1
masthead
Ročník XXXXIII
2
masthead
V Praze, v úterý dne 12. května 1903.
Praha
4
article
Nu renní a odpol. listy
přodplácí se
v Praze v sdministrael
a měsíe
nk čtvrt lets . . . . 6 K —h
s dvejí douáško
n čtt lta . . . . 7 K 50k
ve Hilialkácht
. 2 K 30h
na měsíe
P'oštout
na mesíe
nk dtert leia . . . . 9 K oon
s dvojí záallkou
na čtrrt leta . . . .11 K con
na měníe
Praha
5
article
Spolknout se musí celá paprika
Spolknout se musí celá paprika
Za nedávné živé rozpravy o žádoucí příšt
taktice české delegace vůči rakousko-uherskému
vyrovnání, sjednanému mezi Szellem a Körbrem,
bojováno se strany absolutních odpůrců české
obstrukce ve Vídni zvláště tímto důvodem:
»Zmaříte-li vyrovnání to obstrukcí svou.
vláda užije prostě § 14. a nynější stav potrvá,
jak smluveno, až do roku 1907. Na vás pak
padne odium, že nedocileno vyrovnání lepšího.
Nebudete-li však vyrovnání obstruovat, nýbrž
podrobite-li je bod za bodem věcné, národo-
hospodářské opposiční kritice, můžete ve
mnohém dosíci podstatného jeh
zlepšení pro nás a mimo to přivedete
německé liberály a německé nacionály
v největší nesnáze, ježto budou musiti
přiznati barvu.«
Nám se tato staročeská argumentace jevila
býti od prvopočátku děravou. My nevěřili, že
by byl Szell udělil již napřed Körbrovi svolení,
že může prodloužiti celní a obchodní svazek
s Uhry prostě císařským nařízením dle § 14.
ještě méně jsme věřili, že by byl svolil, aby
parlament cislajtánský směl na ujednaných smlou
vách vyrovnacích něco podstatnějšího změniti
a zlepšiti na prospěch kteréhokoliv národa ra-
kousl ého.
Vídeň
Uhry
Szell
6
article
Buďme připraveni — odpovídali jsme opě-
tovně, že přjide den, kdy uslyšíme z Vídně
i z Pešti kategorické: Na ujednaných
předlohách nesmí se ani písmeny
změniti! O žádném zlepšování jich
nemůže býti ani řeči, nýbrž cislajtánský parla-
ment smí říci jen buď: ano, nebo ne! Ale
Körber již toho u svých milých Němcův,
Polákův a našich velkostatkařův
dovede, aby ten famósní parlament řekl »ano«
Tu žádná prostá naše opposice ničeho nepo
může, všechny opravné návrhy padnou a vy
rovnání bude přes naše hlavy značnou koaliční
většinou německo-klerikálně konservativně- polskou
přijato tak, jak bylo o sylvestrovské noci
zperfektěno. Nuže, neuběhlo tak příliš mnoho
vody Vllavou a události již pádně dávají nám
za pravdu. —
Vyrovnání rakousko uherské vázne ve vý
borech. Naši mu činí důslednou věcnou oppo-
sici, Němci však chovají se reservovaně: jak-
mile dojde k některému tvrdému oříšku, kde
by jim bylo rozhodnouti se buď pro zájem lidu
nebo pro vládu, shodnou se s panem Jawor-
ským, aby sporný, choulostivý ten článek byl
odložen ku posledu, a zatím jednalo se
jen o těch »nezávadných«, nevinných dále.
Körber
Němcův
Polákův
Němec
Jawor
Vídeň
Pešť
7
article
Tak přibývá den ke dni těch oříškův a ořechů
kamenáčův, odložených k době pozdější, že jest
jich již slušná hromádka. —
»Vídíte, tu jsou patrny ty nesnáze
Němcův!« mohli by říci napohled důvodně
odpůrci všeliké obstrukce české.
A zatím, jak vyzrazuje upřímně včerejš
zdejší »Tagblatt«, Němci jen hraji s vládou
K örbrovou opět jen své staré — luogo
traffico.
Odkládají luštění těch tvrdých oříšků a
ořechů vyrovnacích předloh jen za tím obmy
slem, aby vyždímali na Körbrov
vše, po čem jim srdce práhne. Vá-
hají a dělají mu drahotu a zatím vůde
jejich tajně již s ním smlouva jí
handrkují o cenu, za jakou mu po
voli celé vyrovnání tak, jak jest.
