ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 f97cc7b0-70b8-11dc-ab3c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 36 celkem · entity: person 160, place 105, org 31, work 7
1 masthead
12. května 1903. Císlo 130.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
Strana3
4 article
Představení dnešní připadá 4. čtvrtce předpl. Zejtra o druhém večeru Smetanova týdne provedena bude „Prodaná nevěsta“, ve čtvrtek „Dalibor v pátek „Hubička“, v sobolu „Dvě vdovy“, v neděli „Tajemství“ a v pondělí „Libuše“. Přihlášky ke všem těmto představením přijímá denní pokladna divadelní od 8—1 hod. Činohra Národního divadla odjela dnes ráno do Brna ke dvěma pohostinským hrám. K představením Smetanových oper vydána byla nákladem vydavatelstva „Meziaktí“ objemná brožurka Smelanův týden“, která bude návštěvníkům divadla nelen vítanou pomůckou informativní pro jednotlivá představení, nýbrž i milou, pěkně upravenou a cennou upomínkou. Brožurka obsahuje vedle úvodního slova historii všech oper Smetanových, jich hudební rozbor. obsahy a pokud třeba i historické vysvětlivky k ději. Zajímavou částí brožurky jsou stati o čelných uměl- cích našeho divadla, kteří byli a jsou typickými před- staviteli Smetanových hlavních poslav. Dílko vypra- veno jest hojnými vyobrazeními a bude se prodávat u divadelní pokladny a bileláři, jakož i v knihkupe- ctvích a v závodě vydavatelstva A. Schönfelda a spol. Václavské nám. č 17. Pozejtřejší představení Smeta- novy opery „Dalibor“ pocli návštěvou Její cís. král. Výsost arcikněžna Marie Annunziata, dlící právě v Praze, se svojí družinou.
Smetanův Dalibor Hubička Libuše A Schönfeld Annunziata Brno Václavský já Praha národní divadlo Smelanův týden
5 article
Činohra Národního divadla odjela dnes ran- ním rychlíkem do Brna, kde uspořádá dvě předsta- vení. Dnes hrají se Gorkého „Měštáci“, zejtra Svo- bodova „Olga Rubešova“. Od památně výpravy Národního divadla do Vídně r. 1892 je to první en- semblová pohostinská hra našich umělců mimo Prahu významná i tím, že se podnikla do Brna, pro něž má značný umělecký i národní význam. A že v Brně rá- zem pochopili dosah této návštěvy, zřejmo z lelegra- fické zprávy, která již předevčírem oznámila ředilel- stvu Národního divadla, že je divadlo v Brně pro oba večery vyprodáno. Zástupci brněnského družstva vy- jednávali tudíž o třetí pohostinskou hru, kterémužto přání nebylo lze, bohužel, vyhověti vzhledem ke zdej- ším repertoirním pracím. Neobyčejný zájem Brn o tyto pohostinské hry je dobrou prognosou pro zdan nového divadla hrněnského. Dlužno ovšem uznati. že výprava Národního divadla v tomto rozsahu vest úkazem zcela mimořádným a že může tudiž vzbuditi i mimořádný interess. Naše činohra vypravila se dlo
Gorký Měšták Rubešův Brno Vídeň Praha národní divadlo
6 article
Brna kompletně, i s dekoracemi, nábytkem a rekví- sitami Spolu s dramaturgem p. Kvapilem, jenž vý- pravu řídí, odjelo tam 20 solistů a vedle toho 9 členů ostatního personálu. Z Brna se oznamuje, že se lam chystá našim umělcům okázalé uvítání. Kéž má tato výprava úrodný vliv nejenom na poměry brnánská. ale neméně i na zájem pražského obecenstva o naš činohru a její dobré výkony + Za mistra Bedřicha Smetanu uspořádáno bude správou Národního divadla jako každoročně i dnes ve výroční den úmrtí velikého skladatele, o 9). hiod. dopol. rekviem v chrámu Páně sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, při němž zpivati budou členové opery Na rodního divadla + Lidové divadlo „Urania“ v sedmé části Prahy Původní veselohra „Dýchánek paní doktorové“, dává se dnes po druhě. Po prvém provozování poslala autur- ka paní Tereza Kepková-Novotná ředitelství i perso- nálu list, plný vřelého uznání, za vzorne provaden své veselohry. Hlavní úlohy hrají dámy. Bitrmanova, Košnerová, Spurná, Pražská, Šipkova, Světlá, Vejvo- dova a pp. Čekanský, Chalupník, Počepický, Pražský.
Kvapil Smetan Pavel Kepková Novotná Bitrmanův Košnerová Spurná Šipkův Čekanský Chalupník Počepický Brno Vyšehrad Praha národní divadlo rodní divadlo + lidový divadlo Páně svatý . petra
7 article
Rabský, Spurný a Wiesner. Začátek o 7. hod. Lístky jichž v pátek dne 8. t. m. (na příjem pí. Bermanove) k vůli nepohodě použito nebylo, plati — výjimečně — také dnes. Po divadle dostatečný počet vozů elektr. dráhy. Zejtra jako zvláštní představení pro dítky hraje se opělně veliká výpravná hra „Pohádka o Kryšpln- kovi“. Začátek o 124. hod. odp. Ceny míst poloviční. Ve čtvrtek jest příjem oblíbeného člena „Uranie“ pana kapelníka E. Starého. Beneficiant zvolil si velikou frašku se zpěvy „Venuše naší tržnice“, jež jest pro Prahu novinkou. + Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech. Dnes dává se po druhé „Vicomt z Lelorieru“ veselo- hra o 3 jedn. od Bayarda. Zejtra je lidové představeni za poloviční ceny: „Pohádka zimního večera. Činohra o 5 jedn. od W. Shakespeara. Pro české divadlo zpra- coval J. V. Sládek + Z kanceláře smíchovského divadla. Dne jest pátá a předposlední reprise Bissonovy Irašky „Ve jménu zákona“ (Le bon juge) + Jako průvodce k Smelanovu lýdnu možno užíi knihy V. A. hornové „Česká zpěvohra“. V knize najde čtenář životopis Smetanův s jeho podobiznou a podpisem, jakož i snímek rukopisu jeho (z „Prodane nevěsty“) Dále obsahu librett všech oper Bedřicha Smetany. Cena 3 K u všech knihkupců.
