3
masthead
24. prosince 1903.
5
article
jest, podříditi Tibet politické kontrole britské.
šetřiti prý ale při tom samoslatnosti Tibeťanů
v záležitostech vnitřních. Ostatně výpravu stihla
hned na počátku veliká pohroma: přípřeže zá
sobních vozů, voli a bůvoli, stiženi nakažlivou
nemocí dobytčí, hromadně hynou. V Indii čin
se na kvap opatření, by za výpravou novým
přípřežemi zásoby byly odeslány, dříve než prů
smyk želenský bude sněhem uzavřen.
Posl. dr. Herold o politické situaci
Ve schůzi »Politického klubu« na Král
Vinohradech v úterý dne 22. prosince promluvi
posl. dr. Herold o politické situaci takto
Nynější politická situace musí býti nazvána
smutnou, neboť nejen stát, ale veškery naše
veřejné poměry nalézají se ve stavu výjimečném.
Všechny parlamentní řády jsou rozvráceny
ústroji státní ve svých základech ohroženo,
parlament vídeňský ku práci nezpůsobilý a n
sněmě král. českého v letošním zasedání zahá-
jena německá obstrukce. V každém jiném státě
by podobné poměry, z nichž není téměř žád
ného východiště, musily v rozhodujících kru
zích vzbuditi vážné obavy a nutiti k důklad-
nému přemýšlení. Bohužel, zdá se však, že na
rozhodujících místech ani nedospělo se ku po-
znání příčin nynějšího politického stavu a že
zejmena ani význam ani váha obstrukce české
náležitým způsobem nebyly pochopeny.
Obstrukce jako parlamentní prostředek není
konečně nic nového. Jest zcela pochopitelnoa
parlamentně správné, když minorita za tou při-
činou, by zamezila projednání nějaké, dle jejího
náhledu škodlivé předlohy, zahájí obstrukci.
Tibeťan
Posl
doktor
Herold
Indie
Královský Vinohrady
6
article
Takovou obstrukci zahájili poslanci češti př
vyrovnacích předlohách punklačních na sněmě
zemském a při berní předloze ve Vídni. Avšak
obstrukci, kterou za hr. Badena zahájili Němei
na říšské radě, nelze vřaditi mezi tyto parla-
mentní prostředky. Tato obstrukce neměla za
účel, aby zmařila určitou předlohu, nýbrž měla
býti brutálním prostředkem k dosažení toho,
čeho legálním způsobem Němci nikdy dosáhnout
nemohou, totiž aby vůle jejich jako parlamentní
menšiny v říši i parlamentě stala se jedině roz-
hodující a aby proti jejich vůli nemohlo býti
naléhavým potřebám a požadavkům českého
lidu vyhověno.
Tato obstrukce byla vítězná a od té doby
nerozhoduje o poměrech politických ani vůle
vlády, ani vůle parlamentu, nýbrž vše řídi se jen
dle toho, zdali k určitým otázkám Němci při-
svědčí, čili nic. Poněvadž pak obstrukce něme-
cká měla za účel zmaření přirozeného vývoje
národa českého, byli především k tomu povoláni
Čechové, aby význam a váhu této obstrukce ně-
mecké paralysovali a byli následkem toho nu
ceni sáhnouti ke stejnému prostředku, aby vy-
nutili odstranění tohoto nesporného veta něme-
ckého. Jesttedy česká obstrukee jen
zjevným znamením již dlouhotrva-
jici války, ale tím nebezpečnější choroby ce-
lého organismu státního. A jestliže dnes obstrukce
vůbec a obstrukce česká zvláště se odsuzuje.
jestliže v ní se hledá příčina nynějších těžkých
poměrů v Rakousku, jest to nesprávné nazírání,
poněvadž tato obstrukce byla jen výsledkem již
30leté naprosté zvrácené politiky, která založena
byla na nadvládě Němců v této polovině říše.
Baden
Němec
Čecho
Vídeň
Rakousko
7
article
Proto také rada, která udělena byla v poslední
době českému národu, aby cestou parlamentní
požadavky své přivedl k platnosti, nepočítá se
skutečnými poměry. Taková rada byla by
správná a konstituční, kdyby právě u nás vládly
spořádané poměry, kdyby princip parlamentní
majority byl uplatněn a kdyby skutečně bylo
možno některé straně zejmena zástupcům národa
českého dosáhnouti vyplnění svých přání tím, že
by získali pro to většinu parlamentní. Avšak
těchto poměrů dnes více není. Poslanci českého
národa již dávno tento pokus učinili. Co však
se od počátku našeho konstitučního života již ne-
stalo? Na místě králem slíbené restituce če-
ského státního práva dostalo se nám prosincov-
ky, ústavy centralistické, na místo vyžadované
opravy volebních řádů, na nichž zřízeny jsou ve-
škeré parlamentní sbory v Rakousku, přímě
volby na říšskou radu, na místě provedení rov-
ného práva jazyka českého s německým, nad-
vládu němčiny ve veškerém životě veřejnéma
naposledy odstraněni té trošky práva jazyka če-
ského, jak nám bylo poskytnuto jazykovými na-
řízeními. O každou kulturní instituci musili jsme
vésti dlouhé zápasy a jestli v některém oka-
mžiku pro tu neb onu naléhavou otázku národní
zjednána byla parlamentní většina, stalo se tak
jenom tenráte, když se vláda i parlament na-
lézaly v tlaku situace kritické, z něhož bez po-
moci Čechů nebylo lze vyjíti.
