Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXII

2

V Praze, ve středu dne 23. prosince 1903.

Praha

3

Číslo 350.

4 article

Na rauní a odpol. listy předplací se v Praze v administraei aa měsle na čtvet leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou na měslc nčtnt kta. . . . 7 Ksoh vo flialkách: a K 9oh na měsíc . . Teštout a mesíe ko na čtvrt leta “ . . s dvojí zisilkeu na mřríe na čtvrt leta . . . . 11 K s0

Praha

5 article Rostoucí zemský schodek.

Rostoucí zemský schodek. Včerejší podnět zemského výboru, navr- hnouti sněmu král. českého, aby za účelem hra- zení deficitu 111 mill. K, jak vykázán právě vypracovaným rozpočtem zemským na r. 1904. buď zvýšil zemské přirážky o 179. tedy z 55 na 729, aneb hleděl vyváznouti z tísné siluace novou výpůjčkou, neni než nutným a otevřeným doznáním stavu, v jakém oetly se následkem soustav- ného postupu vídeňských vlád finance tohoto království. Úhrnná potřeba království činí na r. 1904 K 73,091.217.—, celková ůhrada (úděly státní, vlastní příjmy zemské, 55 přirážka k re- álním daním, pivní dávka) K 61,598 075.—, oproti letošnímu rozpočtu stoupla potřehao K 11,112 007.—. Tento vzrůst potřeby dán přirozeným stoupnutím oněch úkolů a povin- ností, které přináležejí zemi oproti školství a zemědělství, a povinnosti uložených ji stavbami vodními. Není zde ničeho, co by nebylo nezbytným, a ničeho, co bylo lze oddáliti. Úkoly samosprávy zemské rostou rok od roku, — a je to nutno, záleží-li nám na kulturním povznášení širokých vrstev národa, záleží li nám na poetivém pokroku naseho škol- ství a zemědělství, záleží li nám na rozvoji železnictví zemského, zdravotnictví a na ražení oněch dráh, kterými se brala aa účelem po- vznešení živnostnietva správa zemská, — zatím co přijmy zemské naprosto neodpovídaly tomuto stavu.

6 article

Ale taková jest již taktika vídeňských vlád: čeliti rozvoji samosprávy ubíráním ji pevných základů finančních, bez nichž její silný rozvoj není možným. Ústavou ponechány zemské legislaci a správě vehiké povinnosti Toho, aby zaručila ale plnění těchto úkolů pev nými zdroji finančními, ústava nedbá. Tím méně ovšem správa státní, které není žádná příleži tost nevhodnou, aby nehleděla posíliti posice centralismu. Co marných zápasů a bojů sve- deno o konečnou úpravu financi zemských Všem čeleno správou státní bezohledně a tvrdě.

7 article

Po dlouhých přípravách zdařilo se státu v letech devadesátých nově zorganisovati své finance. Při této reformě chápáno správně, že přetvořující se hospodářský základ nejpoplatněj- ších zemí a názory nové doby poukazují stále více a více na to, aby těžisko příjmů státních položeno bylo do tak zv. daní osobních a ne přimých. Odpor proti pozemkové dani a dani domovní v dnešních jich formách není jen ná- hodným; v rámci společnosti založené na indi viduálním pořádku hospodářském bude vždy nesympatickou daň, která vybudována na čistě pevnějších momentech nemovitého vlastnictví která nehledí spravedlivosti učiniti zadost tím, že staví na skutečných poměrech majetkových v té či oné formě a příjmových. Ale i při této reorganisaci setrváno při sy stému podřaděnosti financí zem- ských státním a jako na doklad toho nastoupena cesta údělu z výnosu osobní daně přijmu, k němuž se později přídružil úděl z výnosu daně kořalečné. Výnos obou těchto údělů činí pro král. české 5 mil. K. Zároven ale odkázány zemské finance i dále na stálé zvýšování přirážek k jen zvolna rostoucím reel- ním daním státním, tedy na ona břemena, jichž nepopulárnost netřeba ještě doličovati. Ale i to není ještě pouhým důsledkem snah Vídně, ohro- miti rozvoj samosprávy zemské, učiniti její tužby nepopulárními a na této nepopulárnosti budovati chance centralismu. Když veliké úkoly školské, kterým nemohl národ nedostáti, nechtél-li ohro- ziti své vlastní kulturní základy, nutily k re- formě, došlo po dlouhých jednáních k zavedení zemské dávky pivní, které se poplatnictvo pod robilo s tak přikladným sebezapiráním. I tento- kráte přišla však vláda se svým odporem prot zdravému rozvoji zemských financí . .

