2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
21. června 1913. Číslo 168.
5
article
Jednací pořad.
Zatimný rozpočet přijímá se ve 3. čten
Následujícím předmětem je
provisorium jednacího řádu.
Schůze se přerušuje, aby se mohli řečníci
dát zapsati. Po jejím obnovení zahájil ref. dr
Rosner rokování a konstatoval, že většina výboru
která se nyní zasazuje o provisorium, přičiní se
o definitivní reformu řádu jednacího s touže silou
a rozhodností. Doporučoval výborové návrhy.
Minoritní zpravodaj posl. Dürich svým návr-
hem, aby restituován byl býv. stav, nechce se
zásadně vysloviti pro obstrukci. Jeho návrh má
pouze za účel, poskytnouti Němcům možnost pro-
věsti své hrozby, kdyby se sněmovna při projed-
návání finačního plánu vyslovila pro úděly, aby
sněmovna měla zřetelný důkaz, jak to Němci myslí
s otázkou obstrukce a jak vypadá jejich stanovisko
ku parlamentární morálce. Čeští agrárnici jsou pro
úplnou reformu jednacího řádu, která podporuje
dělnost poslanecké sněmovny.
Nynější poměry nezaručují neodvislost sně-
movny od vlády. K tomu směřuje jeho resoluce
o úpravě diet. Je-li ministerský předseda — jak
tvrdil — přítelem poslanecké sněmovny, ať to do-
káže skutky a předloží sněmovně zákon, kterým
se odstraňuje 52letá soustava diet. Změna zákona
o dietách musí býti sdružena s definitivní refor-
mou jednacího řádu.
Pouze za tohoto předpokladu mohla by jehe
strana pro takové reformy hlasovati. Řečník žádá
za přijetí svého minoritního návrhu a své reseluce.
Rosner
Dürich
Němec
poslanecký sněmovna
6
article
(Hlučný souhlas českých agrárníků.)
Zpravodaj menšiny posl. Exner a jeho strana
budou hlasovati proti prodloužení zatímného jed-
nacího řádu. Od jeho změny neočekává zlepšení
parlamentních poměrů, dokud nebudou uspokojivě
rozřešeny hlavní otázky, jež ohrožují parlamenta-
rism, totiž odstranění § 14. a omezení kompetence
panské sněmovny. Největším nepřítelem parlamentu
je vláda, jež činí vše pro obecnou nespokojenost.
Nečiní ničeho k řešení důležité otázky českých od-
borných škol ve Vídni a připouští, aby ve Vídni
vše, co je české, vykládáno bylo jako provokace
Vláda odpírá neněmeckým národům všechny pro-
středky k jich kulturnímu rozvojí a také v hospo-
dářském oboru vehnala svoji zahraniční politikou
lid do bídy. Podporuje hegemonii Němců, ale Slo-
vané nepřipustí, aby státu byl dán ráz státu ně-
meckého.
Zpravodaj menšiny Sedlák dovozuje, že jeh
návrh je demonstrací pro definitivní jednací řád
a má za účel, aby nejen rozpočet, nýbrž také vládnt
předlohy o obchodních a státních smlouvách, jakož
i o společných záležitostech všech zemí koruny
uherské a království a zemí na řišské radě zastou-
pených mohly rychle býti projednány.
Exner
Němec
St
Vídeň
panská sněmovna
7
article
Zpravodaj menšiny Bukvaj prohlásil, že čeští
agrárníci zaujali naproti vládě vyčkávaci stanovi-
sko, nechtějíce rušiti dílo německo-českého vyrov-
nání. Když vláda nesplnila svůj programový slib.
že vyhne se všemu, co by mohlo nepříznivě půso-
biti na vyrovnání, změnili svoji taktiku.
Promlouvaje o zahraniční situaci, pravil řeč-
ník, že musí býti učiněň konec politice násilí vůči
Jihoslovanům. Pojednávaje o poměrech v Čechách.
odmitl výtku, že čeští poslanci zhatili uskutečnění
vyrovnání. Naopak stalo se nemožným, protože je
vláda nechtěla a Němci kladli nemož-
né požadavky. Přání Němců, aby dosazen byl
vládní komisař, považovali by Čechové za nanejvýš
sťranickou akci ve prospěch Němců. Ačkoliv čeští
agrárníci doufali, že v dohledné době pod tlakem
hospodářských poměrů uznají oba národy nutnost
vyrovnání národnostních rozporů na základě úplné
rovnosti a vědí, že jen takové vyrovnání může miti
cenu, jež bylo by uzavřeno volně oběma národy —
nebojí se přece oktroje.
Po návrhu posl. Heilmayer a byla debat
uzavřena.
Posl. Okuněvský (hlavní řečník proti) kritiso
arlamentu. Ukrajincí jako Slované
Bukvaj
Jihoslovan
Němec
Čecho
Posl
Slovan
Čechy
8
article
Posl. Kraft (hlavní řečník pro) poukázal na
nebezpečí obstrukce pro parlament a základy kon-
stitucionalismu.
Minoritní zpravodaj Exner nesouhlasí s Bukva-
jem. Jeho strana je sice srozuměna se svoláním
zemského sněmu, ale než zahájeno bude jednání
o vyrovnání, musí býti zavedeno všeobecné právo
hlasovací a volby do zemského sněmu provedeny
na tomto podkladě.
Posl. Hummer přimlouval se za definitivní re-
formu jednacího řádu a doporučoval svůj minoritní
návrh, aby zatímný řád platil do konce r. 1914
a rokování o jeho reformě nekolidovalo s projed-
náváním rozpočlu. Dále prosil, by schválen byl
jeho minoritní návrh, kterým má býti zavedeno
jisté obmezení pro rokování o rozpočtu.
Po doslovu zpravodaje dra. Rosnera schválen
výborový návrh, aby platnost zatímního jednacího
řádu prodloužena byla až do 15. května 1914.