Čecho
Rakousko
český národ
8
article
Jsou-li nyní poměry v této polovině říše
smutné, tu leží na snadě otázka, proč odstraně
ním nejbližších příčin těchto poměrů nepřikročí
se k nápravě. Záleží-li rozhodujícím kruhům,
aby Čechové mohli upustiti od svého stanoviskn
obstrukčního, tu věru naznačili již dříve a často-
kráte prostředky k tomu. Zřízení druhe
české university jest zajisté požadavek
skrovný, který odpovídá potřebám národa. Není
nikoho seriosního, kdo by pochopil, že by raději
některý stát zatřásl se ve svých základech, nežli
aby šestimillionovému národu, který vyniká tak
velkou kulturou a v jehož hlavním městě byla
založena první universita ve střední Evropě, od-
píralo se vysoké učení, jehož má nezbytně za-
potřebí.
Námitka, že požadavek české university na
Moravě jest neodůvodněn, poněvadž nemáme do-
statek sil vyučovacích, jest naprosto lichá. Naši
učenci pracují na cizích universitách, kdežto na
university německé musejí býti povolávány síly
z ciziny. Stanovisko, které tudíž vláda i Němei
v otázce universitní zaujímají, jest protikonsti-
tuční a dalo by se snad vysvětliti jen tím, že
přes všechny výtky můžeme s hrdostí říci, že
pokud se týče práce v dušením oboru vědy,
umění a literatury, náš národ stojí mnohem výše,
nežli Němci, obývající země koruny české.
(Souhlas.)
Rovněž tvrzení, jakoby zavedení vnitř-
ního jazyka českého v úřadech nebylo na-
léhavým požadavkem českého národa. Pokud
toto tvrdí zástupcové národa německého, jest to
věru nepochopitelno. Každý národ „který chee
žíti vlastním národním životem, musí právem
požadovati, aby jeho jazyku ve veškerém životě
veřejném i v úřadech dostalo se plného práva.
Českému národu na tom záleží, aby jeho jazyk
v úřadě nebyl v područí a je-li úplně lhostejno
Čecho
Němec
Evropa
český univerzita na Morava
9
article
pro lid, jakým jazykem úřadníci mezi sebou úřa-
dují a mluví, jak se na německé straně tvrdí, pak
jest nepochopitelno, proč státní moci tyto úřad
níky nuti, aby užívali němčiny jako výhradnéh.
jazyka úřadního. (Souhlas.)
Jakmile však bylo patrno, že těmto dvěma
skromným, ale naléhavým požadavkům českého
národa, nebylo vyhověno, byli poslanci češt
přímo donuceni, aby sáhli k prostředkům ob
strukčním. Nejsem pro svou osobu přítelem ob-
strukce a nepokládám tento prostředek za parla-
mentní a konstituční. Měl jsem vždy za to, že
velké otázky národní a politické řešiti se mohou
jen vznešeným zápasem duševních sil zápasících
národů a že proraziti a zvítěziti mohou silou
vnitřní pravdy a skutečným opodstatněním. V
tom však okamžiku, kdy z tohoto hlediska měří
se důležité otázky národní a politické, kdy činí
se otázky národní a politické otázkami moci, m
obstrukce mravního oprávněni
vnitřního a nemůže z této příčiny nikomu
býti činěna výtka, neměně pak českému národu,
který do ní byl vehnán a který k ní sáhl jen
nutné sebeobraně.
10
article
Jest také ovšem možno, že nynější vláda
Körbrova snad této obstrukce si přeje. Snad
si dr. Körber ani nepřeje, aby došlo ke spořáda-
ným poměrům, neboť dobře musí to vycítiti, že
kdyby došlo ke spořádaným poměrům parlament
ním, nebyl by to on, který by mohl ještě dnes
nalézti cestu k zástupeům českého národa. Činit
však v dnešních dnech nějakou prognosu pro bu-
doucnost, bylo by předčasno. Nenít dr. Körber
státníkem velké koncepce, avšak má dostatečnou
routinu, aby dovedl využíti různých okolnost
k tomu účelu, aby vzbudil na nejvyšších místech
domněnku, že on jest to, který chrání jednotu
státu a jeho velmocenské postavení. Po prvé jeho
řeči v letošním zasedání říšské rady, mohl miti
každý dojem, že dnové jeho jsou sečteny. Avšak
z Vídně do Pešti není daleko a některých slo
cstrých, která pronesl m.-p. Tisza proti němu,
dovedl dr. Körber využitkovati tak, že postavení
a posici svou v parlamentě vídeňském opětně
sesílil. Dá se říci, že on sice zápas svůj prot
Uhrám prohrál, proti vídeňskému parlamentu
stranám na říšské radě však vyhrál. (Souhlas.)