Maďarská opposice, nejsouc o těchto zá-
kulisních čachrech Němcův s Körbrem dosti
zpravena, brala talmiovou tu opposici »Raku-
šákův« ve výborech cislajtánské sněmovny po-
slanecké za pravou a proto minulé soboty ve
sněmu uherském důtklivě interpello vala
Szella, jak že mohl v lednu tvrdit, že vy-
rovnání s Rakouskem jest hotovo a že jím
uherské zemědělství znamenitě jest chráněno,
kdyžtě nyní Rakušáci vše škrtají, cokoliv prý
na prospěch Uher? »Toho nepřijmemele
vpadl interpellantovi ministr Koloman S zel
do řeči.
Vídit
Němcův
Němec
Körbr
Rakušák
Koloman
Rakousko
Uhry
cislajtánský sněmovna
8
article
Když však opposiční řečník Kr asnai
pokračoval, že tudíž Maďaři mají vyhlídku, že
se z celního tarifu stane pro ně l eonins ká
smlouva, že rakouští agrárníci hledí uherské
agrárníky ještě přelicitovat, a když proto se
dotazoval, jak hodlá Szell opatřiti prospěch
Uher pro případ, že Rakušáci vyrovnání smlu-
veně notně na svůj prospěch a na škodu Uher
změní a osekají? — Tu vyvstal předseda vlády
uherské Szell a svým klidným souverenním hu-
morem upokojil Maďary, aby z těch Rakušáků
neměli dokonce žádný strach; že jsou to vše
holé šibřinky, kterých netřeba bráti vážně.
Proto, že výbor celní a vyrovnávací si hraje na
opposičního kominníka, netřeba prý se lekati
z toho mračna nebude děšť. V Rakousku si
vlády ze žádné parlamentní opposice hrubě
mnoho nedělají, vědouce, že na konec vždy
dosáhnou, čeho chtěly.
V plném parlamentě cislajtánském prý
většina jinak zazpívá. Ale kdyby se i na krásně
stalo, že by většina vídeňského parlamentu
schválila opposiční, opravné návrhy výboru,
nuž, pak prostě nebude žádného
vyrovnání. Neboť, to prohlašuji zde —
pravil p. Szell doslovně — »pakliže výbor
nebo rajchsrát vídeňský tuto smlouvu, která
tvoří celek — v její podstatných čá-
stech změní, pak ji nebudu zde vůč
sněmu uherskému hájit!« — »To
jsme chtěli slyšet!« zajásali košutovci; Szel
ale pokračoval: »Pakliže se však pánové tážou.
co potom, pak odpovídám, že na základě ny-
nějšího tarifu troufáme si do šesti nedě
býti hotovi s vlastním svým samostatným
celním tarifem uherským!« —
»Z toho vidíme«, vzdychá již dnes zdejší
vládní »Prager Abendblatt«, »že nelze na
Maďar
Uher
Rakušák
Szell
Szel
Prager
Králové
Rakousko
9
article
prosto na základních bodecb
ujednání s Uhry viklati a že by
nová vyjednávání jen ještě hůře
pro nás dopadla!« —
To jest po česku: všechna naděje na ně-
jaké zlepšení rakousko-uherských vyrovnacíeh
předloh marna ! Nechceme-li rozbiti celní a ob-
chodní jednolu monarchie, musíme spolknouti
diktáty Maďarův beze vší změny a opravy do
poslední písmeny ! —
Tak končivalo až dosud každé smlouván
cislajtánských vlád s Maďary, tak končí také
dnes. Szeli nedovoli Körbrovi, aby to odbyl
paragrafem 14., nýbrž poroučí mu, aby zpra-
coval parlament svůj ku naprostému podroben
se diktátu maďarskému. A Körber to také
dov ede.
Maďarův
Maďar
Körbr
Körber
Uhry
10
article
Vždyť mají v parlamentě tom Němci s Po-
láky většinu. Poláci a velkostatkáři mu jakživ
vody nezkalí a Němce koupí velmi snadno-
vždyť požadují na něm dle »Prager Tagblattue
jen tyto odměny: 1. určité přípověd
stran dodávek pro vojsko; 2. vý
hody tarifní; 3. státní subvence
4. německého ministra krajana
5. německého ministra odborného.
