2
masthead
V Praze, v sopotu üne 28. prosince 1901.
Praha
4
article
Na rapní a odpol, lísty
o přilohami („Naučný Obsor“ ve
středu a „Literární Hlidka
v pátek) pěsdplácí se
Praze v zdministra
na něsle
za čtvst leta . . . . . 8 K —
s dvejí donáškeu
na něsle
a čtvt lets
ve sijsi: 7 K 50
sa něsle . . . . . . 2 K 30n
Poštent
za měsíe.
Praha
5
article
Iei
Iei
zs čtrrti lele
s drojí zíeilke
K so
na miěste
voě le
6
article
Sněmovní.
Sněmovní.
Dnes sejde se poprvé sněm královstv
českého, zvolený v říjnu na nové šestiletí.
Počet poslanců zůstal sice nezměněný, ale
ve vývoji politických a národních stran
v Čechách zatím nastaly mnché změny
kteréž jen z části svůj vznik vzaly v prove
dené kusé opravě volebního řádu: zavedení
přímých voleb v kurii obcí venkovských
Opravou onou se sice odčinila formáln
křivda, jež tísnila voličstvo venkovské déle
čtyřiceti let, ale v ohledu skutečného za-
stoupení venkova — pokud se totiž týká
počtu poslanců obcí venkovských — zůstal
při starém. Důkladná, pronikavá oprav
volebního řádu sněmovního i na dále nepře
stává býti nesplněným kusem programovým
nejen národní strany svobodomyslné, ale všeh
národa českého!
Jak na straně národních poslanců č
ských, tak i u seskupení nově zvolených
poslanců německých způsobily poslední volby
sněmovní značnou pestrost a mnohotvárnost
jíž se liší nysější sněm podstatně od svých
předchůdců. Mezi sněmovními skupinam
českými zaujímají stoupenci národní strany
svobodomyslné místo daleko nejpřednější
čítajíce více než pět sedmin veškerých českých
lidových poslanců počtem 97, a jsouce
i jinak na sněmu skupinou nejčetnější.
O zbytek dvou sedmin dělí se v následu-
jícím postupu agrárníci, Staročeši a odstíny
radikální.
Ze 69 lidových poslanců německých
připadá na Němce pokrokové a na Vše-
němce skoro stejný počet zástupců, prvých
jest 26, druhých 25; pak následují němečt
lidovci 14, němečtí křesťanští sociálové,
agrárníci s nepatrným počtem členův.
Němec
Čechy
7
article
Neméně vážná proměna nastala v za
stoupení velkostatků. Nedosti dosud vysvět
lenou a s těží pochopitelnou ochotou, povol
ností a dobromyslností konservativního
velkostatku dostalo se německým ústavověr
ným velkostatkářům 21 mandátů ze 70
poslanců, tvořících kurii velkostatkářskou
to beze vší náhrady.
Nováčků, totiž poslanců, kteří v přede
šlém sněmovním období na sněmu nezase
dali, jest 102.
Kdyby nynější sněmovna království če
ského dočkala se toho, že by jí bylo po
skytnuto času a příležitosti rozhodovati o
přečetných otázkách od let nevyřízených
nově se naskytujících, mohlo by nejednou
dojiti k zajímavým výsledkům hlasování, po-
dobným asi, jako na radě říšské. Tak, jak
vyměřena byla doba nynějšímu prvnímu za
sedání sněmovnímu s programem pracovním
co nejužším, dá se ovšem sotva očekávati, že
by veškery sněmovní skupiny byly s to rozvi
neuti všecku zásobu a kvalitu svých pracov
ních sil a schopností.
Jinak však nutno vysloviti, že nová sně
movna království českého sestupuje se ku
prvnímu svému zasedání za okolností mimo-
řádně vážných.
Nejenom že otázka národnostní v ze-
mích koruny sv.václavské dosud se nedo
čkala snesitelného upravení, naopak, od oka
mžiku, co byla zrušena jazyková nařízení
poměry se všestranně zhoršily, a stát a exe
kutiva dala se proti nám Čechům svésti smě
rem nepřátelsky jednostranným. Zásada
rovnoprávnosti jazykové křiklavě porušena
Nováček
Čecho
8
article
nejen territoriálně, ale i dosazováním úřad
níků jazyka české většiny obyvatelstva v krá-
lovství neznalých.
