ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f9d7efa0-8fd4-11dd-af96-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 37 celkem · entity: person 223, org 20, place 42, work 2
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
21. června 1913. Číslo 168.
4 article
obona mn
5 article
Jednací pořad. Zatimný rozpočet přijímá se ve 3. čten Následujícím předmětem je provisorium jednacího řádu. Schůze se přerušuje, aby se mohli řečníci dát zapsati. Po jejím obnovení zahájil ref. dr Rosner rokování a konstatoval, že většina výboru která se nyní zasazuje o provisorium, přičiní se o definitivní reformu řádu jednacího s touže silou a rozhodností. Doporučoval výborové návrhy. Minoritní zpravodaj posl. Dürich svým návr- hem, aby restituován byl býv. stav, nechce se zásadně vysloviti pro obstrukci. Jeho návrh má pouze za účel, poskytnouti Němcům možnost pro- věsti své hrozby, kdyby se sněmovna při projed- návání finačního plánu vyslovila pro úděly, aby sněmovna měla zřetelný důkaz, jak to Němci myslí s otázkou obstrukce a jak vypadá jejich stanovisko ku parlamentární morálce. Čeští agrárnici jsou pro úplnou reformu jednacího řádu, která podporuje dělnost poslanecké sněmovny. Nynější poměry nezaručují neodvislost sně- movny od vlády. K tomu směřuje jeho resoluce o úpravě diet. Je-li ministerský předseda — jak tvrdil — přítelem poslanecké sněmovny, ať to do- káže skutky a předloží sněmovně zákon, kterým se odstraňuje 52letá soustava diet. Změna zákona o dietách musí býti sdružena s definitivní refor- mou jednacího řádu. Pouze za tohoto předpokladu mohla by jehe strana pro takové reformy hlasovati. Řečník žádá za přijetí svého minoritního návrhu a své reseluce.
Rosner Dürich Němec poslanecký sněmovna
6 article
(Hlučný souhlas českých agrárníků.) Zpravodaj menšiny posl. Exner a jeho strana budou hlasovati proti prodloužení zatímného jed- nacího řádu. Od jeho změny neočekává zlepšení parlamentních poměrů, dokud nebudou uspokojivě rozřešeny hlavní otázky, jež ohrožují parlamenta- rism, totiž odstranění § 14. a omezení kompetence panské sněmovny. Největším nepřítelem parlamentu je vláda, jež činí vše pro obecnou nespokojenost. Nečiní ničeho k řešení důležité otázky českých od- borných škol ve Vídni a připouští, aby ve Vídni vše, co je české, vykládáno bylo jako provokace Vláda odpírá neněmeckým národům všechny pro- středky k jich kulturnímu rozvojí a také v hospo- dářském oboru vehnala svoji zahraniční politikou lid do bídy. Podporuje hegemonii Němců, ale Slo- vané nepřipustí, aby státu byl dán ráz státu ně- meckého. Zpravodaj menšiny Sedlák dovozuje, že jeh návrh je demonstrací pro definitivní jednací řád a má za účel, aby nejen rozpočet, nýbrž také vládnt předlohy o obchodních a státních smlouvách, jakož i o společných záležitostech všech zemí koruny uherské a království a zemí na řišské radě zastou- pených mohly rychle býti projednány.
Exner Němec St Vídeň panská sněmovna
7 article
Zpravodaj menšiny Bukvaj prohlásil, že čeští agrárníci zaujali naproti vládě vyčkávaci stanovi- sko, nechtějíce rušiti dílo německo-českého vyrov- nání. Když vláda nesplnila svůj programový slib. že vyhne se všemu, co by mohlo nepříznivě půso- biti na vyrovnání, změnili svoji taktiku. Promlouvaje o zahraniční situaci, pravil řeč- ník, že musí býti učiněň konec politice násilí vůči Jihoslovanům. Pojednávaje o poměrech v Čechách. odmitl výtku, že čeští poslanci zhatili uskutečnění vyrovnání. Naopak stalo se nemožným, protože je vláda nechtěla a Němci kladli nemož- né požadavky. Přání Němců, aby dosazen byl vládní komisař, považovali by Čechové za nanejvýš sťranickou akci ve prospěch Němců. Ačkoliv čeští agrárníci doufali, že v dohledné době pod tlakem hospodářských poměrů uznají oba národy nutnost vyrovnání národnostních rozporů na základě úplné rovnosti a vědí, že jen takové vyrovnání může miti cenu, jež bylo by uzavřeno volně oběma národy — nebojí se přece oktroje. Po návrhu posl. Heilmayer a byla debat uzavřena. Posl. Okuněvský (hlavní řečník proti) kritiso arlamentu. Ukrajincí jako Slované
Bukvaj Jihoslovan Němec Čecho Posl Slovan Čechy
8 article
Posl. Kraft (hlavní řečník pro) poukázal na nebezpečí obstrukce pro parlament a základy kon- stitucionalismu. Minoritní zpravodaj Exner nesouhlasí s Bukva- jem. Jeho strana je sice srozuměna se svoláním zemského sněmu, ale než zahájeno bude jednání o vyrovnání, musí býti zavedeno všeobecné právo hlasovací a volby do zemského sněmu provedeny na tomto podkladě. Posl. Hummer přimlouval se za definitivní re- formu jednacího řádu a doporučoval svůj minoritní návrh, aby zatímný řád platil do konce r. 1914 a rokování o jeho reformě nekolidovalo s projed- náváním rozpočlu. Dále prosil, by schválen byl jeho minoritní návrh, kterým má býti zavedeno jisté obmezení pro rokování o rozpočtu. Po doslovu zpravodaje dra. Rosnera schválen výborový návrh, aby platnost zatímního jednacího řádu prodloužena byla až do 15. května 1914. Všechny minoritní návrhy propadly. Schvá- leny byly resoluce Düricha o paušalování diet a Miklasova, kterou se vyzývá předseda aby dal rokování o definitivné reformě jednacího řádu jako 1. odstavec na pořad 1. schůze pod- zimního zasedání Dále projednával se zákon o hospodářských úřadnících.
