Načítám náhled…
Chunky — 35 celkem
· entity: org 19, person 73, place 49, work 2
1
masthead
Strana 2
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY
3
masthead
18. prosince 1900.
4
masthead
Číslo 349
5
article
žádné potřeby ani úhrady, která byla již r. 1899 vy
čerpána.
Tím vyřízeny všechny kapitoly obecního roz
počtu.
Rada městská navrhla závěreční úhradu
řádného rozpočtu obecního na rok 1901
jenž vykazuje řádné potřeby 8,931.383 K, řádné
úhrady 5,639.109 K, aby řádný schodek 3,292.274K
byl uhražen:
1. oberními přirážkami k přímým daním dle do-
savadní výměry a sice: 16% k dani z pozemků =
1440 K, 15% k dani domovní činžovní = 1,016.337 K
25% k všeobecné dani výdělkové 235.761 K, 259
k dani z výdělku od podníků povinných skládati ve-
řejné účty 1,104.610 K, 25% k dani z důchodů, poku
se předpisovati bude na základě přiznávek 29.624 K
25% k dani z vyššího služného 17.536 K, úhrnem
2,405.308 K
2. činžovními krejcary dle dosavadní výměry
sice 4% z nájemného nad 200 do 600 K 287.090 K
6% z téhož nad 600 K 1,254.370 = 1,541.460 K.
6
article
Úhrn obecních přirážek k daním přímým a čin-
žovních krejcarů činí 3,946.768 K. Přebytku 654.494
použilo bude k uhražení schodku mimořádného.
V příčině mimořádného rozpočtu obecního, jenž
vykazuje mimořádné potřeby 1,624.718 K, mimořádno
úhrady 148.875 K navrhuje se, aby mimořádný scho-
dek 1.475.843 K byl uhražen: 1. z přebytku řádného
rozpočtu obecního 654.494 K, 2. z druhého reserv-
ního fondu důchodů obecních 821.349 K. V celku
1,475.843 K.
Pokud se týče rozpočtu investičního vykazuje
potřeby dílem na podniky výnosné, dílem na podniky
nevýnosné 14,901.500 K a úhrady 9,449.264 K
schodku 5,452.236 K, čili okrouhle 5,500.000 K, který
se běžnými příjmy obecními hraditi nedá a uhražen
býti musí novou půjčkou.
Při projednávání rozpočtu investičního na rok
1900 byl schválen schodek investiční penízem
9.779.834 K a schváleno, aby uhražen byl výpůjčkou
4.000.000 K, povolenou ve smyslu schváleného roz-
počiu na r. 1898 a 1899 a zbytek aby uhražen byo
dalším zvláštním finančním opatřením.
obecní 821.349
7
article
Ježto během roku 1900 všechny v rozpočtu ob-
sažené projekty provedeny nebo dokončeny nebyly.
nebylo třeba uzavříti půjčku na uhražení celého
schodku 9,779.834 K, i uzavřena byla půjčka toliko
na 6,500.000 K úvěry u Zemské banky království
českého, kteréžto úvěry zvláštní definitivní půjčkou
6.500.000 K splaceny býti musí.
S připočítáním schodku na r. 1901 per 5,500.000
obnášeti bude tudíž výpůjčka k uhrazení potřeb in
vestičních rozpočtů z r. 1898, 1899, 1900 a 1901 cel-
kem okrouhle 12,000.000 K.
Tím přibude tudíž ke schodku rozpočtu investi-
čního pro rok 1900 schválenému na příští rok tolik
2,220.166 .
Ve příčině uzavření nové půjčky investiční
k uhražení schodku 5,500.000 K na rok 1901 podána
sboru obecních starších zvláštní předloha.
Úhrada schvaluje se dle návrhu městské rad
bez debaty.
Projednává se
rozpočet českých a německých obee-
ných a měšťanských škol.
V povšechné debatě ujal se prvý slov
obecní starší p. Vaníček.
Pravil, že má-li se učitelstvo poctivě a s láskou
úkolu svému věnovati, je třeba, aby proniknuto byle
přesvědčením, že orgány, v jichž mocí spočívá jeho
bmotná existence, ve všech případech a za všee
okolností jen spravedlností vésti se dávají.
Požadavkem spravedlnosti jest, aby: 1. na místa
ředitelská a řídících učitelů navrhování byli po řad
mužové nejstarší službou a jsou-li dva uchazeči
stejně staří, přednost měl ten, který déle obci praž-
ské slouží: 2. aby uchazeči, kteří již jednou byli
okresní školní radou na tato místa navrhováni, při
následujícím obsazování nebyli odstrčeni, jako stalo
se posledně na Vyšehradě.
Vaníček
Vyšehrad
8
article
Aby tak se dělo, k tomu mají přihlížeti zástupci
obce v okresní školní radě. Nelze schvalovati, když
zástupci města k návzhům okresního inspektora jen
přikyvují, o věci se nepřesvědčivše; tak se stávají
jen loutkami, jimiž si pohrává nejen inspektor, ale
jeho svatý duch, který není přitelem učiteistva.
Požadavkem spravedlnosti jest také, aby za 3.
stejnou měrou měřilo se všem učitelům. Což však
říci, když v poslední době definitivní podučitel po
jediném roce dosáhl místa definitivního učitelea
když jiní podučitelé v Praze 4—5 let čekati musí.
než definitivy učitelské nabudou a když i vlastní
jeho kollega, který s ním stejně slouží a stejně dlouho
v Praze působí, v témže roce dosáhl teprve definitivy
podučitelské. Tato a podobné nesrovnalosti urážejí
veškeré učitelstvo.
