ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f9f3ef10-7640-11dc-917a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 16 celkem · entity: place 32, person 51, org 5
1 masthead
V Praze, v sobotu dne 30. května.
Praha
2 masthead
K čislu 149. Čislo v Praze za 2b a na venkově za 4h
Praha
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc. 2 K 30 Pošton: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h
Praha
4 title
NARU
Nara
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Nechuť v parlamentu. Z Vídně, 30. května. Včera po konferen zástupců všech klubů poslanecké sněmovny vy- slovil se jeden poslanec k presidentu dru. Weis- kirchnerovi takto: »Prodal jste debatu rozpo- čtovou tuze draze — za 200 hodin. Polovina byla by úplně dostačila !« Skutečně podobá se, že rokování to bude ještě zkráce- no proti času původně stanove nému, poněvadž jest všeobecná ne ch u nejen k mluvení, jehož obyčejně nikdo nepo- slouchá, nýbrž také k pobytu ve Vídni. Vláda nalehá, by se v nynějším zasedání vyřídily ještě dva zákony: zákon o rozmnožení kontingentu zeměbraneckých no- váčků a zákon o státní podpoře chudých záložníků do zbrané po volaných tak, aby zákony ty nabyly plat- nosti již na podzim. Izwolský do Vídně. Z Vídně, 30. května. »Fremdenblattu« se sděluje: Ruský ministr věcí zahraničních Izwolský přijede ze své dovolené, kterou ztráví, jako každý rok, v Bavořích, do Víd ně na porady o záležlitostech make donský ch.
Weis Fremdenblatta Vídeň Bavory
6 article
Košut do Karlových Varů. Z Pešti, 30. května. Ministr obchodu Košu odjede s neděle k léčbě do Karlových Varů. Prof. Wahrmund do Prahy. Z Vídně, 30. května. Profesor Wahrmund sem dnes přijel na konferenci s ministrem kultu a vyučování drem. Marchetem. Ještě dness vráti zase do Inšpruku. Z Vídně, 30. května. »N. Wr. Tgblt.« oznamuje, že v parlamentních kruzích se pro- slýchá, že prof. Wahrmund povolán bude na německou universitu do Prahy. Dozvuky Wahrmundovy aféry v Inšpruku. Z Inšpruku, 30. května. Svobodomysln studentstvo chtělo dnes uspořádati pochodňový průvod na počest prof. Wahrmunda. Průvod byl však místodržitelstvím zakázán. Na pro. Wahrmunda učiněno u trestního soudu udání, na jakém základě, tají se. Na několik studentů a účastníků de- monstrací ze dne 19. t. m. učiněno u soudu rovněž udání pro zlomyslné poškození ci- z1ho majetku, spáchané roz bitím
Košut Koša profesor Wahrmund N Wr Wahrmundův Wahrmunda jítmonstrace Karlová Vary Pešť Praha Vídeň Inšpruk
7 article
oken v domě akademickém, v redakc křesťansko-sociálního »Tiroler-Anzeigru« a v domě ve kterém se nalézá spolek »Austria«. Jediný posluchač na universitě. Ze Záhřeba, 30. května. Přednášky na zdejší universitě byly včera zahájeny. Dosta- vil se toliko jediný posluchač do posluchárny profesora dějin umění dra. Kršnjavého. Profesor přednášel celou hodinua problásil, že bude přednášeti cely semestr také v tom případě, kdy- by měl třebas jediného poslu- chače. Přípravy pro slovanský sjezd. Z Petrohradu, 30. května. »Rječ« ozna- muje z dumy: Mezi poslanci se proslýchá, že dr. Kramář má poslání nejen připraviti půdu pro kulturní jednotu slovanskou, nýbrž též uká- zati k tomu, že vliv Německa, jakož i německých vládních kruhů na ruskou politiku seslabuje váž- nost a váhu Ruska mezi národy slovanskými. Tvrdí se, že na rozmluvě, kterou měl dr. Kramář s ministerským předsedou Stolypinem, jednalo se kromě o cestě slovanských poslanců do Varšavy též o kul- turní baště proti útočnému roz- machu Německa, jehožto snahou jest, slovanské národy od sebe odděliti a podrobiti vlivu vlastnímu. Dru. Kramářovi, Hri- barovi a dru. Glěbovickému dovo- leno prodlíti ve Varšavě, kde se ko- nají na jejich počest schůze a slavnosti. Z Petrohradu, 30. května. K řeči, kterou měl polský poslanec Dmowski, vůdce ná- rodně-liberálních Poláků v dumě, na večeru, uspořádaném ku poctě poslanců dra.
