ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f9bb66f0-8fd4-11dd-958f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 84, place 47, org 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
20. června 1913. Číslo 167.
4 article
říší, ale vůbec proti trojspolku, není na štěstí trojspolek, jmenovitě spolek s německou říší. závislým na souhlasu jednotlivých stran v parla- mentě jako jiné věci, nýbrž zakládá se na prozí- ravosti a síle vznešených spojenců (Hlučná po- chvala německých nacionálů a křesťanských so- ciálů), na logice skutečností, na životních potře- bách mocnářství, na vůli a moci národů v říši. které zakládají si na tom, aby v prvé řadě byly „státními národy“ a zůstane tudíž blaho- přání Rakouska německému císaři v platnosti, t tomu parlament něco řekne nebo neřekne. Hlučná pochvala a potlesk na le- vicl. Bouřlivé protestní výkřiky u Če- chů a jednotlivých jiných poslaneů na pravici. Čechově volají nepřetr- žitětAbcug Steinwenderl Fujl“ Jed- notliví čeští radikální poslanci za- čínají bušiti pulty a tlouci protokol a knihami do pultů. Poslanci německého národního svazu a křesťansko-sociální strany po- vstali a tleskali demonstrativně pochva- lu poslanci Steinwendrovi. Jakmile posl. Stein- wender povstal, vypukl lomoz znovu, rovněž tak potlesk na levicl. Veliký hluk trval asi 1/4 hodiny. Předseda opětně zvonil. Stále obnovoval se hluk. V polo- kruhu před ministerskou lavici utvořil se rozru- šený hlouček. Zatím odebrali se ministerský před- seda a ministr financí ku předsedovi dru. Sylve- strovi, načež konečně nastal klid a předseda ozná- mil, že přerušuje schůzi na 5 minut.
Čechův Steinwendr Stein Rakousko německý národní svaz
5 article
Po přestávce, jež trvala přes hodinu, zaháji předseda dr. Sylvestr opět schůzi a udělil slovo zpravodaji dru. Steinwendroví, jenž prohlásil: Zá- věrečné věty mé řečí způsobily ve slavné sněmovně vzrušení a neklid, jichž jako starý zástupce parla- mentní činnosti osobně nejvíce lituji. Přiznávám beze všeho dalšího, že jsem šel nad striktn pokyn výboru a nad vlastní konkretn úkol zpravodaje a vyslovil jsem sve osobní názory. Pokud však jde zejména o zá- věrečnou větu mé řeči, prohlašují, že jsem tím ni- kterak nebral v pochybnost právo slav- né sněmovny na projev nelibosti v otázkách zahraniční politiky. (Opětné výkřiky posl. Hummera, protivýkřiky Čechů. Přečseda zahájil pak hlasování o zatímném rozpočtu. Návrhy Verstovškův a Budzinovské- ho, aby se přešlo k jednacímu pořadu, byly za- mitnuty. Odstavec 1. § 1. zatímného rozpočtu by schválen. O menšinovém návrhu Tomschikově o želez- ničních zřrízencích hlasovalo se na žádost posl. Tomschika dle jmen. Z Vídně, 20. června. (1 hod. 30 min. v noci.) Rozpočet schválen byl poslane- ckou sněmovnou jak vyšel z porad vý- borových. Jeden pozoruhodný a důle- žítý zjev ukázal se na dnešní schůzí po- slanecké sněmovny: všichní Slované bez rozdílu bylí za jedno v obraně. Kéž b nebyl ojedinělý! Koncem schůze, po 1. hod. ranní, podal ministr veřejných prací dr. Trnka nový 80tiparagraf. zákon o ochraně zná- mek, důležítý pro veškerý průmysl, mi- nistr fínancí ryt. Zaleskí zákon o naftě mínistr vnitra svob. p. Heinold zákon pojíšťování horníků protí úrazu. Příští schůze je dnes v páteko 11. hodině. Na jednacím pořadu je 3. čtení za- tímního rozpočtu a 29 jiných předmětů.
doktor Sylvestr Steinwendrový Čecho Tomschikův Slovan Trnka Vídeň
6 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 19. června. Odbor vyučovacího výboru, dosazený ku projednání návrhu dra. Tobolky na úpravu platů profesorů vysokoškolských, konal schůzi za přítomnosti ministra vyučování ryt. Hu s- sarka a tajného rady, odb. chefa ryt. Cwi- kliňského. Ministr učinil jménem celé vlá- dy na základě usnesení ministerské rady toto prohlášení: V zájmu zachování profesorů pro vysoké školy rakouské a zajištění dorostu profesorů vysokoškolských uznává vláda ne- zbytnost úpravy hmotných poměrů profesorů vysokoškolských. K uskutečnění toho pokládá za vhodný okamžik, ve kterém bude hotova služební pragmatika pro profesory středoškol- ské. Vláda však netají si, že potíže způsobuje úhrada, neboť zdroje příjmů, které poskytne malý finanční plán, nestačí, by uhradily se vý- daje, způsobené úpravou platů vysokoškol- ských. Jest tedy nezbytno hledati nové pra- meny příjmů. Ale vláda nechce spojovat úpra- vu platů vysokoškolských profesorů s novým berněmi. Co se týče návrhu dra. Tobolky, vlá- da nečiní žádných námitek proti §§ 4.—10, to proto, že ustanovení v paragrafech těch vyhovují praxi již obvyklé.