Jest nutno také poukázati, jak se obsaznji
v okresní školní radě místa zatímní. Obsazují se
obyčejně tak, jak navrhuje okresní školní inspektor.
Ale tento pán více by měl Praze a jejím zájmům
sloužiti, než svému duchu svatému a svému býva
lému okresu. Stížnosti se pronášejí, že synové
dcery zdejších občanů nedostávají místa tak snadno
jako příslušníci cizí. Učitelka z Českobrodska, která
již má v Praze sestru učitelkou, ačkoli do Prahy ne
přísluší, místo dostala, a pro dcery poplatníků praž
ských místa nebylo.
Učitelstvo tone v bídě a proto musí hledati ve-
dlejší zaměstnání buď dáváním hodin, nebo vyučo
vati na školách pokračovacích. Proto vznáší řečník
žádost na p. ředitele Bulíře, aby místa tato v první
řadě udílel nejpotřebnějším, t. j. podučitelům. Cov ale
říci tomu, když tito bývají odstrkováni a pamatováno
bývá na pány ředitele a řídící učitele, kteří mají své
déti zaopatřené.
Bulíř
Praha 4
Praha
Českobrodsko
9
article
Řečník stěžuje si též na časté přesazován
nčitelů.
Obecní starší p. řed. Rašín konstatuje potěši-
telný výsledek, že dle rozpočtu vstoupají příjmy
v lepším poměru, nežli náklad. Letos není na škol-
ství třeba půjčky a ani půjčky z let 1896—99 ne-
musí se realisovati a v příštím roce zbude ještě pře-
bytek přes 200.000 K, jichž použije se na stavbu
nových škol. Z toho zřejmo, že Praha nemusí šetřit
na školství.
Nezdá se, že učitelstvo chystaným zákonem
úpravě platů mnoho získá. Kdyby náklad vzrostl.
nechť poslanci za Prabu pamatují, by se pražské
obci poskytla určitá kvota z peněz, které na zvýšení
platu zemí se přikážou.
V rozvojí pražského školství dlužno uvésti, ž
postavena letos nová školní budova na král. Vyše-
hradě a na Hrádku že zřízena škola měšťanská.
Přištím rokem má se měšťanská škola dostati král.
Hradčanům a VII. části, ve které vystaví se též nová
školní budova.
Některé z výtek p. Vaníčka zdají se býti řečníku
zastaralými. Zejmena nesprávná jest výtka v příčině
dosazování cizích učitelských sil do Prahy za nyněj
šího inspektora. Dle porovnání školské výslavy
v Paříži jiné národy ve školství značně předčíme
Daly by se mu sice vytýkati některé věci, avšak ty
nezaviňuje městská rada, ani sbor, nýbrž školsko
zákony.
Starou bolestí Prahy jest, že na tisíce českých
dětí chodí do německých škol následkem nevzdě
lanosti a hlouposti rodičů.
Rašín
Vaníček
Praha
Hradčany
Paříž
Vyšhradit
10
article
Obecní starší p. Schrötter: Z rozpočtu pa
trno, že také letos vyhověno bylo oprávněným po-
žadavkům v rozvoji školství nutným. Žel však, že
náklad na školství pražské zůstává na bedrech obce
pražské, ač prospěch z něho kyne přece zemi i státu
Jen tím dá se odůvodnti, že nebylo možno vyho-
věti některým nalebavým požadavkům. Jsou všal
věci, které nevyžadují nák ladu a přece při nejleps
vůli nemůžeme domoci se jich úplného zlepšení.
Jsou to na př. české děti v německých školách. Na-
můžeme klidně na to se dívati, jak více než třetina
všech dětí ve školách německých je původu českého
Zdá se skoro neuvěřitelným faktum, že po všem vy
světlování rozumovými důvody najde se ještě dne
takové moožství rodiců, kteři za lesklé pozlátko větš
znalosti jazykové zanedbávají přirozeně ostatní vzdě-
lání v duchu národním.
Bylo by již třeha hnouti i otázkou vyučován
němčině a jiným jazykům vůbec ve školách českých
Zejmena v Praze je věc složitéjší, neboť vyučování
neděje se dle schopností, ne dle různého pokroku
nýbrž všichni žáci učí se ve svých třídách, tedyti
kteří třeba neuměji ani čísti, s žáky, kteří učí se
třeba 2—-3 roky.
Tomu ovšem dalo by se jedině odpomoci učením
dle oddělení, methodami více konversujícími. Ti
Praha
11
article
odpomohlo by se také nesrovnalosti, že kdo uděla
zkoušku z jazyka německého, musí učiti za kollegu
který se zkoušce nepodrobil a sice beze vší zvláštn
odměny.
Jinou bolestí učitelskou je obsazování míst
Městská rada vydala již několik přípisů, jimiž zaka
zuje obcházení členů rady před obsazováním.
Ale lépe by bylo hledati příčinu, proč se tak
děje. Dnes každý téměř, kdo je navržen, myslí, ž
musí obejíti si všechny členy rady a upozorniti
na důvody, které ho k žádosti o místo vedly
Nelze se však tomu diviti. Dnes každý myslí, že
má na místo právo největší, neboť dosud jsou zá-
sady, dle kterých by se při obsazování postupovat
mělo, příliš labilní.
Další otázkou, která učitelstvo zvláště škol obec
ných tíží, je spojení obecných škol s měšťanskými
Uvádí se pro ně někdy dva důvody a sice paedaso
gický, kterému se téměř všechno učitelstvo směje
Druhý důvod, finanční, nelze sice přehlédnouti, al
uváží-li se nepopíratelné výhody, které by v řízen
rozdělených škol nastaly, a vezme-li se v úvahu ná
klad na školství pražské vůbec, znamená to přece
nepatrné číslo.