Posl Kraft Exner doktor Rosner Dürich Miklasův Hummer
9 article
Zpravodaj Bukvaj prosil, by sněmovna přidala se k usnesení panské sněmovny a tak umožnila rychlou sankcí zákona. Posl. dr. Damm dovozoval, že utvoření zvlášt- ního zákona pro hospodářské úřadníky jest opráv- něno, navrhl dvě změny a podal návrh doda- tečný. Po vývodech posl. Jokla a dra. Oinera a do- slovu ref. Bukvaje schválen zákon o služebn smlouvě osob ustanovených pro službu vyššího druhu v zemědělských a lesnických podnicích (zá- kon o hospodářských úřadnících), s několika doda- tečnými a pozměňovacími návrhy posl. dra. Dam- ma, které týkají se opatření pro případ nemoci zaměstnance a zaopatření vdov. Pozměňovaci návrhy Joklovy propadly. Po Erbovu návrhu cestou pilnosti dána na pořad předloha o dofaci fondu pro bytovou péči. schválená dnes drahotním výborem. Po zprávě posl. dra. Ad. Grossa navrhl posl. Einspinner respluci, aby vláda výpomoci z fondu pro bytovou péči povolovala pouze obcím. kde nedostatek bytů úřadně je konstatován. Při hlasování schválen byl zákon beze změny. Rovněž výborem navržené resoluce a reso- luce Einspinnerova. Na to projednávána byla zpráva státně-zříze- neckého výboru o návrhu Forstnera a s. n zvýšení pensí vdov po c. k. státních sluzích. Po zprávě navrhovatelově odb. přednosta ryt Galecki poukázal na finanční důsledky, a žádal za zamítnutí návrhu. Při hlasování byl návrh Forstnerův při- jat.
Bukvaj Posl doktor Damm Jokl Oiner Dam Joklův Erbův Galecký Forstnerův panská sněmovna
10 article
Posl. Lislewicz podával zprávu o usnesení panské sněmovny stran změny zákona o organisaci říšského soudu, Hízení před ním a provádění jeho rozsudků. Posl. dr. Baxa shledává znění § 29., usnese- ného panskou sněmovnou a výborem, povážlivým Říšský soud skládá se z čistě politických osobností. Nález v národnostních a politických otázkách zá- visí často na náhodě, mají-li mezi soudci vělšinu Němci či Neněmci, nebo je-li některý z německých soudců smýšlení více či méně radikálního. Řečník vzpomíná nálezu v otázce, je-li česká řeč ve Vídni a Dolních Rakousích řečí v zemi obvyklou. Jednou přisvědčil říšský soud, složený z mírnějších Němců. po druhé odpověděl záporně, poněvadž měli vět- šinu radikální přísedíci. Náhodnou dvoutřetinovou většinou může býti najednou popřeno právo ná- roda. Neněmci však nikdy neseženou k takovému nálezu nutnou dvoutřetinovou většinu. Zahanbu- jícím zjevem je, že říšský soud, který rozhoduje o porušování práv ústavou státním občanům zaru- čených, sám opouští čl. XIX. ústavy zaručenou rovnoprávnost národních kmenů; neboť u říšského voudu nesmějí právní zástupci mluviti ve své ma- teřštině, nejsou-li Němci. Nerozumějí-li přísedicí neněmeckým řečem, musí býti buď utvořeny ná- ležité samostalné senáty nebo z každého národa jmenován patřičný počet přísedicích.
Posl doktor Baxa Němec Neněmec Vídeň Dolní Rakousy
11 article
Když zástupce českého města Čáslavě začal mluviti před říšským soudem česky, obrátil s býv. jeho předseda na dra. Randu a tázal se, kte- rou řečí pán mluví? Z toho jest viděti, jaký smysl jest u takového soudu pro práva národních kmenů. Mlčí-li k tomu ostatní Neněmci, je to jejich věcí. avšak Čechové musí pečovat, aby u tak vysoce důležité soudní instance byla jejich jazyku zjed- nána platnost. (Pochvala českých radikálů.) Ref. dr. Lisfewícz upozorňoval, že v případě o němž dr. Baxa mluvil, žádá se nyní místo dosa- vadní prosté většiny většina dvoutřetinová. T je přece změna k lepšímu. Pokud jde o složení říšského soudu, závisí na sněmovně. Tato může s dobrým svědomím hlasovati pro zákon. Zákon byl pak schválen v 2. a 3. čtení Zpravodaj ryt. Mühlwerth referoval jménem právního výboru o vládní předloze stran změny trestního procesního řádu. Byla v 2. a 3. čtení schválena s doplňkem, navrženým posl. drem. Ofnerem a přijatým zpravodajem, dle něhož vyšetřovací vazba má býti započítána po vynesení rozsudku také, byl-li trest vězení změněn kasačním soudem v pokutu. Schváleny byly dále: předloha o slevě na po- platcích pro řízení ku provedení zemského zákon pro království dalmatské z 28. března 1911. jež týká se právních nároků na stojící stromy jako samoslatné věci fref. dr. Čajkovský), dále před- loha o zmocnění k dočasnému odvolání platnosti ustanovení o vlívu zvýšení úrokové míry na po- platkové úlevy, poskytnuté pro konversní účely jref. Jos. Maver): zákon o osvobození od poplatků při obnovování listin ve veřejných úřadech (re dr. Čajkovský). Dr. Licht referoval o obchodní a plavební smlouvě s Japonskem.