Hu Vídeň Tobolka
7 article
Co se týče však §§ 1. a 2., vláda nemůže v nynější chvíli dát jiného vyjádření, leč upo- zorniti, že aktivováním paragrafů těch bez pří- davků v nich navrhovaných pro řádné a mimo- řádné profesory bylo by třeba nového nákladu 2,240.802 K, ze kterých by na profesory mimo- řádné samy připadlo 404.367 K. O tomto ministrově prohlášení konala se rozprava, které se zúčastnili všichni členové odboru. Jednomyslně vysloveno politování, že vláda svou celou taktikou vzbuzuje dojem, ja- koby chtěla obstruovat důležitou věc. Odbor, kdyby vláda neučínila další spe- ciální vyjádření k §§ 1. a 2., musil by nezbytně zastaviti své práce. Vzhledem na tyto námitky prohlásil ryt. Hussarek, že pokud možno po prázdninách vynasnaží se, by odbor mohl dát prohlášení jiné tak, aby vláda sproštěna byla viny, že způsobila zastavení práce odboru.
8 article Skolská komise sněmovní skončila své práce.
Skolská komise sněmovní skončila své práce. (Zpráva Pražské sněmovní korespondence.) Plenum permanentní komise školské konalo dne 19. června o 11. hodině dopol. posledn schůzi za předsednictví posl. Leglera a za při- tomnosti zástupců vlády: vicepresidenta zemské školní rady dv. rady Golla, dv. r. šl. Camp a místodrž. rady Šindeláře. Omluveni posl. bar Hrubý z Geleni, dr. Burinn, hr. Waldsteín a Vina Na jednacím pořadu byly: 1. Zásady pro zastupování okresních školních inspektorů. 2. Schválení zprávy komižétu referentů o cel- kové úpravě služebních požitků učitelstva škol obecných a měšťanských. Předseda zahajuje schůzi konstatováním,že sněmovní komise je způsobilá usnášeti se. Posl. dr. Zimmer odvolávaje se na jednací řád, upozorňuje, že jest potřebí aadpoloviční většiny, tudíž přítomnost 12 členů (přítomno 13 členů). Ke zprávě komitétu referentů vytýká posl. dr Zímmer některé stylistické a grammatické vady,a na místě slova „v zemi“ navrhuje, aby vloženo bylo „v království Českém“; konečně pak činí návrh, aby celá zpráva byla schválena en bloe Návrhy tyto byly komisí jednomy- slně přijaty. Dále na podnět předsedy usnesla se komise. aby k vůli chybícíma datu u článku IV. (na st. 71.) v usnesení sněmovním 3 a) (na str. 82.) a v § 22. pravidel (na str. 91.) byla konána s perm. komisi finanční předběžná porada, po případě aby svolána byla společná schůze obou ko- misí a na základě docílené dohody budiž v plenu komise školské vyvoláno usnesení o vložení při- slušného data. Potom uděli předseda slovo oběma re- ferentům k odůvodnění předložených zásad právním a hmotném postavení substitutů okresních škol. inspektorů a připomenul, že většina komitétu nemohla přistoupiti v plném obsahu na odchylné návrhy spoluzpravodaje posl. Kafky.
Goll Camp doktor Burinné Posl Zimmer Kafka
9 article
Posl. Kafka zdůrazňuje ve své důvodové zprávě definitivu zá- stupců školních inspektorů a plné služební požit- ky. Důsledkem toho navshuje a žádá, aby od chylné jeho návrhy byly v plném znění předloženy též zemskému výboru k vyjádření. Zpravodaj posl. Morawetz navrhl, aby plenum sněmovní komise schválile pouze zásady pod čís. 1., 2., 3. a 4. většinou komi- tétu přijaté v tomto znění: 1. Síly učitelské, které zastupují řídící učitele aneb ředitele měšťanských škol, ustanovené z okresní škoční inspektory, obdrží celý funkční při davek. 2. Na školách měšťanských může okresní ško- ní inspekktor zastupován býti pouze silami, které mají způsobilost pro školy měšťanské. 3. Přikáže-li se službou na školu měšťanskou definitivně nebo řádně zatímně ustanovený učitel [učitelka) obecné školy, mající způsobilost pre školy měšťanské, obdrží pro případ, že jemu přiká- záno místo učitelské, které zastával okresní školní inspektor, ke svým požitkům ještě roční odměnu 600 K. V tomto případě odpadá však měsíční při- davek v § 129. ustamovený. 4. Dokud nebude změněn § 33. zákona o do zoru ko školám ze dne 24. února 1873, zepravovaí se bude náklad na zastupování okres. školních in spekktorů z řad učitelstva obecných a měšťanskýel škol z normálního školního fondu. Nestačí-li tente fond, uhradí se schodek z prostředků zemských.
