ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f9cea580-70ea-11dc-9572-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 67, person 46, org 10
1 masthead
Ročník XXXXIII.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 24. prosince 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 35l.
4 article
Na ranní a odpol. list, přodplácí ee v Praze v adminlo n k k= s dvojí donáškou ei ne Hivrk iete na něe : 2 K o n rkla : : : rojí sásn ko
Praha
6 title
NILI
7 article V klidu vánočním.
V klidu vánočním. Klid letošních vánočních politiekých prázd- nin není odleskem uspokojivých výsled- ků v oboru veřejné činnosti rychle ubíha- jícího roku; jest spíše jenom chvilkovým od- dechem sil do únavy napjatých řešením složite „rovnice“ státní, jejíž všecky členy jsou ne- známě. At přihlížíme ku postavení hlavních činitelů k dílu povolaných, at k úkolům na ně vloženým, všude narazíme na týž zjev neurči- tosti, nejasnosti, a co ještě včera bylo poklá- dáno za jasnou hvězdu, mizí dnes neb zejtr jako mámivá bludička. Jest to stav přechodný stav těžkých porodních bolestí, stav dunící otřesů země, přenesený do státního ústrojí. Tato nejistota, toto dusné, tísnivé ovzduš není ovšem plodem jediného, letošního roku. první předzvěsti nynějších poměrů přicházely již před pěti roky; od té doby jich stále při bývalo, doplňovaly se postupně a houštly, až letos se nakupily na politickém obzoru jak těžké, olověné mraky. Přední, hlavní charakteristikou státuj kožto velmoci jest jeho vlastnost vůdčí, pří tažlivá; podobajíť se velmoci v ohledu tomto stálicím, tvořicím střed určitého souhvězdí. Z poslední léta však vyrojili se v našem soustát proroci, kteří přikazují jedné jeho polovici po- stavení pouhé oběžnice. Nedávno slyšeli jsme v delegacích výklad ministra zahraničných zále- žitostí, a seznali jsme, že sílu státu měří dvěm vnějšími činiteli — trojspolkem a propracova- nějším poměrem k Rusku; v zápětí jsme však zaslechli stesk, že nejvíce jest toho želeti, že událostmi vnitřními vzbuzuje se v cizině ne- správný názor o síle monarchie.
Ata Rusko
8 article
Možno-liž případnějšími výroky doložiti to- co jsme právě připomenuli o podstatě vel- mocenské? Zůstaňme na okamžik ještě u opory trojspol kové. Již dříve se nejednou ozývaly u nás stesky, že německý člen jeho neobmezuje se ve stycích s naším soustátím na pouhé otázky poli tiky zahraničné. Tenkráte však ještě nebylo podezření, že z poměru toho mohlo by vzejíti nebezpečí pro rovnováhu vnitřních sil a jejich pravidelný vývoj. Tenkráte se i u nás, přes všecku fikci ústavnosti, aspoň na povrch ukazo- valy domněle ryzí zlaté mince: národní a jazy- kové rovnoprávnosti a konstitučního vlivu parla- mentní většiny Co jsou dnes nejen v praxi, ale i v theori a v zásadách řídících ministrů tyto základn pravdy? Staly se pouhými pozlátkovými cet- kami, staly se mincí, vzatou z oběhu, a na jejie místo postaveno prvenství němocké menšiny její veto proti právům ústavním ostatních národů její veto proti konstitučním právům většiny vůbec. Tímto přovratem strženy byly dvě hlavní stěny státní stavby; přeťata osnova samostatného žití tohoto soustátí jakožto státu mnoho- národního, a nastolen despotism menšiny obyvatelstva, kteráž nemá ani síly, ani vůle — vedle sjednoceného Německa udržeti a zacho- vati druhou velmoc německou. Vedle stálice zbylo by místo pouze pro oběžniei Národové neněmečtí od onoho okamžiku ne mohou přemýšleti o ničem jiném, než o křivdě. kteráž na nich byla spáchána; a druhá polovice soustáti napíná všecky síly, aby v čas se opa- třila nedobytnými hradbami — proti podobnému nadělení.
