1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 21. června 19.3.
Praha
4
article
la rannl a večerní listy
předplácí se
V Prane v administraei
V K
na měslo
na čtvrt lota
s K -
a dvoji donáškou
na měsíe
kE
na čtvrt leta
ve Hllálkách , g so
na měslo
Poštou.
na měsle
na česriota : . . . k oo
s dvoji zásilkou
na měsíe
n tvrtia::. kB i
Rakousko-Uhersko, Maďaři
a Balkán,
Po druhé v krátké době zvěděla naše
veřejnost ústy prostředníků, jaké jsou smě-
ry a cíle ministra zahraničních záležitostí
hr. Berchtolda ve věcech balkánských; k
lidovému parlamentu vídeňskému za něho
nedávno promluvil hr. Stürgkh, ve čtvrtek
ve sněmovně uherské pak uchopil se slova
nový předseda ministerstva hr. Tisza, aby
„dorozuměv se s ostatními činiteli, povo-
lanými vésti politiku zahraniční, vyložil
stanovisko a hlavní rysy zahraničné poli-
tiky soustátí“
Výklad jeho odlíšoval se jak větší přes-
ností a určitostí obsahu, tak živějším před-
nesem od toho, co řečeno bylo v lidové
sněmovně vídeňské. Proto byl i účinek
Tiszova výkladu pronikavější, ba v Pešti
jsou přesvědčeni, že vládní straně práce
se podařilo „v jediném roce vrátiti maďar-
skému národu jeho význam, takže opět na-
byl rozhodného vlivu v zahraniční politice
státní“. Není to ovšem poprvé, co Maďaři
se pokoušejí vzíti otěže státní do svých
rukou.
Výklad Tiszův počal tím, že vysvětlo-
val zahraniční politiku ve všech fasích
skončené války spojenců s Tureckem, sna-
žil se dokázati, že politika ta byla zcela
důsledna a logicky vyplývala z událostí,
jak po sobě následovaly, načež přešel k
nejaktuálnější na ten čas otáz-
ce, sporům vzniklým mezi spojenci, hlav-
ně Bulharskem a Srbskem a k úloze smírčí,
již jako rozhodčí na se přijal ruský car.
Maďar
Berchtold
Stürgkh
Tiszův
RakouskoUhersko
Balkán
Pešť
Turecko
Bulharsko
Srbsko
Tisza
lidový sněmovna
kB
5
article
Hrabě Tisza jest po příkladu časopisů
vídeňských přesvědčen, že toto smírčí po-
slání Ruska jest počátkem ruského pro-
tektorátu nad balkánskými státy a že vy-
šlo z vlastního podnětu ruského. Tyto ji-
nak málo doložené předpoklady mu ovšem
sloužily za další základ, na němž staví bal-
kánskou politiku rakousko-uherskou —
jakožto politiku skutečné a naprosté ne-
odvíslosti států balkánských.
Tato idea úplné neodvislostí Balkánu.
totožná se zásadou: Balkán Balkáncům.
jest ovšem Maďarům domnělým odkazem
hr. Andrásse a byla prý prováděna již od
let osmdesátých. Staly-li se mezi tím ně-
jaké odchylky od ní, hr. Tisza opomenul
je uvésti. Od stambulovštiny až po mila-
novštinu a odtud dále až po nejnovější tře-
nice smezi spojenci vzay v
tomu, aby pronikla místní balkánská vůle
a tím se dospělo ke skutečné neodvislosti
a volnosti tamních států. Netřeba, abychom
svým čtenářům vykládali, jaká dávka sofi-
stiky obsažena jest v takovémto stanovení
pojmů svobody, volnosti a neodvislosti
ostatně domácí, vnitřní poměry v Uhrách.
Sedmíhradech a v Chorvatsku vylučují vše-
liký omyl o tom, že svobodou tam všude
jest jedině to, co chtějí — Maďařil
Dle takovéhoto, v pravdě maďarského
ponětí, používají ovšem Rumuní pouze své
volnosti a neodvislosti a provozují politiku
zásady „Balkán Balkáncům“, když vymá-
hají na Bulharech podíl z úspěchů poslední
války, jíž se neúčastnili a ještě více osvěd-
čují tuto úplnou volnost Bulhaři, Srbově.
po případě Řekové a Černá Hora, když
ovoce vítězné války vlastní neprozíravostí
přivedou opět na zmar.
