2
masthead
NÁRODNÍ JISTY.
3
masthead
23. prosince 1903
5
article
bernátorovi odpověď toho smyslu, ale tu k ustr
nutí svému znamenal, že gubernátor zatím své
smýšlení úplně změnil. Kniže Urusov nejen už
panstva židovského k sobě nezval, nýbrž už ani
o smíření nemluvil. Naopak řekl, že považuje
za svou povinnost Židy upozorniti, že židovšti
advokáti při processu svými řečmi a poznámkami
způsobili rozhořčení ve vojště, takže
by vojsko sotva uposlechlo, kdyby v případě no-
vých výtržnosti bylo posláno proti lidu.
Dr. Mučník přinesl tuto odpověď Židům
mezi nimiž vypukla nová panika.
Z toho následuje pro pány Židy naučení-
chápejte se ruské pravice k smíru, když se vám
sama nabízíl
Žid
doktor
Mučník
6
article
Německá opovážlivosť naproti Rusku.
Německá opovážlivosť naproti Rusku.
Německé listy jakoby se nechumelilo zdvi
hají nárok, aby němečtí poddaní požívali v Ru-
sku týchž práv, která mají v Německu, a nebyli
podrobeni ruským zákonům, nýbrž německým.
Rusku je tento požadavek novým, odmítá jei
a diví se, jak se mohl zroditi v lebce, která ne-
patří chovanci blázince. Zatím ale tento německý
požadavek není ničím novým. S ním Němei
vždycky chodili k Slovanům a vždycky svým
lidem v slovanských zemích vymiňovali privilej.
aby se spravovali svými, německými zákony,a
byli souzeni svými, německými soudci. Jestliže
Němci tento nárok vyslovují Rusům teprve nyní.
z toho pouze následuje, že německý vlk dovede
naproti Slovanu svou povahu na čas zapřiti, ale
nikdy jí nezmění.
Nemenší opovážlivosť jeví se v historce
kterou německé listy vypravují, aby vysvětlily
proč vyjednávání o celnou smlouvu s Ruskem
vázne. Přičiny toho nejsou věcné, bože zachovej
Nový tarif, jejž Němci Rusku vnucují, Rusko
nezamítá, pouze jeho vyjednavatel v Berlíně ne-
umí se po německu vyjádřit, co myslí a chce.
Je to jistý skut. státní rada, jenž se nabídl, že
pojede do Berlína vyjednávat. Ministr finanet
svolil, ale ruský skut. státní rada teprve v Ber-
líně si vzpomněl, že neumi něme-
cky (1) a že se k vyjednávání nehodí. Hledáním
jeho náhradníka zmařeno mnoho drahého času.
Ale již nalezen v osobě professora charkovského
zvěrolěkařského ústavu Rajevského, jenž jako
semita německy umí a vyjednávání dovede k to-
mu konci, kde je Němci chtějí ní.
Němec
Rus
Rajevský
Rusko
Německo
Berlín
7
article
Sestra Viléma II. churaví rakovinou?
Pařížský »Le Journal« přináší zprávu z Ber-
lína, dle níž ve stavu sestry eísařovy, choti ná-
sledníka sasko-meiningského, nastalo zhoršení.
Lékaři ve čtvrtek rozpoznali u princezny prý
rakovinu. Ve dvorních kruzích berlínských jest
následkem toho veliký prý poplach. Lékaří po-
kusili prý se Vilému II. pravý stav sestřin za-
tajiti, ale císař zvěděl prý přece o tom, i rozbně
val se proto nesmírně, což vážný stav jeho ještě
více prý zhoršilo.
Pouliční polyčky s klerikály v Belgii.
V Lutychu uspořádali klerikálové za příči-
nou 30letého jubilea založení tamějšího kleri-
kálního spolku průvod po ulicích. Liberálové
uchýstali projev protestní. Účasiníci jeho byl
některými klerikály stlučeni, po těchto pak há-
zeno s oken vejci. Téměř ve všech ulicích
svedeny po yčky mezi oběma stranami, při nichž
klerikálové konečně zůstali vítězi. Raněných
bylo obvazováno v lékárnách do tuctů, někteři
musili býti převezeni do nemocnice. Četné osoby
byly zatčeny. Rvačky opakovaly se i v neděli,
při čemž byla i okna v biskupském paláci vy
tlučena.
Vilém II
Belgie
Lutych
8
article
Miony Lva XII.
Miony Lva XII.
»Corriere della Sera« potvrzuje, že kardi
nál Gotti odevzdal Piu X. 40 millionů v cen
ných papírech. Gotti dostal prý je od Lva XIII.
krátce před jeho smrtí; Lev XIII. děl mu pr
tom: »Budete-li zvolon papežem, můžete s pe
nězi dělati, co chcele; nebudete li zvolen, mu-
síte je odevzdati čtyři měsíce po mé smrti ná-
stupci mému.« Kromě Gotta věděl prý o věe
té jen monsignor Marzolini. Za pontifi-
kátu Lva XIII. zmenšily se fondy
papežské o 30 millionů, pročež Lev
XIII. ke konci svého vládnutí sám nařídil ob-
mezení výdajů.
K Dreyfusově afléře.
Clémencenu, jeden z vůdců radikálů fran-
couzských, kterýž povždy byl pro propuštěn
Dreyfusa, opírá se v »Auroře«, v témž listu
který své doby přinesl dreyfusovský projev Zolův
požadavku ostatních dreyfusardův, aby kasačn
soud sprostil bez dalšího řízení průvodního Drey
fusa viny. Jako důvod svého požadavku uváděj
dreyfusardi sofisticky dost, že by nové líčen
nemělo účelu, poněvadž bez tak nemůže Drey-
fusovi již býti uložen žádný trest, jelikož tento
amnestie, své doby jemu udělené, vylučuje.
