ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f9c5a050-661f-11dc-b0b9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 67, place 52, org 9, work 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISY
3 masthead
28. prosince 1901
4 masthead
Číslo 357.
5 article
sedy Vasa Gjurgjeviče panovník přijal adresua pravil: »Přijímám se zvláštním potěšením adresu sněmu mých milovaných království chorvatského, slavonského a dalmatského. Jsa přesvědčen, že i nynější sněm, oduševněný láskou k vlastia v důvěře k vládě, rozvine horlivou a plodnou činnost, vzkazuju svůj srdečný pozdrav těm kdo vás vyslali«.
Vasa Gjurgjevič
6 title
Politické zprávy zahraničné.
7 article
V Praze, 27. prosince.
Praha
8 article V okupovaných zemích něco se
V okupovaných zemích něco se chystá, (Z národních kruhů bosensko hercegovských.) Z rozčilenosti všech zdejších úřadů, zvláště policie, patrno, že něco neobyčejného se chystá Policie nepřestává pronásledovati věrné náro- dovce a provokovati neopatrné, aby měla zá- minku k pronásledování. Vláda Kallayova na- hromadila hory příčin k nespokojenosti obyva telstva, ale ráda by věc nastrojila tak, aby příčiny této nespokojenosti byly hledány jinde, za hranicemi: v agitaci Ruska, Srbska a Černé Hory. Kdyby se jí to podařilo, stála by tu čistá jako lilie a mohla by ještě svobodněji pokračo- vati dosavadním hakatistickým směrem. A smě- rem nastoupeným dospěti hodlá k oktrojován náboženského statutu pro pravoslavné a moha- medány. Tento skutek očekává se již kolem Nového roku 1902. Pravoslavní i mohamedáni oktrojírku přijmou jako nejtěžší ránu. Vláda t ví a dokonce jí nejde o to, aby rána nebyla smrtelná ani bolestná, nýbrž o to, aby k vivi- sekci vybraní byli dostatečně strachem hypno- tisováni a chovali se zticha. Pověstný policejní prefekt sarajevský, Václ v Černý, pořád prodlévá vně bosenské hranice. ale nedaleko od ní. To vždycky dělává, když se něco většího chystá. Viděli ho v Zemunu. Indjiji (ve Sremu), Záhřebě, Subolici, Pančevě Mitrovici, Novém Sadu, Pešti a jinde. Všnde má schůzky s kallayovskými náhončími, verbuje pro svého mistra a pána nové dobrovolníky sype jim peníze. Byl také u vlády peštské a záhřebské. Předáci mohamedánští a pravoslavní: Sali effendi Nafarovič, Hamid Čizmič, Mujo Zuber v Trávníku a Mohmed Eífendi Delíč v Sarajevu dosud nejsou ani z vazby puštěni, ani vyšetřo- váni; Hamdi beg Hasanpašič a pop Stjep Trifkovič dosud jsou pod policejní dohlídkou.
Kallayův Václ Černá Mitrovic Hamid Čizmič Zuber Trifkovič Rusko Srbsko Černá Hora Srem Záhřeb Subolice Nový Sado Pešť Sarajevo Mohmed Eífendi Delíč Sali effendi Nafarovič
9 article
K otázce shody rusko-pelské. Z Petrohradu píší do »Denníku Poznaň- ského«: Z Poláků ruských ti jsou pro shodu Ruskem, kteří bydlí v hloubi Ruska, v Petro hradě, Moskvě anebo i dále. To je tím, žeti Poláci znají Rusy pravdivé, ne úřadníky. U Rusů, kteří jsou obyčejnými smrtelníky, P - láci nepozorují nenávisti k sobě, naopak častc slýchají poklony a výrazy sympatie. Proto je málo přívrženců shody s Rusy v samém Polsku. ale dosti jest jich v hloubi Ruska. Kdyby Ru- sové mezi Poláky byli tací, jako jsou u sebe doma, kdyby vláda svolila dáti Polákům všecka jazyková práva, Rusko získalo by i v Polsku stoupence myšlénky shody. Dodáváme, že Rusové, komandovaníd Polska, popírají, že by se mezi Poláky měnili naproti tomu tvrdí, že jim Poláci připravuj takové peklo, že tím zapuzují příznivé k Polá kům rozpoložení i v tom Rusovi, který k nim přišel s nejjemnější mysli a nejkrásnějšími ideály o shodě. Z toho následuje, máli ke shodě dojíti, že i Poláci musejí k ní přispěti a vycházeti Rusům vstříe.