Nejinak jest tomu v zemích ostatních
s různorodým obyvatelstvem, a tak veškera
cislajtánská polovina říše, zastoupená na radě
říše, stojí asi na prahu tužších zápasů, než-l
jaké se vedly doposud, ana menšina německá
víc a více spolehá na přispění státní moci
ve svém postupu za konečnou nadvládou
nad obrovskou vělšinou obyvatelstva neně-
meckého, zvláště slovanského.
Jako poměry vnitřní tak i poměry této
poloviny říše k Uhrám rovněž zůstávají ne-
vyjasněny a podobá se, že Uhry v nejbližším
již roce učiní další, velmi výdatný krok
v rozvoji své samostatnosti. Již se zcela
vážně v Ubrách mluví o tom, že posavadní
celní a obchodní jednota bude nahražena
obchodní a celní smlouvou podobnou, jako
se uzavírají mezi státy cizími.
Nestane-li se u nás i na sněmu českém
opatření v čas — budeme my Čechové
opětně o kus odstrčeni od svých státopráv
ních ideálů, a nebezpečí, že budeme spolu
s ostatními zeměmi cislajtánskými (až snad
na Halič a Dalmácii) těsněji připoutáni k
záměrům a zájmům všeněmecké hospodářské
a v důsledcích této i ostatní politiky, ne
obyčejně se zvýší.
Vydáme se na takovouto cestu?
Uher
Čecho
Uhry
Halič
Dalmácie
9
article
Jak národ český a jeho poslance známe
můžeme již dnes směle říci, že napnou ve
škeré své síly, aby země koruny svato-
václavské v rozhodný okamžik nebyly po-
minuty a aby se jim dostalo nejen náleži
tého slechu, ale i nezbytných prostředkůk
nutné sebeobraně.
V tomto směru může i sněm královstv
českého v nynějším zasedžní, byť bylo sebe
kratší, učiniti důrazný přípravný krok, aby
v kruzích rozhodujících nezůstalo nijaké po
chybnosti o tom, jak národ. český, jak po-
slanci jeho soudí o blížících se událostech -
Naši poslanci zajisté naleznou způsob.
jakým by přání a obavy národa českého
přednesli, ale postarají se spolu i o to, aby
hlasu jejich dostalo se co nejvýdatnější pod-
pory ve všech vrstvách lidu českého.
Nedaleká snad již budoucnost dotkne
se vývojem událostí nejen státoprávních
národních, ale i hospodářských snah veške-
rého obyvatelstva království českého, a proto
mohou, ba musí veškeré české skupiny sněmu
království českého dospěti ke všestrannému
a všecky obory duševních i hmotných zájmů
zahrnujícímu obsahu svých přání.
Zůmyslně jsme hned předem úkázali na
větší pestrost skupin poslaneckých nynějšího
sněmu, abychom tím dali na jevo, že bude
jim všem poskytnuta příležitost, by každá
hřivnou svou přispěla v tomto vážném oka-
mžiku k harmonické činnosti, kteráz
jak pro odpůrce národní tak pro pozoro-
vatele opodál stojící bude jediným měřítkem
vyspělosti veškerenstva činných a zodpověd-
ných politiků českých. Harmonie politické
činnosti nevylučuje, ale podporuje sledován
stejného konečného cíle, jak to vidíme takřka
co den ve sněmovně uherské, kdež všecky
strany dosud závodily v umění pro-
spěti společné věci celéh
národa.
Kéž nová sněmovna království českého
požehnanou činností svou získá si právo n
vděčnost současníků i potomků!
10
article
Školství české ve státním rozpočtu
na rok 1902.
Školství české ve státním rozpočtu
na rok 1902.
Ještě patrnější nepoměr mezi školami ně
meckými a českými jevi se ve školství odborném
všehu druhu. Němci až do r. 1879 byli beat
possidentes a kromě učitelských ústavů veškery
odborné školy do toho roku založené byly vý
hradně německé. Když pak po nastoupení vlády
Taaffovy alespoň v některých řídkých případech
vláda byla přinucena vyhověti nejnaléhavějším
potřebám českým, dálo se to tak, že za jednu
exigenci českou dostalo se německé opposie
dvojí i trojí náhrady. Prý, aby Němci nekřičeli
Srovnáváme položky rozpočtové att
především k upokojení pana Wolfa poznamená
váme, že zbytečný německý učitelský ústav v
Střibře — aktivován byl r. 1898 na základě
Umělecko-průmyslová škola pražská, pro niž
v rozpočtu práeliminována potřeba K 141.880
zařízena jest utraquisticky.
