Berlín
Bělehrad
Sofija
Rumunsko
Řecko
Kolín
Paříž
Petrohrad
7
article
Z Bělehradu, 22. června. (K. k.) Tísková
kancelář uveřejňuje tří bulharské vládě za-
slané noty a odůvodňuje toto uveřejněni
tím, že bulharská vláda uveřejnila ne-
očekávaně diplomatickou korespondenci.
Se strany srbské bylo uveřejnění nařízeno.
ačkoli srbská vláda neschvaluje takovou
praxi.
První nota týká se návrhu Srbsk
na revisi spojenecké smlouvy.
Druhá nota obsahuje návrh Srb-
ska na demobilisaci a snížení sku-
tečného stavu vojska na čtvrtinu
Třetí nota, která byla včera po-
dána, jest odpovědí na notu Bulhar-
ska, ve které bulharská vláda při-
jímá návrh na demobilisaci je-
nom podmínečně. Ve své notě trvá
srbská vláda na návrhu, že se má de-
mobilisace provésti neprodleně a bezpodmí-
nečně a že ministerští předsedové čtyř spo-
jených států balkánských mají se sejíti v Pe-
trohradě, aby se dohodli. Nedojde-li
k dohodě, rozhodne soud rozhodčí
který rozřeší na nové široké základně
jednotlivé otázky, které se týkaji
kondominia, při čemž dotčeny jsou ži-
votní zájmy Srbska. Toto řešení musí nastati
mezí Bulharskem na jedné a třemi ostatními
spojenci na druhé straně.
Z Bělehradu, 22. června. (K. k.) (Z úřad-
ního srbského pramene.) Pařížským „Temp-
sem“ uveřejněný text spojenecké a dodatečné
smlouvy mezi Srbskem a Bulharskem nepo-
chází ze srbského úřadního pramene. Zmíněný
text není úplný.
Tísková
Srb
Bulhar
Bělehrad
Srbsko
Bulharsko
8
article
Vážné obavy v Anglii.
Z Londýna, 22. června. (K. k.) „Reuterova
kancelář“ oznamuje: Srbsko-bulharská
krise vyvolává vážné obavy v diplo-
matických kruzích anglických.
Vykonává se silný nátlak na Srbsko, aby
se podrobilo bezpodmínečně roz-
hodčímu soudu. Rozhodnutí očekává se
do 3—4 dnů. Chování se Rakousko-Úherska
jest jasné a nikdo řeč hr. Tiszy nepovažuje
za hrozbu. Nikdo nepřikládá významu pově-
stem o odjezdu četných ruských dobrovolníků
do Srbska, v uvážení, že Rusko má sympathie
ke všem Slovanům a že veřejné mínění ruské
bylo by spíše na straně Bulharska než Srbska.
Doufá se pořád, že vlivy, vykoná-
vané v hlavních městech balkán-
ských, budou míti příznivý výsle-
dek.
štvaní do války.
Ze Sofije, 22. června. (K. k.) Četně na-
vštívený tábor lidu, uspořádaný výborem ná-
rodní jednoty, na kterém ujal se mimo jiné
slova vůdce liberálů Radoslavov, schváli
resoluci, ve které se prohlašuje jednota
nedílnost bulharské vlasti a apeluje na krále
a vládu neprodleně dáti bulharské ar-
mádě rozkaz, aby vnikla do ne-
osvobozené vlasti, vyhnala nové
dobyvatele a přinesla svobodu
utiskovanému bulharskému lidu.
Černohorský delegát do Petrohradu.
Z Cetyně, 22. června. (K. k.) (Z úřadního
černohorského pramene.) Generál Vukoltič
odjel dnes do Peče, aby se odtamtud odebral
do Bělehradu a aby pokračoval v cestě do
Petrohradu k eventuální koníerenci
čtyř ministerských předsedů.
Srbský vyslanec v Sofiji do Bělehradu.
Ze Soffje, 22. června. (Ag. tel. bulg.) Srb-
ský vyslanec Spalajkovič odjel včera
večer do Bělehradu.
Reuterův
Slovan
Radoslavov
Vukoltič
Srb
Anglie
Londýn
Srbsko
Rakousko
Rusko
Bulharsko
Petrohrad
Peč
Bělehrad
Sofija
9
article
Slyšení Daneva.