Tisza
Balkánec
Maďar
svoboda
Bulhar
Srbův
Řek
Rusko
Balkán
Netřeba
Uhry
Chorvatsko
Černá Hora
6
article
Nedomáháme se, pravil hr. Tisza, proti
státům balkánským nijakých nadprávía
výsad, žádného protektorátu a privilegova-
ného postavení, ale nebudeme tam
trpěti takový vývoj, který by byl
na závadu našich zájmů. V našem zájmu
jest, pokračoval, zabezpečení skutečné ne-
odvislosti států balkánských. Mohouť se
rozhodnouti pro jakýkoliv způsob, jak vy-
říditi spory, jež mezi nimi vznikly; mohou
se pustiti do války, bylo by to jejich prá-
vem, ač bychom toho litovali; mohou věc
svou vyříditi klidně, mohou se rozhodnouti
pro smírčí soud, anebo prostředkování —
avšak Maďaři se spokojí pouze s takovým
řešení, kteréž by nezjednalo žádné mocno-
sti jiné takových předností, jež by ohro-
žovaly skutečnou neodvislost balkánských
států. .: zasluhuje i následu-
jící obrat v řeči Tiszově: „Okamžité ne-
bezpečí zmizelo, ale událostí nezůstanou
bez následků. Maďarský národ mu-
sí konati přípravy pro onen
okamžik, kdy udeří hodína ko-
nečného uspořádání.“ — Co jest
to? Což idea neodvislosti balkánských stá-
tů nevyčerpává plně zahraniční politiku
oproti Balkánu a není cestou, jež vede k
vlastnímu — konečnému uspořá-
dáni?!
Maďar
Balkán
Tisza
7
article
A jak rozuměti oněm přípravám ma-
ďarského národa? Náleží mezi ony při-
pravy i vládní strana práce, i posavadní
energie Tiszova jako předsedy sněmovny,
i budoucí jako předsedy vlády. Či s pří-
pravami těmi souvisí vše to, co jsme na
tomto místě zaznamenali jakožto pokusy
dohody s Rumuny, jako prostředky navzá-
jem znepřáteliti Bulhary se Srby a což z
dalších úvah listů maďarských můžem dnes
ještě doplniti nejnovější nabídku učiněnou
do Chorvatska, že bude Bosna a Hercego-
vina k němu definitivně přičleněna, vrátí-li
se národ chorvatský do unionistického ob-
jetí maďarského
Při rozpočtovém provisoriu.
Hlasování o rozpočtovém provisoriu po-
kládá se u nás za politickou událost. Neprá-
vem. Parlament, který nedovede projednati
řádně rozpočet, v němž má provéstí svoje ve-
liké právo kontroly nad způsobem hospoda-
ření státního, docíliti správnějšího a sprave-
dlivějšího rozdělení výdajů státních, pone-
chává ve skutečnosti vládě možnost, aby bez
korektury zastupitelstva lidu používala příjmů
státních. Toto zanedbání povinností vůči oby-
vatelstvu, kterého se parlament neprojedná
ním rozpočtu dopouští, nemůže ještě vývrcho-
lovati tím, že poskytne provisorně povolen
hospodařiti dle předlohy o rozpočtu vládě, po-
něvadž dobře ví, že stát žíti musí a bude a že
odepřením provisoria by pouze dal vládě do
rukou právo, aby učinila mimořádné opatřent
pomocí § 14.
Rumun
Bulhar
Srba
Chorvatsko
Bosna
Neprat
sněmovna
8
article
Poslanci strany naší vynasnažili se proto
aby do provisoria zařazeny byly mimo rozpo-
čet některé nutné potřeby hospodářské. V prvé
řadě investice železniční, které mají pro roz-
voj státních drah, obchodu a průmyslu veliký
význam, poskytnou v dnešní těžké krisi ne-
zaměstnanosti jak průmyslovému, tak staveb-
nímu dělnictvu zaměstnání. Mohou-li někter
strany, které si říkají lidové a sociální, hlaso-
vati proti investicím železničním, pak činí tal
jenom proto, že jsou jisty, že jiní je při
jmou, poněvadž svoji zodpověd
nostberou vážně.
