2
masthead
V Praze, v úterý dne 18. prosince 1900.
Praha
4
article
Na ravní a odpol. linuy
predpláef se
v Praze v sdmlnistral
n mřstc . . . . . 1. 2 k
ss čávrt leta. . . . . 6 K —
s dvojí donáškoe
na měss
na čtrrt leta . . :
ve sllalkách:
as měsíe . . . . . .
Poštou:
s měsíc . . . .
Praha
6
article
sk čtrrt lel
s dvojí zásllkee
se měst
ss ttrrí lel !
7
title
Dnešní čisla pra Prahu lo o 10 stranáci
Praha
8
article
Bránící se národ netříští
šiků svých!
Bránící se národ netříští
šiků svých!
Současně, v Praze a v Brně, konaly se
minulé neděle valné sjezdy zemských důvěr
níkův obou národních svobodomyslných stran.
české a moravské, které jsouce dvěma jen
dle jmena, ale v pravdě svým programema
cílem stranou jednou, na desátý rok vedou
politickou obranu veliké věci náróda českého
a to tak poctivě a zdatně, že nepřátelům
národa našeho staly se nejvážnější překáž
kou v jejich obmyslech a plánech nekalých.
Ah, což by za to dali všickni ti veřejní
tajní škůdcové naši, kdyby nalezli páku
k vypáčení kořenův národní strany svobodo-
myslné ze srdce lidu českého! S jakýmí
sympatiemi vítají kde jakou frakci stavov-
skou neb politickou mezi námi, s jakou na-
dějí sledují jejich cvičení ve střelbě proti
nám. Co by za to dali, kdyby mohli se
dočkati divadla, kde by Češi místo proti
nim proti sobě válku rodinnou zdvihli, pot-
rajíce se v krutém domácím bratroboji tak
že by nepřátelům a škůdcům jmena českého
přestali býti nebezpečnými.
Čech
Praha
Brno
národní strana svoboda
9
article
A žel bohu, dnes mají příčinu takovým
škodělibým spekulacím se oddávati, nebo
v pářeništi té staré cislajtánské bídy, hně-
touci národy slovanské a odsuzující je k věč-
nému utrpení, vzešla i u nás během dob plí-
seň promrzelosti a z té choutky krátkozra-
kého onoho egoismu lidského, který zapo-
míná na blaho celku, na pospolitý ideál a
prospěch všeho národa a nedbaje
na svrchované nebezpečí, jaké celému
narodu hrozí, stará se toliko, a by
při strážných ohních brannéh
tábora v noci před rozhodnou
bitvou uvařil sobě svůj separátní, třídní,
strannický oukrop, děj se s národem co děj-
Lidé ti, kdybyste s nimi rozbovořili se
bitvě bělohorské, budou snad odsuzova
onoho krále nedbalce, jenž v hodině bitvy
rozhodující nejen o koruně jeho, ale o exi
stenci českého národa a státu, na Hradča-
nech bezstarostně hodoval; ale sam
činí dnes totéž. Nechají národ náro
dem a starají se jen o svůj soukromý po
žitek, o ukojení svých choutek po lahůdce
toho, onoho mandátu poslaneckého: jej
straně mladočeské a lidové pro sebe vyrval,
aby také byli politickou stranou, toť cela
jejich snaha a práce vlastenecká v době,
kdy nepřítel přemocný jednosvorným útokem
bůh
10
article
Žeňe prot nám, aby nas podmanil a zničil
všecky. A když je upozorníte a kárátez
tohoto nevlasteneckého jich tropení, tu se
na vás oboří zlostným láním a spíkají se
pak teprv zarytě proti svorně, zřízené obraně
všeho národa, osopujíce se, že nechtějí se
podrobiti komandu národní strany svobodo-
myslně, že nedají nikým si předpisovat
poroučet, jakou cestou bráti se mají, nýbrž
chtějí měřiti své síly na kolbišti volebním
za svůj názor a za své muže. —
Bylo svrchovaně na čase staviti tento
zmatek a rozbroj osudný slovem upřímné
české pravdy. Nuže, vlastenecké to slovo
zaznělo minulé neděle na sjezdech našich
v Praze i v Brně a my doufáme, že
zazvučí o dna millionů vřelých srdcí českých,
i vysvobodí národ náš z té
otravné atmosféry mizerného
rozbroje a rodinného sváru pro
nic a za nic v hodinu jeho nejtěžší. —
Nestalo se věru bez příčiny, že nové
volby do říšské rady byly vypsány na dobu
tak dlouhou: »Vím z nejlepšího pramene,«
pravil dr. Herold předevčírem na sjezdu
zemských důvěrníků v Praze, »že vláda
rozpustila říšskou radu a ustanovila volby
až za 5 měsíců, proto že dávno šly
úřadní raporty do Vídně, než ještě
volby byly vypsány, že když bude politický
zápas dlouho trvati, vypadnou volby ji n ak
než když bude volební zápas krátký. Kdyby
volby byly vypsány hned v říjnu po rozpu-
štění říšské rady, byli byste jistě viděli, že
by byli bývali bez odporu a rozpaků
zvoleni vesměs dosavadní po
slancí. Čas, který zvláštním chout-
kám dán byl, rozvratné snahy podnítil .