12
article
Jinou bolestí, která zvláště vychovávání žáků
škodí, jsou potulné děti. Dostalo se sice školám
v této záležitosti již několik různých přípisů, ale to
nestačí; toho musí se ujmouti všechny veřejné kor-
porace, neboť to není snad jen záležilostí kázeň-
skou, nýbrž je to úkaz sociální a z této stránky
nutno k němu přibliželi a jej řešiti.
Obecní starší p. Březnovský poukazuje, jak
je v Praze živel německý slahý. Ve 300 třídách jes
jen 335 německých dětí. Mezi 2624 žáky německých
škol jest 1634 žáků židovských a 81 Čech a pouze
321 Němec. V českých školách jest ze 16.417 žáků
pouze 160 židovského vyzvání, tedy jen 1 procento.
kdežto v německých školách tvoří židovské děti
55 procent.
Řečník ujímá se vřele industriálních učitelek
žádá, by třem, vyloučeným z postupu, vyhovělo se žá
dosti jejich za osobní přídavěk cestou milosti.
Obecní starší p. Jnerald praví, že židovské
děti byly z českýchnškol vyhnány Čechy. (Odpor.
Březnovská
Čo
Čecho
Praha
Němec
13
article
Konfeslonální žídovské školy byly v posledních le-
tech zrušeny, ale některé místní školní rady myslí
že židovské dítě jest otrokem. (Hlasy:»U Němeů
jest to lepší 1) Nedaly dětem těm ani vytopené míst-
nosti k vyučování náboženství. V tomto směru po-
kračuje řečník i dále.
Když domluvil, žádal starosta p. dr. Srb, by
řečníci drželi se věci. Jedná se o rozpočtu pražskýcl
škol měšťanských a obecních, ale na jednacím pořadu
nejsou žádné jiné rozpočty ani otázky.
Obecní starší p. řed. Rašíu odmítá výtku, že
by na českých školách s vědomím učitelstva židov-
ským dětem se ubližovalo a jestli se jim v nich
přece něco stane, není to ani desátý díl toho, co
děje se jim v německých školách, do kterých přece
chodí. Řečník zná to ze zkušeností. Ostatně kdyby
se židovským dětem ve škole něco stalo, nečekal
by jejich rodiče, až přijde p. Inwald a bude je há-
jiti, nýbrž bránili by se sami, neboť víme, že židé
dovedou se brániti.
Obecní starší p. Březnovský praví, že pan
Inwald ani jedno z jeho dát nevyvrátil.
Povšechná debata skončena.
V podrobném projednávání rozpočtu slovase
níkdo neujal a schválen návrh městské rady, dle
něhož celková potřeba na městské školy obecné
a měšťanské a sice na české obnáší 1,784.210 K, na
německé 254.482 K, úhrnem 2,038.692 K. Vlastní
příjmy školní činí 157.550 K, takže jeví se schodek
1,881.142 K.
Srb
Inwald
Březnovská
14
article
Rada městská navrhuje: A. Pokud se týče
řádného rozpočtu školního, jenž vykazuje řádné po-
třeby na školy české 1,511.551 K, řádné potřeby na
školy německé 254.482 K, úhrnem 1,766.033, řádné
úhrady na školy české i německé 157.550 K, řádného
schodku 1.608.483 K, který uhradí se školními při-
rážkami k přímým daním a sice: 13% k daním
z pozemků 1221 K. 13% k dani domovní činžovní
880.899 K, 18% k všeobecné daní výdělkové 169.748
18% k dani z výdělku od podniků, povinných sklá-
dati veřejné účty 795.319 K, 18% k dani z důchodů,
pokud se bude předpisovati na základě přiznávek
21.329 K, 18% k dani z vyššího služného 12.626 K,
úhrnem ze 14,853.577 K 1,881.148 K. Přebytku
272.659 K použito bude k uhražení schodku mimo-
řádného. B. Mimořádný rozpočet školní (na nové
stavby školních budov a koupi pozemků) vykazuje
mimořádné potřeby 272.659 K, mimořádné úhrady
— K, tudíž mimořádný schodek 272.659 K, který
uhradí se z přebytku řádného rozpočtu školního.
Na to schváleny rozpočty kostelní, na-
dační, obroční a jiné fondy zádušni
patronátu král. hl. města Prahy, jejichž závěrečné
číslice jsme již sdělili.
Praha
15
article
Obecní starší p. Zikan přimlouval se při nich
za úpravu místa kaple sv. Ludmily.
Schvaluje se návrh, aby pro vystavovatele na
I. české sportovní výstavě amatérské, která pořádána
bude ve dnech od 19. do 26. prosince t. r. ve dvo-
ranách banky »Slavie« v Praze, uděleny byly tři
bronzové medaille král. hl. města Prahy a návrh
na podání pelice k říšské radě, k c. k. vládě a
sněmu království českého, aby daň činžovní a daň
pozemková uvnitř obvodu obce pražské vybíraná
trvale obci pražské byla přikázána a městská rada
zmocněna k ustanovení členů a náhradníků pro
volební komise k nastávajícím volbám do rady
říšské, totiž k volbě jednoho poslance ve všeobecné
třídě voličské, jež bude konána dne 3. ledna 1901a
k volbě tří poslanců v městské třídě voličské, jež
konati se bude 10. ledna 1901.
Schůze pak po 1/28. hod. přerušena a pokračo
vati se v ní bude ve středu dne 19. t. m.