Všechny minoritní návrhy propadly. Schvá-
leny byly resoluce Düricha o paušalování
diet a Miklasova, kterou se vyzývá předseda
aby dal rokování o definitivné reformě jednacího
řádu jako 1. odstavec na pořad 1. schůze pod-
zimního zasedání
Dále projednával se zákon
o hospodářských úřadnících.
Posl
Kraft
Exner
doktor
Rosner
Dürich
Miklasův
Hummer
9
article
Zpravodaj Bukvaj prosil, by sněmovna přidala
se k usnesení panské sněmovny a tak umožnila
rychlou sankcí zákona.
Posl. dr. Damm dovozoval, že utvoření zvlášt-
ního zákona pro hospodářské úřadníky jest opráv-
něno, navrhl dvě změny a podal návrh doda-
tečný.
Po vývodech posl. Jokla a dra. Oinera a do-
slovu ref. Bukvaje schválen zákon o služebn
smlouvě osob ustanovených pro službu vyššího
druhu v zemědělských a lesnických podnicích (zá-
kon o hospodářských úřadnících), s několika doda-
tečnými a pozměňovacími návrhy posl. dra. Dam-
ma, které týkají se opatření pro případ nemoci
zaměstnance a zaopatření vdov. Pozměňovaci
návrhy Joklovy propadly.
Po Erbovu návrhu cestou pilnosti dána na
pořad předloha o dofaci fondu pro bytovou péči.
schválená dnes drahotním výborem.
Po zprávě posl. dra. Ad. Grossa navrhl posl.
Einspinner respluci, aby vláda výpomoci z
fondu pro bytovou péči povolovala pouze obcím.
kde nedostatek bytů úřadně je konstatován.
Při hlasování schválen byl zákon beze
změny. Rovněž výborem navržené resoluce a reso-
luce Einspinnerova.
Na to projednávána byla zpráva státně-zříze-
neckého výboru o návrhu Forstnera a s. n
zvýšení pensí vdov po c. k. státních sluzích.
Po zprávě navrhovatelově odb. přednosta ryt
Galecki poukázal na finanční důsledky, a žádal
za zamítnutí návrhu.
Při hlasování byl návrh Forstnerův při-
jat.
Bukvaj
Posl
doktor
Damm
Jokl
Oiner
Dam
Joklův
Erbův
Galecký
Forstnerův
panská sněmovna
10
article
Posl. Lislewicz podával zprávu o usnesení
panské sněmovny stran
změny zákona o organisaci říšského soudu,
Hízení před ním a provádění jeho rozsudků.
Posl. dr. Baxa shledává znění § 29., usnese-
ného panskou sněmovnou a výborem, povážlivým
Říšský soud skládá se z čistě politických osobností.
Nález v národnostních a politických otázkách zá-
visí často na náhodě, mají-li mezi soudci vělšinu
Němci či Neněmci, nebo je-li některý z německých
soudců smýšlení více či méně radikálního. Řečník
vzpomíná nálezu v otázce, je-li česká řeč ve Vídni
a Dolních Rakousích řečí v zemi obvyklou. Jednou
přisvědčil říšský soud, složený z mírnějších Němců.
po druhé odpověděl záporně, poněvadž měli vět-
šinu radikální přísedíci. Náhodnou dvoutřetinovou
většinou může býti najednou popřeno právo ná-
roda. Neněmci však nikdy neseženou k takovému
nálezu nutnou dvoutřetinovou většinu. Zahanbu-
jícím zjevem je, že říšský soud, který rozhoduje
o porušování práv ústavou státním občanům zaru-
čených, sám opouští čl. XIX. ústavy zaručenou
rovnoprávnost národních kmenů; neboť u říšského
voudu nesmějí právní zástupci mluviti ve své ma-
teřštině, nejsou-li Němci. Nerozumějí-li přísedicí
neněmeckým řečem, musí býti buď utvořeny ná-
ležité samostalné senáty nebo z každého národa
jmenován patřičný počet přísedicích.
Posl
doktor
Baxa
Němec
Neněmec
Vídeň
Dolní Rakousy
11
article
Když zástupce českého města Čáslavě začal
mluviti před říšským soudem česky, obrátil s
býv. jeho předseda na dra. Randu a tázal se, kte-
rou řečí pán mluví? Z toho jest viděti, jaký smysl
jest u takového soudu pro práva národních kmenů.
Mlčí-li k tomu ostatní Neněmci, je to jejich věcí.
avšak Čechové musí pečovat, aby u tak vysoce
důležité soudní instance byla jejich jazyku zjed-
nána platnost. (Pochvala českých radikálů.)
Ref. dr. Lisfewícz upozorňoval, že v případě
o němž dr. Baxa mluvil, žádá se nyní místo dosa-
vadní prosté většiny většina dvoutřetinová. T
je přece změna k lepšímu. Pokud jde o složení
říšského soudu, závisí na sněmovně. Tato může
s dobrým svědomím hlasovati pro zákon.
Zákon byl pak schválen v 2. a 3. čtení
Zpravodaj ryt. Mühlwerth referoval jménem
právního výboru o vládní předloze stran změny
trestního procesního řádu.
Byla v 2. a 3. čtení schválena s doplňkem,
navrženým posl. drem. Ofnerem a přijatým
zpravodajem, dle něhož vyšetřovací vazba má
býti započítána po vynesení rozsudku také, byl-li
trest vězení změněn kasačním soudem v pokutu.
Schváleny byly dále: předloha o slevě na po-
platcích pro řízení ku provedení zemského zákon
pro království dalmatské z 28. března 1911.
jež týká se právních nároků na stojící stromy jako
samoslatné věci fref. dr. Čajkovský), dále před-
loha o zmocnění k dočasnému odvolání platnosti
ustanovení o vlívu zvýšení úrokové míry na po-
platkové úlevy, poskytnuté pro konversní účely
jref. Jos. Maver): zákon o osvobození od poplatků
při obnovování listin ve veřejných úřadech (re
dr. Čajkovský).
Dr. Licht referoval o
obchodní a plavební smlouvě s Japonskem.