Německo
9 article
Dokud neněmeckým národům nebude vrácena víra, dokud trpěti se bude, aby národn menšina zneužívala své národnosti na úko opravdové ústavnosti, jsou marny všecky na- děje, že poměry se polepší. Tisícileté dějiny ná- rodů, žijících na území rakousko-uherském, jsou více než výstrahou; národové tito sami jsou spolutvůrci rovnováhy evropské, a třeba se na chvíli „umění“ státnickému podařilo, přidržeti je v jařmu bezpráví, otřesená rovnováha ne- zbytně se bude projevovati v účincích ještě po- vážlivějších, než jaké se nyní již jeví ve všen státním ústrojí.. Dokud tato příčina nemoci nebude odstra- něna, jest marno všecko slibování a veleben „mírnicich“ léků, jakým má býti především n víme odkud vykouzlený hospodářský blahobyt Lék ten by musil míti dvojí účinek, na stat i na národy. Stát, jenž chce podobný lék předepsati musí míti sám dosti síly k tomu, aby předně zabezpečil si svůj vlastní trh domácí, a za druhé dovedl si získati výhodné trhy v cizině. Posled- ních pět let i v tomto ohledu poskytuje znam - nité zkušenosti. Po všecku tu dobu totiž se pra- cuje o hospodářském vyrovnání s Uhrami — výsledek jest vedle samých prozatímností, for- mulí a klausulí, čím dál tím nepříznivější na temto, pro nás nejbližším a nejdůležitějším tržišti. A kdo nejvíce se o tento výsledek při- činil? Německá menšina svou známou ob- strukcí! A neméně neutěšený jest stav připrav k ob nově obchodních smluv se státy cizími. Mohlo-liž co výmluvněji to dosvědčiti, než poslední výklad ministra zahraničných záležitostí, podaný v de- legacích? O obnově obchodních smluv, jednéto z nejdůležitějších podmínek hospodářského zda- ru, neučiněna v něm ani slovem zmínka a přec byly doby, kdy ministr tento takřka přeplňoval hospodářskými úvahami své zahraničné pře hledy?
Uhry
10 article
Hospodářské léčení, pokud se státu jakožt celku týče, má tedy, jak vidíme, své háčky. Nuž, kde vzíti pak žádoucí jeho účinek pr národy? Hospodářská tíseň, kterouž pociťujeme dnes všichni, výrobce, dělník i obchodník, jest přece v přímé souvislosti s vlivem a postavením státu samého. Kdo by chtěl této tísně použiti ke zvýšen mravního strádání národů ve právech svých ohrožených a tvářil se, jakoby jim mohl opatřit blahobyt a zjednat hospodásřou nápravu, vzda- jí-li se dobrovolně svých práv a zastaví-li obranu jejich, ten neni přítelem jejich, ten vůbec není opravdovým lékařem, ale zcela obyčejný m — mastičkářem. Za to mohou býti národové tito ujištěni, ž vzdáním se obrany vlastních práv, jen podníti chtivost svých soupeřů, jen zostří jejich touh panovačnou. Sesílení nadvlády cizonárodní men- šiny ještě nikdy a nikde neskončilo jinak, než úplným hospodářským vysílením podrobených pro doklady není třeba ani jíti až do Irska, nebo do jižní Afriky. Posvátnost vánočního klidu, bohužel, ne- může proniknouti přes práh rodinný; životu ve- řejnému, potřebám národů, úkolům států jest činitelem zcela neznámým a proto uplyne jim nepozorován a nezanechá v nich po sob stopy. Sotva vyzní slavnostní zvuky zvonů vá- nočních, sotva odletí kouzlo poesie štědrovečerní všecky neřešené otázky nás opětně zastanou v svém všedním, drsném a neutěšeném stavu. Nelze se jim ani vyhnouti, ani se ned j obejíti — nutno přikročiti k nim přímo, pevně mužně, a vytrvati v zápase spravedlivém.