K Zároven Vídeň

8 article

Jak nyní patrno — a jak bylo jasno hned od počátku každému, kdo klidně uvažuje o roz- voji financí zemských — bylo i zaveden zemské dávky pivní prostředkem nedostatečným. Vzrůst deficitu zemského se jí nezastavil, protože ani úkoly zemské správy nemohou se zastaviti. R. 1891 činí po- třeba zemská 24.6 mill. K, r. 1893 26.8 mill. K, r. 1896 ale již 33.4 mill. K, r. 1901 50.2 mill. K, aby konečně r. 1904 stoupla na 73.09 mill. K. Není divu, že dluhy zemské stouply při tomto vývoji z 3.3 mill. K r. 1900 na 48.1 mill. K r. 1901 a že se vzhledem k investičním potře- bám jeví nutnost nové půjčky 25 mill. K. Při tom stouply přirážky zemské z 39%% r. 1890 na 55 r. 1899. Koncem r. 1903 stojí zemský výbor přes zavedení zemské dávky pivní a při soustavném odporu vlád před novým rozhodnu- tím. Ponechává je sněmu král. českého. Bude mu za těžko nastoupiti cestu dluhů. Jsou pro- středkem z nouze, východiskem, které hromadí nové překážky v budoucno, chvilkovou pomocí. ke které království české trvale utíkati se ne- může. A tak stojíme opět — a stále se vrací ten moment — před onou velikou otázkou, která byla a jest stěžejným bodem zápásů a bojův této říši, před otázkou, kterou tak duchaplně ne- dávno rozvinul dr. Fořt, před otázkou snab federačních. Bylo by chybou, z tisně fi- nanci zemských a z nepopulárnosti jejich pří- jmových zdrojů činiti výtky samosprávě zemské.

Fořt

9 article

To bylo právě snahou vídeňských vlád, touto c- stou podrývati osamostatňovací snahy, těmite prostředky podkopávati v praxi autonomní kor- porace — na tomto psychologickém momentu, ovšem jen zdánlivě správném, stavěly vlády tyto od začátku vývoje dnešních ústavních poměrů. Pro toho, kdo chápe a ví, co oběti žádá boj ná roda o samostatnost, kdo uvažuje, co sebeza- pření vyžaduje cesta ke svobodě, pro toho jest opětně konstatovaná bída financí zemských váž ným mementem politickým. Čím více tíseň po měrů doléhá, čím více vyžaduje sil, tím hlub- ším, opravdovějším a pronikavěj- šímstaňse náš bojo samostatno st. Všudy otevírají se úkoly, všudy patrno, co práce čeká! O tom není pochyby: svůj zápas osamo- statňovací musíme především založiti na pevném vybudování dané samosprávy. Toho ale nutným předpokladem jsou pevné finanční základy. V tomto rámci jest boj o zlepšení a pevné zalo- žení financí zemských mocnou součástí našeho úsilí o osamostatnění vůbec. Ne zmenšovati úkoly správy zemské, ne ubírati jí rozvoje, ale soustředěným úsilím vytrvati na oné cestě, kte- rou jsme nastoupili od počátků ústavních v této říši, a na které nás čeká ještě tolik zkoušek obětí. To je naučení dané — bůh ví, po kolikáté a kde všudy — zemským deficitem.

10 article Kdo rozdmychuje válku rusko-japonskou?

Kdo rozdmychuje válku rusko-japonskou? Telegramy londýnské, uveřejněné ve včerej- ším čísletěchto listů a pocházející vesměs z pra- mene úřadního, vyličují věci, jichiž jevištěm a předmětem jest nejzažší východ asijský, v bar- vách velice chmurných. Do nálady vánoční, je- jímžto znakem tradičním jest „pokoj lidem dobré vůle“, zazněl z oněch telegramů skřek bouřli- váčků, vyrojivších se nad mořem, které dělí vý- chodní břeh asijského Ruska od protější ostrovní říše japonské. Evropa od několika dnů poděšena jest zprávami, že válka mezi Ruskem a Japon- skem náleží k udälostem nejbližší budoucnosti. Dobře si všimněme, že všechny tyto pobuřujíe zprávy pocházejí z Londýna.

