1
article
Kromě toho byla vyslovena velmi četná
císařská uznání a uděleny řády a tituly za
příčinou pařížské výstavy.
Nejvyšší uznání bylo vysloveno obchod-
nímu radovi a továrníkovi v Teplicích Czer-
makovi, dvornímu radovi a professoru na
německé technické vysoké škole v Praze
dru. Vilému Zintlovi, obchodnímu ra-
dovi, továrníkovi a velkostatkáři ve Vratisla-
vicích W. Gingkeyovi, professoru na
české technice v Praze Janu Koulovi.
kníž. liechtensteinskému dvornímu zahrad-
níku a řediteli v Lednici Vil. Lanchovi,
obch. radovi a továrníku v Jablonci Jak
Mahlovi, prof. něm. techniky v Praze
Bedř. Steinerovi.
Propůjčeny byly: velkokříž řádu Frant
Josefa generálnímu komisaři odbornému chefu
Vil. Exnerovi; komandérský kříž řádu
Leopoldova továrníku a členu panské sně-
movny Frant. svob. pánu Ringhoffrov
v Praze; komturní kříž řádu Frant. Josefa
presidentovi obchodní a živnostenské komory
v Liberci Aloisu Neumannovi a cís. ra-
doví presidentovi obch. a živnostenské komory
v Praze Josefu Wohankovi; řád železné
koruny III. třídy majíteli továrny na vlnu firmy
Schmitt v České Dubé, Konrádu Bla-
schkovi; chefu strojírny Märky, Bro-
movský a Schulz v Praze Josefu Bro-
movskému; vrchnímu zdravotnímu radovi
dru. Janu Dvořákovi v Opočně; řediteli
továrny Ringhoffrovy v Praze Františku
Heringovi; majiteli tovární firmy Ig. Klin-
ger v Neustadtlu u Friedlandu Oskaru šl.
Zintl
W Gingkey
Koula
Mahl
profesor
Steiner
František Josef
Exner
František
Josef
Alois Neumann
Wohanka
Konrád bla
Bro
Schulz
Dvořák
Hering
Oskar
Teplice
Vratislo
Praha
Jablonec
Praha Bedř
Liberec
Český Dubá
Opočeň
Klin
Neustadtle
technický vysoký škola v Praga
živnostenský komora
živnostenský komora v Praga
Schmitt
Märka
Big
Leopoldův továrník
2
article
Klingerovi; řediteli pražské strojírny
dříve Ruston a spol. Kamilu Andrikovi
purkmistrovi karlovarskému Ludv. Schäf-
flerovi; majiteli tovární firmy Fischer a
Miez v Pirkenhamru u Karlových Varů,
Ottovi Seifferheldovi; továrníkovia
obch. radovi v Praze; Jos. Sobotkovi;
majiteli sklářské firmy J. Loetz vdova v Klá-
šterském Mlýně Maxu ryt. Spaunovi;
majiteli tovární firmy Ig. Spira a synovév
Krumlově Emanuelu Spirovi; řediteli
umělecko-průmyslové školy v Praze Jiřímu
Stibralovi; členu správní rady a gene-
rálnímu řediteli závodů Škodových v Plzni
Valtrovi Trappenovi; velkostatkáři a
předsedovi žatecké známkovny Bedř. svob.
panu Zessnerovi.
Rytířský kříž řádu Františka Josefa
Prof. umělecko-průmyslové školy v Praze
Juliovi Ambrusovi, řediteli odbor. školy
pro umělé zámečnictví v Král. Hrádci Al.
Hanělovi, prof. umělecko-průmysl. školy
v Praze Janu Kádnerovi, prof. uměl.-
průmyslové školy v Praze Celdovi K lo uč-
kovi, továrníkovi libereckému svob. pánovi
Theodoru Liebigovi, společníku firmy
Mattoni v Kysiblu Leonovi Mattonimu
společníku strojírny Lederer a Porgesv
Kynžvaldé Filipovi Porgeso vi.
Titul vládního rady obdrželi cís. rada
a sekretář obchodní komory liberecké dr.
Klinger
Andrik
Ott Seifferheld
Jos
Sobotka
J Loetz
Maxa
Spira
Krumlův
Stibral
Valtr Trappen
Zessner
František Josef
Ambrus
Král
Al
Haněl
profesor
Kádner
Liebig
Leonov Mattoni
Lederer
Kynžvaldý
Filipov
Karlová Vary
Praha
Plzeň
Praha Celda
karlovarský Ludv
Fischer
Tropez
Pirkenhamr
Big
uměleckýprůmyslový škola
průmysl . škola v Praga
Mattoni
3
article
Bedř. Carus, sekretář obch. a živ. komory
v Praze dr. Frant. Čuhel.