který by žil v nejdůvěrnějších slycích s něme-
ckým vedením, a 6. o obsazování v šech
vyšších úřadnických míst něme-
cky cítícími muži, aby Němcům
byl zajištěn patřičný vliv ve v lád
ních úřadech říše. — Jen za splnění
těchto podmínek přijmou rakousko uherské vy
rovnání, tak jak jest. —
Vyjednávání prý dosud není skoncováno
jelikož Körber prý ještě se zdráhá povoliti Něm
cům toho ministra odborného ve svém
kabinetu, odkazuje na nesvornost a žárlivose
německých stran. A proto prý Němci té chvíle
horlivě pracují o sklížení svých rozházených
údův, o koalici pokrokářů, nacionálův a velko-
statkářů německých, ve kterou by konečně
i — Všeněmce přijali ! —
Skvostný to věru obrázek z dějin kor
rupce rakousko-německé společ-
nosti! — Stojí za to, aby byl přibit pro
paměť budoucích. Ale také nám ku poučení,
jak jsme byli naivními, když jsme doufali
uvésti v rozpaky a nesnáze tyto své charakterní
odpůrce tím, donutíme-li je zmírněním opposiční
taktiky své ku přiznání barvy vůči Körbrovu
Szellovu vyrovnání. Ti jsou dávno vy-
barveni pro všechny případy! —
Němec
Polák
Prager Tagblattue
Körbrův
Německo
11
article
Mezinárodní hospodářský sjezu
v Římě.
Mezinárodní hospodářský sjezu
v Římě.
Dne 10. května zakončen byl poslední ex
kursí VII. mezinárodní kongres hospodářský
který dne 13. dubna v Římě byl zahájen. By
to jeden z nejkrásnějších kongressů, které kdy
pořádány byly.
Kongres rozpadal se ve dvě části: v část
theoretickcu a v část prakticko u.
Předmětem prvé byly otázky všeobecného
významu, o nichž jednáno bylo v deseti sekcích
a část praktická vztahovala se na e xkurse po
celéItalii, při nichž měli účastníci kongressu
seznati v hlavních rysech polní hospodářství v
této krásné zemi a zároveň míti možnost stykůa
příležitost ke vzájemnému rozhovoru o tom, co
na exkursích bylo viděti, jakož i o tom, co bylo
předmětem jednání ve schůzích komitétů.
Stará římská pohostinnost ukázala se býti
i vlastností potomků starých Římanů. Již sám
král s královnou postavili se v čelo kongressu
a vítali na slavnostní schůzi na Capitoliu dne
13. dubna v ohromném množství sešlé se kon-
grossisty. Královna, černohorská princezna Je-
lena, zvláště zajímala se o kongres a jeho jed-
nání, jak také na jevo dala účastníkům kongressu
při banketě pro výbor a delegáty králem v Kvi-
rinále pořádaném. Rovněž pak ministr orby
Baccelli svým přímo královským pohostě
ním v lázních Caracallových, markýz Capell
ve svém zámku, municipalita římská na Capi-
toliu, kníže Torlonia na jezeře Fucinském
Pavoncelli v Ceriznole atd. to dokázali.
Jednání na kongressu točilo se kolem tho
mat, o nichž referenti již před zahájením kon-
gressu poslali do tisku své zprávy.
Říman
Capella
Řím
Kvi
Caracallův
Fucinský Pavoncelli
Ceriznola
12
article
Jednání v první sekci, která se zabývaln
otázkami povšechnými, tak hlavně otázkou c en
pnoduktů hospodářských, bylo nej-
živěji navštěvováno. Všeobecně bylo touženo p
tom, aby byly dosaženy opět takové ceny plodin
kulturních, aby umožnily existenci zemědělce
Všeobecně bylo stýskáno na to, že zemědělec
ať malý, ať velký, nedostává za své plodiny cenu
jakou zaslouží a že se stává více měně obětí
těch, kdo mají v rukou obilní obchod. Jedinou
spásu viděli všichni účastníci kongressu v tom,
aby sdružili se zemědělci ku prodeji plodin
svých, aby se navzájem zpravovali v čas o stavu
úrody, o nadějích na žně, o velikosti sklizněa
aby dle toho pak upravovali ceny plodin svých.
Spor byl jedině v tom, mají-li se spojiti jenom
producenti evropští, či mají-li se spojiti hospodář
evropští s hospodáři americkými. Ač tlačí pro-
ducenty Evropy konkurence zámořská, přece
bylo voláno po tom, aby i američtí producenti
byli vzati v ochranu, poněvadž oni mají vlivem
umělého dělání cen právě tak málo za svou
práci jako producenti evropští. Tato otázka zů-
stala nerozluštěna a byla poukázána na jednán
kongressu příštího.
