1
masthead
12. května 1903. Císlo 130.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
4
article
Představení dnešní připadá 4. čtvrtce předpl. Zejtra
o druhém večeru Smetanova týdne provedena bude
„Prodaná nevěsta“, ve čtvrtek „Dalibor
v pátek „Hubička“, v sobolu „Dvě vdovy“, v
neděli „Tajemství“ a v pondělí „Libuše“. Přihlášky
ke všem těmto představením přijímá denní pokladna
divadelní od 8—1 hod. Činohra Národního divadla
odjela dnes ráno do Brna ke dvěma pohostinským
hrám. K představením Smetanových oper vydána byla
nákladem vydavatelstva „Meziaktí“ objemná brožurka
Smelanův týden“, která bude návštěvníkům divadla
nelen vítanou pomůckou informativní pro jednotlivá
představení, nýbrž i milou, pěkně upravenou a cennou
upomínkou. Brožurka obsahuje vedle úvodního slova
historii všech oper Smetanových, jich hudební rozbor.
obsahy a pokud třeba i historické vysvětlivky k ději.
Zajímavou částí brožurky jsou stati o čelných uměl-
cích našeho divadla, kteří byli a jsou typickými před-
staviteli Smetanových hlavních poslav. Dílko vypra-
veno jest hojnými vyobrazeními a bude se prodávat
u divadelní pokladny a bileláři, jakož i v knihkupe-
ctvích a v závodě vydavatelstva A. Schönfelda a spol.
Václavské nám. č 17. Pozejtřejší představení Smeta-
novy opery „Dalibor“ pocli návštěvou Její cís.
král. Výsost arcikněžna Marie Annunziata, dlící právě
v Praze, se svojí družinou.
Smetanův
Dalibor
Hubička
Libuše
A Schönfeld
Annunziata
Brno
Václavský já
Praha
národní divadlo
Smelanův týden
5
article
Činohra Národního divadla odjela dnes ran-
ním rychlíkem do Brna, kde uspořádá dvě předsta-
vení. Dnes hrají se Gorkého „Měštáci“, zejtra Svo-
bodova „Olga Rubešova“. Od památně výpravy
Národního divadla do Vídně r. 1892 je to první en-
semblová pohostinská hra našich umělců mimo Prahu
významná i tím, že se podnikla do Brna, pro něž má
značný umělecký i národní význam. A že v Brně rá-
zem pochopili dosah této návštěvy, zřejmo z lelegra-
fické zprávy, která již předevčírem oznámila ředilel-
stvu Národního divadla, že je divadlo v Brně pro oba
večery vyprodáno. Zástupci brněnského družstva vy-
jednávali tudíž o třetí pohostinskou hru, kterémužto
přání nebylo lze, bohužel, vyhověti vzhledem ke zdej-
ším repertoirním pracím. Neobyčejný zájem Brn
o tyto pohostinské hry je dobrou prognosou pro zdan
nového divadla hrněnského. Dlužno ovšem uznati.
že výprava Národního divadla v tomto rozsahu vest
úkazem zcela mimořádným a že může tudiž vzbuditi
i mimořádný interess. Naše činohra vypravila se dlo
Gorký
Měšták
Rubešův
Brno
Vídeň
Praha
národní divadlo
6
article
Brna kompletně, i s dekoracemi, nábytkem a rekví-
sitami Spolu s dramaturgem p. Kvapilem, jenž vý-
pravu řídí, odjelo tam 20 solistů a vedle toho 9 členů
ostatního personálu. Z Brna se oznamuje, že se lam
chystá našim umělcům okázalé uvítání. Kéž má tato
výprava úrodný vliv nejenom na poměry brnánská.
ale neméně i na zájem pražského obecenstva o naš
činohru a její dobré výkony
+ Za mistra Bedřicha Smetanu uspořádáno bude
správou Národního divadla jako každoročně i dnes
ve výroční den úmrtí velikého skladatele, o 9). hiod.
dopol. rekviem v chrámu Páně sv. Petra a Pavla na
Vyšehradě, při němž zpivati budou členové opery Na
rodního divadla
+ Lidové divadlo „Urania“ v sedmé části Prahy
Původní veselohra „Dýchánek paní doktorové“, dává
se dnes po druhě. Po prvém provozování poslala autur-
ka paní Tereza Kepková-Novotná ředitelství i perso-
nálu list, plný vřelého uznání, za vzorne provaden
své veselohry. Hlavní úlohy hrají dámy. Bitrmanova,
Košnerová, Spurná, Pražská, Šipkova, Světlá, Vejvo-
dova a pp. Čekanský, Chalupník, Počepický, Pražský.
Kvapil
Smetan
Pavel
Kepková
Novotná
Bitrmanův
Košnerová
Spurná
Šipkův
Čekanský
Chalupník
Počepický
Brno
Vyšehrad
Praha
národní divadlo
rodní divadlo
+ lidový divadlo
Páně svatý . petra
7
article
Rabský, Spurný a Wiesner. Začátek o 7. hod. Lístky
jichž v pátek dne 8. t. m. (na příjem pí. Bermanove)
k vůli nepohodě použito nebylo, plati — výjimečně —
také dnes. Po divadle dostatečný počet vozů elektr.
dráhy. Zejtra jako zvláštní představení pro dítky hraje
se opělně veliká výpravná hra „Pohádka o Kryšpln-
kovi“. Začátek o 124. hod. odp. Ceny míst poloviční.
Ve čtvrtek jest příjem oblíbeného člena „Uranie“ pana
kapelníka E. Starého. Beneficiant zvolil si velikou
frašku se zpěvy „Venuše naší tržnice“, jež jest pro
Prahu novinkou.
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech.
Dnes dává se po druhé „Vicomt z Lelorieru“ veselo-
hra o 3 jedn. od Bayarda. Zejtra je lidové představeni
za poloviční ceny: „Pohádka zimního večera. Činohra
o 5 jedn. od W. Shakespeara. Pro české divadlo zpra-
coval J. V. Sládek
+ Z kanceláře smíchovského divadla. Dne
jest pátá a předposlední reprise Bissonovy Irašky „Ve
jménu zákona“ (Le bon juge)
+ Jako průvodce k Smelanovu lýdnu možno užíi
knihy V. A. hornové „Česká zpěvohra“. V knize
najde čtenář životopis Smetanův s jeho podobiznou
a podpisem, jakož i snímek rukopisu jeho (z „Prodane
nevěsty“) Dále obsahu librett všech oper Bedřicha
Smetany. Cena 3 K u všech knihkupců.
