ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f9c30840-661f-11dc-8703-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 76, person 43, org 8, work 11
1 masthead
Ročník XXXXl
2 masthead
V Praze, v sopotu üne 28. prosince 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 357.
4 article
Na rapní a odpol, lísty o přilohami („Naučný Obsor“ ve středu a „Literární Hlidka v pátek) pěsdplácí se Praze v zdministra na něsle za čtvst leta . . . . . 8 K — s dvejí donáškeu na něsle a čtvt lets ve sijsi: 7 K 50 sa něsle . . . . . . 2 K 30n Poštent za měsíe.
Praha
5 article Iei
Iei zs čtrrti lele s drojí zíeilke K so na miěste voě le
6 article Sněmovní.
Sněmovní. Dnes sejde se poprvé sněm královstv českého, zvolený v říjnu na nové šestiletí. Počet poslanců zůstal sice nezměněný, ale ve vývoji politických a národních stran v Čechách zatím nastaly mnché změny kteréž jen z části svůj vznik vzaly v prove dené kusé opravě volebního řádu: zavedení přímých voleb v kurii obcí venkovských Opravou onou se sice odčinila formáln křivda, jež tísnila voličstvo venkovské déle čtyřiceti let, ale v ohledu skutečného za- stoupení venkova — pokud se totiž týká počtu poslanců obcí venkovských — zůstal při starém. Důkladná, pronikavá oprav volebního řádu sněmovního i na dále nepře stává býti nesplněným kusem programovým nejen národní strany svobodomyslné, ale všeh národa českého! Jak na straně národních poslanců č ských, tak i u seskupení nově zvolených poslanců německých způsobily poslední volby sněmovní značnou pestrost a mnohotvárnost jíž se liší nysější sněm podstatně od svých předchůdců. Mezi sněmovními skupinam českými zaujímají stoupenci národní strany svobodomyslné místo daleko nejpřednější čítajíce více než pět sedmin veškerých českých lidových poslanců počtem 97, a jsouce i jinak na sněmu skupinou nejčetnější. O zbytek dvou sedmin dělí se v následu- jícím postupu agrárníci, Staročeši a odstíny radikální. Ze 69 lidových poslanců německých připadá na Němce pokrokové a na Vše- němce skoro stejný počet zástupců, prvých jest 26, druhých 25; pak následují němečt lidovci 14, němečtí křesťanští sociálové, agrárníci s nepatrným počtem členův.
Němec Čechy
7 article
Neméně vážná proměna nastala v za stoupení velkostatků. Nedosti dosud vysvět lenou a s těží pochopitelnou ochotou, povol ností a dobromyslností konservativního velkostatku dostalo se německým ústavověr ným velkostatkářům 21 mandátů ze 70 poslanců, tvořících kurii velkostatkářskou to beze vší náhrady. Nováčků, totiž poslanců, kteří v přede šlém sněmovním období na sněmu nezase dali, jest 102. Kdyby nynější sněmovna království če ského dočkala se toho, že by jí bylo po skytnuto času a příležitosti rozhodovati o přečetných otázkách od let nevyřízených nově se naskytujících, mohlo by nejednou dojiti k zajímavým výsledkům hlasování, po- dobným asi, jako na radě říšské. Tak, jak vyměřena byla doba nynějšímu prvnímu za sedání sněmovnímu s programem pracovním co nejužším, dá se ovšem sotva očekávati, že by veškery sněmovní skupiny byly s to rozvi neuti všecku zásobu a kvalitu svých pracov ních sil a schopností. Jinak však nutno vysloviti, že nová sně movna království českého sestupuje se ku prvnímu svému zasedání za okolností mimo- řádně vážných. Nejenom že otázka národnostní v ze- mích koruny sv.václavské dosud se nedo čkala snesitelného upravení, naopak, od oka mžiku, co byla zrušena jazyková nařízení poměry se všestranně zhoršily, a stát a exe kutiva dala se proti nám Čechům svésti smě rem nepřátelsky jednostranným. Zásada rovnoprávnosti jazykové křiklavě porušena