Rusko Evropa Londýn

11 article

Všechny časopisy anglické z neděle právě minulé souhlasně troubily na poplach, že spou rusko-japonský nejen vede, ale přímo žene k vál ce. A ještě dnes úřadní telegramy, rozesílané z Londýna úřadním novinám na pevnině evrop- ské, rozhlašují, ačkoliv prý pověsti o poměrech mezi Ruskem a Japonskem namnoze si odporují navzájem, že přece jest málo naděje, že mín bude zachován a že neshody se vyrovnaji po do- brém. Samo prý japonské vyslanectví v Londýně pochybuje, bude-li možno zažehnati vypuknutí války s Ruskem do jara! Se všech koutů světa časopisectvo anglické shání a snáší doklady pr své tvrzení, že napjetí mezi Ruskem a Japon- skem dosáhlo už takové hrozivosti, že válku mez nimi jest nevyhnutelna. Tak vypravuje, že vláda japonská se pokoušela minulého téhodne o uza- vření veliké půjčky u peněžníků severoameri- ckých, přiznavši se upřímně, že má potřebí těch peněz na válku proti Rusku; ale byla prý se svou žádosti odmítnuta, poněvadž prý banky americké už odepřely podobné přání vlády ruské. Dnes oznamuje se zvědavému světu z Londýna, že Rusko objednává nové veliké dodávky uhlí pro své válečné parníky ve vodách východoasijských ale pravá velikost těchto objednávek že prý velm opatrně a přísně se tají před světem jako nějaký válečný plán. Zároveň z Londýna se dovídá Ev- ropa, že Japonsko vyzvalo vládu ruskou, aby změnila svou odpověď, kterou poslala do Tokia v příčině sporu korejského; atd. atd.: slovem, v Londýně se dělá válka rusko- japonská v pravém smyslu slova. Nikdo by ani nevěřil, jak snadno se dělá věe tak veliká. Zcela hravě! Vizme jen, oč vlastně

Eva Londýn Rusko Japonsko Tokio

12 article

jde? O nepatrnou vesničku korejskou, jménem Jongamfo. Osamělá, smutná tato dědina polo- ostrova korejského leží na řece Jalu, několik kilometrů od ústí jejího do zálivu korejského. V Jongamfu ruská společnost pro vý- voz dříví najala od vlády korejské kus po- břeží, sedm kilometrů zdělí a jeden kilometr zšíří a postavila na té půdě pilu a skladiště dříví. Časopisy japonské a po nich i anglické po- střehly v tom veliké nebezpečí pro protější říši japonskou a daly se do křiku, že Rusko opevňuje Jongamfo a že tam už uvedlo značnou mo vojenskou. S ruskými vojáky v tomto případě jest věe pravdiva potud, že vedle pracovnícha obchodních domkův ruských v Jongamfu jsou kasárny, v nichž sídli ozbrojené mužstvo rusk určené, aby chránilo pilaře ruské a plavce dřív na řece Jalu. Bez ozbrojené ochrany ruská spo lečnost pro vývoz dříví v oněch krajinách vůbe by zahynula. A nyní považme, že z tohoto čistě obcho ního, celkem velice nepatrného styku rusko-korej ského Anglie nafoukla velikou otázku rusko japonskou, která prý nemůže býti vyřízena jinal leda válkou! Pravda, Japonsku jest koncese udělená vlá dou korejskou soukromě obchodní společnost ruské nemalým strašidlem, poněvadž Rusko kdyby v oněch krajinách mělo válčiti, ať už s Čínou neb s Japonskem, mohlo by tu zřídit stanici pozorovací, ačkoli krajina pro takove účely není příliš vhodná; ale Anglie chopila se eelé maličkosti náramně ohnivě a žene Japonsk do nepřátelství proti Rusku.