Polák Rus Petrohrad Poznaň Rusko Petra hradit Moskva Polsko
10 article
Poláci pod německým jhem. Trpný odpor polských dětí v pruských školách pořád se přiostřuje. Ze 40 děti třídy II. b ve Vřesné odpovídají při německém vy- učování náboženství pouze 4, dvě německéa dvě polské. V Krotošině v II. tř. odpírá 10 děti odpovídati na německé otázky. Dvě dívky po- vědély, že jim matky roztrhaly německé kate- chismy. Jeden chlapec zpíval v hodině zpěvu místo »Deutschland, Deutschland über Allose »Ještě Polska nezhynula«. Německé listy viní z odporu děti jejich rodiče a štvou proti nim. aby byli potrestáni pro vzpouru. V Miloslaví bývají polské děti ve škol často mrskány, že nechtějí při náboženství ně- mocky odpovídati. Jedno děvčátko příšlo ze školy plačic. Matka se ho tázala: Zase tě bili, chu- děrko ? Děvčátko odpovědělo: Ne, matinko, dnes mne nebili, mne jedinou nebili, ale právě proto pláču: což pak jsem horší, než ostatní děti? Obyvatelstvo ruské podle vyznání Ruský ústřední statistický komitét uveřejni výsledky popisu obyvatelstva podle hlavnějšícl vyznání. Ukazuje se, že r. 1897, kdy poslední popis proveden, všeho obyvatelstva ruskéh moenářství bylo 125,668.000. Z toho počtu bylo podle vyznání: pravoslavných . . . . 87,384.000 (69.54 mohamedánů . . . . 13,888.000 (11.06 katolíků . . . . . . 11,420.000 (9 09 židů . . . . . . . 5,189.000 (4.139 protestantů, starověrců a rozličných odštěpenců od pravoslaví
Polák Deutschland Polsko Deutschland übry Allos
11 article
. . . 2,173.000 (1.729 rozl. sekt křesťanských . 1,220.000 (0 979 rozličných nekřesťanů . . 644.000 (0. 5190 V 50 guberniích evropského Ruska bez království polského, Kavkazu a Finska pravo- slavných jest 81.81 pet. V guberniích západních a severozápadních pravoslavní tvoři menšinu obyvatelstva, někdy velmi nepatrnou. Tak v gub. inflandské 1433 pet., v estonské 9.17, kuron- ské 3.79, kovenské 2.98 pct. Starověreu největší počet je v gub. permské (7.17 pet.) vitebské (557 pet.). Katolíků nejvíc v gub. kovenské 76 62 pet., vilenské 58 81 pet., vileb- ské a grodenské 23.99 pot., kuronské 11.14 pet., minské 10.22 pct. Protestantůje nejvíce v gub. baltických (od 70—89 pet.), za nimiž jde gub. petrohradská s 12 59 pety. Mo- hamedánů je nejvíc v gub. ufimské (50.03 peta.). Židů je v gub. grodenské 17.28 pet., minské 15.77 pct., kovenské 13.71 pet., volyn- ské 13.31, vilenské 12.90, chersonské 12. 32, podolské 12.15, kyjevské 12.03, mohylevské 11.92, vilebské 11.80, bessarabské 11 65 peta. Zahraničné listy v Rusku. Hlavní poštovní ředitelství v Petroh radč vydalo seznam zahraničných listů, na které pošty ruské přijímají předplatné. Co do počtu je v tomto seznamu 214 listů francouzských, německých 290, anglických 176, italských 15, dánských 3, latinský 1, řeckých 15, slovanských 37 (v tom českoslovanských 11, srbské 3. ruských 8, polských 10, bulharské 3), švád- ských 23, norský 1. Že v tom seznamu největší je počet list německých, vysvětluje se velkým počtem něme- ckých kolonistů a Némců baltických, jejichž národní čilost je tím nanovo potvrzena.
Žid Némec baltický Rusko Kavkaz Finsko pet pci
12 article
»Svůj k svému« v Rusku. Dovoz německých tovarů do Ruska a Ra- ského Polska náramně se zmenšil. Zajímavou statistiku podává pohraničná výpravna dráhy varšavsko-vídenské. V minulých lelech v měsle prosinci jezdilo po té dráze denně průměrn 20—30 nákladních vagonů, letos jen tři. Jeronymská kollej. Z Vatikánu oznamují, že poselství černo- horského ministra hr. Vojnoviče nezůstalo bez výsledku. Jak známo, Černá Hora nebyla spo kojena, že jeronymská kollej papežským breven byla dána v užívání pouze »národu chorvat skému«, k němuž připočtena také Černá Hora Černá Hora protestovala proti tomu, aby pa pežským aktem byla přivtělena k obvodu, který pro sebe vyžaduje velkochorvatská myšlenka, avšak žádala, aby výhody jeronymského ústavu byly ofevřeny také Srbům. Požadavek svůj pode přela historickým důvodem, že katolický arci- biskup barský, jehož sídlo nyní patří k území černohorskému, od starodávna měl církevně úřadní titul »primas Serbiae«, což je důkazem že i papežská stolice věděla o katolicích srb ského jména a národnosti. Papežská stolice uznala oprávněnosť pro testu černohorského a slíbila, že chybu svou napraví zvláštním výkladem zmíněného breve jenž brzy bude vydán Papežské breve v té podobě, která vyža- dovala opravy, vzešlo z malé intriky rakousko uherského zahraničného ministra. Hned, jak byl v druhé polovině měsíce srpna uveřejněno »Pester Lloyd« pospíšil si a dodal, že do breve sice dostala se chyba, že však nemůže již být napravena, proto že papožské breve nemůže býi opraveno. Našla se tedy při dobré vůli přece cest kterou se chyba odstraňuje. Pan hr. Goluchovsk z toho potěšen nebude.