Randa Čecho Ref doktor Lisfewícz Baxa Ofner Čajkovský Licht Čáslava Maver Japonsko
12 article
Je nutno pokračovati ve vyjednávání, aby smlouva o největších výhodách byla přeměněna ve smlouvu tarifní. Mimo to třeba zdokonaliti d- pravu do Japonska a nazpět. Posl. dr. Freissler praví, že smlouva nevyho- vuje oprávněným přáním, neskýtajíc tarifních kon- vencí, nýbrž jen maximální výhody. Žádá vládu, b snažila se o tarifní konvenci. Řečníkova strana bude hlasovati pro předlohu a klásti velikou váh na to, aby napřiště požadavky, vyslovené v reso- lucích byly uskutečněny. (Hlučná pochvala.) Ref. dr. Licht v doslovu velebil informačn službu konsulární, ale přiznal, že následkem roz- dvojenosti zájmů mnohdy se nebere zřetel na spe- eificky rakouské zájmy. Při hlasování byla smlouva sehválena rovněž výborové resoluce o uzavření tariíní kon- vence s Japonskem, o podporování obchodního styku s Japonskem a zdokonalení paroplavebn služby do Japonska. Předloha o započítání některých vojenských služebních výkonů do soudcovské přípravné služ- by, soudní, advokátní a notářské praxe (ref. Fon přijata bez debaty a změny. Následovala výborová zpráva v otázce
Posl doktor Freissler Ref Licht Fon Japonsko
13 article
pracovní knížky.
14 article
Ref. Hummer podal historii celé záležitosti jak dospěl výbor k tomu, že na sněmovnu vznes dotaz: Přeje si sněmovna, aby vláda podala před- lohu, která by jako náhradu za pracovní knížky pro vzrostlé dělníky zaváděla vhodné legitimace Neobdržel přirozeně od výboru žádného příkazu pokud jde o odpověď na tuto otázku, osobně však bude hlasovati pro kladné zodpovědění télo otázky. Posl. Eínspinner tvrdil, že dobře kvalifikovaní dělníci nebrojí proti pracovní knížce. Sociální de- mekraté nemají vlastně žádných skutečných argu- metů proti pracovní knižce, nýbrž jen nadávky. Posl. Abram: Není to žádný argument, ž pracovní knížka jest odstraněna ve všech ostat- aby otázka, výborem položená, byla zodpověděno záporně. Posl. Schifer: Ani sociální polítikové občan ského směru neprohlašují nutnost pracovní knížky spíše připouštějí, že by se nemělo trvati při za- chování pracovní knížky, protože v závazku mit pracovní knížku je pro dělníka něco zneuctivají- cího. Průmysl německý vyvíjí se též bez pracovní knížky. (Souhlas soc. dem.) Pracovní knížka nemá žádné výhody pro dělníka, není legitimací, nebot je v majetku jeho jen, je-li bez práce. Mezi děl- níky odborově organisovanými není nikdo, kdo by byl pro zachování pracovní knížky. Žádá sně- movnu, aby výborovou otázku zodpověděla kladně. (Pochvala a potlesk soc. dem.) K návrhu posl. Seitze byla debata uzavřen a hlavními řečníky zvolení poslanci Loser protl, Seitz pro.
Posl Eínspinner Seitz Hummer Loser
15 article
Posl. Loser prohlašuje, že pracovní knížka ne- může býti žádným snižováním dělníků. Posl. Seitz dovozuje, že sociální demokraté jsou proti pracovní knížce, poněvadž v celém světě žádné pracovní knížky již není, poněvadž se tím dělníkovi vtiskuje znamení na čelo, poněvadž se mu dává zatykač do ruky a poněvadž dělníci spa- třují v pracovní knížce snižování. Odstranění pra- covní knížky není žádným sociálně-politickým po- žadavkem, nýbrž požadavkem práva zdravého lid- ského rozumu a humanity. (Pochvala u sociálních demokratů.) Sociální demokraté počítají s tím, že otázka výboru bude zodpověděna poslaneckou sně- movnou kladně. Ref. Hummer vyslovil se v doslovu proti ná- vrhům Einspinnerovu a Loserovu a konstatoval že odpověď na otázku výboru nepraejudikuje roz- hodnutí poslanecké sněmovny o definitivní osnově zákona. Při hlasování byly návrhy Loserův a Eln- spinnerův zamítnuty. Sociálně-politickým výborem položená otázka byla zodpověděna klad- ně 145 hlasy proti 87. (Hlučná pochvala a potlesk sociálních demokratů.) K návrhu ref. Buřívala byla pak schválen resoluce státně-zřizeneckého výbo- ru o zvýšeni výslužného pensistů sta- rého stylu, bývalých soukromých drah, když se byl zástupce vlády vyslovil proti tomu. Pak byly vyřizeny zprávy výboru jmmunitního a legitimačního, jakož i pilné návrhy v záležito- stech nouzových. Po několika dotazech k předsedovi navrhl posl. dr. Adler, aby přiští schůze se konala dne 8. července, kterýžto návrh byl zamítnut a schůze skončena o 9.15 hod.
Posl Seitz Loserův Eln Buříval doktor Adler Hummer
16 title
Z parlamentních výborů.
17 article Z Vídně, 20. června. (K. k)
Z Vídně, 20. června. (K. k) Drahotní výbor schválil jednomyslně předlohy o dotací londu pro bytovou péči. Touto osno- vou zákona poskytuje se možnost, aby dvou mil. kora, jež dle zákona z r. 1911 určeny byly na zvláštní půjčky stavebním společnostem, které ne- mohly na stavbu věnovati 10 proc., použito bylo také pro krátkodobé bezprostřední hypotečně za- jištěné půjčky. Dále schválena byla resoluce Modráčkova o rozmnožení technických sil v ministerstvu veřejných prací, protože nyní v technickém oddělení zůstávají dlouho nevyří- zeny žádosti stavebních společenstev. Zpravodajem pro sněmovnu zvolen byl posl Ad. Gro ss.