Zikan
svatý . Ludmila
Praha
Slavia
16
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Schůze-
17
article
Kandidát poslanectví kollega ná
Ryba představil se minulou sobotu voličům
v Třeboni, v neděli na to v Trhových
Svinech a v Lišově. Schůze ve všech
městech byly velice četně navštíveny a voličové
šíře zúčastnili se diskuse. Ve všech těchto
volebních místech přijata byla kandidatura
Rybova jednohlasně. V Třeboni schválen
byla tato resoluce:
»My voličové III. kurie na schůzi dne
15. prosince 1900 v Třeboni shromáždění.
vyslechnuvše programovou řeč kandidáta národn
strany svobodomyslné pana Viléma Ryby.
přijímáme a prohlašujeme jej za svého kandi-
dáta, o jeho zvolení se všemožně přičiníme,
spolehajíce na celou jeho známou politickou
minulost, na jeho osvědčenou žurnalistiekou
působnost po boku zvěčnělého dra. Julia Grégra,
na jeho téměř každodenní účastenství v těžkých
zápasech národa českého, doufáme pevně, že
i na říšské radě bude státi v první řadě mezi
nejhorlivějšími a nejsťatečnějšího obránci našich
nezadatelných práv národníeh, jichž hájiti bude
do krajnosti a každému porušování jich opře
se ve shodě a společném postupu s klubem
poslaneckým, nejrozhodnější opposie
a v případě potřeby třeba i prostředky ni ej
ostřejší mi.
Ryba
Rybův
Grégr
Třeboň
Sviny
Lišov
18
article
Dojde-li vůbec k nějaké »dělnosti« říšské
rady, jsme přesvědčeni při širokém politickém
rozhledu páně kandidátově a při důkladné
znalosti jeho všech nejpalčivějších otázek jednot-
livých vrstev českého lidu, že všemožně usilovati
bude o zlepšení nynějších bídných poměrů na-
šeho malého lidu, zejmena zuboženého živnost
nietva, rolnictva a lidu délného, kteréžto vrstvy
našeho českého lidu mají největší zásluhu
zuchování jazyka českého při životě za doby
našeho národního úpadku po bitvě bělohorské
0 Nynějši volbu pokládáme za volbu emi
nentně politickou, demoirstračni a manifestačn
proti všem našim národním nepřátelům i proti
nám nepřátelskému vídeňskému systému a proto
pokládáme za národní povinnost, aby volb
provedena byla za nejčetnějšího účastenstv
voličstva bez nejmenšího tříštění hlasů svorně
a jednolitě, aby všichní voličové odevzdali
své hlasy kandidátu národní strany svobodo-
myslné panu Vilému Rybovi, je-
hož zvolení a příšti působnosti na radě říšské
voláme vřelé : Na zdar !e
Ryba
národní strana svoboda
19
article
Z Rokycan. Politický spelek svolal n
neděli dne 16. t. m. na 5. hod. odpol. schůz
voličů III. kurie za město Rokycany. Dostavilo
se 260 voličů mezi nimi skorem všichni členové
městské rady a obecního zastupítelstva. Schůzi
zahájíl předseda spolku p. Ig. Šmolik při-
měřeným proslovením. Za předsedu schůze zvolen
k jeho návrhu p. Jan Anichobr, starosta
města, za místopředsedu p. Ferd. S větt lík.
Pan starosta poukázal na důležitost doby vzhle-
dem na rozháranost v národě a těkavost poli
tických názorů a udělil slovo dosavadnímu po-
slanci panu Ignátu Hořicovi, který znova
ve skupině Příbram——Rokycany stranou svo-
bodomyslnou jest kandidován. Pan Hoři ca
velmi srdečně byv uvítán, v řeči přes hodinu
trvající promluvil o české otázce jako problému
důležitosti evropské, poukázal k rozplnavosti pan-
germanské a ozvěně, kterou nebezpečí panger
manské budí ve Francii, a vylíčil pak v pře-
hledných rysech politické události v Rakousku
a postup politiky české. Když konče výklady
své, podotkl řečník, že vláda rozpustila parla-
ment z trestu za obstrukci, a že nyní lidé češt
zcela v intencích vlády chtějí bývalý klub český
decimovat, shromáždění propuklo v rozhořčený
odpor. Po nadšeném, ohnivém doslovu starosty
p. Anichobra přijata za srdečných projevo
jednomyslně kandidatura p. Ignáta Hořice.
Anichobr
Hořica
Hořice
Rokycany
Příbram
Francie
Rakousko
20
article
Výsledek voleb volitelů.
Výsledek voleb volitelů.
Z Roudnico, 17. prosince. (Zvl. tel. » Nár. Le
Národní strana svobodomyslná zvítězila při dnešní
užší volbě za V. kurii 415 hlasy nad národními so-
cialisty, kteří dostali po 294 hlasech. Všech 13 voli-
telů bude voliti Šrámka.
Roudnico
Šrámek
Le národní strana
21
article
Voličové obce Nusle-Pankrác.
Voličové obce Nusle-Pankrác.
Volba volitelů všeobecně třídy voličské ve zdejší
obci, jež poprvé pro formální nedopatření zrušena
byla, bude se konati ve čtvrtek dne 20. pro-
since 1900 po druhé.
Volba se bude konati tentokráte v sále tělo
cvičně jednoty »Sokol« v Pulackého třídě od
9 hodin ráno do 4 hodin odpoledne.