Irsko jižní Afrika
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 23. prosince. (U m i n ě n o moravských Němců.) Letošní bezplod- nost vídeňského parlamentu zavdala pisateli „ze strany konservativné“ podnět, aby v „Inform. zkoušel vážnost důvodů, jež německá levice n nátlak moravských Němců staví proti dvěm hlavním požadavkům českého národa, toti úradní češtině a české universitě v Brně. Úřadn češtiny dotýká se jen několika slovy, předpo- kládaje, že by beztoho mohla míti platnost pouz v okresích čistě českých neb smíšených s pře- vahou obyvatelstva českého. Hlavní pozornost věnuje brněnské universitě. Němci namitají proti české universitě v hlavním městě moravském. že Brno jest město německé a že by vlivem české university mohlo býti počeštěno. „Dejme tomu — praví pisatel — že důvod tento jest oprávněn; jest zachování německého rázu jedi- ného města, byť to bylo i Brno, věc tak důležitá. aby se pro toto jediné město vydával v nebezpeči pořádek ve státě, jeho pokoj, ústava, ano i celý hospodářský rozvoj státu a zákonitá úprava jeho poměru k Uhrám i k cizině? Odpověď na tuto otázku může býti jen záporná. A přece pro malé městečka Celji padl Windischgrätzův kabinet nyní pro Brno má padnouti vše, ba i celé naše
Němec Windischgrätzův Praha Brno Uhry Celja český univerzita v Brno
12 article
zřízení ústavní. Brno jest hlavní město země ze tří čtvrtin české, Čechové tvoří značnou menšinu samého Brna a v tom spočívá skutečné nebez- pečí, že bude počeštěno, nikoli však ve zřízení české university. Venkovské obyvatelstvo tihne přirozeně do mrěst, zvláště do hlavních měst a do Brna přicházejí tedy s každým Němcem vždy tři Čechové — ne pouze dělníci, nýbrž i lidé. žijící z renty, kteří v hlavním městě hdedají od- počinku. Padesát českých professorů neponěmčí Brno, tak jako je neponěmčí pohyblivý element studentstva, který po studíích opět měslo opouští. Ale i kdyby měl vliv na národnost města, může býti zvážen studentstvem německým, ježto Češi se nevzpírají zřízení také německé university Brně. Mají-li Poláci, jichž jest půlčtvrta millionu, dvě polské university, nemůže se šesti millionům Čechů dlouho upírati druhá česká universita a na žádný způsob německému rázu je- diného města nemůže se oběto v ati celá říše. V Praze, 23. prosince. (Obchodní škol- ství v Rakousku.) Dle výkazů ministerstva osvěty navštěvuje v nynějším školním roce vyšší obchodní učiliště (se třemi anebo čtyřmi ročníky) 5708 žáků, nižší, dvoutřídní učiliště 3740 žáků. Vyšších obchodních škol jest celkem dvacel, z nichž devět připadá na Čechy (čtyři české v Praze, Plzni, Chrudimi a Král. Hradci pět německých v Praze, v Plzni, Liberci, Ústín.
Čecho Němec Čech Polák Král Brno Praha Rakousko Čechy Plzeň Chrudim Hradec Liberec Ústín univerzita Brno
13 article
L. a Jablonci)), čtyři na Moravu (dvě české Brně a v Prostějově, dvě německé v Brně a Olo- mouci), dvě na Halič a ostatní na země alpské Přímoří. Nižších obchodních škol jest 25, z nichž deset v Čechách, šest na Moravě a jedna v Slezsku. z Terstu, 22. prosince. (Terst proti správnímu soudu.) V dnešní schůzi měst- ské rady terstské podával městský radní Depiera jménem právnického odboru zprávu o rozsudku správního soudu o stížnosti zástupce konserva- tivní strany dra. Dompiera. Správní soud uznal, jak již známo, že stížnost Dompierova do vý- sledku minulých obecních voleb je odůvodněna. Referent navrhl však, aby městská rada stížnost Dompierovu přes rozhodnutí správního soudu za- mítla jako protizákonnou, vykonané volby pro- hlásila za platně, při příštích volbách však se řídila přesně dle platných předpisů. Přes námitky Slovince dra. Rybáře prvé dva odstavce návrhu přijaty všemi vlašskými hlasy proti hlasům slo- vinským, poslední odstavec pak jednohlasně.