Modráčkův ss Vídeň
18 title
Politický přehled.
19 article Země české.
Země české. Sítuační projev českých poslanců agrárních „Venkov“ vylíčil včera situaci na říšské radě v ten smysl, že agrární opposiční postup mě plný úspěch, ježto dosáhl toho, oč usiloval, t.j skončení zasedání říšské rady. „Venkov“ apeluje dále na vděčnost stát- ního úřadnictva za to, že účinem agrární ob- strukční opposice bylo státnímu úřadnictvu za- jištěno splnění aspoň části jeho požadavků.
20 article
Parlamentární komise klubu českých po- slanců agrárních na radě říšské vydala o své taktíce, o svém politickém stanovisku a situaci tento projev: „Taktika české strany agrární se neobracela proti uskutečnění služební pragmatiky, pro kterou strana svého času bezvýminečně hlasovala. Jestliže strana agrární se obracela proti projednání finanč- ního plánu v nynějším letním zasedání, měla na zře- teli ohledy politické a důvody věcné se zřetelem na finanční plán, který jenom z menší části má sloužiti k úhradě nákladů služební pradmatiky Pří tom nemohl klub agrární pominouti, že němečtí po- slanci z Čech, kteří tvoří část parlamentní a vládní většiny, maří již po několik let úpravu financí zem- ských a současně maří i sanaci zemských financí. pro které finanění plán je v prvé řadě určen A maři též současně i úpravu platů učitelských, nehledi ani k návrhu německých poslanců z Čech, dle ně- hož by království České z podílů na údělech finanč- ního plánu plynoucích mělo býti pro německou obstrulci vyloučeno. Český klub agrární se připojíl ostatně k akci na provedení pragmafiky služební v rámci rozpočtu a bylo na ostatních stranách, aby podporováním akce této okamžité provedení prag- matiky zabezpečily Posléze lze konstatovati, že právě taktika české strany agrární vedla k tomu, že vláda byla nucena určitě prohlásiti, že prag- matika bude provedena s podminkou uskužečněn finančního plánu se zpětnou platností.
Čechy
21 title
Za hranicemi.
22 article Marconiovská aléra v Anglii.
Marconiovská aléra v Anglii. Po prohlášení generálního attorneve sira Ruf lsaacsa a kancléře pokladu Lloyda George ve sněmovně poslanecké, kteří se přiznali aspoň k neopatrnosti, jakou byla koupě akcií americké Marconiovy společnosti v době, kdy vláda udě- lovala koncessi anglické společnosti Marconiově. očekávalo se s napětím, jak se vysloví Asquith vůči stanovisku konservativní oposice. Ve čtvrteční schůzi předseda ministerstv Asquith prohlásil, že vláda nemůže resoluc oposice přijati, jestliže by byla podána takovým způsobem, jako by byla rozsudkem sněmovny ve vyšetřování Marconiovy záležitosti. Bylo by to nevhodno a nejvyšší měrou nepříslušné. Vyšetřo- vání bylo zahájeno na pověsti, ve kterých bylo na ministry co nejvíce útočeno. Tato tvrzení ukázala se pak nepravdivými a sněmovna měla by prohlásiti, že dle jejího jednomyslného mínění byli ministři nejhorším způsobem osočeni. Reso- luce oposice znamená kritiku a po včerejším pro- hlášení ministrů nemělo by se na ní trvati.
Lloyd George Marconiův Asquith Anglie Reso Marconiov
23 article
Asquith přiznal, že nesmírně mnoh času, poruch a nedorozuměníby byl bývalo ušetřeno, kdyby ministří byli všecka fakta loni v říjnu sněmovně sdělili. Ministři neměli však příčiny k takovému vý- kladu, protože chtěli podati vysvětlení před ko- misí. Asquith nazval pak směšností myšlenku, že by ministr nesměl míti akcie společnosti, se kte- rou vláda má smlouvu. Aní jediný zákon nebyl v tomto případě porušen. Ale je ovšem záko opatrnosti,který by mělizachovávat zvláště ministři, a jeden ze zákonů těch rozkazuje opatrně vyhnouti se všem transakcím, kterými by mohlo býti vzbuzeno zdání, že se stalo něco, co pov nnost ministru zakazuje. Dle jeh mínění nebyl tento zákon úplně za- chován. Ovšem stalo se to bez viny. P rot zákonům počestnosti a veřejné po- vinnosti nebylo nic učiněno. Osobn a x.ečejná čest ministrů zůstala úplně stn průsuí pík sněmovnu, aby přijala oznámenou resoluci Buck- masterovu.
Asquith Buck
24 article
Po delší debatě odvolal Buckmaster svoji re- soluci ve prospěch jiné resoluce, kterou podal liberál sir Ryland-Adkins a na kterou přistoupil vláda. Tato resoluce prohlašuje, že dolní snč- movna béře na vědomí projev polito- vání sira Isaaca a Lloyda Georgla, že obchodovali s Marconiho akeiemi že o tom nebylo promluveno v deb at v minulém řijnu. Resoluce pak osvo- bozuje ministry z podezření, že jed- nali jinak než bona fide a odsuz uj výtky podplatnosti, jež proti míni- strům byly proneseny a které proká- zaly se úplně nepravdivými. Vůdce konservativců Bonar Law odmitl schvá- lení resoluce, prohlásil však ochotu, že do reso- luce oposiční přijme projev odsouzení výtek pod- platnosti, jež byly proneseny proti ministrům Když promluvil ještě státní tajemník zahr. záleži- tostí sir Edvard Grey, byla debata skončena resoluce Adkinsova schválena byla 346 proti 268 hlasům.