Randa
Čecho
Ref
doktor
Lisfewícz
Baxa
Ofner
Čajkovský
Licht
Čáslava
Maver
Japonsko
12
article
Je nutno pokračovati ve vyjednávání, aby
smlouva o největších výhodách byla přeměněna
ve smlouvu tarifní. Mimo to třeba zdokonaliti d-
pravu do Japonska a nazpět.
Posl. dr. Freissler praví, že smlouva nevyho-
vuje oprávněným přáním, neskýtajíc tarifních kon-
vencí, nýbrž jen maximální výhody. Žádá vládu, b
snažila se o tarifní konvenci. Řečníkova strana
bude hlasovati pro předlohu a klásti velikou váh
na to, aby napřiště požadavky, vyslovené v reso-
lucích byly uskutečněny. (Hlučná pochvala.)
Ref. dr. Licht v doslovu velebil informačn
službu konsulární, ale přiznal, že následkem roz-
dvojenosti zájmů mnohdy se nebere zřetel na spe-
eificky rakouské zájmy.
Při hlasování byla smlouva sehválena
rovněž výborové resoluce o uzavření tariíní kon-
vence s Japonskem, o podporování obchodního
styku s Japonskem a zdokonalení paroplavebn
služby do Japonska.
Předloha o započítání některých vojenských
služebních výkonů do soudcovské přípravné služ-
by, soudní, advokátní a notářské praxe (ref. Fon
přijata bez debaty a změny.
Následovala výborová zpráva v otázce
Posl
doktor
Freissler
Ref
Licht
Fon
Japonsko
13
article
pracovní knížky.
14
article
Ref. Hummer podal historii celé záležitosti
jak dospěl výbor k tomu, že na sněmovnu vznes
dotaz: Přeje si sněmovna, aby vláda podala před-
lohu, která by jako náhradu za pracovní knížky
pro vzrostlé dělníky zaváděla vhodné legitimace
Neobdržel přirozeně od výboru žádného příkazu
pokud jde o odpověď na tuto otázku, osobně však
bude hlasovati pro kladné zodpovědění télo
otázky.
Posl. Eínspinner tvrdil, že dobře kvalifikovaní
dělníci nebrojí proti pracovní knížce. Sociální de-
mekraté nemají vlastně žádných skutečných argu-
metů proti pracovní knižce, nýbrž jen nadávky.
Posl. Abram: Není to žádný argument, ž
pracovní knížka jest odstraněna ve všech ostat-
aby otázka, výborem položená, byla zodpověděno
záporně.
Posl. Schifer: Ani sociální polítikové občan
ského směru neprohlašují nutnost pracovní knížky
spíše připouštějí, že by se nemělo trvati při za-
chování pracovní knížky, protože v závazku mit
pracovní knížku je pro dělníka něco zneuctivají-
cího. Průmysl německý vyvíjí se též bez pracovní
knížky. (Souhlas soc. dem.) Pracovní knížka nemá
žádné výhody pro dělníka, není legitimací, nebot
je v majetku jeho jen, je-li bez práce. Mezi děl-
níky odborově organisovanými není nikdo, kdo by
byl pro zachování pracovní knížky. Žádá sně-
movnu, aby výborovou otázku zodpověděla kladně.
(Pochvala a potlesk soc. dem.)
K návrhu posl. Seitze byla debata uzavřen
a hlavními řečníky zvolení poslanci Loser protl,
Seitz pro.
Posl
Eínspinner
Seitz
Hummer
Loser
15
article
Posl. Loser prohlašuje, že pracovní knížka ne-
může býti žádným snižováním dělníků.
Posl. Seitz dovozuje, že sociální demokraté
jsou proti pracovní knížce, poněvadž v celém světě
žádné pracovní knížky již není, poněvadž se tím
dělníkovi vtiskuje znamení na čelo, poněvadž se
mu dává zatykač do ruky a poněvadž dělníci spa-
třují v pracovní knížce snižování. Odstranění pra-
covní knížky není žádným sociálně-politickým po-
žadavkem, nýbrž požadavkem práva zdravého lid-
ského rozumu a humanity. (Pochvala u sociálních
demokratů.) Sociální demokraté počítají s tím, že
otázka výboru bude zodpověděna poslaneckou sně-
movnou kladně.
Ref. Hummer vyslovil se v doslovu proti ná-
vrhům Einspinnerovu a Loserovu a konstatoval
že odpověď na otázku výboru nepraejudikuje roz-
hodnutí poslanecké sněmovny o definitivní osnově
zákona.
Při hlasování byly návrhy Loserův a Eln-
spinnerův zamítnuty. Sociálně-politickým
výborem položená otázka byla zodpověděna klad-
ně 145 hlasy proti 87. (Hlučná pochvala a potlesk
sociálních demokratů.)
K návrhu ref. Buřívala byla pak schválen
resoluce státně-zřizeneckého výbo-
ru o zvýšeni výslužného pensistů sta-
rého stylu, bývalých soukromých drah, když
se byl zástupce vlády vyslovil proti tomu.
Pak byly vyřizeny zprávy výboru jmmunitního
a legitimačního, jakož i pilné návrhy v záležito-
stech nouzových.
Po několika dotazech k předsedovi navrhl
posl. dr. Adler, aby přiští schůze se konala dne
8. července, kterýžto návrh byl zamítnut a schůze
skončena o 9.15 hod.
Posl
Seitz
Loserův
Eln
Buříval
doktor
Adler
Hummer
16
title
Z parlamentních výborů.
17
article
Z Vídně, 20. června. (K. k)
Z Vídně, 20. června. (K. k)
Drahotní výbor schválil jednomyslně předlohy
o dotací londu pro bytovou péči. Touto osno-
vou zákona poskytuje se možnost, aby dvou mil.
kora, jež dle zákona z r. 1911 určeny byly na
zvláštní půjčky stavebním společnostem, které ne-
mohly na stavbu věnovati 10 proc., použito bylo
také pro krátkodobé bezprostřední hypotečně za-
jištěné půjčky. Dále schválena byla resoluce
Modráčkova o rozmnožení technických sil
v ministerstvu veřejných prací, protože nyní
v technickém oddělení zůstávají dlouho nevyří-
zeny žádosti stavebních společenstev.