Jongamfo Jal Rusko Anglie Japonsko Čína

13 article

Podle spolehlivých zpráv panují mezi Rusy a Korejci nejpřátelštější poměry, tak že ani Ja ponci ani Angličané nemají příčiny, aby se mí chali mezi ně. Vedle toho jest jisto, že vlastním konkurenty dřevařů ruských v Koreji jsou Č ňané, kteří vládnouce lacinějšími silami pra- covními a nemajíce potřebí, aby svým dělníkům opatřovali nákladnou stráž ozbrojenou, hospo- daří v lesích korejských s úspěchem takovým že za deset let nezbude na řece Jalu ani pořádný kmen stromový. K tomu všemu třeba dodati, že na pruhu pobřežním jejž vláda korejská pronajala Rusům nalézá se jen dvě stě dělníků ruských a dvě stě čtyřicet mužův ozbrojené stráže ruské. A k vůl této hrstce Rusův na území korejském, úpln samosprávném, Anglie rozdmychuje válku mez Ruskem a Japonskem, jemuž nepřestává doka zovati, že na protějším břehu poloostrova korej ského ohroženo jest ve své samostatnosti a bu- douenosti velmocenské! K vůli těm čtyřem stům a čtyřiceti Rusům, již od samostatné vlády kore ské najali pruh břehu mořského, dlouhý sedm kilometrů, tedy ani celou míli, a jen jeden kilo metr široký, Anglie bouří celý svět! Ještě, že Japonsko neposlalo do Petrohradu své ultimatum!

Korejec Angličan Rus Korea Jal Anglie Rusko Japonsko Petrohrad

14 article

A proč to všecko? ptá se vzdálenější po- zorovatel. Pro nie jiného, než že Anglie sam má novyhnutelně potřebí, aby v oněch vzdálenýeh končinách východní Asie zapletla Rusko do ve- liké války! Už ve válce jihoafrické, neblahé a nekalé paměti, pozorovala s největší mrzutost a s málomocnou zlostí, že prospěchy její v Asii střední a jižní pokroky ruskými nemálo utrpěly v oboru politickém i obchodním. Dobýti někdej- ších výhodnějších posic tamějších proti Rusku octlo se na programu zahraniční politiky anglické jakmile „mír“ s Bury byl zjednán. A druhá věe Otázku tureckou v Evropě Anglie jen velice ne rada by viděla vyřizovánu, nejsouc při tom činna přímo a rozhodně. Však obojí není možno, není- Rusko tam daleko na východě asijském upou táno na delší dobu. Při nedostatku příčiny větší, vážnější, Anglic s dychtivostí téměř chorobnou chápe se pra nepatrné události korejské, točící se kolem ves ničky Jongamfa, a tlačí ji vší parou diplomatick a finanční schopnosti své, aby z ní udělala otázku světovou! Rusko zachovává v celé anglicko-japonsk komedii důstojný klid a maří napořád všechny válečné výpočty londýnské, správně prohlížejíe jejich účely. Není pochyby, že Anglie by uvedla ihned do proudu i otázku makedonskou, kdyby se jí podařilo, zaměstnati Rusko na východě asij- ském k vůli nepatrné vesničce korejské tak, že by musilo nečinně se dívati, co tím časemse děje v Evropě.

Anglie Asie Rusko Bura Evropa

15 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 22. prosince. (O delegačn řeči dra. Kramáře) píšou dnes listy kra kovské. „Czas“, stoje na stanovisku polského

Czas Praha

16 article

kola, jež odsuzuje každou obstrukci, shledává z Kramářovy řeči důkazy, že česká obstrukce po- žadavky české neposunula blíže k cíli, postaven Körbrovo nezviklala, za to však posílila radi- kální živly v Čečhách. „Gilos Narodu“ uznává odůvodnění českého stanoviska, jež ve své řeč uvedl dr. Kramář, za vážné a slušné, ježto nikdo nemůže o tom pochybovati, že Čechům se stala křivda veliká a že od nápravy té chyby závist netoliko uzdravení parlamentu, nýbrž i vnitřní mír, ba snad i budoucnost Rakouska. Ale i „Gl. Nar.“ má pochybnosti, povede-li cesta, na kte- rou se dala česká delegace, k cíli, jejž si vy- tknula. 1 tento list shledává, že dosavadní vý sledek české obstrukce jest jen čistě negativný a vystupuje s otázkou, nebylo-li by lépe zkusit to jinou cestou, která by umožnila také jiným parlamentním stranám a zejmena Polákům, aby účinně podporovali české požadavky. „Nemůže být pochybnosti — píše „Glo Nar.“ — že za normálných poměrů jest prvou povinností polského kola státi po boku Čechův a působiti spolu s nimi nátlak na Němce neb po případě na vládu, aby české požadavky byly co nejrychleji splněny. S druhé strany jest však těžko nutiti polské kolo, aby se s Čechy vpou- štělo do obstrukce, když má naději, že vláda jest ochotna splniti jeho přání. Obtíži situace tedy chápeme — dodává pisatel — a víme, že odsta vení obstrukce mohlo by poslance zbaviti popu lárnosti mezí voliči; ale což by se českým po- slancům nepodařilo přesvědčiti své voliče o nut nosti takového kroku?.