Nováček Čecho
8 article
nejen territoriálně, ale i dosazováním úřad níků jazyka české většiny obyvatelstva v krá- lovství neznalých. Nejinak jest tomu v zemích ostatních s různorodým obyvatelstvem, a tak veškera cislajtánská polovina říše, zastoupená na radě říše, stojí asi na prahu tužších zápasů, než-l jaké se vedly doposud, ana menšina německá víc a více spolehá na přispění státní moci ve svém postupu za konečnou nadvládou nad obrovskou vělšinou obyvatelstva neně- meckého, zvláště slovanského. Jako poměry vnitřní tak i poměry této poloviny říše k Uhrám rovněž zůstávají ne- vyjasněny a podobá se, že Uhry v nejbližším již roce učiní další, velmi výdatný krok v rozvoji své samostatnosti. Již se zcela vážně v Ubrách mluví o tom, že posavadní celní a obchodní jednota bude nahražena obchodní a celní smlouvou podobnou, jako se uzavírají mezi státy cizími. Nestane-li se u nás i na sněmu českém opatření v čas — budeme my Čechové opětně o kus odstrčeni od svých státopráv ních ideálů, a nebezpečí, že budeme spolu s ostatními zeměmi cislajtánskými (až snad na Halič a Dalmácii) těsněji připoutáni k záměrům a zájmům všeněmecké hospodářské a v důsledcích této i ostatní politiky, ne obyčejně se zvýší. Vydáme se na takovouto cestu?
Uher Čecho Uhry Halič Dalmácie
9 article
Jak národ český a jeho poslance známe můžeme již dnes směle říci, že napnou ve škeré své síly, aby země koruny svato- václavské v rozhodný okamžik nebyly po- minuty a aby se jim dostalo nejen náleži tého slechu, ale i nezbytných prostředkůk nutné sebeobraně. V tomto směru může i sněm královstv českého v nynějším zasedžní, byť bylo sebe kratší, učiniti důrazný přípravný krok, aby v kruzích rozhodujících nezůstalo nijaké po chybnosti o tom, jak národ. český, jak po- slanci jeho soudí o blížících se událostech - Naši poslanci zajisté naleznou způsob. jakým by přání a obavy národa českého přednesli, ale postarají se spolu i o to, aby hlasu jejich dostalo se co nejvýdatnější pod- pory ve všech vrstvách lidu českého. Nedaleká snad již budoucnost dotkne se vývojem událostí nejen státoprávních národních, ale i hospodářských snah veške- rého obyvatelstva království českého, a proto mohou, ba musí veškeré české skupiny sněmu království českého dospěti ke všestrannému a všecky obory duševních i hmotných zájmů zahrnujícímu obsahu svých přání. Zůmyslně jsme hned předem úkázali na větší pestrost skupin poslaneckých nynějšího sněmu, abychom tím dali na jevo, že bude jim všem poskytnuta příležitost, by každá hřivnou svou přispěla v tomto vážném oka- mžiku k harmonické činnosti, kteráz jak pro odpůrce národní tak pro pozoro- vatele opodál stojící bude jediným měřítkem vyspělosti veškerenstva činných a zodpověd- ných politiků českých. Harmonie politické činnosti nevylučuje, ale podporuje sledován stejného konečného cíle, jak to vidíme takřka co den ve sněmovně uherské, kdež všecky strany dosud závodily v umění pro- spěti společné věci celéh národa. Kéž nová sněmovna království českého požehnanou činností svou získá si právo n vděčnost současníků i potomků!
10 article Školství české ve státním rozpočtu na rok 1902.