Spurná Wiesner E Starý Venuš Král Bayard W Shakespeare Sládek Bissonův Smelanův hornový Smetanův Smetan Pištěkův lidový divadlo český divadlo zprcovat smíchovský divadlo Český zpěvohra
8 article
+ Z Brna. 11. května. (Telef. zprava »Nár. Le) Nastávající příjezd činohry pražského Národního di vadla do Brna budí tu na všech stranách veliké vzrušení. Pro oba dva večery (dne 12. t. m. »Mě- šťáci« a 13 t. m. »Olga Rubešová«) je už divadlo vyprodáno, ač jsou ceny zvýšeuy na míruu nás neobvyklou a nikdy nebývalou. Také venkov hojně chystá se na tyto dny do Brna. Výprava má pro nás veliký význam umělecký, výchovný i ná- rodní. V akci pro vystavění důstojné budovy diva- delní v Brně znamená mnoho zájem, který pražské Národní divadlo touto výpravou o naši věc projevuje. Dávno už žádný umělecký podnik nebudil v Brně takovou dalekosáhlou pozornost, jako tato pražská zajíždka. Také Němci jeví živý interes o pohostinské hry celého činoherního ensemblu první české scény Není pochyby, že přiští dva dny přinesou Brnu Moravě hojné povzbuzujícího vzruchu národního uměleckého. + Premiera Nedbalovy »Pohádky o hloupém Honzovi« ve dvorní opeře vídeňské ustanovena byla na 4. říjen t. r. (v den jmenin císařov ých). + Maxim Gorkij, slavný novelista, autor hen »Měšťáci« a »Na dně«, píše nové drama, jehož titul není ještě znám. Děj se z přadá kolem tří hlavních osob: hrbatý, duchaplný kníže, mefistofeliský, sarka stické povahy, jeho kontrast demokratický, chudý aktnar a třetí postava representuje ruského měšťáka- byrokrata. Gorkij pracuje na svém díle v letním sídle na Krymu.
Rubešová Němec Nedbalův Honz Gorkij Brno Morava Krym národní di národní divadlo národní umělecký . + premiéra
9 article Hudba.
Hudba. + Zpověď Jaroslava Kociána po návralu z Ame- riky. Světlovlásek proháněl se právě v divokých pas- sážích na svých guarnierkách, když jsem ho vyrušil sdělením účelu návštěvy. Byl nemálo překvapen. Ale když viděl, že rozkládám na stole papír a brousím tužku, odložil housle — a zpověď začala. Ovšem, že od Adama... „V únoru bylo tomu dvacet let, co jsem se narodil v Ústí nad Orlicí, kde otec jest učitelem. Po starém zvyku — arci se na to nepa- matuji — ukázali prý mi housle, bude-li ze mne muzikant. A vidíte, sáhl jsem po nich oběma ru- kama a pranostika se u mne osvědčila ... Od té doby jsem s nimi srostl. Když mi bylo tři a půl leta, po- řádali ústečtí nějaký koncert. Tenkráte slavil jsem první své vystoupení. Hrál jsem — jak, to ovšem dnes nevím — na housličkách národní písně a otec provázel mne k tomu na kytaru. To ovšem tane m na mysli jen jako ve snách... Pak mne učil zname- nitý hudebník Zábrodský, tehdy universitán, až ve třináeti letech přijat jsem byl do pražské konserva- toře, kde dostal jsem se do rukou prof. Ševčíka. S otcov- skou opravdu láskou a náklonností zasvěcoval mne do svého umění a také za vše, co dnes umím, děkuji jemu. Před absolvencí hrál jsem v produkci konser- valoře Joachimův koncert s průvodem orchestru a tenkráte po prvé upozorněna byla na mne veřejnost Prvni můj koncert samostatný platil drahému rodišti,
Kocián Adam Zábrodský Ševčík Joachimův ame Ústí nad Orlice
10 article
Ústi nad Orlicí, druhý pak, od něhož datují se mě úspěchy, byl v Praze, na Žofíně, při večeru „Domác- nosti.“ Od tohoto okamžiku počala o mně psáti kri- tika velice příznivě a tím otevřena mi cesta po našt vlasti a dál za hranicemi. Přišly úspěchy ve Vídni, kde jednou, jen tak mimochodem podotýkám, byl jsem nucen hráti po tmě, protože doba koncertu již dávno vypršela a posluchačstvo nechtělo se hnouti se svých míst — v Londýně a na několika místech v Anglii, pak v jižní Francii, v Nizze. Monte Carlu, v Cannech a jinde... Při všech svých koncerlech měl jsem vždy na programu některou českou věc a mohu říci, že po té rozbouřil se největší pollesk. Po opětném tourneé v Anglii vydal jsem se se Špindlerem do Ame- riky po lodi „Majestic“. Když jsme přibyli 22. listo- padu do Nového Yorku dostalo se nám přijetí, na které nemožno zapomenouti... A vůbec po celou dobu mého čtyřměsíčního pobytu ve Spojených státech severoamerických, při všech 66 poládaných koncer- tech zahrnovala mne americká veřejnost i kritika ne- zapomenutelnými projevy uznalosti. Speciálně pro americké Čechy uspořádal jsem v Chicagu koncert. O úspěších víte z česko amerických novin. Těšilo mne nesmírně, že téměř v každém městě setkal jsem se s Čechy. Přišli ke mně před a po koncertu a ne- jednou se stalo, že v městě, kde říkali že jsou pouze dva neb tři, přihlásilo se jich ke mně na sta .a.