Dále vynasnažil se posl. Maštálka
s úspěchem o to, aby mohlo býti z kreditů že-
lezničních použito 10 až 15 mil. na další práce
se zřizováním telefonů spojené. Jest známo.
že při projednávání provisoria na prvou polo-
vici tohoto roku pro nepřítomnost některýci
českých členů ve výboru se podobný podnět
posl. Maštálky nezdařil a důsledkem toho ne-
mohly býti telefony, nalézající se již v pro-
gramu letošním, provedeny, ano ani telefo-
nická vedení rozdělaná nemohla se dokon-
Tím docileno toho, že se letos bude moci
pokračovati ve vybudování a doplnění sitě
telefonni. Jaký význam má takověto opatfení
pro naše města, pro náš obchod a průmysl, ne-
potřebujeme dokazovati, poněvadž velmi do-
bře víme, jakému pochopení se toto modern
zařízení v našich městech těší.
čití.
Maštálek
9
article
Ve spojení s rozpočtem stály také otázky
úpravy platů železničních zří-
zenců,a nyadeni vnla tpn
menšinových návrhů, kterými měly býti přl-
slušné položky do rozpočtového provisoria
zařazeny a z běžných přijmů kryty.
Poslanci strany naší dobře věděli, že tati
cesta jest úplně neschůdná. Již při projedná-
vání služební pragmatiky varovali úřadnictvo
před požadavky přepiatými, ukazovali na
panskou sněmovnu, na vysoké kruhy, ktere
nepřály automatickému postupu. Přes to žá-
dalo úřadnictvo, aby obzvláště § 32. byl za-
mítnut. Důsledek toho byl, že panská sné-
movna zákon změnila, musil jiti znova do sně-
movny poslanecké. Tento průtah měl za ná-
sledek, že finanční plán nemohl býti v pod-
zimním zasedání 1912 projednán. Mezitím do-
stavily se velké výdaje mobilisační, strach mi-
nisterstva zahraničních záležitostí před zase-
dáním sněmovny zmařil zasedání jarní, rozbiti
vyrovnacích jednání v Čechách stížilo cele
projednávání a úřadnictvo stálo před tím, že
bude opět služební pragmatika oddálena.
Finanční stav státu se zhoršil. Celá kon-
junktura obchodní a průmyslová je v poklesu,
nedostatek peněz, vysoká míra úroková zara-
zily podnikání. Normální přírostek na výnosu
dani byl stráven jednak výdají mobílisačními,.
vydáno dále 15 mil. K podpor reservistůma
pro r. 1914 nelze počítati s velkým vzrůstem
výnosu daní, poněvadž hospodářská krise
bude působiti dále.
Pro provedení pragmatiky stal
se finanční plán ještě nutnějším
než dříve, zařazení výdajů na pra-
gmatiku do rozpočtu a krytí jick
z běžných příjmů bylo pro vládu
nepřijatelným.
Čechy
10
article
Přijetí návrhů, kterými měli dostati že-
lezníční zřízenci hned 17 mil., nebo návrhů.
jimiž měly býti výlohy pragmatiky kryty z
běžných příjmů letošního roku, znamenalo
zmar rozpočtového provisoria, které by pan-
ská sněmovna pohřbila, nové ohrožen
pragmatiky touto radikální tak-
tikou.
Naše úřadnictvo musí si býti vědome
toho, že pragmatika a obzvláště časov
postup má mocné odpůrce v panské
sněmovně a v kruzích velmi vyso-
kých a že by uvítána byla příležitost zmaru
rozpočtu k uzavření sněmovny, aby cel
pragmatika padla pod stůl.