Clémenceau zcela případně namítá, že udělent
amnestie předpokládá právě vinu obžalovaného
a jak že tedy ti, kleří žádají rehabilitae
Dreyfusovu, mohou chuti, aby tato oplralas
o akt, jehož užívá se jen u vinníků ? Clémen-
ceau vidí toliko v novém odkázání Dreyfus
před vojenský soud jedinou cestu, i politicky
i právnicky správnou, i praví pak v projev
svém výslovně:
»Jak, my po léla bojovali jsme za to, by-
chom šířili světlo, a naše úsilí má končiti z
zavřenými dveřmi (kasačního) soudu
jenž suverenně utíná otázky, o nichž veřejno
diskussi si přejeme ? Mnozí jsou v zájmu Drev-
fusa i proti odkázání jeho před nový soud vo
jenský. Jaká to malomyslnosti Jaký to nedostalek
důvěry v moc, právo a v debatu veřejn o ul«
Lev XII
Gotti
Pius
Lev
Gott
Lev XIII
Dreyfusův
Clémencena
Zolův
Clémenceau
Dreyfus
Drev
Corriere della Ser
9
article
Loubel a Vatikán.
Loubel a Vatikán.
Milánský »Corriere della Sera« oznamuje
z Vatikánu, že nyní jest rozhodnuto již, že pre-
sident republiky francouzské za své cesty římské
Vatikánu nenavštíví. Bude to poprvé, kdy dii
bude hlava katolického státu v Římě, aniž by
papeže navštívila.
Proti pruské hegemonii.
Bavorský prine Ludvik, jenž opětně by
v lidu bavorském slaven jako stoupenec part-
kularismu, přijsl deputaci společnosti pro zřízo-
vání nových průplavů a pro úpravu řek v Ba
vorsku a pravil k ní: »My, již přispěli tak vý
datně k obnově císařství a jednoty německé
chceme, aby Bavorsko zůstalo pánem vnitř
své politiky i prostředkův, jež mohou pojistit
jeho hmotný i finanční rozvoj. Nesmíme připustii
zmenšení moci královskě a práv našeho hrálov-
ství na prospěch některého státu mocnějšího.
Musíme bdíti nad zachováním všeho, co tvoří
naši existenci národní ve velké rodině kmenů
německých, sjednocených v mocnou federaci.e
Ovšem prine Ludvik nejednou již ozval se n
obranu práv Bavorska, ale z pravidla na první
projev nelibosti z Berlína výrazy své seslabil
ano i přímo odvolal.
Vatikán
Řím
Bavorsko
Berlín
Corriere della Ser
10
article
Návrh rozpočtu zemského
na rok 1904.
Návrh rozpočtu zemského
na rok 1904.
Zemský výbor království českého rokoval
včera ve své schůzi, které předsedal nejvyšší
maršálek zemský kníže Jiři Lobkovic, o řádném
rozpočtu zemském na rok 1904. Zprávu o nem
podal člen zemského výhoru dr. Eppingero
Dle ní úhrnná potřeba na rok 1904
obnáší.
.. . . 73,091.217 K
proti rozpočtu na rok 1903, rozpočto-
vou komisí spracovaného a činícího
61,979.210 K
je tedy většío
11,112.007 k
Úhrada vlastní i s výnosem 50% při-
rážky zemské (pro kterou daňová
basis je 67.687 202 K) ke státním
daním, osobní daň z příjmu vyjí-
maje, rozpočtena je na rok 1904
částkou
proti úhradě na rok 1903, jež dle
zprávy rozpočtuvé komise činili
je tedy úhrada na r. 1904 menšlo
kterýžto úbytek nastal úbytkem při
rážek nasledkem odpisů daní vzhle-
dem k živelním pohromám.
Odpočítá-li se od celkové potřeby
celková úhrada . . . . . .
Zbývá schodek
Vypočtený větší výdaj
povstal zvýšenou spotřebou na platy
učitelské
výdaje na zemědělství . . . . .
a veřejnými stavbami (počitaje v to
stavby vodní a nový ústav pro
choromyslné . . . . . . ..
Lobkovic
doktor
Eppingero
11
article
4.300.000 K
zbytek
612. 007 K
je pravidelný přírostek výdajů.
Kdyby celý schodek na příští rok v obnosu
11,493.142 K uhražen býti měl zemskou při-
rážkou, musila by přirážka býti zvýšena o 17
procent.
O způsobu úhrady schodku rozvinula se
delší debata. Člen z. v. hr. Schönborn dovozoval.
že řádné výdaje země mají býti také hraženy
řádnými přijmy a navrhl pak, aby zemská při-
rážka byla zvýšena o 9 9.
Člen z. v. dr. Škarda navrhl, aby zemsk
výbor vzhledem k neutěšeným poměrům hospo-
dářským a vzhledem k mimořádným poměrům
na sněmě nečinil sněmu přímého návrhu na zvý
šení přirážky zemské, nýbrž aby učinil návrh
alternativní, a to tak, aby buď provedl zvýšení
přirážky o 17%, nebo aby schodek uhražen byl
operací úvěrní.
Člen z. v. Žďárský vyslovil se se vší roz
hedností proti zvýšení přirážky zemské a pravil,
že otázku úhrady schodku rozřešiti je způso-
bilý jedině sněm, kterému by tedy měla býti dána
příležitost, aby se mohl otázkou tou zabývati.
Schönborn
Škarda
12
article
Člen z. v. dr. Werunský pronesl rovněž po-
chybnost o vhodnosti zvýšent přirážky zemské
pravil pak, že by se mohl vysloviti nanejvýše pro
částečnou úhradu schodku další přirážkou, t.j.
pokud jde o výdaje na školství, a to zvýšením
z 55 na 60 9.