Školství české ve státním rozpočtu na rok 1902. Ještě patrnější nepoměr mezi školami ně meckými a českými jevi se ve školství odborném všehu druhu. Němci až do r. 1879 byli beat possidentes a kromě učitelských ústavů veškery odborné školy do toho roku založené byly vý hradně německé. Když pak po nastoupení vlády Taaffovy alespoň v některých řídkých případech vláda byla přinucena vyhověti nejnaléhavějším potřebám českým, dálo se to tak, že za jednu exigenci českou dostalo se německé opposie dvojí i trojí náhrady. Prý, aby Němci nekřičeli Srovnáváme položky rozpočtové att především k upokojení pana Wolfa poznamená váme, že zbytečný německý učitelský ústav v Střibře — aktivován byl r. 1898 na základě Umělecko-průmyslová škola pražská, pro niž v rozpočtu práeliminována potřeba K 141.880 zařízena jest utraquisticky. Z vyšších průmyslových škol v zemích koruny české jsou dvě o třech odborech, pro stavitelství, strojnictví a chemický průmysl v Liberci a Bílsku, dvě o dvou odborech, pro stavitelství a strojnictví v Plzni a Brně. Všecky tyto školy, pro něž okrouhlým počtem se žádá K 800,000 (Plzeň 193.996, Liberec 250.577. Brno 197.468, Bílsko 159.587), jsou německé Česky vyučuje se na jediné vyšší průmyslové škole pražské s odborem stavitolským a strojni- ckým, pro niž praeliminováno K 282 024. Vedl této školy jsou zařízeny čtvery české školy mistrovské s oddělením stavitelským a strojnickým v Plzni (K 124.290), na Smíchově (61.675 K). v Brně (K 149.108) a v Pardubicích (K 61.530) Tu maně naskytuje se otázka, co děje se s mistrovskou školou v Budějovicích, pro niž r. 1898 věnovala obchodní komora K 240.000 Státní školy řemeslnické jsou tři, česk v Jaroměři (K 38.695) a na Kladné (K 41.450). německá v Děčině (K 44.940). Jest zajímavo že německá škola vyžaduje vždy nákladu o mnoho většího než obdobný ústav český.
Němec Taaffův Wolf Liberec Bílsko Plzeň Brno Smíchov Pardubice Budějovice Jaroměř státní škola Děčina
11 article
Odborné školy průmyslové děli se v patery skupiny: v krajkářské a pro vyšívání, ve školy tkalcovské, ve školy pro obdělávání dřeva a ka- mene, pro obdělávání jilu a hlíny i pro výrohu skla, pro obdělávání kovů a konečně pro různé jiné směry Pro skupinu prvou jsou pouze dvě německ školy, v Gossengrünu (K 5780) a Kraslici (k 11.940). Pro dávnou výrobu kalounkářskou v Domažlicích a pro krajkářství na Divoké O lici, zejmena v Potštýně, škol není. Morava má pro textilní průmysl dvě bohatě nadané německ školy, brněnskou s nákladem K 118.119 a zá- břežskou Brassovu, která s neobyčejnou rychlost — a bez předchozí rozpočtové položky — po- státněna. V rozpočtu žádá se pro ni K 50.417. ale pro české gymnasium ve většině českém tomto městě není v rozpočtu ani haléře l Pro skupinu druhou jest v zemích koruny české 28 škol, jichž 17 německých a toliko 11 českých. Německé jsou v Aši (K 31.715), ve Vrchlabí (K 21.860), Lanškrouně (K 13.695) Nové Bystřici (K 13.720), Liberci (K 44. 820) Rokytnici (K 16.710), Rumburce (K 24.820) Šluknově (K 30.080), Krásné Lípě (K 14. 180) Starkově (K 17.810), Varnsdorfě (K 26 600). Šumperce (K 22.160), Novém Jičíně (K 20.020). Římařově (K 18.235), Benešově slezském(k 11.280), Bruntále (K 22.580) a Krnově (K 28.163). Ve šluknovském výběžku jsou č t yr
Brassův Starkův Římařův Domažlice Potštýn Morava Aš Vrchlabí Lanškroun Nová Bystřice Liberec Rumburk Šluknov Šumperk Nový Jičín Bruntál Krnov český 28 škola Gossengrün Krásná lípa Varnsdorfa Benešův slezský
12 article