Možno tudíž říci, že dr. Körber i v budoue-
nosti, až situace bude nejkritičtější, nalezn
prostředek, jak by se sám z této situace v
manil, ale způsobilosti a moci, aby vymaní
z této situace celý stát, již nemá a také nedo-
sáhne. Má-li býti zjednána náprava, jsou tu
všechny rady, udělované českému národu, zby-
tečné. Nemůže nám býti vyčítáno, že žádáme
mnoho. Český národ mnoho nežádá. Žádá-li
však, dle úsudku jiných mnoho, jest to prot-
„mnoho“, že jest mnoho toho, co mu bylo ne-
právem zadržáno a čeho dosíci vyžaduje jeho
politická čest a jeho politický zájem.
Körber
doktor
Tisza
Vídeň
Pešť
Uhry
11
article
Majíli býti nastoupeny nové cesty, musily
by se nésti dvojím směrem. Především paedago-
gickým, který musí vésti k tomu, aby silou
státní moci byli přivedeni Němci k rozuímu
přesvědčení, že diktát jejich nesmí a nemůže
býti rozhodujícím v Rakousku a že zejmen
nemohou býti rozhodujícími tam, kde běží o ná
rodní a kulturní otázky českého národa. Druhá
cesta musí však býti positivní a musí vést
k tomu, by konečně vážně a serfosně uvažovalo
se o tom, by stát konečně zbudován byl na
záklaďech zcela jiných, aby celá politika vnitřn
vedla ke znovuzřízení základních prvků mon-
archie a aby proniknuta byla spravedlností k
všem národům.
Němec
Rakousko
12
article
Druhý předmět, o němž chci pojednati, je
činnost sněmu království českého v posledním
jeho zasedání. Bohužel, že nadějná činnost jeho,
k níž upíraly četné kruhy, stižené posledními
živelními pohromami, toužebně své zraky, zma-
řena byla německou obstrukcí, která je tou nej
lehkomyslnější, jaká kdy vůbec byla. Němei
zahájili obstrukci z příčin, které se jich nijak
nedotýkaly. Hlavní příčinou uvedli, že má býti
odhlasován zákon, jímž zrušuje se volební právo
čestných měšťanů a měšťanů v jednotlivých obcích
vůbec. Naproti tomu dlužno konstatovati, ž
dříve proti tomuto zákonu Němci nebyli a že
zákon ten obsahoval ještě jiná ustanovení, která
do něho pojata byla na výslovné přání Němei
pronesená. Ovšem, tvrdí-li se, že zákon ohro-
žoval německý tak zvaný »besitzstand«, pak lze
zřejmě konstatovati, že jen falšován
voleb náleží k této německé državě-
Němci nyní ovšem dokazují, že proto nastoupili
cestu obstrukčni, poněvadž se nalézají v men-
šině, poněvadž ovládáni jsou českou majoritou
a poněvadž prý zemský výbor je nespravedlivě
složen a oni vydání jsou v šanc české majoritě.
Z té příčiny domáhají se rozdélení agendy
zemského výboru, rozdělení sněmu a rozdělení
všeho, eo na zemské samosprávě spočívá.
Němec
13
article
Kdyby skutečně každá menšina měla dle ná-
hledu německého míti nárok na to, by nebyla
v žádné otázce majorisována, pak by ovšem
záleželo především na Němeích, aby stejnou
zásadu prosadili i v zemském výboru na Mo-
ravě, jakož i ve Štyrském Hradci, Opavě a
jinde. Nemohou však Němci ni nejmenším do
kladem se vykázati, že v zemském výboru če-
ském v nějakém směru byl by býval porušen
prospěch nebo nároky německého lidu v Če-
chách a sám prof. Wieser, který se proslaví
svými statistickými výkazy, musil doznati, žev
zemském rozpočtu zachovávají se skutečně še-
trné ohledy na německou menšinu v Čechách.
Ovšem, že prohlásili Němci zase nový zá
klad, aby udrželi svoji nadvládu v Čechách
samotných tím, že prof. Wieser jim vypočetl,
že němečtí poplatnici v Čechách platí větší
daně a že tudíž i na potřeby zemské přispívaji
větší měrou, než Češi, leč i toto tvrzení je ne-
správné. Naopak, výpočty prof. Wiesra svědči
jen o lehkovážnosti německého učence. Každý
přece v Čechách ví, že daně zejmena výrobní, resp-
výdělkové, nejsou daní toho, který je odvádí,
nýbrž že daň výdělková — a to platí zejmena
o všech německých akciových a jiných společ-
nostech — je přece daní ze souboru veškeré
výroby, na které má však český lid převážný
podíl.
Rovněž opomenul prof. Wieser přihlížeti
k daním konsumním, které převyšují veškeré
daně v tomto soustátí. V každé zemi daň kon-
sumní řídí se počtem obyvatelstva a tu není
třeba ještě konati bližších výzkumův a šetření,
na důkaz, že většinu těchto daní platili, kdož
mají většinu v zemi, to jest česká většina.
