2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
20. června 1913. Číslo 167.
4
article
říší, ale vůbec proti trojspolku, není na štěstí
trojspolek, jmenovitě spolek s německou říší.
závislým na souhlasu jednotlivých stran v parla-
mentě jako jiné věci, nýbrž zakládá se na prozí-
ravosti a síle vznešených spojenců (Hlučná po-
chvala německých nacionálů a křesťanských so-
ciálů), na logice skutečností, na životních potře-
bách mocnářství, na vůli a moci národů v říši.
které zakládají si na tom, aby v prvé řadě byly
„státními národy“ a zůstane tudíž blaho-
přání Rakouska německému císaři v platnosti, t
tomu parlament něco řekne nebo neřekne.
Hlučná pochvala a potlesk na le-
vicl. Bouřlivé protestní výkřiky u Če-
chů a jednotlivých jiných poslaneů
na pravici. Čechově volají nepřetr-
žitětAbcug Steinwenderl Fujl“ Jed-
notliví čeští radikální poslanci za-
čínají bušiti pulty a tlouci protokol
a knihami do pultů. Poslanci německého
národního svazu a křesťansko-sociální strany po-
vstali a tleskali demonstrativně pochva-
lu poslanci Steinwendrovi. Jakmile posl. Stein-
wender povstal, vypukl lomoz znovu, rovněž
tak potlesk na levicl.
Veliký hluk trval asi 1/4 hodiny. Předseda
opětně zvonil. Stále obnovoval se hluk. V polo-
kruhu před ministerskou lavici utvořil se rozru-
šený hlouček. Zatím odebrali se ministerský před-
seda a ministr financí ku předsedovi dru. Sylve-
strovi, načež konečně nastal klid a předseda ozná-
mil, že přerušuje schůzi na 5 minut.
Čechův
Steinwendr
Stein
Rakousko
německý národní svaz
5
article
Po přestávce, jež trvala přes hodinu, zaháji
předseda dr. Sylvestr opět schůzi a udělil slovo
zpravodaji dru. Steinwendroví, jenž prohlásil: Zá-
věrečné věty mé řečí způsobily ve slavné sněmovně
vzrušení a neklid, jichž jako starý zástupce parla-
mentní činnosti osobně nejvíce lituji. Přiznávám
beze všeho dalšího, že jsem šel nad striktn
pokyn výboru a nad vlastní konkretn
úkol zpravodaje a vyslovil jsem sve
osobní názory. Pokud však jde zejména o zá-
věrečnou větu mé řeči, prohlašují, že jsem tím ni-
kterak nebral v pochybnost právo slav-
né sněmovny na projev nelibosti v
otázkách zahraniční politiky. (Opětné
výkřiky posl. Hummera, protivýkřiky Čechů.
Přečseda zahájil pak
hlasování o zatímném rozpočtu.
Návrhy Verstovškův a Budzinovské-
ho, aby se přešlo k jednacímu pořadu, byly za-
mitnuty.
Odstavec 1. § 1. zatímného rozpočtu by
schválen.
O menšinovém návrhu Tomschikově o želez-
ničních zřrízencích hlasovalo se na žádost posl.
Tomschika dle jmen.
Z Vídně, 20. června. (1 hod. 30 min.
v noci.) Rozpočet schválen byl poslane-
ckou sněmovnou jak vyšel z porad vý-
borových. Jeden pozoruhodný a důle-
žítý zjev ukázal se na dnešní schůzí po-
slanecké sněmovny: všichní Slované bez
rozdílu bylí za jedno v obraně. Kéž b
nebyl ojedinělý!
Koncem schůze, po 1. hod. ranní,
podal ministr veřejných prací dr. Trnka
nový 80tiparagraf. zákon o ochraně zná-
mek, důležítý pro veškerý průmysl, mi-
nistr fínancí ryt. Zaleskí zákon o naftě
mínistr vnitra svob. p. Heinold zákon
pojíšťování horníků protí úrazu.
Příští schůze je dnes v páteko
11. hodině.
Na jednacím pořadu je 3. čtení za-
tímního rozpočtu a 29 jiných předmětů.
doktor
Sylvestr
Steinwendrový
Čecho
Tomschikův
Slovan
Trnka
Vídeň
6
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 19. června.
Odbor vyučovacího výboru, dosazený ku
projednání návrhu dra. Tobolky na úpravu
platů profesorů vysokoškolských, konal schůzi
za přítomnosti ministra vyučování ryt. Hu s-
sarka a tajného rady, odb. chefa ryt. Cwi-
kliňského. Ministr učinil jménem celé vlá-
dy na základě usnesení ministerské rady toto
prohlášení: V zájmu zachování profesorů
pro vysoké školy rakouské a zajištění dorostu
profesorů vysokoškolských uznává vláda ne-
zbytnost úpravy hmotných poměrů profesorů
vysokoškolských. K uskutečnění toho pokládá
za vhodný okamžik, ve kterém bude hotova
služební pragmatika pro profesory středoškol-
ské. Vláda však netají si, že potíže způsobuje
úhrada, neboť zdroje příjmů, které poskytne
malý finanční plán, nestačí, by uhradily se vý-
daje, způsobené úpravou platů vysokoškol-
ských. Jest tedy nezbytno hledati nové pra-
meny příjmů. Ale vláda nechce spojovat úpra-
vu platů vysokoškolských profesorů s novým
berněmi. Co se týče návrhu dra. Tobolky, vlá-
da nečiní žádných námitek proti §§ 4.—10,
to proto, že ustanovení v paragrafech těch
vyhovují praxi již obvyklé.