Posl Kafka Morawetz
10 article
Posl. dr. Zímmer
Posl doktor Zímmer
11 article
navrhl, aby školská komise přijala zásady komité tem vypracované v celkovém znění; dále číní do datečný návrh v zájmu učitelů obecných škol a při- mlouvá se za to, aby odchylný návrh spoluzpravo- daje posl. Kafky byl současně předložen zemskému výboru k vyjádření Posl. Heiser navrhl, aby zástupci školního inspektora byl pone- chán celý funkční přídavek také v případě, když inspektor na své služební místo se vrátí, a dále aby započten byl tento přídavek do pense. Posl. svob. pán Brand prohlásil, že připojuje se k návrhům dra. Zimmra. a polemisoval s názory posl. Heisra. Přimlouval se však za to, aby zástupci, který v této vlastnosti odcházi na odpočinek, počítán byl do výslužby celý funkční přídavek. Žádá přítomné zástupce vlády za vyjádření o eventuální definitivě nebo dvou definitivních zástupcích školních inspektorů na téže škole. Vicepresident zem. škol. rady Gal odkázal na nutnost předchozího vyjádření zem výboru o placení těchto sil učitelských Na to přikročeno k hlasování. Komise schválila jednomyslně zásady č.1. 2., 3. a 4. Dále schválila dodatečný návrh dra Zimmra, aby do odst. 2. vsunuto bylo ustano- vení, že substituti na školách obecných musejí pro- kázati způsobilost pro školy obecné. Návrhy posl. Heisera byly zamitnuty. Návrh posl. svob. pána Branda byl jedno- myslně přijat v tom smyslu, aby substitutům kteří zastupují škol. inspektora a odcházejí do vý- služby, byl počítán do pense celý iunkční přídavek Dále usnesla se komise jednomyslně, aby o- chylné návrhy spoluzpravodaje K af ky předloženy byly v plném znění zemskému výboru k vyjádření.
Kafka Posl Brand Gal Zimmra
12 article
Předseda cís. rada Legler prohlásil, že školská komise skončila vojo práce, a děkoval srdečně všem členům komise za jich svědomitou a namáhavou součinnost. Posl. Trojan vyslovil přání, aby plenum komise školské učiníl projev pro svolání sněmu král, Českého Posl. dr. Zímmer připojuje se k tomuto návrhu a apeluje na Němce aby upustili od obstrukce. Posl. Síegmund nesouhlasí s návrhem posl. Trojana z důvod politických. Posl. svob. pán Brand přimlouvá se za projev školské komise pro dělnos sněmu. Místopředseda posl. dr. Koldínský vyslovuje se rozhodně pro projev školské komise. aby dělný sněm schválil návrhy na úpravu platů učitelských a úhradu na ně beze zřetele na národnostní a politické rozpory stran na sněmu. Posl. Ingrisch poukazuje na značné zatížení poplatni- ctva velikými náklady na úpravu pla- tůučitelských, přeje si dělnosti sněmu, avšak s výhradou nářodnostních požadav- ků německých. Předseda posl. Legler praví, že učitelstvo závisí výhradně na zemi, a nutno tudíž vítati iniciativní ná vrh, směřujíci k dělnosti sněmu. Žádá proto, aby posl. Trojan svůj návrh určitě formuloval. Posl. Trojan pak činí tento návrh: Vzhledem k tomu, že komise školská, zvolená na základě sněmovního usnesení o permanenci v listopadu 1911, skončila již veškerý svůj úkol, který jí byl sněmem uložen, a dále se zřetelem na to, že i finanční komise rovněž své práce, týkající se úhrady, vykonala, činím návrh. aby školská komise usnesla se na projevu, kterým tlumočeno je přání, aby svolán byl sněm krá- lovství Českého k uzákonění těchto zákon- ných osnov. Přimlouvám se tím více za tento návrh. neboť plníme tím jen slib, který dán by učitelstvu při zahájení prací našich komisia vykonáváme povinnost, kterou nám sněm svým usnesením o ustanovení permanentních komisí uložil.