Spurná
Wiesner
E Starý
Venuš
Král
Bayard
W Shakespeare
Sládek
Bissonův
Smelanův
hornový
Smetanův
Smetan
Pištěkův lidový divadlo
český divadlo zprcovat
smíchovský divadlo
Český zpěvohra
8
article
+ Z Brna. 11. května. (Telef. zprava »Nár. Le)
Nastávající příjezd činohry pražského Národního di
vadla do Brna budí tu na všech stranách veliké
vzrušení. Pro oba dva večery (dne 12. t. m. »Mě-
šťáci« a 13 t. m. »Olga Rubešová«) je už
divadlo vyprodáno, ač jsou ceny zvýšeuy na míruu
nás neobvyklou a nikdy nebývalou. Také venkov
hojně chystá se na tyto dny do Brna. Výprava má
pro nás veliký význam umělecký, výchovný i ná-
rodní. V akci pro vystavění důstojné budovy diva-
delní v Brně znamená mnoho zájem, který pražské
Národní divadlo touto výpravou o naši věc projevuje.
Dávno už žádný umělecký podnik nebudil v Brně
takovou dalekosáhlou pozornost, jako tato pražská
zajíždka. Také Němci jeví živý interes o pohostinské
hry celého činoherního ensemblu první české scény
Není pochyby, že přiští dva dny přinesou Brnu
Moravě hojné povzbuzujícího vzruchu národního
uměleckého.
+ Premiera Nedbalovy »Pohádky o hloupém
Honzovi« ve dvorní opeře vídeňské ustanovena byla
na 4. říjen t. r. (v den jmenin císařov ých).
+ Maxim Gorkij, slavný novelista, autor hen
»Měšťáci« a »Na dně«, píše nové drama, jehož titul
není ještě znám. Děj se z přadá kolem tří hlavních
osob: hrbatý, duchaplný kníže, mefistofeliský, sarka
stické povahy, jeho kontrast demokratický, chudý
aktnar a třetí postava representuje ruského měšťáka-
byrokrata. Gorkij pracuje na svém díle v letním sídle
na Krymu.
Rubešová
Němec
Nedbalův
Honz
Gorkij
Brno
Morava
Krym
národní di
národní divadlo
národní umělecký . + premiéra
9
article
Hudba.
Hudba.
+ Zpověď Jaroslava Kociána po návralu z Ame-
riky. Světlovlásek proháněl se právě v divokých pas-
sážích na svých guarnierkách, když jsem ho vyrušil
sdělením účelu návštěvy. Byl nemálo překvapen. Ale
když viděl, že rozkládám na stole papír a brousím
tužku, odložil housle — a zpověď začala. Ovšem, že
od Adama... „V únoru bylo tomu dvacet let, co
jsem se narodil v Ústí nad Orlicí, kde otec jest
učitelem. Po starém zvyku — arci se na to nepa-
matuji — ukázali prý mi housle, bude-li ze mne
muzikant. A vidíte, sáhl jsem po nich oběma ru-
kama a pranostika se u mne osvědčila ... Od té doby
jsem s nimi srostl. Když mi bylo tři a půl leta, po-
řádali ústečtí nějaký koncert. Tenkráte slavil jsem
první své vystoupení. Hrál jsem — jak, to ovšem
dnes nevím — na housličkách národní písně a otec
provázel mne k tomu na kytaru. To ovšem tane m
na mysli jen jako ve snách... Pak mne učil zname-
nitý hudebník Zábrodský, tehdy universitán, až ve
třináeti letech přijat jsem byl do pražské konserva-
toře, kde dostal jsem se do rukou prof. Ševčíka. S otcov-
skou opravdu láskou a náklonností zasvěcoval mne
do svého umění a také za vše, co dnes umím, děkuji
jemu. Před absolvencí hrál jsem v produkci konser-
valoře Joachimův koncert s průvodem orchestru a
tenkráte po prvé upozorněna byla na mne veřejnost
Prvni můj koncert samostatný platil drahému rodišti,
Kocián
Adam
Zábrodský
Ševčík
Joachimův
ame
Ústí nad Orlice
10
article
Ústi nad Orlicí, druhý pak, od něhož datují se mě
úspěchy, byl v Praze, na Žofíně, při večeru „Domác-
nosti.“ Od tohoto okamžiku počala o mně psáti kri-
tika velice příznivě a tím otevřena mi cesta po našt
vlasti a dál za hranicemi. Přišly úspěchy ve Vídni,
kde jednou, jen tak mimochodem podotýkám, byl
jsem nucen hráti po tmě, protože doba koncertu již
dávno vypršela a posluchačstvo nechtělo se hnouti
se svých míst — v Londýně a na několika místech
v Anglii, pak v jižní Francii, v Nizze. Monte Carlu,
v Cannech a jinde... Při všech svých koncerlech měl
jsem vždy na programu některou českou věc a mohu
říci, že po té rozbouřil se největší pollesk. Po opětném
tourneé v Anglii vydal jsem se se Špindlerem do Ame-
riky po lodi „Majestic“. Když jsme přibyli 22. listo-
padu do Nového Yorku dostalo se nám přijetí, na
které nemožno zapomenouti... A vůbec po celou dobu
mého čtyřměsíčního pobytu ve Spojených státech
severoamerických, při všech 66 poládaných koncer-
tech zahrnovala mne americká veřejnost i kritika ne-
zapomenutelnými projevy uznalosti. Speciálně pro
americké Čechy uspořádal jsem v Chicagu koncert.
O úspěších víte z česko amerických novin. Těšilo mne
nesmírně, že téměř v každém městě setkal jsem se
s Čechy. Přišli ke mně před a po koncertu a ne-
jednou se stalo, že v městě, kde říkali že jsou pouze
dva neb tři, přihlásilo se jich ke mně na sta .a.
Špindler
Praha
Žofín
Domác
Vídeň
Londýn
Anglie
Francie
Nizza
Monte Carlo
Canny
ame
Nový York
spojený stát
Čechy
Chicago
ústit nad Orlice
11
article
Jeden nevěděl o druhém, až u příležitosti mého vy-
stcupení se seznali. V Americe překvapila mne ohrom-
nost sálů. Tak na při v Chicagu hrál jsem ve dvoraně.
do které se vešlo přes 6000 lidí. V Chicagu měl jsem
celkem pět, v Novém Yorku deset koncertů. Když
jsem hrál v posledním tomto místě koncert Pagani-
ního, byl jsem dvacetkráte vyvolán. Nemálo mne tě-
šilo, že poznal jsem Mascagního. Napsal o mně velice
pochvalnou kritiku do jednoho listu a slíbil mi, že
pro mne napíše houslový koncert. Chicago zdá se býti
metropolí hudebního umění, jako Kalifornie vlastní
musikální Amerikou. Z českých skladeb největší
sensaci budila Ševčíkova „Česká fantasie“; také jsem
hrával svoji „Dumku“i .a
Nadhodil jsem olázku, na kterou se ve dvacel
lelech obyčejně nerado odpovídá ..