Hu
Vídeň
Tobolka
7
article
Co se týče však §§ 1. a 2., vláda nemůže
v nynější chvíli dát jiného vyjádření, leč upo-
zorniti, že aktivováním paragrafů těch bez pří-
davků v nich navrhovaných pro řádné a mimo-
řádné profesory bylo by třeba nového nákladu
2,240.802 K, ze kterých by na profesory mimo-
řádné samy připadlo 404.367 K.
O tomto ministrově prohlášení konala se
rozprava, které se zúčastnili všichni členové
odboru. Jednomyslně vysloveno politování, že
vláda svou celou taktikou vzbuzuje dojem, ja-
koby chtěla obstruovat důležitou věc.
Odbor, kdyby vláda neučínila další spe-
ciální vyjádření k §§ 1. a 2., musil by nezbytně
zastaviti své práce.
Vzhledem na tyto námitky prohlásil ryt.
Hussarek, že pokud možno po prázdninách
vynasnaží se, by odbor mohl dát prohlášení
jiné tak, aby vláda sproštěna byla viny, že
způsobila zastavení práce odboru.
8
article
Skolská komise sněmovní
skončila své práce.
Skolská komise sněmovní
skončila své práce.
(Zpráva Pražské sněmovní korespondence.)
Plenum permanentní komise školské
konalo dne 19. června o 11. hodině dopol. posledn
schůzi za předsednictví posl. Leglera a za při-
tomnosti zástupců vlády: vicepresidenta zemské
školní rady dv. rady Golla, dv. r. šl. Camp
a místodrž. rady Šindeláře. Omluveni posl. bar
Hrubý z Geleni, dr. Burinn, hr. Waldsteín a Vina
Na jednacím pořadu byly:
1. Zásady pro zastupování okresních školních
inspektorů.
2. Schválení zprávy komižétu referentů o cel-
kové úpravě služebních požitků učitelstva škol
obecných a měšťanských.
Předseda zahajuje schůzi konstatováním,že
sněmovní komise je způsobilá usnášeti se.
Posl. dr. Zimmer
odvolávaje se na jednací řád, upozorňuje, že jest
potřebí aadpoloviční většiny, tudíž přítomnost
12 členů (přítomno 13 členů).
Ke zprávě komitétu referentů vytýká posl. dr
Zímmer některé stylistické a grammatické vady,a
na místě slova „v zemi“ navrhuje, aby vloženo bylo
„v království Českém“; konečně pak činí
návrh, aby celá zpráva byla schválena en bloe
Návrhy tyto byly komisí jednomy-
slně přijaty.
Dále na podnět předsedy usnesla se komise.
aby k vůli chybícíma datu u článku IV. (na st. 71.)
v usnesení sněmovním 3 a) (na str. 82.) a v § 22.
pravidel (na str. 91.) byla konána s perm. komisi
finanční předběžná porada, po případě aby
svolána byla společná schůze obou ko-
misí a na základě docílené dohody budiž v plenu
komise školské vyvoláno usnesení o vložení při-
slušného data.
Potom uděli předseda slovo oběma re-
ferentům k odůvodnění předložených zásad
právním a hmotném postavení substitutů okresních
škol. inspektorů a připomenul, že většina komitétu
nemohla přistoupiti v plném obsahu na odchylné
návrhy spoluzpravodaje posl. Kafky.
Goll
Camp
doktor
Burinné
Posl
Zimmer
Kafka
9
article
Posl. Kafka
zdůrazňuje ve své důvodové zprávě definitivu zá-
stupců školních inspektorů a plné služební požit-
ky. Důsledkem toho navshuje a žádá, aby od
chylné jeho návrhy byly v plném znění předloženy
též zemskému výboru k vyjádření.
Zpravodaj posl. Morawetz
navrhl, aby plenum sněmovní komise schválile
pouze zásady pod čís. 1., 2., 3. a 4. většinou komi-
tétu přijaté v tomto znění:
1. Síly učitelské, které zastupují řídící učitele
aneb ředitele měšťanských škol, ustanovené z
okresní škoční inspektory, obdrží celý funkční při
davek.
2. Na školách měšťanských může okresní ško-
ní inspekktor zastupován býti pouze silami, které
mají způsobilost pro školy měšťanské.
3. Přikáže-li se službou na školu měšťanskou
definitivně nebo řádně zatímně ustanovený učitel
[učitelka) obecné školy, mající způsobilost pre
školy měšťanské, obdrží pro případ, že jemu přiká-
záno místo učitelské, které zastával okresní školní
inspektor, ke svým požitkům ještě roční odměnu
600 K. V tomto případě odpadá však měsíční při-
davek v § 129. ustamovený.
4. Dokud nebude změněn § 33. zákona o do
zoru ko školám ze dne 24. února 1873, zepravovaí
se bude náklad na zastupování okres. školních in
spekktorů z řad učitelstva obecných a měšťanskýel
škol z normálního školního fondu. Nestačí-li tente
fond, uhradí se schodek z prostředků zemských.