Leč vyměřování politických práv dle daní
je zásadou tak nemoderní, že už nemůže nadále
Němec
profesor
Wieser
Čech
Wiesr
Němee
Štyrský Hradec
Opava
Čechy
14
article
býti rozhodujícím, že každý dnes musí uznati
spravedlivou zásadu, že pokud se týče politickýeh
práv, každé bezpráví musí zůstali stejným a že.
pokud parlament založen je na zásadě majority
lidu zemi obývajícího, bude a má míti právo,
rozhodovati — jde ovšem jen o to, by neroz-
hodoval na újmu minority. V žádné zemi však
nepožívá menšina takové ochrany a takových
výhod, ani takových výsad, jako německá men-
šina v Čechách a všecky tyto výtky
dlužno tudíž co nejrozhodněj
odmilnouti. (Souhlas.)
Máme li však v nynější politické situaci
dodělati se úspěchů, nesmíme zapomínati, že
především je zapotřebí, bychom uvnitř
sami byli silni. Nepopíratelnou je pravda,
že úpadek hospodářský na všech stranách
vzbuzuje touhu po nápravě, že veškeré vrstvy
výrobní a vůbec veškeré vrstvy našeho národa
domáhají se nápravy a sesílení svého hospodář-
ského stavu, avšak veškeré tyto nápravy mohou
býti provedeny jedině tehdy, přikročíli sbor zá-
konodárný s plným úsilím k řešení důležitých
hospodářských otázek a bude li lze cestou zá-
konodárnou také všem těmto ohroženým vrstvám
zjednati hospodářskou pomoc.
Na tomto rozpoznání, myslím, že založena
je celá t. zv. hospodářská politika dra. Körbra.
Čechy
15
article
On domnivá se, že sila tísně hospodářské ko-
nečně přinutí voličstvo české, by odvrátilo se od
rozhodné polihiky českých poslancův a aby tiha
poměrů hospodářských byla mocnější než poli
tické přesvědčení českého národa a jeho snaha
by nynější nezdravé poměry politické byly od
straněny. Musí tudíž v tomto připadě každému
býti jasno, že v době tak těžkého zápasu prot
parlamentu vídeňskému volání po těchto nápra
vách hospodářských a zejména výtky stran ne
plnění těchto hospodářských oprav, pronášen
proti poslancům, jsou nemistné, poněvadž váhu
a význam politického postavení poslancův ohro-
žují. Ovšem, že musí politická výchova směřo
vati k tomu, že nelze se zřetele pustiti kromě
základních požadavků českého národa také do
časné potřeby hospodářské.
Na poslancích českých jest, aby uvažovali
zdali vedle tohoto zásadního zápasu, tam nebo
onde zjednávali průchodu oněm hospodářským
potřebám, aby pak nenastalo nebezpečí, že by
lid jednou desavouoval své poslance voláním;
„Chceme chlebal“
S naší strany bylo přikročeno k tomu, aby
chom soustředěním českých velkých stran po
ložili základ ke společnému válčení. Potřebu
tohoto společného postupu vzbudila charakteri
stika nynějšího celkového postavení politického
Naše postavení naproti Němcům zdá se mi jako
postavení vojska, které po delším pochodu ve-
šlo na bojiště, kde musí nezbytně dojíti ke
srážce. V takovém okamžiku musejí obě vojska
pozorovati, jaké jsou síly jejich, kde jest slabost
odpůrcova. A tak tomu jest také u nás. Veškeré
síly politické v této říši jsou následkem zápasů
mezi Čechy a Němci paralysovány a napjaty
Němec
Čechy
16
article
Jest zeela pochopitelno, že v širokých vrstváeh
nalehá se na to, aby konečně rozhodný zápas
byl sveden a abychom z nynější tísně dostali se
na cestu volnější. Na druhé straně však musí
býti žádáno, aby ti, kteři rozhodnouti mají o tom
kdy a v jakém okamžiku má býti sveden roz
hodný zápas, učinili tak s největší bdělosti, roz-
vahou a opatrností, poněvadž jest jim svěřeno
střežení nejdražších statků národa a poněvadž
by chybný krok mohl míti v zápětí nenahradi-
telné škody. (Hlučný souhlas a potlesk.)
Potom ujal se slova pan Hladký, který se
tázal, co jest pravdy na tom, že chystají se ně-
jaké smiřovačky mezi Čechy a Němci.
V této příčině odvětil pan dr. Herold, že
ani výkonnému výboru, ani parlamentní komi
klubu poslanců českých není o tom ničeho zná-
mo a že také žádný podnět v této příčině posud
nebyl učiněn. (Souhlas.)
Pan dr. Novotný vytýká českým poslancům
nedůslednost, že nyní, když zahájili obstrukci
kandidují do zemského sněmu býv. ministra dra
Rezka, ačkoliv jest známo, že k vůli obstruke
na ministerské křeslo resignoval. Zároveň vy
slovil se proti tomu, aby mluvilo se stále o svor
nosti v národě a poukazoval na dějiny našeho ná
roda za dob Jana Žižky a Jiřího z Poděbrad, kdy
právě v národě bylo mnoho stran zápasících
přece význam českého národa byl velký. Ko
nečně vytýká, že posl. dru. Kramářovi, který
v delegačním cerklu vykonal jen svou povinnost.
zasílají české obce a okresy blahopřejné te
legramy, ačkoliv k tomu, co řekl dr. Kramář
nebylo zapotřebí žádně zvláštní odvahy.
