3
masthead
28. prosince 1901
5
article
sedy Vasa Gjurgjeviče panovník přijal adresua
pravil: »Přijímám se zvláštním potěšením adresu
sněmu mých milovaných království chorvatského,
slavonského a dalmatského. Jsa přesvědčen, že
i nynější sněm, oduševněný láskou k vlastia
v důvěře k vládě, rozvine horlivou a plodnou
činnost, vzkazuju svůj srdečný pozdrav těm
kdo vás vyslali«.
Vasa Gjurgjevič
6
title
Politické zprávy zahraničné.
7
article
V Praze, 27. prosince.
Praha
8
article
V okupovaných zemích něco se
V okupovaných zemích něco se
chystá,
(Z národních kruhů bosensko hercegovských.)
Z rozčilenosti všech zdejších úřadů, zvláště
policie, patrno, že něco neobyčejného se chystá
Policie nepřestává pronásledovati věrné náro-
dovce a provokovati neopatrné, aby měla zá-
minku k pronásledování. Vláda Kallayova na-
hromadila hory příčin k nespokojenosti obyva
telstva, ale ráda by věc nastrojila tak, aby
příčiny této nespokojenosti byly hledány jinde,
za hranicemi: v agitaci Ruska, Srbska a Černé
Hory. Kdyby se jí to podařilo, stála by tu čistá
jako lilie a mohla by ještě svobodněji pokračo-
vati dosavadním hakatistickým směrem. A smě-
rem nastoupeným dospěti hodlá k oktrojován
náboženského statutu pro pravoslavné a moha-
medány. Tento skutek očekává se již kolem
Nového roku 1902. Pravoslavní i mohamedáni
oktrojírku přijmou jako nejtěžší ránu. Vláda t
ví a dokonce jí nejde o to, aby rána nebyla
smrtelná ani bolestná, nýbrž o to, aby k vivi-
sekci vybraní byli dostatečně strachem hypno-
tisováni a chovali se zticha.
Pověstný policejní prefekt sarajevský, Václ v
Černý, pořád prodlévá vně bosenské hranice.
ale nedaleko od ní. To vždycky dělává, když
se něco většího chystá. Viděli ho v Zemunu.
Indjiji (ve Sremu), Záhřebě, Subolici, Pančevě
Mitrovici, Novém Sadu, Pešti a jinde. Všnde
má schůzky s kallayovskými náhončími, verbuje
pro svého mistra a pána nové dobrovolníky
sype jim peníze.
Byl také u vlády peštské a záhřebské.
Předáci mohamedánští a pravoslavní: Sali
effendi Nafarovič, Hamid Čizmič, Mujo Zuber
v Trávníku a Mohmed Eífendi Delíč v Sarajevu
dosud nejsou ani z vazby puštěni, ani vyšetřo-
váni; Hamdi beg Hasanpašič a pop Stjep
Trifkovič dosud jsou pod policejní dohlídkou.
Kallayův
Václ
Černá
Mitrovic
Hamid
Čizmič
Zuber
Trifkovič
Rusko
Srbsko
Černá Hora
Srem
Záhřeb
Subolice
Nový Sado
Pešť
Sarajevo
Mohmed Eífendi Delíč
Sali effendi Nafarovič
9
article
K otázce shody rusko-pelské.
Z Petrohradu píší do »Denníku Poznaň-
ského«: Z Poláků ruských ti jsou pro shodu
Ruskem, kteří bydlí v hloubi Ruska, v Petro
hradě, Moskvě anebo i dále. To je tím, žeti
Poláci znají Rusy pravdivé, ne úřadníky.
U Rusů, kteří jsou obyčejnými smrtelníky, P -
láci nepozorují nenávisti k sobě, naopak častc
slýchají poklony a výrazy sympatie. Proto je
málo přívrženců shody s Rusy v samém Polsku.
ale dosti jest jich v hloubi Ruska. Kdyby Ru-
sové mezi Poláky byli tací, jako jsou u sebe
doma, kdyby vláda svolila dáti Polákům všecka
jazyková práva, Rusko získalo by i v Polsku
stoupence myšlénky shody.
Dodáváme, že Rusové, komandovaníd
Polska, popírají, že by se mezi Poláky měnili
naproti tomu tvrdí, že jim Poláci připravuj
takové peklo, že tím zapuzují příznivé k Polá
kům rozpoložení i v tom Rusovi, který k nim
přišel s nejjemnější mysli a nejkrásnějšími
ideály o shodě.
Z toho následuje, máli ke shodě dojíti, že
i Poláci musejí k ní přispěti a vycházeti Rusům
vstříe.
Polák
Rus
Petrohrad
Poznaň
Rusko
Petra hradit
Moskva
Polsko
10
article
Poláci pod německým jhem.
Trpný odpor polských dětí v pruských
školách pořád se přiostřuje. Ze 40 děti třídy
II. b ve Vřesné odpovídají při německém vy-
učování náboženství pouze 4, dvě německéa
dvě polské. V Krotošině v II. tř. odpírá 10 děti
odpovídati na německé otázky. Dvě dívky po-
vědély, že jim matky roztrhaly německé kate-
chismy. Jeden chlapec zpíval v hodině zpěvu
místo »Deutschland, Deutschland über Allose
»Ještě Polska nezhynula«. Německé listy viní
z odporu děti jejich rodiče a štvou proti nim.
aby byli potrestáni pro vzpouru.