Ze Sofije, 22. června. (K. k.) Po dnešn
dopolední ministerské radě byl Danev při-
jat králem ve slyšení.
Dragumis generálním guvernérem v Make-
donii.
Z Athén, 22. června. (K. k.) Královským
dekretem byl generální guvernér na Krétě
Dragumis jmenován generálním guverné-
rem v Makedonii. Dosavadní gonerální guver-
nér makedonský Raktivan převezme opět
správu ministerstva spravedlnosti.
Srážka mezí Řeky a Bulhary.
Ze Soluna, 21. června. („Ag. tel. bulg.“
V protokolu o stanovení demarkační čáry.
který jest podepsán generálem Ivanovem a
náčelníkem generálního štábu plukovníkem
Dusmanisem, zavázali se jak Bulhaří tak i Ře-
kové, že jimi obsazená území, nalézající se za
onou čarou, vyklidí do tří dnů. Kdežto
Řekové území již vyklidili, žádali Bul-
hařiopětovněoprodloužení v pro-
tokolu smluvené lhůty, aniž vy-
klidili území, nalézající se za de-
markační čarou. Tak nalézají se pořád
ještě na t. zv. výšinách Hanzali, zdrá-
hají se je vykliditi a nedovolují řeckému voj-
sku je obsaditi pod záminkou, že nedostali
žádných rozkazů. Předevčírem postoupila
15členná bulharská hlídka ze zmíněných vý-
šin východně od Hanzali proti řecké hlídce.
Poněvadž vyzvání řecké stráže, aby bulharská
hlídka zůstala státi, nebylo vyhověno, vystře-
lila řecká stráž, načež došlo k šarvát-
ce. Když srbský oddíl přispěchal Řeků
na pomoc, byla palba Bulharů umlčena
Jeden srbský poddůstojník byl porančn, Ře-
kové neměli žádných ztrát. Bulhaři na kone
ustoupili, majíce jednoho raněného vojína.
Bulhar
Ivanov
Dusmanis
Bulhařit
Řek
Atény
Kréta
Makedonie
Soluna
Hanzat
10
article
Stížnost Albanců na Řeky.
Z Milána, 22. června. (K. k.) Zdejšího
publicistického zastoupení albanského došel
telegram z Valony, který líčí potlačování
obyvatelstva v jihoalbanských krajích obsa-
zených Řeky a uvádí velkou řadů příkladů.
Tak byli cestou porubáni 64 notáblové z
Ciamerie, kteří byli vyzváni odebrati se do
Janiny, a 300 jiných Ciamerských, kteří se
zdráhali podepsati adresu pro Řeky, bylo
vsazeno do vězení. Klášter Bektaši, náleže-
jící musulmanské sektě, v jižní Albanii dosti
rozšířené, byl úplně pobořen a mniši pobiti.
Albanská učitelka z Ljaskovic, která ode-
přela s žačkami vyšívati řecký prapor, je
uvězněna v Korici, americký misionář Ken-
nedy v Soluni; tento proto, že prý nadržo-
val albanskému národu. V okrese karvaleš-
ském brání řecké čety obyvatelstvu opatřo-
vati si potraviny a lidé v pravém smyslu
slova mají hlad. V obci Progonatech došlo
mezi Řeky a domorodým obyvatelstvem ke
krvavé srážce s četnými obětmi. Konečně se
sděluje v telegramu, že se Řekové v jižním
Albansku opevňují.
Řek
Valon
Bektaši
Ken
Milán
Albánie
Soluň
Progonaty
Korice
11
article
Vyvrácení různých zpráv.
Z Petrohradu, 22. června. (K. k.) Spb.
Ag. oznamuje z Bělehradu: Ruský vyslanee
šl. Hartwig zmocnil zdejšího zpravodaje
petrohradské telegrafní agentury, aby ka-
tegoricky vyvrátil pověsti, že
šl. Hartwig slíbil srbské vládě
za vzdání se jaderského pobřeží
kompensace v Makedonii.
Ze Sofije, 22. června. (K. k.) Solunská
zpráva, že bulharský prapor ve Štipu sběhla
že jeden pluk ve Varně a dva pluky v Küsten-
dilu se vzbouřily a jejich mužstvo bylo nahra-
ženo tureckými válečnými zajatci, jest podle
„Ag. tel. bulg.“ úplnou smýšlenkou.