Proto v obou případech — u železničních
zřízenců i u státních úřadníků — naléhala naše
strana na vládu, aby provedla, co provésti se
dá a jednání vedlo ke kompromisu: že vláda
na zlepšení platů železničních zřízenců dá ve
3 letech 1 5mil. korun a že — bude-li projed-
nán na podzim malý finanční plán — bude pla-
titi pragmatika od 1. září.
Tím prokázána úřadnictvu nejlepší služba,
rozhodně lepší, než kdyby se hlasovalo pro ná-
vrhy na milionové výdaje, pro něž není kryti
a ohrozila se služební pragmatíka vůbec.
Poslanci strany naší hlasovali také pro
návrh posl. Staňka, aby z individuálního
kontingentu přikázána byla část hospodář-
ským, družstevním lihovarům a část novým
Staněk
11
article
lihovarům, které prodělaly r. 1912-13 prvou
kampaň.
Ačkoli jednalo se o otázku čístě agrární,
přece naši poslanci nechtěli, aby trpěli škody
ti rolníci, kteří právě agitací páně Staňkovou
k zakládání lihovarů hospodářských dali se
přiměti.
Avšak návrh Staňkův ohromnou většinou
propadl. Strany většiny chtěly ukázati, že vý-
pad českých agrárníků proti finančnímu plánu.
na němž dříve agrárníci spolupracovali, ne-
nechají bez odvety. A je věru zajímavo, že
to byli právě a grárníci křesťansko-sociálni
a němečtí, kteří nejvíce pro zamítnutí Staňko-
va návrhu hlasovali.
Čeští agrárníci zcela nelogicky hlasovali
pak proti druhému odstavci § 1. rozpočto-
vého provisoria, kterým se prodlužuje
dosavadní rozdělení kontingentu
na kampaň 1913-1914. Kdyby byl tento od-
stavec zamítnut, nedostaly by ani nynější lího-
vary kontingent!
Čeští agrárníci hlasovali pro všecky ná-
vrhy, kterými se dávají miliony úřadnictvuz
běžných příjmů. Proč? Jistě ne z toho důvodu,
aby pomohli úřadnictvu, které jim je Hekubou.
Důvod byl jiný: chtěli přivoditi pád provisoria
a dovésti věci k § 14. Z tohoto hlasování jasně
vídí úřadnictvo, jak politické cíle oposice o-
hrožovaly snahy po uskutečnění jeho potřeb.
Poslanci strany naší hlasovali pro všecky
resoluce, také pro resoluci Schrafflovu, aby
vláda předložila návrh na úpravu kongruy pro
nižší klerus, poněvadž uznává, že stát má po-
vinnost, jsa užívatelem náboženského fondu.
dávaje si vykonávati důležité práce od far-
ních úřadů, postarati se o slušné existenční mi-
nimum kněžstva. Ostatně dnes i socialistické
strany, jak ukazuje Menger ve spisu Neue
Staatslehre, hlásají zásadu, že tyto platy má
nésti stát.
Staňkův
Hekuba
Menger
Neue Staatslehre
12
article
Společný český klub
Společný český klub
Jednání o ustavení této formace uvázlo
Pokus překvapiti poslance strany naší n
společné schůzi, jejíž ráz dle úmluvy měl býti
ryze informalivní, utvořením společného klu-
bu na základě stanov, proti nimž strana naše
vznesla námitky, přívodil stav, že je nyní spo-
lečný klub český, sestávající z agrárníků, ná-
rodních socialistů a neodvislých, klub o 58 po-
slancích, v němž o poměru k vládě smi býti
dvoutřetinou většinou bez ohieau na presvmee
Snaha postaviti náš klub před dokonaný
skutek, pokračovati v onom způsobu jednán -
jaké jsme viděli v náhlém vstupu do oposice
usneseném v agrárním klubu, přivedla na svěi
organisací, která se může usněsti jen o opo-
siční taktice; změnu této takliky může pro-
véstí jen za souhlasu radikálůl
Agrárníci, kteří mají 37 poslanců, nemají
většiny dvoutřetinové (39 hlasů) a musili by
jim k ní pomoci poslanci radikální buď absencí
neb přímým hlasováním.