Posl
Kafka
Morawetz
10
article
Posl. dr. Zímmer
Posl
doktor
Zímmer
11
article
navrhl, aby školská komise přijala zásady komité
tem vypracované v celkovém znění; dále číní do
datečný návrh v zájmu učitelů obecných škol a při-
mlouvá se za to, aby odchylný návrh spoluzpravo-
daje posl. Kafky byl současně předložen zemskému
výboru k vyjádření
Posl. Heiser
navrhl, aby zástupci školního inspektora byl pone-
chán celý funkční přídavek také v případě, když
inspektor na své služební místo se vrátí, a dále
aby započten byl tento přídavek do pense.
Posl. svob. pán Brand
prohlásil, že připojuje se k návrhům dra. Zimmra.
a polemisoval s názory posl. Heisra. Přimlouval se
však za to, aby zástupci, který v této vlastnosti
odcházi na odpočinek, počítán byl do výslužby
celý funkční přídavek. Žádá přítomné zástupce
vlády za vyjádření o eventuální definitivě nebo
dvou definitivních zástupcích školních inspektorů
na téže škole.
Vicepresident zem. škol. rady Gal
odkázal na nutnost předchozího vyjádření zem
výboru o placení těchto sil učitelských
Na to přikročeno k hlasování.
Komise schválila jednomyslně zásady č.1.
2., 3. a 4. Dále schválila dodatečný návrh dra
Zimmra, aby do odst. 2. vsunuto bylo ustano-
vení, že substituti na školách obecných musejí pro-
kázati způsobilost pro školy obecné.
Návrhy posl. Heisera byly zamitnuty.
Návrh posl. svob. pána Branda byl jedno-
myslně přijat v tom smyslu, aby substitutům
kteří zastupují škol. inspektora a odcházejí do vý-
služby, byl počítán do pense celý iunkční přídavek
Dále usnesla se komise jednomyslně, aby o-
chylné návrhy spoluzpravodaje K af ky
předloženy byly v plném znění zemskému
výboru k vyjádření.
Kafka
Posl
Brand
Gal
Zimmra
12
article
Předseda cís. rada Legler
prohlásil, že školská komise skončila
vojo práce, a děkoval srdečně všem členům
komise za jich svědomitou a namáhavou součinnost.
Posl. Trojan
vyslovil přání, aby plenum komise školské učiníl
projev pro svolání sněmu král, Českého
Posl. dr. Zímmer
připojuje se k tomuto návrhu a apeluje na Němce
aby upustili od obstrukce.
Posl. Síegmund
nesouhlasí s návrhem posl. Trojana z důvod
politických.
Posl. svob. pán Brand
přimlouvá se za projev školské komise pro dělnos
sněmu.
Místopředseda posl. dr. Koldínský
vyslovuje se rozhodně pro projev školské komise.
aby dělný sněm schválil návrhy na úpravu platů
učitelských a úhradu na ně beze zřetele na
národnostní a politické rozpory
stran na sněmu.
Posl. Ingrisch
poukazuje na značné zatížení poplatni-
ctva velikými náklady na úpravu pla-
tůučitelských, přeje si dělnosti sněmu, avšak
s výhradou nářodnostních požadav-
ků německých.
Předseda posl. Legler
praví, že učitelstvo závisí výhradně na
zemi, a nutno tudíž vítati iniciativní ná vrh,
směřujíci k dělnosti sněmu. Žádá proto,
aby posl. Trojan svůj návrh určitě formuloval.
Posl. Trojan
pak činí tento návrh: Vzhledem k tomu, že komise
školská, zvolená na základě sněmovního usnesení
o permanenci v listopadu 1911, skončila již veškerý
svůj úkol, který jí byl sněmem uložen, a dále se
zřetelem na to, že i finanční komise rovněž své
práce, týkající se úhrady, vykonala, činím návrh.
aby školská komise usnesla se na projevu, kterým
tlumočeno je přání, aby svolán byl sněm krá-
lovství Českého k uzákonění těchto zákon-
ných osnov. Přimlouvám se tím více za tento návrh.
neboť plníme tím jen slib, který dán by
učitelstvu při zahájení prací našich komisia
vykonáváme povinnost, kterou nám sněm svým
usnesením o ustanovení permanentních komisí
uložil.
Posl
Trojan
doktor
Zímmer
Němec
Brand
Koldínský
Český Posl
13
article
Posl. dr. Zimmer
Posl
doktor
Zimmer
14
article
přimlouval se vřele za návrh posl. Trojana a obrá-
tiv se na poslance německé, žádal je, aby na ostatní
své koledy působili k tomu, by konečně z ně-
mecké strany bylo upuštěno od ob-
strukce, jež ukázala se naprosto bez-
účelnou a neodůvodněnou, ježlo obstruk-
ce ta nikomu neprospěla a jen mnohé zájmy jak
hospodářské, zvláště ale i kulturní, a to nejen na
české, ale i na německé straně poško-
dila. Obstrukce prospěla pouze hostinským tím,
že oddálila usnezení o dávce pivní, což zajisté ko-
nečným jejím cílem nebylo. Chtějí-li němečtí po-
slanci, aby úprava platů učitelských stala se zá-
konem a došla úhrady, jest nutno, aby došlo k za-
sedání sněmu, protože úprava platů učitelských
bez náležité úhrady zůstane planým slovem, které
učitelstvu nic nepomůže nýbrž jen je roztrpčí. z
české strany bylo k docílení smíru
učiněno vše možné — ovšem české stran
nemohou nikdy připustiti, aby jakýmkoliv způso-
bem na rovnoprávností a rovnocenn-
sti obou národních kmenů, král. České obývaji-
cích, tím máně na nedílnosti státoprávn
samostatnosti cokoliv bylo měněno.