Ačkoliv výsledek veškerých voleb volitelů ve
volebním okresu kolínském, k němuž také město
Nusle patří, jest dnes již znám a ačkoliv jest tudíž
jisto, že pokus, jenž směřoval k rozdrobení celist-
vosti a jednotlivosti národa českého, jest na celé
čáře zmařen a česť nejen celého národa vůbec, nýbrž
i vlasteneckých voličů okresu tohoto skvěle obhájena.
nicméně jest nutno, aby se národní voličstvo naší
obce jako jedeu muž dostavilo také k této druhé
volbě a svými hlasy ve prospěch národních kandi-
dátů podalo jako při prvé volbě důkaz o své vyspě-
losti občanské, o své svornosti a neochvějnosti, aby
opětně jako poprvé odmítlo se vším důrazem útok
mezinárodní agitace proti národu českému, bojují-
címu za nejdražší statky své, za rovnoprávnost, za
občanskou a sociální rovnost a za české státní
právo.
NuslePankrác
Nusle
Sokol
22
article
Národní voličstvo musí také při této druhé volbě
obhájiti dobré jmeno a česť obce naší, aby tato jako
vždy důstojně se řaditi mohla mezi pokročilé a uvě-
domělé ohce okresu.
Více než poprvé jest třeba, aby se národn
voličstvo dostavilo k nově volhě, jako jeden muž
aby jednou pro vždy přesvědčilo veřejnost, že žádné
machinace, žádný nátlak nepřipraví zde půdu pro
živly podvratné, naopak, že takovýto nátlak semkne
tím pevněji veškeré vrstvy národního občanstva, aby
odrazilo každý útok na nejdražší statky jeho.
Voličové, dostavte se proto všichni bez rozdílu
povolání a stavu k volbě ve čtvrtek dne 20. t. m.
volte jen ty kandidáty za volitele, které Vám národní
strany doporučují.
Bližší informace se podají ve volební kancelář
národních stran.
V Nuslích, dne 17. prosince 1900.
Důvěrnici spojených stran národních
Nusle
23
article
Morava.
Morava.
Z Brna, 17. prosince. (Telefon. zpráva.
Společný volební výbor strany
lidové a národní měl dnes odpoledne
schůzi, ve které schváleno volební provolání
definitivně byly stanoveny kandidatury ve všec
okresích. Proti faráři P. Stojanovi v páté kuri
valašsko-slovácké kandidován byl zemský posl.
Pokorný. Provolání bude totožné s provo-
láním národní strany svobodomyslné v království
Z Hranic, 17. prosince. (Pův. zpráva
»Nár. Listů«.) Český volební výbor v Hranicíeh
se usnesl na vyzvání k českým voličům, aby
dali při volbách za městskou skupinu hranicko-
lipnickou hlasy kandidátu německé strany kře-
stansko-sociální P. Emmerovi, dě-
kanu v Budišově.
P Stojanov
Pokorná
P Emmer
Morava
Brno
Hranice
Budišov
strana lidový
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Volby s dlouhým termínem. Volby
v království českém vypsány byly již před
devíti nedělemi a ještě to trvati bude tři neděle,
než kurie, která voli první v pořadí, přistoupí
k osudi. Vláda velmi blahosklonně dopřála tento-
kráte voličstvu na přípravy volební času, aby
důkladně uvažovalo o tom, koho chce obmyslit
důvěrou svojí a vyslati do Vídně za svého zá-
stupce. Spekulovali pánové, že čím delší čas
uplyne do voleb, tím »střízlivěji« posuzovati
bude voličstvo situaci a dle zásady, že získati
čas, znamená získati vše, pochodí dobře ze-
jmena tím, že do té doby všechny stranya
frakce rozeštvou se navzájem do té míry, že
získ z toho shrábne Vídeň. Vlády vídeňské ne-
mívají z pravidla náležitého porozumění pro
naše poměry, tentokráte ale zdá se, že spekulo-
valy přece jen s jistou finessou. Konečný vý-
sledek snad nebude taký, aby vládu uspokojil,
ba nějakých zvláštních nadšenců pro dělnou
řlšskou radu asi sotva sežene, však na
tom nesejde, koho voličové čeští do říšské
rady vyšlou, jen když to nebude příslušník
národní strany svobodomyslné. Jen když sesla-
bena bude tato strana, jen když ona utrpí na svém
prestige a rozrušena vrátí se do Vídně. Výsledek
této chytrácké politiky, založené na domněnce,
dřívějšími událostmi oprávněné, že totiž český
lid je ve své náklonnosti a lásce vrtkavý, ne-
bude sice valný, však hez jistého effektu přece
nezůstala. Našli se lidé, kteři sedli na lep odhoji
a kteři zájem stavovský a teídní strkaií do vo
Vídeň
25
article
předí, odstavujíce hříšně zájem všeho lidu če
ského do pozadí. Litujeme tyto zbloudilce a zá
roveň je varujeme. Není člověka, jenž má srdce
aby neuznal, že nynější hospodářské poměry
jsou hrozně, však kde jde o existenčn
o tázku národa, tam zločinem bylo by boj
jejž vedem, zvráceti v zápas třídní a to způ
sobem takovým, že jakákoli myšlénka na vítěz
ství je předem již marna. Appellujeme na voliče
české bez rozdílu, aby nedali se svésti faleš
nými proroky, aby neopustili společný šik, nýbr
vytrvali, zvláště tentokráte, kdy jde o volby
eminentně rázu politického, manifestačního, de
monstrativného.
— Tiší beránci. Od té doby, co zrušena
byla jazyková nařízení, jeví se přírozeně shůry
také jistá nechuť k zevní češtině, jakkoli ta ne
byla zrušením tím nijak dotčena. V jistýeh
ressortech, zejmena tam, kde s obtíží spo-
jeno vymeziti hranici řeči vnější a vnitřní, der
se němčina i tam, odkud byla dosud vyloučena.