Gilos Naroda doktor Čecho Gl Polák Čechův Němec Rakousko Nara

17 article

Jsme přesvědčeni o dobré vůli krakovskéh listu a víme, že jeho rada vyšla z úmyslu nejlep- šího. On však zapomíná, že krok, k němuž české delegaci radí, byl učiněn již počátkem března t. r. a že nepřivedl o nie blíže k cíli, než ob- strukce, poněvadž všechny pokusy o jakýsi smín se rozbijejí o hrdou neústupnost německých stran, v jichž zajetí se nachází dr. Körber s ce- lým svým kabinetem. V Praze, 22. prosince. (Zuherské sně movny.) Dnes promluvil v uherské poslanecké sněmovně poslední řečník při generální roz- pravě o branné předloze a povšechná rozprava za eljenování pravice uzavřena. Tato rozprava započala 24. ledna t. r. a trvala tedy s přestáv- kou, věnovanou zatímnému rozpočtu, celých jedenáct měsíců. Jaké měla následky, jest ještě v dobré paměti. Příměla především vojenskou správu, že svou předlohu úplně změnila, tak že místo původního značného zvýšení vojenského kontingentu projevila ochotu spokojiti se s kon tingentem starým; způsobila dále, že padly přes ni v Uhrách dva kabinety (Szellův a Khuenův) že padl společný ministr vojenství bar. Křieg hammer a že nejvyšší vojenské kruhy povolily

Körber Praha Uhry

18 article

Uhrám tak značné národní ústupky ve vojsku o jakých se uherské opposici na počátku debaty ani nesnilo. A přes všechny ty ústupy a ústupky stalo se přece, že v Uhrách letos odvodu ne- bylo a nebude, poněvadž hrstka obstrukčníků jes s to, konečné vyřízení předlohy při debatě ze- vrubné protáhnouti nejen do konce tohoto roku nýbrž i celý další měsíc. Po generální debatě do stanou se totiž ke slovu ještě všichni ti řečníci, kteří za debaty učinili opravné návrhy, a návrhů takových jest 25. Mimo to mohou se při podrobné debaté při každém odstavci předlohy ujatí slova opět všichni obstrukčnici, čímž by mohli debatu protáhnouti ještě na několik neděl. Zdá se však. že trpký osud náhradních záložníků, kteří jsou již voláni do zbraně na den 1. února 1904, způ- sobí zkrácení debaty, tak že snad v lednu neb únoru r. 1904 bude možno i v Uhrách vykonati odvod k vojsku za r. 1903. Sotva že však bude projednána branná předloha pro r. 1903, na- stane vládě povinnost, vymáhati na sněmu opět ně povolení k odvodu na r. 1904 a stará písen může se opakovati od začátku. Z Inšpruku, 21. prosince. (Tridentské obecní zastupitelstvo) bylo rozpuště no proto, že se po třech pokusech nepodařilo prověsti volbu nového starosty. Bývalý starosta brugnara se totiž poděkoval a odepřel přijati opětnou volbu, poněvadž pro své chování na sněmě byl ostře napaden radikálními Vlachy socialisty, kteří nyni zmařili také novou volb starostovu.

Vlach Uhry Inšpruk

19 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 22. prosince. Anglická expedice do Tibetu. Anglie nikdy nespí. Aniž toho druhé státy znamenají, kuje své plány a když jsou hotovy s železnou rozhodností uvádí je v skutek. Při znivého okamžiku nikdy nepropase a nenajde-l sám, utvoří si jej.