Srba Lloyd Goluchovsk Rusko Polsko Vatikán Černá Hora
13 article
Nový vllenský velitel. Hlavním velitelem ve vojenském okruhu vilenském jmenován Polák a katolik, generál Gurčik. Dávno Polák nezaujímal tak vyso- kého místa ani v carství, neřku na Litvě. Jme nování, jak oznamují polským listům, stalo se z vůle samého cara Mikuláše. Jest nyní na Polácích a katolicích, aby s vážili dobré vůle carovy a přilnuli upřímně k němu i k pravoslavným. Car a Rusko podá- vají co chvíli důkazy, že si přejí, aby v po- měru k Polákům nastal trvalý obrat k lepšímu. Bez upřímnosti Poláků nemohla by nová éra dodržeti. Pohřební píseň trojspolku. »HoBocru« vyhlašují pangermanism za vraha trojspolku. On do pole proti trojspolku postavil i Poláky i Uhry a kromě Němců nen už v Rakousko-Uhersku národa, který by s přál, aby trvání trojspolku bylo prodlouženo. Z trojspolku zbyl pouze stín. Oheené mínění rakousko uherské zabývá se otázkou, není-li n čase zaměniti politiku trojspolkovou jinou. Každým dnem je patrnějši, že odpověď na to bude kladná. A byť i byl trojspolek officiálně ještě prodloužen, bude pouhou vnější dekoracl. Vnitřního obsahu v něm už není a nebude, jeho běh je dokonán, může být udržován jen umělým způsobem.
Polák Gurčik Mikuláš Němec Litva Rusko Uhry Rakousko Uhersko
14 article
K poslední řeči Viléma II. O řeči Viléma II. k sochařům německým píše »Voss. Zeitung«, že o řeči té nepochybně dány byly do veřejnosti zprávy nesprávné. Ne- mohl prý přece cisař jiným národům odpírali ideální smýšlení. Výroky takové mohly by nabýti snadno politického významu a způsobiti nemilé rozklady. Bohužel prý asi tvrzení, že národové ostatní — mimo národ německý — pozbyli ve- likých iduálů, vyvolá v cizině skutečně ohlae nežádoucí. »Voss. Zeitung« táže se, nezná-li říšský kancléř žádného prostředku, aby nedo statkům zpravodajství o řečech císařových ko- nečně odpomohl. »Voss. Zeitung« neměl by býti tak pokryteckým a měl by míti kuráž netoliko vůči zpravodajům, nýbrž i vůči místům vyšším. Na tato adresovati měl by výtky své, poněvadž jest jistě přesvědčen, že řeč eísařova byla po- dána správně.
Vilém II Voss Zeitung
15 article
Poslední tato řeč císaře Viléma II. o umění byla rovněž rozebírána francouzskou žurnali stikou. Tak píše »Temps«: Vítězná ale berlínská jest příliš slavnostní; naše zlatá mlá- dež, která se kochá pohledy krásných dam t. zv. »akátové třidy« v Paříži, by se necítila dosti volna v ovzduší berlinském. Ale přece jes nám doznati, že alej ta jest skvostná. Ovšem ne tak, jak by si císař Vilém přál, neboť N mecku se nedostává geniálních sochařů, jakými se honosí Italie z doby renaissance a Franeie za dobu posledních tří století. Berlín nemá ani Michela Angela, ani Pavla Duboisa, ani Rodina nebo Frěmieta, ale za to má císaře Víléma II.- jenž bdi Argusovým okem, aby nejkrásnějš třídy berlínské nebyly hyzdény podobným způ- sobem, jakým se hyzdí pole Elysejská.« »Journal des Débats« pak píše, že tato řeč císařova jest potpourri dogmatických aforismů. Řeč jest velmi spletitá a takorka ne- srozumitelná, tak že jest velmi oblížno, nalézti základní ideu. Teprve po delším pátrání lze se ji dopíditi. Míní li císař, že celý svět se sklán v údivu nad německým sochařst ím, třeba konstatovati, že se mýli, a že berlínskéa mnichovské umění budí svým nevkusem jen nudu. Nepokoje v Tonkinu. Dle telegrafických zpráv z Tonkinu, vážné nepokoje vypukly na severu této osady. Tamn velitelé žádají posily as 5000 mužů.