V sekci druhé, školské, byly probírány
otázky vyučování hospodářského. Všu-
de byla kladena váha na to, aby vyučování bylo
co možná praktické, cílům rolnickým přiměřené.
I zkušebnictví byla věnována pozornost
největší a naleháno na to, aby vlády nešetřily
nákladem na zařízení a podporování výzkumných
ústavů hospodářských.
Evropa
13
article
V sekci ovocnářské bylo mluven
mnoho pro zvelebení ovocnářství, které značně
se vyplácí jen, když se mu věnuje řádná pozor
nost. I pro nás dobrý to pokyn. (Snad nyní, když
se řepa neplatí, jak se platívala, vysadí naši ho
spodáři nové stromy ovocné v náhradu za ty
které byly dříve, aby nebyly v cestě řepě, vy
káceny.)
V lesnické sekci bylo mnoho mluven
pro zalesňování sterilních míst, pastvisk
nevýnosných, strání a svahů. Bylo poukazováno
nejenom ke stoupající ceně dřeva, ale hlavně
ku příznivým klimatickým vlivům lesů.
V sekci vinařské bylo mluveno o zvý
šení výtěžku z révy, o účelném její hnojen
mrvou chlévskou ve spojení se strojenými hno
Velká váha byla kladena při jednání sjezdu
na provádění, ale nejen na provádění, nýbrž take
na udržování meliorací. A Italie jest pre
meliorace klassickým dokladem, jak ukázaly
četné exkurse, pro kongresisty uspořádané. Jed-
nou z nejpoučnějších byla exkurse na j ezer
fucinské.
14
article
Jezero fucinské leží pod Abruzzami mezi
malými městečky Avezzana a Peseina. Jest ma-
jetkem knížete Alexandra Torlonia, i byl
nákladem tohoto knížete v druhé polovině minu-
lého století odvodněno. Pomník, při hlavní stoce
postavený, hlásá tu hrdě latinskými slovy, že
to, oč se marně pokoušeli císařové římští, pro-
vedl kníže Torlonia. Však stála ale práce ta
třicet millionů lir. Meliorace takové může pro-
vésti ovšem jen muž takového jmění, jako jest
kníže Torlonia. Ohromný kanál sbíré vody z
vedlejších kanálů a svádí je tunelem skrze hor-
ský pruh do řeky Liry. Na odvodněné ploše bylo
čtrnáct tisíc hektarů pole zalo-
ženo. Jak úrodné pole to jest, svědčí cifry, jež
uvádí dílko „Il Fucino ed il suo prosciugamento
con annessa carta deserittiva del podere“, ná-
kiadem knížete vydané a mezi účastníky kon-
gressu rozdávané. Klidí se tu 40—50 hl ,pšenice
po ha, 150—200 q bramborů, 60—70 hl kuku
řice po ha, vedle toho pak množství bobů, pic
ních rostlin atd.
Na jezeře postaveny farmy ohromných roz-
měrů a je tu značný chov dobytka, jehožto mrvou
má se udržeti pole při síle, třeba že v prvých
létech žádného hnojení nepotřebovalo. V jemném
tom náplavu, bohatém vápnem, byla také hoj-
nost dusíku i ostatních živin rostlinných.
Však rozhojnění majelku knížete Torlonia
odvodněním jezera přivedlo jeho sousedy na mi-
zinu. Od let odvodnění zmízela většinou sice ma-
laric, avšak zmízela také i teplá léta a mrazy
11° a na horách abruzzských, v těsném soused-
ství jezera jsoucích, až na 25° C. nejsou vzác-
ností. Pomeranče, citrony, cedry a fíky zmízely
a olivy, které tu zbyly, chřadnou. Bude i tu mu-
siti nastati reforma a na místo těchto stromů
budou musiti býti zavedeny stromy, které snesou
teto snížení teploty roční.
Alexandr Torlonio
Torlonio
Avezzano
15
article
Jiný, vysoce zajímavý výlet byl do Por-
tici. V ideálně krásné poloze na úpatí Vezuvu
leží skvostný král. bourbonský zámek ve velikém
parku, v němž po různu jsou budovy bývalé krá-
lovské konírny, stáje, budovy dvořenské atd.a
celý ten komplex budov i parku, zdobeného
skvostnými sochami z karrarského mramoru, vy-
kopanými v Pompejích, jsou majetkem hospo-
dářského ústavu v Portici. Ani sníti
nedovedeme o tak krásné budově v tak krásné
poloze, jakou má tato škola. V této příčině škola
ta nema jistě soupeře. Professorských sil na
ústavě působí 16. Mimo to je tu celá řada si
pomocných. Se školou jsou spojeny výzkumné
ústavy, opatřené řádnými laboratořemi. Nejboha-
těji vypravena jest stanice zootechnická.