Praha Anglie

20 article

V drobném prodejí: raní číslo o sobě . . . z . . . na lh odpoladní Ve filislkách na venkově ranní číslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . Inseráty platí se hotově napřel Přečplacení a inserty přijímá ndmini- strace v Marinnské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redskee- tiskárna a ezpedice „Národnich Listá“ Rukopisy se navraceji

Národnich Marinnský ulice

21 article

Jednou jen Anglie ničeho nemohla kutit. Bylo to za burské války r. 1900. Tehdy byla za- městnána v jižní Africe vyvracením burské samo- statnosti a neměla kdy, urvati si také z Činy ně- jaké mastné sousto. Ale co se vleče, neuteče. Jihoafrické republiky staly se anglickými kolo- niemi, Anglie má svou hanbu za slávu a zne- náhla se uklidnila. Když pak se rozhledla, vi- děla, že má před sebou nemálo práce ve pro- spěch britanského imperialismu, a to hlavně v Asii. Tam jest jediným jejím soupeřem Rusko, jemuž stalo se historickou nevyhnutelnosti po- jmouti do sféry svého vlivu Persii, Afganistan, Kabul a Beludžistan. Ale Rusko má nyní před- nější starosti. Před ním jsou dvě olázky: bal- kánská a mandžursko-korejská. To je pro Anglii nesmírně příznivá chvíle. S Japonskem uzavřela spolek a Japonsko dělá své dílo. Současně in- dijský místokrál, lord Curzon, koná plavbu po Perském zálivu, kde mluví s perskými hodnosty jako se svými podřízenými a k svobodným šej- chům se chová jako k manům Anglie. Současně plukovník Younghasband podniká výpravu do tajemného Tibeta. Do Tibeta a jeho stoličného města Lhassy dávno Evropané snažili se proniknouti, ale nikdy jich tam nepustili. Všecky pokusy o to se rozbily. Báje byly roz- šířeny o Lhasse, kde sedí hlava budhimu, da laj-lama, obklopený bdělou stráží, jako nějaký bůh ve svém chrámě. A aj, Angličané jdou do Lhassy a dosáhnou tam, čeho chtějí!

Kabul Beludžistan Curzon Evropan Angličan Anglie Afrika Asie Rusko Persie Afghánistán Japonsko perský záliv Tibet Lhassy

22 article

Anglická expedice prošla již bez překážky Dželenský průsmyk a vstoupila do Tibetu. Tibe- ťané přestali na ústném protestu a dva čínšti ambaňové na znamení mlčelivého protestu a že nejsou vinni krve, která snad prolita bude, sami zbavili se života. Uvítání, jakého se v Tibetě dostalo Angličanům, bylo slavné, což se považuje za dobrou známku. Tibet je mansky závislý od Číny a kdo sahá na jeho nedotknutelnosť, dotýká se vrchního práva Číny. Ale s Čínou již nikdo nepočítá. Angličané, jak se podobá, ani s Rusy nehodlají počítati. Rusům proniknutí Angličanů do Tibeta nemůže býti lhostejno. Pokoušejíc se o Tíbet, Anglie pokouší se o Střední Asii. To jest ohromné prostranství, ohraničené s půlnoci ru- skou Sibiří, se západu ruským Turkestanem, n jihu pohořím Hímalajským, na východě vlastní Čínou. Celá tato země dělí se na 1. Mongolii na severu, 2. Džungarii, 3. východní Turkestan, 4. poušť Gobi na východě a vlastní Tibet na jihu. Poděl indijské hranice rozpoloženy jsou v řadě s Tibetem malé indijské státy Kašmír, Nepal, Butan a j., odvislé od Anglier Výprava plukovníka Younghasbanda na- cházi se nyní na 100 mil od Lhassy. Co ji dále potká, nedá se předvídati. Avšak dosáhnou-li Angličané svého cíle, dotkne se to Ruska velmi nepříznivě. Buddhisté jsou i ruskými poddanými. Duchovně jsou spojeni s Lhasou a dalaj-lama jest jejich duchovnou hlavou. Jakmile jádro buddlismu octne se v rukou Angličanů, účinek toho rozšíří se na buddhisty vůbec.