V Miloslaví bývají polské děti ve škol
často mrskány, že nechtějí při náboženství ně-
mocky odpovídati. Jedno děvčátko příšlo ze školy
plačic. Matka se ho tázala: Zase tě bili, chu-
děrko ? Děvčátko odpovědělo: Ne, matinko, dnes
mne nebili, mne jedinou nebili, ale právě proto
pláču: což pak jsem horší, než ostatní děti?
Obyvatelstvo ruské podle vyznání
Ruský ústřední statistický komitét uveřejni
výsledky popisu obyvatelstva podle hlavnějšícl
vyznání. Ukazuje se, že r. 1897, kdy poslední
popis proveden, všeho obyvatelstva ruskéh
moenářství bylo 125,668.000. Z toho počtu
bylo podle vyznání:
pravoslavných . . . . 87,384.000 (69.54
mohamedánů . . . . 13,888.000 (11.06
katolíků . . . . . . 11,420.000 (9 09
židů . . . . . . . 5,189.000 (4.139
protestantů, starověrců a
rozličných odštěpenců od
pravoslaví
Polák
Deutschland
Polsko
Deutschland übry Allos
11
article
. . . 2,173.000 (1.729
rozl. sekt křesťanských . 1,220.000 (0 979
rozličných nekřesťanů . . 644.000 (0. 5190
V 50 guberniích evropského Ruska bez
království polského, Kavkazu a Finska pravo-
slavných jest 81.81 pet. V guberniích západních
a severozápadních pravoslavní tvoři menšinu
obyvatelstva, někdy velmi nepatrnou. Tak v gub.
inflandské 1433 pet., v estonské 9.17, kuron-
ské 3.79, kovenské 2.98 pct. Starověreu
největší počet je v gub. permské (7.17 pet.)
vitebské (557 pet.). Katolíků nejvíc v gub.
kovenské 76 62 pet., vilenské 58 81 pet., vileb-
ské a grodenské 23.99 pot., kuronské 11.14
pet., minské 10.22 pct. Protestantůje
nejvíce v gub. baltických (od 70—89 pet.), za
nimiž jde gub. petrohradská s 12 59 pety. Mo-
hamedánů je nejvíc v gub. ufimské (50.03
peta.). Židů je v gub. grodenské 17.28 pet.,
minské 15.77 pct., kovenské 13.71 pet., volyn-
ské 13.31, vilenské 12.90, chersonské 12. 32,
podolské 12.15, kyjevské 12.03, mohylevské
11.92, vilebské 11.80, bessarabské 11 65 peta.
Zahraničné listy v Rusku.
Hlavní poštovní ředitelství v Petroh radč
vydalo seznam zahraničných listů, na které
pošty ruské přijímají předplatné. Co do počtu
je v tomto seznamu 214 listů francouzských,
německých 290, anglických 176, italských 15,
dánských 3, latinský 1, řeckých 15, slovanských
37 (v tom českoslovanských 11, srbské 3.
ruských 8, polských 10, bulharské 3), švád-
ských 23, norský 1.
Že v tom seznamu největší je počet list
německých, vysvětluje se velkým počtem něme-
ckých kolonistů a Némců baltických, jejichž
národní čilost je tím nanovo potvrzena.
Žid
Némec baltický
Rusko
Kavkaz
Finsko
pet
pci
12
article
»Svůj k svému« v Rusku.
Dovoz německých tovarů do Ruska a Ra-
ského Polska náramně se zmenšil. Zajímavou
statistiku podává pohraničná výpravna dráhy
varšavsko-vídenské. V minulých lelech v měsle
prosinci jezdilo po té dráze denně průměrn
20—30 nákladních vagonů, letos jen tři.
Jeronymská kollej.
Z Vatikánu oznamují, že poselství černo-
horského ministra hr. Vojnoviče nezůstalo bez
výsledku. Jak známo, Černá Hora nebyla spo
kojena, že jeronymská kollej papežským breven
byla dána v užívání pouze »národu chorvat
skému«, k němuž připočtena také Černá Hora
Černá Hora protestovala proti tomu, aby pa
pežským aktem byla přivtělena k obvodu, který
pro sebe vyžaduje velkochorvatská myšlenka,
avšak žádala, aby výhody jeronymského ústavu
byly ofevřeny také Srbům. Požadavek svůj pode
přela historickým důvodem, že katolický arci-
biskup barský, jehož sídlo nyní patří k území
černohorskému, od starodávna měl církevně
úřadní titul »primas Serbiae«, což je důkazem
že i papežská stolice věděla o katolicích srb
ského jména a národnosti.
Papežská stolice uznala oprávněnosť pro
testu černohorského a slíbila, že chybu svou
napraví zvláštním výkladem zmíněného breve
jenž brzy bude vydán
Papežské breve v té podobě, která vyža-
dovala opravy, vzešlo z malé intriky rakousko
uherského zahraničného ministra. Hned, jak byl
v druhé polovině měsíce srpna uveřejněno
»Pester Lloyd« pospíšil si a dodal, že do breve
sice dostala se chyba, že však nemůže již být
napravena, proto že papožské breve nemůže býi
opraveno.