Tím docílilo se v české politice zajímavé
formace, v níž za směr politiky 58členného
klubu budou zodpovědní členové obou radikál-
ních klubů přímo a početně nejsílnější klub
agrární bude míti volnost rozhodování vázánu
na souhlas aspoň částí radikálů.
Je přirozeno, že posl. Choc vzpírá se tomu,
aby bylo vyhověno naším klubem navrženým
změnám stanov, poněvadž vstup poslanců naší
strany do společného klubu by dal nejsilněj-
šímu klubu agrárnímu možnost, aby pro svoje
taktické názory hledal spojenectví buď u na-
šich neb u radikálů a tím nabýval skutečnou
volnost pohybu dle svého vlastního názoru.
Takto je držen v zajetí posl. Choce a jen
se svolením radikálů může dělati jinou než opo-
siční politiku. Zdá se, že vedení agrárního
klubu na tyto konsekvence svého ukvapeného
jednání nemyslilo.
Choc
13
article
Katolícko-národní poslanci dali dnes, jak
se nám z Vídně oznamuje, tuto odpověď na po-
zvání ke přistoupení do společného klubu:
„Velectění pánovél Na ctěný přípis váženého
klubu poslanců českoslovanské strany agrární na
radě řišské ze dne 19. června t. r. dovoluji si jmé-
nem „klubu katolicko-národního“ uctivě odpově-
děti, že našemu klubu zatím není možno, aby vy-
hověl laskavému vyzvání a přistou-
pil ke společnému klubu. Jednak jsou zá-
važncu překážkou některá podstatná ustanovení
stanov a dálo některými stranami projevený vý-
lučný účel, které byly vzaty za základ delinitivní-
ho ustavení soolečného klubu — jednak vadí nán
poměry, jaké se vyvinuly na Moravě při
volbách na sněm zemský postupem pana předsedy
p. t. klubu vašeho posl. Staňka proti nám. Tyto
zajisté nebudou ku prospěchu věci české většiny
na sněmu moravském a znemožňují členůa
našeho klubu nyní toto přistoupení
Není slučitelno: vo Vídni počitati na naší
součinnost event. také proti poslancům sociálně-
demokratickým a na Moravě podporovat
sociálně-demokratickou stranu proti české straně
národní, podstatné to součásti české většiny sně-
movní. Jest členům klubu našeho lito, že ne jeho
vinou ustavení společného klubu všech českých
poslanců stran občanských zatím se neuskutečnilo,
Klub náš uznává, že společný klub pro jed-
notnou českou politiku ve Vídni a pr
jednotný poslup jest nutností. Jest
proto klub náš ochoten zúčastniti se eveňt. po-
rad zástupců jednotlivých českých klubů a stran
o nových stanovách, které by zaručovaly
možnost trvalé jednotné české politiky vůbec,
doufá, že vážený klub váš do té doby vyjasní také
poměr svého p. t. pana předsedy ke straně naší
v otázce prospěchu české věci na Moravě. S pro-
jevem veškeré úcty znamenám se Vám, velectěn
pánové, oddaný dr. Hruban.
Staněk
doktor
Hruban
Katolícko
Vídeň
Morava
demokratický strana
14
article
Poslední schůze Ceského klubu
před parlamentními prázdninami.
Z Vídně, 20. června. (Zvláštní telefonická
zpráva „Národních Listů“.) Český kl uk
sešel se dnes ke schůzi na rozloučenou. Po re-
ferátu dra. Kramáře o událostech včerejší-
ho dne učinil posl. Ladíslav Čech toto prohlá-
šení:
„Byl jsem požádán svými kolegy, abych
v posledním dni našeho letního zasedání pro-
nesl několik přátelských slov. Nalézáme se na
sklonku sesse významné a pestré, kterou kom-
plikovalo silně nestejné politické nazírání
českém táboře politickém. Hrál-li náš klub
v těchto těžkých poměrech úlohu nepoměrně
ke své početnosti velkou, vděčíme za t
mimo schopnosti a píli jednotli-
vých členů také politické prozí-
ravosti a věhlasu svého předsedy
posl. dra. Kramáře, kekterému všichni
lneme s upřímným a ničím nezka-
leným přátelstvím, a kterému při
dnešní příležitosti vyslovujem
opět plnou svou důvěru. (Hlučná po-
chvala.) Nastupujíce letní prázdniny, přejeme
svému předsedovi v jeho zahraničním tusculu
letos zvláště zasloužený klid a plné zotavení.