Týká se to zejmena úřadování vnějšího při cel-
ních úřadech a potom úřadování v německén
kraji vůbec a sice ve všech ressortech. A co
naši lidé ?) Trpí to a chovají se naproti křivdě
té způsobem takovým, že by vláda mohla vlastně
z toho souditi, že nám ani na tom, co se pro-
hlašuje za kořisť zápasu, jejž tak dlouho již
vedeme, vlastně pranic nesejde. Páni obchodníci
příjímají na celnici německé kvitance, tak jako
by to byl starý usus, a nikdo z nich při tom
ani nehlesne. Káže se u nás pořáde a pořáde,
že boj za práva jazyková má býti veden ne
pouze slovem, nýbrž i skutkem. Tu to máte.
tichý beránek
26
article
Nevypadá-li to, protestuje-li veřejný tisk proti
takovémuto porušování i toho, co ve směru
jazykověm nám ještě zbylo,
jako pouhé novinářské štvaní,
na něž interessované kruhy zcela klidně pohli-
žejí? A což v tak zvaném uzavíraném územír
Jak tam to vypadá po zrušení jazykových naří-
zení? Tam jako by staré Pražákovo nařízení
vůbec neexistovalo. Tam zavládla vůbec praxe
po nařízeních, v nichž garantováno rovně právo
se neohližeti, nýbrž úřadovati tak, jak si toho
Němci přejí, výhradně po německu. Čech v těchto
krajích jen s užitím největší energie domůže se
nějakého toho odstřižku jazykové rovnoprávnosti,
jinak boři se tam hloub a hloub do němčiny.
která znenáhla stane se tam výhradným ja-
zykem úřadním a soudním uvnitř i na venek
Jak by mohlo býti také jinak, když mnohý
úřad tam obsazen je vůbec Němci, kteří jazyk
českého naprosto nejsou mocní? Jest známo,že
neznalost prvního jazyka zemskéh
jest jen privilej některých radů u soudu vreh-
ního, kdežto všichni ostatní úřadníci znalostí tou
se vykázati mají. Putujte však po zněmčilém
kraji a přesvědčíte se, jak to tam vypadá. Po
češtině již ani stopy. Tam zůstalo Gautséhovo
výhradně německé právo. Tam jazykova
nařízení tohoto ministra zrušena nebyla.
A my si to klidně dáme libiti. U nás nen
český úřadník ani den jist před německou de
nunciací, tam na severu ve smíšeném kraji
nikdo po Čechu a jeho právu se neohlíží, tam
úřaduje se zrovna tak, jako v sousedním něme-
ckém Sasku nebo v německém Slezsku. A li
náš to klidně snáší. Jsme pořáde ještě trpěliví
beránci.
Pražákův
Němec
Čech
Sasko
Slezsko
27
article
— Stát musí míti nějakou řeč. Tento
starý argument nebožtika šlechtice Lienbachra,
jenž tím chtěl odůvodniti nezbytnost řeči státní,
která v Čechách nemůže býti jinou než něme-
ekou, ozývá se v poslední době opětně z poli-
tické vřuvy, i užívají ho zejmena oni »dřívější
naši přátelé«, kteří nevědí, jak by jinak zakryli
proradu na nás páchanou, než tímto výrokem.
A přece nie nesmyslnějšího než to. Především
dlužno pány na to upozorniti, že stát vůbec ne-
mluví. Stát jest abstraktum, které žádné řeč
nemá, mluví ti pouze, kteři konají ve státě
soudcovskou neb výkonnou moc. Mluví li dé
ve státních službách a ty zaměňovati za s tát
a tvrditi, že oni jsou stát, je více než smělost.
Stát jest souhrn všech těch, kteří žijí na určitém
territoriu dějinným vývojem ustáleným, již ří
se svými vlastními zákony a kteří spojení jsouce
určitými zájmy, společně též hájí jsoucnos
a intergritu celku, pečujíce zároveň o jeho
rozvoj a zdar. — Tvrditi, že státem jes
jen byrokracie a té že všechno ostatní musí
se podrobiti, jest názor, který vylíhnoutise
mohl jen v mozku — c. k. státního návládního,
Však i jiné dopouštějí se stoupenci tohot
zvráceného názoru nedůslednosti. Že totiž to-
muto svému státu, jejž dávajíce mu řeč personi-
fikují, už napřed diktují pouhou jednojazyčnost.
Stát musí prý míti svůj jazyk. Dobrá. Tvrdí-li ale,
žě musí to býti jazyk německý, namítáme my
naproti tomu, proč by nemohl stát, jako jino
individuum mluviti ne pouze jazykem jedním
nýbrž dvěma nebo třemi? Jaká v tom závada
Mluviti na venek jiným jazykem než německým
nepřátelé naši připustějí, proč by tedy nemohl
mluviti stát česky uvnitř, když mu to jde tak
dobře zevně? S touto argumentací nechť pán
odpůrci zůstanou doma.
Čechy
28
article
— Umělecká beseda v Praze konal
včera večer ve své dvoraně v budově Zemské
banky valnou hromadu za předsednictví místo-
starosty p. Fr. Heritesa, Obšírná zpráv
výroční s potěšením zaznamenává značný vzrůst
počtu členstva. Čítá nyní Beseda členů : čestné
22, dopisující 4, zakládajíeích 26, řádnýchv
odboru hudebním 389, literárním 247 a výtvar-
ném 339, přispívajících 2090 a venkovských
jednatelů je 206, celkem 3323 členy, oprotí
roku loňskému o 257 více. Pokud se týčefi-
nančního stavu, činí přebytek letos 5130 K
80 h. Na slosování letos věnováno 4422 k
61 h. Za premii pro příští správní rok bude
vydáno dílo »Slovensko«, jež obsahuje vylíčení
země slovenské i jejího lidu a sice slovem,
obrazem i skladbami hudebními. Dílo toto, na
němž pracovali též přední spisovatelé slovenšti,
bude zajisté skutečnou ozdobou české litera
tury. — Předsedající věnoval vřelou vzpomínku
zesnúlým členům, zejmena čestnému členu Be-
sedy Zd. Fibichovi, jichž pamálka byla ueténa
povstáním. Po návrhu odhoru výtvarného, před-
neseném p. Frant. Rousem byl, za nadšeného
souhlasu zvolen čestným členem Besedy
pan Boh. Sehnirch, který pracemi svým
jest zlatými písmenami v národě českém zapsán.