Po krásných dnech ve střední Italii odebral
se kongres na Sicilii, aby shlédl tamější hospo-
dářství a 3. května započaly exkurse po severni
Italii, Toskánsku a Lombardii.
V Toskánsku je zavedeno převládně
peloviční nájmové hospodářství. V Lombard-
sku pak přechází polní hospodářství v za-
hradní, poněvadž téměř všude více, než v To-
skánsku a v jiných částech Italie pěstuje se na
polích réva, která opíná se o stromy, tu sázené.
hlavně babyky, jilmy, moruše a vrby, které se
tu ovšem pokládají více za pouhé nosiče révy
a k tomu účelu se také přiměřeně seřezávají.
Pompeje
Portici
Sicílie
Toskánsko
Lombardie
Lombard
Italia
16
article
Réva na jednom místě vede se od stromu ke
stromu, na jiném rozvádí se po laťovitých
střechovitých úpravách, jinde zase po tyčích dře-
věných nebo rákosových, všude však jinak, než
jak to vidíme ve vlasti naší anebo v sousedních
zemích rakouských.
Mezi stromy vidíme pěstovati na poli pše
nici anebo brambory, anebo jetel, anebo voj
těšku, anebo kukuřici, jinde, poblíže měst, za
hradnické plodiny: artičoky, hlíznatý fenykl
svinský bob tu jako zelenina velice oblíbený
květák a j. zelinářské plodiny.
Mokřejší polohy stály z jara pod vodou, jak
budoucí rýžoviště. Báječný vzrůst trávy
vykazují zdejší luka, z největší části upravená n
zavodňování. Až šest sečí do roka dávaj
zdejší luka. Pro naše poměry je to takřka ne
uvěřitelné. Avšak v teplém klimatu tamějším
roste tráva i ve velké části do zimy a není to
vzáeným zjevem, že již v lednu bývá prvá seč
Dle toho vyhlížely také sklizně. Dosahujíť 300
až 600 q po 1 ha. I kdyby tato čísla platila je
nom pro nejlepší louky, přece jsou tak lákavá
že nebude s podivem, když sdělíme, že se, po
kud to jen prostředky dovolují, v Italii všeobecně
meliorace zavádějí.
Na jihu čelí také zaváděním meliorací ší
ření se malarie, která ve vlhkých krajínách ko
máry (zanzary), v horku se rozšiřuje. Malarie
jest ukrutný nepřítel vlašských hospodářů, Ve
střední Italii byli nucení velkostatkáři přeměnit
místy a právě poblíže Říma hospodářství inten
sivní v extensivní, hlavně pro nedostatek děl
nictva. Dělnictvo odešlo do práce do krajin, ma
Řím
ha
17
article
jivy.
larie prostých, kde byl lepší a jistější výdělek
Z polí povstaly pastviny a na pastviskách těch
viděti jest množství pasoucího se dobytka.
V severní Italii ale těchto pastvisk nen
nikde viděti. Jediné, co rušivě působí na pozoro-
vatele, jsou úzké záhony na polích, které zde
hospodáři ponechávají, vymlouvajíce se tím, že
buď nemají dostatečného spádu pro odvodněni
anebo že prudké a častě deště nedovolují jim
jiný, než tento způsob úpravy polí.
Češi, kteří na tomto kongressu byli (byli t
jen dva z Čech, jeden z Moravy a jeden ze Slez-
ska), učinili návrh, aby příšti mezinárod-
ní hospodářský kongres pořádán
byl v Praze. Návrh ten byl současně učiněn
s návrhem Němců, aby příští mezinárodní kon-
gres hospodářský uspořádán byl v Berlíně.
Jest nanašich povolaných korporacích, aby
se postaraly o to, aby příští mezinárodní hospo
dářský kongres v Praze byl pořádán.
Čech
Němec
Čechy
Morava
Praha
Berlín
18
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 11. května. (Rozřeše n
místodržitelské krise v Haliči.)