Našla se tedy při dobré vůli přece cest
kterou se chyba odstraňuje. Pan hr. Goluchovsk
z toho potěšen nebude.
Srba
Lloyd
Goluchovsk
Rusko
Polsko
Vatikán
Černá Hora
13
article
Nový vllenský velitel.
Hlavním velitelem ve vojenském okruhu
vilenském jmenován Polák a katolik, generál
Gurčik. Dávno Polák nezaujímal tak vyso-
kého místa ani v carství, neřku na Litvě. Jme
nování, jak oznamují polským listům, stalo se
z vůle samého cara Mikuláše.
Jest nyní na Polácích a katolicích, aby s
vážili dobré vůle carovy a přilnuli upřímně
k němu i k pravoslavným. Car a Rusko podá-
vají co chvíli důkazy, že si přejí, aby v po-
měru k Polákům nastal trvalý obrat k lepšímu.
Bez upřímnosti Poláků nemohla by nová éra
dodržeti.
Pohřební píseň trojspolku.
»HoBocru« vyhlašují pangermanism za
vraha trojspolku. On do pole proti trojspolku
postavil i Poláky i Uhry a kromě Němců nen
už v Rakousko-Uhersku národa, který by s
přál, aby trvání trojspolku bylo prodlouženo.
Z trojspolku zbyl pouze stín. Oheené mínění
rakousko uherské zabývá se otázkou, není-li n
čase zaměniti politiku trojspolkovou jinou.
Každým dnem je patrnějši, že odpověď na to
bude kladná. A byť i byl trojspolek officiálně
ještě prodloužen, bude pouhou vnější dekoracl.
Vnitřního obsahu v něm už není a nebude,
jeho běh je dokonán, může být udržován jen
umělým způsobem.
Polák
Gurčik
Mikuláš
Němec
Litva
Rusko
Uhry
Rakousko
Uhersko
14
article
K poslední řeči Viléma II.
O řeči Viléma II. k sochařům německým
píše »Voss. Zeitung«, že o řeči té nepochybně
dány byly do veřejnosti zprávy nesprávné. Ne-
mohl prý přece cisař jiným národům odpírali
ideální smýšlení. Výroky takové mohly by nabýti
snadno politického významu a způsobiti nemilé
rozklady. Bohužel prý asi tvrzení, že národové
ostatní — mimo národ německý — pozbyli ve-
likých iduálů, vyvolá v cizině skutečně ohlae
nežádoucí. »Voss. Zeitung« táže se, nezná-li
říšský kancléř žádného prostředku, aby nedo
statkům zpravodajství o řečech císařových ko-
nečně odpomohl. »Voss. Zeitung« neměl by býti
tak pokryteckým a měl by míti kuráž netoliko
vůči zpravodajům, nýbrž i vůči místům vyšším.
Na tato adresovati měl by výtky své, poněvadž
jest jistě přesvědčen, že řeč eísařova byla po-
dána správně.
Vilém II
Voss
Zeitung
15
article
Poslední tato řeč císaře Viléma II. o umění
byla rovněž rozebírána francouzskou žurnali
stikou. Tak píše »Temps«: Vítězná ale
berlínská jest příliš slavnostní; naše zlatá mlá-
dež, která se kochá pohledy krásných dam
t. zv. »akátové třidy« v Paříži, by se necítila
dosti volna v ovzduší berlinském. Ale přece jes
nám doznati, že alej ta jest skvostná. Ovšem
ne tak, jak by si císař Vilém přál, neboť N
mecku se nedostává geniálních sochařů, jakými
se honosí Italie z doby renaissance a Franeie
za dobu posledních tří století. Berlín nemá ani
Michela Angela, ani Pavla Duboisa, ani Rodina
nebo Frěmieta, ale za to má císaře Víléma II.-
jenž bdi Argusovým okem, aby nejkrásnějš
třídy berlínské nebyly hyzdény podobným způ-
sobem, jakým se hyzdí pole Elysejská.«
»Journal des Débats« pak píše, že
tato řeč císařova jest potpourri dogmatických
aforismů. Řeč jest velmi spletitá a takorka ne-
srozumitelná, tak že jest velmi oblížno, nalézti
základní ideu. Teprve po delším pátrání lze se
ji dopíditi. Míní li císař, že celý svět se sklán
v údivu nad německým sochařst ím, třeba
konstatovati, že se mýli, a že berlínskéa
mnichovské umění budí svým nevkusem jen
nudu.
Nepokoje v Tonkinu.
Dle telegrafických zpráv z Tonkinu, vážné
nepokoje vypukly na severu této osady.
Tamn
velitelé žádají posily as 5000 mužů.
Vilém II
Vilém
Italia
Angel
Pavel Duboiso
Rodin
Frěmiet
Elysejský
Temps
Paříž
Berlín
Tonkin
Vílém II
16
article
Bohatství Francie.