Zpravodajem pro sněmovnu zvolen byl posl
Ad. Gro ss.
Modráčkův
ss
Vídeň
18
title
Politický přehled.
19
article
Země české.
Země české.
Sítuační projev českých poslanců agrárních
„Venkov“ vylíčil včera situaci na říšské radě
v ten smysl, že agrární opposiční postup mě
plný úspěch, ježto dosáhl toho, oč usiloval, t.j
skončení zasedání říšské rady.
„Venkov“ apeluje dále na vděčnost stát-
ního úřadnictva za to, že účinem agrární ob-
strukční opposice bylo státnímu úřadnictvu za-
jištěno splnění aspoň části jeho požadavků.
20
article
Parlamentární komise klubu českých po-
slanců agrárních na radě říšské vydala o své
taktíce, o svém politickém stanovisku a
situaci tento projev:
„Taktika české strany agrární se neobracela
proti uskutečnění služební pragmatiky, pro kterou
strana svého času bezvýminečně hlasovala. Jestliže
strana agrární se obracela proti projednání finanč-
ního plánu v nynějším letním zasedání, měla na zře-
teli ohledy politické a důvody věcné se zřetelem
na finanční plán, který jenom z menší části má
sloužiti k úhradě nákladů služební pradmatiky Pří
tom nemohl klub agrární pominouti, že němečtí po-
slanci z Čech, kteří tvoří část parlamentní a vládní
většiny, maří již po několik let úpravu financí zem-
ských a současně maří i sanaci zemských financí.
pro které finanění plán je v prvé řadě určen A maři
též současně i úpravu platů učitelských, nehledi
ani k návrhu německých poslanců z Čech, dle ně-
hož by království České z podílů na údělech finanč-
ního plánu plynoucích mělo býti pro německou
obstrulci vyloučeno. Český klub agrární se připojíl
ostatně k akci na provedení pragmafiky služební
v rámci rozpočtu a bylo na ostatních stranách, aby
podporováním akce této okamžité provedení prag-
matiky zabezpečily Posléze lze konstatovati, že
právě taktika české strany agrární vedla k tomu,
že vláda byla nucena určitě prohlásiti, že prag-
matika bude provedena s podminkou uskužečněn
finančního plánu se zpětnou platností.
Čechy
22
article
Marconiovská aléra v Anglii.
Marconiovská aléra v Anglii.
Po prohlášení generálního attorneve sira Ruf
lsaacsa a kancléře pokladu Lloyda George ve
sněmovně poslanecké, kteří se přiznali aspoň k
neopatrnosti, jakou byla koupě akcií americké
Marconiovy společnosti v době, kdy vláda udě-
lovala koncessi anglické společnosti Marconiově.
očekávalo se s napětím, jak se vysloví Asquith
vůči stanovisku konservativní oposice.
Ve čtvrteční schůzi předseda ministerstv
Asquith prohlásil, že vláda nemůže resoluc
oposice přijati, jestliže by byla podána takovým
způsobem, jako by byla rozsudkem sněmovny ve
vyšetřování Marconiovy záležitosti. Bylo by to
nevhodno a nejvyšší měrou nepříslušné. Vyšetřo-
vání bylo zahájeno na pověsti, ve kterých bylo
na ministry co nejvíce útočeno. Tato tvrzení
ukázala se pak nepravdivými a sněmovna měla
by prohlásiti, že dle jejího jednomyslného mínění
byli ministři nejhorším způsobem osočeni. Reso-
luce oposice znamená kritiku a po včerejším pro-
hlášení ministrů nemělo by se na ní trvati.
Lloyd George
Marconiův
Asquith
Anglie
Reso
Marconiov
23
article
Asquith přiznal, že nesmírně mnoh
času, poruch a nedorozuměníby byl
bývalo ušetřeno, kdyby ministří byli
všecka fakta loni v říjnu sněmovně
sdělili.
Ministři neměli však příčiny k takovému vý-
kladu, protože chtěli podati vysvětlení před ko-
misí. Asquith nazval pak směšností myšlenku, že
by ministr nesměl míti akcie společnosti, se kte-
rou vláda má smlouvu. Aní jediný zákon nebyl
v tomto případě porušen. Ale je ovšem záko
opatrnosti,který by mělizachovávat
zvláště ministři, a jeden ze zákonů těch
rozkazuje opatrně vyhnouti se všem transakcím,
kterými by mohlo býti vzbuzeno zdání, že se stalo
něco, co pov nnost ministru zakazuje. Dle jeh
mínění nebyl tento zákon úplně za-
chován. Ovšem stalo se to bez viny. P rot
zákonům počestnosti a veřejné po-
vinnosti nebylo nic učiněno. Osobn
a x.ečejná čest ministrů zůstala úplně
stn průsuí pík
sněmovnu, aby přijala oznámenou resoluci Buck-
masterovu.
Asquith
Buck
24
article
Po delší debatě odvolal Buckmaster svoji re-
soluci ve prospěch jiné resoluce, kterou podal
liberál sir Ryland-Adkins a na kterou přistoupil
vláda. Tato resoluce prohlašuje, že dolní snč-
movna béře na vědomí projev polito-
vání sira Isaaca a Lloyda Georgla, že
obchodovali s Marconiho akeiemi
že o tom nebylo promluveno v deb at
v minulém řijnu. Resoluce pak osvo-
bozuje ministry z podezření, že jed-
nali jinak než bona fide a odsuz uj
výtky podplatnosti, jež proti míni-
strům byly proneseny a které proká-
zaly se úplně nepravdivými.
Vůdce konservativců Bonar Law odmitl schvá-
lení resoluce, prohlásil však ochotu, že do reso-
luce oposiční přijme projev odsouzení výtek pod-
platnosti, jež byly proneseny proti ministrům
Když promluvil ještě státní tajemník zahr. záleži-
tostí sir Edvard Grey, byla debata skončena
resoluce Adkinsova schválena byla
346 proti 268 hlasům.
