1
article
Ukerský vystěkovalecký zákon.
Z Pešti, 1. června. (K, k. uh.) Výbor poslanecké
sněmovny pro zákon vystěhovalecký konal
dnes odpoledne poradu, ve «teré byla osnova vystě-
hovaleckého zákona projednávána a za veliké po-
chvaly jednomyslně přija ta.
Volby v Srbsku.
Z Bělehradu, 1. června. (K. k.) Výsledek včerej-
ších voleb do skupštiny, při nichž vládní strana
získala jen 81 mandát, považuje srbský tisk za po-
rážku politiky kabinetu Pašičova. Porážka jest tím
větší, že vláda Pašičova sama volby řídila a vládla
tudíž celým správním aparátem.
Odsouzený redaktor.
Z Bochumu, 1. června. (K. k.) Redaktor sociálně-
demokratického „Volksblattu“ Steinkamp byl dnes
trestní komorou odsouzen pro urážku ministra vojen-
ství šl. Einema na měsíc do vězení. Urážka byla
shledána ve článku o odpovědi, kterou dal ministr
vojenství na říšském sněmu o aféře Lynárověa
Eulenburgově.
Události v Marokku.
Z Paříže, 1. června. (K. k.) Jak generál Philibert
telegrafuje, přibyl Hadji Omar Tasi do Mogadoru,
kdež bylo vyloděno 400 mužů na podporu maghzena.
Mogador jest klidný. Mehala Buchty ben Bagdadiho
táboří severně od Sely. Kaid Ulad Triů nachází se
samoten v Azemmuru s Hafidovým guvernérem. Ge-
nerál d'Amade telegrafuje, že byla zabájena doprav
na přímé cestě z Casablanky k táboru Sidi ben Sli-
Pašičův
Lynárově Eulenburgův
Philibert
Hadji Omar
Mogador
Buchta
Bagdadi
Hafidův
Pešť
Srbsko
Bělehrad
Bochum
Maroko
Paříž
Selo
Casablanca
poslanecký sněmovna
Káida Ulad Tri
d ' Amade
Sidi ben St
3
article
Na perských hranicích zase klid.
Z Tiflisu, 1. června. (K. k.) Dle zpráv úřadních
jest na perských hranicích všude klid. Téměř po tři
neděle nebylo tam ani vystřeleno, ačkoli kočovníci
právě touto dobou svá bydliště mění.
Carsků rodina v Petěrhofu.
Z Petrohradu, 1. června. (K. k.) Zejtra přestěhuje
se carská rodina do Petěrhofu. Po schůzce v Revalu
zamýšlí car s carevnou podniknouti projíždku ve fin-
ských vodách.
Tiflis
Petrohrad
Reval
4
article
Z Berlína, 1. června. (K. k.) Dle večerních listů
podal guvernér svob. p. Puttkamer říšskému kanclé-
řovi žádost za propuštění z říšské služby.
Volání po reformě menšinového
školstvi
stává se den za dnem určitější a důraznější
Poslední dobou byla uspořádána na severu Čech
řada táborů a schůzí, na kterých žádána ná-
prava poměrů školských. V neděli dne 31.
května t. r. konal se tábor lidu v Ervěnicích
s programem:
1. České školství.
2. Návrhy a dotazy.
Tábor zahájil o 2. hod. odpol. předseda
p. Huml. Místopředsedou zvolen p. Opatrný, za-
pisovali pp. Kozler a Honický. Za účasti as
1000 českých rodičů a jich zástupců z místa
i okolí, ujal se slova p. řed. Bláha z Prahy,
aby tlumočil vřelé sympatie a pozdrav z ústředí
Nár. jedn. severočeské menšinám.
Po něm promluvil pan Havlena, poukázal
na výhody, jakých by se dosáhlo zastoupením
českých menšin ve sborech samosprávných. Z
poměrů nynějších, kdy v zastupitelstvech obec-
ních nalezají se známí ubíječi kultury — ně-
mečtí kapitalisté a zástupcové uhlobaronů, není
divu, že obce chovají se k českému školství
nepřátelsky.
Po delší řeči o nutnosti výchovy v jazyce
mateřském slibuje účinnou pomoc své strany
(soc. dem.) a končí přáním, abychom se brzy
sešli v Ervěnicích k slavnosti otevření
české školy.
Po něm poslanec Zázvorka doufá, že
odhodlanost českého lidu na severu postaví
oproti germanisaci pevnou hráz.