Titul vrchního lesního rady kníž. schwar
zenberský vrchní lesní v Hluboké Kare
Heyrovsky.
Titul císařského rady ředitel společen
ského pivovaru v Plzni dr. Ludvík Fritsch.
náměstek sekretáře obchodní a živnostenské
komory v Praze dr. Rudolf Hotowe tz
ředitel měšťanského pivovaru v Plzni Lev
Popper, majitel grafického ústavu v Praze
Jan Vilím.
Zlatý záslužný kříž s korunou konci
pista obchod. a živnostenské komory pražské
dr. Jos. Gruber, společník firmy Karela
Jos. Kraus, košíkárna v Praze-Rudniku Kare
Kraus ve Vídni, společnice firmy L. a C.
Hardtmuth, továrna na tužky a hliněné zboží
v Českých Budějovicích hr. Lamezan-
Hardtmuthova, dvorní fotograf J. F
Langhans v Praze.
Zlatý záslužný kříž konceptní praktikaní
pražského místodržitelství dr. Alfred Grün-
berger a obchodní jednatel Jiří Wenze
v Praze.
Z Vídně, 26. února. (C.-B.) Císař pro-
půjčil okresnímu starostovi v Habrech, ho-
spodářskému správci Jos. Bradáčov
v Bačkově zlatý záslužný kříž s korunou.
Ministr spravedlnosti jmenoval adjunkta
mužské trestnice v Plzni Jaroslava Horu
kontrolorem mužské trestnice ve Št. Hradci.
Carus
doktor
František
Čuhel
Fritsch
Hotowe
Popper
Jan Vilím
Jos
Gruber
Kraus
Hardtmuthův
J F Langhans
Grün
Wenz
Císař
Hora
Praha
Plzeň
Vídeň
Český Budějovice
Lamezany
Bradáčov
Bačkov
Hradec
živnostenský komora v Praga
grafický ústav v Praga
Karela Jos
Rudnik Kare Kraus
Hardtmuth
4
article
Ministr spravedlnosti jmenoval kancelistu
Ministr spravedlnosti jmenoval kancelistu
v Karlových Varech Gustava Kastalia
přednostou kancelářským v Chebu.
Ministr kultu a vyučování jmenoval
okresního školního inspektora pro okresy
školské Rakovník a Kralovice prof. Fran-
tiška Maška okresním školním inspektorem
pro české školy ve školském okresu Roud-
nice a Mělník a v německých školských
okresech Ústí, Litoměřice a Děčín.
Z Paříže, 25. února. (C.-B.) »Temps«
oznamuje z Lisabonu, že vzbuzuje tam po-
div neobyčejně dlouhá dovolená
francouzského vyslance. Jest do-
mněnka, že souvisí s postupem Portugalska
proti zahraničním věřitelům.
Z Paříže, 25. února. (C.-B.) Radikál
Pourquery de Boisserin podal ve
sněmovně návrh, by doba služby v aktiv-
ním vojsku trvala dva roky, v re-
servní 8 a při zeměbraně 6 let. V době
míru mají se aktivní vojíni propouštěti po
jednoroční službě. Který vojín se
však do 27. roku neožení, má býti povolán,
by odsloužil si druhý rok. Dobrovolně dále
sloužící vojíni mají po sedmi letech nárok
na civilní službu a po 10leté vojenské službě
na pensi od 200—350 franků.
Z Bukurešti, 25. února. (C.-B.)
V dnešní schůzi sněmovny žádal ministr-
president Carp, aby se sněmovna jasně
vyslovila o daních, ježto se v té příčině
vláda a delegovaný komitét neshodly. Posl.
Hiott navrhl, aby se vládě vyslovila ve
příčině její finanční politiky plná důvěra.
Návrh ten byl po delší debatě 75 proti
74 hlasům zamítnut. Schůze byla dosti
bouřlivá.
Z Madridu, 25. února. (C.-B.) Před-
seda ministerstva podával v ministerské radě
zprávu o politické situaci. Vylíčil nej-
prve dějiny ministerstva a prohlásil, že boj
stane se při zahájení sněmovny trvalým. Jelikož
kabinet na podporu vůdčích politických osob po-
čítati nemůže, jest nucen předložiti zejtra královně
otázku důvěry. Ministři podali pak de-
misi. Předseda ministerstva Az-
carraga podá ji zejtra.