Isaaco
Georgl
Law
Edvard Grey
25
article
Tím je trapná aféra, která tak rozrušil
anglickou veřejnost, ve sněmovně vyřízena, ale
poněvadž při votu sněmovny nedosaženo souhlasu
mezi liberály a konservativci, bude zajisté míi
ještě dozvuky v životě politickém a zejmena
o přištích volbách, kdy může konservativcům
býti velmi účinným agitačním prostředkem a ve-
řejnosti, která v podobných věcech vždycky bývá
nedůvěřívá. Že konservativní strana není uspo-
kojena, je viděti také z projevů jejich orgánu
po prohlášeni obou obviněných ministrů:
»Times« píší: Nechceme se neukázatí velko-
myslnými vůči omluvě, a jsme velmi rádí, že
k této omluvě došlo. Ale musíme poukázati, že.
jak se zdá, žádný z obou ministrů nechápe, jaký
dojem jejich chování působí ve veřejnosti. L.ze to
vysvětliti metaforou. Člověk není odsuzován proto,
že byl potřísněn blátem, lituje se. Ale šlápl-li do
kaluže, které by se byl mohl snadno vyhnouti.
řekneme; že je to jeho chyba. Tvrdí-li, že ne-
věděl, že je to kaluž, řekneme, že to měl věděti.
Řiká-li vřak, že přes to vše to byla kaluž vel mi
čistá, soudíme, že se mu nedostává smyslu pro
čistotu, anglická veřejnost pak si přeje, aby lidé
ve veřejném postavení měli velmi vytřibený smysl
pro čistotu. V řečech, pronesených oběma mi-
nistry a zvláště Lloydem Georgem, bylo příli
mnoho a příliš důrazného ujišťování nevinností.
»Daily Express« pák uvádí: Politování
omluvy ministrů pozbývají své ceny vzhledem n
okolnosti; vypadají jako omluvy, vynucené nut-
ností a cizím nátlakem. Omluva: »Kdybychom
byli věděli, co p ijde, nebyli bychom to učinili,e
nemůže učinit příznivý dojem na veřejné mínění.
Lloyd Georg
Daily Express
26
article
Jaurěs a Heeringen.
Jaurěs a Heeringen.
Ve francouzské veřejnosti i v parlamentníc
kruzích proniká přesvědčení o nutnosti vládní
předlohy na opětné zavedení tříleté vojenské
služby pro bezpečnost země a vývody odpůrců
nemohon je oslabiti, zvláště jsou-li takového rázu
jako návrh Jaurěsův.
Po zločinné agitaci sociální domokracie fran-
couzské v armádě, po svádění k deserci a vzpouře
vystoupil její vůdce najednou ve sněmovně s vel-
kým plánem na obranu země i navrhoval jakýsi
miliční systém, při němž by se aktivní vojenská
služba omezila na šest měsíců a reservy by tvo-
řily jádro velké obranné armády, která by byl
zárukou míru, kromě toho pak měl přispěti k bez-
pečnosti země řetěz pohraničních pevností. Všechay
úsudky odborníků a zkušenosti z posledních válel
o nemožnosti vydatného použití resery v prvním
stadiu války i bezmocnosti zrmády, která by se
omezila na obranu pevnosti vůči útočnému nepří-
teli, Jaurés prostě přehlížel.
Jaurés
27
article
Přihodil se mu však malheur; touž dobou.
kdy ve sněmovně francouzské doporučoval svů
miliční system a tvrdil, že theorie o náhlém útoku
německém je legendou, pronesl v říšském sněmu
německém ministr vojenství generál šl. Heeringen
řeč, kterou Jaurěsa hrozně desavouoval. »Mu-
síme,« pravil Heeringen, »organisovatí armádu
takovou, jaká má býti v první den války . .
Pro ofensivu nemá milice žádné ceny a Německo
musí vésti válku útočnou. Musí tedy míti v míro-
vém stavu armádu dobře vycvičenou, která by
mohla jednati v okamžiku mobilisace. Musím vás
žádati co nejnalehavěji, abyste zamítli všechny
návrhy, směřující ke zkrácení služební doby. Ny-
nější okamžik není vhodný ku pokusům toho
druhu, o nichž zodpovědní chefové armády soucí,
že by zničily vojenskou sílu německou.«
Tato oprava Jaurěsových vývodů z Německ
působila jistě velmí zdravě, neboť jistě uzná
každý, že Heeringen válečnému řemeslu přec
lépe rozumí než vůdce francouzských socialistů.