Red. p. David z Mostu poukazuje, jak
obrovských oběti přináší národ vydržováním
soukromých škol. Odsuzuje ostře chování ně-
meckého obyvatelstva na severu Čech, které
prácí českého hornictva zbohatlo a z vděčnosti
splácí mu nyní všemožným týráním, Nezbyde
nám nie jiného, než sáhnouti k zákonu »oko
za oko, zub za zub« a opláceti stejnou měrou.
Čo
Huml
Opatrná
Kozler
Honická
Bláha
Havlen
Zázvorka
David
Berlín
Ervěnice
Praha
Reda
Most
Čechy
5
article
Red. p. Krampera z Duchcova nabádá
všechny strany k společnému svornému postupu.
Nutno konečně přejíti od slov k činům a doká-
zati, že to s akcí školskou myslíme opravdově.
P. Jarosl. Dlask z Dol. Jiřetína podává
zprávu o postupu v školské akci a po delš
řeči o nutnosti domáhání se škol pokračova cích,
měšťanských a středních,
přečítá resoluci:
Čeští rodičové, shromážděn. na táboru lidu
dne 31. května 1908 v Ervěnicích, připojují se
v plném znění k resoluci, přijaté dne 10. května
t r. na školské konferenci v Lomu jako na mini-
málmm požadavku, který nutno splniti do zahájen
školního roku 1908-9.
Nebude-li nám vyhověno, jsme odhodlán
prověsti všeobecnou stávku školskou na celémč-
ském severu, abychom zbědovaným a kulturního
státu nedůstojným poměrům školství na severu
Čech odpomohli.
V příčině školské akce v Ervčnicích vyzýváme
státní úřady, aby co nejrychleji hleděly přivésti
svoj. vlastní nařízení k platnosti a por taraly se
o bezedkladné zřízení české školy v Ervěnicích.
Pokud se tak nestane, prohlašujeme, že ne-
Budeme svoje dítky do školy posílati a v předse-
vzetí našem nás nezviklají žádné tresty s po
kuty.
České kluby poslanecké, jakož i žurnalistik
bez rozdílu politických směrů zádáme o účinnou
pomoc v našem boji.
Resoluce přijata jednomy sl ně.
Potom předčítá otevřený list ministru
kultu a vyučování, který zaslati shromážděním
usneseno. Zní:
Otevřený list ministru rakouského školství
panu Marchetovi ve Vídni.
Kramper
P Jarosl
Dlask
Marchet
Reda
Duchcov
Dolo
Ervěnice
Lom
Čechy
Vídeň
český škola v Ervěnice
Český klub
6
article
My čeští občané v Ervěnicích v severozápad-
ních Čechách, pro něž v platnosti jsou zákony řiše
rakouské, shromáždili jsme se na táboru lidu dne
31. května za velké účasti delegátů českého cby-
vatelstva z Podrudohoří, abychom žalovali pře
veškerým, v pravdě vzdělaným světem — bez roz-
dílu národnosti — na to, jak jedná se s námi a
s našimi dětmi proto, že chceme — školul Před
tváří všech kulturních států světa žalujeme, že
ve XX. věku proléval lid český v Ervěnicích krev,
že je neustále pokutován, žalařován, vyhazován
z bytů a všemožně úřady a německými fanatiky
sužován proto, že chce — školuí
Lid český je ubíjen proto, že chce vychovati
lomuto státu řádné, vzdělané občany přirozenou
výchovou na základě jazyka mateřského, k čemuž
základní zákony státní plné právo mu zaručují!
Ervěnice
Čechy
7
article
A když jste konečně, pane ministře rakouského
školství uznal za vhodné povoliti jednu českou
třídu v Ervěnicích, marně očekává její otevření
půl třetího sta dítek, ponechaných celý rok bez
výchovy školské a my jsme pokutováni a žalařo-
váni dále — — — To že jsme, pane ministře, ve
státě ústavním? Či snad čeká někdo, že vytrvalým
terrorem pohne nás k tomu, abychom ducha dětí
svých nechali zmrzačiti nepřirozenou výchovouv
cizím jazyce? T. byste marně čekali!
Na dnešním táboru znovu důrazně prohlašu-
jeme, že za. žádnou cenu neustoupíme od práv,
zákonem nám zaručených, na jichž základě budiž
neprodleně učiněn konec týrání nás a našich dětí
— otevřením povolené školyí
Současně prohlašujeme, že v kulturním boji
českého lidu za zákonitou úpravu školství na se-
veru Čech přistupujeme k pospolitosti, v níž z
každcu cenu vytrváme.
i N Ervěnicích, 31. kvěína 1908.