Herold
Praha
Brno
Vídeň
národní strana svoboda
11
article
Když národ český neobstojí při této zkoušce,
když opravdu bude zjevno, že jsou tu silné
proudy, vzájemně se potírající, tu ať žádný
nemyslí, že se budou moci ještě kdy poslanc
odhodlati k obstrukci, ať se děje cokoli. Ne-
boť vláda bude moci rozpouštěti říšskou radu
tak dlouho, až v království českém násled-
kem domácích různic nám připraví druhé
Lipany ... To se projekt ďábelský, ale bohu-
žel, ačkoli by je zdál nepřirozeným, založen
jest na reálném nazírání, že náš národ je
takový, že dovede se velmi snadno rozehřáti,
že však jeho vášeň brzo vy prchá a že
tam, kde máme počítati s realnými poměry
a podle toho zaříditi své kroky, naše
stará neblahá slovanská nesvor-
nost opět slaví své triumfy.«
A soudobně pravil dr. Stránský na
sjezdu lidové strany v Brně: »Volby tyto jsou
tím důležité, že obyvatelstvo má jimi vynésti
ortel ve sporu českých poslanců s vládou,
lid má rozhodnouti, zda poslanci naši jednali
správně či nic. Dle toho vláda bude se
v budoucnosti říditi, zda stojíte za svými
poslanci či nic! Jestlize by ve Vídni
nabyli přesvědčení, že česká ob-
strukce, které se obávati musí,
nemá v lidu opory, kdyby vládě
bylo známo, že naše síla není tak
velká, pak došlo by snad k nej
více pokořujícímu pro nás aktu.
že by učinili němčinu státn
řečí.«
Celé shromáždění propuklo při slovech
těch v jednomyslný bouřný protest: »To s
nesmí nikdy státi!« — »Ano, to se nesmí
státi,« přisvědčil dr. Stránský, »my tomu
nikdy nepřipustíme, avšak na lidu na-
šem jest, aby odpor poselstv
svého rozhodnými projevy svými pod-
poroval, a nikoliv, aby ho pochybnostmi
oslaboval.
Stránský
Brno
Vídeň
12
article
Činí-li tak strana klerikálnís
svými orgány, tož vězte, že nejsou to než
vládní objednávky na rozražený
šiků českého národa . . . Arci
biskupské časopisy rozepsaly se, abychom
my Moravané nespojovali se s našimi bratry
v království. Tedy: abychom zřekli se pro
středku, který jedině dodává nám posily
který jedině může nás spasiti, totiž spojení
všech sil českého národa ze všech zemí ko-
runy české! Strana klerikální usi-
luje o to, aby síly ty byly roz-
ptýleny a národ český pak sháze
poražen! Totéž činí i naši nepřátel
Němci! I jejich snahy směřují k tomu, aby
nás separovali a tak oslabili. Co bylo a jest
nám vždy nejsvětějším, totiž státn
právo české, po tom nemravná kleri-
kální strana šlape, to potírá do všech dů-
sledků, ba staví se i proti tomu, aby
v Praze vydána byla jednotná kandidátní
listina. Útoky její však bezohledně odraženy
budou jako útoky jiných nepřátel, ať to již
vláda či Němci !«
Dvé sjezdův konáno — v Čechách i na
Moravě, ale jeden v nich vládl cit a duch.
Moravan
Ted
Němec
Praha
Čechy
Morava
13
article
Ten ryzí cit věrné lásky k vlastnímu
trpícímu národu a ten duch české stateč-
nosti a síly, který se nepoddává, ale roste
jen a utužuje se vůči protivenství, bezpráví
a křivdě.
»Buďte pamětlivi«, volal dr. Herold k
rozcházejícím se důvěrníkům českým, »jak-
koliv jste příslušníky národní strany svobodo-
myslné, že o tuto stranu se nejedná.
Víte, že kdyby strana svobodomyslná a její
poslanci odstoupili z politického jeviště, nen
v našem národě strany, která by pod pra
porem svým shromáždila velikou většinu
národa.
Zůstáváme na ohnivé půdě této jen
z vlastenectví, poněvadž vidíme, že v tom
co se objevilo proti nám, není ani jediné
zvláštní politické myšlenky, že jsou to kama
raderie, které nemají politického významu
a že, kdyby národní strana svobodomysln
odstoupila, nastane chaos, rozvrat, a že ne
bude možno konstituovati pevný a jednotny
sbor zastupitelstva českého národa.
doktor
Herold
národní strana svoboda
14
article
My zůstáváme na svých mí
stech ne k vůli sobě, ne z rozkoše
ne k vůli cti, nýbrž k vůli národu
českému, na který se chystají tresty den
za dnem, proto, že odpůrcové naši myslí.
že snad změkne a že skloní svou hlavu před
myšlenkou Němectva.
K vůli národu vás voláme do boje,
k vůli národu si přejeme, aby odezva, která
v lednu příštího roku bude dána Vídni a
všem našim nepřátelům, byla pro český národ
důstojným zahájením XX. století, abychom
na začátku nověho století mohl
dojíti k touženému cíli, ale neobjevili
se tady jako dokonávající, ploli-
ticky znemravnělý dav, nýbr
jako intelligentní, statečný
jarý národ.