„Ach, ano..“ odvělil Kocián, nikoliv bez uzar-
dění, „míníte miss Astorovu... Paulina Astorova jest
opravdu velice interessantní. Enthusiastka, nadšen
pro hudbu a českou zviáště.
Ševčíkův
Dumek
Kocián
Astorův
Paulin Astorův
Chicago
Nový York
Kalifornie
musikální Amerika
12
article
Dotkli jsme se zvláštní shody okolností, že miss
Astorova jela s ním z Anglie do Ameriky a krátký
čas před odjezdem jeho z Ameriky do Evropy... Ale
mladý virtuos nechtěl žádných kombinací připustiti.
I další olázce, týkající se možné nějaké ozvěny na
setkání se zajímavou dcerou Albionu, uklouzl dost
úhořovitě. S nádechem lehkého nachu řekl, že dosu
poznal lásku jen k houslím — do nichž se zamiloval
a velice vlipně poznamenal, že také až dosud s uspo-
kojujícím zdarem a na čemž hlavně si zakládá —
bez falešných tónů pocity ty opělovaly.
„Ovšem přiznávám se,“ povoloval pak dále, „že
zavanou tu tam do mě duše nálady také jiného rázu.
ale jsem dnes ještě příliš mlád, než bych mohl o tom
vážně mluvit a pak — dle měho skromného zdání
jsou to mnohdy květy, kterým se daří nejlépe mimo
výsluní veřejnosti.. Ostatně vím dobře, že umělec
chce-li se uplatnit, musí svému veřejnému působen
věnovati se cele a mnohdy násilně své nejintimnější
touhy a city zatlačiti do pozadí.
Obrátili jsme list rozmluvy
„Zaslechli jsme, že jste měl při svém odjezdu
z Ameriky nějské nesnáze se svými impressarii?
Astorův
Anglie
Amerika
Evropa
13
article
„Měl, měl, bohužel, jsou to někdy dosti trapné
kapitoly, ale pomocí svých přátel z česko-amerických
kruhů podařilo se mi ona „nedorozumění“ překonati
Nicméně byl jsem nepříjemnostmi těmi pronásledo-
ván i pak, když jsem s „Augustou Victorií“ přeplul do
Plymouth. Ostatně tyto nesnáze ani v nejmenším ne-
mohly vrhnouti stin na povznášející dojem, jaký si
ze svobodné Unie odnáším. Byl jsem překvapen ne-
ličenou upřímností, srdečnosti, ba přímo obětavostí
našich milých krajanů, byl jsem překvapen netušeným
rozvojem všeho uměleckého života, ač nesdílím
mnohý, snad růžový názor, který jiní o tamních umě-
leckých poměrech chovají. Zvláště jsem ale byl po
těšen u vědomí, že mohl jsem jako český umělec př-
spěti svou skrovnou hřivnou k povznesení onoho ve-
likého významu, jakému se zámořští naši bratři
„Novém svete“ těší, Mohu se skromně pochlubiti, ž
svou cestou aspoň trochu českému umění jsem po-
sleužil: s hrdostí hlásil jsem se k svemu českému pů-
vodu, všude jsem propagoval květy našeho umění a
mohu říci, že ve společnosti americké našly příznivou
půdu.“
S opravdovým zanícením líčil konečně Kociár
svoji touhu po domovině a české vlasti..
„Nemůžete si předslaviti, s jakou horečnou ne-
doěkavostí vyhlížel jsem z vlaku, až přiblíží se hra-
nice a octneme se na české půdě. Radostí jsem za-
jásal, když u Hřenska jsme přelétli pohraniční mez-
níky, když zjevily se nám klidně linie Podřipska
konečně u Podbaby majestátní panorama Hradčan .
Augusta
Plymouth
Podbaba
Hradčany
u Hřensko
14
article
Byl bych zde v Praze rád zůstal, ale zdržel jsem se
hned po příjezdu jen okamžik, abych zase spěl dále
na východ, na naše krásné Orlicko, abych spočinul
v náručí svých rodičů a přátel, s nimiž jsem se po
tolik měsíců neviděl. Dnes jsem rád a šťasten, že
jsem opět na naší domácí půdě, že dýchám naš če-
ský vzduch. Ovšem jest to jen zase na chvíli. Jsem
již, abych tak řekl, v tom kočovném proudu a pře-
četná vyzváni vyženou mne záhy na cesty do ci-
ziny. Mám znamenilé nabídky do Australie, do Anglie
a Ruska, a kromě toho, jak na měm stole vidíte, na
četná místa v naší vlasti. Ovšem, abych se upřímně
vyznal, věru nevím, nezvítězí-li to krásné, poelické
jaro nad prosou měho impresaria. Z těch důvod
rozhodl jsem se pouze pro jediný koncert v Praze
ve čtvrtek. Snad na podzim, až se vrátím z cizinyo
uspoládám koncertů několik ...
+ Konsert Jaroslava Kociána. Program koncertu.
jenž koná se již ve čivrtek o 7. hodině v Rudolfinu
seslaven jest následovně: 1. »Na podzim«, ouver-
tura od Grtega, přednese Česká Filharmonie; 2
Koncert D dur od Paganini Wilhelmje s velkou ka-
dencí od Saureta, přednese Jaroslav Kocián a Česká
Filharmonie; 3. »V Tatrách«, symfonie od Želenského,
přednese Česka Filharmonie; 4. a) Romance od Jo-
achima, b) Rondo capriccioso od Saint-Saensa před-
nese Jaroslav Kocián a Česká Filharmonie; 5. Rej
čarodějnic od Paganiního, přednesou Jaroslav Kocián
a Franlišek Špindler. Orchestr řídí pan dr. Zemánek,
na klavíru duprovází pan František Špindler. Zbylé
listky lze ještě obdrželí u Fr. A. Urbánka vedle Ná-
rodního divadla, Em. Wetzlera na Ferdinandově tř.
a E. Homoky na Král. Vinohradech.