doktor Rječ Kramář Stolypin Dmowski Polák Záhřeb Petrohrad Německo Rusko Varšava Austria Dosta Hri
8 article
Kramáře, Hribara a dra. Glěbovického, sděluje se ještě: Dmowski pravil: »Spása pol- ského národa za nynější politické konstellace závisí na moci a veli- kosti Ruska, protože Německo postupuje proti Polákům s nej- větším nepřátelstvím.« Dodává se, že tento projev ve slovanských kruzích považován jest za pozoruhodný obrat v politice Poláků ruských. Z Petrohradu, 30. května. Bývalý vídeňský redaktor dr. Vergun měl řeč, která vy- zněla v přání, aby se všecko Slov an- stvo sjednotilo pod ochranný m křídly ruského orla. Slovanští poslanei
Hribar Dmowski Polák doktor Vergun Rusko Německo Petrohrad
9 article
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
10 article
byli pozváni ke vdově po generálu Komarovu, redaktoru »Světa«. Také president černohorské státní rady Mjutkovič, srbský vyslanec a ta- jemník bulharského vyslanectva byli přítomni slavnostní hostině. Z Petrohradu, 30. května. Na slav- nostní schůzi »Mužů veřejné prá- ce« měl dr. Kramář řeč, ve které pravil: »Sloužíce Slovanstvu, sloužíme zároveň Rusku. Nevyhledáváme žádných dobrodružství a nepo- mýšlíme na založení nových států. Rakouští Slované přejí si toliko, aby Rakousko nebylo výhradně německým, jakož aby nakládalo spra- vedlivě se všemi svými národy a stejně si jich vážilo. Cítíme však více, nežli všichni ostatní národové slovanští, tlak pangermanismu a jeho nebezpečný vzrůst na cestách kulturních a ho- spodářských. Dosud vedl tento boj pouze náš národ sám proti německé kultuře, na všechny strany svá chapadla rozpínající a vyšel z boje toho jako vítěz, zachrániv svoji svéráznost. Slovinci a Poláci jsou přední hlídky, které touto dobou nejvíce jsou ohroženy pangermanismem. Nedovedouli vzdorovati oni, stihne ostatní ná- rody slovanské osud stejný.«
Komarov Kramář Slovan Slovinec Polák Petrohrad Rusko Rakousko Mjutkovič
11 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z úřadnílio věstníku. Z Vídně, 30. května. „Wr. Ztg.“ oznamuje: Císa propůjčil s prominutím poplatků řediteli kanceláře vrchního zemského soudu v Praze Josefu Kohou- tovi, odchá zejícímu na vlastní žádost do trvalé výslužby, titul císařského rady. — Ministr financí jmenoval berní správce Jana Kohouta, Václava Meckela, Heřmana Cziviše, Heřmana Seich- tera, Josefa Hanische, Josefa Plitka, Josefa Schmida, Ottu Knauschnera, Rud. Pradla a Adolfa Habla vrchními berními správci v obvodu zemského finančního ředitelství v Praze. — Ministr financí jmenoval adjunkty zemské hlavní pokladny v Praze Václava Heraina a Hugona Ha sa ka hlavními pokladníky u této pokladny. Nový člen vídeňské akademie. Z Vídně, 30. května. (K. k.) Dle časopiseckých zpráv byl profesor botaniky na universitě v Praze Molisch jmenován skutečným členem akademie věd (mathematicko-přírodovědecké třídy). Poradní sbor pro zemědělské záležifosti. Z Vídně, 30. května. (K. k.) Poradní sbor pro zemědělské záležitosti zahájil včera své 12. zasedání a to proslovem ministra orby dra. Ebenhocha. Ministr věnoval zesnulým členům poradního sboru pro zemědělské záležitosti pohrobní vzpomínky a vylíčil potom činnost, již ministerstvo orby v roce 1907 rozvinulo. Potom vzpomněl konečně vladařského jubilea císaře a krále, nejlepšího to přítele zemědělství a lesnictví, a skončil svou řeč,
Koha Kohout Meckel Heřman Cziviš Heřman Seich Hanisch Plitka Schmid Ott Knauschner Habl Herain Vídeň Praha Praha Molisch akademie věda
12 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Strašidla v Londýně.