Špindler Praha Žofín Domác Vídeň Londýn Anglie Francie Nizza Monte Carlo Canny ame Nový York spojený stát Čechy Chicago ústit nad Orlice
11 article
Jeden nevěděl o druhém, až u příležitosti mého vy- stcupení se seznali. V Americe překvapila mne ohrom- nost sálů. Tak na při v Chicagu hrál jsem ve dvoraně. do které se vešlo přes 6000 lidí. V Chicagu měl jsem celkem pět, v Novém Yorku deset koncertů. Když jsem hrál v posledním tomto místě koncert Pagani- ního, byl jsem dvacetkráte vyvolán. Nemálo mne tě- šilo, že poznal jsem Mascagního. Napsal o mně velice pochvalnou kritiku do jednoho listu a slíbil mi, že pro mne napíše houslový koncert. Chicago zdá se býti metropolí hudebního umění, jako Kalifornie vlastní musikální Amerikou. Z českých skladeb největší sensaci budila Ševčíkova „Česká fantasie“; také jsem hrával svoji „Dumku“i .a Nadhodil jsem olázku, na kterou se ve dvacel lelech obyčejně nerado odpovídá .. „Ach, ano..“ odvělil Kocián, nikoliv bez uzar- dění, „míníte miss Astorovu... Paulina Astorova jest opravdu velice interessantní. Enthusiastka, nadšen pro hudbu a českou zviáště.
Ševčíkův Dumek Kocián Astorův Paulin Astorův Chicago Nový York Kalifornie musikální Amerika
12 article
Dotkli jsme se zvláštní shody okolností, že miss Astorova jela s ním z Anglie do Ameriky a krátký čas před odjezdem jeho z Ameriky do Evropy... Ale mladý virtuos nechtěl žádných kombinací připustiti. I další olázce, týkající se možné nějaké ozvěny na setkání se zajímavou dcerou Albionu, uklouzl dost úhořovitě. S nádechem lehkého nachu řekl, že dosu poznal lásku jen k houslím — do nichž se zamiloval a velice vlipně poznamenal, že také až dosud s uspo- kojujícím zdarem a na čemž hlavně si zakládá — bez falešných tónů pocity ty opělovaly. „Ovšem přiznávám se,“ povoloval pak dále, „že zavanou tu tam do mě duše nálady také jiného rázu. ale jsem dnes ještě příliš mlád, než bych mohl o tom vážně mluvit a pak — dle měho skromného zdání jsou to mnohdy květy, kterým se daří nejlépe mimo výsluní veřejnosti.. Ostatně vím dobře, že umělec chce-li se uplatnit, musí svému veřejnému působen věnovati se cele a mnohdy násilně své nejintimnější touhy a city zatlačiti do pozadí. Obrátili jsme list rozmluvy „Zaslechli jsme, že jste měl při svém odjezdu z Ameriky nějské nesnáze se svými impressarii?
Astorův Anglie Amerika Evropa
13 article
„Měl, měl, bohužel, jsou to někdy dosti trapné kapitoly, ale pomocí svých přátel z česko-amerických kruhů podařilo se mi ona „nedorozumění“ překonati Nicméně byl jsem nepříjemnostmi těmi pronásledo- ván i pak, když jsem s „Augustou Victorií“ přeplul do Plymouth. Ostatně tyto nesnáze ani v nejmenším ne- mohly vrhnouti stin na povznášející dojem, jaký si ze svobodné Unie odnáším. Byl jsem překvapen ne- ličenou upřímností, srdečnosti, ba přímo obětavostí našich milých krajanů, byl jsem překvapen netušeným rozvojem všeho uměleckého života, ač nesdílím mnohý, snad růžový názor, který jiní o tamních umě- leckých poměrech chovají. Zvláště jsem ale byl po těšen u vědomí, že mohl jsem jako český umělec př- spěti svou skrovnou hřivnou k povznesení onoho ve- likého významu, jakému se zámořští naši bratři „Novém svete“ těší, Mohu se skromně pochlubiti, ž svou cestou aspoň trochu českému umění jsem po- sleužil: s hrdostí hlásil jsem se k svemu českému pů- vodu, všude jsem propagoval květy našeho umění a mohu říci, že ve společnosti americké našly příznivou půdu.“ S opravdovým zanícením líčil konečně Kociár svoji touhu po domovině a české vlasti.. „Nemůžete si předslaviti, s jakou horečnou ne- doěkavostí vyhlížel jsem z vlaku, až přiblíží se hra- nice a octneme se na české půdě. Radostí jsem za- jásal, když u Hřenska jsme přelétli pohraniční mez- níky, když zjevily se nám klidně linie Podřipska konečně u Podbaby majestátní panorama Hradčan .
Augusta Plymouth Podbaba Hradčany u Hřensko
14 article
Byl bych zde v Praze rád zůstal, ale zdržel jsem se hned po příjezdu jen okamžik, abych zase spěl dále na východ, na naše krásné Orlicko, abych spočinul v náručí svých rodičů a přátel, s nimiž jsem se po tolik měsíců neviděl. Dnes jsem rád a šťasten, že jsem opět na naší domácí půdě, že dýchám naš če- ský vzduch. Ovšem jest to jen zase na chvíli. Jsem již, abych tak řekl, v tom kočovném proudu a pře- četná vyzváni vyženou mne záhy na cesty do ci- ziny. Mám znamenilé nabídky do Australie, do Anglie a Ruska, a kromě toho, jak na měm stole vidíte, na četná místa v naší vlasti. Ovšem, abych se upřímně vyznal, věru nevím, nezvítězí-li to krásné, poelické jaro nad prosou měho impresaria. Z těch důvod rozhodl jsem se pouze pro jediný koncert v Praze ve čtvrtek. Snad na podzim, až se vrátím z cizinyo uspoládám koncertů několik ... + Konsert Jaroslava Kociána. Program koncertu. jenž koná se již ve čivrtek o 7. hodině v Rudolfinu seslaven jest následovně: 1. »Na podzim«, ouver- tura od Grtega, přednese Česká Filharmonie; 2 Koncert D dur od Paganini Wilhelmje s velkou ka- dencí od Saureta, přednese Jaroslav Kocián a Česká Filharmonie; 3. »V Tatrách«, symfonie od Želenského, přednese Česka Filharmonie; 4. a) Romance od Jo- achima, b) Rondo capriccioso od Saint-Saensa před- nese Jaroslav Kocián a Česká Filharmonie; 5. Rej čarodějnic od Paganiního, přednesou Jaroslav Kocián a Franlišek Špindler. Orchestr řídí pan dr. Zemánek, na klavíru duprovází pan František Špindler. Zbylé listky lze ještě obdrželí u Fr. A. Urbánka vedle Ná- rodního divadla, Em. Wetzlera na Ferdinandově tř. a E. Homoky na Král. Vinohradech.