Zdeněk
Fibich
František
Rous
Boh
Sehnirch
Praha
Slovensko
Be
29
article
— Do výboru byli při doplňovací volbé zvo-
leni pp.: Frant. Herites (místopředseda)
Jindř. Kaán z Albestu, professor konser
watoře. Jan Ka ná se k, ředitel pražské ubyto-
vací kanceláře, Karel Licbscher, akade-
mický malíř, a Josef Martin, architekt. za
revisorů účtů pp. Jan Kosák, vrchní poklad-
ník Živnostenské banky a Jan Smichou,
účetní úřadník zemského výboru. Odstupujíeím
revisorům pp. J. M. Hovorkovi a V. Špačkovi
vysloveno plné uznání. — Ku konci byl přijat
návrh správního výboru, aby Umělecká be-
seda přistoupila za člena ke společnosti Ná-
rodního divadla se vkladem 1000 zl. Zároven
přečten přípis starého družstva Národního divadla,
aby byl ponechán vklad tomuto družstvu. V
společnosti Národního divadla bude Uměleck
beseda zastoupena jedním členem ve výboru.
František
Herites
Jindřichův
Jan Ka
Licbscher
Josef Martin
Kosák
Smicha
Hovorka
ník živnostenský banka
Ná
národní divadlo
30
article
Pan stav. Martin přimlouval se, aby podíl
u starého družstva Národního divadla byl vypo-
vězen, poněvadž pánově z družstva s Uměleckou
besedou jednali s vysoka a kladli nepřijatelné
podmínky, jen aby zástupce Besedly se do správy
nedostal. Má za to, že ta okolnost také přispěla
k pádu družstva, poněvadž nevyhledávalo styků
a spojení s Uměleckou besedou. Pan dr. Novák
přimlouval se, aby vklad u starého družstva byl
ponechán. Beseda musí podporovati nejen věei
nynější, ale i budenct. Konají se kroky ke zří-
zení druhého divadla a tu míní, že i Beseda má
povinnost pracovati k dosažení tohoto eíle, tím
spíše, poněvadž je naděje, že brzký je okamžik
uskutečnění nového divadla. Pan řed. Burg-
hardt míní, že bylo by správné starému
družstvu vklad vypověděti a k nově zřizující se
společnosti divadelní za člena přistoupiti. Pan
red. Hrubý uvádí, že bývalé družstvo, které
vedlo Národní divadlo, je nyní zcela jiný podnik
a podporuje návrh p. dra. Nováka. Další roz:
pravy se ještě zúčastnili pp. Burghardt, dr. Novák,
sekretář Ullrich, red, Hruhý. Tento pravil, že
Martin
Besednout
doktor
Novák
Hrubá
Burghardt
Ullrich
Hruhý
Burg
národní divadlo
31
article
Umělecké besedě satisfakce se již dostalo. Právě
ta okolnost, že staré družstvo nesplnilo očeká-
vání, že pojme do správy zástupce Umělecké
besedy, měla za následek, že družstvo veden
divadla pozbylo. Neboť v Besedě zahájena byl
akce k nové společnosti divadelní. Msta nálež
Hospodinu. Pan dr. Novák praví, že v čel
nové společnosti divadelní má býti postaven bar.
dr. Rieger a že vzhledem k jeho osobě měl
by býti o tom uvažováno. Návrh, aby byl čten
dopis bar. Riegra, Besedě zaslaný ve příčině
ponechání vkladu, byl zamítnut. Pak byl návrj
na ponechání vkladu u starého družstva divadla
přijat 15 proti 10 hlasům. Poněvadž se hlaso-
vání nezdálo dosti přesné, přikročeno k novému
hlasování, a sice dle jmén, a tím zjišténo, že
pro ponechání vkladu u družstva vyslovilo
se 18 členů a proti tomu hlasovalo 13 člená.
doktor
Novák
Rieger
Riegr
32
article
— Anglické vydání díla »La Natio
Tohěque«. Jedna z nejčelnějších londýnských
firem nakladatelských vyjednává právě s panem
Hipmannem o uspořádání anglického vydání jelo
publikace. Ve vydání tomto byly by u výlahu
tlumočeny nejpozoruhodnější články, uveřejněné
během pěti let ve sbírce »La Nation Tehěque«.
Jedná se jen o to, podaří-li se její pořadateli
opět získati řadu oněch uměleckých reprodukci,
jež byly jeho spisům nemalou ozdobou. Pi
redakci anglického vydání vzat bude zřetel ke
všem úvahám a přáním vysloveným v českých
revuích a žurnálech při vydání jednotlivých
svazků »La Nation Tchěque«. Zajímavo je, že
popud k vyjednávání dal jakýs francouzský
šlechtic meškající v Londině.
— Osobní. Tajemníkem okresu kouřímského usta-
noven p. Rudolí Suchomel z Humpolce, adjunkt
okres. výboru v Č. Brodě.