Dle konečného výsledku byla — jak již
sděleno — nová půjčka francouzská upsána
24kráte, z čehož 23kráte v Paříži. Až doposud
došlo státní pokladny 933,315.000 franků, z če
hož finanční ministerstvo upisovatelům 265millio-
nové půjěsky 89% splacených obnosů vrátilo.
Louis Leger o Slovácích.
V posledním čísle pařížské »Revue de
questions diplomatiques et coloniales« p. pro-
fossor Louis Leger, známý svými pracenr
o Češích a Slovanech vůbec, píše velmi sympa
ticky o Slovácích uherských. Když byl v úvodu
předeslal několik historických a zeměpisných
poznámek, rozepisuje se o osudné roztržee z le
čtyřícátých, kdy Slováci ke své veliké škode
svoje nářečí učinili mluvou spisovnou a tím
svazky tak úzce je pojící k šestimillionovému
národu českému přetrhli. Již tenkráte mohlo s
mluviti o kultuře výhradně české, a dnes, když
Čechové dospívají vrcholků civilisace, kdy ko
nají divy svou svéráznou hudbou, uměníma
literaturou, tim tlsnivěji musí působiti na Slo-
váky jejich osamělost a opuštěnost v jejich boj
s Maďarstvem. Pan professor však se zadosti
učiněním konstatuje, že Češi nezapomínají svých
podtatranských bratří a podporují je morálné
i hmotně.
Podali jsem prostě tresť článku páně Lege
rova, vlastních svých úvah se zdržujíce.
Leger
Slovák
questions
Čech
Čecho
Lege
Francie
Paříž
Slovan
17
article
O ochranných opatřeních elek-
trických dráh proti přejeti
přednášel na včerejší schůzi „Spolku architektů a in
ženýrů“ způsobem i šíršímu obecenstvu srozumitel-
ným vrchní inženýr elektrických podniků král. města
Prahy pan A. Svoboda. Navázav na okolnost, že
s rozvojem elektrických dráh vedle jasné stránky po-
kroku v dopravnictví objevila se i stinná stránka
různých nehod, přešel k tomu bodu a otázce, jakým
způsobem čeliti možno trapným těm případům. Správy
elektrických dráh dojista mají snahu, poskytnouti obe
censtvu ochranu tu největší, ale nedostává se jim do
statečně bezpečných prostředků.
Jest sice asi na dva tisíce patenlovanýcho
chranných přístrojů, jež do jisté míry poskytují ochra-
ny, ale ideálně bezpečných věda technická nezná
také asi sotva najde. Při všech opatřeních nejvělší zá
vadou jest okolnost, že plocha, po které se vůz molo-
rový pohybuje, ať jest to silnice nebo dlažba, není ni-
kdy tak rovnou, aby nějaký předmět, buď to již jer
prst nebo ruka mezi půdu a ochranný přístroj se ne-
dostala. Vzdálenost ochranných přístrojů všech dráh
od země pohybuje se mezi 7—15 cm. a jest podmíněn
nerovností dlažby, příkrými lomy ulice a kolísánín
se vozů (u dvouosých značnější než 4osých). Ochran-
ná opatření, jak jsou u nás v Evropě a Americe v uží-
vání, dělí se na množství kategorií.
A Svoboda
Praha
Evropa
Amerika
spolek architekt
centimetr
18
article
Jsou to předně opatření pevně umístněniž n
skřiň vozovou nebo na trup vozní. Nebo jsou to zaří
zení pohyblivá, po případě kombinace obou způ-
sobů. Dále jsou to ochranné přístroje, jež umístěny
tak na voze nad dlažbou, aby v kritickém případu mo
hly býti spuštěny; poslěz jsou to samočinné přístroje
jež nárazem uvádějí se v činnost. Pan přednášející vy
bírá pak ze všech těchto kategorií pouze ty, jež již po
kolik let jsou v užívání a e kterých možno mluviti na
základě zkušeností. Na kreslených modellech ukazuje
různé systémy samočinných i pomocí řidičovou fun-
gujících opatření, po většině v Německu užívaných.
Tak elektrické dráhy v Hannovru mají ochran-
né opatření založeno na myšlence železného svislého
rámu, který může se vypnutím proudu uvésti v činnost.
Německo
19
article
Rám pohybuje se v ložiskách a opatřen na spodním
konci drátěným nebo proutěným košem, jenž m
předmět na kolejí zachytiti. Systém ten má ten nedo-
statek, že nechrání osohu proti zachycení se strany
a pak, že spuštění závisí na duchapřítomnosti řidi-
čově. Jiný systém má dráha v Eríurtu, kde spojený
myšlenky dvě, ochrana ležící a stojící osoby na kolo-
jích. Ochranný rám skládá se z ochranného koše
výše 30—45 cm. nad kolejnicí a možno jej spustiti na
dlažbu tak nízko, že jede po kolečku, jež ve spodu na
hraně umístěno. Přístroj rovněž neskýtá cchrany se
strany. Mnichovské elektrické dráhy mají ochran-
né opatření spojeno se vzduchovou brzdou, kterou
uvádí se do pohybu, ale právě ta okolnesl, že brzda
může vypověděti, jest slabou stránkou tohoto apparátu,
krom nedostatečné poboční ochrany.