Z vyšších průmyslových škol v zemích
koruny české jsou dvě o třech odborech, pro
stavitelství, strojnictví a chemický průmysl
v Liberci a Bílsku, dvě o dvou odborech, pro
stavitelství a strojnictví v Plzni a Brně. Všecky
tyto školy, pro něž okrouhlým počtem se žádá
K 800,000 (Plzeň 193.996, Liberec 250.577.
Brno 197.468, Bílsko 159.587), jsou německé
Česky vyučuje se na jediné vyšší průmyslové
škole pražské s odborem stavitolským a strojni-
ckým, pro niž praeliminováno K 282 024. Vedl
této školy jsou zařízeny čtvery české školy
mistrovské s oddělením stavitelským a strojnickým
v Plzni (K 124.290), na Smíchově (61.675 K).
v Brně (K 149.108) a v Pardubicích (K 61.530)
Tu maně naskytuje se otázka, co děje se
s mistrovskou školou v Budějovicích, pro niž
r. 1898 věnovala obchodní komora K 240.000
Státní školy řemeslnické jsou tři, česk
v Jaroměři (K 38.695) a na Kladné (K 41.450).
německá v Děčině (K 44.940). Jest zajímavo
že německá škola vyžaduje vždy nákladu o mnoho
většího než obdobný ústav český.
Němec
Taaffův
Wolf
Liberec
Bílsko
Plzeň
Brno
Smíchov
Pardubice
Budějovice
Jaroměř
státní škola
Děčina
11
article
Odborné školy průmyslové děli se v patery
skupiny: v krajkářské a pro vyšívání, ve školy
tkalcovské, ve školy pro obdělávání dřeva a ka-
mene, pro obdělávání jilu a hlíny i pro výrohu
skla, pro obdělávání kovů a konečně pro různé
jiné směry
Pro skupinu prvou jsou pouze dvě německ
školy, v Gossengrünu (K 5780) a Kraslici (k
11.940). Pro dávnou výrobu kalounkářskou
v Domažlicích a pro krajkářství na Divoké O
lici, zejmena v Potštýně, škol není. Morava má
pro textilní průmysl dvě bohatě nadané německ
školy, brněnskou s nákladem K 118.119 a zá-
břežskou Brassovu, která s neobyčejnou rychlost
— a bez předchozí rozpočtové položky — po-
státněna. V rozpočtu žádá se pro ni K 50.417.
ale pro české gymnasium ve většině českém
tomto městě není v rozpočtu ani haléře l
Pro skupinu druhou jest v zemích koruny
české 28 škol, jichž 17 německých a toliko 11
českých. Německé jsou v Aši (K 31.715), ve
Vrchlabí (K 21.860), Lanškrouně (K 13.695)
Nové Bystřici (K 13.720), Liberci (K 44. 820)
Rokytnici (K 16.710), Rumburce (K 24.820)
Šluknově (K 30.080), Krásné Lípě (K 14. 180)
Starkově (K 17.810), Varnsdorfě (K 26 600).
Šumperce (K 22.160), Novém Jičíně (K 20.020).
Římařově (K 18.235), Benešově slezském(k
11.280), Bruntále (K 22.580) a Krnově (K
28.163). Ve šluknovském výběžku jsou č t yr
Brassův
Starkův
Římařův
Domažlice
Potštýn
Morava
Aš
Vrchlabí
Lanškroun
Nová Bystřice
Liberec
Rumburk
Šluknov
Šumperk
Nový Jičín
Bruntál
Krnov
český 28 škola
Gossengrün
Krásná lípa
Varnsdorfa
Benešův slezský
12
article
odborné školy tohoto odboru, veliká
průmyslová města česká Kladno, Kolin, Slaný ij
průmyslové školy odb. nemají! České odb. školy
druhé skupiny jsou toliko v Humpolci (K 17.740).
Králové Dvoře (K 21.280), Lomnici (K 17.540)
Náchodě (K 25.490), Rychnově (18.610), Jilem-
nici (K 15 560), Strakonicích (K 13.920), Úst
nad Orlicí (K 22.240), Frenštátě (K 10.240)
Prostějově (K 17.180). Číslice nejvýmluvněji do
svědčují, jak pečuje se o školy německé a jak
o české. Z českých škol největšího nákladu vy
žaduje náchodská s 25.490 K, německých s ná-
kladem mnohem větším jest patero.
Pro skupinu třeti jest 11 škol, z nichž
české a jediná, ve Val. Meziříči, utrakvistická.