odborné školy tohoto odboru, veliká průmyslová města česká Kladno, Kolin, Slaný ij průmyslové školy odb. nemají! České odb. školy druhé skupiny jsou toliko v Humpolci (K 17.740). Králové Dvoře (K 21.280), Lomnici (K 17.540) Náchodě (K 25.490), Rychnově (18.610), Jilem- nici (K 15 560), Strakonicích (K 13.920), Úst nad Orlicí (K 22.240), Frenštátě (K 10.240) Prostějově (K 17.180). Číslice nejvýmluvněji do svědčují, jak pečuje se o školy německé a jak o české. Z českých škol největšího nákladu vy žaduje náchodská s 25.490 K, německých s ná- kladem mnohem větším jest patero. Pro skupinu třeti jest 11 škol, z nichž české a jediná, ve Val. Meziříči, utrakvistická. Německé jsou na Korách Kašperských (K 35.360) v Králikách (K 29.780). Kynšperce (K 20.220) Tachově (K 13.100), Volarech (K 22.387), Olov (K 5100) a Vrbně (K 19.100). Utrakvistická ve Val. Meziříčí vyžaduje nákladu K 49.260; české školy jsou v Chrudimi (K 57.620), na Mělnice (K 7293) a Hořicích (K 71.135). Ve skupině čtvrté jest šestero škol, z nichž jediná česká! Německé školy jsou v Hajdě (K 36 540), Horním Litvinově (K 14.920), Ka- menné Šenavě (K 29 680), Teplici (K 62.910) a Znojmě (K 56.250). Jediná česká škola jes v Bechyni (K 44.135). V páté skupině jest patero škol, mezi nimii toliko dvě české, zámečnická v Hradci Králov (K 45.322) a strojnická v Přerově (K 29.750) Německé školy jsou v Chomutově (K 44 640) Nixdorfé (K 24.527) a krosliřská škola v Brně (K 3060) Různého směru jsou škaly čtyři, z nich jediná brusičská v Turnově (K 38.280) je česká. Německé školy jsou v Jablonci n. N. (K 62. 250). Kraslici (K 15.280) a Schönbachu (K 16.600). Veliká města česká nemají jediné odborné školy, ale Liberec, Kraslice, Brno i j. mají po dvou německých odborných školách.
Nixdorfé český Kladno Humpolec Lomnice Náchod Rychnov Jilem Strakonice Frenštát Prostějov Val Kynšperk Tachov Volary Vrbno Chrudim Mělnice Hořice Ka menný Šenava Znojmo Bechyně Hradec Králov Přerov Chomutov Turnov Jablonec Liberec Brno Kolin ústa nad Orlice krosliřský škola v Brno Král Dvůr Králik Hajda Horní Litvinův teplice Schönbach
13 title
III.
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 27. prosince. (Hrozba ab- solutismem.) Stať osobního orgánu před- sedy uherského ministerstva, »Magyar Nemzetu«. uvedla již na pravou míru význam hrozivých slov, promluvených drem. Körbrem v rakouské sněmovně poslanecké dne 9. prosince. Současně s touto statí přinesl krakovský »Náš Glos« dopis z Vídně, jenž hrozby absolutismem nazývá pouhými »strachy na Lschy«. Pisatel připouští. že tresť řeči Köbrovy byla předběžně schválena ministerskou radou i panovníkem, prohlašuje však za omyl, soudil-li by kdo, že v panovní kovu schválení této řeči možno spatřovati svě- dectví o náchylnosti rozhodujícího činitele k ab solutismu. Panovník jest prý rozhodným odpůr- cem absolutismu a zamítá s rozhořčením všechny podobné návrhy a snahy. Jeho nechuť k abso lutismu tlumočí se jednak obtížemi, jež by na- staly v poměrech absolutního Rakouska k ústav- ním Uhrám, jednak odporem proti všelikým radikálním novotám. Císař vyslovil se prý kdesi »Nechci začinati nic nového; mám nešťastnou ruku v tom, co začinám.« Pakliže císař přece schválil tresť Körbrovy řeči ze dne 9. prosince může to po mínění »N. Gl.« míti jen ten vý znam, že se spřátelil s možností z měny ústavy. S jistotou možno tvrditi, že ústava nebude zrůšena, nýbrž jen změněna. »Bohužel — dodává pisatel — těžko očekávati, že by už v blizké budoucnosti nastala ta jediná změna, která nastoupiti má a která by byla obratem k zákonnému stavu věcí . . . O ničem podob-
Magyar Körbrův N Gl Praha Vídeň Rakousko Uhry
15 article
V drobném prodejle ranní čí-le o sobě . . . sa S vdpež aat . . . na 2h ve Hlialkách na venkovš- ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední. . . . . . . . 5b Inserar platí se hotová opřee. Pledplacení a jnrerty plijínes adnninl- strnos v Marianské slici č.s Tam nachásnií ae t4ž poda bne, tiskárna a eapečica „ Nárvdníck Listi“ Bakopisy ar asrrasrjí
Nárvdníck Tama Bakopisa ar
16 article
