1
masthead
V Praze, v sobotu dne 30. května.
Praha
2
masthead
K čislu 149.
Čislo v Praze za 2b
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc. 2 K 30
Pošton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Nechuť v parlamentu.
Z Vídně, 30. května. Včera po konferen
zástupců všech klubů poslanecké sněmovny vy-
slovil se jeden poslanec k presidentu dru. Weis-
kirchnerovi takto: »Prodal jste debatu rozpo-
čtovou tuze draze — za 200 hodin. Polovina
byla by úplně dostačila !« Skutečně podobá se,
že rokování to bude ještě zkráce-
no proti času původně stanove
nému, poněvadž jest všeobecná ne ch u
nejen k mluvení, jehož obyčejně nikdo nepo-
slouchá, nýbrž také k pobytu ve Vídni. Vláda
nalehá, by se v nynějším zasedání vyřídily
ještě dva zákony: zákon o rozmnožení
kontingentu zeměbraneckých no-
váčků a zákon o státní podpoře
chudých záložníků do zbrané po
volaných tak, aby zákony ty nabyly plat-
nosti již na podzim.
Izwolský do Vídně.
Z Vídně, 30. května. »Fremdenblattu« se
sděluje: Ruský ministr věcí zahraničních
Izwolský přijede ze své dovolené, kterou
ztráví, jako každý rok, v Bavořích, do Víd ně
na porady o záležlitostech make
donský ch.
Weis
Fremdenblatta
Vídeň
Bavory
6
article
Košut do Karlových Varů.
Z Pešti, 30. května. Ministr obchodu Košu
odjede s neděle k léčbě do Karlových Varů.
Prof. Wahrmund do Prahy.
Z Vídně, 30. května. Profesor Wahrmund
sem dnes přijel na konferenci s ministrem kultu
a vyučování drem. Marchetem. Ještě dness
vráti zase do Inšpruku.
Z Vídně, 30. května. »N. Wr. Tgblt.«
oznamuje, že v parlamentních kruzích se pro-
slýchá, že prof. Wahrmund povolán bude na
německou universitu do Prahy.
Dozvuky Wahrmundovy aféry v Inšpruku.
Z Inšpruku, 30. května. Svobodomysln
studentstvo chtělo dnes uspořádati pochodňový
průvod na počest prof. Wahrmunda. Průvod byl
však místodržitelstvím zakázán. Na pro.
Wahrmunda učiněno u trestního
soudu udání, na jakém základě,
tají se. Na několik studentů a účastníků de-
monstrací ze dne 19. t. m. učiněno u soudu
rovněž udání pro zlomyslné poškození ci-
z1ho majetku, spáchané roz bitím
Košut
Koša
profesor
Wahrmund
N Wr
Wahrmundův
Wahrmunda
jítmonstrace
Karlová Vary
Pešť
Praha
Vídeň
Inšpruk
7
article
oken v domě akademickém, v redakc
křesťansko-sociálního »Tiroler-Anzeigru« a v domě
ve kterém se nalézá spolek »Austria«.
Jediný posluchač na universitě.
Ze Záhřeba, 30. května. Přednášky na
zdejší universitě byly včera zahájeny. Dosta-
vil se toliko jediný posluchač do
posluchárny profesora dějin umění dra.
Kršnjavého. Profesor přednášel celou hodinua
problásil, že bude přednášeti cely
semestr také v tom případě, kdy-
by měl třebas jediného poslu-
chače.
Přípravy pro slovanský sjezd.
Z Petrohradu, 30. května. »Rječ« ozna-
muje z dumy: Mezi poslanci se proslýchá, že
dr. Kramář má poslání nejen připraviti půdu
pro kulturní jednotu slovanskou, nýbrž též uká-
zati k tomu, že vliv Německa, jakož
i německých vládních kruhů na
ruskou politiku seslabuje váž-
nost a váhu Ruska mezi národy
slovanskými. Tvrdí se, že na rozmluvě,
kterou měl dr. Kramář s ministerským
předsedou Stolypinem, jednalo se kromě o cestě
slovanských poslanců do Varšavy též o kul-
turní baště proti útočnému roz-
machu Německa, jehožto snahou jest,
slovanské národy od sebe odděliti a podrobiti
vlivu vlastnímu. Dru. Kramářovi, Hri-
barovi a dru. Glěbovickému dovo-
leno prodlíti ve Varšavě, kde se ko-
nají na jejich počest schůze a slavnosti.