Konsert
Kocián
Wilhelmj
Želenský
Jo
Franlišek Špindler
doktor
Zemánek
Špindler
A Urbánek
Ná
Wetzler
Ferdinandův
Král
Praha
Austrálie
Anglie
Rusko
Tatry
SaintSaensa
Francie
Rudolfinum
Český filharmonie
Česko filharmonie
15
article
+ Nadějný český houslista. Za svého pobytu
v Rumunsku byl mistr Jan Kubelík upozorněn na
nadaného hocha V Koláře, rodilého z Čech. Poznav
v něm talent, doporučil Koláře prof. Ševčíkovia
slibil hocha hmotně podporovati. Mladistvý houslistn
Kolář poprvé veřejně vystoupí dne 23. května v lid.
divadle »Uranii« při koncertě pěveckého spolku »Bendl«
v Praze-VII.
+ Koncerty. *) Konec saisony zaujaly skoro vý
hradně dobročinné koncerty, jichž spousta se vyrójila
více méně zdařilých a čáslečně jest ještě na obzoru.
Jeden hledí druhý překonati množstvím podávaných
požitků. Koncert ve prospěch českého sirotčince učilel-
ského potěšil nás pokrokem, jejž v souhře a čistotě
zvuku učinilo Heroldovo kvarteto. Dvořákův kvarte
z Esdur přednesen byl svěže. Není než potřebí, aby
na výši primaria pana Herolda povznesli se též ostalní
hráči, aby celek stal se ještě jednotnějším a ztratil
svůj dosavádní nátěr doprovázených principálních
housií, t. j. ostatní hráči musí na vhodných místech.
dle požadavků fraseologie hudební paralysovati primát
svého vůdce a mluviti směle a olevřeně, kdy jest na
nich řeč. Primista a violonceilista mladého združení.
pp. Jiří Herold a Max Škvor, vystoupili kromě toho
s úspěchem i jako solisté. Bývalý člen Národníh
divadla, sl. Wanda Ratkiewiczova, provázala opětn
nepodcenitelnou jakost svého hlubokého altu. Techni-
cky vytříbenou hrou a poetickým, vkusně cítěným
přednesem na barfé uchvacovala pl. Helena Nebeská-
Kličkova, již zůstala věrna přízeň obecenstva, poně-
vadž také ona zůstala věrna svému umění, jež stále
zdokonaluje. O všeobecný úspěch zdílelo se též České
pěvecké kvarteto, které by však mělo schopné síly
své věnovati cennějším skladbám a dbáti ješté pře-
snější intonace.
Kubelík
profesor
Ševčíkovius
Kolář
Bendl
Heroldův
Dvořákův
Esdur
Herold
Jiří Herold
Škvor
Ratkiewiczův
Helena nebeský
Kličkův
Rumunsko
Čechy
Praha
lid . divadlo
Uranie
VII
Národníh divadlo
16
article
Koucert ve prospěch mensy akademickě
přinesl vílanou reprisu Chválova symfonického
obrázku »O posvícení«, plného zdařilé charakteri-
stiky, a ouverturu k Berliozově zpěvohře »Benvenuto
Celltni«. Česká Filharmonie sehrála obé, jakož i do-
provod k Chválově »Jarní písni« a lahodnému
»Notturnu« z rukopisné pozůstalosti mistra Bendla
pod vedením svého dirigenta dr. Zemánka s pocho-
pením a s jemnými odstiny. V posléze jmenovaných
ušlechuilých skladbách vokalních, z nichž jmenovitě
píseň Bendlova vyniká vroucnosti, seznali jsme
mladou pěvkyni slč. Lolu Jellenovu, klerá též pěkný
výběr drobnějších písní zapěla. Má nadaní, cit a vy
voje schopný hlas, třeba se jí dosud nedařilo vše
úplně bezvadně. Castější styk s podiem dodá pěv-
kyni časem žádoucí jistoty. Své stále zvucnější
jméno nanovo utvrdila slč. Marie Heritesova, jež
hlavně Vieoxtempsovým D-moll koncertem dobyta
krásného úspěchu.
Soukromý spolek ku podporování domácích
chudých v Praze uvedl k nám pianistu p. Arthura
Schnabela z Berlína, jenž může se pochlubití ener-
gickým úhozem a vytrvalostí. Přednesl Paderwe-
ského koncert op. 17 a řadu drobných piés, mez
*) Návalem látky opozděno
nimiž hlavně Schubertova posmrtní skladba poskytla
mu přiležitost, aby dal nahlénnouti také do svébo
citového fondu. Mladistvě pružný orchestr chovanců
konservatořních sehrál za pečlivého řízení prol.
Chválův
Berliozův
Celltni
Bendl
doktor
Zemánek
Bendlův
Jellenův
Heritesův
Schnabel
Schubertův
Praha
Berlín
Český filharmonie
Vieoxtempsův Dmoll
17
article
Knittla symfonii »Boethoven« od Rudolfa svob. pána
Procházky, starší to již a slabší práci tohoto v kultu
klassikův se pobybujícího skladatele a originální
plnou vzletných myšienek symfonickou báseň »V T -
trách« od Vilězslava Nováka.
Srbský koncert. pořádaný ku poctě dramatické
umělkyně sl. Vele Nigrinové, zanesl k nám trochu
jihoslovanské hudby, v jejíž interpretací vystřídaly
se naše výborná primadonna pí. Růžena Maturová.
damské oktetto Hlaholu a Kytara, kteráž poslednější
združení seskupila sei v dobře sezpívaný smíšený
sbor. Velice libily se oduševnělé recitace pí. Hoři-
cové-Laudové, jež dobře uměla voliti ze srbské i če-
ské poesie.
Zaznamenámeli, že v nedělí provedeno po třeti
Hlaholem a Českou Filharmonií Dvořákovo »Stabat
mater«, jakožto třetí koncert pro studentstvo, zbývá
nám zminiti se ještě jen o hudebním soirée, jež
v »Hötel Central« podnikla obrozená »Famiglia arti-
stica«, o jejíž národní podivností již na jiném místě
byla řeč. Z programu, výkazujícího zpěvy slé. Otil
Dvořákovy, barytonisty p. Kohlmünzera, tenoristy p.
Štorka a houslové přednesy Ševčíkova žáka, p. Lěona
Lahmetiniho, vynikla bravurní a ohněm sálající svou
hrou klavírní virtuoska seň. Teresita Carreňo Taglia-
pietrová, jež mimo effektní podání Chopinovy As dun
polonaisy seznámila nás i se skladbami vlastní in-
vence a dosti seriosního snažení.