ném nechce se v kruzích dru. Körbrovi blíz- kých ani slyšeti. V ministerstvech připouštějí buď možnost současného oktrojování všeobec ného práva hlasovacího a změny jednacího řádu, aneb zrušení soustavy dvou sněmoven říšské rady a přikázání celého zákonodárstva sněmovné panské (!), sesílené volenými poslanci.« Tato druhá možnost zamlouvá prý se velice členům panské sněmovny a má mezi nimi mnoho vř- lých přátel. »Absolutismu — končí pisate! — netřeba se tedy obávati; za to jest velice pravdě- podobno, že r. 1902 přinese nám rekonstrukci státního ústrojí. Bude-li tato rekonstrukce zdravá a šťastná aneb jen polovičatá a zdánlívá, bude ovšem záviseti od státníka, jemuž efsař svěří provedení tohoto díla. Doufáme, že jím nebude přece dr. Körber« Ze Lvova, 22 prosince. (Slou čen panských dvorů s obcemi.) Stanislav
doktor Körber Stanislav Lvov panská sněmovna
17 article
Madeyský otiskl v »Předsvitu« řadu stati o spo- lečenských poměrech haličských. Ve statich oněch touží na roztříštěnost polské společnosti a přimlouvá se za nejužší sblížení intelligence, zvláště i šlechty s lidem. Poměry haličské dají se uzdraviti jen společnou prací všech vrstev národa; polský lid však musí býti dříve nále- žitě vychován. Pracovati pro lid bez účastenstvi samého lidu není však možno. Prvou podmínkou sbližení šlechty s lidem jest pisateli odstranění dosavadní anomalie, dle které panské dvory, ležící uprostřed selských obcí, nejsou částkou obce, nýbrž tvoří samostatnou politickou jed- notku. Všechna břemena, spojená se správou obce, padají jen na sedláky; pánové, ač kořist z různých policejních a jiných opatření obec- ních, ničím na ně nepřispívají. »Tato závora, která děli panský dvůr od selské obce — píše Madeyský — musí padnouti. Odsunutím této závory müsí se započíti při reformě spole- čenské, pokud se týká lidu. Lid nemůže nabyti citu pro společenství zájmů, dokud společenství toho fakticky není. Teprve, až bude vytvořeno, bude také pocítěno«. Pisatel doufá, že iniciativa k této reformě v haličském zřízení obecním vyjde od nového maršálka, jenž by takovým významným krokem šťastně zahájil svou činnost jako hlava zemské samosprávy.
18 article
Z Krakova, 27. prosince. (P. Stoja- lovský) uchází se o členství v zemském vý- boru haličském. Strana křesťansko-lidová postaví prý jeho kandidaturu a doufá, že ji sněmovní polské kolo nezamítne, a tím se odmění P. Sto- jalovskému za to, že lidové poslance převedl do tábora polského kola. P. Stojalovský sděluje ve svém týdenníku »Pčolce«, že se o věc tu sku- tečně vyjednává, jednání však dosud nebylo skončeno. Ze Záhřeba, 21. prosince. (Demis s bánova.) Přese všechna opačná tvrzení udr- žuje se ve zdejších politiekých kruzích stále pověsť o brzkém odstoupení bána hr. Khuena- Hedérvara. »Agr. Tagbi.« dovídá se z kruhů, bánovi blízkých, že hr. Khuen-Hedérvary setrvá na svém nynějším místě jen do jara. Současně sděluje se ze Sarajeva, že p. Kallay a jeho civilní adlatus bar. Kutschera počátkem příštiho roku zcela jistě odstoupí a že jich místa za- ujmou hr. Khuen Hedérvary a nynější odborný přednosta chorvatský Krajčovič. Nástupcem He- dérvarovým na křesle bánském jmenuje se hr. Theodor Pejačevič. Ze Záhřeba, 25. prosince. (Předsed nictvo chorvatského sněmu u cí- saře.) Dne 23. t. m. bylo předsednictvo chor vatského sněmu přijato ve Vídni císařem a ode- vzdalo mu sněmovní adresu. Po proslovu před-
P Stoja Khuen Hedérvara Kallay Krajčovič Pejačevič Krakov Záhřeb Sarajevo He Vídeň Khuen Hedérvara