Návrh posl. Trojana a dra. Zimmra byl
zamítnut.
Posl. dr. Koldínský
učinil na to ihned návrh, aby komise školská vy-
slovila přání, by vypracované její návrhy co nej-
dříve staly se zákonem. Návrh posl. dra. Koldín-
ského byl jednomyslně přijat.
Posl. baron Brand
vyslovil předsedovi komise a oběma referentům
srdečné díky za jich uznáníhodnou a namáhavou
práci. — Tím schůze skončena
Trojan
Zimmra
Posl
doktor
Koldínský
Brand
Koldín
15
title
Politický přehled.
16
article
Země české.
Země české.
Němečtí poslanci protí dorozumívací akc
obchodních komor.
„Prager Tagblatt“ sleduje soustavně svo
předvčerejší sensační zprávu o domnělém záměru
obchodních komor, zahájiti novou dorozumívae
akci česko-německou, ze které by aspoň pro za-
čátek byli vyloučeni poslanečtí politikové. Pro svůt
včerejší večerník opatřil si „Prager Tagblatt“ mí-
nění německých politiků o řečené zprávě; neznámý
německý poslanec z Čech, dobrý znalec akce do-
rozumívací, uznal zprávu tu za nehodnověrnou
poněvadž se mu zdá pravděnepodobným, že by
obchodní komory, nemající stálého styku s širo-
kými vrstvami lidu, se chtěly chopiti věci, která
může býti vedena jen vůlí všeho německého lidu
v Čechách. Mimo to pravil zmíněný poslanec, ž
obchodní komory mají na sněmu své poslance,
jedním z nich je dr. Urban, takže je nemyslitelno
že by dr. Urban nebyl vzat v potaz o věci tal
veliké, jako je dorozumívací akce; kdyby dr. Ú-
ban na ni byl tázán, zajisté — prý — by se vy-
slovil proti ní. (O tom by mohl redakci „Prager
Tagblattu“ nejlépe informovati dr. Urban sámi
Prager
Urban
Čechy
17
article
Zatim však objevil se příznak, z něhož la
souditi, že by výrobní kruhy německé radostně
uvítaly dorozumívací akci obchodních komor. v
témže včerejším večerním „Prager Tagblattu“ je
totiž uveřejněn dopis pana G. W. B. — škoda, že
se písatel listu toho nepodepsali pouhá chifra ne-
stačí v případech tak vážných, o jaký se tu jedná
— který ujišťuje, že v Čechách skutečně jsou ob-
chodníci a průmyslníci, kteří projekt dorozumí-
vací akce obchodních komor propagují. Pan G. W
B. dodává, že veliká většina obchodníků a prů-
myslníků si přímo přeje, aby projekt ten byl pro-
veden. Mužové ti jsou přesvědčení, že poslanei
nejsou při nynější bojovné náladě národnostní s to.
by vyrovnání provedli, neboť ústupky, bez nichž
vyrovnání není možno, jsou českými i německými
radikály vyhlášeny za zradu, a poslanci se tudíž
při dorozumívací akci ocitají v nebezpečí, že po-
zbudou mandátů. Ale obchodníci a průmyslníci.
kteří po léta s úspěchem zastávají hospodářské
zájmy jednoho i druhého národa, kteří však nemaj
mandátů a nebojí se, že při volebním řádu obchod-
ních komor pozbudou svého zastoupení v nich
by měli zajištěny sympatie obchodnictva a prů-
myslnictva, kdyby do svých rukou vzali proveden
česko-německého dorozumění.
Prager
G W
Čechy
W B
18
article
„Prager Tagblatt“ však odmítá tento podně
pana G. B. W. potud, pokud doporučuje tajnou.
a tím již podezřelou akci dorozumívací.
Ale „Prager Tagblatt“ připouští zajisté, že jen
o to se nejedná; přípis pana. G. B. W. je nejžíra-
vější ironií, která dosud byla vyslovena proti po-
litice německých poslanců, kterým se tu dává
vysvědčení nezpůsobilosti na provedení národníh
dorozumění, a mimo to je otázkou, jak těžce ne-
sou německé kruhy obchodní a průmyslové, že
dorozumívací akce, r. 1910 začatá, se rozbila.
Na velkou část německých požadavků
byl vzat zřetel
při dorozumívací akci českoněmecké. Toto přizná
ní učinil německo-radikální poslanec Siegel 14.t
m. svým voličům v Podmoklech v řeči, o ktero
jsme již referovali. Posl. Siegel tam pravil dle
„Nordböhm. Tagblattu“, třeba na mnohé tužhy
německé nebyl v dorozumívací akci vzať zřetel
zvláště pokud jde o uhelnou pánev, a třeba Němei
se odchýlili od Frenglových požadavků, tož přece
na velkou část německých požadavků byl vzat
zřetel. Mimo to posl. Siegel poučil své voliče, že
němečtí vyjednávatelé nemohli každý nový úspěch
nebo neúspěch vyzvonit.