Německé jsou na Korách Kašperských (K 35.360)
v Králikách (K 29.780). Kynšperce (K 20.220)
Tachově (K 13.100), Volarech (K 22.387), Olov
(K 5100) a Vrbně (K 19.100). Utrakvistická ve
Val. Meziříčí vyžaduje nákladu K 49.260; české
školy jsou v Chrudimi (K 57.620), na Mělnice
(K 7293) a Hořicích (K 71.135).
Ve skupině čtvrté jest šestero škol, z nichž
jediná česká! Německé školy jsou v Hajdě
(K 36 540), Horním Litvinově (K 14.920), Ka-
menné Šenavě (K 29 680), Teplici (K 62.910)
a Znojmě (K 56.250). Jediná česká škola jes
v Bechyni (K 44.135).
V páté skupině jest patero škol, mezi nimii
toliko dvě české, zámečnická v Hradci Králov
(K 45.322) a strojnická v Přerově (K 29.750)
Německé školy jsou v Chomutově (K 44 640)
Nixdorfé (K 24.527) a krosliřská škola v Brně
(K 3060)
Různého směru jsou škaly čtyři, z nich
jediná brusičská v Turnově (K 38.280) je česká.
Německé školy jsou v Jablonci n. N. (K 62. 250).
Kraslici (K 15.280) a Schönbachu (K 16.600).
Veliká města česká nemají jediné odborné
školy, ale Liberec, Kraslice, Brno i j. mají po
dvou německých odborných školách.
Nixdorfé
český Kladno
Humpolec
Lomnice
Náchod
Rychnov
Jilem
Strakonice
Frenštát
Prostějov
Val
Kynšperk
Tachov
Volary
Vrbno
Chrudim
Mělnice
Hořice
Ka
menný Šenava
Znojmo
Bechyně
Hradec Králov
Přerov
Chomutov
Turnov
Jablonec
Liberec
Brno
Kolin
ústa nad Orlice
krosliřský škola v Brno
Král Dvůr
Králik
Hajda
Horní Litvinův
teplice
Schönbach
14
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 27. prosince. (Hrozba ab-
solutismem.) Stať osobního orgánu před-
sedy uherského ministerstva, »Magyar Nemzetu«.
uvedla již na pravou míru význam hrozivých
slov, promluvených drem. Körbrem v rakouské
sněmovně poslanecké dne 9. prosince. Současně
s touto statí přinesl krakovský »Náš Glos« dopis
z Vídně, jenž hrozby absolutismem nazývá
pouhými »strachy na Lschy«. Pisatel připouští.
že tresť řeči Köbrovy byla předběžně schválena
ministerskou radou i panovníkem, prohlašuje
však za omyl, soudil-li by kdo, že v panovní
kovu schválení této řeči možno spatřovati svě-
dectví o náchylnosti rozhodujícího činitele k ab
solutismu. Panovník jest prý rozhodným odpůr-
cem absolutismu a zamítá s rozhořčením všechny
podobné návrhy a snahy. Jeho nechuť k abso
lutismu tlumočí se jednak obtížemi, jež by na-
staly v poměrech absolutního Rakouska k ústav-
ním Uhrám, jednak odporem proti všelikým
radikálním novotám. Císař vyslovil se prý kdesi
»Nechci začinati nic nového; mám nešťastnou
ruku v tom, co začinám.« Pakliže císař přece
schválil tresť Körbrovy řeči ze dne 9. prosince
může to po mínění »N. Gl.« míti jen ten vý
znam, že se spřátelil s možností z měny
ústavy. S jistotou možno tvrditi, že ústava
nebude zrůšena, nýbrž jen změněna. »Bohužel
— dodává pisatel — těžko očekávati, že by už
v blizké budoucnosti nastala ta jediná změna,
která nastoupiti má a která by byla obratem
k zákonnému stavu věcí . . . O ničem podob-
Magyar
Körbrův
N Gl
Praha
Vídeň
Rakousko
Uhry
15
article
V drobném prodejle
ranní čí-le o sobě . . . sa S
vdpež aat
. . . na 2h
ve Hlialkách na venkovš-
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední.
. . . . . . . 5b
Inserar
platí se hotová opřee.