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Dvě slovanské chvilky. Také vánoční vzpomínka Bylo to roku 1895. Vězení krajského soudu chorvatského města Bjelovaru hostilo 51 provi- nilce, kteři neobyčejným způsobem posvítili ma- darské státní myšlence, spálivše 16. října toho roku maďarský prapor před záhřebským pomní kem bana Jelačiée, jehož mohutná postava byla tehdy poprvé ozářena nejen plamenem maďarské trikolory, nýbrž i nadšením mladých chorvat- ských srdci. Poněvadž mladí »hostě« nebyl sprostými zločinci, bylo jim dovoleno, aby Šlědrý večer oslavili společně ve větších skupi- nách dle individnální sympathie. Nejmenší, avšak zároveň snad nejzajímavější byla moje čtyřělenná skupina, která za předsedu zvolila vysokého a statného syna jistého pochorvatště ného Slovince, nyní přednosty jednoho zvlášt ního oddělení chorvatské autonomní vlády »Panskému synu« po pravé ruce seděl v obli- čoji jako děcko plný, s usmívající se tvářía se sotva vyrážejícími kníry synek chorvatského srěmského sedláka Živko, který dlouho nevěděl. co má dělati se svýma rukama, až najednou levou rukou objal sťastného potomka vládního přednosty a pravou spustil na moje značně nižší rameno. »Domácím pánem«, trvalým totiž hostem světnice, byl nepokojný a žvatlavý od- chovanec jednoho bosenského přistěhovalce pol- ského původu, který snad nikdy netušil, že jeho šlechtické jméno bude jednou pranýřováno ma darskými ústaváky.
Šlědrý Živko Bjelovar
20 article
»Domácí pán« byl si zaopatřil staré ohnivé vínečko, díky přístupnosti, jakou jevil dozorce vězení před každým »přesvědčivým důvodem« Rozumi se ovšem, že požehnaného nápoje ne- bylo tolik, aby se od něho zavrtěly naše čtyř učené hlavy, ale za to bylo ho dosti, aby se zajiskřily naše oči a živěji rozproudila mladá krev, ve vězení beztoho až příliš náchylná k všelijakým revolučním výlevům. Avšak nejzá- zračněji působily »božské kapky« na naše ja- zyky, tak že u stolu nebylo ani na chvili ticho. Veselá anarchie nejdříve dopálila dobráckého Živku, jehož obličej se rděl jako lice děvčele,
21 article
které nenadále pocítilo první ohnivý polibek A proto zvednuv se s dosti velkým nebepečím se své na polo zlámané židle, rozhodně pravila »Zaveďme nějaký pořádek a mluvme dle sta- rých dobrých chorvatských pravidel jeden po druhém tak dlouho, až všichni u stolu usneme, když již ani nemůžeme, ani nechceme všichn octnouti se pod stolem.« »Výborně, výborně, ať mluví Živko, rád ho poslechneme, promluví-li od srdce !« voláno ze tří nadšených hrdel. »Zajisté, bratři, zatoužil jsem po slově Ke slovu mne nutí svobodné naše myšlenky v těchto vězenských zdech, a plné naše skle nice pod timto jináče šetrným krovem. Jes nás tu sice málo, avšak mně se zdá, jakobych tu viděl a slyšel všude chorvatské úřadnictvo jež tu chvili u vánočního stromku připíjí vlasti. ač neustále podkopává strom národního života.
Živko
22 article
Neodsuzujme ho proto; v jeho slovech jest tolik upřímnosti, kolik v jeho charakteru cha- bosti a v jeho vůli neodhodlanosti. Kdyby v chorvatských úřadnických rodinách nebylo ani upřímného citu pro vlasť a národ, neseděl by náš Milan s námi. A proto všecek roz- něžněn a hotov odpustiti i nejhorším škůdcům připijím oněm chorvatským úřadníkům, ktel posud ve svém srdei neutlumili citu pro národ. neboť z toho pramene v jednom pokolení vy- trysknou nepodajné povahy, jakých nejvíce po- strádáme.« »Mluvíš jako pravý křesťan,« podotk jsem já. »Jako pravý vlastenec,« přerušil mne Milan. »Jako pravý politik,« doplnil nás Bo sanac. Řečník se nedal zmásti, a pokračoval: »Zdá se mi, jakobych viděl tisíce a tisíce pobožného našeho lidu jak se hrne k půlnočn mši a jakobych slyšel nesčetné pronikavé hlasy dětské a něžný zpěv dívek, zvěstujících, že na- rodil se světu Spasitel. I když uvážím veškeru tu lidovou víru, veškeré to utrpení, z něhož jakoby stálo nové naděje prýštily, začínám aspoň po- někud chápati význam slova národ a uvědo- movati si, že národem stáváme se i my. Staři naši píší a mluví, že jsme jim již byli, kdežto my mladí hlásáme, že jím teprve budeme. Ano.