Jablonec Morava Brno Prostějov Ola Halič Čechy Slezsko Terst
14 article
Z Pešti, 22. prosince. (Útok na F r. K- šuta.) Když se posl. Fr. Košut procházel dnes v zahradě Národního musen, přistoupil k němu jakýsi starší pán a obrátil se k němu s následu- jícími slovy: „Nu, ještě jste se nezastřelil? Každý očekává od takového podlce, jenž zahodil zbraň, že se zastřeli!“ Košut, aby neobrátil na sebe po- zornost, odešel nejbližší cestou ze zahrady. Po- zději se vysvětlile, že onen starší pán jest gar- dový důstojník ve výslužbě, Ujfakussi, sy vrchního župana a synovec předsedy magnátské sněmovny, hr. Ervína Csaka. Ve městě událost ta vzbudila značný rozruch, ježto se soudí, že Ujfakussi chtěl Košuta insultovati činně. Z Pešti, 22. prosince. (Srbové pro ne- odvislost Uher.) Radikální srbská strani v Uhrách svolává schůzi svých přívrženců, v niž bude předložena resoluce, dovolávající se úplné samostatnosti a neodvislosti Uher. Bude-li schůze povolena (jedna podobná schůze, svolaná do Tar- lova, byla stoličnými úřady zakázána!), bude to prvý případ v Uhrách, že nemaďarská strana přistupuje k programu strany neodvislosti Politické zprávy zahraničně. v Praze, 23. prosince. Tři carské odpovědi panovníkům slovanských států na Balkáně. Carovi Mikuláši ke jmeninám dne 19. t. m telegraficky blahopřáli všichní tři panovníci slo- vanských států Balkánu: Car jim rovněž telegra- ficky poděkoval. V poděkování jeho vidí se trojí teplota, trojí měřítko. Poděkování, zaslané kni- žeti černohorskému bylo velmi vřelé, králi srb- skému srdečné, knížeti bulharskému chladně zdvořilé.
František Košut Csak Ujfakussi Srba Mikuláš Pešť Uhry Tara Praha Balkán magnátský sněmovna Uhry
15 article Na dvoře bulharském porovnávají odpověd
Na dvoře bulharském porovnávají odpověd které se dostalo knížčti Ferdinandovi, s odpo- vědí, zaslanou knížeti Nikolovi Černohorskému, a tváří se, jakoby v tom viděli jakousi nespra- vedlivosť ke Koburgovi a jakoby je překvapovala vřelost k Černé Hoře. Není naprosto čemu se diviti. Politika kní žete Koburga dlouho byla obojetná, v posledních měsících ale odvrhla škrabošku a objevila svou pravou líc: líc nepřízně, nevděku, ano nená- visti k Rusku. Kníže Ferdinand rád své ruso- fobství kryje taktom ústavného panovníka a říká. že si bere za vzor rumunského krále Karla. V tom je zajisté jednou upřímné přiznání: Hohenzoller v Rumunsku a Koburg v Bulharsku se navzájem doplňují, jsou par nobile fratrum, soustavně pracující k rozšíření německého vlivu a ducha na pravoslavném Balkáně. Je-li car Mikuláš ke Koburgovi chladně zdvořilým, je to až příliš mnoho vyznamenání pro tohoto něme- ckého agenta, jenž pro vřelé uznání a díky každého roku jinam si dojíždí. Srdečná odpověď králi Petru je znamením. že poměr mezi Srbskem za nového panovník a Ruskem začíná se vyjasňovati. Nejedno ne- dorozumění v posledních dnech bylo odstra- něno, mezi jiným to, že car nepřijal posla krále Petra, jenž přijel po Petrově nastolení za ním s listem nového srbského krále. Ukázalo se, že posel králův se ukvapil a že od cara jen proto nebyl přijat hned, že car očekával zprávu svého bělehradského vyslance o obsahu králova listu.
