5
article
na jehož zhoubné působení klerikální v Semi-
lech a okoli nejednou bylo poukázáno. Pán
tento vydal právě provolání, v němž hlásá, že
si nedá vázati ruce žádným klubem, žádnou
stranbu, že chce poctivě a spravedlivé pracovati
pro zájmy svých voličů ku blahu milého ná.
roda nášeho atd. atd. Zkrátka, velká fůra frásí,
jimiž se pošetileům věší bulíky na nos. U nás
se bohužel mnohý hejl dá chytit. Dále slibuje
P. Filler, že se bude domáhati pro rolniky.
řemeslníky a živnostníky všeho možného pod
sluncem, že kdyby se toho skutečně domohl
musil by u nás nastati starý zlatý věk. Tento
klerikál prohlašuje, že váží si jen do j i sté
míry práce našich obchodníků, učitelů,
kněží a úřadníků. Jako přiteliček učitelstva je
ve zdejších kruzích učitelských znám až přes
přílis dobře. Ku konci z jeho programu vylézí
pevné hájení katolicismu a konfessionální škola.
Dost divno, že tento výbojný klerikál se odva
žuje kandidovat v okresích, kde jeho stran
tak slabá jest. Fiasko, kterého P. Filler při
volbě utrží, bude mu důkladnou výplatou za
jeho klerikální propagandu. P. Filler prozrazuje
tím — a jinak nelze vůbec mysliti — že kan-
diduje jen na oko jako kandidát sčítací. Těe
několik studených přívrženců, které za sebou
má, nemohou mu pomoci k vílězství. V témž
volebním okresu kandiduje za národní stranu
svobodomyslnou dr. Karel Kramář, který
pořádá v sobotu v Žel. Brodě voličskou schůzi,
na níž asi nejlépe se ukáže směšnost kandida
tury P. Fillera. Nechť se P. Filler po porážce.
která mu nastává, zotaví tak, aby nám za šes
let přípravil svou kandidaturou vhodnou látku
do zdejších »Hlasů z Cimbálu«.
P Filler
doktor
Kramář
Se
Brod
Dosta
6
article
Z Radotína. Voličská schůze, dne 24. t.m
v obci naší pořádaná, na níž představil s
voličům kandidát poslanectví do sněmu krá-
lovství českého za venkovské obce volební sku-
piny: Smichov Zbraslav Beroun-Kladno a Únhošt
p. dr. Antonín Sobotka, advokát a ná-
městek starosty města ve Zbraslavi, měla průběh
skvělý, kterýž byl zjevným důkazem toho, jaké
oblibě těší se kandidatura tato nejen u živnost
nictva, nýbrž i u rolnictva zdejšího. Schůzi za-
hájil starosta obce, rolnik p. Františ e
Ejem, jenž zvolen byl shromážděním před-
sedou schůze této vedle místopředsedy pan
Fleisehmanna, přednosty stanice a za-
pisovatele p. Děda, učitele v Radotíně. Du-
sledkem nadšené a k častému potlesku strhujíe
řeči p. dra. Sobotky byla resoluce, navržení
p. Dědem, kterouž se zavazují všichni při-
tomní o volební vítězství p. dra. Sobotky ze
všech sil se zasaditi. Resoluce tato přijatn
všemi přítomnými bez rozdílu sta vu-
Srdečným doslovem ukončil předsedající zdařilou
schůzi tuto, provolav kandidatuře p. dra. Sobotky
mnoho zdaru, eož bylo shromážděním nadšeně
opělováno. Podolknouti sluší, že při minulé
volbě do říšské rady na schůzi zdejší
přijata byla resoluce pro kandidáta strany
agrární p. Kubra proti resoluci navržené ve-
prospěch kandidatury p. Krumbholze.