V tomto smyslu bojujeme, v tomto smyslu
jdeme do nastávajících voleb !e
A touž dobou končil na sjezdu morav
ském řeč svou vůdce lidové strany moravské
»Jsem přesvědčen, že český národ dá vládě
podvratným živlům volbami nynějšími říz-
nou odpověď, že jimi akcentována
bude nejen celistvost národa,
nýbrž i zemí koruny české a pak
zajisté zajde Vídni a Němcům
chuť, pak zajisté neodváží se
chtíti nás separovatil«
Možno-liž, aby tak upřímně míněná
slova česká padla ve vlastech českých na
skálu? Aby nezachvěla vlasteneckou myslí
zdravým rozumem národa ta výstraha důtklivá
před hrozným nebezpečím, jež by hrozilo věci
a budoucnosti jeho, dal-li by se v ny nější
chvíli rozleptat a roztříštit na
pouhé střepy malomocných, vzá-
jemně se potírajících frakcí, jež
by mocné sjednocené Němectvo vídeňskou
centralistickou palicí roztlouklo v padrt
Nikoliv, k tomu nedojde, nemůže dojíti.
Nýbrž národ český se vzchopí a ukáže se
býti v osudně dějinné chvíli opět zdravým,
statným a vlasteneckým národem jako vždy
Němec
Vídeň
15
article
Sněmovni komise.
Sněmovni komise.
Rozpočtová komise konala schůzi dne 17
prosince. Přísedící zemského výboru posl. Adáme
poukazuje k nesprávnosti v poslední zprávě z roz-
počtové komise ohledně nevyřizování petic zemským
výborem obsažené a konstatuje skutečnost zejmena
v příčině petice o zvýšení subvence pro průmyslo-
vou pokračovací školu dívčí v Praze, kteráž vůbe
dosud v rozpočtové komisi projednána nebyla, takže
zemského výboru dosud nedošla, že však zemský
výbor z vlastního podnětu navrhl zvýšení subvence
z 1200 na 1500 zl. Generální zpravodaj posl. dr
Fořt přivádí k řeči záležitost úpravy platů úřad-
níků zemských a navzhuje, aby usnesení rozpočtové
komise byla sněmu oznámena ve zprávě rozpočtové
a aby byl zemský výbor vyzván, by pro rok 190
podaí o změněných návrzích komise svou zprávu.
Po debatě, které se zúčastnili posl. dr. Podlipný
Kaftan, dr. Schücker, dr. Záhoř a dr
Eppinger, usneseno na podnět přédsedy prince
dra. B. Schwarzenberga, aby pro rok 1900
zůstala rozpočtová komise při návrzích zemského
posl
Fořt
doktor
Podlipná Kaftan
Schücker
Záhoř
Eppinger
B Schwarzenberg
Praha
16
article
výboru a aby celá věc byla projednána při provi-
soriu pro rok 1901 s dodatkem podle návrhů posl.
Kaftana a dra. Podlipného, že rozpočtová
komise trvá na svých usneseních a žádá, aby zem-
ský výbor k nim měl náležitý zřetel při opělné
zprávě své. Posl. dr. Podlipný přednáší o zprávě
zemského výboru v příčině udělení cestovních ná
hrad industrialním učitelkám, jež vyučují na školách
přespolních a přijímá se návrh zemského výboru v
příčině povolení cestovních nábrad takových od 1.
ledna 1901 se zásadami ve zprávě zemského výbor
vytčenými.
Na to přikročeno k jednání o vládní před-
loze ohledně zavedení zemské při-
rážky k státní dani z kořalky. Jednání
rozpočtové komise účastní se jako zástupcí vlády
dv. r. Novotný a místodržitelský r. Vojáček. Posl. dr.
Kaftan
Podlipný
Posl
doktor
Podlipná
Novotná
17
article
Podlipný činí především se strany české ohra-
žení proti tomu, aby se nezdálo, že snad opouštíse
stanovisko samostatných zemských daní a dávek
jako právo zemské ode dávna hájené a že jen s tímto
ohražením lze přistoupiti k jednání o této vládní
předloze, kteráž je zákonem z nouze na odčinění
nynější tísně financí zemských. Posl. dr. Schücke
vytýká předloze, že nenáleží v kompetenci sněmu.