tak abychom se s ním na podzim shledaliv
plném zdraví a v mužné síle k dalším politi-
ckým zápasům, kterým přeji, aby měly vždy
nejlepší výsledek ku prospěchu našeho ná-
roda. Klubu přejí novébo posílení úplným kon-
solidováním názorů a politické taktiky, jakož
i udržení dosavadního osobního přátelství čle-
nů a jejich vzájemné podpory a loyality, které
nikoliv na místě posledním přinesly nám
úspěch.“
Tento projev byl přijat s úplným souhla
sem členů a dru. Kramářovi projevena důvěr
povstáním.
Potom ještě vysloveno politování nad ne-
přítomností churavého místopředsedy dra.
Kramář
Vídeň
Čechy
15
article
Pacáka. Usneseno mu poslati pozdravný
telegram. Jednateli klubu posl. M aštál ko-
vi vysloven dík a uznání za jeho neúmornou
činnost, se kterou jako jednatel vede agendu
klubu.
Z Vídně, 20. června. (Zvláštní telefonická
zpráva „Národních Listů“.) Český klub zasla
dnes J. E. bývalému ministru dru. Bedřichu
Pacákovi tento telegram:
„Slovutný a milý pane kolego! Při odcho-
du na letní prázdniny usnesl se Český klub
poslanců na říšské radě touto cestou tlumočit
bo
Excellenci vřelé a ze srdce jdoucí přäní, 5
nastávající léto přineslo Vám takové osvěžení,
byste svými vzácnými zkušenostmi mohl nám
státi po boku a abyste ve své dřívější svěžesti
mohl se účastniti našich společných prací. Za
Český klub: Kramář, Maštálk a.
Z Vídně, 20. června. (Zvl. tel. „N. L.
Pacák
N L
Vídeň
Český klub
Český klub : Kramář
Maštálk
16
article
V Českém klubu dr. Kramář referoval též
o jednání stran, které jsou pro fi-
nanční plán. Uvedl, že hlavním cílem to-
hoto obtižného jednání s vládou a se stranami
bylo zabezpečiti úřadnictvu to, co by do-
stati mohlo, kdyby bylo konáno
zasedání červencové. Také, kdyby
v červenci parlament zasedal a poslanecká
sněmovna malý finanční plán projednala, pan-
ská sněmovna pak — což jest svrchovaně
pravděpodobno — finanční předlohy v srpnu
schválila, mohly by nabýti platnosti teprv o
měsíce září, ne-li později, poněvadž zpraco-
vání průvodního nařízení vyžadovalo by dlou-
hé lhůty. Mimo todaňzosobního pří-
jmu, jejížto zvýšený výtěžek určen jest na
služební pragmatiku, mohla by nabýti plat-
nosti teprve od 1. ledna 1914, ježto s přizrs-
ním daně nelze čekat do konce září nebo
října. Proto pokládal dr. Kramář přípustným
jednání na základě formule vládou nabidnuté,
totiž aby, nebude-li červencové zasedání, pro-
jednán byl s veškerým urychlením malý fi-
nanční plán na podzim, ale tak, že by vše-
chny výhody služební pragmatiky stejně jako
doktor
Kramář
17
article
vše, co vláda postupem nařizovacím pro vše-
chny kategorie úřadníků a sluhů státních slí-
bila, nabylo platnosti zpětné, po-
čínaje 1. zářím t. r. Při tom by náklad
s tím spojený byl zařaděn do rozpočtu na
rok 1914. Mimo to dosaženo po dlouhém úsili
od vlády, že bude jmenovati na uprázdněná
místa systemisovaná úřadníky neprodleně. Je
přirozeno, že strany, toto ujednání s vládou
uzavírající, měly povinnost hlasova-
li proti všem minoritním návrhům, které
sice zdánlivě vypadaly pro úřadnictvo pří-
znivěji, ve skutečnosti však vedly by k tomu,
že by rozpočtové provisorium, do něhož měly
býti zařaděny panskou sněmovnou, by se za-
mítlo a tím by vláda byla donucena užíti
§ 14, prohlásiti říšskou radu uzavřenou a tak
zmařiti všechny dosavadní předlohy, čímž
ohrožena by byla služební pragmatika. K té-
muž výsledku by se došlo, kdyby se trvalo
na červencovém zasedání, poněvadž obstruk-
ce českých agrárníků, spojených s národními
sociály a Klubem neodvíslých poslanců če-
ských, byla by vedla k témuž cíli.