Hladká
Němec
doktor
Herold
Novotná
Žižek
Jiří
Kramář
Čechy
Poděbrady
17
article
Posl. dr. Herold, odpovídaje na tyto výtky
konstatoval především, že o kandidatuře dra.
Rezka dohodli se důvěrníci dotýčných měst bez
rozdílu stran a kdyby tudíž v této kandidatuře
byla nějaká nedůslednost a nějaké upouštění o
obstrukce, ačkoliv, myslím, praví řečník, v tomto
smyslu kandidatura vyhlášena nebyla, musil by
se pan dr. Novotný obrátiti se svojí výtkou
k veličům německo-brodským. Není však správ-
né, že by dr. Rezek byl podal svoji demissi k vůl
tomu, že s obstrukci nesouhlasil, nýbrž, myslím,
že odstoupil proto, že nebylo vyhověno naleha-
vým potřebám českého národa. Pokud se týče
projevu dra. Kramáře, jsem přesvědčen, že dr.
Kramář sám nemyslí, že by byl vykonal více.
nežli svoji povinnost. Jestliže však v této příčině
dostává se mu souhlasu od různých korporae
českých, dlužno přece tyto projevy považovat-
jen za prosté srozumění s tím, co dr. Kramái
na delegacích učinil. Pokud se týče toho, že
by bylo se zvláštním prospěchem pro český ná-
rod, aby strany mezi sěbou zápasily a že by
něco podobného dokazovaly dějiny, vyslovuje
řečník o tom své pochyby. Právě historické udá-
losti z dob Jiřího Poděbradského nasvědčují
tomu, že řevnivost, jaká nastala tehdaž v Če-
chách, byla příčinou toho, že král Jiří za svého
živobytí byl donucen odstoupiti Moravu Uhrám.
Kdyby byli tehdaž Čechové věrně a bez rozdílu
stran stáli při svém králi, mohl snad jejich vývoj
bráti se dále zcela jiným směrem. (Výborně !)
Po další výměně názorů mezi některými
řečníky a posl. drem. Heroldem schůze skon
čena.
Posl
doktor
Herold
Rezek
Novotná
Kramář
Kramáe
Poděbradský
Jiří
Morava
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Mesiáš Rakouska. Zároveň co všechen
křesťanský svět památečně bude vítati dnes na-
rození Spasitele, zahlaholí po všem Rakousku
radostná zvěst, že také tomuto těžce zkoušenému
státu Mesiáš se zrodil, že přišel, aby vysvobodi
jej z bídy a z moře bláta, v němž tone, aby je
vytáhl na bezpečnou a pevnou souš. Kdo je ten
spasitel, kdo ten veliký muž, jenž eíti iv sobě
dosti síly vykonati toto dilo Herkulovo? Neračte
prosím, se leknout, znáte ho — je to pan dr
Zdeněk Schüeker. Ano, tento pán, jenž sice ne
pochází ani z rodu Davidova, aniž z rodu Het
mana Cheruska, poněvadž rodinu tohoto pána
když přesídlila do Chebu, nazývali tamější Něme
»Die Biemschen«, ale který do dnes tou měrouje
Němec, že by panu Heřmanu Wolfovi mohl dáti na
němectví několik poiní ještě napřed. Nuže, co na
vrhuje tento pán? Aby vláda Körbrova využitko
vala nynější depresse(?) v táboře českém, postavila
se v čelo německých řad a za nadšeného hlaholu
»Die Wacht am Rhein!« vrhla se na nás
»Těžké jsou ztráty, jež utrpěli Čechové-
kalkuluje pan dr. Zd. Schücker — v uplynulé
parlamentární kampani. Bez ministra krajana.
bez sněmu, bez vlivuplných spojenců, nedo
spěli ani o krok blíž ke konečnému svému cíli
Naopak, uvnitř rozdvojeni, rozekláni ve množstv
stran, vracejí se ke svým voličům s dílem zkázy
v rukou. Okamžiku toho měla by silná vláda
využitkovati a pod praporem »solidarity něme
ckých zájmův v zemích alpských a sudetských«.
zříditi ve sněmovně většinu, jež by nalezla pro-
středek, aby konec učiněn byl bohopustým po
měrům na radě říšské«. — Výborně. Pan dr
Zd. Schücker sice prostředek ten nezná, aleje
přesvědčen, že by ho nalezla většina v parla
mentě se solidarními Němci a s vládou v čele.
Herkulův
Schüeker
Cherusek
Němec
Heřman Wolf
Körbrův
Čecho
doktor
Zdeněk
Rakousko
Cheb
Davidův
Heta
19
article
Kde ale vzít tu většinu? Z jakých stran chce
ji pan dr. Zd Schücker sestaviti? Němců je v parla
mentě celkem 190, ale mezi nimi jsou lidoví kato-
líci, antisemité, soc. demokraté, Všeněmei a divocí
Že by se liberálové, naeionalové a velkostatkáři
snadno srazili ve stranu, nepochybujeme. Však
že by kdy došlo ke straně tak německé, že by
v ní byli zastoupeni všickni Němci, tomu ne
věříme. Však kdyby na konec se tak stalo,
není to ještě většina. Kdo ale by z ostatních
neněmeckých stran byl tak pošetilým a v tomto
ohledu Němcům přispěl? Snad Vlaehové?