doktor
Sobotka
Ejem
Fleisehmann
Děd
Kubr
Radotín
Kladno
Zbraslav
Sobotka
Smichov Zbraslav Beroun
7
article
Agitace agrárníků na Slansku. Pan
Zázvorka, známý agrární výtečník, rozesíá
hektografované korrespondenční listky se svou
podobiznou () pp. sturostům obci a žádá je,
by volili za poslance p. Strejcovského z Hrdl
a ujišťuje voliče, že budedli tento proti panu
Heř. Jandovi zvolen, že mundát přijme. A my
přece víme, že pan Strejcovský panu Heřmanu
Jandovi se vyjádřil, nebude kandidovati. Na
tedy tato zástěra? Nedejte, kollegové, odstrašili
se a volte svorně p. Heř. Jandu proti straně
agrární. Tato agrární maska i na uvědomělé
voličstvo z řad rolnických je špatně políčenou
vějičkou. Vzbuzuje mezi rolnietvem ironii,
Učitel, jemuž se agilace p. Zázvorkova dostala
do ruky.
Zázvorka
Heř
Janda
Heřman Janda
Zázvorkův
8
article
Sjezd důvěrníků německé pokrokové
strany konal se zde včera dopoledne v německém
kasině na Příkopě. Předmětem rokování byly pří
pravy k volbám do sněmu zemského. Předsedal posl
Siegmund a zúčastnilo se schůze přes 100 dů
věrníků. Po schválení volebního provolání, odůvod-
něného drem. Eppingrem, byla schválena listin
kandidátů poslaneckých mandátů a sice 14 ve ven
kovských obcích a ve 14 okresích městských. Kandi
dáti jsou ve venkovských obcích okresů: krum
lovského slarosta J. Seidl v Horní Plané; kapli-
ckého starosta Gustuv Greipl; planského dr. J
Zintl, lékárník v Teplé; karlovarského dr. Rud
Knoli, okresní starosta v Karlových Varech; žluti-
ckého dr. Milneri jáchymovského J. R. Sobitsch ka
v Praze; broumovského A. Heinzel; ústeckého J
Borjan; rutuburského dr. Ant. Pergelt; stříbr-
ského Čeněk Hofmann; hroch.stýnského J. Stein-
bach; kašpersko-horského Václav Grö ssli mo-
sleckého Antonín Steiner; falknovského starosta
Fischer. V okresích městských: Rumburku
dr. Josef Malý, Krümlově dr. Nitsche, Jablonci
A. Posselt, Karlových Varech prof. dr. Four-
nier, Plané dr. Schreiner, Trotnově prol. dr.
Bachmann, Litoměřicích dr. Fnnke, Teplici dr
Hackel, Cvikově dr. Eppinger, Krásné Lípě dr-
Werunský, Varnsdorfu Edv. Strache, Vim-
perku dr. Kiemann, Mostě dr. Zd. Schücke
a Zatci dr. Berndt.
Siegmund
J Seidl
Greipl
Zintl
Knoli
doktor
Milneri
Sobitsch
A Heinzel
Antonín
Hofmann
J Stein
Václav Grö
Steiner
Fischer
Malá
Nitsche
A Posselt
profesor
Four
Schreiner
Trotnův
Bachmann
Fnnke
Hackel
Eppinger
Kiemann
Zdeněk
Berndt
Horní Planá
Karlová Vary
Praha
Jablonec
Litoměřice
Cvikov
Varnsdorf
9
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 26. záři. (Uherské volby.)