Kastalius
Fran
Mašek
Roud
Carp
Posl
Karlová Vary
Cheb
Rakovník
Kralovice
Mělník
Ústí
Litoměřice
Děčín
Paříž
Lisabon
Portugalsko
Bukurešť
Madrid
ministerstvo Aza
Pourquera jít Boisserin
5
article
Boje v Číně.
Boje v Číně.
Z Paříže, 25. února. (C.-B.) »Temps«
oznamuje ze Šanchaje, že se má za to, že
koncem března započne odchod výpravních
vojsk.
Čína
Paříž
6
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Z Pretorie, 25. února. (C.-B.) Botha
unikl se 2000 vojíny, pronásledu-
jícímu jej generálu Frenchovi,
směremke Komatiportu.
Z Londýna, 26. února. (C.-B.) Reute-
rova kancelář oznamuje: Devet a Steijn
překročili včera na svém ústupu dráhu mezi
Kranknilem a stanicí Runš-Riverem. Voda v řece
stoupla o 5 stop a stále ještě prudce prší, myslí
se, že znemožní to nepříteli přechod přes
řeku.
Pretorius
Both
French
Komatiport
Londýn
Reut
Runš
Rivero
7
article
Smutná vzpominka.
Smutná vzpominka.
Dnes jest tomu 40 let, co největší škůdce
této říše ryt. Antonín Schmerling publikoval
ústavu, která stala se zdrojem všech zápasů,
jež od té doby zmítají touto říší, a veškeré
té bídy, již boje ty měly v zápětí. A dosud
není ukončena neblahá tato dějinná perioda
a skončena nebude, dokud poslední zbytek ne-
šťastné únorovky nebude odklizen a nepro-
padne osudu svému.
Radost naplnila národy rakouské, když v roce
1860 publikován byl dne 20. října známý diplom,
jímž císař a král projevil po válečných poráž-
kách v Italii, kdy octla se monarchie ve stavu
nanejvýše kritickém, vůli, vládnouti na dále
konstitucionálně a vrátiti královstvím a zemím,
ovšem že v rouše novodobém, práva, jež měly,
když připojily se k zemím dědičným. Právo zá-
konodárné mělo býti přeneseno na sněmy a jen
v oněch věcech rozhodovati měl zvláštní výbor
těchto sněmů, zvaný »říšská rada«, které dle
přirozenosti věci byly všem královstvím a ze-
mím společny a jež země ty ochotny byly
této říšské radě dobrovolně postoupili. Však oni
bídní, nesvědomití našeptavači, již odedávna
zneužívají blízkosti své místům rozhodujícím,
tolik dokázali, že ústava vydaná
čtyři měsíce na tobyla pravým
posměchem na zásady prokla-
mované v říjnovém diplom u.
Ústava tato byla veskrze centralistická, za-
brala všechny kompetence pro říšskou radu a
sněmy odkázala jen na existenci zdánlivou, na
Schmerling
8
article
vyřizování záležitosti naprosto podřízených, po-
nechavši jim pouze právo do říšské rady vy-
sílati zástupce. K ústavě připojeny byly volební
řády pro sněmy, jež byly paskvilem na právo
a spravedlnost a jež s malými změnami pře-
neseny do ústavy prosincové, platny jsou ještě
dnes. Volební tyto řády založeny byly na za-
s toupení zájmovém, jinými slovy:
těm skupinám a korporacím, o nichž se vědělo, že
vyšlou do sněmu poslance Němce, naděleno bylo
plnou hrstí, mimo to rozděleny volební okresy
a rozvrženi poslanci způsobem tak švingulantským,
že i v zemi nejslovanštější byli Slované v men-
šině, ba i tam, kde Němcův nebylo, obmyšleny
nepatrné frakce, jež Innly k Vídni, tak hojně
poslanci, že hlas a vůle obrovské většiny lidu
byly na sněmech i na říšské radě, pro níž zří-
zen ještě mizernější řád volební, naprosto utla-
čeny. Tak to vypadalo na této říšské radě, že
z 52 poslanců, jež volil na říšskou radu český
sněm, připadlo českému lidu poslanců — 14.