Z Petrohradu, 30. května. K řeči, kterou
měl polský poslanec Dmowski, vůdce ná-
rodně-liberálních Poláků v dumě,
na večeru, uspořádaném ku poctě poslanců dra.
doktor
Rječ
Kramář
Stolypin
Dmowski
Polák
Záhřeb
Petrohrad
Německo
Rusko
Varšava
Austria
Dosta
Hri
8
article
Kramáře, Hribara a dra. Glěbovického, sděluje
se ještě: Dmowski pravil: »Spása pol-
ského národa za nynější politické
konstellace závisí na moci a veli-
kosti Ruska, protože Německo
postupuje proti Polákům s nej-
větším nepřátelstvím.« Dodává se, že
tento projev ve slovanských kruzích považován
jest za pozoruhodný obrat v politice Poláků
ruských.
Z Petrohradu, 30. května. Bývalý vídeňský
redaktor dr. Vergun měl řeč, která vy-
zněla v přání, aby se všecko Slov an-
stvo sjednotilo pod ochranný m
křídly ruského orla. Slovanští poslanei
Hribar
Dmowski
Polák
doktor
Vergun
Rusko
Německo
Petrohrad
9
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
10
article
byli pozváni ke vdově po generálu Komarovu,
redaktoru »Světa«. Také president černohorské
státní rady Mjutkovič, srbský vyslanec a ta-
jemník bulharského vyslanectva byli přítomni
slavnostní hostině.
Z Petrohradu, 30. května. Na slav-
nostní schůzi »Mužů veřejné prá-
ce« měl dr. Kramář řeč, ve které pravil:
»Sloužíce Slovanstvu, sloužíme zároveň Rusku.
Nevyhledáváme žádných dobrodružství a nepo-
mýšlíme na založení nových států. Rakouští
Slované přejí si toliko, aby Rakousko nebylo
výhradně německým, jakož aby nakládalo spra-
vedlivě se všemi svými národy a stejně si jich
vážilo. Cítíme však více, nežli všichni ostatní
národové slovanští, tlak pangermanismu a jeho
nebezpečný vzrůst na cestách kulturních a ho-
spodářských. Dosud vedl tento boj pouze náš
národ sám proti německé kultuře, na všechny
strany svá chapadla rozpínající a vyšel z boje
toho jako vítěz, zachrániv svoji svéráznost.
Slovinci a Poláci jsou přední hlídky, které touto
dobou nejvíce jsou ohroženy pangermanismem.
Nedovedouli vzdorovati oni, stihne ostatní ná-
rody slovanské osud stejný.«
Komarov
Kramář
Slovan
Slovinec
Polák
Petrohrad
Rusko
Rakousko
Mjutkovič
11
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadnílio věstníku.
Z Vídně, 30. května. „Wr. Ztg.“ oznamuje: Císa
propůjčil s prominutím poplatků řediteli kanceláře
vrchního zemského soudu v Praze Josefu Kohou-
tovi, odchá zejícímu na vlastní žádost do trvalé
výslužby, titul císařského rady. — Ministr financí
jmenoval berní správce Jana Kohouta, Václava
Meckela, Heřmana Cziviše, Heřmana Seich-
tera, Josefa Hanische, Josefa Plitka, Josefa
Schmida, Ottu Knauschnera, Rud. Pradla
a Adolfa Habla vrchními berními správci v obvodu
zemského finančního ředitelství v Praze. — Ministr
financí jmenoval adjunkty zemské hlavní pokladny
v Praze Václava Heraina a Hugona Ha sa ka
hlavními pokladníky u této pokladny.