Úřadní »Gazeta Lwowska« potvrzuje zprávu, že
místodržitel hr. Pininski ustoupí se svého místa
a otiskuje o jeho nástupci z »Gaz. Narod. » ná
sledující odslavec: »Náměstník hr. Lev Pininski
ohlásil již v březnu ministerskému předsedovi
své rozhodnutí, že se vzdá úřadu místodržitele
v Haliči. Když i po měsíci setrval na svém
rozhodnuti, povolala ústřední vláda minulý týden
do Vídně zemského maršálka hr. Ondřeje Poto
ckého a nabídla mu, aby převzal úřad místo
držitelský. Hr. Potocki zprva odmítal převzel
takové misse, na konec však ustoupil předne-
seným mu důvodům a byl hned na to císařem
přijat ve slyšení. Tím ustoupení hr. P-
ninského a jmenováni hr. Poto-
ckého místodržicím vHaliči možn
pokládati za hotový fakt. Vzhledem
k několika věcem, jež má hr. Pininski ještě
provésti, odročeno úřadní vyhlášení oné změny
na několik neděl, jichž hr. Potocki použije k ná-
vštěvě Karlových Varů. Návrh na jmenování
nového zemského maršálka předloží panovníkov
hr. Potoeki, jakmile převezme úřad, tedy asi
v polovině června. Vypočítávati už nyní kandi-
dáty na tuto hodnost bylo by předčasno«.
Pininski
Ondřej poto
Potocki
Praha
Halič
Vídeň
Hradec
Karlová Vary
Gazeta Lwowsko
19
article
Zpráva o jmenování hr. Potockého novým
místodržitelem bude v Krakově uvítána s po-
vděkem. Jeť hr. Potocki horlivým přívržencem
krakovské strany stančíků. Strana lvovská jes
zklamána; čekalať do posledních dnů, žese
místodržitelem stane opět hr. Kazimír Baden
kterého prý podporoval i dr. Körber; tento však
musil na konec ustoupiti přáním stančíků s hr.
Ant. Wodziekým v čele. »Bude tedy — píše
o tom lvovský zpravodaj »Nové Reformy« —
v Haliči nyní vláda určité strany, čehož za Pinin-
ského nebylo. Jinak nový místodržitel jest málo
populární jak ve Lvově, tak ve východní Halič
vůbec a o tom, v jaké náladě převezme důle-
žitý úřad, svědčí jeho vlastní slova, »že by
přinucen, aby přijal úřad místodržitele.«
Polské listy zajímají se již také o to, c
bude dělati hr. Pininski, až se vystěhuje ze
lvovského paláce místodržitelského. Tvrdilo se
s jedné strany, že se vrátí na svou kathedru
na universilě; s jiné strany se však sděluje, že
autonomistská čásť polského kola ho již požá-
dala, aby nepřijímal členství v panské sněmovně,
které mu bude nyní nepochybně nabídnuto
nýbrž aby přijal mandát do sněmovny posla-
necké, kde jest v polském kole třeba n áh rady
za ryt. Jaworského, jehož mentorského
předsednietví mají už všechny strany až po krk
Potocki
Baden
doktor
Körber
Pininski
Jaworský
Krakov
Halič
Lvov
lvovský palác
20
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 11. kvělna.
Stávka železničních zřízenců
v Australii.
V pátek dne 8. t. m. propukla v Australi
stávka ze všech, jež postihly dosud pátý dí
světa, nejvážnější. V pátek o půl noci zasta-
vili práci strojvůdci státní dráhy ve Viktorii
k nim připojili se také topiči a jiní zřízenci
v počtu asi 11.000 osob. Spolek strojvůdců
prohlásil vládnímu komisaři státních dráh, že
všichni strojvůdci zahájí stávku, neodvolá-li
vláda v pátek do 5. hodiny ullimata, jež dala
předákům dělnictva v příčině jeho požadavků.
Jelikož vláda zpravila dráhu, že ultimatu tomuto
nevyhovi, prodávaly se na dráze jízdní lístky
jen do stanic, do kťerých dojely vlaky jen pře
půlnocí. Jak udeřila 12. hodina půlnoční, za-
hájena strojvedoucími stávka a přestala veškerá
doprava na všech tratích. Vláda nabízela stroj-
vedoucím, kteří by se ke stávce nepřipojili, po
dva měsíce dvojnásobný plat, a když se svou
nabídkou valně nepochodila, pokusila se sehnat
60 strojvůdců a 60 topičů mezi pensisty, ale
rovněž s malým zdarem. V sobotu doprava ná-
sledkem toho úplně vázla; zboží se vůbec ne-
dopravovalo a osobní vlaky ve zmenšeném počtu
vypraveny jen ve dne a jezdily pro nezkušenos
a neschopnost najatých strojvůdců jen s malou
rychlosti. Vláda prohlásila, že stávkující ztrácej
nároky na výslužné. Následkem této stávky
zdražily se v Melbournu neprodleně a značnou
měrou potraviny a palivo.