Londýn
13 article
Pan Elliot O'Donell, „známá autorita v nadsmy- slných věcech“. měl nedávno přednášku o zjevování duchů v Londýně a označil obvod mezi Tleet stree- zem a Oxford streetem za hlavní stan duchů hlav ního města. Z obavy před žalobou o náhradu škody neuváděl přesnou adresu jednotlivých domů; v Lon dýně jest totiž mnoho prázdných bytů a v někte- rých ulicích visí na domech tolik oznámení, že se zdá, jako by nějaká hrozná epidemie byla vyhubila množství obyvatelstva. Berkeley square se svými vysokými, ponurými Bomy má zvláště strašidelnou pověst. V jistém domě je světnice, kde prý v určitých dobách nemůže nikdo spáti, aby ho duchové nevehnali ve smrt nebo v ší- lenství. Roku 1880 bydlela v tomto domě paní Dau- manová, jejíž dcera Phyllis byla zasnoubena s ma- jorem Hektorem Munroem, Major byl neohrožený muž a přes veškeré prosby své nevěsty rozhodl se ztráviti noc ve strašidelném pokoji. O půlnoci byli obyvatelé domu probuzeni výstřelem, vnikli do pokoje majo- rova a nalezli jej v posteli mrtvého s kouřící pistolí v pravici a oči obráceny v sloup, jako by zíraly na hrozné zjevení. Jindy, když dům tento byl úplně prázdný, vloudili se do něho dva námořníci, kteří propili poslední penny, aby tam přenocovali. V noci zaslechli na schodech těžké kroky; myslili, že je zpozoroval policista a chce je vypuditi. Na to ozvalo se temné klepání La dvéře a dovnitř se vsunula „by- tost bez těla“. Jeden námořník zemřel na místě leknutím a druhého nalezli ve sklepě, kde pobíhai
Elliot O Donell Berkeley Dau Phyllis Munroe Major Londýn
14 article
jako šílený. Nevěřící vysvětluj si ovšem obě historie tehoto domu zcela přirozeně. Major zvolil k sebe- vraždě úmyslně strašidelný pokoj, aby nevěstu uše- třil zklamání a opilí námořníci byli snad stíženi de- liriem. V domě na Deans-Yardu obchází prý jezdec s rozpoltěným čelem, v Jermiu streetu pak nevinné strašidlo, které se spokojuje napodobováním každého zvuku, který strašená osoba způsobí. Strašidlo kašle kýchá, chrchlá a pohybuje židlemi. V hostinci na Portugal streetu probudíl se kdysi host, poněvad pokoj byl ozářen příšerným modrým světlem, v němž poletoval obrovský krkavec s ďábelsky blýskajícíma očima. Host tloukl po ptáku, nemoha ho zasáhnouti, konečně však jej zachytil a přes to, že necítil v ru- kou žádné pevné hmoty, pocítil bolest jako při do- teku žhavého železa. Dále zmiňuje se O'Donnel o duchu kněze a jeptišky, bezhlavém psu a strašidel- ném praseti.
lirie
15 article
Nejproslulejším strašidlem, o němž se O'Donnell opatrně nezmínil, byl duch z Cock-Lane, jenž se vyskytl r. 1762 a o němž mluví ještě Dickens jako o velmi populárním zjevu. Tento duch odpovídal kle- páním a škrábáním na otázky a zdržoval se obyčejně pod postelí jisté dívky, stížené křečmi. Otázkami se zjistilo, že vězel kdysi v těle ženy, otrávené otruší- kem. Tisíce lidí tlačily se v úzké uličce, aby za- slechli klepání ducha a přicházely také vznešené osobnosti. Horace Walpole psal o tom svému příteli „Velmi v modě jest nyní duch — duch tak ubohý že by se za něj styděl nejmizernější apenninský klášter. Klepá a škrábe jenom, nikdy nemluví a ne- zjevuje se. Duchovenstvo dává k tomu své požehnání a všichni, věřící i nevěřící, se hrnou, aby jej usly- Walpole navštívil jednou večer onen dům s vé- vodou z Yorku, lady z Northumberlandu a jinými vznešenými hosty; nalezli úzký pokojík, osvětlený šeli. pouze svící. Asi padesát osob tísnilo se kolem po- stele dítěte, jež „nesnesitelným horkem a zápachem bylo ponenáhlu umořováno“. Duch se neozval. Po- divno bylo, že duch vždy mlčel, když dítě leželo zavě- šené síti a když konečně bylo dívce pohrozeno poli- cejním vyšetřováním a vězením, doznala, že klepání způsobovala sama malým prkénkem, skrytým v její posteli. Účastníci podvodu byli odsouzeni k pokutám a do vězení a osnovatel musil státi na pranýři. Lid- ská hloupost je však tak veliká, že pro organisátora této neplechy byla uspořádána veřejná sbírka.
O Donnell Dickens Horace Walpole Walpole CockLane York Northumberland
16 article
= Pochod ohněm. Zvláštní a vzrušující nábo- ženský obřad proveden byl nedávno u Madrasu ně- kolika fanatickými brahmány, kteří náleželi k sektě soivrastů, před očima tisíců Hindů a několika angli- ckých úřadníků. Obřad nazývá se pochod ohněma jest zasvěcen Brahmovi a Višnuovi, pohům vodya ohně. Den před slavností vykopalo 40 soivrastů, kteří se po celý měsíc přísnými posty a stálými modlitba- mi k této zkoušce připravovali, 7 metrů dlouhý a 6 m hluboký příkop. Jáma byla naplněna kamenným uhlím a v den slavnosti při východu slunce uhlí zapáleno. Zatím co žár se stále zvyšoval, uspořádale 40 fana- tiků dlouhé procesí, při němž byly neseny podivné sochy bohů: V poledne bylo ohniště v plném žáru, takže železné mříže, jež je ohražovaly, by se do něho jiní fanatikové nevrhli, byly do běla rozžhaveny. Tu viděli diváci v nejvyšším vzrušení, jak se 40 soivra- stů dlouhým krokem blíží. Oděni dlouhými tunikami okrové barvy, kráčeli pevně a jistě přes ohnivou já- mu, pějíce náboženskou píseň se stálým refrainem: „Govinda! Govinda!“ Třikráte přešli výheň, aniž by utrpěli zřejmých popálenin, pak sestoupili se v kruh kolem papírového draka, jenž vynášel k nebesům obraz boha. Dl víry Hindů jest těchto 40 soivrastů nyní posvěceno pro celý život.
Brahm Višnu Jáma Govinda