Vždyť i s těmi nemají Němci většiny. Musili
by se přidati k nim i sociální demokralé, pak
teprve by jich bylo 218 —-220, kdežto většina
obnáší, jak známo, 213 poslanců. Dá se to
ale myslit? Ostatně jsou nejen všicci Němei,
nýbrž i všiekni ostatní poslanci, až na vždy
věrné Slovince a Chorvaty, pokud jde
obstrukci, po boku Němců. Kde tedy na-
bere pan Zd. Schüeker především majoritu,
kde sebere tato majorita vhodný prostředek na
zlomení naší obstrukce? Ze všeho patrno, že
na konec se ani tento pán spasitelem ubohého
Rakouska nestane.
doktor
Schücker
Němec
Chorvat
Zdeněk
Rakousko
20
article
—K soustavnému otravování českého škol
sitví v Brně. V serii článků, věnovaných škol
ským poměrům v Brně, uveřejňují tamní „L. N.“
karakteristický rys ze života českého učitele na
obecní brněnské škole. Učitel ten ucházel se
o uprázdněné místo i obešel si také všechny
členy obecního zastupitelstva, aby jeho žádost
podporovali. U těch, jež nenalezl doma, zane
chal lístek, patrně německý, v němž na pod
poru své žádosti uvedí mimo jiné následující
1. Že jest také pro německé školy zkoušen; 2
že jest plných třináct let členem německého hu
debního spolku; 3. že byl vždy přísně pamětliv
svého postavení ve službách německého obec-
ního zastupitelstva a v ohledu národnostním cho
val se veskrze korektně a pokojně; 4. že během
22 let, co jest učitelem, nenavštivil žádný český
spolek, z čehož zjevna jest naprostá neodvislos
jeho od české strany zdejší; 5. že o jeho smý-
šlení a mirném jednání nejlepší informace po
dati mohou pp. nadučitelé — Hyšták a Drexler
Hyšták a Drexler jsou stvůrami brněnské radnice
a jakožto čeští učitelé nejhorlivějšími členy, agi
tátory a náhončími německého Schulvereinu.
L N
Hyšták
Drexler
Brno
21
article
— Svatého Bonifáce, nesvatého Schachleit-
nera a čtyř nejdůstojnějších českých biskupů,
kteří emauzskému mnichu dělají ministranty
ujímá se proti nám mimo všechno nadání, ni-
koliv český katolický orgán, nýbrž — ústředn
orgán českoslovanské strany sociálně-demokra-
tické! Katolické klerikály nazývá při tom s nej-
vážnější tváří našimi spojenci, a jací již sociálně-
demokratičtí „akademikové“, tato hrůza všecl
řádných socialistů, jsou, není vyloučeno, že také
vážně myslí, co napsal. Ano, mezi velkokapita-
listy a sociálně-demokratickými předáky, mez
nejfanatičtějšími odpůrci a násilnými nepřátel
českého rovného práva a „českoslovanskýmií
sociálními říšskými poslanci, mezi českoslovan-
skými socialistickými listy a realisticke-klerikál-
ními orgány jest spojenectví až k společným vý-
pravám proti české věci možno, ale mezi „Nár.
svatý Bonifác
svatý Schachleit
22
article
Listy“ a klerikály jakéhokoli vyznání ni
koli! A co se týče sv. Bonifáce, náleží biskupům
jcho propagatorům mezi českými lidem, trojná
sobný dil toho, co obdrželi jich nástrojové
kleru, použiti k nalepování plakátů svatého Bo-
nifáce na kostely. Lapání českých hejlů na vě
jičky P. Albana z Emauz jest důkazem, že sv
duch už vůbec nenapravitelně zanevřel na naše
velebné, důstojné, nejdůstojnější a nejvelebnějš
panpátery. Po svato-václavském škandálu ne-
scházel než sv. Bonifác! Tuť věru má pravdu
Machar, že nebude třeba na Petrskou skálu dy-
namitu, v Čechách se to může dost brzy splniti.