Posl Trojan doktor Zímmer Němec Brand Koldínský Český Posl
13 article
Posl. dr. Zimmer
Posl doktor Zimmer
14 article
přimlouval se vřele za návrh posl. Trojana a obrá- tiv se na poslance německé, žádal je, aby na ostatní své koledy působili k tomu, by konečně z ně- mecké strany bylo upuštěno od ob- strukce, jež ukázala se naprosto bez- účelnou a neodůvodněnou, ježlo obstruk- ce ta nikomu neprospěla a jen mnohé zájmy jak hospodářské, zvláště ale i kulturní, a to nejen na české, ale i na německé straně poško- dila. Obstrukce prospěla pouze hostinským tím, že oddálila usnezení o dávce pivní, což zajisté ko- nečným jejím cílem nebylo. Chtějí-li němečtí po- slanci, aby úprava platů učitelských stala se zá- konem a došla úhrady, jest nutno, aby došlo k za- sedání sněmu, protože úprava platů učitelských bez náležité úhrady zůstane planým slovem, které učitelstvu nic nepomůže nýbrž jen je roztrpčí. z české strany bylo k docílení smíru učiněno vše možné — ovšem české stran nemohou nikdy připustiti, aby jakýmkoliv způso- bem na rovnoprávností a rovnocenn- sti obou národních kmenů, král. České obývaji- cích, tím máně na nedílnosti státoprávn samostatnosti cokoliv bylo měněno. Návrh posl. Trojana a dra. Zimmra byl zamítnut. Posl. dr. Koldínský učinil na to ihned návrh, aby komise školská vy- slovila přání, by vypracované její návrhy co nej- dříve staly se zákonem. Návrh posl. dra. Koldín- ského byl jednomyslně přijat. Posl. baron Brand vyslovil předsedovi komise a oběma referentům srdečné díky za jich uznáníhodnou a namáhavou práci. — Tím schůze skončena
Trojan Zimmra Posl doktor Koldínský Brand Koldín
15 title
Politický přehled.
16 article Země české.
Země české. Němečtí poslanci protí dorozumívací akc obchodních komor. „Prager Tagblatt“ sleduje soustavně svo předvčerejší sensační zprávu o domnělém záměru obchodních komor, zahájiti novou dorozumívae akci česko-německou, ze které by aspoň pro za- čátek byli vyloučeni poslanečtí politikové. Pro svůt včerejší večerník opatřil si „Prager Tagblatt“ mí- nění německých politiků o řečené zprávě; neznámý německý poslanec z Čech, dobrý znalec akce do- rozumívací, uznal zprávu tu za nehodnověrnou poněvadž se mu zdá pravděnepodobným, že by obchodní komory, nemající stálého styku s širo- kými vrstvami lidu, se chtěly chopiti věci, která může býti vedena jen vůlí všeho německého lidu v Čechách. Mimo to pravil zmíněný poslanec, ž obchodní komory mají na sněmu své poslance, jedním z nich je dr. Urban, takže je nemyslitelno že by dr. Urban nebyl vzat v potaz o věci tal veliké, jako je dorozumívací akce; kdyby dr. Ú- ban na ni byl tázán, zajisté — prý — by se vy- slovil proti ní. (O tom by mohl redakci „Prager Tagblattu“ nejlépe informovati dr. Urban sámi
Prager Urban Čechy
17 article
Zatim však objevil se příznak, z něhož la souditi, že by výrobní kruhy německé radostně uvítaly dorozumívací akci obchodních komor. v témže včerejším večerním „Prager Tagblattu“ je totiž uveřejněn dopis pana G. W. B. — škoda, že se písatel listu toho nepodepsali pouhá chifra ne- stačí v případech tak vážných, o jaký se tu jedná — který ujišťuje, že v Čechách skutečně jsou ob- chodníci a průmyslníci, kteří projekt dorozumí- vací akce obchodních komor propagují. Pan G. W B. dodává, že veliká většina obchodníků a prů- myslníků si přímo přeje, aby projekt ten byl pro- veden. Mužové ti jsou přesvědčení, že poslanei nejsou při nynější bojovné náladě národnostní s to. by vyrovnání provedli, neboť ústupky, bez nichž vyrovnání není možno, jsou českými i německými radikály vyhlášeny za zradu, a poslanci se tudíž při dorozumívací akci ocitají v nebezpečí, že po- zbudou mandátů. Ale obchodníci a průmyslníci. kteří po léta s úspěchem zastávají hospodářské zájmy jednoho i druhého národa, kteří však nemaj mandátů a nebojí se, že při volebním řádu obchod- ních komor pozbudou svého zastoupení v nich by měli zajištěny sympatie obchodnictva a prů- myslnictva, kdyby do svých rukou vzali proveden česko-německého dorozumění.
Prager G W Čechy W B
18 article
„Prager Tagblatt“ však odmítá tento podně pana G. B. W. potud, pokud doporučuje tajnou. a tím již podezřelou akci dorozumívací. Ale „Prager Tagblatt“ připouští zajisté, že jen o to se nejedná; přípis pana. G. B. W. je nejžíra- vější ironií, která dosud byla vyslovena proti po- litice německých poslanců, kterým se tu dává vysvědčení nezpůsobilosti na provedení národníh dorozumění, a mimo to je otázkou, jak těžce ne- sou německé kruhy obchodní a průmyslové, že dorozumívací akce, r. 1910 začatá, se rozbila. Na velkou část německých požadavků byl vzat zřetel při dorozumívací akci českoněmecké. Toto přizná ní učinil německo-radikální poslanec Siegel 14.t m. svým voličům v Podmoklech v řeči, o ktero jsme již referovali. Posl. Siegel tam pravil dle „Nordböhm. Tagblattu“, třeba na mnohé tužhy německé nebyl v dorozumívací akci vzať zřetel zvláště pokud jde o uhelnou pánev, a třeba Němei se odchýlili od Frenglových požadavků, tož přece na velkou část německých požadavků byl vzat zřetel. Mimo to posl. Siegel poučil své voliče, že němečtí vyjednávatelé nemohli každý nový úspěch nebo neúspěch vyzvonit. Poslanee Siegel je ledy uznalý muž, a skoro se zdá, že zdar dorozumívací akce byl by jej více potěšil než její zmar. Ale to si ovšem musí vy- říditi ve svazu německých poslanců zemských.
