1
masthead
V Praze, v úterý dne 2. června.
Praha
2
masthead
K číslu 152.
čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
SIí
SIí
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Očekávaná řeč barona Becka.
Z Vídně, 2. června. V dnešní politické de-
batě o prvních sedmi kapitolách rozpočtu na
rok 1908 promluví ministerský před
seda bar. Beck.
Osvědčení prince Liechtensteina.
Z Vidně, 2. června. Včerejší nabídk
prince Aloisa Liechtenstjeina, učiněná
jménem křesťansko-sociální strany německým
liberálům ve příčině nového věčného
věrného souručenství odmítnult
v »N. Fr. Pr.« co nejrozhodněji. Praví se, že
nedá se smýti rukou prince Aloisa Liechten-
steina, co spáchal na Němcích, když byl čle-
nem výkonného výboru pravice a železného
kruhu Taaffova. Totéž stanovisko zaujímá »Ar-
beiterzeitung«, která stejně jako »N. Fr. Pr.«
vyličuje prince Aloisa Liechtensteina jako nej-
většího škůdce, nepřítele a vraha Němců. Ve
skutečnosti princ Alois Liechtenstein nikdy
nic proti Němcům nepodnikl a co
podnikal a podnikati chtěl, byla výprav
pro konfesionální školu a pro
panství klerikálů nad veškerým škol-
stvím a celým státem. Na této výpravě, bohu-
díky, pohořel.
Z Vídně, 2. června. „Reichspost“ jásá n
včerejším osvědčením prince Aloisa Liechten-
steina tónem mnohem stlumenějším. Úplně za-
mlkle však si počíná „Vaterland“ v příčině pro-
hlášení křesťanských sociálů, že chtějí na
věky uzavříti souručenství o libe-
rály pro věci národní. Tato zamlklost
jest pochopitelna u listu, který byl a jest listem
Frant. Thuna, obou větví Schwarzenberských,
rodiny Sylvy-Tarouccy atd.
Beck
Liechtenstein
Liechtenstjein
Liechten
Němec
Taaffův
bůh
František
Thun
Taroucca
Vídeň
Francie
Ara
7
article
K rozpočtové debatě.
8
article
Z Vídně, 2. června. Podobá se, že dnešn
den v poslanecké sněmovně bude velmi pohnu-
tlivým dnem. Promluví totiž profesor M a sa-
ryk velmi obšírně o aféře Wahr-
mundově a proti princi Aloisu Liechte nstei
novi promluví posl. dr. Adolf Sitrániský.
Znovu zjitřená aféra Wahrmundova.
Z Vídně, 2. června. Aféra Wahrmundova
zase žije, ba jest nebezpeči, že nabude
opět povahy příkré.
Z Inšpruku telegrafůjí, že tamější konser-
vativní »Tiroler-Stimmen« pozdě v noci uspo-
řádaly zvláštní vydání, ve kterém konstatují, že
Wahrmund jest oplět profesorem
církevního práva, že všechny sliby
vlády a všecka ujišťování křesťansko-sociálních
poslanců nezpomohly nic, protože vůle kato-
lického lidu byla zkřížena Provedou-li z toho
důsledky všichni katoličtí poslanci, bude vláda
Beckova náležeti minulosti.
Profesor Wahrmund ohlásil cvičení ve
svém semináři zase na dnešek. * Čekají se
bouřlivé srážky.
spdl
lor
Z Vídně, 2. června. V parlamentě zakro-
čili včera křesťanští sociálové u ministerského
předsedy barona Becka. Vypravovalo se, že za-
hájí-li Wahrmund své práce v semináři pro
církevní právo, není to nikterak ještě zahájení
jeho činnosti profesorské. Bylo také doloženo
že Wahrmund omezí se na tyto práce semi
nární a na svoji činnost ve zkušební komisi.
Z Vídně, 2. června. »N. Fr. Pr.« o telegra-
fuje se z Inšpruku, že došel tam telegram mi
nisterského předsedy bar. Becka, svědčící rek-
toru university dru. Scalovi, kterým se pro-
fesoru Wahrmundovi zapovídá
také civičení v semináři.