Člen z. v. Adámek podporoval návrh dra
Škardy a dodal, že pokládá za nezbytno, by sněm
mohl co nejdříve se zabývati uspořádáním finan
země.
Nejvyšší maršálek zemský kn. Jiří Lobkovic
peukázal na neutěšené poměry hospodářské
pravil, že je třeba největší opatrnosti při dalším
hospodaření země, a že při nedostatku příjmů
bude nutno výdaje zemské co nejvíce obmeziti
Tím rozprava byla skončena a přikročeno
ke hlasování. Návrh člena z. v. dra. Škardy
přijat byl 6 hlasy proti 1 (hlasu hr. Schönborna)
Návrh týkající se svolání sněmu přijat byl 5 hlasy
proti 2 (proti hlasovali němečtí členové z. v. dr
Eppinger a dr. Werunský).
doktor
Werunský
Adámek
Škarda
Lobkovic
Schönborn
Eppinger
13
article
61.598. 075
62.446. 709k
848 634,
73,091.217K
61,598 075 K
11,493 142 K
11,112. 007k
4.700. 000
1.500.000
14
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
V den štědrovečerní, ve čtvrtek
dne 24. prosince t. r., číslo odpo-
lední nevyjde. Pro páteční ranní
číslo bude typografická práce v
čtvrtek dne 24. prosince t. r. již
o 5. hod. odpol. ukončena. Inseráty
pro toto vánoční číslo přijímnti
bude naše administrace ve čtvrtek
jen do 3. hod. odpol. Po svátcícl
vánočních vyjde číslo „Národnícl
Listů“ v neděli dne 27. t. m. v ob-
vyklou hodinu ranní.
— Soustavné otravování českého školství
Brně radnici provozuje se za výdatné pomoei
c. k. zemské školní rady moravské. Sotva že jaks
taks překonáno nebezpečí hrozící školám českým
v paedagogice neslýchaným stěhováním škol
uprostřed vyučování z jedné ulice do druhé z
účelem umoření dětí dalekou chůzí, již zase
obmyslili germánští dobroditelé školství české
v Brně novým darem, velice oblíbeným a spo-
lchlivým prostředkem německé perfídie. Nej-
hanebněji zachová se německá většina ke škole
české menšiny, kterou vydržovati musí, když jí
dá za ředitele anebo učitele nikoli Němce, česky
zkoušeného, ti nebývají nejhorší, ale renegáta.
Němec
Brno
český školství Brno radnice
15
article
Tento čin, velice podobný najaté vraždě, už ně-
kolik českých škol připravil na kraj záhubya
vyniká-li takový renegát český na české škole
menšiny ve svých úkolech, k nimž najat, dostává
se mu i zvláštní odměny z fondů německého
Schulvereinu, který ve svých výročních zprávách
ještě do nedávna vykazoval, byť anonymně, po-
dobné dary. Takovým způsobem pokoušeno se
o zničení české školy v Olomouci a nejnověji po-
čet odrodilců na českých školách v Brně, jež
„Lid. N.“ označují plným jménem, jsou to pp
Hysták a Drexler, rozmnožen o jednoho. Zemská
školní rada potvrdila právě za učitele na česk
obeené škole v Brně renegáta Sehillera, až dosu
v Příbrami, před tím učinkovavšího v Králově
Poli u Brna. Tu proslul „český“ učitel Schiller
jako nejhorší národní štváč, vykonávající všechna
přání kralopolských Germánů, renegátů a židů.
Hysták
Drexler
Schiller
Germán
Olomouc
Příbram
Brno
český škola v Brno
Lido
česk obeený škola v Brno
Sehiller
16
article
již tenkráte staral se o to, aby jeho kvalifikace
jako traviče české školy padla německé radnie
brněnské hodně do oka. Schiller i jinak chova
se tak, že školní úřady musily zakročiti a Schil
ler přesazen z trestu. Už jednou byl navržer
brněnskou radnicí na místo učitele na česk
škole brněnské, ale e. k. školní rada jej od-
mítla z tak závažných důvodů, že se samovláde
brněnští prozatím upokojili. Hned však pro nej
Blíže příští místo jej na české škole presentovali
zas a tentokráte c. k. zemská školní rada vyho-
věla — upustivší od mravních námitek, vědome
dosazujíc na českou školu jejího nejúhlavnějšího
nepřítele a v tom smyslu najatce obce brněnské
kteráž odmítnuvši žádosti českých místních ža-
datelů na školách českých již působicích, sáhla
po nejhorším člověku, jebož bylo možno dosíci.
Vedle toho pracuje se na zlákání českých rodičů
ku převedení českých dětí do škol německých
i tím, že se poblíž kvetoucích českých škol zři-
zujt školy německé k nachytání českých dětí.
Aěkoli jest o potřebu německého vyučování
Brně zajisté vrchovatě, víc než s dostatek posta-
ráno, bude se zřizovati co nejdříve nová německá
škola na Nové ulici a sice přímo v týle české
školy, aby z ní pila návštěvu. To bylo doznáno
na veřejné sehůzi německého lidového spolku
něm. nacionálem e. k. finančním koncipistou
drem. Fritschem. Současně pracuje se o zřízen
druhé německé školy v české obei u Brna
Králově Poli, ačkoliv tam do německé školy
chodí více dětí než se přihlásilo lidí v Králov
Schiller
Fritsch
Brno
Nová ulice
Králov
17
article
Poli k německé obcovací řeči. Jak hnusné po-
měry v hlavním městě „musterlandu““, oblaže-
ného smiřovačkamil
— Kabinelní kanceláři císařské do Vídně
zaslán byl včera z Červeného Kostelce následu-
jící telegram: „Vaše císařské a královské apo-
štolské Veličenstvo! Poslanci dr. Kramářa
Kaftan pronesli v delegadi dne 19. t. m. slova,
jež promluvena byla ze srdce celého národa če-
ského. Králi svému vždy věrná rada podkrko-
nošského města Červeného Kostele
odvažuje se Vašemu Velíčenstvu přednésti nej-
uctivější prosbu, aby Jeho Milosť král česk
těmto mužně-loyálním projevům ráčil milostivě
sluchu popřáti. Veškeré české obyvatelstvo t-
hoto království, které povždy věrně na pome
pruském hájilo a hájí krví i statky dynastii Va-
šeho Veličenstva, věří ve slova králov-
ská a v záruky ve vznešené osobě
Vašeho Veličenstva soustředěné.