Konsert Kocián Wilhelmj Želenský Jo Franlišek Špindler doktor Zemánek Špindler A Urbánek Ná Wetzler Ferdinandův Král Praha Austrálie Anglie Rusko Tatry SaintSaensa Francie Rudolfinum Český filharmonie Česko filharmonie
15 article
+ Nadějný český houslista. Za svého pobytu v Rumunsku byl mistr Jan Kubelík upozorněn na nadaného hocha V Koláře, rodilého z Čech. Poznav v něm talent, doporučil Koláře prof. Ševčíkovia slibil hocha hmotně podporovati. Mladistvý houslistn Kolář poprvé veřejně vystoupí dne 23. května v lid. divadle »Uranii« při koncertě pěveckého spolku »Bendl« v Praze-VII. + Koncerty. *) Konec saisony zaujaly skoro vý hradně dobročinné koncerty, jichž spousta se vyrójila více méně zdařilých a čáslečně jest ještě na obzoru. Jeden hledí druhý překonati množstvím podávaných požitků. Koncert ve prospěch českého sirotčince učilel- ského potěšil nás pokrokem, jejž v souhře a čistotě zvuku učinilo Heroldovo kvarteto. Dvořákův kvarte z Esdur přednesen byl svěže. Není než potřebí, aby na výši primaria pana Herolda povznesli se též ostalní hráči, aby celek stal se ještě jednotnějším a ztratil svůj dosavádní nátěr doprovázených principálních housií, t. j. ostatní hráči musí na vhodných místech. dle požadavků fraseologie hudební paralysovati primát svého vůdce a mluviti směle a olevřeně, kdy jest na nich řeč. Primista a violonceilista mladého združení. pp. Jiří Herold a Max Škvor, vystoupili kromě toho s úspěchem i jako solisté. Bývalý člen Národníh divadla, sl. Wanda Ratkiewiczova, provázala opětn nepodcenitelnou jakost svého hlubokého altu. Techni- cky vytříbenou hrou a poetickým, vkusně cítěným přednesem na barfé uchvacovala pl. Helena Nebeská- Kličkova, již zůstala věrna přízeň obecenstva, poně- vadž také ona zůstala věrna svému umění, jež stále zdokonaluje. O všeobecný úspěch zdílelo se též České pěvecké kvarteto, které by však mělo schopné síly své věnovati cennějším skladbám a dbáti ješté pře- snější intonace.
Kubelík profesor Ševčíkovius Kolář Bendl Heroldův Dvořákův Esdur Herold Jiří Herold Škvor Ratkiewiczův Helena nebeský Kličkův Rumunsko Čechy Praha lid . divadlo Uranie VII Národníh divadlo
16 article
Koucert ve prospěch mensy akademickě přinesl vílanou reprisu Chválova symfonického obrázku »O posvícení«, plného zdařilé charakteri- stiky, a ouverturu k Berliozově zpěvohře »Benvenuto Celltni«. Česká Filharmonie sehrála obé, jakož i do- provod k Chválově »Jarní písni« a lahodnému »Notturnu« z rukopisné pozůstalosti mistra Bendla pod vedením svého dirigenta dr. Zemánka s pocho- pením a s jemnými odstiny. V posléze jmenovaných ušlechuilých skladbách vokalních, z nichž jmenovitě píseň Bendlova vyniká vroucnosti, seznali jsme mladou pěvkyni slč. Lolu Jellenovu, klerá též pěkný výběr drobnějších písní zapěla. Má nadaní, cit a vy voje schopný hlas, třeba se jí dosud nedařilo vše úplně bezvadně. Castější styk s podiem dodá pěv- kyni časem žádoucí jistoty. Své stále zvucnější jméno nanovo utvrdila slč. Marie Heritesova, jež hlavně Vieoxtempsovým D-moll koncertem dobyta krásného úspěchu. Soukromý spolek ku podporování domácích chudých v Praze uvedl k nám pianistu p. Arthura Schnabela z Berlína, jenž může se pochlubití ener- gickým úhozem a vytrvalostí. Přednesl Paderwe- ského koncert op. 17 a řadu drobných piés, mez *) Návalem látky opozděno nimiž hlavně Schubertova posmrtní skladba poskytla mu přiležitost, aby dal nahlénnouti také do svébo citového fondu. Mladistvě pružný orchestr chovanců konservatořních sehrál za pečlivého řízení prol.
Chválův Berliozův Celltni Bendl doktor Zemánek Bendlův Jellenův Heritesův Schnabel Schubertův Praha Berlín Český filharmonie Vieoxtempsův Dmoll
17 article
Knittla symfonii »Boethoven« od Rudolfa svob. pána Procházky, starší to již a slabší práci tohoto v kultu klassikův se pobybujícího skladatele a originální plnou vzletných myšienek symfonickou báseň »V T - trách« od Vilězslava Nováka. Srbský koncert. pořádaný ku poctě dramatické umělkyně sl. Vele Nigrinové, zanesl k nám trochu jihoslovanské hudby, v jejíž interpretací vystřídaly se naše výborná primadonna pí. Růžena Maturová. damské oktetto Hlaholu a Kytara, kteráž poslednější združení seskupila sei v dobře sezpívaný smíšený sbor. Velice libily se oduševnělé recitace pí. Hoři- cové-Laudové, jež dobře uměla voliti ze srbské i če- ské poesie. Zaznamenámeli, že v nedělí provedeno po třeti Hlaholem a Českou Filharmonií Dvořákovo »Stabat mater«, jakožto třetí koncert pro studentstvo, zbývá nám zminiti se ještě jen o hudebním soirée, jež v »Hötel Central« podnikla obrozená »Famiglia arti- stica«, o jejíž národní podivností již na jiném místě byla řeč. Z programu, výkazujícího zpěvy slé. Otil Dvořákovy, barytonisty p. Kohlmünzera, tenoristy p. Štorka a houslové přednesy Ševčíkova žáka, p. Lěona Lahmetiniho, vynikla bravurní a ohněm sálající svou hrou klavírní virtuoska seň. Teresita Carreňo Taglia- pietrová, jež mimo effektní podání Chopinovy As dun polonaisy seznámila nás i se skladbami vlastní in- vence a dosti seriosního snažení.