Zdá se, že Szellovo heslo: chci míti čis te
volby! neminulo se v Uhrách účinku. Volební
ruch rozvlnil sice politické ovzduší po celých
Uhrách, ale dosud nedošlo zpráv o povážlivěj-
ších výtržnostech a také stesky na protizákonné
volební agilace jsou dosud velmi řidky. Kolo-
man Szell vydal před započetím volebního ruchu
vyzvání ke všem politickým úřadům v zemi,
v němž je opětně upozornil na nový volebn
zákon, zapovídající úřadníkům jakýmkoli způ
sobem se vměšovati do volební agitace, a po-
hrozil zároveň přísnými tresty těm, kdož by
ustanovení zákona překročili. S druhé strany
působí k umírnění volebních agilací nové usta-
novení, že každé podplácení voliče, ať si penězi
neb pohosťováním, nebo i sliby, má za následek
zrušení volby. Slib »čistých voleb« přiměl leto
k činnému účastenství při volbách také Slováky
a Srby, kteří se po léta drželi politiky passivní
O volebním ruchu na Slovensku zminili jsme
se včera; dnes podáváme několik zpráv o vo
lebním ruchu mezi uherským
Srby
Činně súčastní se voleb pouze liberáln
strana srbská; radikálové ani tentokrát do voleh
nezasáhnou, ač by v některých okresích, kde
mají Srbové rozhodnou většinu, snadno mohl
zvoliti svého kandidáta. Líberální Srbové pro
hlásili dosud následující kandidatury: V okrese
starobečejském kandiduje s progrimem
Szellův
Szell
Slovák
Srba
Praha
Uhry
Slovensko
10
article
národním dr. Steva Maleševič, proti němuž
vystupují dva Srbové se strany vládní, totiž
novosadský advokát Radovanovič a farář Po-
povič; v okrese turskobečejském kandi-
duje s programem národním dr. Lubomír Pa-
v lovič; v Pančevu utvořil se volební vý-
bor, kandidáta však dosud nejmenoval; v No
vém Sadě jmenován národním kandidátem
dr. Vučetič, který však dává přednost kan-
didatuře v okrese titelském. Tolik srbských
kandidatur je dosud známo; bohužel, vyhlídky
jich jsou chatrny, poněvadž Srbové uherští jsou
roztřištěni ve tři tábory, z nichž jeden za pří-
kladem biskupů jde s vládou, druhý — radi-
kální — voleb se vůbec straní a činně do voleh
zasáhnou jen liberálové, kteří jsou dnes mez
uherskými Srby stranou nejslabší.
Uhry voli do říšského sněmu celkem 413
poslanců; dalších 40 poslanců vysílá do ústřed-
ního sněmu peštského zemský sněm chorvatský,
jenž za účelem provedení voleb bude svolán n
den 22. října. Pokud se týče Uher, bude většina
pošlanců zvolena hned prvého dne, totiž 2, října.
Toho dne koná se volba 328 poslanců; násle-
dujícího dne, 3. října, zadá se 47 mandátů,
tak že na ostatních 8 volebních dnů připadne
jen 48 mandátů. Nejvíce kandidátů postavila
ovšem strana liberální a sice přes 400; asi
v 70 okresích stojí však dva liberálové proti
sobě. Po liberálech kandidují nejčilejí k o šu-
tovei, kteří se ucházejí o mandát ve 139
okresích. Lidová (katolická) strana vyhlásila
přes 60 kandidatur, ugronovci asi 15. S o-
eiální demokraté, kteří letos poprvé za-
sahují do voleb, kandidují asi ve 25 okresích
ale na vítězství nemají naděje nikde. Kromě
Slovákův a Srbů kandidují s programem národ-
ním také Sasíci v Sedmihradech; s rumunskýeh
kandidatur sejde, zdá se, úplně.
doktor
Maleševič
Srba
Radovanovič
Lubomír pa
Vučetič
Slovákův
Sasík
Uhry
11
article
V Praze, 26. září. (Spor česko-po
ský v Těšínsku.) Redaktor »Glosu ludu
šlaského« Friedl nepřestává ani po fryštátském
sjezdu štváti těšínské Poláky proti Čechům
Před zahájením nového školního roku vydal le
ták, podepsaný slovy »Obyvatelé z Lazů«, v něm
vyzývá občany lazské, aby své děti posílali jen
do školy polské a nedali se »balamutiti pochopy
a lovci polských děti, vábleích tyto do škol
české, aby z nich nadělali vrahů, utlačovátelo
a podlých zrádců svého národa«. Jak zbyteční
a podlá jest tato výstraha Friedlova, vysvítá nej
lépe z listu, který nám byl o české škole v L
zech zaslán tamějším přítelem našeho listu
V listě tom se praví: »V Lazech bydli znační
část obyvatelstva českého, buď přistěhovalého
z Čech, Moravy nebo i rodilého ve Slezsku, al
mluvícího jazykem českým. Dávno jiz
žádali rodiče české školy pro své ditky, jež mu
sili posílati do přeplněných skol přespolních. Po
marných prosbách zřízena byla v Lazech škol
soukromá, která již třetím rokem působí a ta
hojně návštěvě se těší, že si ani nemůže podr
žeti všech zapsaných českých dětí. Letošního
roku ani nebyl zápis řádně ohlášen, stalo se
tak teprve v posledním dni a přes to byl takový
nával, že správa školy odmítala děti, které byls
jen v trochu odlehlejších vesnicích rozeny.«
Pomíjejíce stesky do polské nesnášelivosti
obsažené v listě, dodáváme jen, že takovým
urážlivými nájezdy na českou národnost, v ja-
kých si libuje fryštátský Friedl, neprospěje se
politické součinnosti česko polské, bez níž by
společná naše slovanská věc na Těšínsku záhy
byla ztracena. Doufáme však, že vliv rozváž-
ných polských i českých politiků na Téšínsku
v brzku opět nabude převahy nad zuřivým štva
ním Friedlovým a že se na česko polské jazy
kové rozhraní vrátí opět souhlas, nezbytný v těz
kém boji se vzrůstající germanisací.