Tato pevná víra nedopouští pochybnosti, že do-
přeje všemohouci Bůh Vašemu Veličenstvu, aby
vidělo ještě národy Své spravedlnost
u spokojené a Rakousko v slunci míru bla-
žené! V této naději a s tímto přáním skládá
jménem všeho obyvatelstva hold neobmezen
úety ke trůnu Vašeho Veličenstva věrně oddaná
Městská rada v Červeném Kostelci, dne 21. pro-
since 1903. Leodegar Vacek, starosta.
— Z Roudnice n. L. (Zvl. telegr. „N. L.“)
Obecní rada města Roudnice vyslovuje jménem
občanstva blahopřání a vroucí díky slovutnému
poslanci dru. K. Kramářovi za mužnou a stateč-
nou obranu české věci na pravém místě Erv.
Špindler, starosta.
— Z Marianských Hor. (Zvl. tlgr. „N. L.“
Dr. Kramář zýolen česthým občanem Marianských
Hor. — Dr. Pluhař.
doktor
Kramářa Kaftan
Král
bůh
Leodegar Vacek
K Kramář
Špindler
Kramář
Pluhař
Vídeň
Kostelec
Virginie
Rakousko
Roudnice
obecní rada
18
article
— Ke zprávám o resignaci pana Heřman
Jandy, starosty okresu velvarského, na mandát
zemského poslance za okresy slánský, velvarský
a libochovický dlužno podati vysvětlení v ten
smysl, že posl. H. Janda, obdržev za svoji čin-
nost jakožto předseda českého odboru zeměděl-
ské rady řád železné koruny III. třídy, dal ihned,
jakmile ho o tom došlo úřadní vyrozumění, n
základě osvědčenř, jež všichni poslanci národní
strany svobodomyslné podpisují, výkonnému vý-
boru strany mandát svůj k disposici. Usnesení
a rozhodnutí o této záležitosti stane se v nej-
bližší schůzi výkonného výboru národní strany
svobodomyslné.
— Poslanec dr. Ed. Grégr nemoha pro cho
robu zúčastniti se včrejšího pohřhu svého přítel
Václava Seidla, zaslal rodině zemřelého
tento soustrastný list: „Stížen chorobou, nemohl
jsem se zúčastniti pohřbu Vašeho drahého otce.
Heřman Janda
H Janda
doktor
Ed
Grégr
Seidl
národní strana
19
article
Lituji toho tím více, poněvadž Václav em
Seidlem zemřel nejen jeden z nejpoctivějších
a nejstatečnějších bojovníků za právo, čest
blaho národa českého, ale že i já v něm ztratil
starého, upřímného a věrného přítele. Znali jsme
se od r. 1861, kdy jsme oba vstoupili jako po-
slanci na sněm království českého. Byli jsme oba
naplnění nejen upřímnou, horoucí láskou k mi-
lému národu a drahé vlasti, ale též unášeni oním
ideálním nadšením pro nejdražší statky člověčen-
stva, pro právo, pokrok a svobodu, jež v nás
roznítilo veliké, světodějné hnutí národů v roce
1848. Tento duch pravého osmačtyřicátníka ne-
opustil Václava Seeidla po celou dobu dlouhého
života jeho; tento duch určoval směr jeho čin-
nosti a řídil kroky jeho v každém postavení jeho
života. Proto stál Václav Seidl vždy na straně
těch, kteří se ubírali za praporem práva, sprave-
dlnosti a svobody; proto postavil se i na sněmu
českém do nejpřednější řady bojovníků za státní
právo vlasti, za bezpodmíněnou rovnopráv nost
národní a za politickou svobodu všech lidí.A
v boji tom neznal žádných ohledů na osobní
zájmy své, jsa vždy hotov obětovati za prospěch
národa prospěch, blaho i existenci své rodiny.
em Seidl
Seeidl
Seidl
20
article
Jako muž přímý, neúhonný a statečný, neznajíeí
ůskoků a lstí, pokládal za jedinou pravou cestu
k dosažení velikých těch cílů jen otevřený, po-
ctivý, statečný a neůstupný boj s nepřáteli ná-
roda, osvěty a svobody. S politikou nedůsledného
kolísání, křivolakých cest, chabé povolnosti, ne-
mohl se nikdy spřáteliti. Škoda, že tento duch
neřídil vždy kroky těch, již určovali způsob
těžkého našeho boje národního a politického.
Mám za to, že bychom dnes byli již mnohem
blíže u svých cílů, nežli jsme. Avšak těším se
nadějí, že tento duch našich osmačtyřicátníků.
našich „starých vlastencůl? nevymizel na vždy
z lidu českého; kojím se nadějí, že v mladších
generacích opět oživne a omládne a že náro
český na té dráze dodělá se přece oněch cílů, zu
něž i starý a poctivý Václav Seidl žil, pracoval
a hojoval. V Praze, dne 22. prosince 1903.
Dr. Ed. Grégr.