Němec
Slovan
Němcův
Vídeň
9
article
Tak vypadala tehdy representace českého ná-
roda. Toť se ví, že český lid co nejrozhodněji
se vzepřel takovémuto konstitučnímu upravení
Rakouska a že napjaty z naší strany všechny
síly, aby zvrácen byl Schmerlingův attentát na
svobody a práva národův. Účel Schmerlingův
byl, zříditi na základě německém centralistické
Rakousko, snaha národa našeho směřovala ku
zřízení federalistického Rakouska jako bezpečného,
volného a mocného zastance menších, ale sebe-
vědomých a volných národů. Kontrasty narazily
na sebe s velikou prudkostí a Schmerlíng užil
tenkráte veškeré brutální moci, aby odpor če-
ský a též polský zlomil. Zejmena měl naml-
řeno na redaktory. Ti byli napořád odsuzováni
a zavíráni a sice jednáno s nimi — v kon-
stitučním Rakousku dle vzoru anglického —
jako se sprostými zločinci, tak že na příklad
redaktor »Hlasu« a pozdější kollega náš v.
Schmerlingův
Zejmen
Rakousko
10
article
Vávra nosil v Novoměstské rad-
nici uniformu trestnickou, že
jísti musil žalářní stravu a že
sevřeny. měl nohy těžkými želez-
nými pouty. Rytíř Schmerling byl pevně
přesvědčen, že odpor zlomí. Naproti Maďarům,
kteří o »širší říšské radě« nechtěli ničeho
slyšet, pronesl známá slova: »Můžeme
čekat! a náš odpor národní a zmahající se
vědomí české vůbec nazval »dělaným če-
cháctvím«, které prý jako bublina se rozplyne.
Déle než tři léta prováděl Schmerling svou
hrůzovládu, v níž mu pomáhala společnost ve-
lice nadaných německých politiků centralisti-
ckého a nám nepřátelského směru, jako
Herbst, Brinz, Hasner, Mühlfeld, Giskra,
Kuranda, Kaiserfeld atd., než zmizel as
ním i jeho ústava. Národové neněmečt
zajásali, když zmizel zloduch s politického
jeviště. Domnívali se ve své nezkušenosti
a v neznalosti Vídně, že nadešel jim konečně
den osvobození. Zatím vypukla válka, ve kterě
nás Prušácí vzácnými sliby lákali, dáti vale
Rakousku. Národ náš, jenž bez reptání klidně
snesl všechny útrapy válečné, nedal se svésti
a zůstal věrným v naději, že Rakousko vrátí
se, kdyby bylo vyhozeno z německého bundu,
ke svému dějinnému poslání. Však v odměnu
dostalo se národu našemu ústavy prosincové,
v níž únorovka slavila své znovu-
vzkříšení. I jsme ještě dnes odsouzeni zá-
pasiti dále. Leč v ústavní cislajtánské mašině,
shnilé, zpuchřelé a zrezivělé to skřípe a hrčí,
že snad v nejbližší době rozletí se ve střepy
i prosincovka, hodná nástupkyně únorovky. Ná-
rodové rakouští budou moci pak si povzdech-
nouti a zvolati: »Marná čtyřicetiletá práce !«
Vávra
Rytíř Schmerling
Maďar
Schmerling
Herbst
Brinz
Hasner
Mühlfeld
Gisker
Kuranda
Kaiserfeld
Vídeň
Rakousko
11
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Kulturní poslání sociálně - demo-
kratické mládeže. Ve včerejším čísle »Nár.
Listů« pod titulem »Vlákáni do pasti« sdělili
jsme, jaké ničemnosti dopustila se »mladá ge-
nerace« plzeňských mezinárodních socialistů ve
své schůzi, pořádané v místnostech »v Pekle«,
kam se dali někteří národní dělníci — podle
dnešního »Práva lidu« bylo jich 20 proti
300 soc. demokratů — vlákati thematem před-
nášky — »Kulturní poslání mládeže«. Zle se
jim vyplatila tato snaha, ale kulturní poslání
tak zvaných »mladistvých« sociálních demokratů
přece jenom poznali, neboť z poznání svého
hned potom, když vyskákavše okny, aspoň ži-
voty zachránili, musili se ihned léčiti u městského
lékaře dra. Kučery. Redaktor »Našich Snah«
utržil na ruce aspoň takovou stopu kul-
turního poslání sociálně - demokratického, že
musil hned lékařské pomoci vyhledávati.
Kučera