Isaaco Georgl Law Edvard Grey
25 article
Tím je trapná aféra, která tak rozrušil anglickou veřejnost, ve sněmovně vyřízena, ale poněvadž při votu sněmovny nedosaženo souhlasu mezi liberály a konservativci, bude zajisté míi ještě dozvuky v životě politickém a zejmena o přištích volbách, kdy může konservativcům býti velmi účinným agitačním prostředkem a ve- řejnosti, která v podobných věcech vždycky bývá nedůvěřívá. Že konservativní strana není uspo- kojena, je viděti také z projevů jejich orgánu po prohlášeni obou obviněných ministrů: »Times« píší: Nechceme se neukázatí velko- myslnými vůči omluvě, a jsme velmi rádí, že k této omluvě došlo. Ale musíme poukázati, že. jak se zdá, žádný z obou ministrů nechápe, jaký dojem jejich chování působí ve veřejnosti. L.ze to vysvětliti metaforou. Člověk není odsuzován proto, že byl potřísněn blátem, lituje se. Ale šlápl-li do kaluže, které by se byl mohl snadno vyhnouti. řekneme; že je to jeho chyba. Tvrdí-li, že ne- věděl, že je to kaluž, řekneme, že to měl věděti. Řiká-li vřak, že přes to vše to byla kaluž vel mi čistá, soudíme, že se mu nedostává smyslu pro čistotu, anglická veřejnost pak si přeje, aby lidé ve veřejném postavení měli velmi vytřibený smysl pro čistotu. V řečech, pronesených oběma mi- nistry a zvláště Lloydem Georgem, bylo příli mnoho a příliš důrazného ujišťování nevinností. »Daily Express« pák uvádí: Politování omluvy ministrů pozbývají své ceny vzhledem n okolnosti; vypadají jako omluvy, vynucené nut- ností a cizím nátlakem. Omluva: »Kdybychom byli věděli, co p ijde, nebyli bychom to učinili,e nemůže učinit příznivý dojem na veřejné mínění.
Lloyd Georg Daily Express
26 article Jaurěs a Heeringen.
Jaurěs a Heeringen. Ve francouzské veřejnosti i v parlamentníc kruzích proniká přesvědčení o nutnosti vládní předlohy na opětné zavedení tříleté vojenské služby pro bezpečnost země a vývody odpůrců nemohon je oslabiti, zvláště jsou-li takového rázu jako návrh Jaurěsův. Po zločinné agitaci sociální domokracie fran- couzské v armádě, po svádění k deserci a vzpouře vystoupil její vůdce najednou ve sněmovně s vel- kým plánem na obranu země i navrhoval jakýsi miliční systém, při němž by se aktivní vojenská služba omezila na šest měsíců a reservy by tvo- řily jádro velké obranné armády, která by byl zárukou míru, kromě toho pak měl přispěti k bez- pečnosti země řetěz pohraničních pevností. Všechay úsudky odborníků a zkušenosti z posledních válel o nemožnosti vydatného použití resery v prvním stadiu války i bezmocnosti zrmády, která by se omezila na obranu pevnosti vůči útočnému nepří- teli, Jaurés prostě přehlížel.
Jaurés
27 article
Přihodil se mu však malheur; touž dobou. kdy ve sněmovně francouzské doporučoval svů miliční system a tvrdil, že theorie o náhlém útoku německém je legendou, pronesl v říšském sněmu německém ministr vojenství generál šl. Heeringen řeč, kterou Jaurěsa hrozně desavouoval. »Mu- síme,« pravil Heeringen, »organisovatí armádu takovou, jaká má býti v první den války . . Pro ofensivu nemá milice žádné ceny a Německo musí vésti válku útočnou. Musí tedy míti v míro- vém stavu armádu dobře vycvičenou, která by mohla jednati v okamžiku mobilisace. Musím vás žádati co nejnalehavěji, abyste zamítli všechny návrhy, směřující ke zkrácení služební doby. Ny- nější okamžik není vhodný ku pokusům toho druhu, o nichž zodpovědní chefové armády soucí, že by zničily vojenskou sílu německou.« Tato oprava Jaurěsových vývodů z Německ působila jistě velmí zdravě, neboť jistě uzná každý, že Heeringen válečnému řemeslu přec lépe rozumí než vůdce francouzských socialistů. Z Paříže, 20. června. (K. k.) Poslanecká sně- movna zamíila 496 hlasy proti 77 osnovu Jaurě- sova zákona, ve které se navrhuje, aby presenční služba vojenská byla pozvolna až do října 1918 snížena na 6 měsíců. Opačný návrh socialisty Rognona na stanovení půldruhého roku aktivní služby zamítnut byl rovněž 502 proti 71 hlasu V rokování bude v pondělí pokračováno. Dnešní číslo pro Prahu jest o 9, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Heeringen Německo Paříž Praha