Čeští rodičové v Ervěnicícki.
Po řeči p. Litomyšlského a závěrečnýci
slovech p. Dlaska schůze ukončena.
Nejbližší schůze konají se v neděli 7. června
v Komořanech a Čouši.
Lid český je na postupu, který již nikdo
nezastaví.
Dlask
Ervěnice
Čechy
Komořany
kulturní boj český lid
N Ervěnice
8
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Proti poslanci dru. Baxovi přináší or-
gán ministra Práška článek, v němž mu vytýká
všemožné nehezké vlastnosti. Řeč dra. Baxy a
jeho sdělení o domnělém obsahu vládního ja-
zykového zákona nazývá naprostým výmyslem
z nekalého osobního účelu řečníkova, jemuž
prý šlo jenom o laciný sensační úspěch, který
prý jest »příliš průhledným a laciným mané-
vrem«. Ministerský list dovolává se veřejných
prohlášení ministra Práška i dra. Škardy, že
jim není pranic známo o nějakých tlumočnících
a vůbec podobných »novotách«, jak je ve své
fantastické zprávě vybájil dr. Baxa. Že není
oběma pánům nic známo o tlumočnících
Beckově zakonu, víme z jich veřejných prohlá-
šení, i myslíme, že není dobře mluvit o »ostat-
ních podobných novolách« Baxou dotčených
tak paušálně. Velmi rádi bychom slyšeli, že
v Beckově zákonu není žádného ustanovení, jímž
se vyslovuje nějaká jiná než obojjazyčná po-
vaha všech okresů v zemi bez rozdílu, zkrátka
že zákon ten nerůzní okresy v Čechách podle
jazyků na české a německé, že nepodmiňuje
národnostní rozdělení země ani po okresích.
Takové výslovné a rozhodné popření postrádá-
me také v dnešním článku agrárně-ministerského
orgánu, který sice ujišťuje, že návrhu vládního
zákona dosud nikdo ani okem neviděl a přece
se tváří, jako kdyby vládní osnovu uměl z pa-
měti.
Baxa
Prášek
doktor
Beckův
Čechy
9
article
— Zpupný kousek německého ztarosly
v Postoloprtech. K řetězu drobných i velkých
utrpení našich českých menšin přibyl nový,
charakteristický článek. Česká beseda v Posto-
loprtech požádala ochot. jednotu »Tyl« v Lou-
nech za sehrání »Deskového statku«. V neděli
31. května bylo v Besedě vše připraveno, ochot-
níci, kteří z Loun kočáry přijeli, nalíčeni, di-
vadlo obecenstvem naplněno, když v půl
9. hod. večer objevil se strážmistr
místní policie se vzkazem, že hru,
která v čas hejtmanství hlášena
byla, pan starosta zakazuje. Žádán
zákaz písemný a ten také na kusu papíru
přinešen. Pořadatelé nicméně chtěli hráti,
odvolávajíce se, že hru zakázati může
jen hejtmanství, které tak neučinilo. Tu
strážmistr prohlásil, že v tom případě musil by
dle rozkazu pana starosty sál ná-
silím vykliditi a významně dodal,
že neručí za to, co se venku v městě stane.
Co toto prohlášení znamená, zakusili před třemi
lety čeští ochotníci z Loun. Ač rozhořčení bylo
veliké a část přítomných žádala, aby se hrálo,
rozhodnuto — podrobiti se. Telegrafieky zaslána
stížnost místodržitelství a ministru krajanovi. Na
obec pak bude podána žaloba na hrazení
výloh.
Tyl
Postoloprty
Posto
Lou
Louny
Český beseda
10
article
— Rodinné zprávy. Slečna Jaromíra Podlipná,
dcera býv. starosty měst pražských poslance pana
JUDra. Jana Podlipnéno, slaví manželský sňatek s p.
JUDrem. Josefem Jechenthalem dnes v úterý
dne 2. června t. r. o 1/25. hod. odpol. ve farním
chrámu sv. Jiljí u Dominikánů v Praze.
— Úmrtí. Na Mělníce zemřela dne 1. t. m. paní
Josefa Diemeová v požehnaném věku 90 let. Po-
hřeb koná se zejtra 3 t. m. na břbitov mělnický.