— Večer Mickiewiozův. „O gnisko pol
skiel v Praze pořádá dne 12. ledna slavnostn
večer k uctění památky polského genia Adam
Miekiewieze, při němž laskavě spoluúčinkovati
přislíbily umělkyně Národního divadla: pí. Hanna
K vapilová a pí. Růžena Maturová, jako
i polská virtuoska na housle slč. Stro m en
gerova. Slavnostní řeč o Adamu Mickiewiczov
prosloví prof. dr. Jaroslav Vrchlický. Další pro
gram výplní sbory pěveckého spolku „Tovačov
ský“ a „Zalářní scéna z Dziadů“, přednesen
členy „Ogniska“. Pořadatelé doufají pevně v hoj-
né účastenství českého obecenstva při důstojné
této oslavě polského mistra pěvců. Pozvání bu
dou rozesílána tyto dny. Reklamace jejich při
jímá p. dr. B. Prusík na Král. Vinohradech
čís. 1 106.
Seidl
doktor
Ed
Grégr
Mickiewiozův
Miekiewiez
Hanna
Maturová
Mickiewiczov
profesor
Vrchlický
Prusík
Král
Praha
Tovačov
národní divadlo
pěvecký spolek
21
article
— K bídě ve krajinách postižených krupo
bitím. V minulých dnech počalo se s rozdělová
ním státní pomoci v obcích letošního roku v čer-
venci hrůzným krupobitím stižených. Jak od-
měřuje se u nás vše, co sloužiti má k úlevě lidu
venkovského skoupě a bez úvahy o pravém stavu
věci, toho důkazem jsou ty prostinké dary něko-
lika korun jednollivcům. Mluvilo se o erárních
stavbách z nouze, které by nejlépe pomohly, ale
ani jediného haléře dosud k účelu tomu nevy-
dáno. Návštěva v chudých chaloupkách vesnie
v okresu milevském v Božeticích, v Sepekově,v
Bazejovicích, na Jistebnicku, Chotovinsku odhal
veškeru bídu a nouzi. Brambory, jediná letos ob-
živa, špatně sklizeny, tak že i jimi šetřiti se musí.
ač jsou ještě na mnohých místech letos právě
nechutné, lojovaté. Lid ten nekřičí, neběduje.
nevolá, trpí hlad a bídu tíše; nastane-li ze stavu
tohoto katastrofa nová, nemoci, pak bude míra
neštěsti dovršena. Vánoce lidu českého ve kra-
jinách táborských, pacovských, pelhřímovských.
milevských, písečkých, bechyňských budou letos
nejsmutnější v celých Čechách!
Božetice
Sepekov
Bazejovice
Jistebnicko
Čechy
Lido
22
article
— Pan Ludvík Ruth, přednosta dopravy rak.-uh
společnosti státní dráhy v Praze, cís. rada a vrchní
inspektor, jmenován byl, jak již včera stročně jsme
oznámili, centrálním inspektorem. Této vysoké hod-
nosti nebylo dosud žádnému z jeho předchůdci do-
přáno. Pan cís rada Ruth první v úřadě svém t
hoto vyznamenání dosáhl. A kdo jej zná, přeje me
tohoto povýšení z plna srdce, neboť jest jen sprave-
dlivým a správným cceněním vynikajících záslah
jichž si pan centrální inspektor Ruth o rozvoj a po-
krok této dráhy získal.
— Promoce. Pan MUC. Emanuel Kratochvíl
rodem z Hněvkovic u Humpolce v Čechách, byl dne
21. prosince 1903 na doktora veškerého lékařství n
české universitě veřejně povýšen.
— Úmrtí. V Nové Lhotě zemřela dne 21. pro
since po krátké nemoci paní Čeňka Výborná, roz
Hrabaňova, choť okresního starosty kutnohorského
v 45. roce věku svého. Tělesná schránka zesnulé
paní, vzorné to matky a české hospodyně, bude
dnes ve středu dne 23. prosince o 10. hod. dopol
v chrámě sv. Jana Nep. v Hoře Kutné vystavena.
vykropena a po bohoslužbách na hřbitov do Kluko
k věčnému spánku uložena.
Ruth
Kratochvíl
Výborná
Hrabaňův
Jan Nepa
Kluka
Praha
Hněvkovice
Humpolec
Čechy
Nová Lhota
Kutná
státní dráha
23
article
— Arcivévoda Ferdinand Karel včera odpoledn
z Prahy odjel do Vídně.
— Ve včerejší schůzi zemského výboru královst
českého vyřízeny byly mimo jiné tyto záležitosti
(Archiv zemský.) Ředitelem archivu zemskéh
jmenován byl PhDr. Vojlěch Nováček. — (H o spo
dářské školství.) Zpráva o stavu hospodář
ských škol v posledních třech letech bude předlo
žena sněmu. — Byla povolena subvence na dobyt
kářský kurs v Bohumilicích. — Subvence na stavbu
české rolnické školy v Čes. Budějovicích a na vnitřní
zařízení rolnické školy v Klatovech byly povoleny
k výplatě. — Při rolnické škole v Ml. Boleslavi jme
nován byl definitivním učitelem M. Liška. — (A k e
živnostenská.) Osnova zákona o pokračovacíc
školách živnostenských bude předložena sněmu. —
Subvence na podporování chudých žáků při odbor-
ných školách průmyslových, pak při obchodní škol
v Hořicích, řemeslnických školách na Kladně av
Jaroměři, dále ústřednímu umisťovacímu odboru
Česko-slovanské obchodnické besedy v Praze a obch.
akademii v Chrudími, konečně na živnostenský kurs
na Křivoklátě byly poukázány k výplatě. — Chudým
navštěvovatelům kursu pro fruhláře nábytku v Č
Ferdinand Karel
PhDr
Vojlěch Nováček
M Liška
Praha
Vídeň
Bohumilice
Čes . Budějovice
Klatovy
Boleslav
Hořice
Jaroměř
Křivoklát
24
article
Budějovicích byla povolena subvence. — Subvene
obchodním akademiím a školám za r. 1903 byly po-
ukázány k výplatě. — Průmyslovému museu chru
dimskému byla povolena subvence na vnitřní zatí-
zení. — (Uměnt) Usneseno předložiti sněmu zprávu
o povolení zvláštní dotace na zakupování uměleckých
děl s osnovou statutu umělecké komise zemské. —
(Zemský fond sirotčt.) Byla obsazena sirotn
stipendia v Něm. Brodě a v Turnově. — Zásadne
povoleny byly podpory na vychovávání sirotků
opuštěných dítek v okresích libochovickém a ašském.