Že někdo může se tak dlouho hloupým stavěti
až jím skutečně zůstane, platí ostatně také pro
ústřední orgán českoslovanských — realistů.
kterýž z nás vyňal větu, „že svatý Václav zkom-
promitoval všechny patrony země české i se 1
jejich pomocníky“ i uvádí jako výklad, že je
nám — „líto těch 120 volů, které vyváželz
Čech.“ Naopak. Leckdy nejen z národohospodář-
ského, ale i z jiných stanovisek, jako právě
v tomto momentu, velice litujeme, že ten vývoz
do Německa přestal. Patřili by tam především
ti, kteří se sami do Německa tlačí a kteří se
domnívají, že v Prusku jsou nejlepší přátelé če
ského národa, ti že vědí, co národu českému
prospívá a také mu toho přejí ..
svatý . Bonifác
svatý Bo
Bonifác
Machar
svatá Václav zkom
Emauzy
Čechy
Německo
Prusko
23
article
— Politický odbor výkonného výboru ná-
rodní strany svobodomyslné konal včera schůz
za předsednictví p. rady Pantůčka, v níž
skončeno bylo rokování o vládním návrhu no
vého tiskového zákona. Referent pan
dr. Schauer probral vládní předlohu a ná
vrhy subkomitétu a navrhl některé podstatné
změny, jež doporučeny budou klubu českých
poslanců na radě říšské. Politický odbor ze-
jmena přiklonil se k náhledu, že ustanoven
o zrušení porot ve věcech urážek na cti nemá
se týkati osob v jich úřadní činnosti a ž
má zůstati v těchto případech při ustanovení
že všecky tyto případy náleží před porotu
Pantůček
doktor
Schauer
24
article
jinak přiklonil se ve své většině k náhledu sub
komitétu, aby soukromé urážky na cti stihány
byly dle vládní předlohy.
— Z klubu národní strany svobodomyslné.
Za příčinou svátků vánočních neúřaduje se dnes
v obvyklou hodinu večerní. Také ve dny svá-
teční: v pátek, v sobotu a v neděli budou míst
nosti klubovní zavřeny.
— Krajský sjezd národní strany svobodo-
myslné koná se dne 3. ledna 1904 o 11. hod.
dop., ve Vladislavském sále Vlašského dvora na
Horách Kutných. Program: 1. Zahájení sjezdu
předsedou. 2. Usnesení o statutu krajském. 3.
Rozhovor o politické situaci. 4. Usnesení o místě
příštího sjezdu. 5. Volné návrhy. Legitimace ke
sjezdu se již rozesílají. Přihlášky ke společ-
nému obědu učiniti dlužno nejdéle do 1. ledna
1904 u p. Jana Macháčka, starosty města Hory
Kutné.
— Z Kosmonos. Poslanci dru. Kramá
řovi za mužná slova, proslovená českému
králi a obsahující jedině pravdivou informaci,
vzdává dík obecní zastupitelst vo
v Kosmonosích.
— Z Kamenice. Dru. Kramářov i z
neohrožené hájení práv národa českého naše
díky. — Purkmistr: dr. Mácha.
Macháček
Mácha
Kutná
Kosmonosy
Krajský sjezd národní strana svoboda
25
article
— Knihkupec B. E. Tolman zemřel.
Z Hradee Králové došla včera kormutlivá zvěst,
že zemřel tam po kratší srdeční chorobě známý
knihkupec pan B. E. Tolman. Zesnulý byl
osobností, jež generaci mladší asi sotva bud
známou, neboť hlavní jeho činnost spadala do
let dřívějších, kdy jsa publicisticky činným, p
řadu let prodléval v Praze, jsa redaktorem
Šimáčkova »Posla z Prahy«. Jako většina re-
daktorů starší periody, také on zakusil nepřízně
vládní a odsouzen byl pro tiskový delikt bez-
mála k jednoročnímu vězení. Asi přad dvaceti
léty opustil Prahu a odebral se do Králové
Hradce, kde zařídil si závod knihkupecký,v
němž nemálo napomáhalo mu předběžné lite-
rární jeho vzdělání. Zapracovav se do tohoto
odboru, zanechal činnosti žurnalistické a věno-
val se zúplna svému závodu, jejž znamenitě
povznesl. Knihkupectví své řídil až do loňského
roku, kdy odevzdal je pro počátek své choroby
synu svému Jiřímu. Churavost jeho kvapem se
horšila; ještě v loni v červnu psal příteli svému
J. Hermannovi dopis, v němž si mu stěžoval
slovy: »Padesát osm let dalo mi srdce poko
a teď pojednou k stáru se hlásí.« V poslední
době značně se mu přitížilo, že byl nucen po-
lehávati, až konečně došla včera zvěst,že
skonal, raněn byv mrtvici. Tolman, jenž sou-
časníky svými líčí se jako bodrý, upřímný
vlastenec, i jako žurnalista na slovo vzatý.
dosáhl věku šedesáti let. Budiž čest jeho
památce.
E Tolman
Král
Šimáčkův
Posl
Jiří
J Hermann
Tolman
Praha
Hradec
26
article
— K úmrtí Václava Seidla, bývalého po-
slance na sněmu král. českého a čestného mě-
šťana král. města Klatov, zaslány panu dru.
Václavu Seidlovi, synu zvěčnělého, četné telegra-
fické projevy soustrasti: Dr. Bedřich Pacák pro
jeviv svou nejhlubší soustrast, telegrafoval:
„Jménem klubu poslanců českých strany svo-
bodomyslné na radě říšské a sněmu král. českého
vyslovuji Vám a ctěné rodině Vaší hlubokou naši
soustrast nad úmrtím neunavného horlivého vla-
stence a bojovníka českého.“ — Z Klatov
„V posledním okamžiku povoláním zdržen ne-
mohu účastniti se pohřbu pana otce, abych pa-
mátce jeho vzdal zasloužený hold za město Kl-
tovy. Račtež tudíž přijmouti a rodině tlumočiti
tento soustrastný projev rady král. města Klatov.