Poslanee Siegel je ledy uznalý muž, a skoro
se zdá, že zdar dorozumívací akce byl by jej více
potěšil než její zmar. Ale to si ovšem musí vy-
říditi ve svazu německých poslanců zemských.
Prager
G B
Siegel
Posl
Frenglový
Poslanee Siegel
Podmokly
19
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Uherský sněm o balkánské otázce.
Hrabě Tisza promluvil v uherské sně-
movně o balkánské krisi způsobem, který vel-
mi dobře charakterisuje, jaký rozdíl je mez
slovy a činy uherské vlády. Podle slov Tiszo-
vých by se mohlo zdáti, že Maďarům nezáleží
na ničem více, než na úplné neodvislosti bal-
kánských národů a že Maďaři jsou odhodláni
spolu s celou monarchií vycedit poslední kar-
ku krve za uhájení této neodvislosti. Zatím
Tisza stejně jako jeho otec a Andrássy r. 1878
jsou pro neodvislost balkánských národů jen
potud, pokud je nemohou dostati pod závislost
maďarské politíky. Ideál Velkého Uherska z
doby Ludvíka Velikého, kdy uherská říše sa-
hala daleko za Dunaj a Sávu do Srbska
Bosny, tento ideál maďarského imperialismu
choulí se na dně srdce maďarských politiků.
jenže dnes netroufají si o něm příliš hlasité
mluvit. Nevyřídili posud své pře se Slovany.
podrobenými koruně svatoštěpánské, ovlád-
nuté zpupnou zmaďarisovanou oligarchií, pro-
to omezují se pouze na přípravy k dalš
anekční činnosti na Balkáně, ve které by jim
ovšem soutěž s ruskou diplomacií byla nepří-
jemna. Proto Tisza tak rozhodně mluví proti
ruské intervenci na Balkáně.
Tisza
Maďar
Veliký
RakouskoUhersko
Velký Uhersko
Dunaj
Sáva
Srbsko
Bosna
Balkán
Tisza
Slovan
20
article
Ministerský předseda hr. Tisza dovozoval
v poslanecké sněmovně, že monarchie právě tak
jako ostatní velmoci původně zaujala k balkánské
otázce stanovisko statu quo. My však byli jsme
první, kdož prohlásili, že balkánští národové ne-
smějí býti oloupeni o ovoce svých vítězství. V tom
není rozporu. Hájíli jsme zásadu statu quo tak
dlouho, dokud poměry neuzrály a musili jsme se
vzdáti tohoto stanoviska v okamžiku, když bal-
kánští národové mohli vlastní silou bez vmísení
se nějaké cizí mocnosti zajistiti svoji úplnou sa-
mostatnost a neodvislost. (Hlučný souhlas.)
Nový útvar věcí nemusí nás naplňovati pessi-
mismem, naopak, útvar tento odstraňuje mnoho
obtíže, jež byly nám působeny právě touto zása-
dou, neboť nyní jasně se objeví, že spatřujeme
svůj úkol a svůj zájem v podpoře rozvoje a ne-
odvislosti těchto národů. Tito národové přesvědč
se ještě jasněji, že pří tom mohou počítati na na
blahovůli. Správa naší zahraniční polítiky jednal
proto správně, když ihned po prvých vítězstvích
balkánských států prohlásila, že tyto snahy pro-
vází sympaticmi. Při tom stanovili jsme pouze
dvojí hranice, jež jsou v úzké souvislosti, aby totiž
Tisza
21
article
Srbsko neobsadilo na Jaderském moři území, oby-
dlené jinými národy a v souvislosti s tím ujali jsme
se neodvislosti albanského národa. (Souhlas)
Také to odpovídá dosavadnímu našemu sta-
novisku a my uplatnili jsme také toto stanovisko
s klidem a vytrvalostí, takže v tomto směru měl
naše zahraniční akce úplný úspěch. Všechny inci-
denční případy, jež udály se za této akce, dokázaly
pouze naši lásku k míru a dalekosáhlou trpělivost
Bylo by však zhoubnou chybou, kdyby této
naší lásce k míru a trpělivosti bylo špatně poroz-
uměno a kdyby nabyla vrchu domněnka, že ko-
nečná úprava balkánských otázek provedena býti
může poškozením našich zájmů anebo
bez nás. Dlouhotrvající souhlas a potlesk.)
Na počátku konfliktu byla dána otázka ne-
interesovanosti. My mohli jsme toto stanovisko
v jistém směru přijmouti, totiž na tolik, že ne-
máme žádných územních aspirací a že
nežádáme žádného protektorátu anebo pri-
viledovaného postavení. Tím jsou však
také dány hranice našeho neinteresování, protože
úplné neinteresování nemůžeme přijmouti. (Hlučný
souhlas.) Musíme a budeme chrániti na-
še zájmy vzhledem ke všemu, co děje
se na Balkáně a nestrpíme žádné roz-
luštění, jež protlví se našim zájmům.