— Obci hlinecké povolena stipendia při sirotčine
který město zříditi hodlá. (Zpravodaj vesměs člen
v. Adámek.) — (Vypsání konkursu) Usne
seno vypsati kon urs na místo koncipisty zem. vý
boru. Vypsání to souvisí s odchodem rady z.v
Höhma na odpočinek. (Zpravodaj náhr. člen z.v.
dr. Buria n.)
— Z městské rady pružské (Schůze v úterý dn
22. prosince.) Na základě dobrozdání komise, sestá-
vající z pp. Ant. Dvořáka, Em. Chvály a Kar. Knittla.
bude doporučeno sboru obecních starších, aby úroky
z nadání Jana Novotného pro pěstování věd a umění
jež letos připadají za skladbu operní, byly udělen
p. Karlu Moorovi. — Schváleno, aby knihovna měst-
sbá za účelem řádného vyčištění byla od 28. do 3l.
prosince uzavřena. Čítárna bude na Štědrý den uza-
vřena od 12. hod., pak o Boží hod, na sv. Štěpána.
na Sylvestra a na Nový rok. Jinak bude čítárn
olevřena až do konce roku 1903 denně do 129. hod.
večer. — K úvaze správní radě elektr. podniků při-
kázán byl návrh p. dra. Štycha, aby průvodčí vozů
elektrické dráhy na trati Spálená ulice - Olšany vy
bírali jízdné hned při vstupu obecenstva do vozů na
Spálené ulici. — Novými členy sociální komise jme
nováni pp. dr Pilbauer, dr. Ed. Koerner a dr. Josei
Adámek
doktor
Burio
Dvořák
em
Knittl
Novotný
Moor
Štěpán
Sylvestr
Štych
Pilbauer
Ed
Koerner
Josei
Budějovice
Německo
Brod
Turnov
Olšany
Kara
Subven obchodní akademie
25
article
Lukáš; v téže komisi zvolen předsedou p. dr. Horá-
ček, místopřelsedy pp. J. Štěpánek a dr. Gruber.—
Pan dr. Holubovský navrhl, aby zřízeno bylo zá
bradlí u chodníku u Höhnova domu na Újezdě, aby
chodník oddělen byl od jízdní dráhy, tak aby chodc
na úzkém chodníku byli více chráněni přzd vozy
efektrické dráhy. Návrh odkázán správní radě elek-
trických podniků. — Pan Čupr žádal, aby v Libn
v době nepohody byly stezky hojně posypávány
ostrým popelem, tak aby chodcům byl usnadňován
přechod v nedlážděných ulicích. — Pan dr. Horáček
urgoval reformu způsobu odvážení smetí. — Schůzi
ukončil předsedající náměstek p. dr. Groš přáním
šťastných a veselých svátků, kteréž přání bylo členy
rady městské presidin opětováno.
Lukáš
Horý
J Štěpánek
doktor
Gruber
Holubovský
Höhnův
Čupr
Horáček
Groš
Újezd
26
article
— O ztracených protokolech, o nichž učiněn
zmínka ve včerejším odpoledníku našeho lislu, bylo
promluveno ve včerejší schůzi městské rady pražské
M. r. pan Kasalický tázal se, co je pravdy na zprávě
»Národních Listů«, že ztratily se důležité listiny sta
vební. Starosta p. dr. Srb odpověděl, že zpráva t
týká se několika případů, kdy před rozl od-
nutím druhé instance ztracen — neb odcizen — byo
stavební protokol. Událost tato je předmětem přís-
ného vyšetřování v každém jednotlivém případě
Manipulační personál v referátě stavebním byl vy-
měněn. Úplné zamezení podobných případů dá se
očekávati, až úprava místností připusti, by v živo
byl uveden stavební archiv, důležitý po stránce prak
tické i umělecké. Nově jmenovaný stavební archivá
počne úřadovati od 1. února. Prozatím bylo učiněno
opatření, aby spisy podržovány byly v referátě a de
výpravny dodávány byly pouze referátní archy. Pod-
mínkou, by případy lakové nemohly se opakovati
jest praktické a rychlé úřadování ve vhodných míst
nostech a žádal starosta p. dr. Srb, aby ve svých
snahách, k tomu čelících, byl podporován členy za
stupitelstva. Při tom poukázal na výborné výsledky
zkráceného úřadování, jež na zkoušku bylo zavedeno
v referátě zdravotním v řízení o léčebném. Dále
ujistil, že v jednotlivých případech, kdy spisy byly
ztraceny neb odcizeny, podána bude radě městské
podrobná zpráva.
kasalický
Srb
27
article
— Hlněná schůze obečního zastupitelstva v Nu-
slích. Obecní zastupitelstvo v Nuslích svoláno bylo na
včerejší odpoledne k řádné schůzi, jíž předsedal staro-
sta p. Jelinek. Okolnost, že na jednacím pořadu
nalézalo se vyřízení rozpočtův obecních a záležitost
přídavků učitelským silám škol nuselských, přivábila
do auditoria značný počet obecenstva. Nejprve přečtěn
foliant protokolu o minulé schůzi zastupitelstvaa
o něm povstala obšírná rozprava. — Z dalšího roko-
vání přinášíme tyto ukázky: Pan Žentl přihlásil se
k volnému návrhu. Starosla p. Jelinek odvětil, že
volný návrh nemůže připustit. (Hluk a různě výkřiky.)