Knittl
Rudolf
Procházka
Vilězslava Novák
Vele Nigrin
Maturová
Lauda
Dvořákův
Otil Dvořákův
Kohlmünzer
Štorek
Ševčíkův
Lěon Lahmetini
Chopinův
Ttry
Boethoven
Hlahol
Český filharmonie
Hötel Central
Famiglia art
Stabat mater
Teresita Carreňa Taglia
18
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Prine a jeho sakretář. Civilní proces s pozadím
nadmíru zajímavým projednáván právě v Pešti. Vě
je tato: Když saský důstojník, princ Bedřich Schön
burg-Waldenburg. přesloupil z víry protestan
ské na katolickou, odňal mu bohatý jeho otec poloviei
appanáže. V době této seznámil se prine se židovským
agentem Adolfem Freundem, který urozenému dů-
stojníku různé rady dával, jak by si z tísně hmotné
pomohl. Tak přiměl prince k různým výpůjčkám, k
koupi statku a přemluvil ho k cestě po Řvropi-
Ovšem s „podmínkou“: vezme-li s sebou jako průvod-
čího syna agentova, kandidáta rabínství Aloisa
Freunda, klerý prý za tím účelem ze se-
mináře vystoupí. Prine byl dokonce tak pošeti-
lým, že šikovnému potomku Abrahamovu podepsa
smlouvu, v níž se zavázal, že mladého rabinského
kandidáta za roční plat 12.000 korun na sedm let
udělá svým tajemníkem a že pro případ, že by smlou-
vu tuto předčasně porušil, zaplalí mu 80.000 korun
náhrady. Stalo se a prine s vypůjčenými penězi a se
svým. „sekretářem“ vydal se na ceslu. Leč služební
poměr sekretáře vůči princi neměl dlouhého trvání-
Za několik měsíců princ zasnoubil se s princeznou
Alicí bourbonskou a dal svému průvodčímu a faktotu
kvinde. A když pan „sekrelář“ i jeho papínek mu za
to notně zatopili, udal je soudu pro lichvu, vydírání
a zpronevěru. Otec i syn pohnáni byli sice před soud,
ale vyvázli se zdravou kůží. Bylit obžaloby zpr-
štěni. A dali princovi co proto. Podali na něho prostě
žalobu na náhradu 200.000 K, z toho 80.000 korun
za ztracenou prý karriéru rabínskou
84.000 K naušlém služném za sedm leta za
tutěž dobu 50.400 K stravněho. Tak prý bylo
ujednáno ve smlouvě. Proces táhl se plná dvě léta.
Schön
Freund
Abrahamův
Alice
Pešť
Waldenburg
19
article
A tu zjištěno soudně, že podpis na smlouvě byl židov-
ským agentem na přinci vynucen. Následkem toho
byla žaloba i s nároky žalobeovými odmí tnutaa
princ Schönburg- Waldenburg odsouzen, by rablnské-
mu kandidátu nahradil pouze 10.000 K za ušlé služně
I tento rozsudek byl však změněn královskou stolicí.
která prohlásila smlouvu naprosto noplatnou
uznavši, že 3000 K za služby, mladým Freundem prin-
ci prokázané, stačí úplně. S ostatními nároky svými
pan „sekretář“ i jeho papínek pohořeli nadobro.
Schönburg
Freund
Waldenburg
20
article
Že nechtěl přísahat. Pozoruhodná historka ode-
hrála se těchto dnů ve Lvově. Při porotním líčení zdrá-
hal se rolník Štěpán Martyn z pověrčivosti složiti ob-
vyklou přísahu a byl mu proto diktován disčiplinárn
trest vězení na 24 hodin. Druhého dne byl předvolán
znovu a vyzván opětně, by přísahal. Martyn trval na
svém a odepřel znova přísaha. Líčení bylo na to od-
ročeno, a neústupný sedlák odsouzen na tři dny
do vězení a k náhradě útrat- za zmařené líčení.
Proti užívání slovinělny n soudů přimořských
Z Terstu se sděluje: Zdejší advokátní komora zaslal
ministru spravedlnosti pamětní spis, v němž ohražuje
se proti „vpašování“ slovinčiny jako jednací řeči
zdejšího trestního soudu.
Ze správního soudu. Z Vídně, 11. května.
»W. Allg. Zlg.« dovídá se, že v sobolu konalo s
před správním soudem líčení o berní žalobě mo
stecké báňské společnosti. Finanční úřady nechtěly
dopustiti odepsání daní v sumě, na které se spo-
lečnost usnesla, nýbrž jen měrou menší. Správní
soud vyhověl stížnosti, čímž umenší se berní povin-
nost společnosti za rok 1900 o 790.000 K-
Z Wilhelmshavenn, 11. května. (C. B.) Námořník
Köbler, jenž před časem zavraždil v Athénách
poddůstojníka Biderilzkého na lodi »Loreley«, byl
odsouzen vrchním vojenským soudem k smrti.
Martyn
W Allg
Köbler
Lvov
Terst
Vídeň
Atény
21
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Odhalení pomníku zemřel. bratru Jindř Reegrovi
odkláda se ze 17. na 24. května 1903. Odjezd z Prahy
(státní nádr.) v sobotu dne 23. t. m. ve 3 hod. 18m
odpol., příjezd do Brna o 7. hod. 39 m. več. V ne
děli 24. t. m. o 7. hod. ráno povozy přes Kohouto-
více do Žebětína, tam o 11. hod. dopol. odhalení
pomníku. Odpoledne zpět do Brna, odkud o 5. hod.
9 min. odpol. odjezd do Prahy (přijezd sem o 9. hod.
30 min. večer.) Účastníci z Prahy odjiždějící sejdou
se ve státním nádraží v sobotu dne 23. t. m. nejděle
do 3. hod. odpol. u pokladny.
Jindřichův
Praha
Brno
Kohoout
Žebětín
22
title
Věstník živnostenský a dělnický.
23
article
O reklamě v zájmech živnostenských.
O reklamě v zájmech živnostenských.