Pledplacení a jnrerty plijínes adnninl-
strnos v Marianské slici č.s
Tam nachásnií ae t4ž poda bne,
tiskárna a eapečica „ Nárvdníck Listi“
Bakopisy ar asrrasrjí
Nárvdníck
Tama
Bakopisa ar
16
article
ném nechce se v kruzích dru. Körbrovi blíz-
kých ani slyšeti. V ministerstvech připouštějí
buď možnost současného oktrojování všeobec
ného práva hlasovacího a změny jednacího řádu,
aneb zrušení soustavy dvou sněmoven říšské
rady a přikázání celého zákonodárstva sněmovné
panské (!), sesílené volenými poslanci.« Tato
druhá možnost zamlouvá prý se velice členům
panské sněmovny a má mezi nimi mnoho vř-
lých přátel. »Absolutismu — končí pisate! —
netřeba se tedy obávati; za to jest velice pravdě-
podobno, že r. 1902 přinese nám rekonstrukci
státního ústrojí. Bude-li tato rekonstrukce zdravá
a šťastná aneb jen polovičatá a zdánlívá, bude
ovšem záviseti od státníka, jemuž efsař svěří
provedení tohoto díla. Doufáme, že jím nebude
přece dr. Körber«
Ze Lvova, 22 prosince. (Slou čen
panských dvorů s obcemi.) Stanislav
doktor
Körber
Stanislav
Lvov
panská sněmovna
17
article
Madeyský otiskl v »Předsvitu« řadu stati o spo-
lečenských poměrech haličských. Ve statich
oněch touží na roztříštěnost polské společnosti
a přimlouvá se za nejužší sblížení intelligence,
zvláště i šlechty s lidem. Poměry haličské dají
se uzdraviti jen společnou prací všech vrstev
národa; polský lid však musí býti dříve nále-
žitě vychován. Pracovati pro lid bez účastenstvi
samého lidu není však možno. Prvou podmínkou
sbližení šlechty s lidem jest pisateli odstranění
dosavadní anomalie, dle které panské dvory,
ležící uprostřed selských obcí, nejsou částkou
obce, nýbrž tvoří samostatnou politickou jed-
notku. Všechna břemena, spojená se správou
obce, padají jen na sedláky; pánové, ač kořist
z různých policejních a jiných opatření obec-
ních, ničím na ně nepřispívají. »Tato závora,
která děli panský dvůr od selské obce — píše
Madeyský — musí padnouti. Odsunutím
této závory müsí se započíti při reformě spole-
čenské, pokud se týká lidu. Lid nemůže nabyti
citu pro společenství zájmů, dokud společenství
toho fakticky není. Teprve, až bude vytvořeno,
bude také pocítěno«. Pisatel doufá, že iniciativa
k této reformě v haličském zřízení obecním
vyjde od nového maršálka, jenž by takovým
významným krokem šťastně zahájil svou činnost
jako hlava zemské samosprávy.
18
article
Z Krakova, 27. prosince. (P. Stoja-
lovský) uchází se o členství v zemském vý-
boru haličském. Strana křesťansko-lidová postaví
prý jeho kandidaturu a doufá, že ji sněmovní
polské kolo nezamítne, a tím se odmění P. Sto-
jalovskému za to, že lidové poslance převedl do
tábora polského kola. P. Stojalovský sděluje ve
svém týdenníku »Pčolce«, že se o věc tu sku-
tečně vyjednává, jednání však dosud nebylo
skončeno.
Ze Záhřeba, 21. prosince. (Demis s
bánova.) Přese všechna opačná tvrzení udr-
žuje se ve zdejších politiekých kruzích stále
pověsť o brzkém odstoupení bána hr. Khuena-
Hedérvara. »Agr. Tagbi.« dovídá se z kruhů,
bánovi blízkých, že hr. Khuen-Hedérvary setrvá
na svém nynějším místě jen do jara. Současně
sděluje se ze Sarajeva, že p. Kallay a jeho
civilní adlatus bar. Kutschera počátkem příštiho
roku zcela jistě odstoupí a že jich místa za-
ujmou hr. Khuen Hedérvary a nynější odborný
přednosta chorvatský Krajčovič. Nástupcem He-
dérvarovým na křesle bánském jmenuje se hr.
Theodor Pejačevič.
Ze Záhřeba, 25. prosince. (Předsed
nictvo chorvatského sněmu u cí-
saře.) Dne 23. t. m. bylo předsednictvo chor
vatského sněmu přijato ve Vídni císařem a ode-
vzdalo mu sněmovní adresu. Po proslovu před-
P Stoja
Khuen
Hedérvara
Kallay
Krajčovič
Pejačevič
Krakov
Záhřeb
Sarajevo
He
Vídeň
Khuen Hedérvara
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Dvě slovanské chvilky.