Eríurt
centimetr
20
article
Drážďanský přístroj v podobě sedadla úplni
samočinný, pomoci pák do pohybu se uvádějící, má
tu vadu, že článkovité opatření, jež má vyplniti pro-
storu mezi rámem a půdou, úplně nemůže doléhai
a tim stává se illusorním. U pražských elek
trických dráh věnována otázce té veškerá pozornos
a s inlensivností nemalou pracováno a studováno
na všech dosud známých modelech. Nejnověji byl
správa elektr. podníků firmou Ringhoffrovou upozor-
něna na systém Lange-Möckův, který jes
samočinný a skládá se ze dvou částí: z narážečea
vlastního ochranného apparátu. Narážeč zhotover
z pletiva, na jehož koneích jsou gumová kolečka
ochranný přístroj zhotoven z dírkovaného silného
plechu, zavěšeného na spirálových pérech. Narazí-li
předmět na narážeč, pákovím sníží se zadní koi
až na samu zem, takže osoba se vlastně do
koše skuli. Není však ani tímto způsobem řešena
otázka zachycení se strany. Zkoušky v holešovické
centrále konané, pokud se týče nárazu ze předu, se
zdařily, komplikovány však se stran, neměly úspěchu.
Ringhoffrova upozor
Lange
Möckův
21
article
Tím vyčerpány asi ochranné přístroje a pan před
nášející obšírněji se zmiňuje o nynějším opatření
o ochranném irámu. A tu na jeho obranu uvádi
výsledky referátů kongressu elektrických dráh ve
Šiuttgartu, jehož se zúčastnilo 82 společností, ze
kterých 76 užívalo ochranného rámu
Veliká většina účastníků vyslovila se příznivě
pro ochranný rám, neboť statisticky se dokázalo, že
percentuální rozdil mezi úrazy na drahách s rámem
a s jinými opatřeními mluví pro ochranný rám. Pan
přednášející porovnává počet neštěstí v Hannoveru
když byl ochranný rám a když nebyl a docház
k úsudku, že s ochranným rámem neštěstí ubylo
Nebudeme v referátu uváděti řady číslic a výpočtů
jimiž doprovázel pan inženýr statistické údaje; vy
svitlo z nich, že právě poměrně u nás v Praz
není percento neštěstí a obzvláště zranění vážných
neb smrtí končících tak křiklavé, jako v jiných mě
stech evropských. Ze statistiky pak plynou důsledky
že žádný z dosavadních prostředků dosud se ideáln
neosvědčil; může-li co zmenšiti počet nehod, pak
krom ochranného rámu musí se počítat i s dobrou
činností brzd a svědomitosti personálu. Právě kom
plikace poměrů činí illusornost prostředků. — K zá
věru pan přednášející podal náčrtek svého návrhu
jenž zpočívá ve změně konstrukce vozu a to: po
sunutí ochranného rámu před kola, aby se tak zi
skala pro možnost zabrzdění ještě vzdálenost o
čela vozu až ke kolům asi dvoumetrová. V debatě
jež po přednážce odměněné polleskem se rozpředla
vyslovili různé názory čistě odborné pp. Rosol,
Seidl, Kalousek, Neumanu a Pelikán; pozoruhodným
a do jisté míry i oprávněným byl názor inž.p
Křižíka, jenž doporučoval nejlacinější a nejjistějs
»ochranný« rám opatrnost obecenstva.
Rosol
Seidl
Kalousek
Neuman
Pelikán
Ing
Křižík
Hannover
22
article
Německý měšťanský pivovar
v Budějovicích.
Revise účelních knih přinesla překvapující vy
sledky a podala důkaz, že špatné poměry majetkov
a ještě horší provozovací výsledky jsou důsledkem
správního systému, po léta plativšího, jehož neoby
čejně nebezpečné účinky hledati dlužno v poklesl
výnosnosti a v bezpříkladně malém zisku.
Z nedostatečného průkazu celkového jmění a v
dení knih lze poznati, že správa ani nejnutněj
ším podmínkám solidního vedení závodu ne
vyhověla.
Nejdůležitější zařízení a pomůcky k jasnému
přehledu jmění scházejí úplně, také přesného inven
táře není, totiž inventární knihy s ročním příbytkem
a úbytkem o každém jednotlivém oddělení jmění
Jakou cenu ostatně přičisti lze inventurám ročním.
je zjevno z toho, jak byly tyto vykonávány; jedno-
Ulivé knihy nebyly ke k nci roku ani uzavíra ny, ne-
boť v inventuře jsou zařaděny často jen příbližné
ceny.
Jak bylo za těch poměrů možno sestaviti na zá-
kladě neuzavřených knih, na základě příbližného jen
ocenění bilančního správnou bilanci?
Nahlédnutím do bilancí jest také potvrzeno, že
vědomě v různých lelech byly nesprávné, ano, že
v mnohém ohledu, jak ihned dokáži, zúmyslně ne-
správně byly provedeny, aby vykázány býti mohlu
vysoké zisky, z nichž vypláceny byly úřadníkům
správním orgánům tantiémy ve značné výši, ale ne
oprávněně.