V sále konviktském bylo včera večer na veřejné
schůzi lidu o tomto tbemetu pojednáno. Schůzi tu
svolala jednota samostatných mistrů krejčovských,a
sice za tím účelem, aby povzbudila české konsu
menty opalřovati své potřeby u řemeslníků a živnost-
níků českých. K vedení schůze jednomyslným pro
jevem přítomných povolán byl p. Šafr. Referent p
Kareš, sděliv obsah přípisu posl. dra. Baxy, který
vyslovil souhlas s pořádáním schůze, promluvi
o tisku a reklamě. Pravil, že reklama provozujes
rozmanitým způsobem: rozvrhy hodin, které se roz-
dávají ve školách, nástěnnými k lendáři, návěštími
a pod. S limto plakátováním učinili jsme ve slo-
vanské Praze smutné zkušenosti. Jsou u nás také
reklamy nošené a vozené. Jest ovšem otázka, zdaž
také každá reklama jest správná a konsumentům
užitečná. Barnumskou reklamou na mnobé šmejdya
hadry naleznou se odběratelé, kteří uvěří velkým
plakátům. Je zapotřobí, aby obecenstvo více zkou-
malo reklamu a posuzovalo, zda nabízený předmět
má skutečně uvedenou cenu. Reklama je zajisté ka-
ždému prospěšná, ale nesmí býti provozována bar-
numovsky.
Šafr
Kareš
Baxa
24
article
Na reklamu uchytí se každý, nejen konsument.
ale i řemeslník a živnostník. V tomto směru má by
více a úsilovněji provozováno heslo »Svůj k svému«
Víme ze zkušenosti osob jiných, že reklamy neod-
povídají ceně nabízených předmětů. Čteme na př-
»Z požáru — koupil jsem větší partii zboží.« Ale
ono to nepochází z požáru, nýbrž bylo to zboží
zúmyslně dýmem nasáknuto a pak se prodává ——
dráže než je jeho skutečná cena. Řečník přeje si.
aby reklama býla obmezována tak, jako se to děje
u léků. Ke konci zmínil se řečník o návěští, jehož
nalepení na nárožích bylo úřadem zapovězeno.
Pan Stivín doporučoval, aby vyzván byl po-
slanecký klub k urychlení a uskutečnění zákona
nekalé soutěži, který zároveň souvisí s reklamou.
Stivín
25
article
Pan Vaněk vyslovil podivení, že nalepení ná-
věští nebylo dovoleno, ač přece neobsahuje ničeho
jiného než dobrozdání vládních orgánů. Stěžuje si
že odborný tisk nemůže pěstovati reklamu, poněvadi
není uznávána námi samotnými-
Pan Šafr připomenul, že vydání zákona o ne-
kalé soutěži jest nezbytné a doporučoval, aby po-
slanci o vydání tohoto zákona usilovali. Návrh tente
jednomyslně byl přijat.
Vaněk
Šafr
26
article
Pan red. Sokol vřele přimlouval se za to, aby
konsumenti své potřeby kupovali přímo u vyrábilelů
a níkoli u velkozávodů, které pěstují jen jednotvár
nost. Provádění tohoto hesla zároveň povznese nás
stav řemeslnický. Tento stav má dbáti také své
pomoci a proto je záhodno, aby podobné schůze
byly častěji pořádány, aby si čeští řemeslníci uvě
domili nutnost hesla svépomoci. (Souhlas.)
Pan Kareš z praklického slanoviska promluvii
o tom, že pro zákazníka je nejsprávnější, koupí-l
své potřeby přímo u vyrábitele a nikoli ve velko-
obchodech, u nichž jsou vyrábilelé v podruží. Jestto
zejmena zapotřebí v oboru oděvním. Nikde není to-
lik švindlů, jako v řemesle krejčovském. V obcho-
dech konfekcionářských bývají obleky, nasákle
zarodky různých chorob a mnoho se stalo připadů.
že při pouhé zkoušce obesu nakažlivá nemoc na
zákazníka se přenesla. Jako odborník dokazuje, že
v konfekcionářských obchodech nepanuje žádná
láce. Kdo tam jde, každý se napálí. Jak by se pro-
spělo řemeslníkům, kdyby dostali za oblek tolik, co
se zaplatí v konfekci ! (Souhlas.)
Pan Kamelský uvedl, že při panující bídě
jsou přemnozí pracovníci rádi, když pracují, třeba
levně. Praví, že je povinnosti společenstev, vy
rozumivati o tom obecenstvo, jak se vlastně výrobky
takové zholovuji. Jednotlivec malý živnostník ne-
může provozovati velkou reklamu, ale to může
učnit společenstvo. Velkozávody jsou také ve vý
hodě v tom směru, že dovedou si opatřit nejnovější
mody. Ony prodávají nové tvary, kterým my se te
prve musíme učit. 1 v tom směru mohla by spol-
čenstva mnoho dobrého učinit na prospěch zvelebení
řemeslného stavu. (Souhlas.
Kareš
Kamelský
27
article
Po další rozpravě byla přijata následující res-
luce:
»My účastníci veřejně schůze lidu, 11. května
v sále kouviktském shromáždění, prohlašujeme po
vyslechnutí referentů a řečníků, že posuzovati bu-
deme reklamu dle skutečné hodnoty nabízených vý-
robků, nedáme se zlákati křiklavými nabídkami, jež
obyčejně jen zarývají nejrůznější nedostatky, dopo
ručujeme však českým řemeslníkům, aby neopomijel
na sebe slušným způsobem upozorňovati; prohlašu-
jeme dále, že jest povinností všech vrstev národnich
pečovati o udržení a rozkvět stavu řemeslnického
v důsledku toho zavazujeme se, že výrobky řemesl-
nické odebírati budeme přímo od řemeslníka.
Doslovem předsedy pana Šafra schůze ukončena
s přáním, aby měla příznivé následky
* Sjezd českých zahradníků v Klatovech nspo-
řádán byl spolkem zahradnicko-štěparským pro Po-
šumavi v Klatovech dne 10. května »Na střelnici«.
Mimo četné odborníky zúčastnili se ho zem. poslanec
pan Kovařík, starosta města Klatov p. dr. Mašek
delegát Ústř. jednoty českých zahradníků. Jednáno
bylo o utvoření zákonné zahradnické organisace a
usneseno jednohlasně žádati na zemskem sněmu
král. českého, aby zřízena byla zahradnická země-
dělská společenstva zájmová.
távký.
* Ze Lvova, 11. května. (C. B) Ve včerejš
schůzi slavebních dělníků usneseno bylo zahájit
stávku, která počne dnešním dnem
* Z Montrealu, 11. května. (C.-B.) Stávka pří
stavních délníků jest ukončena.
Šafr
Kovařík
doktor
Mašek
Klatovy
Lvov
Montreal
28
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Z oyklistského ruch u-
** Odvetný zápas bicykle-polový klubu »Mo
nachia« proti »Českému klubu velocipedistů Král
Vinohrady« konán v neděli v Mnichově. Český kiu
jel do Mnichova s mužstvem nasledujícím: Salomon.