Nový člen vídeňské akademie.
Z Vídně, 30. května. (K. k.) Dle časopiseckých
zpráv byl profesor botaniky na universitě v Praze
Molisch jmenován skutečným členem akademie
věd (mathematicko-přírodovědecké třídy).
Poradní sbor pro zemědělské záležifosti.
Z Vídně, 30. května. (K. k.) Poradní sbor
pro zemědělské záležitosti zahájil včera
své 12. zasedání a to proslovem ministra orby dra.
Ebenhocha. Ministr věnoval zesnulým členům
poradního sboru pro zemědělské záležitosti pohrobní
vzpomínky a vylíčil potom činnost, již ministerstvo
orby v roce 1907 rozvinulo. Potom vzpomněl konečně
vladařského jubilea císaře a krále, nejlepšího to
přítele zemědělství a lesnictví, a skončil svou řeč,
Koha
Kohout
Meckel
Heřman Cziviš
Heřman Seich
Hanisch
Plitka
Schmid
Ott Knauschner
Habl
Herain
Vídeň
Praha
Praha Molisch
akademie věda
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Strašidla v Londýně.
Londýn
13
article
Pan Elliot O'Donell, „známá autorita v nadsmy-
slných věcech“. měl nedávno přednášku o zjevování
duchů v Londýně a označil obvod mezi Tleet stree-
zem a Oxford streetem za hlavní stan duchů hlav
ního města. Z obavy před žalobou o náhradu škody
neuváděl přesnou adresu jednotlivých domů; v Lon
dýně jest totiž mnoho prázdných bytů a v někte-
rých ulicích visí na domech tolik oznámení, že se
zdá, jako by nějaká hrozná epidemie byla vyhubila
množství obyvatelstva.
Berkeley square se svými vysokými, ponurými
Bomy má zvláště strašidelnou pověst. V jistém domě
je světnice, kde prý v určitých dobách nemůže nikdo
spáti, aby ho duchové nevehnali ve smrt nebo v ší-
lenství. Roku 1880 bydlela v tomto domě paní Dau-
manová, jejíž dcera Phyllis byla zasnoubena s ma-
jorem Hektorem Munroem, Major byl neohrožený muž
a přes veškeré prosby své nevěsty rozhodl se ztráviti
noc ve strašidelném pokoji. O půlnoci byli obyvatelé
domu probuzeni výstřelem, vnikli do pokoje majo-
rova a nalezli jej v posteli mrtvého s kouřící pistolí
v pravici a oči obráceny v sloup, jako by zíraly na
hrozné zjevení. Jindy, když dům tento byl úplně
prázdný, vloudili se do něho dva námořníci, kteří
propili poslední penny, aby tam přenocovali. V noci
zaslechli na schodech těžké kroky; myslili, že je
zpozoroval policista a chce je vypuditi. Na to ozvalo
se temné klepání La dvéře a dovnitř se vsunula „by-
tost bez těla“. Jeden námořník zemřel na místě
leknutím a druhého nalezli ve sklepě, kde pobíhai
Elliot
O Donell
Berkeley
Dau
Phyllis
Munroe
Major
Londýn
14
article
jako šílený. Nevěřící vysvětluj si ovšem obě historie
tehoto domu zcela přirozeně. Major zvolil k sebe-
vraždě úmyslně strašidelný pokoj, aby nevěstu uše-
třil zklamání a opilí námořníci byli snad stíženi de-
liriem.