Knittl Rudolf Procházka Vilězslava Novák Vele Nigrin Maturová Lauda Dvořákův Otil Dvořákův Kohlmünzer Štorek Ševčíkův Lěon Lahmetini Chopinův Ttry Boethoven Hlahol Český filharmonie Hötel Central Famiglia art Stabat mater Teresita Carreňa Taglia
18 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Prine a jeho sakretář. Civilní proces s pozadím nadmíru zajímavým projednáván právě v Pešti. Vě je tato: Když saský důstojník, princ Bedřich Schön burg-Waldenburg. přesloupil z víry protestan ské na katolickou, odňal mu bohatý jeho otec poloviei appanáže. V době této seznámil se prine se židovským agentem Adolfem Freundem, který urozenému dů- stojníku různé rady dával, jak by si z tísně hmotné pomohl. Tak přiměl prince k různým výpůjčkám, k koupi statku a přemluvil ho k cestě po Řvropi- Ovšem s „podmínkou“: vezme-li s sebou jako průvod- čího syna agentova, kandidáta rabínství Aloisa Freunda, klerý prý za tím účelem ze se- mináře vystoupí. Prine byl dokonce tak pošeti- lým, že šikovnému potomku Abrahamovu podepsa smlouvu, v níž se zavázal, že mladého rabinského kandidáta za roční plat 12.000 korun na sedm let udělá svým tajemníkem a že pro případ, že by smlou- vu tuto předčasně porušil, zaplalí mu 80.000 korun náhrady. Stalo se a prine s vypůjčenými penězi a se svým. „sekretářem“ vydal se na ceslu. Leč služební poměr sekretáře vůči princi neměl dlouhého trvání- Za několik měsíců princ zasnoubil se s princeznou Alicí bourbonskou a dal svému průvodčímu a faktotu kvinde. A když pan „sekrelář“ i jeho papínek mu za to notně zatopili, udal je soudu pro lichvu, vydírání a zpronevěru. Otec i syn pohnáni byli sice před soud, ale vyvázli se zdravou kůží. Bylit obžaloby zpr- štěni. A dali princovi co proto. Podali na něho prostě žalobu na náhradu 200.000 K, z toho 80.000 korun za ztracenou prý karriéru rabínskou 84.000 K naušlém služném za sedm leta za tutěž dobu 50.400 K stravněho. Tak prý bylo ujednáno ve smlouvě. Proces táhl se plná dvě léta.
Schön Freund Abrahamův Alice Pešť Waldenburg
19 article
A tu zjištěno soudně, že podpis na smlouvě byl židov- ským agentem na přinci vynucen. Následkem toho byla žaloba i s nároky žalobeovými odmí tnutaa princ Schönburg- Waldenburg odsouzen, by rablnské- mu kandidátu nahradil pouze 10.000 K za ušlé služně I tento rozsudek byl však změněn královskou stolicí. která prohlásila smlouvu naprosto noplatnou uznavši, že 3000 K za služby, mladým Freundem prin- ci prokázané, stačí úplně. S ostatními nároky svými pan „sekretář“ i jeho papínek pohořeli nadobro.
Schönburg Freund Waldenburg
20 article
Že nechtěl přísahat. Pozoruhodná historka ode- hrála se těchto dnů ve Lvově. Při porotním líčení zdrá- hal se rolník Štěpán Martyn z pověrčivosti složiti ob- vyklou přísahu a byl mu proto diktován disčiplinárn trest vězení na 24 hodin. Druhého dne byl předvolán znovu a vyzván opětně, by přísahal. Martyn trval na svém a odepřel znova přísaha. Líčení bylo na to od- ročeno, a neústupný sedlák odsouzen na tři dny do vězení a k náhradě útrat- za zmařené líčení. Proti užívání slovinělny n soudů přimořských Z Terstu se sděluje: Zdejší advokátní komora zaslal ministru spravedlnosti pamětní spis, v němž ohražuje se proti „vpašování“ slovinčiny jako jednací řeči zdejšího trestního soudu. Ze správního soudu. Z Vídně, 11. května. »W. Allg. Zlg.« dovídá se, že v sobolu konalo s před správním soudem líčení o berní žalobě mo stecké báňské společnosti. Finanční úřady nechtěly dopustiti odepsání daní v sumě, na které se spo- lečnost usnesla, nýbrž jen měrou menší. Správní soud vyhověl stížnosti, čímž umenší se berní povin- nost společnosti za rok 1900 o 790.000 K- Z Wilhelmshavenn, 11. května. (C. B.) Námořník Köbler, jenž před časem zavraždil v Athénách poddůstojníka Biderilzkého na lodi »Loreley«, byl odsouzen vrchním vojenským soudem k smrti.
Martyn W Allg Köbler Lvov Terst Vídeň Atény
21 article Sokolský věstník.
Sokolský věstník. Odhalení pomníku zemřel. bratru Jindř Reegrovi odkláda se ze 17. na 24. května 1903. Odjezd z Prahy (státní nádr.) v sobotu dne 23. t. m. ve 3 hod. 18m odpol., příjezd do Brna o 7. hod. 39 m. več. V ne děli 24. t. m. o 7. hod. ráno povozy přes Kohouto- více do Žebětína, tam o 11. hod. dopol. odhalení pomníku. Odpoledne zpět do Brna, odkud o 5. hod. 9 min. odpol. odjezd do Prahy (přijezd sem o 9. hod. 30 min. večer.) Účastníci z Prahy odjiždějící sejdou se ve státním nádraží v sobotu dne 23. t. m. nejděle do 3. hod. odpol. u pokladny.
Jindřichův Praha Brno Kohoout Žebětín
22 title
Věstník živnostenský a dělnický.
23 article O reklamě v zájmech živnostenských.