Budějovice
23
article
Tak jest vykázán v provozovacím roce 1896 9
nesprávné zisk zl. 179.000.—, který uměle takto by
sestayen:
Účet o zařízení chladícím jest v kníze veden
nesprávně částkou zl. 174 897.18, kdežto na stran
»Má dáti« zařaděn jest smyšlený obnos zl. 9691.17
Dále jest účet o pivě vydáními za složení led
zl. 15.480.29, provisi zl. 94.260.88 nezatížen, t.j
tyto položky scházejí úplně; a připojíme-li ješté ne
provedené odpisy zl. 21.572.01, pak nepředepsan
provise a bonifikace zl. 28.221.14, pak o zl. 9090.—
v poštovní spořitelně výše počítanou pohledávku
než aktiva totíž, poznáme jasně a zřejmě, že zdo
místo podbilance předložena byla právovárečným
všem ostatním interessentům — vědomě provedení
švindléřská bilancel
Bilance německého pivovaru jsou vůbec unikem
již proto, že bylo tu lze uplatniti bilanci bez řádne
inventury.
K tomu ještě přičísti dlužno zajisté velmi značné
ztráty tím způsobené, že provise, dublosní poža-
davky atd. atd. ve značných částkách každoročni
nepravidelně byly odpisovány a tím samo sebou
roční výsledky zisku smyšleným způsobem byly
zvyšovány.
Dále zračí se tu zaslírání a omlouvání pravéh
stavu jmění, ježto každoročně vykazován byl ve vy
roční zprávě stav passiv teprve po odečtení akti
při čemž opomíjeno bylo mnoho dubiosních poža
davků ve značné výši
To mělo ovšem pochopitelně závažné následky
že byla činěna vydání, která v pravé podstatě
stavu passiv mohla býti pomíjena, lze jen té okol
nosti přípisovati, že veškerým pravovárečníkům výše
dluhů byla zatajována.
24
article
Ale jest se mi zmíniti nejen o nesprávném ve
dení knih a falešné bilanci, nýbrž také celkový
způsob organisace a administrace podnikové vyža-
duje nejpřísnější kritiky. S odbérafeli piva nebylo po
léta korrektně účtováno, o čemž podán veliký počet
stížnosti; dále žaloby mnohých hostinských na ne-
správnou míru sudů zůstávaly nepovšimnuty; veliký
počel pokladničních poukazů nasvědčuje tomu, že
vypláceny byly veliké obnosy, aniž by byly dle
ustanovení stanov spolupodepsány, což dělo se z
pokladnictví Brandinerova; při účtování zásob udály
se velké jich ztráty; úspory byly tam udávány, kde
se vlastně nezodpovědilelně mrhalo, jak tomu
bylo při chmelu a sladu; úřadníkům byly z těchto
tak zvaných »úspor«, které ve skutečnosti znamenaj
podvody a ztenčení jmění pravovárečníků, mimo-
řádné odměny udíleny, ano v jubilejním roce, který
byl více komedií, byla vydána na darech, jako draho-
cenné poháry, briliiantové prsteny a zlaté hodiny
pro úřadníky, úhraná část pr. 1431 zl. 60 kr. a t
panem Löwenhofrem.
Celá ta »komedie« stála úhrnem 23.000 zl.
Tantiemová horečka dospěla tak daleko, že řídíc
úřadník defraudaní Neugebauer na základě protokolu
dle jednacího řádu podepsaného jedním členem vý-
oru, přivlastnil si neoprávněným způsobem značn
částky: tomuto úřadníku bylo na základě protoko
v několika létech mimo již uvedené značné obnosy
na tantiemách ještě zvýšeno služné. Zvýšení služ-
ného veškerým úřadníkům jest proli stanovám pode
psano jen Löwenhöfrem. Jak již bylo poznamenáno
byla spotřeha zásob, a to zvláště sladu a chmele
nesprávně zanášena; lotiž zařaděno do vydání z
jednotlivé várky více, než skutečně bylo vzato.
Löwenhofr
Neugebauer
zl
25
article
Tím docházelo při roční závěrce k částečným
přebytkům s označením »shledáno více« (»Mehrbe
fund«), za něž sládkovi »zvláštní honoráře« vyplá
ceny byly.
Zcela správně píše o tom Neugobaner:
»Označení« úspory na zásobách bylo vy
nalezeno a zvoleno výborem, aby sládku blahovol
ným způsobem nad jeho služební úmluvu přikázá
býti mohl několika členy výboru navržený zvláštn
honorář !«
Sledujeme li však jednotlivé číslice dopodrobna
vychází při správném počítání veliký úbytek na těchto
zásobách, a to: v provozovacích létech od r. 1888-1899
do r. 1896—1897 na sladu 20.818 H. na chmel
25.280 kg v příbližné ceně 206.486 zl. 67 kr.
Proč si zvláště stěžovali hostinští na špatnou
míru sudů, a kde hledati jest příčinu veliké ztráty ne
sladu a chmeli, vylíčím podrobně později.
Každému objektivnímu člověku, jenž poznal po
měry německého měšťanského pivovaru, jest nade vši
pochybnost zřejmo, že pravovárečníci a tské jiní ta
kovouto správou jmění bezpříkladně lehkovážnou
velmi těžce byli poškoze ni.