Vilém II Vilém Italia Angel Pavel Duboiso Rodin Frěmiet Elysejský Temps Paříž Berlín Tonkin Vílém II
16 article
Bohatství Francie. Dle konečného výsledku byla — jak již sděleno — nová půjčka francouzská upsána 24kráte, z čehož 23kráte v Paříži. Až doposud došlo státní pokladny 933,315.000 franků, z če hož finanční ministerstvo upisovatelům 265millio- nové půjěsky 89% splacených obnosů vrátilo. Louis Leger o Slovácích. V posledním čísle pařížské »Revue de questions diplomatiques et coloniales« p. pro- fossor Louis Leger, známý svými pracenr o Češích a Slovanech vůbec, píše velmi sympa ticky o Slovácích uherských. Když byl v úvodu předeslal několik historických a zeměpisných poznámek, rozepisuje se o osudné roztržee z le čtyřícátých, kdy Slováci ke své veliké škode svoje nářečí učinili mluvou spisovnou a tím svazky tak úzce je pojící k šestimillionovému národu českému přetrhli. Již tenkráte mohlo s mluviti o kultuře výhradně české, a dnes, když Čechové dospívají vrcholků civilisace, kdy ko nají divy svou svéráznou hudbou, uměníma literaturou, tim tlsnivěji musí působiti na Slo- váky jejich osamělost a opuštěnost v jejich boj s Maďarstvem. Pan professor však se zadosti učiněním konstatuje, že Češi nezapomínají svých podtatranských bratří a podporují je morálné i hmotně. Podali jsem prostě tresť článku páně Lege rova, vlastních svých úvah se zdržujíce.
Leger Slovák questions Čech Čecho Lege Francie Paříž Slovan
17 article
O ochranných opatřeních elek- trických dráh proti přejeti přednášel na včerejší schůzi „Spolku architektů a in ženýrů“ způsobem i šíršímu obecenstvu srozumitel- ným vrchní inženýr elektrických podniků král. města Prahy pan A. Svoboda. Navázav na okolnost, že s rozvojem elektrických dráh vedle jasné stránky po- kroku v dopravnictví objevila se i stinná stránka různých nehod, přešel k tomu bodu a otázce, jakým způsobem čeliti možno trapným těm případům. Správy elektrických dráh dojista mají snahu, poskytnouti obe censtvu ochranu tu největší, ale nedostává se jim do statečně bezpečných prostředků. Jest sice asi na dva tisíce patenlovanýcho chranných přístrojů, jež do jisté míry poskytují ochra- ny, ale ideálně bezpečných věda technická nezná také asi sotva najde. Při všech opatřeních nejvělší zá vadou jest okolnost, že plocha, po které se vůz molo- rový pohybuje, ať jest to silnice nebo dlažba, není ni- kdy tak rovnou, aby nějaký předmět, buď to již jer prst nebo ruka mezi půdu a ochranný přístroj se ne- dostala. Vzdálenost ochranných přístrojů všech dráh od země pohybuje se mezi 7—15 cm. a jest podmíněn nerovností dlažby, příkrými lomy ulice a kolísánín se vozů (u dvouosých značnější než 4osých). Ochran- ná opatření, jak jsou u nás v Evropě a Americe v uží- vání, dělí se na množství kategorií.
A Svoboda Praha Evropa Amerika spolek architekt centimetr
18 article
Jsou to předně opatření pevně umístněniž n skřiň vozovou nebo na trup vozní. Nebo jsou to zaří zení pohyblivá, po případě kombinace obou způ- sobů. Dále jsou to ochranné přístroje, jež umístěny tak na voze nad dlažbou, aby v kritickém případu mo hly býti spuštěny; poslěz jsou to samočinné přístroje jež nárazem uvádějí se v činnost. Pan přednášející vy bírá pak ze všech těchto kategorií pouze ty, jež již po kolik let jsou v užívání a e kterých možno mluviti na základě zkušeností. Na kreslených modellech ukazuje různé systémy samočinných i pomocí řidičovou fun- gujících opatření, po většině v Německu užívaných. Tak elektrické dráhy v Hannovru mají ochran- né opatření založeno na myšlence železného svislého rámu, který může se vypnutím proudu uvésti v činnost.
Německo
19 article
Rám pohybuje se v ložiskách a opatřen na spodním konci drátěným nebo proutěným košem, jenž m předmět na kolejí zachytiti. Systém ten má ten nedo- statek, že nechrání osohu proti zachycení se strany a pak, že spuštění závisí na duchapřítomnosti řidi- čově. Jiný systém má dráha v Eríurtu, kde spojený myšlenky dvě, ochrana ležící a stojící osoby na kolo- jích. Ochranný rám skládá se z ochranného koše výše 30—45 cm. nad kolejnicí a možno jej spustiti na dlažbu tak nízko, že jede po kolečku, jež ve spodu na hraně umístěno. Přístroj rovněž neskýtá cchrany se strany. Mnichovské elektrické dráhy mají ochran- né opatření spojeno se vzduchovou brzdou, kterou uvádí se do pohybu, ale právě ta okolnesl, že brzda může vypověděti, jest slabou stránkou tohoto apparátu, krom nedostatečné poboční ochrany.