Z Paříže, 20. června. (K. k.) Poslanecká sně-
movna zamíila 496 hlasy proti 77 osnovu Jaurě-
sova zákona, ve které se navrhuje, aby presenční
služba vojenská byla pozvolna až do října 1918
snížena na 6 měsíců. Opačný návrh socialisty
Rognona na stanovení půldruhého roku aktivní
služby zamítnut byl rovněž 502 proti 71 hlasu
V rokování bude v pondělí pokračováno.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 9,
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Heeringen
Německo
Paříž
Praha
28
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nový rektor české uníversity prof. d
Frant. Mareš jest vynikající individualita če-
ské vědy. Včera jsme uvedli již data jeho ži-
votopisu a doplňujeme dnes stručnými po-
známkami o vědecké prácí a významu jeho
První práce Marešovy, který od aktivován
lékařské fakulty české university byl asisten-
tem fysiologie u prof. Tomsy, týkají se jednal
výměny v těle živočišném; tu zabýval se Ma-
reš zejména otázkou původu kyseliny močové
V poslední době jeho oríginální názor o téte
otázce došel pozornosti odborníků. Jednal
zkoumal Mareš dráždivost nervstva za růz-
ných podmínek. Marešových prací výzkum-
ných původních není ovšem řada nepřehledná
ale za to všude kladl Mareš velkou váhu n
kritické ocenění všeho, co dosud v které
otázce bylo vyzkoumáno. Největším dílen
Marešovým z první doby jeho činnosti byla
„Všeobecná fysiologie“, r. 1894 vydaná, jedna
z prvních knih, která ve světové literatuře
byla v nové době o všeobecné fysiologii na-
psána. Roku 1906 počal prof. Mareš vydávat
soustavný spis „Fysiologie“, podnik, jaký ve
světové literatuře jedinec se neodvážil v po-
slední době vykonati, nehledíme-li k dílu dra
František
Mareš
Marešův
profesor
Tomsa
Ma
aktivovat lékařský fakulta český univerzita
29
article
Lucianího. První díl podat „Všeobecnou fysio
logii“, která je úplným přepracováním prvého
díla Marešova. Další části obsahují fysiologi
člověka, rychlý postup ve vydávání následu-
jících dílů byl však prof. Marešovi znemožněr
v neposlední řadě nepatrnou účastí našich od
borných kruhů. Prof. Mareš má svoji soustavu
své roztřídění látky a zpracováním a kritíckým
oceněním materiálu sotva se vyrovná nějaké
dílo odborné literatury cizí jeho spísu. Pre
naše písemnictví je to dílo kardinálního vý
znamu a je žádoucno, aby bylo brzy celé vy
dáno. Prof. Mareš publikoval ovšem své práce
také německy a francouzsky. Velmi mnoho
vykonal Mareš pro popularisaci přírodní vědy
založením a redakcí prvních sedmi ročníko
„živy“, kde již uvědoměle sledoval protimate
Marešův
Mareš
30
article
—abědlách a uno-
měle bojoval proti naturalismu přírodověde
ckému, jeho snahou bylo odstraniti metafysiku
z přírodních věd a postaviti je na positivní
základ fenomenologický. Pro principy věde-
cké, pro pravdy, jež hledal a k nimž došel
nerozpakoval se Mareš vstupovati v těžké
zápasy kritické, i když z toho pro něho vyšlo
jen mnoho osobních trpkostí. Konflikty
v nichž se utkával, měly však pro něho vždy
pobídku v tom směru, aby hlouběji a podrob-
něji se zabýval spornými problemy. Jeho spon
s prof. Raýmanem způsobil, že propracoval
problém energicky v biologii, kteréžto otázce
věnoval řadu prací. Jeho boje proti nafůra-
lismu přírodovědeckému vynesly bohaté díl
filosofické „Idealism a realism v přírodn
vědě“ r. 1902. Prof. Mareš zajímal se vždy
také o badání psychologícká, jež se dotýkala
fysiologie, sám zejména v poslední době po-
drobil pronikavé kritice některé směry psy-
chologie, budující na fysiologii a v nejnovější
době umožnil na naší uníversitě začátky přísné
vědecké laboratoře psychologické. V dobré
paměti jest jistě dosud jeho znamenitá řeč
„Věda a kultura“, pronesená r. 1908 na IV
sjezdu českých přírodozpytců a lékařů. Lon-
ského roku byl místopředsedou mezinárodníh
kongresu radiologického, jenž se konal v Pra
ze. Lidská osobnost nového rektora nezůsťáv-
nijak za jeho individualitou vědce.
Mareš
Raýman
Lon
uno
31
article
„Schulverein“ ve vodách protížídov-
ských. Včera ve schůzi obecního zastupitel-
stva ve Vídni byla, jak „Zeit“ předem aviso-
vala, podána interpelace, v níž dovozují, že
správa „Schulvereinu“ o konkursech n
uprázdněná místa učitelů na školách „Schul-
vereinu“ žádá na uchazečích výkaz o arij-
ském původu a křestní list. „Tote
počínání správy „Schulvereinu“, praví se v in-
terpelaci, „jje provokací četných židů
kteří jsou členy „Schulvereinu“ a kteří by ni-
kdy se byli nestali členy jeho, kdyby byli tu-
šili, že dojde k takovým nepřístojnostem.
Dotaz je zajímavý; ještě však zajímavější je
okolnost, že předsedou „Schulvereinu“ je
současný předseda něm.-nacionálního svazu
poslanců v parlamentě dr. Gross. Jen co je
pravda: židé dostávají od Němců jeden mravní
poltček za druhým .
— Pamětní deska dru. Jakubu škardoví v
Škvrňanech u Plzně bude odhalena, jak jsme již
oznámili, v neděli 22. června dopoledne. Plzeň
český západ splatí tímto aktem konečně čestný
dluh vynikajícímu pracovníku politickému a samo-
správnému, který svou činností na českém zá-
padě proslul jako jeden z prvních národních bu-
ditelů. Zasazení pamětní desky dru. Jakubu Škar-
dovi na jeho rodný dům ve škvrňanech bylo
okresním zastupitelstvem plzeňským usneseno
návrhu zesnulého ředřtele okresních úřadů, zem.
a říš. poslance Frant. Schwarze již r. 1897; ob-
čanstvo plzeňské a celého kraje zajisté nyní uvitá
a povděkem odevzdání její veřejnosti.
— Smutná útěcha. Nevšední otázkou zabý.
valo se dne 18. června obecní zastupitelstvo mě-
sta Ústí n. L. Obecní starší Ferdinand Mare sch
překvapil ostatní své kolegy statistikou porodů
úmrtí v Ústí n. L. od r. 1901 do roku loňiského, ze
které vysvitá, že cikra porodů v tomto městě
nejbližším jeho okolí nápadně rychle se zmenšuje.
doktor
Gross
Němec
Jakub
Škar
František
Schwarz
Ferdinand Mar
Vídeň
Škvrňany
Plzeň
32
article
Cifry, Jež Maresch udal, jsou skufečně zarážející
Tak r. 1901 narodilo se v Ústí n. L. ještě 1325, r
1912 pouze 743 dětí. Přímo strašně klesla číslice
na živu zachovaných po porodu dětí. Roku 1901
činila ještě 573, r. 1902 628, ale r. 1903 už jen 536.
r. 1904 452, r. 1905 386, r. 1906 494, r. 1907 426,
r. 1908 373, r. 1909 346, r. 1910 323, r. 1911 269
r. 1912 dokonce pouze 189 při obyvatelstvu přes
40.000 hlavl Obecní starší Maresch shledává příči-
ny tohoto vymírání v poměrech sociálních, hospo-
dářských a i bíologických. Jako specialitu sociál-
ních poměrů ústeckých uvedl, že vzdělanci mají
nanejvýš 2—3 děti, a že ve všech sociálních vrst-
vách ústeckých ujalo se zločinné odstra-
ňování plodů. škoda, že uvedená statistika Ma-
reschova neudává, zdali strašná data její týkají se
pouze obyvatelstva německého či také českého,
jež v Ústí tvoří slušnou menšínu. Pan Maresch však
vybízel k reformám nynějšího systému, který
Němcům přináší strašné škody. V debatě, jež
se o podnětu Mareschově rozpředla, uvedl staro-
sta ústecký, že v Liberci úmrtí převy š ují
porody. Toť útěcha přes příliš smutná.