Z Bělehradu, 22. června. (K. k.) (Z úřad-
ního srbského pramene.) Zprávy časopisůo
cestě korunního prince do Petrohradu jsou
bezpodstatny, stejně jako zprávy o jmenování
politiků, kteří mají ministerského předsedu Pa-
šiče doprovázetí do Petrohradu. Stejně ne-
správnou jest zpráva o době odjezdu Pašičova.
poněvadž v tomto směru nebylo doposud uči-
něno žádné rozhodnutí.
Hartwig
Pašičův
Petrohrad
Bělehrad
Makedonie
Küsten
12
article
Soud s vrahy velkovezíra.
Soud s vrahy velkovezíra.
Z Caříhradu, 22. čevna. (K. k.) Líčení
s vrahy velkovezíra trvalo před vojenským
soudem až do 1. hod. v noci. Rozsudek bude
předložen sultánovi ku potvrzení. K smrti od-
souzení vrahové budou zítra pověšení v růz-
ných částech města. Tři vrahové, Nazmi,
Ilikmet a Abdarhaman nejsou dosud zatčení.
Princ Sabah Edddin zaslal včera policii
list. ve kterém sděluje, že jest dobře ukryt
už 70 dní a že klidně sleduje běh vyšetřování.
Z Cařihradu, 23. června. Dvacet účastníků
vraždy, spáchané na Šefket pašovi, bylo od-
souzeno k smrti. Z toho osm in absentia.
Ilikmet
Abdarhaman
Edddin
Cařihrad
13
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Carská rodina na cesty.
Z Petrohradu, 22. června. (K. k.) Dnes
odpoledne ve 4 hodiny odpluli car, carevna
Alexandra, následník a velkokněžny-dcery z
Petěrhofu na carské yachtě „Alexandria“ do
kronštatské rejdy, kdež vstoupili na carskou
yachtu „Standard“ a nastoupili plavbu do fin-
ských skér.
Alexandr
Petrohrad
Alexandrie
14
article
Barcelonské výtržnosti pro marockou
výpravu.
Z Barcelony, 22. června. (K. k.) Včer
večer konal se tábor lidu proti marocké vý-
pravě, který byl v úterý zakázán. Řečníci mlu-
vili velice ostře. Po skončení táboru došlo ku
projevům. Když policie zakročila, někteří ma-
nifestanti vystřelili z revolverů. Policie zakro-
čila tasenou zbraní. Dva manifestanti byli po-
raněni, jeden policejní strážník zasažen holí
jistý žurnalista zasažen koulí na prsou. Zatče-
no bylo 22 osob.
Antimilitaristické projevy v Brestu.
Z Paříže, 22. června. (K. k.) V Brestu u-
spořádalo včera večer za vojenského čepobit
několik skupin antimilitaristů projevy prot
tříleté služební době. Velící major dal vojsk
okámžitě odvésti do kasáren.
Barcelona
Brest
Paříž
15
article
Odhalení pamětní desky JUDra
Jakuba Škardy.
Odhalení pamětní desky JUDra
Jakuba Škardy.
(Původní zpráva „Nár. Listů. )
Ze škvrňan, 22. června.
Škarda
16
article
V těsném již sousedství s král. Plzní rychle
vzkvétající obec škvrňany byla dnes vyzdoben
prapory a zelení, aby oslavila památku svého ro-
dáka, který, ač od svého mládí dlel mimo ni, své
rodné obce nikdy nezapomněl a i při rozsáhlé své
činnosti vždy staral se pečlivě a účinně nejen
ni, ale i o celý okres a okolí.
JUDr. Jakub Škarda, který dne 4. březn
roku 1828 se ve Škvrňanech narodil a domohl se
v mužném věku nejen v našem národním, ale i ho-
spodářském a politickém životě vynikajícího místa.
vždy pamatoval na škvrňany, ke kterým poutaly
jej i styky přiíbuzenské, a s péčí o ně staral se vše-
možně i také o celý okres. V uznání této obětavé
práce byl dr. Jakub Škarda r. 1865 zvolen, ač by-
dlel v Praze, do prvního zastupitelstva okresníh
v Plzni, čímž poskytnuta mu příležitost, že, zúčast-
niv se pilně jednání jeho, zasahoval v různých
svých funkcích velice úspěšně do všech záležitostí
okresních i obecních. Obce okresu plzeňského zvo-
lily proto dra. Jakuba Škardu téměř všechny svým
čestným členem a Měšťanská Beseda plzeňská z
jeho společenské styky v metropoli českého západu
svým čestným členem.