Srbsko
Balkán
22
article
Naším zájmem jest, nemohu to dost často opako-
vatí, zajištění skutečné neodvislosti balkánských
států. To jest alfou a omegou naší politiky.
Na tomto stanovisku stáli jsme v minulosti
budeme je také hájití v budoucnosti, a také nyní
kdy chystají se balkánští národové, aby si rozdělili
ovoce svých vítězství. Tato otázka vedla však
k velmi ostrým rozporům mezi spolkovými
spojenci a dokonce již objevilo se nebezpečí
války. V télo situací zahájilo Rusk
zvláštní akei vůči Bulharsku a Srb-
sku a projevilo takové názory, vůči nimž musíme
zcela jasně precisovati svoje stanovisko. (Slyštel
slyštel) Naším východiskem jest také v tomto mo-
mentu skutečná neodvislost balkán-
ských států a tyto nechť upraví nynější otáz-
ky, jak chtěji, ať válkou, čehož bychom lilovali
anebo v pokoji. Pokud se týká pokojného vyřízení.
mohou oba státy dospěti k němu buď na základě
volného rozhodnutí států, nebo na základě rozhod-
čího výroku zvoleného soudce, prostředkováním
Ale jiný postup, který by měl ráz intervence, byl
by neslučítelným s plnou neodvislostí bal
kánských států. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Srb
Bulharsko
23
article
Přirozeně nesmíme se v případu, že dojde
k dohodě výrokem rozhedčího soudu nebo me-
dlací, nechati omezovati v tom, abychom
své stanovisko uplatnili při konečné úpravě bal-
kánských otázek. Můžeme přijatí jenom takovou
úpravu, která zabezpečuje plnou a pravou neod-
vislost balkánských států a která neposkytuje
žádné mocností takových nadpráví.
jimiž byla by porušena plná nezávislost balkán-
ských států. (Hlučná pochvala.) Zachování tohoto
principu jest pro nás životní otázkou. Jenom
tento princip jest bezpečnou zárukou pro budoucí
vývoj. Mocnářství spatřuje svoje poslání v tom
aby v dobách míru podporovalo vývoj stát
balkánských a v dobách nebezpečí zabez-
pečovalo jejich neodvislost. Tento úkol
budeme i na dále prováděti důsledně a vytrvale
a máme plnou důvěru, že každý krok, který učl-
níme v tomto směru, ještě více zúží pouta mez
námi a balkánskými státy. (Hlučná po-
chvala a potlesk.)
Idlace
24
article
Poláci a blahopřání Vílémovi II
Rakouští Němci ještě dále se rozčílují
že nebylo projeveno rakouskou říšskou radou
blahopřání k jubileu Viléma II., a chtěli by
nám namluvit, že je to pro rakouský parla
ment ostuda. Ostuda jest ovšem v něčem ji-
ném, ne v tom, že slovanští zástupcí národů
v Rakousku necití vděčnosti k německému
císaři, ale v tom, jak náš spojenec zřejmě po-
važuje rakousko-uherskou monarchii za quan-
tité negligeable, jak to dokazuje jednání
balkánských věcech v Berlině.
Poláci to také dobře cítí, že Rakousko-
Uhersko klesá na stupeň mocnosti druhého
řádu. „Kurjer Lwowski“ uvažuje o případu
s blahopřáním Vilémovi II. a přichází také
k důsledkům, že monarchie habsburská hraje
úlohu státu pasivního, nesamostatného a že
prohrává každou politickou kampaň, protože
se nedovede rozhodnout, má-li zůstati v bu-
doucnosti samostatným organismem, nebo jen
příštípkem Německa. Podle nálady národů
rakouských monarchie netíhne ku Prusku. Po-
litický spolek s Pruskem jest jen časovou
nutností. Ale za nynějšího centraliatického
zřízení Rakousko hnije v pasivítě, ačkoli fe-
deralismus by mohl dát státnímu orga-
nismu velkou expansi a rušnost. Ale rakouská
diplomacie dělá politiku pro krále pruskéh
a proto Rakousko politicky vegetuje.
Polák
Němec
Vilém II
Kurjer Lwowski
Vilém
Rakousko
Berlín
Uhersko
Německo
Prusko
25
article
Němci vládnou v Rakousku jen a dmi-
nistrativně, ale ne politicky. Na-
prosto nepočítají se smýšlením národů, Kdmi-
nistrativními opatřeními po případě dusí pro-
jevy vlastní nálady lidu, ale veřejné mínění
národů právě ve chvílích převratů politických
jest rozhodujícím činitelem. Politický rozun
proto přikazuje nedráždit veřejného mínění
neprovokovat represaliemi, které jen roz-
ohňují nenávist k oficiální politice. Ale tomu
se nedovede naučit německá administrativa
„Kurjer Lwowski“ byl by ovšem rád, kdy
by pozornost rakouské diplomacie obrátil
se také směrem k Varšavě, nejen k Berlínu.
Němec
Lwowski
Rakousko
Varšava
Berlín
26
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Bulhaři odmítají zodpovědnost.