Kučera, Hainz (na místě Didoliče) a Fries. Zápaa
byl velice napínavý a přes to, že češti hráči hrál
na nezvyklé půdě travnaté, přece zvítězuli v po
měru 9 3.
Šachy-
** Z Vídně, 11. května. Při dnešním 7. utkání
skončily ouy hry, které byly nejzajímavějšími, toliž
hra Pylsburiho s Marcem a Marozziho
s Miesesem remis. Gunsberg prohrál proti
Teichmannovi. — Gambit mezi Marschal
lem a Čigorinem skončil po 55 tazích vítěz-
stvím ruského místra. — Schlechter podlenl
v gambitu běžců proti Swiderskému. Stav po
dnešním 7. utkání jest tento: Čigorin 7, M ar-
hall 5, Mieses a Pylsbury 41/2. Teich-
mann 4, Marco, Marozzí a Swiderski3
Schlechter 1, Günsberg 1/2. — Zejtra večen
bude hráti Pylsburi slepou hru proti 6 hráčům.
Salomon
Kučera
Hainz
Fries
Pylsburi
Marec
Marozzi
Mieses
Gunsberg
Teichmann
Čigorin
Schlechter
Marco
Marozzet
Mnichov
Vídeň
Český klub velocipedista Královský Vinohrady
M arhall 5
Pylsbura
29
article
Menšinový věstník.
Menšinový věstník.
Z Národní jednoty severočeske
Schůze ústředního výboru koná se dnes v úterý
12. května, přesně o 6. hodině večerní v místnostec
jednoty ve Ferdinandově třídě čís. 33.
Ferdinandov třída
30
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Schůze.
Dne 13. května: Spolek českých právníků
»Všehrd« koná o 7. hod. večerní II. řádnou val
nou hromadu v místnostech Karolína. V případě n
dostatečného počtu členů bude se konati o půl ho
diny později, tedy o půl 8. hod. več. Na programu
Zprávy funkcionářů. Volby. Volné návrhy.
Dne 24. května: Spolek pro posta
vení činžovních domů v Podmoklech
Děčíně a okolí má o 2. hod. odpol. ve spolk
vém domě »Tereze« v Podmoklech čtvrtou řádnou
valnou hromadu.
Karolín
Tereza
Všehrdy
Podmokly
Děčín
spolek český právník
spolek pro posta
31
article
Balkán.
Balkán.
Ministr Danev o Makodonii.
Předseda bulharské vlády prohlásil před
hlavním redaktorem petrohradských „Birževých
Vědomosti“, p. Propprem, jenž jej na své cestě
po Balkáně v Sofii navštívil: Vláda bulhar-
ská neústupně bude se spravovati
pokyny Ruska. Za to, co se děje v Make-
donii, a zvláště za solunské attentáty bulharská
vláda nebere na sebe nijakou zodpovědnost. Vo-
jenský řetěz bulharský na hranicích nepropusti
do Makedonie ani jedinou četu. Jednotlivce
ovšem není možno vždy postříci ani při největš
bedlivosti. Mezi povstalce neodešel ani jediný
Bulhar, který by byl v aktivné vojenské službě.
Ministerstvo Daneva uznává, že Bulharsko nemá
síly rozřešiti spletitou bulharskou otázku. Bylo
by velmi rádo, kdyby se velmocím podařilo pro-
vésti v Makedonii 23. čl. berlínské smlouvy a
uspokojiti ji reformami. Hilmi paša, bohužel, ne-
může jednati docela samostatně. Na každou ma-
ličkost musí míti zvláštní svolení Porty. Tím se
provádění reforem zbytečně zdržuje. Prvou věei
jest, aby Hilmi pašovi dána byla volnější ruka;
jinak se krise ještě více protáhne a přiostři.
Ruské listy o solunských allentátech.
Danev
Birževý
Proppr
Bulhar
Hilmi paša
Balkán
Sofie
Rusko
Makedonie
Bulharsko
32
article
Uvedli jsme již hlasy několika hlavníeh
listů ruských, jež vesměs attentáty solunské od-
suzují jako skutky, které nejvíce věe makedon-
skou a bulharskou poškodí a nemohou si je vy-
světliti jinak, než jakousi cizí intrikou. V tom
smyslu vyslovují se také „Moskevské Vědomo-
sti“, jež se táží: Kdo jsou ti nejhorší vrazi Slo-
vanstva, kteří tak lstivě ozbrojili nešťastné Bul-
hary dynamitovými pumami? Jaký jest jejich
účel? Zbaviti Makedonii těch sympatií, které kn
dosud chovaly křesťanské státy evropské a zvlá-
ště souvěrné Rusko? Zabrániti zavedení reforem,
které pro Makedonii předepsalo Rusko? Osvo-
boditi Turecko od závazků, které na sebe vzalo
před Ruskem? Usnadniti Rakousku zbrojně za-
kročení v Makedonii a obsazení Soluna? Jestliže
solunští dynamitáři skutečně šli za tímto cílem,
zvolili si zcela vhodný prostředek. S národem,
vedoucím boj za svou víru a svobodu přímo se
svými utiskovateli, možno soucititi, ale nelze to,
Makedonie
Rusko
Turecko
Rakousko
Soluna
33
article
jestliže boj se obrací naproti nevinným obyva-
telům. Burové také trhali dynamitem anglické
železnice, ale žádnému Burovi nenapadlo vy-
hoditi do povětří jednu nebo druhou vládní
budovu v Capetowně, tím méně cizí budovya
lodi. Proč Bulhaři nevyčkali, až by se ukázalo,
že Turecko není s to reformy provésti? Dvacet
čtyři léfa čekali a najednou v 25. roce, když
se jich ujalo Rusko, čekati nemohou! Rusko by
zajisté všechno učinilo, aby Turecko přinutilo
ku provedení reforem. Dynamitové attentáty dá-
vají Turecku záminku, aby se zhostilo své povin-
nosti a Rusko nemůže se ujímati těch, kdosi
pomáhají dynamitem a pracují proti němu. Ru-
sku jsou ruce svázány, ale Rakousko nabývá
volné ruky v Makedonii.
„Novosti“ mají dynamitové attentáty z
dílo „třetího Makedonského komitétu“, jenž so
v Bulharsku utvořil po rozpuštění prvých dvou.
List útoky nejrozhodněji odsuzuje a nevidív
tom nic junáckého, když útočníci převlékají se
za popy, mnichy a ženské, aby Turky obelstili.