K oslavencům těmto připojil se nyní také okree
plzeňský a zasazením pamětní desky na rodném je-
ho domě, vzdal svůj hold zvěčnělému a uctil jeho
vzácnou památku způsobem trvalým
Pamětní deska dru. Jakubu Škardovi byla dne
dopoledne slavnostním způsobem odhalena a pří-
ležitosti této použily jak okres, tak i obec škvrňan-
ská a její obyvatelstvo k okázalému projevu piet
k oslavenci a k nim přidružila se významným způ-
sobem i naše samospráva.
JUDr
Škarda
doktor
Plzeň
Praha
17
article
K slavnosti zavítali do Škvrňan synové osla-
vence pp. dr. Vladimír Škarda a dr. Ctibor
škarda, advokáti v Praze, choť p. dra. Vladimína
Škardy a p. dr. techn. Jaromír Škarda, inž.
chem. řed. MUDr. Kose z Prahy, za výkonný vý-
bor národní strany svobodomyslné a Český klub
národní v Plzni posl. dr. Lukavský, za klue
svobodomyslných poslanců zemských posl. M. Po-
korný, býv. koncipient oslavencův posl. Choe
správce plzeňského okresního hejtmanství místo-
držitelský rada Hatlák s komisařem drem. Jíl-
kem, pres. obch. komory plzeňské Houdek s ta-
jemníkem drem. Klasem a místotaj. drem. Drti-
nou, starosta okresu plzeňského dr. Guldenen
s náměstkem stav. F. Němcem a všemi členy
okresního výboru, náměstek starosty města Plzně
Šulc se členy měst. rady Keslerem a dr. Fr.
Mandlem. úřadnictvo okresního výboru a obce
plzeňské s tajemníkem městským drem. Kříže m.
starostové všech okolních obcí, za okresní výbor
ve Zbirohu okr. starosta Čihák, za okres blovický
Sunáč, za okresní výbor rokycanský Fr. Krauš.
za Jednotu samosprávných úřadníků Berdych.
dr. Kříž a Valeš. dr. Trengler z Třemošné
Obec Škvrňany zastoupena byla starostou p.
Josefem Honzíkem a všemi členy obecního z-
stupitelstvt, učitelstvem škol měšťanské i obecných.
spolky Sokolem v kroji, hasičským, místním odbo-
rem Nár. jednoty pošumavské, agrární organisaci.
vysloužilci a velkými zástupy obyvatelstva,
Všichni účastníci rozestavili se před monu-
mentální školní budovou kol tribuny, postavení
proti rodnému domku oslaveneovu, na kterou vy-
stoupil o 11. hodině dopolední okresní starosta
atd.
doktor
Škarda
Ctibor škarda
Vladimín Škarda
Ing
Kos
Lukavský
Hatlák
Houdek
Klas
Guldenen
Němec
Šulc
Kesler
František
Mandl
Kříž
Berdych
Valeš
Trengler
Josef Honzík
Škvrňany
Praha
Plzeň
Zbiroh
Čihák
Třemošná
Český klub národní v Plzeň
Sokol
18
article
V drobném prodejir
ranní čislo o sobě . . za sh
večerni
za 45
Ve filiálkách na venkově
ranní číslo
večezní
. . 5h
lnseráty
platí se hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijíma
administrace v Marianské ul., 3.
Tam nachůzeji se též
redakce, tiskárna a sxpedlee
„Národních Llstů“
Rukopisy se nevracejl.
národní Llstus
19
article
plzéňský p. dr. Guldener a ve své slavnostní řeči
uvedl, že okresní zastupitelstvo plzeňské splací
dnes dluh vděčnosti a uznání, kterými je povinno-
váno nejen samo, nýbrž téměř všechny jeho obce
rodáku, který vyšel ze Škvrňan a svou pílí, velký-
mi schopnostmi a skvělými vlastnostmi vyšinul se
do popředí našeho národního života a po dlouhá
léta zaujímal vynikající postavení v našem světě
právnickém, politickém a společenském který, po-
cházeje z rodu selského, nikdy, ani na vrcholi sva
dráhy nezapomínal na původ svůj, na rodnou svou
obec a kraj, ale vždy rád a často se vracel ke svým
a po celý svůj život nepřestal udržovati jakv
Plzni, tak i na venkově plzeňském četné styky přá-
telské a příbuzenské.