Eríurt centimetr
20 article
Drážďanský přístroj v podobě sedadla úplni samočinný, pomoci pák do pohybu se uvádějící, má tu vadu, že článkovité opatření, jež má vyplniti pro- storu mezi rámem a půdou, úplně nemůže doléhai a tim stává se illusorním. U pražských elek trických dráh věnována otázce té veškerá pozornos a s inlensivností nemalou pracováno a studováno na všech dosud známých modelech. Nejnověji byl správa elektr. podníků firmou Ringhoffrovou upozor- něna na systém Lange-Möckův, který jes samočinný a skládá se ze dvou částí: z narážečea vlastního ochranného apparátu. Narážeč zhotover z pletiva, na jehož koneích jsou gumová kolečka ochranný přístroj zhotoven z dírkovaného silného plechu, zavěšeného na spirálových pérech. Narazí-li předmět na narážeč, pákovím sníží se zadní koi až na samu zem, takže osoba se vlastně do koše skuli. Není však ani tímto způsobem řešena otázka zachycení se strany. Zkoušky v holešovické centrále konané, pokud se týče nárazu ze předu, se zdařily, komplikovány však se stran, neměly úspěchu.
Ringhoffrova upozor Lange Möckův
21 article
Tím vyčerpány asi ochranné přístroje a pan před nášející obšírněji se zmiňuje o nynějším opatření o ochranném irámu. A tu na jeho obranu uvádi výsledky referátů kongressu elektrických dráh ve Šiuttgartu, jehož se zúčastnilo 82 společností, ze kterých 76 užívalo ochranného rámu Veliká většina účastníků vyslovila se příznivě pro ochranný rám, neboť statisticky se dokázalo, že percentuální rozdil mezi úrazy na drahách s rámem a s jinými opatřeními mluví pro ochranný rám. Pan přednášející porovnává počet neštěstí v Hannoveru když byl ochranný rám a když nebyl a docház k úsudku, že s ochranným rámem neštěstí ubylo Nebudeme v referátu uváděti řady číslic a výpočtů jimiž doprovázel pan inženýr statistické údaje; vy svitlo z nich, že právě poměrně u nás v Praz není percento neštěstí a obzvláště zranění vážných neb smrtí končících tak křiklavé, jako v jiných mě stech evropských. Ze statistiky pak plynou důsledky že žádný z dosavadních prostředků dosud se ideáln neosvědčil; může-li co zmenšiti počet nehod, pak krom ochranného rámu musí se počítat i s dobrou činností brzd a svědomitosti personálu. Právě kom plikace poměrů činí illusornost prostředků. — K zá věru pan přednášející podal náčrtek svého návrhu jenž zpočívá ve změně konstrukce vozu a to: po sunutí ochranného rámu před kola, aby se tak zi skala pro možnost zabrzdění ještě vzdálenost o čela vozu až ke kolům asi dvoumetrová. V debatě jež po přednážce odměněné polleskem se rozpředla vyslovili různé názory čistě odborné pp. Rosol, Seidl, Kalousek, Neumanu a Pelikán; pozoruhodným a do jisté míry i oprávněným byl názor inž.p Křižíka, jenž doporučoval nejlacinější a nejjistějs »ochranný« rám opatrnost obecenstva.
Rosol Seidl Kalousek Neuman Pelikán Ing Křižík Hannover
22 article
Německý měšťanský pivovar v Budějovicích. Revise účelních knih přinesla překvapující vy sledky a podala důkaz, že špatné poměry majetkov a ještě horší provozovací výsledky jsou důsledkem správního systému, po léta plativšího, jehož neoby čejně nebezpečné účinky hledati dlužno v poklesl výnosnosti a v bezpříkladně malém zisku. Z nedostatečného průkazu celkového jmění a v dení knih lze poznati, že správa ani nejnutněj ším podmínkám solidního vedení závodu ne vyhověla. Nejdůležitější zařízení a pomůcky k jasnému přehledu jmění scházejí úplně, také přesného inven táře není, totiž inventární knihy s ročním příbytkem a úbytkem o každém jednotlivém oddělení jmění Jakou cenu ostatně přičisti lze inventurám ročním. je zjevno z toho, jak byly tyto vykonávány; jedno- Ulivé knihy nebyly ke k nci roku ani uzavíra ny, ne- boť v inventuře jsou zařaděny často jen příbližné ceny. Jak bylo za těch poměrů možno sestaviti na zá- kladě neuzavřených knih, na základě příbližného jen ocenění bilančního správnou bilanci? Nahlédnutím do bilancí jest také potvrzeno, že vědomě v různých lelech byly nesprávné, ano, že v mnohém ohledu, jak ihned dokáži, zúmyslně ne- správně byly provedeny, aby vykázány býti mohlu vysoké zisky, z nichž vypláceny byly úřadníkům správním orgánům tantiémy ve značné výši, ale ne oprávněně.