že obsahuje závazky říše vůči zemím, ohledně
nichž přípustný je jen zákon říšský a že je vyža-
dovaný souhlas 17 sněmů nebezpečný prejudic
načež navrhuje resoluci, by doplňkem k tomuto
zákonu zemskému byla osnova zákona předložena
říšské radě k ústavnímu vyřízení. Dále navrhuje re-
soluci, aby se strany vlády vydalnější zdroje příjmů
byly zemi poskytnuty a aby zemský výbor vstoupi
opětně v jednání s vládou ohledně vydaní reálnich
daní, daně pozemkové a činžovní zemi. Týž poslane
pak uvádí proti 88 3., 6. a 10. zákona věcné námitky
Poslánec Kařtan vyvrací vývody dra. Schückra
připojuje se k ohražení dra. Podlipného a prohlašuje
že lze přijati zákon ten, který je vůbec rázu provi-
sorního, jen jako takové provisorium na chvilkovou
odpomoc, než-li bude lze přikročiti k soustavnémua
organickému řešení úpravy financí zemských. Zá-
stupce vlády dv. r. Novotný prohlašuje, že vláda
uznává nutnou polřebu organické úpravy zemských
financí, že však v nynějším stavu parláměntním
musila se spokojiti poubým provisorním opatřením
vysvětluje dotyčná ustanovení zákona, vyvraceje po
chybnosti projevené drem. Schückrem.
Podlipná
Posl
doktor
Schücke
Podlipný
Novotná
18
article
Přís. zemského výboru dr. Urban vyslovujese
především o zemském schodku pro rok 1901, který
bude zdánlivě vyšší, poněvadž v obnosu jeho
6,800.000 K jsou zahrnuty úvěrní zbytky, ve skuteč-
nosti bude ovšem proti loňskému roku jen o 129.000
větší. Podíl z výtěžku osobní daně z příjmu vzrost
o 375.000 K. Navržené přirážky k státní dani z ko
řalky je třeba předem ke zjednání rovnováhý roz
počtové. Zemský výbor prohlašuje se tudíž pro před
lohu vládní na získání nezbytné výpomoci finanční
Jako příslušník strany vyslovuje se dr. Urban prot
osnově zákona, který náleží do kompetence říšsko
rady a proti kterému lze činiti v ohledu tom námitky
finančně-politické i právní a míni, že by bylo lze
posunouti platnost zákona až do 1. července 1901
v kterémž mezičasí by bylo lze projednati jej na
říšské radě. Vládní zástupce dv. r. Novotný pro-
hlašuje se o pravdě podobném effektu přirážky zem-
ské v příčině konsumpse, že úřinek přirážky pro
konsumenty bude minimální a že bude znamenati na
litr obyčejné prodejné kožalky asi 4 h. Posl. dr
Eppinger uznává věcné prospěšné stránky zá
kona, lacinou režii jeho a nutnou potřebu opatření
nových příjmů pro neodbytnou úpravu platů učitel
ských, ale vytýká, že v zakoně obsaženo je latentn
porušení ústavy. Posl. dr. Záhoř vítá zákonv
ohledu sociálně mravním a zdravotnickém, dovozuje
z úmrtnosti následkem požívání lihovin nutnou po-
třebu omezování požitků těch, shledává v zákoně
aspoň prvý krok na této dráze a prospěch veřejné
mravnosti, jakož i vítá zákon jako prvý konkretní
čin k umožnění úpravy platů učitelských.
doktor
Urban
Novotná
Posl
Eppinger
Záhoř
19
article
Posl. dr. Pippich shledává v osnově zákon
výraz centralistického systému vlády projevujícího se
stejnou výškou přirážky pro všechny země i závaz
kem nezměnitelnosti osnovy zákona a souhlasu všech
zemských sněmů, takže v podstatě je uniformní
souhlas všech těchto sněmů také jen obdobou říšské
rady. Zákon není žádnou koncessí autonomistickou
není porušením ústavy, když sněmy zříkají se pro
tento výminečný případ svého práva na samostatnou
dávku zemskou a vstupují z praktických a techni-
ckých ohledů takové přirážky k státní dani z lihu ve
vzájemný závazek stejného uložení jejího, ale jen
neodkladná a naléhavá potřeba okamžité pomoci
finanění pro stálý schodek zemský i pro neodbytný
úkol úpravy platů učitelských donucuje stranu k při-
jetí toho, co aspoň hned v této formě dosíci se dá
Rečník vyslovuje se proti resoluci dra. Schückera.
dokazuje, že říšská rada nemá čeho schvalovati
v této věci, i proti podnětu dra. Urbana, aby plat
nost zákona byla odložena až k 1. červenci 1901.
dovozuje politickou tendenci všech těchto návrhů.
směřující ke zmaření zákona na vytrestání české
obstrukce-
Po dalších vývodech posl. dra. Sehreinera
a Heinzla, poukazujícíchlk hospodářskému významu
a důsledkům předlohy vládní, prohlašuje posl. dr
Mettal, že velkostatkářstvo, které má nejvíce ho
spodářských lihovarů, přináší při tom citelnou obět
které bude vyžadovati na něm budoucí klesnutí cen
lihu, jež obchodem bude vynuceno. Některé tvrdosti
zákona může vláda umírniti nařízením prováděcím
Nezbývá, nežli přijmouti zákon pro jeho výhodu
finanční, která znamená skoro 6% zemské přirážky
Rostoucí vydání humanitní a kulturní nedají se za
držovati.