28 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Nový rektor české uníversity prof. d Frant. Mareš jest vynikající individualita če- ské vědy. Včera jsme uvedli již data jeho ži- votopisu a doplňujeme dnes stručnými po- známkami o vědecké prácí a významu jeho První práce Marešovy, který od aktivován lékařské fakulty české university byl asisten- tem fysiologie u prof. Tomsy, týkají se jednal výměny v těle živočišném; tu zabýval se Ma- reš zejména otázkou původu kyseliny močové V poslední době jeho oríginální názor o téte otázce došel pozornosti odborníků. Jednal zkoumal Mareš dráždivost nervstva za růz- ných podmínek. Marešových prací výzkum- ných původních není ovšem řada nepřehledná ale za to všude kladl Mareš velkou váhu n kritické ocenění všeho, co dosud v které otázce bylo vyzkoumáno. Největším dílen Marešovým z první doby jeho činnosti byla „Všeobecná fysiologie“, r. 1894 vydaná, jedna z prvních knih, která ve světové literatuře byla v nové době o všeobecné fysiologii na- psána. Roku 1906 počal prof. Mareš vydávat soustavný spis „Fysiologie“, podnik, jaký ve světové literatuře jedinec se neodvážil v po- slední době vykonati, nehledíme-li k dílu dra
František Mareš Marešův profesor Tomsa Ma aktivovat lékařský fakulta český univerzita
29 article
Lucianího. První díl podat „Všeobecnou fysio logii“, která je úplným přepracováním prvého díla Marešova. Další části obsahují fysiologi člověka, rychlý postup ve vydávání následu- jících dílů byl však prof. Marešovi znemožněr v neposlední řadě nepatrnou účastí našich od borných kruhů. Prof. Mareš má svoji soustavu své roztřídění látky a zpracováním a kritíckým oceněním materiálu sotva se vyrovná nějaké dílo odborné literatury cizí jeho spísu. Pre naše písemnictví je to dílo kardinálního vý znamu a je žádoucno, aby bylo brzy celé vy dáno. Prof. Mareš publikoval ovšem své práce také německy a francouzsky. Velmi mnoho vykonal Mareš pro popularisaci přírodní vědy založením a redakcí prvních sedmi ročníko „živy“, kde již uvědoměle sledoval protimate
Marešův Mareš
30 article
—abědlách a uno- měle bojoval proti naturalismu přírodověde ckému, jeho snahou bylo odstraniti metafysiku z přírodních věd a postaviti je na positivní základ fenomenologický. Pro principy věde- cké, pro pravdy, jež hledal a k nimž došel nerozpakoval se Mareš vstupovati v těžké zápasy kritické, i když z toho pro něho vyšlo jen mnoho osobních trpkostí. Konflikty v nichž se utkával, měly však pro něho vždy pobídku v tom směru, aby hlouběji a podrob- něji se zabýval spornými problemy. Jeho spon s prof. Raýmanem způsobil, že propracoval problém energicky v biologii, kteréžto otázce věnoval řadu prací. Jeho boje proti nafůra- lismu přírodovědeckému vynesly bohaté díl filosofické „Idealism a realism v přírodn vědě“ r. 1902. Prof. Mareš zajímal se vždy také o badání psychologícká, jež se dotýkala fysiologie, sám zejména v poslední době po- drobil pronikavé kritice některé směry psy- chologie, budující na fysiologii a v nejnovější době umožnil na naší uníversitě začátky přísné vědecké laboratoře psychologické. V dobré paměti jest jistě dosud jeho znamenitá řeč „Věda a kultura“, pronesená r. 1908 na IV sjezdu českých přírodozpytců a lékařů. Lon- ského roku byl místopředsedou mezinárodníh kongresu radiologického, jenž se konal v Pra ze. Lidská osobnost nového rektora nezůsťáv- nijak za jeho individualitou vědce.
Mareš Raýman Lon uno
31 article
„Schulverein“ ve vodách protížídov- ských. Včera ve schůzi obecního zastupitel- stva ve Vídni byla, jak „Zeit“ předem aviso- vala, podána interpelace, v níž dovozují, že správa „Schulvereinu“ o konkursech n uprázdněná místa učitelů na školách „Schul- vereinu“ žádá na uchazečích výkaz o arij- ském původu a křestní list. „Tote počínání správy „Schulvereinu“, praví se v in- terpelaci, „jje provokací četných židů kteří jsou členy „Schulvereinu“ a kteří by ni- kdy se byli nestali členy jeho, kdyby byli tu- šili, že dojde k takovým nepřístojnostem. Dotaz je zajímavý; ještě však zajímavější je okolnost, že předsedou „Schulvereinu“ je současný předseda něm.-nacionálního svazu poslanců v parlamentě dr. Gross. Jen co je pravda: židé dostávají od Němců jeden mravní poltček za druhým . — Pamětní deska dru. Jakubu škardoví v Škvrňanech u Plzně bude odhalena, jak jsme již oznámili, v neděli 22. června dopoledne. Plzeň český západ splatí tímto aktem konečně čestný dluh vynikajícímu pracovníku politickému a samo- správnému, který svou činností na českém zá- padě proslul jako jeden z prvních národních bu- ditelů. Zasazení pamětní desky dru. Jakubu Škar- dovi na jeho rodný dům ve škvrňanech bylo okresním zastupitelstvem plzeňským usneseno návrhu zesnulého ředřtele okresních úřadů, zem. a říš. poslance Frant. Schwarze již r. 1897; ob- čanstvo plzeňské a celého kraje zajisté nyní uvitá a povděkem odevzdání její veřejnosti. — Smutná útěcha. Nevšední otázkou zabý. valo se dne 18. června obecní zastupitelstvo mě- sta Ústí n. L. Obecní starší Ferdinand Mare sch překvapil ostatní své kolegy statistikou porodů úmrtí v Ústí n. L. od r. 1901 do roku loňiského, ze které vysvitá, že cikra porodů v tomto městě nejbližším jeho okolí nápadně rychle se zmenšuje.