Referát dra. Kramáře vzat na vědomí
projeven jednomyslný souhla
s postupem tím a dru. Kramářovi
vzdány za velikou práci a oběta-
vosí díky.
Posl. dr. inž. Neumann referoval o vý-
sledku intervence u hr. Stürgkha ve příčině
přijímání úřadníků do služeb bosenských.
Potom provedena politická debata nejer
se zřetelem k posledním událostem v zase-
dání sněmovny poslanecké, nýbrž talé vzhle
dem k politické situaci v král. Českém a st
V drobném prodejli
ranní člslo o sobě . . za 8k
vočerni
.. . . . salk
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo
večerní .
. . . s k
lnseráty
plati se hotově napřed.
Předplaceni a insorty přijímá
administrace v Marianské ul., s.
Tam nacházejí se též
redakce, Hskárna a azpodine
„Národních Listů“
Rukopisy se nevranojl.
Kramář
Posl
doktor
Ing
Neumann
Stürgkh
18
article
noveny direktivy pro dobu prázdně parla-
mentní.
Jednalo se pak o stavu otázky povýšení
českých měst do vyšší třídy aktivitní, o ně-
kterých záležitostech, týkajících se minorit-
ních škol, a v jmenování úřadnickém u finan-
čních úřadů.
Posl. dr. Franta a dr. Lukavský
vylíčili podrobně nynější stav školství „Ko-
menského“ ve Vídni. Když byla provedena
taktická usnesení, skončil předseda dr. Kra-
mář schůzi, přeje všem členům zotavení o
prázdninách.
Pragmatika státních učitelů.
Z Vídně, 20. června. (Zvl. tel. »Nár.
Listů«.) Na úterý 24. t. m. svolán je státně
zřízenecký výbor, aby dokončil jed-
nání o pragmatice státních uči-
telů. Vzhledem k tomu, že státní úřadníci
mají býti účastni výhod pragmatiky své od
1. záři t. r. pracuje se také k tomu, aby
skončena byla záležitost pragmatiky státních
učitelů. V posledních dnech jednání s vládou
dosaženo, že má býti odsfraněno vůbec pro-
visorium učitelské, takže by suplent, jenž by
do 8 let nemohl dosíci definitivního místa,
byl jmenován definitivním ad personam.
Že toho bylo docíleno, sluší přičísti zá-
sluhu některým členům subkomitětu, zvláště
pak referentu.
Posl
doktor
Franta
Lukavský
ko
Vídeň
19
article
Jest dále pravdépodobno, že bude zvý-
šena na místě třetí kvinkvenálky již kvin-
kvenálka druhá o 100 K, třeti pak by zů-
stala v dřívějšl výši nebo na místě tohoto
zlepšení by se provedlo zvýšení funkčního
přídavku ředilelského. Obé bude sotva možno
provést, ač o to bude učiněn pokus. Že by
se dosáhlo nějakého jiného znění koaličních
paragrafů, je velmi málo pravděpodobno.
Nelze upříti, že uklizením provisoria odstra-
něna by byla jedna z nejstinnějších stránek
pragmatiky. O započitávání let beze zkoušky,
třeba i částečném, a o započítávání let po
zkoušce přes 8 let vláda nechce vůbec nic
slyšet. Úterní schůze je důležitá. Němečtí a
polští profesoří vzhledem k neutěšeným po-
měrům, zvláště suplentským, naléhají na
uskutečnění pragmatiky, obávajíce se, že
nedosáhne-li se současně se zlepšením po-
měrů státních úřadníků a zřízenců, budou
odsunutí učitelé středoškolští na několik let
z úpravy vůbec.