Posl
doktor
Pippich
Sehreiner
Heinzl
Mettal
Urbano
20
article
Předseda prine dr. B. Schwarzenberg po
ukazuje rovněž k oběti, kterou ve věci té přinášej
velkostatkáři vzhledem k hrozící újmě v hospodář-
ských lihovarech, vyslovuje vážné obavy ve příčiné
těžké újmy další, která by nastala zrušením cuker
ních exportních prémií, hájí rozhodně autonomii země
v této olázce přírážky zemské, připojuje se v příčině
té k ohražení, vyslovenému se strany lidových poslancu
českých a prohlašuje se proti resoluci dra. Šchückra
ve příčině dodatečného projednání na říšské radě.
Na dolaz posl. dra. Záhoře sděluje zástupc
vládní dv. r. Novotný, že konsum píva vzrůstáa
vystoupila daň z piva v r. 1899 placená na 15,700.500
korun.
Posl. dr. Fořt připojuje se k prohlášení poslanců
českých, odmítá resoluční návrh dra. Schückra ne
projednávání věci té na říšské radě a vytýká vady
osnovy zákona v příčině autonomistické, uznávaje
jinak nezbytnost přijetí jeho z důvodů finančních
Posl. dr. Schücker navrhuje odročení hlasování, aby
poslanci se strany německé dříve vyvolali usnesen
klubovní v otázce té.
Návrh se posléze zamítá a poslancům něme
ckým se vyhražuje úplná volnost hlasování pro ple
num sněmovní.
Na to přijata vládní předloha na zavedení zem
ské přirážky k státní dani z lihu, která dle číselného
výpočtu vlády má poskytnouti zemi podíl 3,793.101
z celkového výtěžku 19.200.000 K (19.75579/%) větši
nou hlasů českých poslanců lidových a velkostatkář
ských proti hlasům německým
Resoluční návrh dra. Schückra, by byla vláda
vyzvána k vydání realních daní zemi, příjat jedno-
hlasně, resoluční návrh téhož na předložení zákona
říšské radě k ústavnímu vyřízení, zamítnut.
Zpravodajem pro sněm o této osnově zákona
zvolen generální zpravodaj o rozpočtu poslanec
dr. F ořt
Schwarzenberg
Novotná
Posl
doktor
Fořt
Schücker
21
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
pokračoval včera v projednávání rozpočtů obce praž
ské a vyřídil zbývající kapitoly obecního rozpočtu,
pak rozpočet obecných i měšťanských škol českých
i německých, jakož i rozpočty úřadu zádušního.
V příští schůzi, jež koná se ve středu dne 19
t. m., projedná rozpočet elektrických podniků, kterým
vyřídí všechny rozpočty pražské obce.
Ve včerejší schůzi, protkané častými debatami
z nichž nejživěji se rozvinula assanační a povšechná
debata o rozpočtu pražských škol, pokračováno
projednávání povšechného rozpočtu obee
ního.
Kap. XVIII. Hřbitovy a pohřebnictví
Potřeba 32.355 kor., úhrada 32.619 kor.
Schvaluje se.
Kap. XIX. Podniky obecní: Potřeb
105.000 kor., úhrada 523.298 kor.
Schvaluje se bez debaty.
Kap. XX. Kultus, vědy a umění: Po-
třeba 229.809 kor., úhrada 12.199 kor.
Obecní starší p. Ort praví, že subvence Česko-
slovanskému párodopisnému museu, činící v
prvním roce 1000 kor., jež však nestačí, snížena
byla na polovičku. Jako člen úsporné komise pro-
hlašuje, že spoření na tomto místě jest nemístným
Řečník zmiňuje se vřelými slovy o Národopisném
museu, líčí jeho důležitost a žádá, by sbor byl vůč
němu štědřejším, zač bude mu vděčným celý národ
(Výborně )
Obecní starší p. dr. Jeřábek navrhuje, byse
od zemského výboru vyzvedl obnos 10.000 korun
začalo se konečně s přípravnými pracemi pro zří-
zení zcházejících 2 soch na Karlově mostě.
Obecní starší p. Kasalický žádá, by praesi-
dium přimělo sousední obce, by zvýšily přispěvel
na kancelář pro sdělání poměrů příbytečných
Obecní starší p. dr. Jeřábek táže se, jak da-
leko pokročila záležitost věnování místa Národopia-
nému museu.
Ort
doktor
Jeřábek
Praha
Karlov most
22
article
Obecní starší p. Březnovský praví, že byl
orgánem sociálních demokratů napaden pro svů.
návrh, by se podpory neudělovaly spolkům s ten-
dencemi nevlasteneckými, ač nejmenoval spolek, n
který narážel. Dnes jej jmenuji: jest to lit. řečnický
spolek »Slavie«, která tendenci slovanskou zavrhla.
Ve sboru nebude zajisté nikoho, kdo by se byl tak
zvrhl, aby podporoval spolek, který má tendence
protinářodní. (Souhlas.)
Starosta p. dr. Srb praví, že vyjednávalo seo
získání mincovny a o koupi pozemku na baště XI.
Jednání toto provádí se dále a starostovi není známo,
jak daleko dospělo.
Obecní starší p. Šubrt praví, že seznalo se, že
adaptace mincovny vyžadovala by velkeho nákladu
a upustilo se tedy od ni. Za to vyjednávalo se s vo-
jenským erárem o koupi pozemku na hradbách. Pře
to však, že žádost za přenechání pozemku prová
zena byla vlastnoručním listem císařovým, nebylo ji
dosud vyhověno a není naděje, že by pozemek byl
získán, protože erár žádá za něj obnos nesmírný.