— Ředitelství pošt a telegrafů pro král. české
nám píše: Ve včerejším čísle Vašeho ctěného listu
obsažena jest pod nápisem „Za použití jazyka če-
ského v úřadě — peněžní pokuta“ zpráva, že úřadník
listovny pražské byl potrestán pokutou 50 haléřů,
poněvadž na zásilku dopisů, určenou do Jablonce
n. Nisou, napsal ve spěchu českou svazovku. Tato
zpráva jest nesprávná. Dotyčný úřadník potrestán
byl proto, že na zásilku dopisů, určenou pro poštovní
úřad v Jablonci nad Nisou, přes to, že správné
rozlišování míst „Jablonec n. Nisou a Jablonec n.
Jizerou“ bylo úřadnictvu zmíněného oddělení několi-
kráte důrazně připomenuto, vystavil svazovku do
Jablonce n. Jizerou, čímž nesprávné směrování její
zavinil. Šafařík.
Podlipná
JUDr
Jan Podlipnéno
Jechenthal
Jiljí
Diemeová
Šafařík
Praha
Mělník
Jablonec
Nisa
Jablonec nad Nisa
Jizera
11
article
— O příčinách dnešní nespohojonosti národa če-
ského promluví na veřejné schůzi lidu v zimní za-
hradě Národního domu (vchod z Korunní ulice) na
Král. Vinohradech ve čtvrtek o 1/28. hod. več. pp.
zem. posl. dr. Ant. Sobotka, dr. Ant. Novotný,
V. Štěpánek a j.
— Čech zemřel v Andalusii. (Pův. zpráva z Ma-
dridu.) Dne 19. min. měs. skonal v Motrilu v Anda-
lusii, v městě přímo tropické vegetace a proslulé pě-
stováním cukrové třtiny, pan František Kodeš
re stáří 34 roků, rodilý ze Star. Vestců u Českého
Brodu. Byl ředitelem cukrovaru v Torrelavega v pro-
vincii Santander a uchýlil se do Motrilu za účelem
nabytí zdraví. Zemřel nemocí plícní. Před 6 lety
odebral se pan František Kodeš z Bečvar do Menar-
guenzu, provincie Lerida, jako první adjunkt a po
utvorení se cukrovarnického trustu španělského byl
jmenován ředítelem cukrovaru v Torrelavega, který
však nalezl ve stavu úplné anarchie, což při taměj-
ších zanedbaných poměrech je úplně vysvětlitelno.
Jeho proslulé energii, neunavné práci a obětování
sama sebe vytknutému úkolu lze přičítati, že to-
várna stala se jednou z nejpřednějších ve Španělsku.
Španělská společnost dalekého okolí sledovala jeho
úsilí s velkým zájmem a když pak svému úkolu po
velkých obtížích dostál, nepřestala jej obdivovati.
Král
doktor
Antonín
Novotná
V Štěpánek
Kodeš
Vinohrady
Sobotka
Čechy
Andalusie
Ma
Motril
Anda
Vestec
Český Brod
Santander
Lerida
Torrelavega
Španělsko
národní dom
korunní ulice
Bečvar
Menar
12
article
Když pak se dostavil i úspěch jeho pokusů, zvláště
pak zavádění práce v cukrovaru dle způsobu a zku-
šenosti, nabyté ve vlasti, upozornil na sebe i časo-
pisy odborné, které, jako časopisy denní, věnovávaly
jeho činnosti a nevšední odborné vzdělanosti dlouhé
články, takže jej právem můžeme považovati za
chloubu českého průmyslu cukrovarnického v ci-
zině. Vlhká a svou nezdravostí proslulá krajina okolo
Torrelavega a přílišná horlivost v práci podryly úplně
jeho zdraví, kterého již nenabyl. Zanechal choť Pas
vlinu, rodilou ze Zásmuk u Kolína a sirotka čtyř-
letého. Mnohé časopisy španělské, jako Heraldo de
Madrid, Liberal, Noticero Granadino atd., věnují mu
posmrtnou vzpomínku jako nevšedně vzdělanému od-
borníku cukrovarnickému. Ačkoliv se stranil úplně
veškeré politické činnosti, byl u zdejší španělské spo-
lečnosti velice oblíben a všeobecně se o něm vyslo-
vovalo, že všech svýchi vlastností a nadání užíval, by
byl pravým „Hidalgo“.
— Staroměstské řemeslnictvo a živnostnictvo
pořádá zejtra dne 3. t. m. o 8. hod. večer veřejnou
schůzi o vylidňování Starého města a o nedostatku
malých bytů a dílen. Schůze koná se v restauraci
»Merkur« v Praze-I.
— Dary. K uctění památky historiografa král.
českého dra. Františka Palackého věnoval okr. výbor
karlínský místo věnce na rov v den výroční jeho
jít Madrid
Palacký
Zásmuky
Kolín
Liberal
Praha