Ferdinand Nikolov Černohorský Karel Mikuláš Petro Petrův Rusko Rumunsko Bulharsko Balkán Srbsko nový srbský
16 article
Posel králův neuznal za dobré počkati, nýbrž odjel z Ruska a list králův propůjčil vídeňským listům k uveřejnění, a ke všemu nikoli v přes- ném znění. Za to však nemohl býti odpovědným král Petr a když se věc vysvětlila, nebylo ni- čeho, co by překáželo carovi, aby králi Petru na jevo dal svou srdečnosť, jež bude ještě větší, až se králi podaří přesvědčiti důstojníky, za- vraždivší krále Alexandra a královnu Dragu, že vlastenecká povinnosť jim ukládá ustoupiti s je- viště a nerozdvojovati srbskou armádu. S plu- kovníkem Mašínem se to králi podařilo. Mašín nyni přesvědčuje své soudruhy, že láska k vlasti, která jim do ruky vtiskla vražedlnou zbraň, ukládá jim nyní za povinnosť vzdáti se všech ovládajících míst v armádě i ve správě státu ustoupiti. To lze plukovníku Mašínovi a jeho soudruhům pouze schváliti. Co pak se týče vřele přátelského tonu ca- rova k černohorskému knižeti Nikolovi, ten může překvapovati pouze toho, kdo nemá smyslu pro neoblomnou věrnosť k Rusku, kterou proslula Černá Hora zvláště za panování knížete Nikoly. Oceňuje tu ctnost, již otec cara Mikuláše na- zval knížete Nikolu svým jediným přítelem. Pa- nující car osvědčuje, že chová k Černé Hoře city neméně upřímné. Nechtějí-li druzí panovníci slovanských států Balkánu, aby kníže černohor- ské byl napořád jediným přítelem Ruska, nuže, nechať s nim soupeři ve věrnosti k Rusku ! Ze- jmena knížeti Koburgovi dlužno to doporučiti.
Petr Mašín Nikolov Nikola Mikuláš Koburg Rusko Balkán
17 article
Nový ruský denník. Dnes vydáno v Petrohradě 1. číslo novéh politického denníku pod názvem „Rus“. Ma- jitelem a hlavním redaktorem je A. A. Suvorin, syn vydavatele „Nového Vremene“, Stálými spolupracovníky jsou pp.: Avsějenko, Budiščev Gorlov, Demčinský, Kojalovič, Potapenko, Svat- kovský, Slěssarev, Tichonov a j. V „Rusi“ za- čne vycházeti román A. V. Amfiteatrova „Osm- dosátníci“. List bude si všímati svědomitě politi ckého života slovanských národů, zvláště balkán ských.
Suvorin Kojalovič Potapenko Slěssarev Tichonov Rus A V Amfiteatrův Petrohrad Rus Ma Nový Vremen Budiščev Gorlov Demčinský
18 article
Mitropolit Firmilijan.
Firmilijan
19 article
Dop. „N. I. Z Bělehradu, 21. prosince. Skopský mitro polit Firmilijan zemřel zde včera ve věku 55 let. Narodil se v Šabci, křestné jeho jméno bylo Dimitrij, příjmení Dražič. Rodiče jeho byli chu- dobní. Na vzdělání synovo nemohli nakládati. Proto, když si odbyl obeenou školu, dali jej k ob- chodu. Několik let prožil jako kupecký učedník a mládenec. Avšak ten život a povolání se mu nezalíbilo. I opustil kupecký pult a dal se do monastýra Podrině. Vysvěcen za kaluděra, při- jal jméno Firmilijan. Již jako mnich vstoupil do bohoslovné školy bělehradské, již odbyl s vý- tečným prospěchem. Ale nadaný Firmilijan, mla- dý muž vyšších snah a ohnivého temperamentu, tím se nespokojil a odebral se do Prahy, aby po- kračoval ve studiích na tamní universitě. Vrátiv se z Prahy, počal působiti jako professor na bohoslovné škole bělehradské a bohoslovecký spisovatel. Ale ani té působnosti nebylo mu dosti. Ode- bral se do bohoslovné školy řecké na ostrově Chalki u Cařihradu, z níž vyšel jako magister bohoslovi. Vrátiv se do Srbska, obdržel hodnost archimandrita a jmenován byl ředitelem běle- hradského semináře. To je doba největší práce Firmilijanovy. Se- psal 12 svazků knih, po většině bohoslovného obsahu. Z nich má trvalou cenu „Dogmatické bohosloví“ a „Výklad Evangelia“ Pravoslavní Srbové v Severní Americe po- cítili potřebu církevní organisace. Pozvali Firmi- lijana do Chicaga, aby se té práce podjal. Fi- milijan odjel do Chicaga a dostál tam úkolu, který naň vznesen.