Březnovská
Srb
Šubrt
Slavia
23
article
Návrh městské rady se schvaluje a podané ná-
vrhy odkázány městské radě.
Kap. XXL. Všeobecně užitečné pod-
niky a zařízení. Potřeba K 131.485.—, úhrada
K 36.844.—
Obecní starší p. dr. Jeřábek žádá, by co nj
dříve vykázaly se vhodné místnosti pro veřejnou
tidovou cítárnu.
Mag. rada p. Kubín odpovídá, že vhodné mist
nosti hledány, ale že nebyly nalezeny v budovách
obecních ani soukromých přes to, že dána v příčině
té noticka do novin.
Obecní starší p. dr. Jeřábek navrhuje, b
městská rada se postarala o to, by místnosti, kdy?
nenajdou se v budovách obecních, najaly se v sou-
kromých.
Starosta pan dr. Srb poukazuje, že pan rad
Kubín již sdělil, že se místnosti v soukromých
bytech hledaly a že znova dá se noticka do novin
Obecní starší p. V. J. Novák upozorňuje, že
rozšiřovati se má Náprstkovo museum a přímlouví
se, by předložily se plány přístavby a pamatoval
se při tom na důstojné míslnosti pro veřejnou
lidovou knihovnu.
Jeřábek
Mag
Kubín
doktor
Srb
V J Novák
Náprstkův
NJ
rada Kubín
24
article
Dále mluvili ještě pp dr. Baštýř a Urbánek.
načež kap. XXI. schválena a návrh p. dra. Jeřábk
odkázán městské radě.
Kap. XXII. Platy výslužební: Potřeb
K 350.212, úhrada K 30.991.
Obecní starší p. Hamáček: Úřadnictvo ply
nárenské domáhá se marně již řadu let, aby též
jemu jako jeho kollegům, bylo služné a pense jednou
pro vždy — deflnitivně upraveny a přiznány. Po-
žadavek jeho jest nepopíratelně oprávněný a spra-
vedlivý. Ústatné obec tímto definitivním ustanovením
nebude v ničem zkrácena, poněvadž dosud každý
úřadník i vdovy obdrželi, ovšem jen v cestě milosti, při
měřenou a uspokojivou pensi, až na jeden případ.
Proč právě úřadnictvo plynárenské má býti odkázáno
na milost a rozmar pánů radů
Služba plynárenských úřadníků při dvojite
frekvenci jest mnohem namáhavější, nežli šťastněj
ších jejich kollegů na radnici neb ve spořitelně
Úřadníci volají po spravedlnosti; kdo bral užitek p
dobu 36 let v obnosu 6 millionů zlatých, nehled
k lacinému osvěllování města, škol, obecních budov
jakož i lacinému koksu pro tyto účely, musí nyn
vzíti na sebe břemeno a zaopatřiti úřadníky a vdovy.
kteří k prospěchu obce pracovali a zdraví a síly sve
obětovali.
doktor
Baštýř
Urbánek
Hamáček
25
article
Správní rada uznala také částečně tuto povin
nost, neboť se několika úřadníkům a vdovám vý
služné a pense v cestě milosti poskylla a vypláci.
Nyní zakládati fond, když po celých 36 roků obee
ani krejcaru do něho z čistého výtěžku nedala, jak
to činí každý akciový, záloženský atd. podnik, nedá
se provést. Neboť kdyby obec dodatečně do tohot
fondu za minulých 36 roků patřičným obnosem při
spěti měla, dotklo by se to citelně financí obecních
Z úřadnických příspěvků, i kdyby od nynějška ply-
nárna ze svých přebytků dávala podil do fondu
pensijního, nemohl by se žádný zříditi — aspoň ne
takový, aby nynější sestárlé a upracované úřadnictv
z něho zaopatřeno býti mohlo.
26
article
Jelikož magistrát rozhodl, že úřadníci pražských
obecních plynaren, jsouce ustanoveni se stálým
platem, nejsou povinni býti pojištění u okresní ne-
mocenské pokladny — jsou tedy úřadníky od obce
definitivně přijatými a ne úřadníky soukromými.
Z toho však následuje, že nebudou přijati ani do
pensijního fondu úřadníků soukromých, až bude
schválen a nenáleží tedy ani mezi úřadníky obecní
ani mezi soukromé.
Správní rada plynáren usnesla se sice začátkem
letošního roku přání úřadnictva přijítí vstříc, avšak
rok chýlí se ke konci a podnes nebyl žádný návrh
plynárenské radě předložen.
Řečník navrhuje, aby výslužné a odpočivné
úřadnictvu plynárenskému takto bylo stanoveno:
Po desetileté nepřetržité službě nechť obnáš
výslužné 40proc. služného a dále za každý další rol
služební budíž zvyšováno o 2 proc., takže teprv p
40leté poctivé službě — obnášelo by výslužno
100 proc. a sice i s kvinkvenálkami. Doba služby
přes 6 měsíců budíž počitána za celý rok.