Z jubilejního průvodu.
Z Vídně, 2. června. V průvodu, který bude
se konati 12. t. m. k oslavě jubilea císařského,
zúčastní se „asi sto lidí z království
českého se dvěma vozy a dvaceti
koňmi“. Byla vyslovena domněnka, že to
ještě budou přestro jení Vídeňáci. Dle
jině verse milí obyvatelé Šumavy. Z Moravy
Liechte
doktor
Sitrániský
Wahrmundův
Wahrmund
Beck
Scala
Vídeňák
Vídeň
Francie
Šumava
Morava
TirolerStimmen
10
article
zúčastní se „asi 200 osob s 50 koňmi a 6
vozy“. Největší korunní země bude číselně nej-
méně zastoupena. Proč, netřeba po známých
událostech vykládati.
Trutnovští kněží.
Z Vídně, 2. června. Listům zdejším tele-
grafuje se z Trutnova, že veš keré ta-
mější katolické duchovenstv o
také katecheti a učitelé náboženství podali měst-
ské radě osvědčení v ten rozum, že se při-
pojují ku projevu obyvatelst va
trutnovského pro zachování jedno-
jazyčnosti u všech úřadů stát ních
a soudů a to do muže. Nezávidíme Němcům
nic takové kněze, kteří se připojují k akci, jež
ve své podstatě, ve svých příčinách a ve svých
cílech značí nadvládu, křivdu, bezpráví a ná-
silí. Tito kněží se prohřešují na samých zása-
dách Kristových.
Carští manželé do Darmštatu.
Z Berlína, 2, června., »Local-Anzeigeru
telegrafují z Darmštatu, že carští manželé tam
přibudou na několik neděl zvláště za účelem,
aby se císařovna tam zotavila.
Němec
Kristův
Local
Anzeiger
Vídeň
Trutnov
Berlín
11
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
12
article
Z Vídně, 2. června. (K. k.) »W. Ztg.« oznamuje
Císař potvrdil osnovu zákona, usnesenou
zemským sněmem království české ho,
kterouž se upravují služební poměry
úřadníků, ustanovených u obcí v krá-
lovství českém.
Z Vídně, 2. června. (K. k.) Císař propůjčil okres-
ním lékařům dru. Rudolfovi Porgesovi v Lito-
měřících a dru. Vilému Kostlivému v Domažli-
cích zlatý záslužný kříž s korunou a okresnímu lé-
kaři dru. Františku Rudolfskému v Horšově Týně
titul vrchního okresního lékaře.
Z Vídně, 2. června. (K. k.) Císař jmenoval mi-
mořádného profesora dra. Karla Coriho, majícího
titul a charakter řádného universitního profesora,
řádným profesorem zoologie na německé uni-
versitě v Praze, ponechav jej v úřadě ře-
ditele zoologické stanice v Terstu.
W Ztg
Porges
Vilém kostlivý
Rudolfský
Cori
Vídeň
Domažli
Horšův Týn
Praha
Terst
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Otázka tělesného trestu.
Francouzské listy zabývají se již delší dobu
otázkou, má-li se pro jisté zločince a zločiny za-
vésti tělesný trest. Trest smrti byl ve Francii fak-
ticky již odstraněn, guillotina již neodstrašuje, pře-
stala býti poslední výstrahou zločincům a proto
navrhuje se s mnohých stran v náhradu za ni bič.
Je to dosti podivno, uvážíme-li, že v XX. století má
trestající spravedlnost kráčeti ve stopach starého
barbarství a lze podobné návrhy vysvětliti jen
úplnou bezradností vůči pařížským pouličním lu-
pičům, kteří se svým řáděním v poslední době stali
skutečným postrachem obyvatelstva.
Myšlenka vznikla v Anglii. Také Anglie má své
»apaše« jako Francie a zvláště v Londýně
v Cardiffu ohrožují veřejnou bezpečnost. V Car
diffu rozmohlo se po odstranění tělesného trestu
lupičství tak, že zločinná čeládka páchala hrozné
zločiny za bílého dne na veřejné ulici. Soudy došly
ku přesvědčení, že trest vězení jest za těchito okol
ností úplně bezvýsledným a proto se vyhrabalo ve
starých, dávno zapomenutých zákonech ustanovení,
které dovoluje používati k výkonu trestu biče.