Burová
Bulhar
Turecko
Rusko
Rakousko
Makedonie
Bulharsko
34
article
Dynamitové attentáty vůbec platí za zločin; dě-
jí-li se v Makedonii, nejsou nic jiného. Účelu
jimi nedosaženo. Veřejné mínění evropské od-
vrátilo se od věci, hájené dynamitem. Avšak
nejsou vinni pouze Bulhaři, nýbrž vinny jsou
i velmoci svou nečinností a povolností, jimiž vy-
pěstovaly v Bulharech přesvědčení, že si mohou
všecko dovolit. Když r. 1885 Bulharsko připo-
jilo k sobě Východní Rumelii, celá Evropa tle-
skala této „suché revoluci“ a Porta neosmělila
se protestovati. V oně události byl zárodek ny-
nějšího jednání Bulharů. Bylo-li tak snadno do-
stati Východní Rumelii, proč by jim dělala větší
obtíže Makedonie?
„Novoje Vremja“ brání bulharskou vládu
proti obviňování, že stojí za dynamitovými atten-
táty. Bulharský tisk je přísně odsuzuje. Avšak
nyní jest otázka, co bude dál. Turecko by nej-
raději užilo příležitosti a vypovědělo bulhar-
skému knížectví válku, aby je porazílo jako Re-
cko r. 1897. S Řeckem byla tehdy rozbita pan-
hellenská myšlénka. Toho by Turci rádi dosáhli
i s myšlénkou všebulharskou. V ruském a slo-
vanském zájmu nikterak by nebylo, aby Rusko
dopustilo takové zakončení věci. Za dynamitové
aítentáty nesmí být odpovědným činěno ani
všecko bulharské obyvatelstvo Makedonie, ani
Bulharsko. Vydávati všechno oby va-
telstvovoběťTurkům za proviněnt
dynamitářů bylo by neodpustitel-
no. Turci nesmějí exekucemi oslabiti slovanské
obyvatelstvo Makodonie a zastaviti pochod hi-
storie.
Také „Birževyja Vědomosti““ probraly se
již z prvých dojmů, které v Rusku vzbudily so-
lunské attentáty. Valně k tomu vzehopení při-
spěl německý tisk, jenž užívá příležitosti.
dané „hrstkou bezumeů“, aby štval Turky i vel-
moci na Pulhary a na bulharské knížectví.
Bulhar
Port
Novoj Vremja
Turek
Makedonie
Bulharsko
východní Rumelie
Evropa
Turecko
Řecko
Turec
Rusko
35
article
Rakouská propaganda v Severní Albaniia
Starém Srbsku.
Otázka, má-li Rakousko-Uhersko ještě právo
okupovati Staré Srbsko, když ho od r. 1878
neužilo, nepřestává býti přetřepávána na obou
stranách. Ruské listy tvrdí, že Rusko vlastně
k vůli tomu, aby Rakousko Staré Srbsko neoku-
povalo, přistoupilo na známou dohodu na zá-
kladě statusu quo. Bez té podmínky byla by do-
hoda bezúčelna a Rakousko a Rusko stály by na-
proti sobě ne jako spojenci, nýbrž jako ne-
přátelé.
„Pest. Lloyd“ Rusům napsal, že Rakousko,
zachce-li se mu okupovati Staré Srbsko, nepo-
třebuje ničeho, leč oznámiti to Turecku — Ru-
sko v té otázce není mu žádným činitelem, žád-
nou instancí.
Slova tato zůstavila v Rusku hluboký do
jem. Ona přesvědčila Rusy, že Rakousko my-
šlénky okupovati Staré Srbsko nikterak se ne-
vzdalo, pouze nevidí ještě příhodného k tomu
okamžiku, k němuž si připravuje půdu působe-
ním na Arnauty, aby z nich učinilo své ná-
stroje.
Nestor v „Novém Vremeni“ podává o ra-
kouské propagandě mezi Arnauty velmi zajímavý
článek, jejž tuto reprodukujeme. Pisatel podo-
týká, že píše o rakouské propagandě jak ještě
nedávno byla a nikoli jak nyní jest, a to z ohle-
du na dohodu s Rakouskem. Tím je dosti zře-
tolně naznačeno, kdyby vynesl nynější obraz pro-
pagandy, že by dohoda byla ohrožena.
Rakousko-uherská agitace neprovádí se po-
dle obvyklé šablony, nýbrž úplně originálněa
tak, jak to odpovídá místným podmínkám. Prvý-
mi agitátory jsou jezovité, kteří vyhánějí ar-
nautské děti z italských škol a vyhrožují ro-
dičům církevními tresty, budou-li co míti
s hříšnými poddanými Quirinálu. Při tom však
Rakousko nenahražuje italské školy svými.
Lloyd
Rus
severní Albaniia
Srbsko
Rakousko
Uhersko
Rusko
Turecko
Nový Vremit
36
article
Kniha a škola byly vždycky nepřáteli rakou-
ského panství v samém Rakousko-Uhersku;
kdyby jich užito bylo v Albanii, bylo by to naiv-
nou a pro rakouské plány škodnou sentimentál-
ností. Rakousko nikdy nebylo nositelem nových
myšlének a hlasatelem osvěty, pořádku a do-
brého uspořádání života, za to však velmi do-
vedně hrálo na strunách prvobytné arnautské
psychologie. V podstatě rakouská
politika s Arnauty jetatáž, jako ně-
mecká s Turky. Němečtí diplomaté koří se
sultánovi, obdivují se mu, rozplývají se pře
ním v přátelství a nadšení. Nikdy mu a Turkům
ničeho nevytýkají, všechno omlouvají a schva-
lují a říkají, že všechny rány turecké se zhojí,
jen co bude vystavena bagdadská dráha. Po-
dobně to Rakušané dělají s Arnauty. Liehotí je-
jich hlavárům, vynášejí i jejich divokost, krve-
žikznivost a zlosynství, jakoby to byly ušlechtilé
vlastnosti junácké. Kromětoho jim stále
opakují, že Arnauté mají společ-
ného nepřítele s Rakouskem: Slo-
vany. Říkají, že Rakousko vždycky Slovany
potíralo na severu a západě, a na Arnautech jest,
aby je potírali na jihu. Tím způsobem vyvolá-
vajívnichnárodní vědomí, ale sou-
časně podkopávají jejich národní
sjednocení, podporujíce u nich věčné bez-
vládí a soukromé zájmy. Tak se znenáhla připra-
vuje půda odtržení od Turecka a spolu se ničí
podminky samostatného bytu v budoucnosti. Tu-
reckou autoritu soustavně podrývají, Rakousko
jetatáž
Turek
Rakušan
Arnautý
Rakousko
Uhersko
Albánie
Turecko