Prager G B Siegel Posl Frenglový Poslanee Siegel Podmokly
19 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Uherský sněm o balkánské otázce. Hrabě Tisza promluvil v uherské sně- movně o balkánské krisi způsobem, který vel- mi dobře charakterisuje, jaký rozdíl je mez slovy a činy uherské vlády. Podle slov Tiszo- vých by se mohlo zdáti, že Maďarům nezáleží na ničem více, než na úplné neodvislosti bal- kánských národů a že Maďaři jsou odhodláni spolu s celou monarchií vycedit poslední kar- ku krve za uhájení této neodvislosti. Zatím Tisza stejně jako jeho otec a Andrássy r. 1878 jsou pro neodvislost balkánských národů jen potud, pokud je nemohou dostati pod závislost maďarské politíky. Ideál Velkého Uherska z doby Ludvíka Velikého, kdy uherská říše sa- hala daleko za Dunaj a Sávu do Srbska Bosny, tento ideál maďarského imperialismu choulí se na dně srdce maďarských politiků. jenže dnes netroufají si o něm příliš hlasité mluvit. Nevyřídili posud své pře se Slovany. podrobenými koruně svatoštěpánské, ovlád- nuté zpupnou zmaďarisovanou oligarchií, pro- to omezují se pouze na přípravy k dalš anekční činnosti na Balkáně, ve které by jim ovšem soutěž s ruskou diplomacií byla nepří- jemna. Proto Tisza tak rozhodně mluví proti ruské intervenci na Balkáně.
Tisza Maďar Veliký RakouskoUhersko Velký Uhersko Dunaj Sáva Srbsko Bosna Balkán Tisza Slovan
20 article
Ministerský předseda hr. Tisza dovozoval v poslanecké sněmovně, že monarchie právě tak jako ostatní velmoci původně zaujala k balkánské otázce stanovisko statu quo. My však byli jsme první, kdož prohlásili, že balkánští národové ne- smějí býti oloupeni o ovoce svých vítězství. V tom není rozporu. Hájíli jsme zásadu statu quo tak dlouho, dokud poměry neuzrály a musili jsme se vzdáti tohoto stanoviska v okamžiku, když bal- kánští národové mohli vlastní silou bez vmísení se nějaké cizí mocnosti zajistiti svoji úplnou sa- mostatnost a neodvislost. (Hlučný souhlas.) Nový útvar věcí nemusí nás naplňovati pessi- mismem, naopak, útvar tento odstraňuje mnoho obtíže, jež byly nám působeny právě touto zása- dou, neboť nyní jasně se objeví, že spatřujeme svůj úkol a svůj zájem v podpoře rozvoje a ne- odvislosti těchto národů. Tito národové přesvědč se ještě jasněji, že pří tom mohou počítati na na blahovůli. Správa naší zahraniční polítiky jednal proto správně, když ihned po prvých vítězstvích balkánských států prohlásila, že tyto snahy pro- vází sympaticmi. Při tom stanovili jsme pouze dvojí hranice, jež jsou v úzké souvislosti, aby totiž
Tisza
21 article
Srbsko neobsadilo na Jaderském moři území, oby- dlené jinými národy a v souvislosti s tím ujali jsme se neodvislosti albanského národa. (Souhlas) Také to odpovídá dosavadnímu našemu sta- novisku a my uplatnili jsme také toto stanovisko s klidem a vytrvalostí, takže v tomto směru měl naše zahraniční akce úplný úspěch. Všechny inci- denční případy, jež udály se za této akce, dokázaly pouze naši lásku k míru a dalekosáhlou trpělivost Bylo by však zhoubnou chybou, kdyby této naší lásce k míru a trpělivosti bylo špatně poroz- uměno a kdyby nabyla vrchu domněnka, že ko- nečná úprava balkánských otázek provedena býti může poškozením našich zájmů anebo bez nás. Dlouhotrvající souhlas a potlesk.) Na počátku konfliktu byla dána otázka ne- interesovanosti. My mohli jsme toto stanovisko v jistém směru přijmouti, totiž na tolik, že ne- máme žádných územních aspirací a že nežádáme žádného protektorátu anebo pri- viledovaného postavení. Tím jsou však také dány hranice našeho neinteresování, protože úplné neinteresování nemůžeme přijmouti. (Hlučný souhlas.) Musíme a budeme chrániti na- še zájmy vzhledem ke všemu, co děje se na Balkáně a nestrpíme žádné roz- luštění, jež protlví se našim zájmům.