Řečník vylíčil mládí dra. Jakuba Škardy, jeho
přátelství s mistrem Bedřichem Smetanou, jeho
operní skladby jako intendant Národního divadla
na jevišti tchoto ledroval a výpravu „Prodané
nevěsty“ pořídil svým nákladem, k čemuž pouzi
krojů kraje plzeňského.
Jakub Škarda, vystudovav práva na pražské
universitě a věnovav se advokacii, všímal si od
mládí záležitostí veřejných, zejména politickýcha
rozvinul postupem času v různých oborech činnost
tak mnohonásobnou, že její podrobné vylíčení vy-
myká se úzkému rámci slavnostního proslovu. Ne-
vynikal toliko jako právník praktický, nýbrž hlavní
váhu dlužno položiti na jeho působení organisační
a činnost spisovatelskou. Byl jedním ze zaklada-
telů Právnické jednoty, vzkřísil zaniklý časopis
„Právník“, sepsal velkou řadu spisů a pojednání
z různých oborů právních, přičinil se o zavedení
nynějšího slohu českého právnictví atd.
doktor
Guldener
Škarda
Smetana
Škvrňany
Plzeň
národní divadlo
20
article
Neméně význačná byla i politická činnost
Škardova. Jsa více nežli 30 roků zemským poslan-
cem, náležel vždy nejen k nejhorlivějším, ale také
k nejdovednějším pracovníkům poslaneckým a byl
proto vždy volen do nejdůležitějších komisí sě-
movních a jeho hlas požíval velké váhy zejména
v záležitostech zemědělských a obecních.
Hlavní význam dra. Jakuba Škardy spočívá
však v jeho činnosti ve prospěch samosprávya
dnešní hold platí především zásluhám, které si
získal v tomto oboru. Řečník velice uznalými slovy
probral a ocenil tuto činnost oslavencovu, kterou
jako zemský poslanec a přísedící zemského výboru
vykonal zejména v oboru zákonodárném, vypočetl
jeho samostatné spisy z oboru samosprávy. Dr.
Jakub Škarda vypracoval zejména osnovu zákona
na změnu obec, řádu pražského, předlohu zákona
o statku obecním a celou řadu prací legislativních
v oboru zemědělství, tak o kommassaci, o statcích
rentových a společenstvech hospodářských, a s nej-
vyšším maršálkem knižetem Jřím Lobkovicem
osnovu jazykového zákona pro úřady samosprávné.
Vynikající účastenství měl také ve správě obce
pražské, v jejíž městské radě a obecním zastupitel-
stvu zasedal přes 30 let.
K okresu plzeňskému poutaly jej vždy hluboce
kotvící příchylnost k rodné půdě a četné svazky
příbuzenské, které pocity přenesl i na své syny.
Jeho nejstarší syn, příliš záhy zesnulý poslaneea
přísedicí zemského výboru dr. Václav Škarda,s
opravdovým, srdečným a nelíčeným zájmem veske-
ré záležitosti okresu a obce Škvrňan se týkající
sledoval a při každé příležitosti dalekosahajícím
vlivem svým byl nápomocen. Také druhý syn. p.
dr. Vl. Škarda, projevoval obci vždy své sympatie
vrací se často z rád do ní a také dnes tak učinlr.
Škardův
Škarda
doktor
Lobkovic
21
article
Okresní zastupitelstvo v Plzni, uznávajíe vděč-
ně všechno to, co zesnulý dr. Jakub Škarda pro
okres vykonal, usneslo se, aby památka jeho byla
uctěna trvale zasazením pamětní desky na rodném
jeho domě a obecní zastupitelstvo škvrňanské
usneslo se, že převezme pamětní desku ve svou
ochranu, a páni manželé Josef a Anna Škardovi.
blízcí příbuzní dra. Jakuba Škardy, majitelé rod-
ného jeho domu, zavázali se k trvalému ponechání
desky na domě a svolili i ke knihovnímu zavtělení
tohoto závazku.