Dop Dimitrij Dražič Firmilijan Srba Bělehrad Šabac Praha Cařihrad Srbsko severní Amerika Chicago Chalki Fir
20 article
Když se vrátil ze Severní Ameriky, jež jeh srdce neuspokojila, pokračoval ve svém díle vo vlasti. Zatím Srbsko vzbudilo v Cařihradě otázku, aby zřízeno bylo ve Skoplji srbské bi- skupství. Dosáhlo toho, a Firmilijan byl ihned hotov jíti na toto nebezpečné místo, obětovati se za víru a národ. Přijal turecké poddanství, byl zvolen za skopského mitropolita, ale plných pět let musil čekati, než se mu dostalo posvěcenía sultánova beratu. Dlouhé provisorium, starostia nával práce a rozčilování bojem na tři fronty: s Turky, Řeky a Bulhary, podkopaly jeho zdraví. Za několik málo let Srbově starosrbští ztra- tili dva výborné mitropolity: Dionisija rašsko- prizrenského a Firmilijana skopského. Oba po krátkém působení. Ztráta pro ně ohromná. Ve středu budou tělesné ostatky Firmili- janovy převezeny do Skoplje a tam k věč- nému odpočinku uloženy Spectator.
Turek Řek Bulhar Srbův severní Amerika Srbsko Cařihrad Skoplje
21 article
Konec řeholnímu školství ve Francii. Sdělili jsme již, že vláda francouská po- dala osnovu zákona, jímž vyučování řeholím se vůbec odnímá, i těm, jež dosud ve Francii autorisovány byly. Postíženi byli tím zvláště tak zvaní křesťanšti bratři, kteří neměli jiného účelu, než vyučovati a jichž přečetné řehole, tisíce členů čitajíci, budou nyní rozpuštěny. Také různé autorisované dosud řády jeptišek ohroženy jsou stejným osudem. Řády, jež vedle vyučo- vání také dobročinnost pěstují a nemocné oše- třojí, musí se zříci vyučování; ostatní činnost jejich nebude ale zapovězena. Zároveň musí žádati vláda o úvěr celkem 50 millionů franků, rozvržený na řadu let a sice z důvodu, že sta- rala se sice od let již o boj proti řeholnímu školství parlamentem, ale práci vlastní pro škol- ství zanedbávala. Pro tisíce děti nebude v prv chvili škol a musí se v bezpočtu obci teprv zřizovati budovy školní, anebo pro děti, jež řeholní ústavy opustí, školní místnosti aspoň najímati. Přechod bude tudíž nejvýše svízelný. Jak náklad na tisíce nových škol bude roz- vržen, již minule jsme uvedli. Také v otázce odloučení státu od církve učiněna ve Francii tyto dny důležitá rozhodnut. Sněmovní výbor pro otázku tu vyslovil se vě- šinou pro odloučení a pro zrušení konkordátu. Předchůdce Combesův, Waldeck-Rousseau, jenž tomu odporoval, ustupuje na čas z politického boje. Vyžádav si od senátu na měsíc dovolenou, odjede do Biarritze.