V Sofiji začal vycházeti nový politický
denník radikálně demokratického směru, „Na-
rodna Volja“. V čísle 1. přináší článek „Ne
pro Slovanstvo, nýbrž pro Makedonii“, k ně-
muž látku zavdalo známé místo z carova te-
legramu o zodpovědnosti Bulharů i Srbů přet
Slovanstvem. Článek dospívá k závěru: „Dob
tu, abychom všichni osvědčili, že ne na Slo-
vanstvo myslíme v tyto těžké dni, nýbrž n
Makedonii.
Tedy žádná zodpovědnost před Slovan-
stvem, jemuž ať je sí zodpověden car Mikuláš
když se mu libí, ale takovým sentimentálným
ohledem nedají se ze své plodné práce vyru-
šovati budovatelé velikého Bulharska, jež
uchvátí hegemonii nad Balkánem a stane se
obávanou velmocí.
Kdo sní o hegemonii nad Slovany, věr
lépe učiní, když nechá slovanské myšlenky
jež se s pojmem hegemonie nesnáší. Kdyby
se hegemoni měli zodpovídati před tváří Šlo-
vanstva, což by to byla těžká zodpovědnost
Ale radikální demokraté sofijští, nechtějí-
mysliti na Slovanstvo, neměli by také myslit
pouze na Makedonii, jak to doporučuje „Na-
rodna Volja“, nýbrž na budoucnost všeho
Balkánu a nikoli pouze bulharské jeho části
Bulhar
Srba
Mikuláš
Makedonie
Bulharsko
Balkán
Slovan
27
article
a na podmínky jeho síly, zdaru a rozkvětu
A hlavní z těch podmínek spočívá v tom, aby
balkánské státy zachránily spolek, loni uza-
vřený, a nejen zachránily, nýbrž i pro něj
získaly ty státy, které loni ještě zůstalý stra-
nou. Žádný z balkánských národů není takový,
aby snesl hegemonii číkoli a jakoukoli. Mysl
každého Balkánce, i Bulhara, se bouří při
pouhém slově „hegemonie“. To tak, aby s
některý ze sousedů Bulharů opovážil snito
hegemonii nad Bulharyl Není si možno před-
staviti nešťastnějšího hesla, do bulharského
národa vrženého. Ti, kdo se za ním slepě že-
nou a jiné za sebou strhují, budou míti jednou
těžké zodpovídání před tváří vlastního náro-
da. Aspoň na ni by měli myslit, když jest jim
myšlenka slovanská pojmem příliš odtažitým
Realně myslící politikové balkánští nech
nepouštějí z paměti, co je učinilo na okamžik
velkými, silnými a strašnými lonského roku,
za vojny s Tureckem. Ne hegemonie jednoho,
nýbrž spolek čtyř, jednota mysli a cíle a po-
cit bezpečností všech ode všech. Kdo ze spo-
jenců poruší rovnovážný poměr mezi všemi
členy spolku, kdo vyslovil, že má nárok na
hegemonii, již tím samým vzbuzuje obavy v
ostatních členech spolku, i těch sousedech
kteří ještě k němu nepřistoupili, a výsledek
bude ten, že spolek utvoří se bez hegemona
a proti němu. Již skutečně proskakují pově-
sti, že se připravuje koalíce balkánských stá-
tů proti Bulharsku, k níž přistoupí také Ru-
munsko. Kde potom zůstane bulharský seno
hegemonii?
Nám se zdá, že by bulharským politikům
v této chvíli neškodilo, kdyby byli také slo-
vanskou myšlenkou trochu prodchnuti, nebot
ona by jim nedovolila zabývati se nebezpeč-
nými sny o hegemonii a čístý její ideál byje
udržel na realné půdě.
Bulhar
Bulharyl
Turecko
Bulharsko
28
article
Nová skupina ve francouzské sněmovně.
Nejednotnost, jaká se jevila v republikánské
levici, kde jednotlivé skupiny a frakce prováděly
v mnohých otázkách politiku, řízenou čistě osob-
ními zájmy, vedla k tomu, že se právě utvořila
nová »skupina demokratické a sociální dohodye
č tající 93 poslance, která směřuje ke koncentraci
oněch republíkánských živlů, kterým záleží jak
na bezpečnosti země, tak i na udržení pořádkua
sociální discipliny, nezbytných to podminek kaž-
dého trvalého pokroku. Nová skupina se obrací
zejména rozhodně proti revoluční propagandě,
kterou provozují sjednocení socialisté i ta část
radikálů a radikálních socialistů, která se nalézá
v jejich vleku. Úkolem skupiny je dále podporo-
vati vládní stabilitu a účinnost zákonodárné
práce
Poslanci Besnard, Delpierre. Guist'hau, Lan-
dry, Maginot a Péret byli zvoleni do prozatímního
správního komitétu, jenž má vypracovati návrh
definitivní organisace skupiny.
Francouzí a Španělé v Marokku.
Španělsko pociťuje nyní neblahé následky
svého marockého dobrodružství, do něhož se vrhlo
a takovou prudkostí, že se dostalo do konfliktu
s Francií. Nyní, kdy potlačování vzpoury domo-
redců ve španělském pásmu vyžaduje velkých
obělí, vzrůstá v celé zemi odpor protí stálému
vysílání vojska do Afriky a velkým nákladům na
válku, socialistické kruhy madridské pak hrozí
všeobecnou stávkou, hude-li se pokračovati ve
válce v Marokku.