— Promoce. Pan JUC. Vilém Vordren, kan-
didát advokacie v Praze, byl dne 12. prosince t. t.
na české universitě Karlo-Ferdinandově v Praze ve-
řejně prohlášen doktorem veškerých práv. — Pan
Josef Schlecht, kandidát advokacie, bude dne 19.
prosince o 12. hod. na české universitě Karlo Ferdi-
nandově za doktora veškerých práv prohlášen. —— Pan
JUC. Alois Zebrák z Heřmanic ve Slezsku, bude
ve středu dne 19. prosince o 11. hod. dop. na českél
universitě Karlo-Ferdinandově v Praze na doktora
práv veřejně povýšen.
— Úmrtí. Včera zemřela pí. Kateřina Holých
roz. Kubešova, choť ředitele továrny, v 62 roce věku.
Pohřeb bude zejtra o 3. hod. z basiliky sv. Václava
na Smíchově na hěbitov olšanský. — Ve Slaném ze-
mřel dne 15. prosince pan Vilém Mrzllek, měšťan
a kupec, po dlouhé a trapné nemoci v stáří 60 roků.
Hipmann
Suchomel
JUC
Vordren
Schlecht
Zebrák
Holá
Kubešův
svatý . Václav
Mrzllek
Humpolec
Č . Brod
Praha
Heřmanice
Slezsko
Smíchov
Olšanský
Le Natio Tohěque
Le Nation Tehěque
Le Nation Tchěque
český univerzita KarlaFerdinandov
univerzita Karla Ferdi
univerzita KarlaFerdinandov
33
article
Pochován byl včera odpoledne na místním hřbitově.
— Na král. Vyšehradě zemřela včera paní Marie
Lehkých roz. Kostelecká, manželka pražského mě-
šťana v 62. roce věku. Pohřeb konán bude ve středu
odpol. z domu smutku č. 53. na král. Vyšehradě.
— Byl ve sněmovně. Zemský poslanec pan
Jos. Novotný nám píše, že při řeči pana posl. K.
Adámka, který odůvodňoval důležilost vydání zákona
v příčině odměn za hubení hrabožů, ve sněmovní
síni byl přítomen, stál nedaleko řečníka, jeho vývo-
dům naslouchal a také hilasoval.
Marie
Jos
Novotná
K Adámek
Vyšehrad
Kostelecký
34
article
— K úmrtí pana Josefa Lišky poznamen
váme ještě, že zvěčnělý zúčastnil se co nejhorlivěji
života spolkového. Vedle členství svého v četných
vlasteneckých spolcích pražských, byl drahnou řadu
let činným v pražském »Hlaholu», jehož výboru bíl
členem. Obchodnickému spolku Merkur«, jehož čle-
nem byl od roku 1869, věnoval s obzvláštní láskou
a horlivostí své síly. »Merkur« povolal jej před
16 lety na místo prvního náměstka starosty spolko-
vého, v kteréž hodnosti až do svě smrti setrval;
současně byl členem rady klubu samostatných ob-
chodníků a průmyslníků. Povaha jeho zůstala vždy
skromna, ač požíval všestranné úcty a vážnosti. —
Měšťanská beseda v Praze žádá pp. čieny.
by hojným počtem zúčastnili se pohřbu dlouholetého
přispívajícího člena p. Jos. Lišky, obchodníka, kte-
rýž se koná dnes v úterý o 3. hod. odpol. z kostela
sv. Štěpána na hřbitov olšanský. — Správní vj-
bor spolku »Merkur« vyzývá členstvo své, l
co nejhojněji se zůčastnilo pobřbu dlouholetého
zasloužilého čestného člena a prvního náměstka stat-
rosty,pana Jos. Lišky. Pohřeb se koná dnes o 3. hod.
odpolední z chrámu sv. Štěpána na hřbitov olšanský
— Pražské záležitosti ve sněmu král.
českého. Poslancové za král. Prahu, sešli se v so-
botu večer téměř v plném počto, aby se poradii
o záležitostech pražských, zejmena o peticích poda-
ných ve věcech školských, zvláště pak o návri.u
poslanců na zřízení průmyslové školy v Praze— Vli.
Liška
Štěpán
Jos
Praha
Olšanský
Hlahol
35
article
(Holešovice—Bubna), dále rokováno o otázce plipo-
jení předméstí ku Prnze, zejmena o zvalé věci pi-
pojení Libně ku Praze, konečně o stavebním řánl
pro Prahu a okolí, jakož i o novele, týkající se pil-
pojek ku kanalisaci. Ještě jiné předměty byly na
pořádu, o čemž bližší zprávu podáme později.
— obcí předměstských. Obecní zaslu-
pitelstvo trojsko podhořské bude konati schůzi ve
čtvrtek 20. t. m. o 9. hodině dopolední v obecnl
úřadovné v Troji č. 127.
— Městské zastupitelstvo na Žižkově ko-
nalo včera odpoledne schůzi za předsednictví starost
p. Edv. Žďárského. Týž sdělil, že dle doslecl
má se dostati na pořad jednání snému král. českel
návrh na rozdělení okresu vinobradského na dva
zastupitelské okresy, žižkovský a vinohradský. Sta-
rošta pravil, že se v té záležitosti odebnti k par
dru. Heroldovi,ikterýž mu potvrdil, že předlulia kyla
již rozdána členům komise pro obecní a okresni
záležitosti. Starosta doporučuje, aby se k nejvyššípu
maršálkovi odebrala dvoučlenná deputace a přelnésla
mu žádost, aby návrh na rozdělení okresu dostal se
ma jednací pořad sezení sněmu ještě v totuto obddbi.
Kmávrhu p. Borsíka maji se k nejv. maršálkov
Žďárský
Herold
Holešovice
Bubno
Libeň
Praha
Trója
Žižkov