Rousseau Francie Waldeck Biarritz
22 article
Anglická výprava do Tibetu. Výprava z britské Indie vnikla již, nese- tkavši se zatím s odporem, průsmykem želen- ským, na libetské území chumbilatské. Odtud postupovati má vzhůru ku průsmýku Tongu. Několik mil jižně od něho mají Tibeťané tvrz, Fakri Jonoj. »Morning Post« snaží se nyn omluviti britský vpád tím, že Anglie nemohla vzhledem na slále rostoucí vliv ruský v Tibelu přípustiti, aby Rusové zaujali pevnou posici toliko 400 angl. mil od Kalkuty, i musila prý je předejiti. Cilem výpravy, doznává list ten,
Rus Indie Tonga Anglie Kalkuta Fakri Jonoj Morning Post
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 23. prosince. Bylo to v cizí zemi, kde jiné panují řády bylo to dávno již, kdy osiřelo dítě. Dité z bo hatého rodu, vychované v nadbytku, jemuž z mřelý otec zůstavil tolik statků, že ze všech stran se hlásili poručníci a že také ovdověle matce nabízeli se ze všech krajů ženichové. proslulí moci i slávou Jako všechny ovdovělé ženy, nemohlas také matka bohatého sirotka dočkati nového štěstí i stal se mužem jejím za nedlouho ma- jitel velmi slušného hospodářství ze sousedstv i jinak muž velice vážený, jenž zdál se bý dostatečným rukojmím za hochův příští šťastn Z počátku zdálo se skutečně, že plniti bud to, co byl slibil: že otcovsky pečovati bude sirotka a že mu v okamžiku, až stane se sné právným, bez váhání odevzdá do rukou nezkrá cený otcovský majetek. Však vedle těch, již mají moc, sedí v prav i v levo zli rádcové a ti otčímu našeptali, že by bylo lépe, aby mladý muž, dříve, nežs stane pánem vlastní vůle, odešel za otcem zde nepřekážel. Tak to bývá. V chudé chaloupce, kde lze se sotva obrátiti, švitoři mnohdy tucet děti také se nasyti. V rodině boháčů překáží však již jeden. Odstrkovali ho ode všeho, ba na konec ho chtěli dát vychovat docela v cízím
Praha
24 article
osud. duchu, nutíce ho, aby zapřel, zač bojovali mřeli jeho předkové. Mladý muž vzepřel se tomu a dopustil s hlouposti tím, že vyhledal si poručníka jiného. aniž by se ptal soudu a že jemu se oddal. T se ví, že si to otčím libiti nedal. Učinil vše- možná opatření, aby samozvance vypudil. A týž. sketa a člověk bez páteře, prchl po prvním utkání se, zanechav svěřence v postavení nej- hroznějším Co následovalo, lze si představiti. S ne bohým mladíkem, jenž tak nešťastný byl učiní pokus, sestřásti se sebe pouta otroctví, do nichž byl jej sepjal poručník, zacházeno od té dob jako se zločincem, zbaveným všech práv i statků, i nakládáno s ním zjevně tak, aby nedočkal se okamžiku, kdy bude moci žádati na poručníku účet i statek zpět A ubožák chřadl každým dnem, jako každý vězeň, jemuž není dovoleno nadýchati se čerst- vého vzduchu, jemuž odpírána sílící potrava jenž kromě toho mučen a duševně trýzněn nej- podlejším způsobem. Co vynesl statek svěřencův, poručník si po- nechal, prohlásiv, že nikomu není za nic zodpo- věden. Svěřence týral prohnaností zkušenéh katana, vyhnav jej z posledního útulku a při- pojiv tento k vlastní residenci své. Ba dokon hladem mučil jej a nedostatkem. Jako otrhánek pližil se pronásledovaný krajem a šťasten byl, když člověk útrpný podal mu kus suchého chleb A když se tak vlekl smutně cestou, lidé n něho ukazovali a šeptalí: »Hle, to je potom bohatého, mocného a slavného pána, chudák neví, kam by hlavu položil le
25 article
I zdálo se skutečně, že ďábelsky zosnovaný záměr se podaři a že dědic zhyne. Vždyť jím lidé povrhovali, jedni z hlouposti, druzí z bez- citnosti; vždyť se ho ujímali již jen tí nejchudší, jen v chaloupkách mu ještě dopřáli útočiště. Kdysi — bylo to právě v tu dobu, kdy mu vzali to poslední a nejcennější, co měl: totiž knihu, taková jej pojala zmalátnělost, že klesnuv pod lipou, pod níž hověl si vždy nejraději, obrátil oči v sloup, zaťal pěstě, jako to činí umírající, a jak se zdálo, poslední očekával oka- mžik. V zimničném chvatu přispíšil poručník. Spatřiv nebohého, nemohl se udržeti, a radostí za- jásav, dal ihned přinésti rakev a v domnění, že svěřenec již je mrtvý, do ní jej vložiti. Na povel poručníkův již víkem chtěli rakev pokrýti, když tu pojednou přihodil se zázrak. Z čista jasn zarachotil hrom a z otevřeného černého mraku. mávajíc velebně perutěmi, snesla se na zem na- pozemská bytost, krásná jako anděl i v hněv »Vstaň a žij!« zněl povel genia a z rakve zvedl se trpitel a rázem vyhlazeny byly rýhy, jež mu ve tváři výbrázdilo utrpení, svěžest jakoby proudem elektrickým vjela v jeho tělo. A zdrcen odtáhl poručník, kdežto jeho svěřenec první konal přípravy, aby nazpět dobyl práva, o něž byl oloupen. Však mnohem snadněji ztrati člověk to, co měl, než dobude nazpět, co bylo ztraceno. Pravdu těch slov pocitil na sobě až příliš hrdina náš. Zrnko po zrnku dobývati musil. než kousek bylo toho zlata, o něž byl připra- ven, a bůh ví jak dlouho to trvati bude ještě, nežli zlata toho bude hrouda. Kolikrát již mu svém.