doktor Gross Němec Jakub Škar František Schwarz Ferdinand Mar Vídeň Škvrňany Plzeň
32 article
Cifry, Jež Maresch udal, jsou skufečně zarážející Tak r. 1901 narodilo se v Ústí n. L. ještě 1325, r 1912 pouze 743 dětí. Přímo strašně klesla číslice na živu zachovaných po porodu dětí. Roku 1901 činila ještě 573, r. 1902 628, ale r. 1903 už jen 536. r. 1904 452, r. 1905 386, r. 1906 494, r. 1907 426, r. 1908 373, r. 1909 346, r. 1910 323, r. 1911 269 r. 1912 dokonce pouze 189 při obyvatelstvu přes 40.000 hlavl Obecní starší Maresch shledává příči- ny tohoto vymírání v poměrech sociálních, hospo- dářských a i bíologických. Jako specialitu sociál- ních poměrů ústeckých uvedl, že vzdělanci mají nanejvýš 2—3 děti, a že ve všech sociálních vrst- vách ústeckých ujalo se zločinné odstra- ňování plodů. škoda, že uvedená statistika Ma- reschova neudává, zdali strašná data její týkají se pouze obyvatelstva německého či také českého, jež v Ústí tvoří slušnou menšínu. Pan Maresch však vybízel k reformám nynějšího systému, který Němcům přináší strašné škody. V debatě, jež se o podnětu Mareschově rozpředla, uvedl staro- sta ústecký, že v Liberci úmrtí převy š ují porody. Toť útěcha přes příliš smutná. — Volha rektora české university Karlo- Ferdinandovy. Zprávu včerejšího večerního vy- dání »Národních Listů« o volbě rektora doplňu- jeme sdělením, že prof. dr. Frant. Mareš byl zvolen 12 hlasy volitelů fakult právnické, říloso- fické a lékařské. Čtyři volitelé z fakulty koho- slovecké odevzdali hlasy pro prof. dra. Pecháčka.
Jež Maresch Němec profesor doktor František Mareš Pecháček Ústí Ma Liberec český univerzita KarlaFerdinandov
33 article
Volha konala se za předsednictví J. M. rektora prof. dra. Vejdovského. — Čestné měšťanství dru. Františkovi Křiží- kovi. Obecní výbor města Plánice jmenoval jedno- myslně ve slavnostní své schůzi dne 15. t. m. proslulého rodáka svého p. inž. dra. Františka Křižika, továrníka atd. v Karlíně, čestným mě- šťanem města Plánice. Tato občanská pocta stala se jednak z úcty k muži vědy, vynálezci a světo- známému elektrotechniku, jenž jméno české na poli tomto proslavil, jednak v uznání jeho dobro- činnosti a laskavé snahy o zvelebení města Plá- nice, na kterouž p. cís. rada stále jak hmotně tak mravně pamatuje. — Mínistr m. s. Marek v Kutné Hoře. Z Kulné Hory se nám píše: Jeho Excellence ministr m. s. Marek navštívil s chotí svou dne 18. t. m. Kutnou Horu, aby si prohlédl památky města. Všude byl upřímně pozdraven a srdečně přijat. Nad bohat- stvím památek staroslavného města a nákladným jich znovuobnovením vyslovovala J. Exc, obdiv V průvodu prof. inž. Preisse zastupujícího cizine- ckou komisi města, prohlížela J. E. zajímavé po- drobnosti do pozdního odpoledne, kdy vykonána vyjiždka ka knížecímu zámku Kačině a do Čáslaví, J. E. opustila Kutnou Horu 19. t. m. ráno. Před od- jezdem věnovala JJ. E. 500 K jako podporu na vy- dání uměleckého alba kutnohorsa éhe — Berlínský policejní ředitel šl. Jagow, který předvčírem večer v automobilu přijel do Prahy, ubytoval se v hotelu „U modré hvězdy“. Včera do- poledne koupal se ve Vltavě na Žofínské plovárně. Několik žurnalistů jej chtělo interviewovat, ale šl. Jagow prohlásil, že podnikl pouze výlet. — Ke zprávě o výsledcích voleb ve skupině venkovských obcí na Olomoucku dodáváme, že dostává se tam do užší volby samostatný živno- stensko-agrární kandidát Otáhal proti oficielní- mu agrárníkovi Dostálo vi
profesor doktor Vejdovský František Křižit Ing Křižik Marek Hora Preiss Jagow Otáhal Volha Plánice Karlín Kutná hoře Kulný Hora Kačina Čáslav Kutná Hora Praha Vltava Olomoucko Mínistr m . s
34 article
— Pohřby. Za přehojného účastenství smuteč- ních hostí byl včera odpoledne pochován k věč- nému odpočinku na vinohradském hřbitově pan vládní a školní rada Jan Ev. Šťustný, vysl. ře- ditel první české státní reálky v Praze. Rakev , aven s tělesnou schránkeur a ského chrámu sv. Ludmily. kde zřízen nadherhý katafalk. K rakvi položeno množství věnců. Pohřební obřady vykonal farář msgr. dr. Lehner za asistence škol. rady P. Ježka a farního duchovenstva. Pěvecký sbor žáků I. če- ské reálky řízením prof. Moráka zapěl smuteční skladby „Co pláčete“ a Salve regina. Po obřadech byla rakev snesena do pohřebního vozu, poděl něhož tvořili pohyblivý špalír oficianti vinohrad- ského městského pohřebního ústavu. Průvod za- hájilo 700 žáků I. české státní reálky v Ječné ulici se členy profesorského sboru: Za rakví ubírali se vdova pí. Terezie Šťastná roz. Veselá, synové pp. Jan Šťastný, c. k. vrchní bibliotekář, a prof. dr. Jaroslav Šťastný, dcera pí. Marie Tilšrová, snacha pí. Ch. Šťastná, zeť p. Jan Tilšer, ředitel král. české zemské pracovny, dále statkář p. Ladislav Šťastný, starosta v Želenicích a četné příbuzen- stvo. Dále doprovodili tělesné ostatky zesnuléhot mistodržitel král. Českého kníže Thun, ředitel I české státní reálky vl. rada V. Starý, ředitel c. k akademického gymnasia A. Dohnal, dvor. rada prof. dr. J. Čelakovský, vl. rada posl. dr. Metelka, zemští školní inspektoři vl. rada F. Bílý a Streer, místodrž. rada Ot. Kalandra, dvor. rada prof. dr.