Vykonávaje dnešního dne, končil řečník, usne-
sení okresního zastupitelstva, odevzdávám tímto
pamětní desku veřejnosti (rouška s desky strhnuta)
a obracím se především k zástupcům obce škvr-
ňanské a veškerému obyvatelstvu obce s prosbou.
aby po všechny časy zachovali ve vděčné paměti
svého velkého rodáka, jenž práci celého své-
ho života zasvětil prospěchu lidu, ze
kterého vyšel a aby tuto jeho desku
chránili jako památku, která slouží
obei a jejímu obyvatelstvu ke cti a
příštímu pokolení za příkla d.
Vás pak, kteří jste se slavnosti zúčastnili, žá-
dám, abyste se mnou provolali památce dra.
Jakuba Škardy „sláva“. (Slával Sláva! Slá-
Starosta obce škvrňanské, p. Josef Honzík.
vyslovil radost a upřímné potěšení své i veškerého
občanstva nad tím, že oživeno dnes jméno muže,
který životem svým, prací svou a veškerým svým
val)
doktor
Škarda
Josef
Josef Honzík
Plzeň
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Výstavy.
V Paříži, 14. června.
Paříž
23
article
Koncem tohoto měsíce budou uzavřeny jarní
Salony, vykonavše své poslání tím, že uvedly na
oči statisíců diváků nějakých deset tisíc uměle-
ekých děl, jež jsou vlastně jen částí, jen ukázkou
úhrnné žně celého výtvarnického roku Paříže,
tím, že uvedly v chod celý ten veřejný i tajný zá-
pas o pocty, uznání a slávu na jedné straně a
hmotné prospěchy, zejména v oboru státních za-
kázek, na druhé straně. Nejhlučnější z jarních Sa-
lonů, totiž Salon umělců francouzských, zabírající
dvě třetiny celého Velkého paláce na Elysejských
polích, poskytuje sice nejmenší zisk po stránce u-
mělecké, třebas jest nejrozsáhlejší a jakkoliv
sdružuje celou oficiální Francii výtvarnickou, re-
presentovanou v první řadě Školou umění a Insti-
tutem, ale jest nejzajímavější jako společenská ma-
nifestace, neboť jeho organisace po této stránce
jest dílo, jemuž nelze odepříti obdivu. Vynaléza vost
lidí zde vykonala skutečné divy a všechny ty
cesty a cestičky, po nichž se dochází k osobním
úspěchům, jsou stejně zajímavé a důmyslné, jako
jest poutavým zjevem veškera ona společenská
okázalost velkých dnů výstavy a jejích pátků, kdy
se shromažďuje v obrovité dvoraně paláce, naplně-
né sochami, mramory a sádrami, jejichž bělost
klidně svítí v sousedství temné zeleni vavřínů
křovin, veliká společnost pařížská, a jako jest
hodna nejen povšimnutí, ale přímo pronikavého
studia ta podivuhodná podnikavost ve shonu za vy-
znamenáním a získáním co nejvýhodnější posice.
Paříž
Francie
škola uměný a Inst
24
article
Není druhé výstavy na světě, která by mohla sou-
peřiti po této stránce s pařížským Salonem uměleů
francouzských. Celá jeho organisace, všechny ony
medaile zlaté a stříbrné a rozmanitých tříd, čestná
uznání, všechny ony výsady nějakých členstv
jry a „hors concure“, věechny ceny a stipendia
jichž je zde takové množství, jsou vybídnutím k
shonu po osobních poctách, a každý poměr učite-
le a žáka a každé přátelství jsou naznačením cest
k nim. Kdo je chytřejší, kdo jest obratnější ve
hře společenských styků, a kdo dovede si opatrněji
vybojovávati místo nejen v umístění svých děl ve
výstavě, nýbrž také v uvedení jich v úsudky
soudců a novinářské kritiky, jež zde hraje ovšem
velikou roli, ten zpravidla vítězí.
25
article
Nutno býti účastníkem jedné události z po-
sledních dnů Salonu, aby bylo možno pochopiti.