Zisk vlastní měl zde velikou úlohu, což doka
zují předloženě účty a doklady; revise podnikán
byla jen dle jmena a opravdivé kontrole bylo se vy
hýbáno; kdyby byla sebe primitivnějším způsoben
bývala vykonávána, pak nemohlo se státi, co sku
tečně se stalo!
Ani výbor, jako zodpovědná a osobně zavázan
strana, ani revisoři nevykonali svou úplnou po-
vinnostl
Tím skončila »kapucináda« pana staréh
Taschka z Bernardic, kterýž ihned prohlásil, že všín
jsou jen úřadníci vinni.
V dalším článku dokáži, kdo vlastně největš
vinu na tomto bídném nehospodářství má a kd
tím — mimo právovárečníky ještě — citeln
byl poškozenl-
kg
26
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná páteční příloha „Hlídka literární“
Klub sněmovních poslanoů národn
strany svobodomyslné konal včera prvn
svou schůzi, ještě za dosavadního složení par
lamentní komise. Předseda dr. Engel uvitav
shromážděně, věnoval vřelou posmrtnou vzpo
mínku zvěčnělému poslanci dru. Kai zlo vi.
kterou shromáždění stojíce vyslechli. Na to po
dal přehled výsledků posledních voleb a uvital
zejmena nové poslance, dotknuv se zároveř
vykonané práce, na níž měli záslužný podí
mnozí poslanci, kteří dnes již členy sněmu
nejsou. V první řadě poukázal k velkým záslu-
hám bývalého poslance Václava Jandy, az
hlučného souhlasu všech přítomných projevi
naději, že vzácnými svými zkušenostmi a osvěd
čenou radou i nadále bude pomáhati k dosažen
našich národních a vlasteneckých cílů.
Po přečtení došlých spísů následovala de
bata, načež sehváleny veškeré návrhy výkon
ného výboru. Zároveň uvedeno všem členům
klubu na paměť závazné ustanovení, následkem
kterého nelze členům klubu ani podpisovati ani
podporovati návrhy nebo dotazy jiných stran,
pokud by předběžně klubem aneb aspoň jeho
parlamentní komisí nebyly schiváleny.
Jednohlasně usneseno, aby hned v prvn
schůzi sněmu s prozatímním vyloučením každého
jiného návrhu byl prostřednictvim dra. Hero lde
Hlídek
doktor
Engel
Kai
Janda
27
article
podán návrh na volbu komise za účelem v
pracování adresy J. V. císaři a králi
Za účelem rozhodného, cíle vědomého vy-
stupování usneseno zříditi ihned bývalé odbory
rolnický, živnostenský, školský a správní, dále
pak nový odbor národohospodářský.
Ohledně ustavení se kurií bylo usneseno
ponechati předsednictví v kurii měst poslancům
německým, za místopředsedu a zapisovatele pak
voliti dosavadní funkcionáře poslance prof. dra.
Blažka a dra. Pinkasa; v kurii obel
venkovských za předsedu posl. Hodysa; ob-
sazení hodnosti místopředsednické usneseno po-
nechati poslancům německým, místo zapisovatele
pak sdružení agrárnímu.
Konečně usneseno podání některých inter
pellací.
— Na všeněmečkou žebravost čtem
nářky v listech německo-liberálních a lidových.
Příčinu ku stesku tomu zavdal posl. Franko
Stein, kterýž rozesílá po majetných lidech ně-
meckých provolání, podepsané 43 všeněmeckými
vůdci a poslanci, a žádající co nejnaléhavěji z
vánoční dar pro chebský všeněmecko-dělnický list
»Hammer«. V eirkuláři praví se, že stav listu toho
vzdor skvělému úspěchu, jehož v 5. kurii při
zemských volbách dobyl a vzdor přispění něko-
lika málo přátel věci je velice beznadějný. K cir-
kuláři připojena jest peněžní poukázka pod
adresou dra. Bernardina v Chebu. »Mají to
tudiž pánové, kteří chtějí nějakým dárkem při-
spěti, velmi pohodlné!« dodává »Reichenb. Ztg.«
zlomyslně.
císař
profesor
doktor
Blažek
Franco Stein
Bernardin
Cheb
28
article
— Nová všeněmecká pohlednice. V pe-
titových zákoutích všeněmeckých listů doporučuje
se k hojnému odebírání nová pohlednice vydaná
panem drem. Wintersteinem v Kasselu, známým
vydavatelem významných a výmluvných pohlednie
všeněmeckých, do Čech zasílaných v ohromném
množství. Nová pohlednice symbolisuje stejně
jako všechny ostatní a dřívější konečné cíle vše-
německého hnutí. »Ukazuje,« jak řečené listy
píší, »rázovitou postavu císaře Rudovousa, vy-
stupujícího z nitra Kyffhäuseru. Jest obklíčen
odznaky nejdůležitějších německých zemí celého
světa, čímž má býti dokázáno, že země ty ná-
ležejí k Všeněmectvu.« Rozumí se, že mezi
znaky těmi nescházejí také znaky »bývalých
spolkových zemí německých«, všech »německých
zemi« v Rakousku a také znaky zemí koruny
české. Pohlednice tyto, jak se samo sebou roz-
umí, budou míti v poštovní dopravě vnitro-
rakouské nejširší svobodu jako všechny pověstné
kasselské výrobky tohoto druhu. Jakž také nel
Vždyť všeněmecký program připojení bývalých
buntovních zemí rakouských k německé řiši
prohlášen výrokem nejvyšší soudní stolice za
docela přípustný a uskutečnitelný. Před nedáv-
nem stalo se, že jistý pražský soukromník vydal
pohlednice s odznaky zemí koruny české, ty
však byly z poštovní dopravy uvnitř Prahy —
jednalo se o blahopřání k Novému roku — vy-
loučeny!