Pense vdov buďtež ustanoveny dle stupnice jako
v městské spořitelně dle § 22. s lím jen rozdílem,
aby se obnosy pod 50 K vynechávaly a obnosy přes
50 K vzaly jako celé stovky
Obec. star. p. Kasalický a p. J. V. Novák
uvádějí zevrubně, co se v příčině této vykonalo
slibují, že správní rada plynáren přání sboru
v každém ohledu vyhovl.
V drobném prodejít
raaní číslo o sobě . . . za s
sdpolední
.. . . ns z
Vo flislkách na venkovš:
ranní čnale,
vdpolední . . . . . . . . Bb
Inseraty
platí se hotevě napřee
Předplacení a insartr plijíná zdnlni
slzace v Marizaské slici č. a
Tam nacbťzají se též redskce
tiskárna a szpadice „Národnich Listů“
Rukopisy se nevraceji
J V Novák
27
article
Obecní starší p. Hamáček se tímto slíbem
spokojuje a doufá, že bude také záhy splněn.
Kap. XXII. schválena a návrh p. Hamáčka od-
kázán městské radě.
Kap. XXIII. Jistíny a úroky: Potřeh
K 1.828.887, úhrada K 83.737.
Schvaluje se.
Kap. XXIV. Ostatní řinanční o pe-
race: Potřeba žádná, úhrada žádná.
Bere se se schválením na vědomí.
Kap. XXV. Rozličné: Potřeba K 346.255
úhrada K 152.422.
Obecní starší p. Rašín žádá k položce
50.000 K na organisaci služby úřadnictva a slu
žebnictva obce pražské, by se organisace tato, kd
se tak dosud nestalo, rychle provedla.
Starosta p. dr. Srb praví, že organisační ko-
mise zabývá se stále touto otázkou a že mag. rada
p. Schwab sdělí nejbližší schůzi městské rady pří-
slušné návrhy.
Kap. XXV. se schvaluje.
Kapitola XXVI. Obecní dávky: Potřeba —
úhrada 984 800 K. Schvaluje se.
Kap. XXVII. Oddíly průchozí pro účelv
cizí: Potřeba 240 K, úhrada 240 K. Schvaluje se.
Kap. XXVIII. Výpůjčka mostní: Potřeba
—, úbrada —, Bere se se schválením na vědomi.
Kap. XXIX. Výpůjčka obecní (investiční:
Potřeba 2,453.590 K, úhrada 18.095 K. Schodek
2,435.495 K. Schodek ve výpůjčce investiční dle stavu
ze dne 24. října 1900 jeví se takto: Na stavbu jatek,
tržnice, kanalisace, kasáren, hřbitova, nábřeží, mostů,
vodovodů, silnic a j. vydáno 8,589.741 K, kterážto
suma do konce r. 1900 zvýší se o další náklady asi
1.000.000 K, úhrnem 9,589.741 K. Předpokládá- li se
však, že elektrické podniky ještě v r. 1900 nahradí
výpůjčce investiční polovicí nákladu na dlažbu silnice
pod Lelnou 73.000 K, objevil by se schodek obnosem
9,516.741 K. dle toho bylo by potřeby 11,952. 236 K.
čili okrouhle 12,000.000 K. Poněvadž sbor povolil již
výpůjčku 6.500.000 K, zbývá ještě neuhražené potřeby
5.500.000 K, kterážto suma měla by se rovněž opa-
třiti výpůjčkou.
Hamáček
Rašín
Srb
Schwab
Potřeh K 1.828
28
article
Ke slovu se nikdo nepřihlásil.
Přítomno jest 70 členů sboru, potřebná kvalif-
kovaná většina obnáší 46 hlasů.
Při hlasování konstatuje starosta, že pro přijetí
kap. XXIX. a schválení úhrady půjčkou 5.5 mill. K
hlasovalo 46 členů sboru.
Ježto při opačné zkoušce nezvedla se proti ná-
vrhu ani jedna ruka, dal pan starosta hlasovati znovu.
Pro schválení kapitoly a výpůjčky hlasovali 53 členové
sboru. Členové sdružení pana dra. Podlipného ne-
hlasovali.
Kap. XXX. Výpůjčka assanační. Potřeb
1,920.000 K, uhrada 1,013.000 K. Schodek 907.000k
uhradí se kasovní hotovostí ze dne 31. prbsince 1900.
Obecní starší pan dr. Novák pojednává o otázce
assanační, vzpomínaje ve věci té činnosti staroměst-
ského klubu, který již po čtyři roky hájí nutnost ko-
munikace z hlavní třídy assanační na levý břeh vltav-
ský. Nyní ozval se ve věci této nejkompetentnější
činitel, spolek architektů a inženýrů a v několika
přednáškách vyslovil se pro to, by se tento most
stavěl.
Obec. star. p. Schiller: Napřed postavte def
nitivní most přes Štvanici.
Obec. star. p. dr. Novák: Most přes Štvanici
již máte a vydrží vám 20 let. Jinou má přece důle-
žilost střed města, nežli nejvzdálenější místa, na př.
Holešovice a ostrov Štvanice. (Výborně! Potlesk.)