Angličan Rus Tíbet Tibet Čína Anglie Asie Sibiř Turkestán Hímalajský východní Turkestán Gobi Lhassy Rusko Lhasa

23 article

Po kyšiněvském processe Šest neděl nebo ještě déle trvalo tajné pře- líčení s obžalovanými pro kyšiněvské pobití Židů, jež se událo o Letnicích. Výsledek byl ohlášen včerejším telegramem. Ruské listy, když byla uveřejněna obžaloba, vyslovily své podivení nad tím, že mezi obžalovanými není ani jediného Žida, ačkoli Zidé kyšiněvské výtržnosti začalí a dvojího zabití se dopustili. Co neuspokojovalo ruské listy, uspokojovalo židovské. Ale výsledek přelíčení je zklamal. Nikdo nebyl odsouzen k smrti! Většina odsouzených dostala několika- měsíčný žalář, a co nejsmutnější, soud zamitl šmahem nároky poškozených na náhradu! Ži- dovské listy vypočetly škodu na mnoho mil- lionů rublů a žádaly ji od státu. Když podle vý- roku soudu nikdo není povinen náhradu dáti, nemá té povinnosti ani stát. To vše učinilo poměr mezi Židovstvema ruskou vládou napjatějším, než byl dosud. Berlínský židovský mluvčí napovídá, že krvavé výtržnosti kyšiněvské budou se opako- vati o Vánocích a vypravuje k nim úvodem: Bessarabský gubernátor kníže Urusov příkře změnil své chování k Židům a s ním všichni zá- stupci vlády. Ještě dne 8. prosince měl roz- mluvu s představeným židovské obce drem. Mučníkem. Byl k němu velice laskav a pravil. že musí být uzavřen mír. Prosil Mučníka, aby přiměl židovské panstvo kyšiněvské, aby jejo Vánocích poctilo návštěvou i s dámámi. Dr. Mučník pochyboval, že prosbě gubernátorově bude vyhověno. Za tři dni skutečně přinesl gu-

Žid doktor Mučník Vánoce

24 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Kytice řečniekých obratů. Z tobolky zpravodajovy. Říkejte si cokoli, mne nepřesvědčíte o klam nosti názoru, k němuž dospěl jsem po kolikerých zkušenostech z našeho veřejného života. Nevím sice, jak po této stránce vyjádřil se Taine a ne- připadá mně, k nemalému žalu, ani případný cilát ze světoznámých „kokrh“ páně Váňových ale myslím, že mohu prohlásiti bez obalu: ne- spějeme nikterak vpřed a neřídíme se do opravdy duchem doby moderní. Lpíme příliš houževnatě jak v písemném, tak řečnickém stylu na zasta- ralých šablonách, na pěšinkách, které vyšlapal pro nás naši předbojovníci, nehledíce sobě při ton ani za mák vzorů, vytýčených moderní stylisti keu a pravidly časové, v pravdě pokrokové rhe toriky. A to je chyba, již dlužno co nejdříve odstra- niti, nemá-li povoz veřejného života našeho na- dobro uvíznouti v bahně utopismu, v bahně se- všednělé a — odpusťte mně to drsné slovo — ošuntělé sablony. Moderní doba žádá trochu víel

Váňův Tain

25 article

Neodsuzuji arciť šmahem. Doznávám nejen loyálně, nýbrž s pocitem upřímného zadostuči- nění existenci snahy, zmodernisovati naši slo- vesnost a přizpůsobiti ji poněkud aspoň prou- dům časovějším. Žádáme-li volnost politickou, smíme tím méně uzavírati se požadavkům svo- body, při volbě dikce řečnické, při tlumočení hlásaných hesel a myšlének. Doba vyžaduje volnosti řečnické mluvy právě tak, jako „oprava volebního řádu do sně- mu království českého, klepeneúprosným krokem na vrata sněmovní budovy. Věřte, že upřímně litoval jsem úzkoprsých šosáků, kteří na zlatá slova tato, pronesená za- jistě s nejlepším úmyslem 31. ledna loňského roku v budově našeho zemského parlamentu, nedovedli reagovati jinak, než posupným úsmě- vem. O, kletého povolání řečnického!... Kan spějeme to, pro bůh, nemá-li už ani zcela vážně pronesený projev poslanecký býti přijat se špet- kou aspoň seriosity ?! Znám zástupce lidu, jemuž dostalo se toholo nevděku a bezpočtukrát jsem se přesvědčil, že každá myšlénka a každý řečnický obrat jeho ml- něny jsou do opravdy. Ale vystihněte, vyznejte se v duši všedního, pouhým malichernostem pří- stupného davu ...