Také vánoční vzpomínka
Bylo to roku 1895. Vězení krajského soudu
chorvatského města Bjelovaru hostilo 51 provi-
nilce, kteři neobyčejným způsobem posvítili ma-
darské státní myšlence, spálivše 16. října toho
roku maďarský prapor před záhřebským pomní
kem bana Jelačiée, jehož mohutná postava byla
tehdy poprvé ozářena nejen plamenem maďarské
trikolory, nýbrž i nadšením mladých chorvat-
ských srdci. Poněvadž mladí »hostě« nebyl
sprostými zločinci, bylo jim dovoleno, aby
Šlědrý večer oslavili společně ve větších skupi-
nách dle individnální sympathie. Nejmenší,
avšak zároveň snad nejzajímavější byla moje
čtyřělenná skupina, která za předsedu zvolila
vysokého a statného syna jistého pochorvatště
ného Slovince, nyní přednosty jednoho zvlášt
ního oddělení chorvatské autonomní vlády
»Panskému synu« po pravé ruce seděl v obli-
čoji jako děcko plný, s usmívající se tvářía
se sotva vyrážejícími kníry synek chorvatského
srěmského sedláka Živko, který dlouho nevěděl.
co má dělati se svýma rukama, až najednou
levou rukou objal sťastného potomka vládního
přednosty a pravou spustil na moje značně
nižší rameno. »Domácím pánem«, trvalým totiž
hostem světnice, byl nepokojný a žvatlavý od-
chovanec jednoho bosenského přistěhovalce pol-
ského původu, který snad nikdy netušil, že jeho
šlechtické jméno bude jednou pranýřováno ma
darskými ústaváky.
Šlědrý
Živko
Bjelovar
20
article
»Domácí pán« byl si zaopatřil staré ohnivé
vínečko, díky přístupnosti, jakou jevil dozorce
vězení před každým »přesvědčivým důvodem«
Rozumi se ovšem, že požehnaného nápoje ne-
bylo tolik, aby se od něho zavrtěly naše čtyř
učené hlavy, ale za to bylo ho dosti, aby se
zajiskřily naše oči a živěji rozproudila mladá
krev, ve vězení beztoho až příliš náchylná k
všelijakým revolučním výlevům. Avšak nejzá-
zračněji působily »božské kapky« na naše ja-
zyky, tak že u stolu nebylo ani na chvili ticho.
Veselá anarchie nejdříve dopálila dobráckého
Živku, jehož obličej se rděl jako lice děvčele,
21
article
které nenadále pocítilo první ohnivý polibek
A proto zvednuv se s dosti velkým nebepečím
se své na polo zlámané židle, rozhodně pravila
»Zaveďme nějaký pořádek a mluvme dle sta-
rých dobrých chorvatských pravidel jeden po
druhém tak dlouho, až všichni u stolu usneme,
když již ani nemůžeme, ani nechceme všichn
octnouti se pod stolem.«
»Výborně, výborně, ať mluví Živko, rád
ho poslechneme, promluví-li od srdce !« voláno
ze tří nadšených hrdel.
»Zajisté, bratři, zatoužil jsem po slově
Ke slovu mne nutí svobodné naše myšlenky
v těchto vězenských zdech, a plné naše skle
nice pod timto jináče šetrným krovem. Jes
nás tu sice málo, avšak mně se zdá, jakobych
tu viděl a slyšel všude chorvatské úřadnictvo
jež tu chvili u vánočního stromku připíjí vlasti.
ač neustále podkopává strom národního života.
Živko
22
article
Neodsuzujme ho proto; v jeho slovech jest
tolik upřímnosti, kolik v jeho charakteru cha-
bosti a v jeho vůli neodhodlanosti. Kdyby
v chorvatských úřadnických rodinách nebylo
ani upřímného citu pro vlasť a národ, neseděl
by náš Milan s námi. A proto všecek roz-
něžněn a hotov odpustiti i nejhorším škůdcům
připijím oněm chorvatským úřadníkům, ktel
posud ve svém srdei neutlumili citu pro národ.
neboť z toho pramene v jednom pokolení vy-
trysknou nepodajné povahy, jakých nejvíce po-
strádáme.«
»Mluvíš jako pravý křesťan,« podotk
jsem já.
»Jako pravý vlastenec,« přerušil mne
Milan.
»Jako pravý politik,« doplnil nás Bo
sanac.