O reklamě v zájmech živnostenských. V sále konviktském bylo včera večer na veřejné schůzi lidu o tomto tbemetu pojednáno. Schůzi tu svolala jednota samostatných mistrů krejčovských,a sice za tím účelem, aby povzbudila české konsu menty opalřovati své potřeby u řemeslníků a živnost- níků českých. K vedení schůze jednomyslným pro jevem přítomných povolán byl p. Šafr. Referent p Kareš, sděliv obsah přípisu posl. dra. Baxy, který vyslovil souhlas s pořádáním schůze, promluvi o tisku a reklamě. Pravil, že reklama provozujes rozmanitým způsobem: rozvrhy hodin, které se roz- dávají ve školách, nástěnnými k lendáři, návěštími a pod. S limto plakátováním učinili jsme ve slo- vanské Praze smutné zkušenosti. Jsou u nás také reklamy nošené a vozené. Jest ovšem otázka, zdaž také každá reklama jest správná a konsumentům užitečná. Barnumskou reklamou na mnobé šmejdya hadry naleznou se odběratelé, kteří uvěří velkým plakátům. Je zapotřobí, aby obecenstvo více zkou- malo reklamu a posuzovalo, zda nabízený předmět má skutečně uvedenou cenu. Reklama je zajisté ka- ždému prospěšná, ale nesmí býti provozována bar- numovsky.
Šafr Kareš Baxa
24 article
Na reklamu uchytí se každý, nejen konsument. ale i řemeslník a živnostník. V tomto směru má by více a úsilovněji provozováno heslo »Svůj k svému« Víme ze zkušenosti osob jiných, že reklamy neod- povídají ceně nabízených předmětů. Čteme na př- »Z požáru — koupil jsem větší partii zboží.« Ale ono to nepochází z požáru, nýbrž bylo to zboží zúmyslně dýmem nasáknuto a pak se prodává —— dráže než je jeho skutečná cena. Řečník přeje si. aby reklama býla obmezována tak, jako se to děje u léků. Ke konci zmínil se řečník o návěští, jehož nalepení na nárožích bylo úřadem zapovězeno. Pan Stivín doporučoval, aby vyzván byl po- slanecký klub k urychlení a uskutečnění zákona nekalé soutěži, který zároveň souvisí s reklamou.
Stivín
25 article
Pan Vaněk vyslovil podivení, že nalepení ná- věští nebylo dovoleno, ač přece neobsahuje ničeho jiného než dobrozdání vládních orgánů. Stěžuje si že odborný tisk nemůže pěstovati reklamu, poněvadi není uznávána námi samotnými- Pan Šafr připomenul, že vydání zákona o ne- kalé soutěži jest nezbytné a doporučoval, aby po- slanci o vydání tohoto zákona usilovali. Návrh tente jednomyslně byl přijat.
Vaněk Šafr
26 article
Pan red. Sokol vřele přimlouval se za to, aby konsumenti své potřeby kupovali přímo u vyrábilelů a níkoli u velkozávodů, které pěstují jen jednotvár nost. Provádění tohoto hesla zároveň povznese nás stav řemeslnický. Tento stav má dbáti také své pomoci a proto je záhodno, aby podobné schůze byly častěji pořádány, aby si čeští řemeslníci uvě domili nutnost hesla svépomoci. (Souhlas.) Pan Kareš z praklického slanoviska promluvii o tom, že pro zákazníka je nejsprávnější, koupí-l své potřeby přímo u vyrábitele a nikoli ve velko- obchodech, u nichž jsou vyrábilelé v podruží. Jestto zejmena zapotřebí v oboru oděvním. Nikde není to- lik švindlů, jako v řemesle krejčovském. V obcho- dech konfekcionářských bývají obleky, nasákle zarodky různých chorob a mnoho se stalo připadů. že při pouhé zkoušce obesu nakažlivá nemoc na zákazníka se přenesla. Jako odborník dokazuje, že v konfekcionářských obchodech nepanuje žádná láce. Kdo tam jde, každý se napálí. Jak by se pro- spělo řemeslníkům, kdyby dostali za oblek tolik, co se zaplatí v konfekci ! (Souhlas.) Pan Kamelský uvedl, že při panující bídě jsou přemnozí pracovníci rádi, když pracují, třeba levně. Praví, že je povinnosti společenstev, vy rozumivati o tom obecenstvo, jak se vlastně výrobky takové zholovuji. Jednotlivec malý živnostník ne- může provozovati velkou reklamu, ale to může učnit společenstvo. Velkozávody jsou také ve vý hodě v tom směru, že dovedou si opatřit nejnovější mody. Ony prodávají nové tvary, kterým my se te prve musíme učit. 1 v tom směru mohla by spol- čenstva mnoho dobrého učinit na prospěch zvelebení řemeslného stavu. (Souhlas.
Kareš Kamelský
27 article
Po další rozpravě byla přijata následující res- luce: »My účastníci veřejně schůze lidu, 11. května v sále kouviktském shromáždění, prohlašujeme po vyslechnutí referentů a řečníků, že posuzovati bu- deme reklamu dle skutečné hodnoty nabízených vý- robků, nedáme se zlákati křiklavými nabídkami, jež obyčejně jen zarývají nejrůznější nedostatky, dopo ručujeme však českým řemeslníkům, aby neopomijel na sebe slušným způsobem upozorňovati; prohlašu- jeme dále, že jest povinností všech vrstev národnich pečovati o udržení a rozkvět stavu řemeslnického v důsledku toho zavazujeme se, že výrobky řemesl- nické odebírati budeme přímo od řemeslníka. Doslovem předsedy pana Šafra schůze ukončena s přáním, aby měla příznivé následky * Sjezd českých zahradníků v Klatovech nspo- řádán byl spolkem zahradnicko-štěparským pro Po- šumavi v Klatovech dne 10. května »Na střelnici«. Mimo četné odborníky zúčastnili se ho zem. poslanec pan Kovařík, starosta města Klatov p. dr. Mašek delegát Ústř. jednoty českých zahradníků. Jednáno bylo o utvoření zákonné zahradnické organisace a usneseno jednohlasně žádati na zemskem sněmu král. českého, aby zřízena byla zahradnická země- dělská společenstva zájmová. távký. * Ze Lvova, 11. května. (C. B) Ve včerejš schůzi slavebních dělníků usneseno bylo zahájit stávku, která počne dnešním dnem * Z Montrealu, 11. května. (C.-B.) Stávka pří stavních délníků jest ukončena.