Seidl
doktor
Pacák
Klatovy
Klement
král . město Klatovy
27
article
MDr. Alois Mašek, purkmistr a poslanec zemský.“
— V pondělí dne 21. prosince byla mrtvola sta-
rého vlastence v Jindřichově Hradci o 11. hod.
dopol. slavnostně vykropena. Čestnou strážu
rakve konali členové jednoty „Sokol“. Špalír
v průvodu členové sboru hasičského a jednoty
řem. a živnostníků. Deputace vlasteneckých
spolků věnovaly věnce. Za účastenství všech
vrstev obecenstva byla mrtvola doprovozena na
nádraží jindřichohradecké, odkud v úterý ráno
na posvátný Vyšehrad dovezena a zde na krás-
ném katafalku v kollegiátním chrámu sv. Petra
a Pavla vystavena. Zádušních bohoslužeb o 10.
hodině dopol. téhož dne konaných zúčastnili se
kromě rodiny a příbuzenstva četní přátelé zesnu-
lého, pp. dr. Tragy, president advokátní komory.
dr. Mattuš, vrchní ředitel zemské banky, vládní
rada Václav Zenger, bratranec zesnulého, d
Jindř. Vaníček a Julius Hancy s chotí a četné
obecenstvo. Václav Seidl uložen v lůno země
rodné poblíže druhů svých dra. Pravoslava Tro-
jana a dra. Fr. Lad. Riegra.
— O provokaci v azcibiskupském semináii
uveřejnili jsme v pátečním odpoledním čísl
zprávu a posoudili stanovisko, jež vůči událo-
stem mezi českými a německými theology za-
ujala zdejší »Bohemie«. V zájmu pravdy a po
informaci z kruhů interessovaných neváháme
doložiti, že není důvodná výtka, jež se stala
správě semináře, která českým theologům
píseň »Svatý Váelave« nezakázala a strannického
jednání se nedopustila.
Mašek
Petro
Pavel
doktor
Traga
Mattuš
Zenger
Jindřichův
Vaníček
Julius Hancy
Seidl
Tro
František
Riegr
Jindřichov Hradec
Sokol
advokátní komora
Bohemia
Svatá Váelave
28
article
— Promoce. Pan František Nušl, profes-
sor na reálce v Karlíně, byl dne 22. t. m. za doktora
filosofie vořejně problášen
— Úmrti. Dne 22. prosince o 81/4. hodině rann
zemřel po delší chorobě ve věku 84 let p. Anto-
nín Eduard Müller, finanční naddozorce a re
gistrátor prvního priv. vzáj. pojišťujícího ústavu proti
škodám z ohně a krupobití. Pobřeb koná se v pa-
tek dne 25. prosinoo o 3. hodině odpol. z domu čís.
14, v Salmové ulici, na hřbitov vyšehradský. — Na
Smíchově zemřel předevčírem pan Antonín Ma-
řáček, důchodní města Smíchova v. v. v 68. roce
věku svého. Tělesná schránka zesnulého bude v pá-
tek dne 25. prosince o 2. hod. odpol. z chrámu na
Malvazinkách na tamější hřbitov pohřbena
V Litní zemřel pan Mg. Ph. Otokar Beran v 28.
roce věku svého. Tělesné pozůstatky zesnulého bu-
dou v sobotu dne 26. prosince o 2. hod. odpol.z
domu smutku na hřbitov liteňský pohřbeny.
— 75leté výročí úmrtí Josefa Dobrovského při-
padá na den 6. ledna 1904. (Dobrovský zemřel dne
6. ledna 1829.) Na oslavu památky ťohoto dosud ne-
doceněného genia pořádá beseda »Dobrovský« v Praz
v neděli dne 3. ledna 1904 o 3. hod. odpoledne v
velkém sále konviktském přednášku: »O životě a pů-
sobení Josafa Dobrovského«, kterou se uvolil se vzá-
cnou ochotou prosloviti česlný člen besedy, p. PhiD
Váci. Flajšhans, professor a spisovatel. Vstup volný.
Nušl
Müller
ma
Otokar
Dobrovský
Dobrovská
Josaf Dobrovský
Phid Vác
Flajšhans
Karlín
Anta
Salm ulice
Smíchov
Liteň
29
article
Vzhledem k důležitosti a významu Jos. Dobrovského
pro obrození našeho jazyka očekává pořadate stvo
co nejhojnější účasť se strany všech kruhů českého
obecenstva.
— Ve včerejší schůzi Zemského výboru navrhl
dr. Eppinger, aby se stalo usnesení v příčině
rozpočtového provisoria v ten smysl, by
v prvních třech měsících r. 1904 vybírána byla zem-
ská přirážka v posavadní výši 55% s výhradou
ústavního schválení sněmem a by vládě o usnesení
tom bylo učiněno sdělení za tím účelem, by opa-
vřila nejvyšší schválení dotčeného usnesení. V de-
Dobrovský
doktor
Eppinger