Kanada

26 article

Nebylo poprvé, co tak nevděčné ozvěny do- znaly vývody téhož řečníka. „Pánově“ — hřímal jindy hlasem, jenž se pohnutím chvěl — „jak trpce dotýká se člo- věka, potká-litakovou vzorně vede nou školu hospodářskou, která . ..“ Smáli se úzkoprsí posluchači zas. Proč tak činí, nevěděli snad, ač po měm soudu zcela vážné pozadí měla i další apostrofa téhož zá- stupce lidu na přítomné, by uznali, že rána, zasazená našemu chmelařství vládním výnosem, znamenala poslední smrtelný hřebík do jeho rakve. Za těchto okolností plně vystihl jsem váhu a význam slov, když řečník vývody své uzavíral hlubokomyslnými slovy: „Dle mého náhledu zdá se mi, že by bylo nebezpečno, kdyby tato theoretičnost jednostranně se vyvíjela, neboť by pak narazila na jednostrannou theoretičnost na straně druhé ... Theoretičnost je hlavní nepřítelkyni všeho po kroku. Z té pocházi právě osudná pro vývoj náro- da šablonovitost, jevici se známým škatulkováním potřeb, nezbytných pro ty které výchovné obory Měl tedy docela pravdu dotýčný hlasatel moder nosti idejné, doznávaje, že „v pokračovacím

27 article

školství spatřuje čásť řetězu našeho školstvi, který nám doposud chyběl? .. Naše intelligence pozbyla, bohužel, daru soudnosti, tou měrou, že i nejskvělejší, nejryzejší perly řečnické výmluvnosti pomíjí pohrdavým smíchem. Stalo se tak jinému řečníku, který v horlivosti zastupování zájmů voličských, byl ochoten akceptovati pivní dávku zemskou na- vzdor svému přesvědčení, že se „vydává země česká v nebezpečí risika.“ Nejinak po- chodil zasloužilý tribun lidu, který za předlohu orodoval „z hlubin útrob svého roze- chvělého srdce. .. Nedivíte se pak už ani spravedlivému roz- horleni váženého zástupce venkovské skupiny jenž podvratné živly porovnával se „z vířa ty ježbůhvesvédivokostistvořil?. .. Než dosti citátů z trudné této kapitoly. „Nemluvím snad proto, abych mluvil proti nýbrž poněvadž jsem se přihlásil pro, budu mlu- viti pro“ — předeslal úvodem ke své fulminantn řeči vysocevážený representant průmyslu na sně mě našeho království. Máme ve všem býti mali cherni, máme drobnůstkami vyrážeti sobě z ru kou napřaženou zbraň? Po mém názoru bylo by to hříšným činem

28 article

Mně hluboce utkvěla v srdci nadšená slova sta- řičkého voliče, který za hřímavé pochvaly oce- ňoval na veřejné schůzi činnost obou poslanců, již podávali účet svému voličstvu. „Pánové drazí!“ — volal — „my nejsme ani hodni, by- chom našim slovutným zástupcům v parlamentě rozvázali řemínky. A já vás vyzývám, byste se mnou provolali oběma pánům třikrát „Sláva!“ Sám jsem tehda svým hlasem přispěl k bu- rácející salvě souhlasu, která zdmi sálu potom otřásala. Podotýkám však, že jsem votum svoje podmínil předpokladem, čerpaným z vývodů ne- méně váženého „předřečnika“ z řady shromá- žděného voličstva, který pro nynější vleklou krisi politickou hravě vynalezl působivý lék. „Když budou páni poslanci po- slouchat“ — tak zněl recept rozšafného voliče — „bude znich mítradost sl av- ná vláda a my taky. To je arciť jen můj hloupej náhled.“ Shromáždění tehda neremonstrovali. Smím tedy doufat, že za moji všelečnost bude od- puštěno také — mně.

Pánová

29 article

Josef Myštinka.

Myštinka