Šafr Kovařík doktor Mašek Klatovy Lvov Montreal
28 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Z oyklistského ruch u- ** Odvetný zápas bicykle-polový klubu »Mo nachia« proti »Českému klubu velocipedistů Král Vinohrady« konán v neděli v Mnichově. Český kiu jel do Mnichova s mužstvem nasledujícím: Salomon. Kučera, Hainz (na místě Didoliče) a Fries. Zápaa byl velice napínavý a přes to, že češti hráči hrál na nezvyklé půdě travnaté, přece zvítězuli v po měru 9 3. Šachy- ** Z Vídně, 11. května. Při dnešním 7. utkání skončily ouy hry, které byly nejzajímavějšími, toliž hra Pylsburiho s Marcem a Marozziho s Miesesem remis. Gunsberg prohrál proti Teichmannovi. — Gambit mezi Marschal lem a Čigorinem skončil po 55 tazích vítěz- stvím ruského místra. — Schlechter podlenl v gambitu běžců proti Swiderskému. Stav po dnešním 7. utkání jest tento: Čigorin 7, M ar- hall 5, Mieses a Pylsbury 41/2. Teich- mann 4, Marco, Marozzí a Swiderski3 Schlechter 1, Günsberg 1/2. — Zejtra večen bude hráti Pylsburi slepou hru proti 6 hráčům.
Salomon Kučera Hainz Fries Pylsburi Marec Marozzi Mieses Gunsberg Teichmann Čigorin Schlechter Marco Marozzet Mnichov Vídeň Český klub velocipedista Královský Vinohrady M arhall 5 Pylsbura
29 article Menšinový věstník.
Menšinový věstník. Z Národní jednoty severočeske Schůze ústředního výboru koná se dnes v úterý 12. května, přesně o 6. hodině večerní v místnostec jednoty ve Ferdinandově třídě čís. 33.
Ferdinandov třída
30 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Schůze. Dne 13. května: Spolek českých právníků »Všehrd« koná o 7. hod. večerní II. řádnou val nou hromadu v místnostech Karolína. V případě n dostatečného počtu členů bude se konati o půl ho diny později, tedy o půl 8. hod. več. Na programu Zprávy funkcionářů. Volby. Volné návrhy. Dne 24. května: Spolek pro posta vení činžovních domů v Podmoklech Děčíně a okolí má o 2. hod. odpol. ve spolk vém domě »Tereze« v Podmoklech čtvrtou řádnou valnou hromadu.
Karolín Tereza Všehrdy Podmokly Děčín spolek český právník spolek pro posta
31 article Balkán.
Balkán. Ministr Danev o Makodonii. Předseda bulharské vlády prohlásil před hlavním redaktorem petrohradských „Birževých Vědomosti“, p. Propprem, jenž jej na své cestě po Balkáně v Sofii navštívil: Vláda bulhar- ská neústupně bude se spravovati pokyny Ruska. Za to, co se děje v Make- donii, a zvláště za solunské attentáty bulharská vláda nebere na sebe nijakou zodpovědnost. Vo- jenský řetěz bulharský na hranicích nepropusti do Makedonie ani jedinou četu. Jednotlivce ovšem není možno vždy postříci ani při největš bedlivosti. Mezi povstalce neodešel ani jediný Bulhar, který by byl v aktivné vojenské službě. Ministerstvo Daneva uznává, že Bulharsko nemá síly rozřešiti spletitou bulharskou otázku. Bylo by velmi rádo, kdyby se velmocím podařilo pro- vésti v Makedonii 23. čl. berlínské smlouvy a uspokojiti ji reformami. Hilmi paša, bohužel, ne- může jednati docela samostatně. Na každou ma- ličkost musí míti zvláštní svolení Porty. Tím se provádění reforem zbytečně zdržuje. Prvou věei jest, aby Hilmi pašovi dána byla volnější ruka; jinak se krise ještě více protáhne a přiostři. Ruské listy o solunských allentátech.
Danev Birževý Proppr Bulhar Hilmi paša Balkán Sofie Rusko Makedonie Bulharsko
32 article
Uvedli jsme již hlasy několika hlavníeh listů ruských, jež vesměs attentáty solunské od- suzují jako skutky, které nejvíce věe makedon- skou a bulharskou poškodí a nemohou si je vy- světliti jinak, než jakousi cizí intrikou. V tom smyslu vyslovují se také „Moskevské Vědomo- sti“, jež se táží: Kdo jsou ti nejhorší vrazi Slo- vanstva, kteří tak lstivě ozbrojili nešťastné Bul- hary dynamitovými pumami? Jaký jest jejich účel? Zbaviti Makedonii těch sympatií, které kn dosud chovaly křesťanské státy evropské a zvlá- ště souvěrné Rusko? Zabrániti zavedení reforem, které pro Makedonii předepsalo Rusko? Osvo- boditi Turecko od závazků, které na sebe vzalo před Ruskem? Usnadniti Rakousku zbrojně za- kročení v Makedonii a obsazení Soluna? Jestliže solunští dynamitáři skutečně šli za tímto cílem, zvolili si zcela vhodný prostředek. S národem, vedoucím boj za svou víru a svobodu přímo se svými utiskovateli, možno soucititi, ale nelze to,
Makedonie Rusko Turecko Rakousko Soluna
33 article
jestliže boj se obrací naproti nevinným obyva- telům. Burové také trhali dynamitem anglické železnice, ale žádnému Burovi nenapadlo vy- hoditi do povětří jednu nebo druhou vládní budovu v Capetowně, tím méně cizí budovya lodi. Proč Bulhaři nevyčkali, až by se ukázalo, že Turecko není s to reformy provésti? Dvacet čtyři léfa čekali a najednou v 25. roce, když se jich ujalo Rusko, čekati nemohou! Rusko by zajisté všechno učinilo, aby Turecko přinutilo ku provedení reforem. Dynamitové attentáty dá- vají Turecku záminku, aby se zhostilo své povin- nosti a Rusko nemůže se ujímati těch, kdosi pomáhají dynamitem a pracují proti němu. Ru- sku jsou ruce svázány, ale Rakousko nabývá volné ruky v Makedonii. „Novosti“ mají dynamitové attentáty z dílo „třetího Makedonského komitétu“, jenž so v Bulharsku utvořil po rozpuštění prvých dvou. List útoky nejrozhodněji odsuzuje a nevidív tom nic junáckého, když útočníci převlékají se za popy, mnichy a ženské, aby Turky obelstili.