Srbsko Balkán
22 article
Naším zájmem jest, nemohu to dost často opako- vatí, zajištění skutečné neodvislosti balkánských států. To jest alfou a omegou naší politiky. Na tomto stanovisku stáli jsme v minulosti budeme je také hájití v budoucnosti, a také nyní kdy chystají se balkánští národové, aby si rozdělili ovoce svých vítězství. Tato otázka vedla však k velmi ostrým rozporům mezi spolkovými spojenci a dokonce již objevilo se nebezpečí války. V télo situací zahájilo Rusk zvláštní akei vůči Bulharsku a Srb- sku a projevilo takové názory, vůči nimž musíme zcela jasně precisovati svoje stanovisko. (Slyštel slyštel) Naším východiskem jest také v tomto mo- mentu skutečná neodvislost balkán- ských států a tyto nechť upraví nynější otáz- ky, jak chtěji, ať válkou, čehož bychom lilovali anebo v pokoji. Pokud se týká pokojného vyřízení. mohou oba státy dospěti k němu buď na základě volného rozhodnutí států, nebo na základě rozhod- čího výroku zvoleného soudce, prostředkováním Ale jiný postup, který by měl ráz intervence, byl by neslučítelným s plnou neodvislostí bal kánských států. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Srb Bulharsko
23 article
Přirozeně nesmíme se v případu, že dojde k dohodě výrokem rozhedčího soudu nebo me- dlací, nechati omezovati v tom, abychom své stanovisko uplatnili při konečné úpravě bal- kánských otázek. Můžeme přijatí jenom takovou úpravu, která zabezpečuje plnou a pravou neod- vislost balkánských států a která neposkytuje žádné mocností takových nadpráví. jimiž byla by porušena plná nezávislost balkán- ských států. (Hlučná pochvala.) Zachování tohoto principu jest pro nás životní otázkou. Jenom tento princip jest bezpečnou zárukou pro budoucí vývoj. Mocnářství spatřuje svoje poslání v tom aby v dobách míru podporovalo vývoj stát balkánských a v dobách nebezpečí zabez- pečovalo jejich neodvislost. Tento úkol budeme i na dále prováděti důsledně a vytrvale a máme plnou důvěru, že každý krok, který učl- níme v tomto směru, ještě více zúží pouta mez námi a balkánskými státy. (Hlučná po- chvala a potlesk.)
Idlace
24 article
Poláci a blahopřání Vílémovi II Rakouští Němci ještě dále se rozčílují že nebylo projeveno rakouskou říšskou radou blahopřání k jubileu Viléma II., a chtěli by nám namluvit, že je to pro rakouský parla ment ostuda. Ostuda jest ovšem v něčem ji- ném, ne v tom, že slovanští zástupcí národů v Rakousku necití vděčnosti k německému císaři, ale v tom, jak náš spojenec zřejmě po- važuje rakousko-uherskou monarchii za quan- tité negligeable, jak to dokazuje jednání balkánských věcech v Berlině. Poláci to také dobře cítí, že Rakousko- Uhersko klesá na stupeň mocnosti druhého řádu. „Kurjer Lwowski“ uvažuje o případu s blahopřáním Vilémovi II. a přichází také k důsledkům, že monarchie habsburská hraje úlohu státu pasivního, nesamostatného a že prohrává každou politickou kampaň, protože se nedovede rozhodnout, má-li zůstati v bu- doucnosti samostatným organismem, nebo jen příštípkem Německa. Podle nálady národů rakouských monarchie netíhne ku Prusku. Po- litický spolek s Pruskem jest jen časovou nutností. Ale za nynějšího centraliatického zřízení Rakousko hnije v pasivítě, ačkoli fe- deralismus by mohl dát státnímu orga- nismu velkou expansi a rušnost. Ale rakouská diplomacie dělá politiku pro krále pruskéh a proto Rakousko politicky vegetuje.
Polák Němec Vilém II Kurjer Lwowski Vilém Rakousko Berlín Uhersko Německo Prusko
25 article
Němci vládnou v Rakousku jen a dmi- nistrativně, ale ne politicky. Na- prosto nepočítají se smýšlením národů, Kdmi- nistrativními opatřeními po případě dusí pro- jevy vlastní nálady lidu, ale veřejné mínění národů právě ve chvílích převratů politických jest rozhodujícím činitelem. Politický rozun proto přikazuje nedráždit veřejného mínění neprovokovat represaliemi, které jen roz- ohňují nenávist k oficiální politice. Ale tomu se nedovede naučit německá administrativa „Kurjer Lwowski“ byl by ovšem rád, kdy by pozornost rakouské diplomacie obrátil se také směrem k Varšavě, nejen k Berlínu.