Řečník se nedal zmásti, a pokračoval:
»Zdá se mi, jakobych viděl tisíce a tisíce
pobožného našeho lidu jak se hrne k půlnočn
mši a jakobych slyšel nesčetné pronikavé hlasy
dětské a něžný zpěv dívek, zvěstujících, že na-
rodil se světu Spasitel. I když uvážím veškeru tu
lidovou víru, veškeré to utrpení, z něhož jakoby
stálo nové naděje prýštily, začínám aspoň po-
někud chápati význam slova národ a uvědo-
movati si, že národem stáváme se i my. Staři
naši píší a mluví, že jsme jim již byli, kdežto
my mladí hlásáme, že jím teprve budeme. Ano.
Milan
Bo
23
article
budeme jím jistě. Pohleďme jen na našeho
Stipu, na to selské dítě v panských kalholách
a připomeňme si všechno, co jej pojí k jeho
matce a otci, k jeho sestrám i bratrům a ke
všemu našemu selskému lidu. Mně samému do
nedávna tato pojítka zdála se býti spíše pouta,
překážející mi v rychlé úřadnické kariéře. Dne
již všichni cítíme, že v naší generaci povstává
nová národní intelligence, která úřadnictvo při-
vede k lidu a lid pozvedne k pánům. Nemluv
ze mne sentimentalista, ani duch boha Dionisa.
Jsem realista, jak dokazuje tato moje prázdná
sklenice, avšak zároveň toužím nejen po tom
aby mi ji náš Ivo naplnil vínem, ale i po tom.
aby srdce naše zůstala vždy tak plna učinné
lásky a šije naše vždy tak hrda, vůle naše
vždy tak nezlomna, jak jest mezi těmito nepři-
větivými stěnami. Připijím lidu, z něhož
jsme vyšli, národnímu vítězství, k němul
spějeme.«
»Živio! Živio!« zahřmělo posluchačstvem-
Rozpředl se pak rozhovor o thematech, pří-
pitkem dotčených. Rozhovor tak upřímnýa
vážný, veselý a srdečný, dlouhý trváním, avšak
krátký pro účastníky, kteří si jej podnes při-
pominali stručnou otázkou: Pamatuješ se ješte
na tu naši »anglickou« debatu v bjelovarskén
vězení?
Iva
24
article
Minul rok. Ze čtyř našich bělovarskýel
»obyvatelův« krajského vězení tři ubírali se na
štědrý večer 1896 od vinohradského kostela sv.
Ludmily k jedné z oněch chorvatských vináren,
v nichž v poslední době tak často odehrávají
se dojemné scény sbratření česko-jihoslovan
ského. Byli pozváni majitelem rozsáhlých vinie
v Dalmacii, aby v důvě ném kroužku jeho přáte
nalezli jakous takous náhradu za rodinný krb
jejž v tento svatý večer každý z nás těžce po
strádal.
Kroužek byl dosti velký. Na dvacet osok
tísnilo se kolem podlouhlého improvisovaného
stolu, jenž se sice nesvíjel pod vánočními ko-
láči, ale za to často praskal pod drahocenným
nákladem trebjanu, kuče, opolu, zlatarice, vu
gavy a j., ba tu a tam vyčnívaly štihlé formy
láhví s prošekem, pelyňkovcem, ba i se sa
moským vtnem, které domácí pán objedna
snad proto, aby se mohl hostů svých otázati
chutná li jim lépe sladká šťáva revy slovanské
nebo řecké.
Společnost byla z jedné třetiny česká
ostatek tvořili z polovice Chorvaté a z polovice
Slovinci a Srbové. Scházel tedy jen Bulhar
aby jednota jihoslovanská byla úplná.
I tu na počátku bylo jako v úle, tu a tan
otřásly se stěny veselým nenuceným smíchem.
Avšak dalmatské víno a chorvatský stůl nestrp
dlouho takového nepořádku a proto brzo počala
se střídati řada nadšených řečníkův, kteřís
snažili, aby přizvukem a pohybem doplnil
smysl slov, když se jim zdálo, že celé poslu-
chačstvo nerozumí úplně jejich mateřštině.