Budějovice
23 article
Tak jest vykázán v provozovacím roce 1896 9 nesprávné zisk zl. 179.000.—, který uměle takto by sestayen: Účet o zařízení chladícím jest v kníze veden nesprávně částkou zl. 174 897.18, kdežto na stran »Má dáti« zařaděn jest smyšlený obnos zl. 9691.17 Dále jest účet o pivě vydáními za složení led zl. 15.480.29, provisi zl. 94.260.88 nezatížen, t.j tyto položky scházejí úplně; a připojíme-li ješté ne provedené odpisy zl. 21.572.01, pak nepředepsan provise a bonifikace zl. 28.221.14, pak o zl. 9090.— v poštovní spořitelně výše počítanou pohledávku než aktiva totíž, poznáme jasně a zřejmě, že zdo místo podbilance předložena byla právovárečným všem ostatním interessentům — vědomě provedení švindléřská bilancel Bilance německého pivovaru jsou vůbec unikem již proto, že bylo tu lze uplatniti bilanci bez řádne inventury. K tomu ještě přičísti dlužno zajisté velmi značné ztráty tím způsobené, že provise, dublosní poža- davky atd. atd. ve značných částkách každoročni nepravidelně byly odpisovány a tím samo sebou roční výsledky zisku smyšleným způsobem byly zvyšovány. Dále zračí se tu zaslírání a omlouvání pravéh stavu jmění, ježto každoročně vykazován byl ve vy roční zprávě stav passiv teprve po odečtení akti při čemž opomíjeno bylo mnoho dubiosních poža davků ve značné výši To mělo ovšem pochopitelně závažné následky že byla činěna vydání, která v pravé podstatě stavu passiv mohla býti pomíjena, lze jen té okol nosti přípisovati, že veškerým pravovárečníkům výše dluhů byla zatajována.
24 article
Ale jest se mi zmíniti nejen o nesprávném ve dení knih a falešné bilanci, nýbrž také celkový způsob organisace a administrace podnikové vyža- duje nejpřísnější kritiky. S odbérafeli piva nebylo po léta korrektně účtováno, o čemž podán veliký počet stížnosti; dále žaloby mnohých hostinských na ne- správnou míru sudů zůstávaly nepovšimnuty; veliký počel pokladničních poukazů nasvědčuje tomu, že vypláceny byly veliké obnosy, aniž by byly dle ustanovení stanov spolupodepsány, což dělo se z pokladnictví Brandinerova; při účtování zásob udály se velké jich ztráty; úspory byly tam udávány, kde se vlastně nezodpovědilelně mrhalo, jak tomu bylo při chmelu a sladu; úřadníkům byly z těchto tak zvaných »úspor«, které ve skutečnosti znamenaj podvody a ztenčení jmění pravovárečníků, mimo- řádné odměny udíleny, ano v jubilejním roce, který byl více komedií, byla vydána na darech, jako draho- cenné poháry, briliiantové prsteny a zlaté hodiny pro úřadníky, úhraná část pr. 1431 zl. 60 kr. a t panem Löwenhofrem. Celá ta »komedie« stála úhrnem 23.000 zl. Tantiemová horečka dospěla tak daleko, že řídíc úřadník defraudaní Neugebauer na základě protokolu dle jednacího řádu podepsaného jedním členem vý- oru, přivlastnil si neoprávněným způsobem značn částky: tomuto úřadníku bylo na základě protoko v několika létech mimo již uvedené značné obnosy na tantiemách ještě zvýšeno služné. Zvýšení služ- ného veškerým úřadníkům jest proli stanovám pode psano jen Löwenhöfrem. Jak již bylo poznamenáno byla spotřeha zásob, a to zvláště sladu a chmele nesprávně zanášena; lotiž zařaděno do vydání z jednotlivé várky více, než skutečně bylo vzato.
Löwenhofr Neugebauer zl
25 article
Tím docházelo při roční závěrce k částečným přebytkům s označením »shledáno více« (»Mehrbe fund«), za něž sládkovi »zvláštní honoráře« vyplá ceny byly. Zcela správně píše o tom Neugobaner: »Označení« úspory na zásobách bylo vy nalezeno a zvoleno výborem, aby sládku blahovol ným způsobem nad jeho služební úmluvu přikázá býti mohl několika členy výboru navržený zvláštn honorář !« Sledujeme li však jednotlivé číslice dopodrobna vychází při správném počítání veliký úbytek na těchto zásobách, a to: v provozovacích létech od r. 1888-1899 do r. 1896—1897 na sladu 20.818 H. na chmel 25.280 kg v příbližné ceně 206.486 zl. 67 kr. Proč si zvláště stěžovali hostinští na špatnou míru sudů, a kde hledati jest příčinu veliké ztráty ne sladu a chmeli, vylíčím podrobně později. Každému objektivnímu člověku, jenž poznal po měry německého měšťanského pivovaru, jest nade vši pochybnost zřejmo, že pravovárečníci a tské jiní ta kovouto správou jmění bezpříkladně lehkovážnou velmi těžce byli poškoze ni. Zisk vlastní měl zde velikou úlohu, což doka zují předloženě účty a doklady; revise podnikán byla jen dle jmena a opravdivé kontrole bylo se vy hýbáno; kdyby byla sebe primitivnějším způsoben bývala vykonávána, pak nemohlo se státi, co sku tečně se stalo! Ani výbor, jako zodpovědná a osobně zavázan strana, ani revisoři nevykonali svou úplnou po- vinnostl Tím skončila »kapucináda« pana staréh Taschka z Bernardic, kterýž ihned prohlásil, že všín jsou jen úřadníci vinni. V dalším článku dokáži, kdo vlastně největš vinu na tomto bídném nehospodářství má a kd tím — mimo právovárečníky ještě — citeln byl poškozenl-
kg
26 article Denní zprávy.