že všechno to umění, jež naplňuje celé převeliké
prostranství dvorány, galerie a nesčetné sály, jimiž
pouze projíti znamená hodinovou procházku, nent
zde účelem, nýbrž prostředkem, který má sloužiti
stejně uspokojení osobní a společenské ctižádosti
jako hmotnému prospěchu. Nutno víděti, jak
předposlední den jsou udíleny ceny a pocty za pří-
tomnosti ministra krásných umění a celého gene-
rálního štábu Salonu a za fanfár kapely městské
gardy. Když byly nejdříve proneseny řeči, v nichž
se nadhodí některá časová otázka, a to zpravidla
velmi energickým způsobem — vzpomínám, jak loni
předseda Salonu vyhražoval pro umělce francouz-
ské úpravu nové budovy pro Luxemburgské mu-
seum, bývalého semináře u sv. Sulpicia, čte ta-
jemník jména vyznamenaných, kteří si chodí jeden
po druhém za většího neb menšího potlesku, dle
toho, kolik mají přátel v zástupu posluchačů, pro
pouzdra s vyznamenáním, jež přijímají z rukou
svých místrů, zástupců vlády nebo svých přízniv-
ců. Jak děti jsou ti umělci, často už staří lidé,
ve svých šťastných a vděčných úsměvech, s jakými
se proplétají mezi plyšovými lavíčkami k podiu
hodnostářů. Ale to blaživé uspokojení jedněch
nemůže než vzbuditi smutek v jiných. Až sem se
došlo s uměním, které se stalo drahou maitressou
státu, které jest jen pláštíkem, v němž se hraje
důmyslná společenská komedie a jež zmechaniso-
váno v šablony a řemeslností slouží, aby opatřova-
lo problematickou slávu a méně problematicko
Sulpicio
26
article
hmotné prospěchy.
Salon umělců francouzských byl kdysi jediný
salon pařížský a byl veškerou slávou veškerého
umění francouzského. V polovici minulého stolet
přišly protesty proti jeho vedení a názorům jeho
poroty, zejména v případu Courbetově a Manetově
a o nějaké desítiletí později realisují se tyto ne-
libosti v zakládání nových Salonů, z nichž nejdříve
přichází Salon nezávislých, po něm Salon společ-
nosti krásných umění, jenž má svou slávu v gene-
raci Besnardově a Rodinově a konečně Podzimní
salon, v němž vystoupily a k slovu se dostávají
postupně nejmladší školy francouzského umění.
Ale vedle těchto velkých Salonů, jež jsou sku-
tečně oprávněnými nositeli tohoto jména, jest je-
ště řada menších výstav, jež si je rovněž osobují
a z nichž dva Salony humoristů připadají v jaro.
Zprvu mívali jsme jen jednu výstavu tohoto druhu.
již pořádal týdenník le Rire a jež tvořila rozmarný
doplněk k vážnému umění velkých Salonů. Ale
předloní nastala hotová válka mezi humoristy, je-
jíž výsledek neústupností majitele uvedeného hu-
moristického časopisu, jenž hájil příliš kategoricky
své obchodní zájmy, byl ten, že Rire ztratil část
svých spolupracovníků, kteří pod vedením Willet-
tovým založili montmartrovsky rozpustilou Spo-
lečnost humoristických kreslířů, již uvedli ve zná-
most širšího světa nejen svým časopisem a svým
Salonem, ale také svými proslulými večeřemi.
Courbetův
Manetův
Besnardův
Rodinův
Salony
Willet
27
article
Oba Salony humoristů jsou zcela stejného rázu
a neliší se navzájem nikterak. Jsou to malé vý-
stavy kreseb, jež rok plnily stránky veselých pa-
řížských časopisů. Nejde zde o umění, jde pouze
o veselost a rozmar, ale zdá se, že nikde umění
nesloužilo této tendenci tak jako zde a že nikdy
nepropůjčovalo a nezjevovalo úskočnou jízlivost
kresby a všecky tajnosti svých technik ochotněji.
nežli je tomu v tomto případě. Není zákoutíz
dnešního života, kam by nezapadly zraky všeteč-
ných humoristů. Nikdo a nikde není před nimi
jist, stejně lidé veřejně působící, ať v umění nebo
polítice, jako zcela skromní občané, již nikdy ne-
byli v pochybnostech o své bezvýznamnosti, nebo
chytří požívači, utáboření někde v ústraní galant-
ních budoirů. Ale naši humoristé jsou vesměs do-
bří hoši; jejich tužky a péra neublíží než nemocné
samolibosti, neboť v tom, co a jak kreslí, není ani
nenávisti ani nepřátelství, nýbrž je to jen vlídné
šetření lékařů, bohužel příliž indiskretních. Ale
tito humoristé, jsouce vždycky ve službách aktua-
lity, jsou znamenitými kulturními kronikáři. Není
zjevu, který by unikal jejich analyse. Pošetilosti
mody zaznamenají v jejich půvabné výstřednosti
stejně, jako zachytí nestřežený okamžik vynikají-
cího státníka. Všechny grimasy a všechna exo-
tičnost gest, všechen život i ve svých velkýeh
projevech i ve svých blahých a klamných intim-
nostech, všechen nedostatek cností a všechna
bezděčnost frivolností jest zvěčněna v jejich díle.