Winterstein
Kassel
Čechy
Rakousko
29
article
— Prindův spis »K otázce německých
biskupství v Čechách« — autorství cheb-
ského biskupa in partibus prozradil » Prager
Tagblati« v božíhodní polemice s »Katolickými
Listy« bez obulu — počíná plniti své poslání
v uzavřeném jazekovém území a pomalu počí-
náme se shledávat se články v německo-lidových
a liberálních listech venkovských, věnovanýeh
recensi tohoto nejnovějšího spisu německo-nacio-
nálního štváče pod přebytečnou infulí »české
katolické provincie«. Nejříznější z těchto úvah
přinesla liberecká »Deutsche Volkazeitung«, kteráž
se do věci vložila s ukrutnou širočinou, tak že
tříštky lítají na všechny strany. Především do-
stává svůj díl litoměřický biskup, jejž nazývá
liberecký šriftlajtr »naším Emanuelem Johan-
nesem z Litoměřic«, politování hodným obětním
jehnětem největšího českého štváče Kordače,
kteréž i se svou kapitolou ani nemuklo, když
češti faráři a kaplani dostali přímo husitské zá-
chvaty a vždy přimhouřilo oko, kdykoli něklerý
z českých duchovních jeho tovaryšů s farskou
kuchařkou, s českým státním právem anebo
s všeslovanskou trikolorou se miliskoval.« Ně-
mecké duchovenstvo dalo prý se od českých
svých duchovních bratři poličkovati podle noty
a biskup litoměřický liboval si z poslušnosti ně-
mecké, když »české popstvo na druhé straně
Labe a Ještědu drze a volně svým »Hroma
peklo« proti Němcům s kazatelny a z pivnice
útočilo». Nyní však prý již tyto drzosti pře-
stávají, i nezůstávají bez dojmu na tábor ně-
meckého kleru a nyní prý to již mezi něme-
ckými duchovními velice povážlivě kvasí. Padl
prý kámen do vod německo-klerikálních a na
hladině šíří se kruhy kolem požadavku »Roz-
dělení diécesí v Čechách, čili německé biskupstvl
v Čechách«. Kamenem timto jest prý právě
Prindův
Prager
Johan
Kordač
Němec
Čechy
Litoměřice
Deutsche Volkazeitung
30
article
Frindův spis: »K otázce německých biskupství
v Čechách«. Frindova biskupská milost může
býti spokojena se žactvem, jaké chodí k němu
do školy, to jest jasno z dalšího obsahu libe-
reckého článku, z něhož podaná ukázka zajisté
pro příslušný posudek stačí. Jestliže tedy bu-
deme mít v Čechách co nejdříve vyslovenou
prudkou náboženskou vojnu vedle nacionální,
může se za to římská kurie poděkovat jemu
i warnsdorfskému jeho pomocníku Opitzovi —
i těm, kdož »mocí« svého úřadu trpěli řádění
štváčů. Čtenáři naši znají obsah nejnovějšího
spisu Frindova, kterýž svou literaturu vydává
docela mimo povšimnuti konsistoře, tím méně
s jejím schválením. Že se mu jedná o zápas
v nejrozsáhlejší míře, vysvítá z toho, že spis
svůj »0 otázce německých biskupství v Čechách«
zaslal do Vídně k nejvyšším místům. Vlastní
tanec o národnostní rozhraničení církevní správy
v Čechách teprve vlastně začíná, toť jest nade
vší pochybu patrno. Proto sluší živě litovati,
že se české duchovenstvo dalo zakřiknouti
hlasem, který je podle lidského a božího práva
a podle povinnosti vésti měl k hájení věci,
kteréž nenáleží jen půl jeho, ale celé srdce
podle citátu slavného pěvce českého z řad če-
ského kněžstva!
— Hans Kudlich se ozval. Samozvaný spa-
sitel sedláků, zámořský doktor Hans Kudlich, opět
se ozval. Když je zle, přibatolí se Kudlich ze zámoř-
ských krajů na jisto, aby svým politickým věhlasem
pomohl a svou vzácnou radou napravil, co epigbni v
své nemotornosti zde pokazili. Dnes je to v Rakousku
opět na zadrhmo a proto Kudlich je zde jako na zavolání-
Proto v „Neue Freie Presse“ vykládá své rozumy, c
činiti a jak se zachovati před hrozícím absolutismem
A jakkoli téměř v ničem jsme se s ním dosud nesrov
nali, v jedné věci, se kterou tentokráje debutuje, br
Frindův
Opitz
Kudlich
Čechy
Vídeň
Rakousko
Neue Frei Presse