V této tísni a vzhledem k novému směru v
šounělské politice, jenž se obrací ke všeobecné
dohodě s Francií, jednal ministerský předseda hr.
Romanones s francouzským velavyslancem o pří-
padné vojenské součinnosti obou zemí v Ma-
rokku.
Besnard
Delpierre
Maginot
Péret
Španěl
Lana
Maroko
Španělsko
Francie
Afrika
Ma
29
article
Jak se sděluje z Paříže, nehodlá prý mini-
sterský předseda Barthou přes naléhání madrid-
ské vlády prozatím vejíti v žádné závazky ku
přímé podpoře španělské kampaně v Marokku,
poněvadž ve francouzské sněmovně se jeví odpor
proti značnému sesilení vojenského kontingentu
v Marokku. Francouzský velevyslanec v Madridě
poukázal prý v rozmluvé s hr. Romanonesem na
různé obtíže takové vojenské součinnosti. Kdyby
však denerál Linutey, jehož zpráva se v Paříži
očekává, pokládal za možné s francouzským voj-
skem, které se v Marokku nalézá, při mírném se-
silení jednotlivých oddílů zahájiti rozsáhlou fran-
couzsko-španělakou akci, byla by možna dohoda
mezi vládou pařížskou a madridskou, při čemž by
došlo ku provedení jistých španělských slibů, n
nichž má zájem francouzská politika ve Středo-
zemním moři, a které prý byly učíněny za ne-
dávné návštěvy krále Alfonsa v Paříži.
Alfonso
Paříž
Maroko
Madrid
30
article
Z Pařiže, 19. června. (K. k.) O rozmluvě špa-
nělského ministerského předsedy hr. Romanonesa
a francouzským velvyslancem o případném vojen-
ském spolupůsobení Francie a Španělska v Ma-
rokku sděluje se v různých, zřejmě poloúřadních
zprávách: Francouzská vláda zkoumá tuto záleži-
tost způsobem nejpřátelštějším. Pospolitost špa-
nělských a franrouzských zájmů neprojevuje se
nikdy zřetelněji, než když běží o zachování po-
řádku. Francie jest proto se stejnou upřímnoste
ochotna poskytnouti Španělsku pomoc, jakoby
nepochybně Španělsko bylo ochotno pomoci Fran-
cii. Bude dojista vyhověno přání Španělska, aby
zamezeno bylo podloudnému dopravování zbraní
Co se týče vojenské spolupůsobnosti, mohla by
prozatím pozůstávati jenem v tom, že Francouzové
a Španělové by se včas vyrozumívali o všech
opatřeních a tím zabránili tomu, aby povstalečtí
Maročané, kteří byli poraženi v jednom pásmu, se
opětně soustředili v jiných pásmech.
Fran
Francouz
Španěl
Maročan
Francie
Španělsko
Ma
31
article
Občanská práva černochů v Americe.
Vrchní spolkový soud Spojených států roz-
hodl v úterý, že tak zvaná akta o občanských
právech, která dává černochům stejná právas
bělochy, je neústavní, poněvadž je věcí jednotli-
vých států, nikoli spolkové vlády, upraviti poměr
mezi černochy a bělochy. Proto byly ve středu
ve všech městech republiky uspořádány protestní
schůze černošského obyvatelstva, které je tímto
soudním rozhodnutím nanejvýš podrážděno.
V theorti měli posud černoši ve Spojených
státech stejná práva jako běloši, v praxi vžak
nikdy. Nesměli se odvážiti do žádného hotelu,
navštěvovaného bělochy. Ve vozech pouliční dráhy
byla pro ně zřízena zvláštní oddělení, v hostincích
směli navštěvovati jen zadní místnost, do níž ne-
vkročil žádný běloch. Fotograí, který by se od-
vážil vystaviti ve výkladní skříni podobiznu čer-
nochovu vedle podobizny bělochovy, byl by ob-
chodně zničen, stejně jako bělošský holič, který
by se odvážil ostříhati černochovi vlasy. Pobou-
řena těmito poměry, chtěla jistá černošská sufra-
žetka před veřejností demonstrovati příklada
opatříla si prostřednictvím bělochů lístek první
třídy na mississippský parník. Když pak přišla na
loď a žádala svou kabinu, byla stewardem odká-
zána do mezipalubí. Nechtěli jí také dovoliti jisti
ve společné jidelně, leda stranou u zvláštního
stolu.
Nyní pak mají američtí černoši pozbýti rov-
nosti také před zákonem. A při tom mají američtí
politikové odvahu vystupovati vůči Rusku jako
zuslanci humanity v otázce rovnoprávnosti židů.
Fotograí
Amerika
spojený stát
Rusko
32
article
Čechové! Zaveďme všeobecně jednolný
a dobrovolnou disciplinou výhradný národní
kolek český, vydaný Národní radou českou
ve prospěch souměrné podpory nejdůležitěj-
ších účelů celonárodních vůbec a menšino-
vých zvláště. Konej každý, samosprávné a pe-
něžní korporace, spolky i jednotlivci také
zde svou národní povinnost! Národní kolky
a účtenky kupujte v místních prodejnáchl
Čecho