»Obcovací řečí« byla na výměnu čeština
chorvatština a po každém přípitku zavzněla
nějaká píseň, hodicí se nejlépe k prone
šené řeči.
svatý . Ludmila
Chorvat
Slovinec
Srba
Bulhar
Dalmacie
25
article
Bylo již po večeři, kdy povstal černovlasý
a černovousý přímořský Chorvat, účetní u jedne
velké pražské firmy. Byl jaksi v rozpacích, že
má mluviti před větší společnosti, v níž několik
obličejů viděl poprvé. A proto ihned připome
nul, že bude mluviti krátce a že by neby
ani povstal, kdyby jej k tomu nenutila zvláštní
příčina.
— Není to prvý Štědrý večer, jejž travím
v Praze, kterou my Chorvaté s ostatními na-
šimi národními bratry nazýváme od věkův zla
tou a která se za dob našich stala skutečně
slovanskou. Avšak jest to poprvé, kdy eítímse
lépe než v rodině, neboť každé slovo, které
slyším, a každý pohled, jejž stopují, přesvěd-
čuje mne, jak blízko jsou srdce i totožné
snahy naše. Něčeho jen litují, že totiž na
vážný a upřímný rozhovor docházi mezi námi
tak zřidka. Ale nechci kaliti naši povznešenou
sváteční nálaďu, pouze takto stručně připijím
našim přátelům akademikům.
Prolomili jste železnou obruč od Štyrskéh
Hradce přes Vídeň k Pešti a dostali jste se do
Prahy, o níž vám dříve známo bylo snad jen
to, že se tu pije výlečné pivo a chodí na
přednášky do rozbourané university. Nyní jste
zajisté již zpozorovali, že Praha jest mozkem
a srdcem nejen Čechův, ale i všech Slovanů,
kteří jsou bez vlastní říše. A jak byste to ne-
viděli vy, hlouběji vzdělaní, když to cltí každý
z nás prostých a polovzdělaných pracovníků.
Chorvat
Čechův
Praha
Štyrskéh Hradec
Vídeň
Pešť
26
article
Avšak nestačí nadchnouti se pro Prahu ve
stínu její chrámův a v siních její monumen-
tálních budov. Nutno paprsky české kulturní
záře a oheň českého národního vědomí roznésti
daleko na jih, kde turecký handžar, italský nůž,
německý duch, maďarské okkupační chytráctví
se všech stran ohrožují naše národní bytí. Jsme
četnější než naši čeští bratři, avšak naše ne-
štěstí jest v tom, že posud nemohli jsme seděti
ani za společným stolem. Praha nás seskupila
aspoň ke družné oslavě nejdojemnějšího křesťan-
ského svátku. A jakmile se jeden vedle druhého
posadíme, vyjaňuje se nám, že naše spory
boje nevznikly z protiv zájmů
našich, ale z neuvědomělosti a otročiny naší.
Praha
27
article
A proto vám, milí přátelé naši, připomínám tuto
první národní povinnost: Pracujte již jednou pro
ubohý a zanedbaný lid náš svornou prací,
ať Slovinec nehledá budoucnosti vně svazku
chorvatsko srbského; ať Srb neboří, eo Chorvat
staví; ať Chorvat s úšklebkem nepozoruje ne-
snáze nezávislého Srbska, nýbrž ať se plá.
zdaliž by se lépe dařilo samostatnému Chor-
vatsku,
Byli jsme štědrými vzájemným podezříváním,
vzájemnou nedůvěrou a hanebnou neznalosti
svých poměrův. Staňme se jednou štědři onou
láskou, bez níž jisté zahyneme a oněmi vědo-
mostmi, jimiž tak skrblíme, ač jich tak snadno
nabýváme, jako snad žádný národ na světě
Jináče nebyli bychom hodní oslavovati dnešní
večer a připíjeti vlastí a národu, z něhož jsme
vyšli. Jsem prostý účetní, avšak pro věci,
o nichž mluvím, netřeba tak plné hlavy, jako
spíše zdravého srdce. To máme ještě všichni,
a proto každý z nás může přiložiti ruce k dílu,
k velkému dílu národní spásy. Ať žijí naši
mladí uníversitní přátelé proto, aby pod jejich
vedením žil pošlapaný lid náš . . .«
Všichni přitomní povstali a zapěli: Bože
živi sve (všechny) Hrvate, da (aby) se slože
i pobrate . . . A po pisni rozpředla se debata
o lidových universitách a vůbec o práci, která
by paralysovala dnešní neústavnost jihoslovan-
ského úřadnictva. Dnes již po rozmluvách při-
kročuje se k dílu, aspoň v Chorvatsku.
Štěp. Radič.
Srb
Chorvat
Bož
Štěp
Radič
Srbsko
Chorvatsko