Soudcové cardiffští nevábali tohoto ustanovení po-
užiti a když byl opět přiveden lupič již dříve tre-
staný, byl místo uvěznění spráskán. Z Cardiffu
přešel tělesný trest i do Londýna a od té doby ná-
leží k nejúčinnějším prostředkům anglické justice.
Francie
Anglie
Londýn
Cardiff
14
article
Bič, kterého se v Anglii používá při výkonu tre-
stu, zvaný »devítiocasá kočka«, jest nástroj, s nímž
není radno vejíti v užší styk. Provinilec, jenž má
býti tělesně potrestán, spoutá se na rukou i nohou
a strčí do bedny, z níž vyčnívá nahá horní část
těla. Hlava je chráněna dřevěným zařízením a pak
počne devítiocasá kočka své hrozné dílo. Devět
11/2 metru dlouhých, uzly opatřených konopných pro-
vazců dopadá svištivě na tělo trestance. Po první
ráně objeví se na kůži temně červené naběhlé pruhy,
po čtvrté nebo páté ráně vytryskne krev a po dva-
cáté ráně je z masa nešťastníkova již jen krvavá
kaše ..
Účinek opětného oživení devítiocasé kočky se
záhy dostavil. Kdo se jednou s bičem seznámil,
střežil se setkati se s ním podruhé. Počet opětných
provinění po trestu se nápadně zmenšil. Tiché vě-
zení s pohodlným lůžkem, zdravou výživou, elektri-
ckým světlem a poměrným klidem bylo rájem na-
proti tomuto hroznému trestu. Bič odstrašovali
nejzarputilejší zločince a strach před ním byl u mno-
hých počátkem moudrosti.
Ne jako vlastní trest, nýbrž jako disciplinární
opatření jest mrskání bičem hojně zavedeno také
v Německu, zejmena vůči mužským vězňům v káz-
nicích, jimž byla odňata občanská čestná práva.
V Dánsku zaveden byl tělesný trest na určité surové
zločiny a dle statistických výkazů osvědčil prý se již
v prvním roce.
Anglie
Německo
Dánsko
15
article
Nyní pak jest otázka zavedení tělesného trestu
na pořadu také ve Francii. Jedni nevahají doporučo-
vati jej jako nutný prostředek protí řadění apašů,
dovozujíce, že tato zločinná cháska nezasluhuje
žádné útrpností; žije toliko z krádeže a prostituce
vraždí z holé zábavy, ze sportu a ješitnosti.
Vražda jest pro ně čestným činem povolání.
Jsou to divoká a dravá zvířata a bič byl by jediným
prostředkem, jenž by je poněkud držel na úzdě. Jiní
opět potírají myšlenku znovu zavedení tělesného
trestu co nejrozhodněji, poněvadž tento trest uráží
lidskou důstojnost nejvíce. Byl ve Francii dávno již
odstraněn a bylo by hanbou znova jej zaváděti.
Úřady, jež byly tázány na mínění, nevěří v mož-
nost opětného zavedení biče. Soudí, že francouzský
lid se převalnou většinou rozhodně vysloví protí tě-
lesnému trestu a že povaha anglického národa ne-
může býti francouzskému národu vzorem. Ráznější
opatření proti apašům jsou nutna, lze však očeká-
vati, že stačí přiměřená reforma trestního zákonníka
a výkonu trestu také bez biče.