Milan Bo
23 article
budeme jím jistě. Pohleďme jen na našeho Stipu, na to selské dítě v panských kalholách a připomeňme si všechno, co jej pojí k jeho matce a otci, k jeho sestrám i bratrům a ke všemu našemu selskému lidu. Mně samému do nedávna tato pojítka zdála se býti spíše pouta, překážející mi v rychlé úřadnické kariéře. Dne již všichni cítíme, že v naší generaci povstává nová národní intelligence, která úřadnictvo při- vede k lidu a lid pozvedne k pánům. Nemluv ze mne sentimentalista, ani duch boha Dionisa. Jsem realista, jak dokazuje tato moje prázdná sklenice, avšak zároveň toužím nejen po tom aby mi ji náš Ivo naplnil vínem, ale i po tom. aby srdce naše zůstala vždy tak plna učinné lásky a šije naše vždy tak hrda, vůle naše vždy tak nezlomna, jak jest mezi těmito nepři- větivými stěnami. Připijím lidu, z něhož jsme vyšli, národnímu vítězství, k němul spějeme.« »Živio! Živio!« zahřmělo posluchačstvem- Rozpředl se pak rozhovor o thematech, pří- pitkem dotčených. Rozhovor tak upřímnýa vážný, veselý a srdečný, dlouhý trváním, avšak krátký pro účastníky, kteří si jej podnes při- pominali stručnou otázkou: Pamatuješ se ješte na tu naši »anglickou« debatu v bjelovarskén vězení?
Iva
24 article
Minul rok. Ze čtyř našich bělovarskýel »obyvatelův« krajského vězení tři ubírali se na štědrý večer 1896 od vinohradského kostela sv. Ludmily k jedné z oněch chorvatských vináren, v nichž v poslední době tak často odehrávají se dojemné scény sbratření česko-jihoslovan ského. Byli pozváni majitelem rozsáhlých vinie v Dalmacii, aby v důvě ném kroužku jeho přáte nalezli jakous takous náhradu za rodinný krb jejž v tento svatý večer každý z nás těžce po strádal. Kroužek byl dosti velký. Na dvacet osok tísnilo se kolem podlouhlého improvisovaného stolu, jenž se sice nesvíjel pod vánočními ko- láči, ale za to často praskal pod drahocenným nákladem trebjanu, kuče, opolu, zlatarice, vu gavy a j., ba tu a tam vyčnívaly štihlé formy láhví s prošekem, pelyňkovcem, ba i se sa moským vtnem, které domácí pán objedna snad proto, aby se mohl hostů svých otázati chutná li jim lépe sladká šťáva revy slovanské nebo řecké. Společnost byla z jedné třetiny česká ostatek tvořili z polovice Chorvaté a z polovice Slovinci a Srbové. Scházel tedy jen Bulhar aby jednota jihoslovanská byla úplná. I tu na počátku bylo jako v úle, tu a tan otřásly se stěny veselým nenuceným smíchem. Avšak dalmatské víno a chorvatský stůl nestrp dlouho takového nepořádku a proto brzo počala se střídati řada nadšených řečníkův, kteřís snažili, aby přizvukem a pohybem doplnil smysl slov, když se jim zdálo, že celé poslu- chačstvo nerozumí úplně jejich mateřštině. »Obcovací řečí« byla na výměnu čeština chorvatština a po každém přípitku zavzněla nějaká píseň, hodicí se nejlépe k prone šené řeči.