Praha
Austrálie
Melbourne
21
article
Kohnovy perseksce.
Kohnovy perseksce.
Kněžstvo proti dru. Kohnovi. Všech pět far
ských úřadů jenerálního vikariátu
města Olomouce podalo konsistoři žádost, aby
se postarala o vyšetření všech s tíž no s tí
pronášených veřejně na arcibiskup
Kohna, aby co nejrychleji upokojeny byly mysl
věřícího lidu v arcidiécesi, poněvadž třeba se obávat
žalostných následků. V tomtéž smyslu zaslal p ří-
borský děkan iménem duchovenstva
v urobném prodejii
ranní číslo o s0bě . . . za
udpoledni
a 2h
Ve filialkách na veskovs
ranní čhslo. . . . ..
odpolední
Inserátv
plati se hotově napřa
Přeěplacsní a inserty přijímá s dmini-
strace v Marinnské ulici č. 3.
Tam nacházejí se tž redakee
tiskirna a expodice „Národních Listá“.
Rukopisy se nevrassjí
Kohnův
Kohn
Olomouc
Marinnský ulice
národní Listat
22
article
dekanátního přípis olomoucké konsistoři
Anarchie, jež zachvátila celou arcidiécesi, vniká ko-
nečně i do konsistoře, která pro neposlušnost
upadla v naprostou nemilost Kohnovu. Pamětní list.
jenž byl zaslán kardinálu Rampolovi a také ihned
uveřejněn v čelných listech, uvádí mezi jiným, že
arcibiskup zakázal otevírati dopisy, přicházející o
řádu Dominikánů. Arcibiskup nařídil konsistoři, aby
na základě § 19. uveřejnila opravu: že to není
pravda. Konsistoř neposlechla, poněvadž
to pravda jest a proto uvalila na sebe bněv
dra. Kohna. Z toho vysvítá, jakou cenu měly do-
savadní opravy arcibiskupovy, ať je činil jeho právní
zástupce nebo kozsistoř, dokud tato nebyla usvědčena,
že její opravy jsou nesprávné a že se jimi vydává
v nebezpečenství trestního jednání vědomým kla-
máním obecenstva.
Farářové olomoučtí bar. Grimmerstein
Sv. Maurice v Olomouci, monsig. Panák u Sv. Mi-
chala, monsig. Jančík, farář na Dómě, H eg er
farář na Nové ulici a Zmeškal, farář v Novo-
sadech, podali do rukou arcibiskupa dra. Kohn
prohlášení, v němž uvádějí, že otevřený list na kar-
dinála Rampollu, jednající o domnělém s vá-
dění ku porušení zpovědního tajem-
ství, obsahuje takové závažné a svědky
doložené skutky, jež pouhým z kance-
láře p. arcibiskupa vycházejícím po-
píráním nemohou býti odstraněny
žádají, aby v zájmu církve veškeré okolnosti vyše-
třeny a jim veřejně sděleny byly.
Kohnův
Rampol
Kohn
Farářová
Panák
Jančík
Dóma
Zmeškal
Olomouc
Nová ulice
Nova
SF svazek . Mauric
H ego
23
article
Z Olomouce, 11. května. Dle zprávy časopisu
»Mähr. Tagblatt« trvá arcibiskup dr. Kohn na tom
že zasílatelem známého telegramu není P. Ho fer
nýbrž P. Ocásek a nechce proto o zadostučinění
P. Ocáskovi za jeho vazbu ani slyšeti. Postup tohoto
jest znemožněn. Od římské kurie došel kapitoly
přípis, jehož obsah se tají.
Z Brna, 11. května. Ve Snovídkách u Koryčan
zemřel včera otec P. Josefa Hofer a-R ecta.
prostý venkovský řemeslník.
doktor
Kohn
P Ocásek
P Hofer
Olomouc
Brno
Snovídky
Koryčany
24
article
Květnové živelní pohromy.
Květnové živelní pohromy.
Z Brázdima. V pátek večer strhla se u Brázdima
u Brandýsa nad Labem mračna. Pole jsou strhána,
obilí a řepa vyplavena aneb blátem zanesena. Škoda
jest veliká. Co způsobila voda ve vsi, toho ani nej-
starší sousedé nejsou pamětníky. Vnikla po stodol.
do stájí, ba i do světnic. Naděje v lelošní lepší
úrodu zase zklamala.