Denní zprávy. K dnešnímu číslu připojena jest pravi delná páteční příloha „Hlídka literární“ Klub sněmovních poslanoů národn strany svobodomyslné konal včera prvn svou schůzi, ještě za dosavadního složení par lamentní komise. Předseda dr. Engel uvitav shromážděně, věnoval vřelou posmrtnou vzpo mínku zvěčnělému poslanci dru. Kai zlo vi. kterou shromáždění stojíce vyslechli. Na to po dal přehled výsledků posledních voleb a uvital zejmena nové poslance, dotknuv se zároveř vykonané práce, na níž měli záslužný podí mnozí poslanci, kteří dnes již členy sněmu nejsou. V první řadě poukázal k velkým záslu- hám bývalého poslance Václava Jandy, az hlučného souhlasu všech přítomných projevi naději, že vzácnými svými zkušenostmi a osvěd čenou radou i nadále bude pomáhati k dosažen našich národních a vlasteneckých cílů. Po přečtení došlých spísů následovala de bata, načež sehváleny veškeré návrhy výkon ného výboru. Zároveň uvedeno všem členům klubu na paměť závazné ustanovení, následkem kterého nelze členům klubu ani podpisovati ani podporovati návrhy nebo dotazy jiných stran, pokud by předběžně klubem aneb aspoň jeho parlamentní komisí nebyly schiváleny. Jednohlasně usneseno, aby hned v prvn schůzi sněmu s prozatímním vyloučením každého jiného návrhu byl prostřednictvim dra. Hero lde
Hlídek doktor Engel Kai Janda
27 article
podán návrh na volbu komise za účelem v pracování adresy J. V. císaři a králi Za účelem rozhodného, cíle vědomého vy- stupování usneseno zříditi ihned bývalé odbory rolnický, živnostenský, školský a správní, dále pak nový odbor národohospodářský. Ohledně ustavení se kurií bylo usneseno ponechati předsednictví v kurii měst poslancům německým, za místopředsedu a zapisovatele pak voliti dosavadní funkcionáře poslance prof. dra. Blažka a dra. Pinkasa; v kurii obel venkovských za předsedu posl. Hodysa; ob- sazení hodnosti místopředsednické usneseno po- nechati poslancům německým, místo zapisovatele pak sdružení agrárnímu. Konečně usneseno podání některých inter pellací. — Na všeněmečkou žebravost čtem nářky v listech německo-liberálních a lidových. Příčinu ku stesku tomu zavdal posl. Franko Stein, kterýž rozesílá po majetných lidech ně- meckých provolání, podepsané 43 všeněmeckými vůdci a poslanci, a žádající co nejnaléhavěji z vánoční dar pro chebský všeněmecko-dělnický list »Hammer«. V eirkuláři praví se, že stav listu toho vzdor skvělému úspěchu, jehož v 5. kurii při zemských volbách dobyl a vzdor přispění něko- lika málo přátel věci je velice beznadějný. K cir- kuláři připojena jest peněžní poukázka pod adresou dra. Bernardina v Chebu. »Mají to tudiž pánové, kteří chtějí nějakým dárkem při- spěti, velmi pohodlné!« dodává »Reichenb. Ztg.« zlomyslně.
císař profesor doktor Blažek Franco Stein Bernardin Cheb
28 article
— Nová všeněmecká pohlednice. V pe- titových zákoutích všeněmeckých listů doporučuje se k hojnému odebírání nová pohlednice vydaná panem drem. Wintersteinem v Kasselu, známým vydavatelem významných a výmluvných pohlednie všeněmeckých, do Čech zasílaných v ohromném množství. Nová pohlednice symbolisuje stejně jako všechny ostatní a dřívější konečné cíle vše- německého hnutí. »Ukazuje,« jak řečené listy píší, »rázovitou postavu císaře Rudovousa, vy- stupujícího z nitra Kyffhäuseru. Jest obklíčen odznaky nejdůležitějších německých zemí celého světa, čímž má býti dokázáno, že země ty ná- ležejí k Všeněmectvu.« Rozumí se, že mezi znaky těmi nescházejí také znaky »bývalých spolkových zemí německých«, všech »německých zemi« v Rakousku a také znaky zemí koruny české. Pohlednice tyto, jak se samo sebou roz- umí, budou míti v poštovní dopravě vnitro- rakouské nejširší svobodu jako všechny pověstné kasselské výrobky tohoto druhu. Jakž také nel Vždyť všeněmecký program připojení bývalých buntovních zemí rakouských k německé řiši prohlášen výrokem nejvyšší soudní stolice za docela přípustný a uskutečnitelný. Před nedáv- nem stalo se, že jistý pražský soukromník vydal pohlednice s odznaky zemí koruny české, ty však byly z poštovní dopravy uvnitř Prahy — jednalo se o blahopřání k Novému roku — vy- loučeny!