26 article
kynul cil osvobození zcela z blízka, ale vždy mu opět uklouzl. Nadešly Vánoce. Také hrdina náš si vy- strojil stromeček. Proč by byl tak neučinil Zaradovati se jednou za rok dovoleno i pro- klatci. A konečně zkusiti chtěl, mnoho li má přátel ve světě a co mu naděli. Nebylo jich málo a pěkné dárky rozvěšeny byly po větví- čkách stromku. Především různého druhu berní archy, svinuté v elegantní pouzdra a svázané pestrými hedvábnými stuhami. Dále tam nalezl různé záloženské a spořitelní knížky, jenom že všechny vyplněny byly na straně »Vypůjčil se.« Potom tam našel z nejrůznějšího materiálu zhotovené žebrácké misky, které tam pověsili poplatníci, poněvadž co kde v kraji bylo. všechno již vyžebrali. Nalezl tam ale též bon- boniéru plnou nejsladších slibů a zcela urči- tých připovědí, obrovské kornouty plny sa- mých nedodržených koncessí, koš subven- cových pozlacených oříšků, ale vesměs čer- vivých a prázdných. Visely tam i ve skvost- ném pouzdře též jazyková nařízení a ve dru- hém, ještě skvostnějším, jejich zrušení; ba visela tam v malé skřínce z křišťálu a zlata odměna za německou obstrukci, jež zářila da- leko rudým ohněm jako svatý graal. Také se tam povalovala odména za obstrukci českou dřevěná škatulka na leštidlo a v ní důtký. »Tretky,« zašeptal. Náhodou ale utkvěl jeh zrak na nepatrném závitku, svázaném červeno- bílou stuhou, na němž byle napsáno násle- dující: »Chceš-li být jako Čech svoboden a šťasten. dle toho se řid!«
Vánoce
27 article
»Spolehej ve všem výhradně sám na sebe. Chce-li ti kdo pomoci, pomoci neodmítni, ale neplať za ni.a »Než se do jednání pustíš, dlouho pře- mítej a uvažuj, však jsi-li již při činu, rychle spěj k cíli a neustaň, dokud jsi ho nedosáhl.« »Buď skromný a nikdy se nepřeceňuj, věz, že není zjevu protivnějštho, než jest hrdina huby. Ale také se nepodceňuj, buď hrdým, mášili nač. Kdo je pyšným, aniž by věděl proč, je šašek.« »Miluj, co jest dobré a tvě, v úctě měj. co jest dobré a cizí. Z cizího se uč, ze svéh buď živ.« »S malounkým právem v ruce zmůžeš více, než s právem zbořit svět — ale jen na pa- píře« »Především ale povrhuj hesly, jichž se u nás rodí jako hub po dešti. Heslo je škra- boškou, kterou si zakrývá člověk tvář, když se stydí za to, co mluví.« »Nevím sice,« pravil k sobě jinoch, »do- stanu-li kde v Čechách za tuto moudrost kus štědrovečerní černé ryby s knedlikem, ale přes to ceduličku si uschovám.« — A uloživ se ke spánku, hrdina náš snil krásný sen ve svatou noc o šťastném národé, jemuž vráceno, oč před věky byl připraven jenž po dlouhém boji stal se opět národem svým a svobodným. A milý bože, má to býti pořád jenom snem
Čechy