Rečník navrhuje, by se sbor zásadně usnesl, že
se zmíněný most vystaví a stavební kanceláří by se
uložilo, by ihned pracovala na plánku a rozpočtu
mostu a práci tuto pokud lze urychlila, by se stavba
mohla počíti po dokončení mostu u Národního di-
vadla.
Podlipný
doktor
Novák
Schiller
Most
Holešovice
spolek architekt
mill
29
article
Dále navrhuje, by se sbor usnesl, že personál assa-
nační kanceláře se rozšíří o odborného architekta,
který by pracoval v oboru esthetickém a v příčině
zachování historických památek
Obec. star. p. dr. Jeřábek stěžuje si, že assa-
nační plán jest špatný.
Obec. star. p. Schiller vyslovuje se proti pro-
kopání letenské stráně. Ciíry, uváděné neodpovídaji
skutečnosti. Dovozuje důležitost a výhodnost mostu
přes Stvanici a prohlašuje, že hlasovati bude pro
zřízení mostu na levou stranu Vltavy, ale že nemůže
býti pro projekt Koulův, který by byl pohromou pro
Holešovice Bubny. Pro průkopy a umrtvování živých
již čtvrtí města rozehřáti se nemůže. Jakmile však
najde se projekt pro most, který nebude poškozovati
Prahu v žádné části, bude pro něj hlasovati. (Po-
chvala.)
doktor
Jeřábek
Schiller
Koulův
Vltava
Holešovice Bubno
Praha
30
article
Ohec. star. p. Jirousek praví, že obecnímu
staršímu musí záležeti na prospěchu celé Prahy,
že nesmí žádný člen sboru činiti podmínku, že jedná
se o čtvrt staroměstskou, malostranskou neb holešo-
vickou. Svatou povinností každého obecního staršího
jest, aby všude, kdestoho třeba, konal svou povinnost
a je-li ve sboru zástupce, který hájí jen svoji čivrt,
pak není to zástupce Prahy.
Rečník líčí úpadek Starého města a dovozuje, že
musí se mu pomoci. Přeje si, by v assanaci nestavěly
se paláce, nýbrž domy pro živnostníky.
Obecní starší p. Weiss žádá, by provedlo se
nábřeží od Rudolfina až k Eliščině mostu a appelo-
valo se na zámožné lidi, by stavěli si domy
v assanaci.
Obecní starší p. dr. Novák praví, že ho od-
pověď p. Schillera naplnila lítostí. Jedná se o věc.
která jest životní otázkou pro Staré město i celou
Prahu.
Návrh prof. Kouly řečník nedoporučoval a an
o něm nemluvil, nýbrž žádal jen za vypsání kon-
kursu na úpravu letenské stráně a pláně, při námž
vybere se, co bude nejlepší a ve smyslu tom dopl-
ňuje též své návrby.
Jirousek
Weiss
doktor
Novák
Schiller
profesor
Koula
Praha
Rudolfinum
Eliščin most
31
article
Obecní starší p. inž. Richard Jahn děkuje z
laskavě slova pronesená o spolku architektů a inže-
nýrů a poukazuje, co spolek učinil v příčině mostu
na levou stranu Vltavy a k jakému dospěl výsledku.
Našim čtenářům jest to známo z referátu o jeho
schůzích. Spolek architektů a inženýrů se usnesl, že
když jest hlavní třída assanační schválena, musí ně-
kam ústiti a že státi se tak musí mostem. Za průkop
se spolek nepřimlouval. Sbor měl by se usněsti.
aby městská rada podala v otázce mostu konkretní
návrh.
Ve věci této mluvili ještě pp. Lada, jenž při-
mlouval se za most a navrhl hlasování o něm dle
jmen, dr. Novák, který změnil svůj návrh v ten
smysl, by se přijala resoluce, aby městská rada byla
vyzvána, by po zralém uvážení všech projektů, které
spolkem architektů a inženýrů byly přetřásány, před-
ložila je s konkretním návrhem sboru, rovněž i po-
drobný projekt mostu z hlavní třidy assanační na
druhý břeh vltavský, inž. Rich. Jahn, jenž navrhl,
by se vypsal konkurs na úpravu letenské stráně i pláně,
Kasalický, jenž opřel se průkopu a blasování dle
jmen. Mat. Novák, přimlouvající se za návrh dra.
Nováka a dr. Městecký, který ohradil se proti
slovům návrhu p. dra. Nováka, že most má vésti
z hlavní třídy assanační.
Při hlasování schválena kap. XXX. dle návrhu
městské rady a veškery podané návrhy odkázány
městské radě.
Kap. XXXI. Reservní fondy důchod
obecních: Potřeba 56.003 K, úhrada 56.003 K-
Schvaluje se.
Kap. XXXII. Výpůjčka pro podniky
elektrotechnické: Potřeba 955.166 K. Schodek
uhradí se z výtěžku elektrotechnických podniků.
Schvaluje se bez debaty.
Kap. XXXIII. Státní subvence z r. 1897
v obnosu 4,000.000 K odpadla, jelikož nevykazujs
Ing
Jahn
doktor
Novák
Rich
Mat
Městecký
Vltava
spolek architekt