— Volha rektora české university Karlo-
Ferdinandovy. Zprávu včerejšího večerního vy-
dání »Národních Listů« o volbě rektora doplňu-
jeme sdělením, že prof. dr. Frant. Mareš byl
zvolen 12 hlasy volitelů fakult právnické, říloso-
fické a lékařské. Čtyři volitelé z fakulty koho-
slovecké odevzdali hlasy pro prof. dra. Pecháčka.
Jež
Maresch
Němec
profesor
doktor
František
Mareš
Pecháček
Ústí
Ma
Liberec
český univerzita KarlaFerdinandov
33
article
Volha konala se za předsednictví J. M. rektora
prof. dra. Vejdovského.
— Čestné měšťanství dru. Františkovi Křiží-
kovi. Obecní výbor města Plánice jmenoval jedno-
myslně ve slavnostní své schůzi dne 15. t. m.
proslulého rodáka svého p. inž. dra. Františka
Křižika, továrníka atd. v Karlíně, čestným mě-
šťanem města Plánice. Tato občanská pocta stala
se jednak z úcty k muži vědy, vynálezci a světo-
známému elektrotechniku, jenž jméno české na
poli tomto proslavil, jednak v uznání jeho dobro-
činnosti a laskavé snahy o zvelebení města Plá-
nice, na kterouž p. cís. rada stále jak hmotně tak
mravně pamatuje.
— Mínistr m. s. Marek v Kutné Hoře. Z Kulné
Hory se nám píše: Jeho Excellence ministr m. s.
Marek navštívil s chotí svou dne 18. t. m. Kutnou
Horu, aby si prohlédl památky města. Všude byl
upřímně pozdraven a srdečně přijat. Nad bohat-
stvím památek staroslavného města a nákladným
jich znovuobnovením vyslovovala J. Exc, obdiv
V průvodu prof. inž. Preisse zastupujícího cizine-
ckou komisi města, prohlížela J. E. zajímavé po-
drobnosti do pozdního odpoledne, kdy vykonána
vyjiždka ka knížecímu zámku Kačině a do Čáslaví,
J. E. opustila Kutnou Horu 19. t. m. ráno. Před od-
jezdem věnovala JJ. E. 500 K jako podporu na vy-
dání uměleckého alba kutnohorsa éhe
— Berlínský policejní ředitel šl. Jagow, který
předvčírem večer v automobilu přijel do Prahy,
ubytoval se v hotelu „U modré hvězdy“. Včera do-
poledne koupal se ve Vltavě na Žofínské plovárně.
Několik žurnalistů jej chtělo interviewovat, ale šl.
Jagow prohlásil, že podnikl pouze výlet.
— Ke zprávě o výsledcích voleb ve skupině
venkovských obcí na Olomoucku dodáváme, že
dostává se tam do užší volby samostatný živno-
stensko-agrární kandidát Otáhal proti oficielní-
mu agrárníkovi Dostálo vi
profesor
doktor
Vejdovský
František Křižit
Ing
Křižik
Marek
Hora
Preiss
Jagow
Otáhal
Volha
Plánice
Karlín
Kutná hoře
Kulný Hora
Kačina
Čáslav
Kutná Hora
Praha
Vltava
Olomoucko
Mínistr m . s
34
article
— Pohřby. Za přehojného účastenství smuteč-
ních hostí byl včera odpoledne pochován k věč-
nému odpočinku na vinohradském hřbitově pan
vládní a školní rada Jan Ev. Šťustný, vysl. ře-
ditel první české státní reálky v Praze. Rakev
, aven
s tělesnou schránkeur a
ského chrámu sv. Ludmily.
kde zřízen nadherhý katafalk. K rakvi položeno
množství věnců. Pohřební obřady vykonal farář
msgr. dr. Lehner za asistence škol. rady P. Ježka
a farního duchovenstva. Pěvecký sbor žáků I. če-
ské reálky řízením prof. Moráka zapěl smuteční
skladby „Co pláčete“ a Salve regina. Po obřadech
byla rakev snesena do pohřebního vozu, poděl
něhož tvořili pohyblivý špalír oficianti vinohrad-
ského městského pohřebního ústavu. Průvod za-
hájilo 700 žáků I. české státní reálky v Ječné ulici
se členy profesorského sboru: Za rakví ubírali se
vdova pí. Terezie Šťastná roz. Veselá, synové pp.
Jan Šťastný, c. k. vrchní bibliotekář, a prof. dr.
Jaroslav Šťastný, dcera pí. Marie Tilšrová, snacha
pí. Ch. Šťastná, zeť p. Jan Tilšer, ředitel král.
české zemské pracovny, dále statkář p. Ladislav
Šťastný, starosta v Želenicích a četné příbuzen-
stvo. Dále doprovodili tělesné ostatky zesnuléhot
mistodržitel král. Českého kníže Thun, ředitel I
české státní reálky vl. rada V. Starý, ředitel c. k
akademického gymnasia A. Dohnal, dvor. rada
prof. dr. J. Čelakovský, vl. rada posl. dr. Metelka,
zemští školní inspektoři vl. rada F. Bílý a Streer,
místodrž. rada Ot. Kalandra, dvor. rada prof. dr.