Z Kopidlna. Politování hodné neštěstí stihlo při
průtrží mračen dne 9. t. m. u nás meškajícího diva-
delního ředitele Fr. Kneisla. Z nenadání přivalila
se strž a v několika vteřinách zatopila zůplna téměř
o samotě stojící jeho příbytek. Pan Kneisí s choti
dvěma dílky a návštěvou u něho diící malku po nad-
lidské námaze, brodíce se po prsa v rozkáceném
živlu, plni hrůzy smrti stěží unikli. Všechny bedny.
zvláště s garderobou jeho choti, ponořily se zúplna
do kalné vody. Poněvadž pojišťování na podobné pří-
pady je pro div. herce neobvyklé, ociťuje se tím pan
Kneisí na pokraji existenční zkázy.
Kneisl
Kneise
Brandýs nad Labe
Kopidlno
Francie
Brázdim
25
article
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Pakli nepředloženým a ukvapeným jednáním ně-
klerého žalujícího vkladatele nebude katastrofa kon-
kursu na záložnu přivoděna, tedy ve čtvrtečním ran-
ním čísle přineseme zprávy definitivně rozhodující
Jední se totiž o akci, která v případě zdaru uspokoj
veškeré ty vkladatele, kteří své vkladní knížky „Dů-
věře“ odevzdali. Maličké tedy ještě strpení. Do t
doby naskytuje se příležilost ostatním vkladatelům.
aby knížky rovněž předložíli
Včera byly předloženy v „Důvěře“ 3 knížky v ce-
ně 6312 K 51 h, úhrnem složeno je knížek v ceně
4,997.236 K 10 h.
Výbor záložny v brzku se musí doplniti, nebo
resignovali na členství pp. Jirout, Kubánek a Neu-
bauer
Nemalé vzrušení v minulé schůzi výboru nastal
při předložení palmárního účtu jednoho zástupce zá-
ložny sv.-václavské. Týž předložil účet na 40.000 k
ačkoliv v jedné schůzi členů prohlásil, že bude pr-
covati obětavě a nezištně. A to jest jen polovice
palmárního účtu! Účet byl předložen k prozkoumán
zvláštní právnické komis
Jirout
Kubánek
Neu
26
article
Výbor záložny v měsíci březnu rozeslal všem
členům v rejstříku zapsaným, vyzvání ke složení r
partice, Kdo by nevyhověl tomuto vyzvání, tomu se
vyhrožovalo podáním žaloby. Ale télo hrozby pře
mnezí se nelekli a — neplatili. Výbor jen proti ně-
kolika členům žalobou postupoval z toho důvodu, aby
členům nezpůsobil útraty. Čekal a čeká, že dobro
volně učiní každý člen svoji repartiční povinnost
V těchto dnech bylo z kanceláře sv.-václavské záložny
vypraveno přes 3000 dopisů členům. Uvádí se v nich
následující: „Konkurs záložny sv.-václavské hrozí
každým okamžikem a tím nezměrná, nedohledná
zkáza zejmena pro členstvo záložny, jehož hospo-
dářská existence bude tím úplně zničena. A pře
dílo záchrany při ochotě věřitelstva, které z velké
části nabízí slevu 50, je možné a uskutečnitelné
V konkursu otevřeno je pole spekulaci určitých kruhů,
která podlomí existenci tisíců na dobro. Voláme vás
tudíž v kritické chvíli k záchraně pro vaše blaho
dobro! Přispějte tudíž k fondu záchrannému obnosem
nejvyššíml
Talo krajní výzva neměla dosud — žádného po-
těšitelného výsledku.
V kancelářských místnostech sv -václavské zálož
ny hrozí vypuknouti úplné zatmění. Poněvadž záložna
doposud nevyrovnala účet městské plynárně za spo-
třebovaný plyn v obnosu 231 K, oznámilo včera ř-
ditelství plynárny záložně, že plyn bude dne 15
května pro její místnosti uzavřen, pakli účet nebude
vyrovnán.
V záležitosti žalob, podaných na sv. -václavskou
záložnu na oduznání členství, sděluje se s námi
V poslední době bylo podáno několik takových žalob
a při jednání soudním zástupce záložny namítal ne-
příslušnost soudu. Při líčení u soudu civilního namítal.
žo patří před soud obchodní a u soudu obchodníh
tvrdil, že náleží před soud civilní. Ať už tato ná-
mitka děje se s vědomím výboru záložny či nikol,
Čekal
svatý