V domě na Deans-Yardu obchází prý jezdec
s rozpoltěným čelem, v Jermiu streetu pak nevinné
strašidlo, které se spokojuje napodobováním každého
zvuku, který strašená osoba způsobí. Strašidlo kašle
kýchá, chrchlá a pohybuje židlemi. V hostinci na
Portugal streetu probudíl se kdysi host, poněvad
pokoj byl ozářen příšerným modrým světlem, v němž
poletoval obrovský krkavec s ďábelsky blýskajícíma
očima. Host tloukl po ptáku, nemoha ho zasáhnouti,
konečně však jej zachytil a přes to, že necítil v ru-
kou žádné pevné hmoty, pocítil bolest jako při do-
teku žhavého železa. Dále zmiňuje se O'Donnel o
duchu kněze a jeptišky, bezhlavém psu a strašidel-
ném praseti.
lirie
15
article
Nejproslulejším strašidlem, o němž se O'Donnell
opatrně nezmínil, byl duch z Cock-Lane, jenž se
vyskytl r. 1762 a o němž mluví ještě Dickens jako
o velmi populárním zjevu. Tento duch odpovídal kle-
páním a škrábáním na otázky a zdržoval se obyčejně
pod postelí jisté dívky, stížené křečmi. Otázkami se
zjistilo, že vězel kdysi v těle ženy, otrávené otruší-
kem. Tisíce lidí tlačily se v úzké uličce, aby za-
slechli klepání ducha a přicházely také vznešené
osobnosti. Horace Walpole psal o tom svému příteli
„Velmi v modě jest nyní duch — duch tak ubohý
že by se za něj styděl nejmizernější apenninský
klášter. Klepá a škrábe jenom, nikdy nemluví a ne-
zjevuje se. Duchovenstvo dává k tomu své požehnání
a všichni, věřící i nevěřící, se hrnou, aby jej usly-
Walpole navštívil jednou večer onen dům s vé-
vodou z Yorku, lady z Northumberlandu a jinými
vznešenými hosty; nalezli úzký pokojík, osvětlený
šeli.
pouze svící. Asi padesát osob tísnilo se kolem po-
stele dítěte, jež „nesnesitelným horkem a zápachem
bylo ponenáhlu umořováno“. Duch se neozval. Po-
divno bylo, že duch vždy mlčel, když dítě leželo zavě-
šené síti a když konečně bylo dívce pohrozeno poli-
cejním vyšetřováním a vězením, doznala, že klepání
způsobovala sama malým prkénkem, skrytým v její
posteli. Účastníci podvodu byli odsouzeni k pokutám
a do vězení a osnovatel musil státi na pranýři. Lid-
ská hloupost je však tak veliká, že pro organisátora
této neplechy byla uspořádána veřejná sbírka.
O Donnell
Dickens
Horace Walpole
Walpole
CockLane
York
Northumberland
16
article
= Pochod ohněm. Zvláštní a vzrušující nábo-
ženský obřad proveden byl nedávno u Madrasu ně-
kolika fanatickými brahmány, kteří náleželi k sektě
soivrastů, před očima tisíců Hindů a několika angli-
ckých úřadníků. Obřad nazývá se pochod ohněma
jest zasvěcen Brahmovi a Višnuovi, pohům vodya
ohně. Den před slavností vykopalo 40 soivrastů, kteří
se po celý měsíc přísnými posty a stálými modlitba-
mi k této zkoušce připravovali, 7 metrů dlouhý a 6 m
hluboký příkop. Jáma byla naplněna kamenným uhlím
a v den slavnosti při východu slunce uhlí zapáleno.
Zatím co žár se stále zvyšoval, uspořádale 40 fana-
tiků dlouhé procesí, při němž byly neseny podivné
sochy bohů: V poledne bylo ohniště v plném žáru,
takže železné mříže, jež je ohražovaly, by se do něho
jiní fanatikové nevrhli, byly do běla rozžhaveny. Tu
viděli diváci v nejvyšším vzrušení, jak se 40 soivra-
stů dlouhým krokem blíží. Oděni dlouhými tunikami
okrové barvy, kráčeli pevně a jistě přes ohnivou já-
mu, pějíce náboženskou píseň se stálým refrainem:
„Govinda! Govinda!“ Třikráte přešli výheň, aniž by
utrpěli zřejmých popálenin, pak sestoupili se v kruh
kolem papírového draka, jenž vynášel k nebesům
obraz boha. Dl víry Hindů jest těchto 40 soivrastů
nyní posvěceno pro celý život.
Brahm
Višnu
Jáma
Govinda