Pan Žentl: Musím panu starostoví vytknout, že no-
má smyslu při »dělávání programu schůze, neboť dá
na program rozpočet a celou řadu jiných předmětů
přece může věděti, že rozpočet potřebuje k vyřízení
zvláštní schůze, poněvadž bude o tom beztoho mného
žvanění. — Řečník, když mu konečně slovo bylo udě-
leno, učinil resoluční návrh proti snažení Němců na
národnostní rozdělení diěcesí. Návrh s hlučným sou-
hlnsem byl schvájen. — Následovala presidiální sdě-
lení, mezi nimiž nalézala se zpráva o tom, že místo-
držitelství zrušilo doplňovací volbu do zastupitelstva
a proti tomu městská rada podala stížnost ke správ-
nímu soudu. — Dále sděleno, že na zaplacení anuit
nedostává se v pokladně obecní 38.000 K a proto uči-
něno opatření, aby si obec tento obnos pro případ
potřeby na směnku vypůjčila u nuselské záložny. Pan
Jelinek
Žentl
Nusle
28
article
Vejdovský uváděl, že daně nevymáhají se u všech
poplatníků stejně. Sám byl stíhán pro nezaplacení
dávek, ale proti jinému se tak nepostupuje, jako na př
proti jistému staviteli, který je dlužen přirážky za tři
léta. Řečník pravil: Toto jednání jest strannické a já
vám to, pane starosto, veřejně vyčítám! Starostap
Vejdovský
29
article
Jelínek odpověděl, že všichni poplatníci stejnou mě-
rou jsou vyzývání ku placení přirážek. Dále sděhil sta-
rosta, že pro výtku z nesprávnosti podá na p. Vejdov-
ského žalobu. Pan Vejdovský: Dělejte, co chcele, ja
to mám v ruce! — Přistupuje se k záležitosti pří-
davků učitelstvu: Referent p. ředitel Jablon-
ský vylíčil historii přídavků, učitelstvu nuselské ško
od r. 1870 udělovaných. Letos najednou příbytečné
z rozpočtu obecního se škrtlo. Právě v té době, kdy
jinde přibytečné učitelstvu se upravuje, v Nuslíchs
škrtá! Nejen že to není humanní, ale není takové
škrtnutí také právnicky správně, neboť učitelé maji
ve svých dekretech slíbeno, že budeu dostávati ročni
příspěvek 100 korun na byt. Tento závazek je smlou-
vou, která jednostranně nemůže být zrušena. Kdyby
zastupitelstvo na škrtnutí příspěvků setrvalo, vesměs
by se učitelstvo z obce vystěhovalo. Řtečník navrhuje.
aky do rozpočtu obecního na rok 1904 bylo zařaděno
příbytečné po 100 kor. na každou sílu učitelskoua
aby o návrhu tom hlasovalo se dle jmen, aby se tak
nuselské obyvatelstvo dovědělo, kdo je přítelem uějtel-
stva. Pan Rohlík navrhoval tajné hlasování lístky,
aby se jmen nikdo nedověděl. Pan řed. Šťastný pra-
vil, že způsobilo značné vzrušení rozhodnutí obecní
rady, aby příbytečné učitelstvu z rozpočtu bylo
škrtnuto. Rozhodnutí toto nebylo správné, poněvadž
příbytečné povohilo zastupitelstvo a rada neměla opráv-
nění je škrtnout. Celá záležitost vzbuzuje dojem, že
věcem malicherným a osobním věnuje se mnohem
více pozornosti, než záležitostemí veliké důležitosti.
Jelínek
Vejdovský
Rohlík
obecní rada
30
article
Řečník obšírně pujednal o úkolech učitelstva a dů-
razně žádal, aby obecní representace učitelstvo v těchto
úkolech podporovala. Kdyby učitelstvu příbytečné ne-
bylo uděleno, nebude odsouzeno učitelstvo, nýbrž ně-
kdo jiný. Pan Sýkora vyslovil se pro to, aby pří-
bytečné učitelstvu bylo uděleno, přál si jen, aby
učitelé více se procházeli po Nuslích a neodcházeli
do Prahy. Přítomnost učitelů na nuselských ulicích
bude mít blahodárný vliv na školní dítky. — Pan
Vejdovský posuzoval řeč p. řed. Šťastného a do-
kazoval, že p. řed. Štastný není ve skutečnosti tak
opravdovým přítelem a ochráncem učitelstva, jakým
se staví v této rozpravě. Zdá se, že promluvil jen řeč
kandidátní, aby mu učitelstvo dalo mandát. Řečník
přímlouvá se, aby příbytečné bylo uděleno ženatým
učitelům. Pan řed. Šťastný v odpovědi uvedl, že
p. Vejdovský užil k vývodům svým tajných zpráv
z místní školní rady a to neměl učiniti Pánové na
mne učinili udání, ale ukáže se, že jsem já nevinen.
Sýkora
Vejdovský
Štastná
Nusle
Praha
31
article
Proto se nebojím žádného soudu na světě! Já nejsem
člověk, který skládal manifestační přísahu (řečník uka-
zuje na p. Vejdovského), že ničeho nemá a přece zde
sedí v zastupitelstvu! Pět let zde seděl p. Vejdovský
a je žádám pana starostu, aby konstatoval, zda p. Vei-
dovský měl právo v zastupilelstvu být či nikoli! (Velký
hluk.) Když už jsem byl napaden, tak to všechno
řeknu otevřeně. Pan Vejdovský jest mým nepříšelem
a prolo na mě tak útočí. Vy, pane Vejdovský, jste tak
smělým, že terrorisujete každého v obci zdejší. (Opět-
ný hluk.) Starosta p. Jelínek ujišťuje, že záležitost
tu dá vyšetřit. Pan Vejdovský pravil: Já se po od-
halení p. řed. Šťastného nezlobím. Já jsem soukromý
úřadník, platím daň a mám právo býl volen do za-
stupitelstva! Pan řed. Šťastný: Ale dříve iste složii
manifestační přísahu, že ničeho nemáte (Opětný hluk)
Pan Žent! pravil, že kdosi dal do veřejnosti zprávu,
že příbytečné bude upraveno tak, jaku v Praze. To
je zpráva, kterou mohl napsat jen osel a ten má být
výlahán za uši. To je prozrazení Praze, že si to zde
upravujeme pro případ připojení a to se nemělo stát!