Francie
16
article
= Šťastná čísla v loterii. Ke štěstí veďou cesty
mnohé, ale nejfantastičtější a nejpodivnější lákají
člověka nejvíce a kmitavá bludička pověry táhne z
sebou mnohé, svitla-li jednou na pravé cestě. Šťast-
ná náhoda výhry v loterii nebývá trpělivě očekávána,
nýbrž hledí se tajnými prostředky prímo vynutiti,
při čemž se sleduje pověra, která jistým číslům při-
suzuje zvláštní štěstí. Tak bylo dříve a tak jest po-
dnes. Z 18. století, v němž loterní horečka nejvíce
zuřila, sestavil jistý anglický časopis řadu takovýchto
oblíbených, šťastných čísel. Jeden volil při koupi
losu 1711, poněvadž to byl rok jeho narození, jiný
hledal číslo 134, poněvadž označovala menšinu v dol-
ní sněmovně při důležité předloze zákona, třetí věřil
číslu 666 jako mystickému počtu Apokalypsy a jedna
dáma vyhledala si r. 1790 číslo 1709, pohěvadž s
17
article
nejšťastněji přibližovalo k letopočtu. Mnohým se zdá
o šťastných číslech ve snu, jiní berou stáří svých
žen a přátel, jiní opět táhnou čísla na zdař bůh
z klobouku, ale každý věří pevně v tajnou moc čísla,
které nějakým podivným nebo nesmyslným způ-
sobem nalezl. V Italii, kde má loterní hra v lidu ještě
neobyčejný význam, je tato honba za šťastnými čísly
nejdivočejší. Sotva někdo ve snu uvidí číslo, žene se
do loterní sběrny, zedník spadne s lešení 23 stopy
vysokého, aniž by si ublížil a číslo 23 stane se šťast-
ným číslem, které má přinésti poklady; stařena vidí
hráti si spolu kočku a psa, běží domů podívat se
do knihy štěstí a najde šťastně obě zvířata pod čí-
slem 65; toto číslo musí ovšem býti neobyčejně
šťastné. Romantické příběhy vypravují se o tom,
jak taková šťastná čísla skutečně přinesla požehnání
těm, kdož v ně věřili. Mitfordová, jež se později stala
známou spisovatelkou, vypravuje, že jako desítileté
děvče byla poslána pro los. Ukázali jí několik losů,
ale všechny odmítla, konečně předložil jí kolektor
číslo 2224. „Ten si vezmu,“ pravila dívka rozhodně.
Mitfordová
Italia
18
article
„Proč jsi vzala tento a žádný jiný?“ tázal se jí pak
otec. „Vím, že vyhraje,“ zněla odpověď, „nevidíš,
že 2 + 2.+ 2 + 4 jest dohormady 10, tedy moje
léta?“ a za několik neděl na to byl los tažen s vý-
hrou 500.000 K. Podivná náhoda přinesla bohatství
majitelce kantiny v Sedanu. Agent pařížské tiskové
loterie nabídl jí čísla 2171, 2172 a 2173, První dvě
vzala, třetí pak odmítla, poněvadž prý jí trojka vždy
přináší neštěstí. Místo něho vzala si číslo 2174a
na tento poslední los připadla pak hlavní výhra
v obnosu 100.000 K. Šťastný los velké španělské
státní loterie získal podivným způsobem také jistý
ovocnář v Madridě před několika lety. Narodil se
15. 5. 54 a vybral si číslo 1554. Přátelé smáli se jeho
bláhové pověře, ale ovocnář smál se naposledy, když
byl jeho los tažen s první výhrou skoro 2,000.000 K.
V loterii poslední milánské výstavy připadla hlavní
výhra 100.000 K milánskému zedníku Galliovia
sice na číslo 2485. Toto číslo vybral si Galli, poně-
vadž mu byly 24 roky a jeho dědečkovi, s nímž
společně žil, 85 let. Ale ani šťastná čísla nepřinesou
vždycky štěstí. Tak zdálo se před několika lety jed-
nomu italskému sedláku jakési číslo a poněvadž
pevně věřil, že mu přinese štěstí, sehnal co mohl,
a koupil los. Byl tehdy špatný rok a vydání za los
uvrhlo jej s rodinou do velké bídy. Několik neděl
před tahem zemřela mu žena následkem strádání-
a několik dní před osudnou chvílí zemřel sám. V den
jeho pohřbu připadla na jeho los výhra 200.000 K.
Galliovius
Galli
Sedan
Madrid