Jan Eva Šťustný svatý . Ludmila doktor Lehner P Ježek Morák Terezia Veselá profesor Šťastná Tilšrová Ch Tilšer Ladislav Thun V Stará A Dohnal J Čelakovský Metelka Bílá Streer Otakar Kalandra Praha Želenice Salve regina
35 article
Reinsberg, zemský školní inspektor Míkan, vreh. stav. rada Šantrůček, za městskou radu pražskou m. r. Bolina, Emler a Šmakal, vl. rada Soldát, ře- ditel reálky v Písku, smíchovský okresní školní inspektor Halaburd, bibliotékář dr. Heric, prof. dr. Drtína, vl. rada Diviš, dr. Borecký, školní rada K. Vorovka, ředitel vinohradského gymnasla Reis, vrchní bibliotekář universitní knihovny dr. Glaser, vl. rada Smolka, prof. dr. Vysoký, správce ústřed- nich jatek Vacata, škol. rada Adámek, proí. dr Houdek, škol. rada Zdeněk, ředitel gymnasiav Žitné ulici dr. Bayer, vl. rada Šimek za paedago- glum v Panské ulici, škol. rada Princ, za gymna- sium v Křemencové ulici profesořiDědek, Šrůtek, Nýdrle a Čermák, prof. dr. Zába, za Besedu učitel- skou řed. Dolenský a řed. Bulíř, škol. rada Hart- man, prof. Kott, deputace Wenzigova nadání, škol. rada Hoffmann, inspektor Úrazovky Nekole, škol. rada Laciný, předseda Spolku učitelů středoškol- ských prof. F. V. Vykoukal, prof. Lepš, prof. dr. Janošik, ředitel reálného gymnasia v Libni Gregor, okres. lékař dr. Janota, člen zemské školní rady prof. Schneedorfer, ředitel holešovické reálky vl. rada Paulus, prof. dr. Groh, dr. Valenta, MUDr.
Reinsberg Emler Soldát Halaburd doktor Heric profesor Drtín Diviš Borecká K Vorovka Reis Glaser Smolek Vysoká Vacata Adámek Houdek Zdeněk Bayer Šimek Šrůtek Nýdrle Záb Dolenský Bulíř Kott Wenzigův Hoffmann Nekole F V Vykoukal Lepš Janošik Gregor Janota Schneedorfer Paulus Groh Valent MUDr Písek Žitná ulice panská ulice Libeň Míkany rada Šantrůček rada pražský m . r . Bolina škola . rada Hartman spolek učitel středoškol
36 article
Kurz, ředitel žižkovské reálky F. Hrubež, inspekter pokrač. škol Al. Rublič, škol. rada prof. Pražák, prof. Ad. Liebscher, škol. rada Borovanský, po- štovní rada Vilím, arch. dr. Bureš, mag. rada dra Malý, prof. Paul z Vyšší dívčí školy, prof. Kruls řed. Beer, mag. rada Wunsch, prof. Schauerz Augenburgů, prof. Strejček, četní bývalí žácí ze- snulého a množství obecenstva. U hrobu zapěli žácí sbor „Již úkol dokonán“. Ve vroucí žeči oce- nil záslužnou činnost zesnulého p. prof. Ježek. — Ve čtvrtek o 5. hod. odpolední konal se z vino- hradského kostela sv. Ludmily pohřeb sl. Marie Barochovy, zasloužilé ředitelky I. školy ma- teřské na Král. Vinohradech. K rakvi, v níž spo- čívaly tělesné ostatky zesnulé, položili věnce: Spo- lek pro zájmy škol mateřských, rodiny Adamcova, Navrátilova, Balzerova, Hlaváčkova. V. Soboty.
Kurz Al Rublič profesor Pražák Ada Liebscher Borovanský Vilím doktor Bureš Malá Paul Kruls Beer Wunsch Schauerz Augenburg Strejček Ježek svatý . Ludmila Barochův Král Adamcův Navrátilův Balzerův Hlaváčkův
37 article
Krnkova, Studničkova, Em. a Božena Hlinkovl, Čeněk a Emil Dlask, sbor učitelský třetí měšťanské dívěí školy, Adolí a Louisa Liebscherovi, Ema Víšková, Bětuška Suková, opatrovnice II. a V mateřské školy, učitelský sbor I. mateřské školy. sbor II. mateřské školy ve Vršovicích, sbory učitel- ské, II., III., IV. a V. školy mateřské, komitéí pro ošacení chudé školní mládeže na Král. Vinohradech a j. v. Zesnulou doprovodili ke hrobu: v plném počtu slečny učitelky, okresní starosta p. inž. Pre- kopec, cís. r. M. Novotný, dr. Jahn, okresní školní inspektor Libický, prof. Ad. Liebscher, členky výboru Spolku pro zájmy škol mateřských a j. v — Za veliké účasti obecenstva konal se pohřeb ředitelky M. Barochové dne 19. t. m.; chrám sv. Ludmily byl v pravém slova smyslu naplněn smu- tečními hosty, mezi nimiž byli p. okresní starosta Prokopec se členy městské rady a členy zastupi- telstva, c. k. okr. školní inspektor J. Libický, ine spektor škol mat. p. A. Vimmer, pí. E. Víšková s damami komitétu pro ošacování chudé školní mládeže, dámy míst. odboru Ústřední Matice školské, městské úřadnictvo s p. řed. Fuksov
Krnkův Studničkův em Hlinkovl Čeněk Dlask Liebscher Víšková Suková Král Ing M Novotná doktor Jahn Libický profesor Ada M Baroch svatý . Ludmila Prokopec J Libický A Vimmer E Víšková Vršovice Pre sbor učitelský spolek pro zájem