Vejdovský
Jelínek
Žent
Praha
32
article
Doporučuje, aby se příbytečné učitelstvu vyplácelo.
Tím debata ukončena a přikročeno ke hlasování. Ná-
vrh, aby se hlasovalo dle jmen, zůstal v menšíně a
hlasovalo se tedy tajně, listky. (Hlas: Tajné hlasování.
to je umrlči komora všehol) Pro návrh, aby se dosa-
vadní příbytečné učitelstvu ponecha-
lo, bylo 12 lístků, 6 lístků znělo záporně, 2 listky
byly prázdné. Starosta p. Jelínek: Příbytečné uči-
telstvu je tedy povoleno! — Rokování o rozpočtu
obecním bylo pak o 7. hod. večer odročeno.
— Jmenování ve službách obce pražské. Ve vče-
rejší schůzi městské rady byli jmenováni; magistrát-
ním komisařem p. Bedřich Bureš, mag. koncipista v re-
ferátě popisném; magistr. koncipistou p. dr. Fr. Vaněk,
koncoptní praktikant v referátě živnostenském; vrch-
ním geometrem p. Václ. Buriánek, inženýr v IX. hodn.
třídě, geometrem jmenován p. Matyáš Štrunc, geometr-
assistent; geometrem-assistentem p. Ladislav Kubiko
výpomocný geometr, a geometrem-elevem p. Rudoli
Bartoš, výpomocný kreslič. Inženýrem-assistentem p
Jul. Jindřich, Kancelářským adjunktem p. Frant. B-
roušek; kancelářskými officiály zvolení pp. Frani.
Vencl. Václav Kokeš, Jaromír Dvořák a Ant. Zloch
akcessisty pp. Vilém Stárka, Jan Nigrin, Lad. Linek
Arnošt Němeček; praktikanty pp. Emil Moser, Lad
Havlasa a Jul. Bärenreiter. — Schválen byl návrh
aby magistrátním sekretářům pp. Fr. Procházkovi a M
Waldsteinovi udělen byl titul magistrátních radů.
Hlas
Jelínek
Bureš
Vaněk
Václ
Buriánek
Štrunc
Kubiko
Rudoli Bartoš
Jula
Jindřich
František
Fraňo
Vencl
Kokeš
Dvořák
Antonín
Zloch
Stárek
Nigrin
Němeček
Moser
Havlasa
Procházka
Waldstein
Bärenreiter
33
article
— Národní divadlo v Brně. Ve smíšeném okresu
bělském pod Bezdězem provedena v českých obcích
sbírka na Národní divadlo v Brně, k níž přispěly
Bělá u Bezdězu 200 K. Boreč 100 K, Březovice 100k
Katusice 100 K (tamější záložna také 100 K), Kova-
nec 100 K, Krásnoves 250 K, Liny 50 K, Sudoměř
50 K. Vrátno 100 K, Skalsko 10 K
— Výstavy. Vánoční výstava Uměle-
cké besedy v nových domech p. arch. Buldry na
Ferdinandově třídě bude dnes večer uzavřena. Vy-
stava těšila se hojné návštěvě a také prodej by
uspokojivý. Upozorňuje se, aby, kdo posud vyjedná-
vání o koupi některého z vystavených děl neukončil,
dnes tak učinil, jelikož budou vystavené předměty
po uzavření výstavy jich majitelům rozeslány.
Vstupné do výstavy jest 60 hal., na studentskou neb
spolkovou legitimaci 40 hal. — Národopisn
museum českoslovanské v zahradě Kin-
ských bude na Štědrý den a Hod boží vánoční za-
vřeno. V sobotu 26. a v neděli 27. prosince bude
otevřeno za vstupné 10 bal. od 10—12 a od 2 — 4.
Lin
Buldra
bělský pod Bezděz
Březovice
Katusice
Skalsko
Ferdinandov třída
národní divadlo v Brno
Bělá u Bezděz
Kovo
Národopisn muzeum českoslovanský
34
article
Hojně illustrovaný Průvodce po museu prodává se
u pokladny za 60 hal. (něm. K 1.20).
— Veřejné slosování Krazoumné jednoly pre Če-
chy a sice 64., konalo se včera o 10. hod. dopol. z
předsednictví člena výboru Společnosli vlast. přátel
umění, vl. r. prof. Jos. Schulze. Vylosováno bylo 190
děl uměleckých. V pondělí, dne 21. t. m. provedla ko-
mise, složená z pp. Kam. šl. Beera, hrab. tajemníka,
Ant. Fuchsa, majitele domu a Ant. Pollaka, velkoob-
chodníka, kontrolu všech k slosování oprávněných
čísel zapravených čl. listů. Čísla byla tažena malou
chovankou městského sirolčince Její cís. Výs. arcivév.
Gisely. Jednota sesílila opěl na členech a odprodala
o 294 čl. listů více než loni, takže stav odprodaných
čl. listů dostoupil značnou výši 5058, nejvyšší to stav
od 38 let. Kdo z členů již nyní si přeje obdržeti letošní
profesor
Jos
Schulz
Beer
Antonín
Fuchsa
Pollak
Gisela