Friedl
Polák
Čecho
Friedlův
Praha
Těšínsko
Lazy
Čechy
Morava
Slezsko
12
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 26. září.
Žádné spiknutí v Bosně!
Rěcký »Nový List« stojí na svém, že
»spiknutí« pravoslavných a mohamedánů v oku-
povaných zemích bylo umluveno, že však pra
vidla toho »spiknutí« — nikdo nechtěl pode-
psati. To na český jazyk přeloženo zní, že
»pravidla spiknutí« byla sepsána ve vládníel
kancelářích sarajevských a že s nimi byli po-
sláni agenti provokatéři k národním vůdcům
opposice, aby jejich podpisy vyloudili. Oni však
nebyli tak naivní a nepodepsali. Avšak autorům
písemnosti bylo líto tak ušlechtilého dítka jejiel
ducha a aby je zachránili, poslali písemnos
»Novému Listu«, aby ji uveřejnil nepodepsanou
což rěcký list učinil.
A »Nový List« hněvá se na nás, že jsme
nemotornou pletku prohlédli a rozšlapali ji!Je
tu příčina ke hněvu a výčitkám? Ani jediný
poněkud vážný list na »spiknutí« páně Kallayov
se nechytil, a od. nás by »Nový List« žádal
abychom se přilípli přes to, že je nám ošemet
nost hry průzračna, abychom psali proti svému
vědomí a přesvědčení! Takovou oběť přinést
nemůžeme, abychom se »Novému Listu« za
vděčili.
V nespravedlivém hněvu svém » Nový List-
nás viní, že straníme Srbům naproti Chorvatům
Straníme, je-li na straně srhské pravda aneb
děje-li se jim křivda. Kde půjde o pravdun
chorvatské straně, budeme straniti Chorvatům
Ale v tomto případě nešlo o pravdu, nýbrž
hanebnou lež a intriku. V tomto případě »Novy
List« nejlépe by chorvatské věci posloužil
kdyby té lži a intrice svých sloupců neby
propůjčil.
Není to poprvé, co chorvatský list vytýká
nám nepřízeň k Chorvatům. Že neprávem, vy
svitá z toho, že právě tyto dni obdrželi jsme
od chorvatského politického vůdce telegrafick
poděkování, za vzorné a nestranné chování
otázce svatojeronymské koleje.
Rěcký
Kallayov
Srba
Chorvat
Praha
Boseň
srhský pravda aneb dítli
13
article
Rehole stěhují se z Francie.
Každého dne docházejí zprávy o vystěho
vání se nějáké řehole z Francie. Dne 1. října
vyprší lhůta, do níž muí řehole, jež ve Franei
chtějí zůstati, požádati za autorisaci, kteráz
ovšem teprve zákonem jim udělena býti může
Zbývají tedy as jen čtyři dny do lhůty té
soudí se, že do ní celkem na 50.000 mnichův
a jeptišek Francii opusti. Úbytek to pří známém
pozvolném se rozmnožování obyvatelstva fran
couzského dosti značný. Benediktiní odebralis
do Belgie. Jezovité z Nancy odjedou příští týden
Oproti tomu dominikáni, kteří se výhradně za
bývají pořádáním kázání, podali již žádost za
autorisaci; příbuzná řehole, jež se zabývá vy-
učováním, žádosti za autorisaci ještě ale ne-
podala.