svatý . Ludmila Chorvat Slovinec Srba Bulhar Dalmacie
25 article
Bylo již po večeři, kdy povstal černovlasý a černovousý přímořský Chorvat, účetní u jedne velké pražské firmy. Byl jaksi v rozpacích, že má mluviti před větší společnosti, v níž několik obličejů viděl poprvé. A proto ihned připome nul, že bude mluviti krátce a že by neby ani povstal, kdyby jej k tomu nenutila zvláštní příčina. — Není to prvý Štědrý večer, jejž travím v Praze, kterou my Chorvaté s ostatními na- šimi národními bratry nazýváme od věkův zla tou a která se za dob našich stala skutečně slovanskou. Avšak jest to poprvé, kdy eítímse lépe než v rodině, neboť každé slovo, které slyším, a každý pohled, jejž stopují, přesvěd- čuje mne, jak blízko jsou srdce i totožné snahy naše. Něčeho jen litují, že totiž na vážný a upřímný rozhovor docházi mezi námi tak zřidka. Ale nechci kaliti naši povznešenou sváteční nálaďu, pouze takto stručně připijím našim přátelům akademikům. Prolomili jste železnou obruč od Štyrskéh Hradce přes Vídeň k Pešti a dostali jste se do Prahy, o níž vám dříve známo bylo snad jen to, že se tu pije výlečné pivo a chodí na přednášky do rozbourané university. Nyní jste zajisté již zpozorovali, že Praha jest mozkem a srdcem nejen Čechův, ale i všech Slovanů, kteří jsou bez vlastní říše. A jak byste to ne- viděli vy, hlouběji vzdělaní, když to cltí každý z nás prostých a polovzdělaných pracovníků.
Chorvat Čechův Praha Štyrskéh Hradec Vídeň Pešť
26 article
Avšak nestačí nadchnouti se pro Prahu ve stínu její chrámův a v siních její monumen- tálních budov. Nutno paprsky české kulturní záře a oheň českého národního vědomí roznésti daleko na jih, kde turecký handžar, italský nůž, německý duch, maďarské okkupační chytráctví se všech stran ohrožují naše národní bytí. Jsme četnější než naši čeští bratři, avšak naše ne- štěstí jest v tom, že posud nemohli jsme seděti ani za společným stolem. Praha nás seskupila aspoň ke družné oslavě nejdojemnějšího křesťan- ského svátku. A jakmile se jeden vedle druhého posadíme, vyjaňuje se nám, že naše spory boje nevznikly z protiv zájmů našich, ale z neuvědomělosti a otročiny naší.
Praha
27 article
A proto vám, milí přátelé naši, připomínám tuto první národní povinnost: Pracujte již jednou pro ubohý a zanedbaný lid náš svornou prací, ať Slovinec nehledá budoucnosti vně svazku chorvatsko srbského; ať Srb neboří, eo Chorvat staví; ať Chorvat s úšklebkem nepozoruje ne- snáze nezávislého Srbska, nýbrž ať se plá. zdaliž by se lépe dařilo samostatnému Chor- vatsku, Byli jsme štědrými vzájemným podezříváním, vzájemnou nedůvěrou a hanebnou neznalosti svých poměrův. Staňme se jednou štědři onou láskou, bez níž jisté zahyneme a oněmi vědo- mostmi, jimiž tak skrblíme, ač jich tak snadno nabýváme, jako snad žádný národ na světě Jináče nebyli bychom hodní oslavovati dnešní večer a připíjeti vlastí a národu, z něhož jsme vyšli. Jsem prostý účetní, avšak pro věci, o nichž mluvím, netřeba tak plné hlavy, jako spíše zdravého srdce. To máme ještě všichni, a proto každý z nás může přiložiti ruce k dílu, k velkému dílu národní spásy. Ať žijí naši mladí uníversitní přátelé proto, aby pod jejich vedením žil pošlapaný lid náš . . .« Všichni přitomní povstali a zapěli: Bože živi sve (všechny) Hrvate, da (aby) se slože i pobrate . . . A po pisni rozpředla se debata o lidových universitách a vůbec o práci, která by paralysovala dnešní neústavnost jihoslovan- ského úřadnictva. Dnes již po rozmluvách při- kročuje se k dílu, aspoň v Chorvatsku. Štěp. Radič.
Srb Chorvat Bož Štěp Radič Srbsko Chorvatsko