Jan
Eva
Šťustný
svatý . Ludmila
doktor
Lehner
P Ježek
Morák
Terezia
Veselá
profesor
Šťastná
Tilšrová
Ch
Tilšer
Ladislav
Thun
V Stará
A Dohnal
J Čelakovský
Metelka
Bílá
Streer
Otakar
Kalandra
Praha
Želenice
Salve regina
35
article
Reinsberg, zemský školní inspektor Míkan, vreh.
stav. rada Šantrůček, za městskou radu pražskou
m. r. Bolina, Emler a Šmakal, vl. rada Soldát, ře-
ditel reálky v Písku, smíchovský okresní školní
inspektor Halaburd, bibliotékář dr. Heric, prof. dr.
Drtína, vl. rada Diviš, dr. Borecký, školní rada
K. Vorovka, ředitel vinohradského gymnasla Reis,
vrchní bibliotekář universitní knihovny dr. Glaser,
vl. rada Smolka, prof. dr. Vysoký, správce ústřed-
nich jatek Vacata, škol. rada Adámek, proí. dr
Houdek, škol. rada Zdeněk, ředitel gymnasiav
Žitné ulici dr. Bayer, vl. rada Šimek za paedago-
glum v Panské ulici, škol. rada Princ, za gymna-
sium v Křemencové ulici profesořiDědek, Šrůtek,
Nýdrle a Čermák, prof. dr. Zába, za Besedu učitel-
skou řed. Dolenský a řed. Bulíř, škol. rada Hart-
man, prof. Kott, deputace Wenzigova nadání, škol.
rada Hoffmann, inspektor Úrazovky Nekole, škol.
rada Laciný, předseda Spolku učitelů středoškol-
ských prof. F. V. Vykoukal, prof. Lepš, prof. dr.
Janošik, ředitel reálného gymnasia v Libni Gregor,
okres. lékař dr. Janota, člen zemské školní rady
prof. Schneedorfer, ředitel holešovické reálky vl.
rada Paulus, prof. dr. Groh, dr. Valenta, MUDr.
Reinsberg
Emler
Soldát
Halaburd
doktor
Heric
profesor
Drtín
Diviš
Borecká
K Vorovka
Reis
Glaser
Smolek
Vysoká
Vacata
Adámek
Houdek
Zdeněk
Bayer
Šimek
Šrůtek
Nýdrle
Záb
Dolenský
Bulíř
Kott
Wenzigův
Hoffmann
Nekole
F V Vykoukal
Lepš
Janošik
Gregor
Janota
Schneedorfer
Paulus
Groh
Valent
MUDr
Písek
Žitná ulice
panská ulice
Libeň
Míkany
rada Šantrůček
rada pražský m . r . Bolina
škola . rada Hartman
spolek učitel středoškol
36
article
Kurz, ředitel žižkovské reálky F. Hrubež, inspekter
pokrač. škol Al. Rublič, škol. rada prof. Pražák,
prof. Ad. Liebscher, škol. rada Borovanský, po-
štovní rada Vilím, arch. dr. Bureš, mag. rada dra
Malý, prof. Paul z Vyšší dívčí školy, prof. Kruls
řed. Beer, mag. rada Wunsch, prof. Schauerz
Augenburgů, prof. Strejček, četní bývalí žácí ze-
snulého a množství obecenstva. U hrobu zapěli
žácí sbor „Již úkol dokonán“. Ve vroucí žeči oce-
nil záslužnou činnost zesnulého p. prof. Ježek. —
Ve čtvrtek o 5. hod. odpolední konal se z vino-
hradského kostela sv. Ludmily pohřeb sl. Marie
Barochovy, zasloužilé ředitelky I. školy ma-
teřské na Král. Vinohradech. K rakvi, v níž spo-
čívaly tělesné ostatky zesnulé, položili věnce: Spo-
lek pro zájmy škol mateřských, rodiny Adamcova,
Navrátilova, Balzerova, Hlaváčkova. V. Soboty.
Kurz
Al
Rublič
profesor
Pražák
Ada
Liebscher
Borovanský
Vilím
doktor
Bureš
Malá
Paul
Kruls
Beer
Wunsch
Schauerz Augenburg
Strejček
Ježek
svatý . Ludmila
Barochův
Král
Adamcův
Navrátilův
Balzerův
Hlaváčkův
37
article
Krnkova, Studničkova, Em. a Božena Hlinkovl,
Čeněk a Emil Dlask, sbor učitelský třetí měšťanské
dívěí školy, Adolí a Louisa Liebscherovi, Ema
Víšková, Bětuška Suková, opatrovnice II. a V
mateřské školy, učitelský sbor I. mateřské školy.
sbor II. mateřské školy ve Vršovicích, sbory učitel-
ské, II., III., IV. a V. školy mateřské, komitéí pro
ošacení chudé školní mládeže na Král. Vinohradech
a j. v. Zesnulou doprovodili ke hrobu: v plném
počtu slečny učitelky, okresní starosta p. inž. Pre-
kopec, cís. r. M. Novotný, dr. Jahn, okresní školní
inspektor Libický, prof. Ad. Liebscher, členky
výboru Spolku pro zájmy škol mateřských a j. v
— Za veliké účasti obecenstva konal se pohřeb
ředitelky M. Barochové dne 19. t. m.; chrám
sv. Ludmily byl v pravém slova smyslu naplněn smu-
tečními hosty, mezi nimiž byli p. okresní starosta
Prokopec se členy městské rady a členy zastupi-
telstva, c. k. okr. školní inspektor J. Libický, ine
spektor škol mat. p. A. Vimmer, pí. E. Víšková
s damami komitétu pro ošacování chudé školní
mládeže, dámy míst. odboru Ústřední Matice
školské, městské úřadnictvo s p. řed. Fuksov
Krnkův
Studničkův
em
Hlinkovl
Čeněk
Dlask
Liebscher
Víšková
Suková
Král
Ing
M Novotná
doktor
Jahn
Libický
profesor
Ada
M Baroch
svatý . Ludmila
Prokopec
J Libický
A Vimmer
E Víšková
Vršovice
Pre
sbor učitelský
spolek pro zájem