Franko-ruské úmluvy.
Londýnský dopisovatel birminghamského
»Postu«, blizkého Chamberlainovi, tvrdí, že, jak
zvěděl od »vysoce postavené« osobnosti, jež
právě z Paříže přibyla, Delcassé a L a ms-
dorf uzavřeli důležitou smlou vu
v příčině tureckých záležito stí.
jež pro připad jistých eventnalit čelí až i k za
vedení mezinárodní finanění ko
troly v Cařihradě.
Chamberlain
Francie
Belgie
Nancy
Franca
Paříž
Cařihrad
mnichův
14
article
Odboj Kapska.
Jak brusselská depeše »Daily Mailu« vy
pravuje, dostalo se Krügrovi zpráv, že po
vstání v Kapsku stále se vzmáhá
že již 15.000 Holauďanů kapskýci
chopilo se zbraně.
Podle wašhingtonského dopisovatele »Daily
Chroniclu« zakročení Krügrovo u Roosevelta z
účelem zprostředkování zůstane bezvýsledným
Roosevelt prý chce zachovati snejpřísnější ne
utralitu«. Snad budou Burové s Brity hotov
také boz jejich amerických strýčkův.
Vilém II. na zelném trhu ve Vi-
štynci.
K okázalému vjezdu Víléma II. na zelinář
ský trh ve Vištynci, k němuž jsme si dovolil
včera již na těchto místechněkolik gloss příči-
niti, sdělují se německým listům ještě tyto po-
drohnosti: Když eísař s lesklou družinou svou
přijel, hrnul se kde kdo na trh. Vílém II. po-
dal vojtovi (starostovi obce) ruku a podékova
mu za opatrnost, s jakouž ruhle rozdilí. Když
Vilém II. jel zpět a pohraniční vojsko ruske
postavilo se do fronty, Vilém II. na ně křičeo
rusky: »Buďte zdrávi, děti l« Ruští vojáci po-
zdrav opakovali.
Berlínské listy jsou v příčině této jízdy na
trh celkem zamlklé, podávajíce — a to listy
konservativní i liberální — celkem jenifakt onen
bez komentářův, takže na př. »Hamb. Nachr.«.
jež ostatně čin eísařův schvalují, se táží: »Mu
síme souditi, že noviny ty kroku panovaíka od
pírají souhlas svůj, neboť co jinak by jim brá
nilo, aby daly výraz mínéní svému ?«
Mimoberlínské listy jsou však upřímnější.
Redakce bavorského »Vaterlandu« vrtí nad
výprarou Viléma II. zalím jen lohce hlavou
projevuje očekávání, že Vílém II. přejal zastu-
pování cara jen ve věcech dobročinnosti, a ni
koli také v odborech jiných.
Badenský »Landes-Zig.« mluví ale jiži ostřej
o »upřílišněné poctě« a »přestrojování se do
ruské uniformy«, jež neodpovidá »moderním
citům«.
Roosevelt
Burová
Brito
Vilém II
Vilém
Kapsko
Vištynec
Landes
Zig
Daily Chronicl
Krügrovo
Daily Maila
Holauďan
Vílém II
15
article
List pak dodává: »Kdyby se byl německý
císař spokojil tím, že by byl ruskému pohranič-
nímu obyvatelstvu osobní podporu poskytl, ne-
bylo sby to vzhledem na podobné jednání
z druhé strany nic neobyčejného. Nikdy ale
nestalo se ještě, že by přejata byla bývala
úloha — pro německého teisaře příliš skromná
— doněsti peněžitý dar eísaře ruského Rusům.
Tak mocný panovník neměl by nikdy osvědčo-
vati takový stupeňochoty, jakouž by
druhá strana nikdy a nikdy prokázati nechtěla.