Němec Lwowski Rakousko Varšava Berlín
26 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Bulhaři odmítají zodpovědnost. V Sofiji začal vycházeti nový politický denník radikálně demokratického směru, „Na- rodna Volja“. V čísle 1. přináší článek „Ne pro Slovanstvo, nýbrž pro Makedonii“, k ně- muž látku zavdalo známé místo z carova te- legramu o zodpovědnosti Bulharů i Srbů přet Slovanstvem. Článek dospívá k závěru: „Dob tu, abychom všichni osvědčili, že ne na Slo- vanstvo myslíme v tyto těžké dni, nýbrž n Makedonii. Tedy žádná zodpovědnost před Slovan- stvem, jemuž ať je sí zodpověden car Mikuláš když se mu libí, ale takovým sentimentálným ohledem nedají se ze své plodné práce vyru- šovati budovatelé velikého Bulharska, jež uchvátí hegemonii nad Balkánem a stane se obávanou velmocí. Kdo sní o hegemonii nad Slovany, věr lépe učiní, když nechá slovanské myšlenky jež se s pojmem hegemonie nesnáší. Kdyby se hegemoni měli zodpovídati před tváří Šlo- vanstva, což by to byla těžká zodpovědnost Ale radikální demokraté sofijští, nechtějí- mysliti na Slovanstvo, neměli by také myslit pouze na Makedonii, jak to doporučuje „Na- rodna Volja“, nýbrž na budoucnost všeho Balkánu a nikoli pouze bulharské jeho části
Bulhar Srba Mikuláš Makedonie Bulharsko Balkán Slovan
27 article
a na podmínky jeho síly, zdaru a rozkvětu A hlavní z těch podmínek spočívá v tom, aby balkánské státy zachránily spolek, loni uza- vřený, a nejen zachránily, nýbrž i pro něj získaly ty státy, které loni ještě zůstalý stra- nou. Žádný z balkánských národů není takový, aby snesl hegemonii číkoli a jakoukoli. Mysl každého Balkánce, i Bulhara, se bouří při pouhém slově „hegemonie“. To tak, aby s některý ze sousedů Bulharů opovážil snito hegemonii nad Bulharyl Není si možno před- staviti nešťastnějšího hesla, do bulharského národa vrženého. Ti, kdo se za ním slepě že- nou a jiné za sebou strhují, budou míti jednou těžké zodpovídání před tváří vlastního náro- da. Aspoň na ni by měli myslit, když jest jim myšlenka slovanská pojmem příliš odtažitým Realně myslící politikové balkánští nech nepouštějí z paměti, co je učinilo na okamžik velkými, silnými a strašnými lonského roku, za vojny s Tureckem. Ne hegemonie jednoho, nýbrž spolek čtyř, jednota mysli a cíle a po- cit bezpečností všech ode všech. Kdo ze spo- jenců poruší rovnovážný poměr mezi všemi členy spolku, kdo vyslovil, že má nárok na hegemonii, již tím samým vzbuzuje obavy v ostatních členech spolku, i těch sousedech kteří ještě k němu nepřistoupili, a výsledek bude ten, že spolek utvoří se bez hegemona a proti němu. Již skutečně proskakují pově- sti, že se připravuje koalíce balkánských stá- tů proti Bulharsku, k níž přistoupí také Ru- munsko. Kde potom zůstane bulharský seno hegemonii? Nám se zdá, že by bulharským politikům v této chvíli neškodilo, kdyby byli také slo- vanskou myšlenkou trochu prodchnuti, nebot ona by jim nedovolila zabývati se nebezpeč- nými sny o hegemonii a čístý její ideál byje udržel na realné půdě.
Bulhar Bulharyl Turecko Bulharsko
28 article
Nová skupina ve francouzské sněmovně. Nejednotnost, jaká se jevila v republikánské levici, kde jednotlivé skupiny a frakce prováděly v mnohých otázkách politiku, řízenou čistě osob- ními zájmy, vedla k tomu, že se právě utvořila nová »skupina demokratické a sociální dohodye č tající 93 poslance, která směřuje ke koncentraci oněch republíkánských živlů, kterým záleží jak na bezpečnosti země, tak i na udržení pořádkua sociální discipliny, nezbytných to podminek kaž- dého trvalého pokroku. Nová skupina se obrací zejména rozhodně proti revoluční propagandě, kterou provozují sjednocení socialisté i ta část radikálů a radikálních socialistů, která se nalézá v jejich vleku. Úkolem skupiny je dále podporo- vati vládní stabilitu a účinnost zákonodárné práce Poslanci Besnard, Delpierre. Guist'hau, Lan- dry, Maginot a Péret byli zvoleni do prozatímního správního komitétu, jenž má vypracovati návrh definitivní organisace skupiny. Francouzí a Španělé v Marokku. Španělsko pociťuje nyní neblahé následky svého marockého dobrodružství, do něhož se vrhlo a takovou prudkostí, že se dostalo do konfliktu s Francií. Nyní, kdy potlačování vzpoury domo- redců ve španělském pásmu vyžaduje velkých obělí, vzrůstá v celé zemi odpor protí stálému vysílání vojska do Afriky a velkým nákladům na válku, socialistické kruhy madridské pak hrozí všeobecnou stávkou, hude-li se pokračovati ve válce v Marokku. V této tísni a vzhledem k novému směru v šounělské politice, jenž se obrací ke všeobecné dohodě s Francií, jednal ministerský předseda hr. Romanones s francouzským velavyslancem o pří- padné vojenské součinnosti obou zemí v Ma- rokku.