20
article
Z Vídně, 20. června.
(Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“.
Poslanecká sněmovna odebrala se dnes
pozdě večer na několikanedělní prá-
zdeň, která potrvá vzhledem na haličské
volby zemské do posledních dnů záříjových.
Poslední dny letního zasedání byly nejen po-
hnuty, byly také vyplněny kvapnou a hojnou
prací.
Nejelo se obvyklým rychlíkovým tempem
schůze závěrečné. Naopak velmi volnýma
bylo několik zastávek. Ale o 9. hod. večerní
po 10hodinové práci vyřízeno bylo půl kopy
zákonů.
Konec byl hlučný a bouřlivý. Když byl
předseda oznámil, že příští schůzi svolá po
dohodě s předsedy klubů, navrhl dr. Adler,
aby se konala dne 8. července schůze a jed-
nalo se předně o dnešní odpovědi ministra
zeměbrány bar. Georga stran podpory rodin
povolaných záložníků a pak aby se zahá-
jilo druhé čtenífinančního plánu.
Návrh ten byl zamítnut. Před hlaso-
váním vyšli Poláci do posledního muže. Soci-
ální demokraté a němečtí nacionálové zahrno-
vali se vzájemnými nadávkami, jako „švindléři,
úplatné subjekty“ atd. V této vřavě zaniklo
docela několik slov, které promluvil na roz-
loučenou dr. Sylvester.
Odchod poslanců na letní prázdeň byl ne-
obyčejně nevrlý a mrzutý.
Adler
Georg
Polák
doktor
Sylvester
Vídeň
21
article
Z Vídně, 20. června. (K. k)
Odpovědí a dotazy.
Předseda dr. Svlvester zahájil schůzi o 4.
hod.
Ministr zeměbrany svob. p. Georgi odpověděl
na Wastianův dotaz po „Milithr. Rundschau“ na
základě dat, která dostal od ministra vojenství.
„Militar. Rundschau“ je vejenský list, vyhovující
potřebám důstojnického sboru, redigovaný důstej-
niky ve výslužbě, jehož užívá ministerstvo vojen-
ství pro svá úřadní sdělení veřejností a pro tisko-
vou službu. Pro velký počet svých předplatitelá
je finančně úplně neodvislý. Otázka zvláštní pod-
pory ze státních peněz nepřichází naprosto v úva-
hu. Nahražují se ji pouze malé a doložitelné vý-
lohy za tiskovou službu;
— na různé dotazy po podpoře příslu šní-
ků osob, povolaných k výjimečně
aktivní službě, že úřadům zúčastněným při
udělování podpor, po případě při poskytování při-
spěvků na vydržování opětně doporučil největší
urychlení. Nejednalo-li se všude se žádoucí ry-
chlostí, je toho příčinou, že počel přihlášek u ně-
kterých komisí je neobyčejně veliký. Kromě toho
nabyl nový zákon ze 26. prosince 1912, kterým
byla tato celá materie nově upravena ve smyslu
pro příslušníky příznivějším, platnosti teprve za
měsíc po zahájení podpůrné akce, a zákon ten jak.
každý nový zákon potřebuje jisté doby, aby sev
obyvatelstvu vžil. Ostatně se strany příslušníků
byly přihlášky za podporu podány celkem poměr-
ně pozdě. Z přihlášek vyřízeno průměrně uspoko-
jivě 90 proc. Celkem bylo v královstvích a zemích
na řišské radě zastoupených vydáno okrouhle t2
mil. K příslušníkům povolaného mužstva a obnos
ten stoupne v první polovině června už asi na nej-
měně 15 mil. Eminentním zájmem vojenské správy
jest, aby rodiny nastoupivších vojenskou službu
za nepřítomnosti svých živitelů obdržely státní po-
moc nezkráceně a také včas.
doktor
Svlvester
George
Wastianův
Milithr
Vídeň