Jest nepomyslitelmo, že by kdy ca
německým občanům na německ
půdě donesl dar německého cí-
sl ařell«
»Rhein.-Westph. Zlg.« pak poznamenává:
»Jest to nadměrná, při střizlivém uvažování
nepochopitelná pocta pro cizího panovníka,
když representant suverennosti německé říše.
císař učiní sebe pouhým poslem cizího pa
novníka a vykonavatelem jeho opatření vůč
jeho poddaným a když i zároveň má k oby
vatelům městečka řeč o jich zeměpánu, vůč
němuž jim oddanosť nakazuje. Pochybujeme,
že by hluboká poklona, kterouž tu
německý císař před celým svétem
učinil caru, mohla na Rusi- vzbu-
diti stejnou lásku, ziníž bychom
měli politické výhody. Jestiť v takých
věcech ruská diplomacie příliš nepřístupnou
čistě formálním zdvořilostem.«
Listy německé marně tedy pátrají po dů-
vodu, jenž by výpravu na vištynecký trh učiníl
střízlivým, jak praví, myslím pochopitelnou
A přece je vysvětlení kroku toho tak na snadě
Již Bismark byl by je podal, kdyby neby
nechal okřídlený výrok svůj: »My Němci ne
bojíme se nikoho mimo — boha . .. .. ...«
kusým, aě ovšem Windhorst kaustickým vtipem
svým vzkřiknuv ». . . . a Ruska« mezeru onu
ihned vyplnil. Bismarkův »slavný« výrok, Wind-
horstem doplněný, vysvětlile již tak ži leccos
z dějův minulých i přítomných.«
Rus
Bismarkův
Rus
Rusko
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Podle úmluvy všech vydavateli
pražských listů s personálem typo-
grafickým, dle kteréž nemá býti
vydán list v neděli, před níž svátel
předchází, leda jen v případech
mimořádných, vyjde list náš sice
ráno ve svátek sv. Václava 28. t. m.,
v neděli dne 29. t. m. číslo všal
vydáno nebude. Další číslo vy-
dáno bude až v pondělí 30. t. m.
v obvyklou hodinu polední. Upo-
zorňujeme v čas své pány čtenáře
a inserenty na tuto změnu.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná páteční příloha „Hlídka literární“.
— Vláda a Všeněmci. Poukázali jsme
nejednou již na zvláštní poměr, v jakéms
nalezají tak zvaní Všeněmci k chefu nynějš
vlády, panu dru. Körbrovi. Řiká se, že protivy
se dotýkají, v tomto případě však o extremec
nelze mluviti, naopak zdá se, že pana Körbra
a pana Welfa pojí některé názory shodné. Že
dr. Körber zvlěšť pečuje o to, aby Všeněmeům
nešlápl na kuří oko, je věc známá a ve veřej-
nosti vyskytly se zprávy, které tuto shodu
kousavě persiflují. Tak na příklad zcela vážně
se mluvilo o tom, že má Heřman Karel Wolt
ve
státi se německým ministrem-krajanem a pan
Schönerer prvním náměstkem předsedovým v
vídeňském parlamentě. Tak jakoby v politické
historii nebyly se staly ještě smělejší sal
mortali. Němec dovoliti si může všechno, ten
je »jejich«, jinak u nás. Dr. Rieger na příklad
za své ruské sympatie, které v mládí svém
projevil snad poněkud bouřlivějším způsobem,
než bylo příjemno, nestal se tajným radou.
svatý . Václav
Hlídek
Körbr
Welf
doktor
Körber
Všeněme
Heřman
Karel
Wolt
Schönerer
Němec
Rieger
17
article
Pan Wolf má ještě velikou budouenost před
sebou a ví velmi dobře, co by mu mohlo škodio
v karriéře a co ne. A právě proto, že víme
o dobrých — nechceme jíti tak daleko jako
němečtí pokrokáři a mluviti o důvěrných —
stycíeh pánův z krájní německé levice selchefem
kabinetu, trvati musíme na tom, aby konečně
pan Körber odložil škrabošku a přiznal se
upřímně a poctivě, jaké jsou jeho další úmysly
a plány. Nemůzeme věřiti tomu, kdo je pro
nongovaným přitelem těch, již doznávají, že jin
jde o národní naše ubití. Všeněmci doznali
jaký jejich konečný cíl, povinností p. Körbrovou
je, aby učinil totéž.