Winterstein Kassel Čechy Rakousko
29 article
— Prindův spis »K otázce německých biskupství v Čechách« — autorství cheb- ského biskupa in partibus prozradil » Prager Tagblati« v božíhodní polemice s »Katolickými Listy« bez obulu — počíná plniti své poslání v uzavřeném jazekovém území a pomalu počí- náme se shledávat se články v německo-lidových a liberálních listech venkovských, věnovanýeh recensi tohoto nejnovějšího spisu německo-nacio- nálního štváče pod přebytečnou infulí »české katolické provincie«. Nejříznější z těchto úvah přinesla liberecká »Deutsche Volkazeitung«, kteráž se do věci vložila s ukrutnou širočinou, tak že tříštky lítají na všechny strany. Především do- stává svůj díl litoměřický biskup, jejž nazývá liberecký šriftlajtr »naším Emanuelem Johan- nesem z Litoměřic«, politování hodným obětním jehnětem největšího českého štváče Kordače, kteréž i se svou kapitolou ani nemuklo, když češti faráři a kaplani dostali přímo husitské zá- chvaty a vždy přimhouřilo oko, kdykoli něklerý z českých duchovních jeho tovaryšů s farskou kuchařkou, s českým státním právem anebo s všeslovanskou trikolorou se miliskoval.« Ně- mecké duchovenstvo dalo prý se od českých svých duchovních bratři poličkovati podle noty a biskup litoměřický liboval si z poslušnosti ně- mecké, když »české popstvo na druhé straně Labe a Ještědu drze a volně svým »Hroma peklo« proti Němcům s kazatelny a z pivnice útočilo». Nyní však prý již tyto drzosti pře- stávají, i nezůstávají bez dojmu na tábor ně- meckého kleru a nyní prý to již mezi něme- ckými duchovními velice povážlivě kvasí. Padl prý kámen do vod německo-klerikálních a na hladině šíří se kruhy kolem požadavku »Roz- dělení diécesí v Čechách, čili německé biskupstvl v Čechách«. Kamenem timto jest prý právě
Prindův Prager Johan Kordač Němec Čechy Litoměřice Deutsche Volkazeitung
30 article
Frindův spis: »K otázce německých biskupství v Čechách«. Frindova biskupská milost může býti spokojena se žactvem, jaké chodí k němu do školy, to jest jasno z dalšího obsahu libe- reckého článku, z něhož podaná ukázka zajisté pro příslušný posudek stačí. Jestliže tedy bu- deme mít v Čechách co nejdříve vyslovenou prudkou náboženskou vojnu vedle nacionální, může se za to římská kurie poděkovat jemu i warnsdorfskému jeho pomocníku Opitzovi — i těm, kdož »mocí« svého úřadu trpěli řádění štváčů. Čtenáři naši znají obsah nejnovějšího spisu Frindova, kterýž svou literaturu vydává docela mimo povšimnuti konsistoře, tím méně s jejím schválením. Že se mu jedná o zápas v nejrozsáhlejší míře, vysvítá z toho, že spis svůj »0 otázce německých biskupství v Čechách« zaslal do Vídně k nejvyšším místům. Vlastní tanec o národnostní rozhraničení církevní správy v Čechách teprve vlastně začíná, toť jest nade vší pochybu patrno. Proto sluší živě litovati, že se české duchovenstvo dalo zakřiknouti hlasem, který je podle lidského a božího práva a podle povinnosti vésti měl k hájení věci, kteréž nenáleží jen půl jeho, ale celé srdce podle citátu slavného pěvce českého z řad če- ského kněžstva! — Hans Kudlich se ozval. Samozvaný spa- sitel sedláků, zámořský doktor Hans Kudlich, opět se ozval. Když je zle, přibatolí se Kudlich ze zámoř- ských krajů na jisto, aby svým politickým věhlasem pomohl a svou vzácnou radou napravil, co epigbni v své nemotornosti zde pokazili. Dnes je to v Rakousku opět na zadrhmo a proto Kudlich je zde jako na zavolání- Proto v „Neue Freie Presse“ vykládá své rozumy, c činiti a jak se zachovati před hrozícím absolutismem A jakkoli téměř v ničem jsme se s ním dosud nesrov nali, v jedné věci, se kterou tentokráje debutuje, br
Frindův Opitz Kudlich Čechy Vídeň Rakousko Neue Frei Presse