Burová Bulhar Turecko Rusko Rakousko Makedonie Bulharsko
34 article
Dynamitové attentáty vůbec platí za zločin; dě- jí-li se v Makedonii, nejsou nic jiného. Účelu jimi nedosaženo. Veřejné mínění evropské od- vrátilo se od věci, hájené dynamitem. Avšak nejsou vinni pouze Bulhaři, nýbrž vinny jsou i velmoci svou nečinností a povolností, jimiž vy- pěstovaly v Bulharech přesvědčení, že si mohou všecko dovolit. Když r. 1885 Bulharsko připo- jilo k sobě Východní Rumelii, celá Evropa tle- skala této „suché revoluci“ a Porta neosmělila se protestovati. V oně události byl zárodek ny- nějšího jednání Bulharů. Bylo-li tak snadno do- stati Východní Rumelii, proč by jim dělala větší obtíže Makedonie? „Novoje Vremja“ brání bulharskou vládu proti obviňování, že stojí za dynamitovými atten- táty. Bulharský tisk je přísně odsuzuje. Avšak nyní jest otázka, co bude dál. Turecko by nej- raději užilo příležitosti a vypovědělo bulhar- skému knížectví válku, aby je porazílo jako Re- cko r. 1897. S Řeckem byla tehdy rozbita pan- hellenská myšlénka. Toho by Turci rádi dosáhli i s myšlénkou všebulharskou. V ruském a slo- vanském zájmu nikterak by nebylo, aby Rusko dopustilo takové zakončení věci. Za dynamitové aítentáty nesmí být odpovědným činěno ani všecko bulharské obyvatelstvo Makedonie, ani Bulharsko. Vydávati všechno oby va- telstvovoběťTurkům za proviněnt dynamitářů bylo by neodpustitel- no. Turci nesmějí exekucemi oslabiti slovanské obyvatelstvo Makodonie a zastaviti pochod hi- storie. Také „Birževyja Vědomosti““ probraly se již z prvých dojmů, které v Rusku vzbudily so- lunské attentáty. Valně k tomu vzehopení při- spěl německý tisk, jenž užívá příležitosti. dané „hrstkou bezumeů“, aby štval Turky i vel- moci na Pulhary a na bulharské knížectví.
Bulhar Port Novoj Vremja Turek Makedonie Bulharsko východní Rumelie Evropa Turecko Řecko Turec Rusko
35 article
Rakouská propaganda v Severní Albaniia Starém Srbsku. Otázka, má-li Rakousko-Uhersko ještě právo okupovati Staré Srbsko, když ho od r. 1878 neužilo, nepřestává býti přetřepávána na obou stranách. Ruské listy tvrdí, že Rusko vlastně k vůli tomu, aby Rakousko Staré Srbsko neoku- povalo, přistoupilo na známou dohodu na zá- kladě statusu quo. Bez té podmínky byla by do- hoda bezúčelna a Rakousko a Rusko stály by na- proti sobě ne jako spojenci, nýbrž jako ne- přátelé. „Pest. Lloyd“ Rusům napsal, že Rakousko, zachce-li se mu okupovati Staré Srbsko, nepo- třebuje ničeho, leč oznámiti to Turecku — Ru- sko v té otázce není mu žádným činitelem, žád- nou instancí. Slova tato zůstavila v Rusku hluboký do jem. Ona přesvědčila Rusy, že Rakousko my- šlénky okupovati Staré Srbsko nikterak se ne- vzdalo, pouze nevidí ještě příhodného k tomu okamžiku, k němuž si připravuje půdu působe- ním na Arnauty, aby z nich učinilo své ná- stroje. Nestor v „Novém Vremeni“ podává o ra- kouské propagandě mezi Arnauty velmi zajímavý článek, jejž tuto reprodukujeme. Pisatel podo- týká, že píše o rakouské propagandě jak ještě nedávno byla a nikoli jak nyní jest, a to z ohle- du na dohodu s Rakouskem. Tím je dosti zře- tolně naznačeno, kdyby vynesl nynější obraz pro- pagandy, že by dohoda byla ohrožena. Rakousko-uherská agitace neprovádí se po- dle obvyklé šablony, nýbrž úplně originálněa tak, jak to odpovídá místným podmínkám. Prvý- mi agitátory jsou jezovité, kteří vyhánějí ar- nautské děti z italských škol a vyhrožují ro- dičům církevními tresty, budou-li co míti s hříšnými poddanými Quirinálu. Při tom však Rakousko nenahražuje italské školy svými.
Lloyd Rus severní Albaniia Srbsko Rakousko Uhersko Rusko Turecko Nový Vremit
36 article
Kniha a škola byly vždycky nepřáteli rakou- ského panství v samém Rakousko-Uhersku; kdyby jich užito bylo v Albanii, bylo by to naiv- nou a pro rakouské plány škodnou sentimentál- ností. Rakousko nikdy nebylo nositelem nových myšlének a hlasatelem osvěty, pořádku a do- brého uspořádání života, za to však velmi do- vedně hrálo na strunách prvobytné arnautské psychologie. V podstatě rakouská politika s Arnauty jetatáž, jako ně- mecká s Turky. Němečtí diplomaté koří se sultánovi, obdivují se mu, rozplývají se pře ním v přátelství a nadšení. Nikdy mu a Turkům ničeho nevytýkají, všechno omlouvají a schva- lují a říkají, že všechny rány turecké se zhojí, jen co bude vystavena bagdadská dráha. Po- dobně to Rakušané dělají s Arnauty. Liehotí je- jich hlavárům, vynášejí i jejich divokost, krve- žikznivost a zlosynství, jakoby to byly ušlechtilé vlastnosti junácké. Kromětoho jim stále opakují, že Arnauté mají společ- ného nepřítele s Rakouskem: Slo- vany. Říkají, že Rakousko vždycky Slovany potíralo na severu a západě, a na Arnautech jest, aby je potírali na jihu. Tím způsobem vyvolá- vajívnichnárodní vědomí, ale sou- časně podkopávají jejich národní sjednocení, podporujíce u nich věčné bez- vládí a soukromé zájmy. Tak se znenáhla připra- vuje půda odtržení od Turecka a spolu se ničí podminky samostatného bytu v budoucnosti. Tu- reckou autoritu soustavně podrývají, Rakousko
jetatáž Turek Rakušan Arnautý Rakousko Uhersko Albánie Turecko