28
article
Jsme daleko tohoto rozmarného světa v o-
statních výstavách, zejména oněch, jež jsou or-
ganisovány městskými musey. Městská galerie
Malém paláci připravila letos první svou výstavu.
věnovanou Davidovi a jeho škole a poskytující po
prvé, příležitost studovati velikého klassika em-
piru v jeho nejvýznačnějších dílech a sledovati
v pracích jeho žáků methody a idee, jež daly u-
mění doby nový charakter a nový směr. Zatím co
ředitel galerie města Paříže, Henry Lapanze, za-
hajoval nadmíru šťastně Davidem řadu občasných
výstav v Malém paláci, připravovalo Museum Cer-
nuschiho svou čtvrtou výstavu umění asijského
Bylo-li do nedávna poněkud zapomínáno obecen-
stvem toto krásné museum východního umění, jež
se dostalo městu odkazem i s palácem velikého
sběratele, dovedl jeho sympatický ředitel d'Ar-
denne de Tizac obrátiti k němu na ráz pozornost
výstavamí, jež v něm rok co rok organisuje a ji-
miž zájem všech, kteří se obírají východním umě-
ním, jest obrácen k novým pramenům, buď nezná-
mým nebo pomíjeným. Thematem letošní výstavy
jest buddhismus jako pramen uměleckých inspi-
rací, a jejím účelem jest uvésti ve styk na jedné
straně zájmy učenců a na druhé straně mílovník
umění, obírajících se buddhismem. Rodná země
David
Lapanz
Tizac
Paříž
Malý palác
d ' Ara
29
article
tohoto velkého náboženství Asie, Indie, jest za-
stoupena ve výstavě jen skrovným počtem pamá-
tek, neboť vláda anglická nedovolí zcízení jich
zemi, za to velmi četné jsou památky čínské, jež
jsou bohatým pramenem studia po stránce ikono-
grafické. Zde se nabízí přímo srovnání evropského
umění středověku s uměním Asie a stanovení při-
buznosti forem, jež se zde projevila. Japonské
sbírky evropské poskytovaly vždycky velmi hojný
material, ale klassifikace a vymezení buddhisti-
ckého umění v Japonsku nemohou býti dosud pro-
vedeny, dokud nepokročí studium buddhistických
sekt v této ostrovní říši. Nekonečnou rozmanitost
ve zpodobování božstev poskytuje umění Tibetu,
jehož bohatství archeologické nám zjevují cesty.
podniknuté v poslední době několika učenci a jež
jest zajímavé jak barevnou výrazností, tak velkou
tvárnou schopností linie. Nový charakter buddhi-
stického umění lze sledovati v Indočíně a na indi-
ckých ostrovech, zejména na Jávě, kde umělci
uchylují se od tradicionelního typu bohů k jaké-
musí typu realisticky javanskému.
Asie
Indie
Indočína
Jáva
30
article
To jest v hlavních rysech program výstavya
nyní zbývá prodívati a promysliti se celým jejím
obsahem, zahloubati se v tajemný symbolismus
gest a hlav Buddhův, rozhodnouti, pokud se jedná
jen o řemeslnou schopnost výtvarného zpodobo-
vání a pokud jde o veliké umění, nám tolikráte
cizí svými formami a tolikrát blízké svou věčnou
vznešeností. Jsou to nové světy, jež výstava otvírá
a v něž vedou sice cesty obtížných poznávánía
zdlouhavých studií, ale jejichž cil přináší ohromný
zisk a otevírá nové říše umění, nám do nedávna
zcela neznámého. Je dvojnásobně příjemné pod-
lehnouti tomuto okouzlení vzdáleným, vznešeným
uměním dalekých staletí v prostředí tak krásném,
jakým jest toto museum východního umění, a hle-
dati poučení v souborech tak znamenitě připra-
vených po stránce vědecké a umělecké péčí ře-
ditele musea a vynikajícího ruského sběratele Go-
Buddhův
31
title
Rudolf Kepl.
Kepl