Besnard Delpierre Maginot Péret Španěl Lana Maroko Španělsko Francie Afrika Ma
29 article
Jak se sděluje z Paříže, nehodlá prý mini- sterský předseda Barthou přes naléhání madrid- ské vlády prozatím vejíti v žádné závazky ku přímé podpoře španělské kampaně v Marokku, poněvadž ve francouzské sněmovně se jeví odpor proti značnému sesilení vojenského kontingentu v Marokku. Francouzský velevyslanec v Madridě poukázal prý v rozmluvé s hr. Romanonesem na různé obtíže takové vojenské součinnosti. Kdyby však denerál Linutey, jehož zpráva se v Paříži očekává, pokládal za možné s francouzským voj- skem, které se v Marokku nalézá, při mírném se- silení jednotlivých oddílů zahájiti rozsáhlou fran- couzsko-španělakou akci, byla by možna dohoda mezi vládou pařížskou a madridskou, při čemž by došlo ku provedení jistých španělských slibů, n nichž má zájem francouzská politika ve Středo- zemním moři, a které prý byly učíněny za ne- dávné návštěvy krále Alfonsa v Paříži.
Alfonso Paříž Maroko Madrid
30 article
Z Pařiže, 19. června. (K. k.) O rozmluvě špa- nělského ministerského předsedy hr. Romanonesa a francouzským velvyslancem o případném vojen- ském spolupůsobení Francie a Španělska v Ma- rokku sděluje se v různých, zřejmě poloúřadních zprávách: Francouzská vláda zkoumá tuto záleži- tost způsobem nejpřátelštějším. Pospolitost špa- nělských a franrouzských zájmů neprojevuje se nikdy zřetelněji, než když běží o zachování po- řádku. Francie jest proto se stejnou upřímnoste ochotna poskytnouti Španělsku pomoc, jakoby nepochybně Španělsko bylo ochotno pomoci Fran- cii. Bude dojista vyhověno přání Španělska, aby zamezeno bylo podloudnému dopravování zbraní Co se týče vojenské spolupůsobnosti, mohla by prozatím pozůstávati jenem v tom, že Francouzové a Španělové by se včas vyrozumívali o všech opatřeních a tím zabránili tomu, aby povstalečtí Maročané, kteří byli poraženi v jednom pásmu, se opětně soustředili v jiných pásmech.
Fran Francouz Španěl Maročan Francie Španělsko Ma
31 article
Občanská práva černochů v Americe. Vrchní spolkový soud Spojených států roz- hodl v úterý, že tak zvaná akta o občanských právech, která dává černochům stejná právas bělochy, je neústavní, poněvadž je věcí jednotli- vých států, nikoli spolkové vlády, upraviti poměr mezi černochy a bělochy. Proto byly ve středu ve všech městech republiky uspořádány protestní schůze černošského obyvatelstva, které je tímto soudním rozhodnutím nanejvýš podrážděno. V theorti měli posud černoši ve Spojených státech stejná práva jako běloši, v praxi vžak nikdy. Nesměli se odvážiti do žádného hotelu, navštěvovaného bělochy. Ve vozech pouliční dráhy byla pro ně zřízena zvláštní oddělení, v hostincích směli navštěvovati jen zadní místnost, do níž ne- vkročil žádný běloch. Fotograí, který by se od- vážil vystaviti ve výkladní skříni podobiznu čer- nochovu vedle podobizny bělochovy, byl by ob- chodně zničen, stejně jako bělošský holič, který by se odvážil ostříhati černochovi vlasy. Pobou- řena těmito poměry, chtěla jistá černošská sufra- žetka před veřejností demonstrovati příklada opatříla si prostřednictvím bělochů lístek první třídy na mississippský parník. Když pak přišla na loď a žádala svou kabinu, byla stewardem odká- zána do mezipalubí. Nechtěli jí také dovoliti jisti ve společné jidelně, leda stranou u zvláštního stolu. Nyní pak mají američtí černoši pozbýti rov- nosti také před zákonem. A při tom mají američtí politikové odvahu vystupovati vůči Rusku jako zuslanci humanity v otázce rovnoprávnosti židů.
Fotograí Amerika spojený stát Rusko
32 article
Čechové! Zaveďme všeobecně jednolný a dobrovolnou disciplinou výhradný národní kolek český, vydaný Národní radou českou ve prospěch souměrné podpory nejdůležitěj- ších účelů celonárodních vůbec a menšino- vých zvláště. Konej každý, samosprávné a pe- něžní korporace, spolky i jednotlivci také zde svou národní povinnost! Národní kolky a účtenky kupujte v místních prodejnáchl
Čecho