— Volební zápas. Nemíne již ani čirnáet
dní do termínu, na kterýž položen je znčátek
voleb poslanců na sněm království českého
jakkoli se z prvu zdálo, že bůh ví k jakým
dojde volebním bitkám a bitvám, podnes ni
tomu nenasvědčuje, že by došlo u nás snad
k nějakým prudším výbuchům politické vášně.
Wolf
Körber
18
article
Ve městech a místech průmyslových nějakýeh
zvláštních překvapení sotva bude, jinak ovšem
v obcích venkovských, kde letos voliti se bude
poprvé přímo a kde přihoditi se mohou všelik
věci zajímavé. V této kurii namáhají se se na
pjetím všech svých sil agrárnici, aby prosadi
své kandidáty. Ostatní strany české uzavřely
kompromiss, tak že zápas, k němuž tu a tam
dojde, nebude zápasem stran, nýbrž jednotlivých
kándidátů samostatných. Na straně německé má
se věc jinak. Tam s veškerou bezohledností se
vrhla v zápas strana všeněmecká, aby ostatním
stranám v obcích venkovských i ve městských
vyrvala mandáty, a jak se zdá, má velmi dobre
naděje. Je pravda, že, pokud se týče jejího líčen
své sily a moci, přepíná a že asi nedopadne to tak
jak nyní již tisk její hlásá, tolik ale je jisto
že strana pokroková a snad i nacionální vyjdou
ze zápasu valně seslabeny. Furor německý vytk
si veliký a vysoký cil, poněmčiti Rakousko,
proto se s drobnými úspěchy spokojiti nemůže
Všeněmei dokazují, že dobudou více než polo
viny všech německých mandátů, tedy 35. Uvi
díme, jak pochodí.
Rakousko
19
article
— Němečtí vojáci vracející se z Číny
byli již v Terstu neobyčejně skvěle uvíláni
dnes ve Vídni pohostěni způsobem v mezináro
ních stycích i mezi úzee spřátelenými mocnostm
neobvyklým. Nejen, že pozváni budou důstoj
níci ke dvorní hostině a že pro mužstvo uspo
řádáno představení ve dvorní opeře a že vůbe
bude se s nimi ve Vídni zacházeti způsobem
jakým se nezachází tam ani s kongressem vele
duchů v kabátě občanském. Nezbývá nic, než
aby každému z Prušáků vracejících se ze směšně-
dobrodružné výpravy čínské doručena byla
portmonka s několika rakouskými zlatým
dvacetikorunami. Všechno připraveno tak, aby
se cllili ve Vídni jako doma, ba aby illuse, že
dostavše se do Vídně, dostali se tím dovotěiny, byl
úplná, očekávala je tam pruská hudební kapela
kdežto rakouská hrála jim toliko ve slušné vzdále
nosti. V Německu je zvykem odevzdávati prapory
v bytě nejvyššího velitele — v Berlíně a kde
nalézá se královský hrad — v residenci pa
novníkově; tato česti stala se i praporu čínských
Prušáků, zavítavších včera do Vídně. Toť se
ví, že při ovaci musil býti i stalečný dr. Lueger
aby dokázal, že když jde o to vzdát hold Prušákovi
leží před ním na břiše všichni Němci. A k vůl
čemu všechno to? Vracejí se snad tito prušt
vojáci s nějakým obrovským triumfem.? Dobyl
tam velikou zemi? Vynutili snad na poraženém
nových pět milliard? Ani zdání. Přistáli, pustil
se s ostatními do Čiňanů, v několika šarvátkáci
»zvitězili«, aby pak všechno to, čeho dobyli
co pobrali, Číňanům zpět vrátili a spokojili se
válečnou náhradou, která obnáší asi desetinu
effektivních výloh, kterou ale nedostali v hoto-
vých, nýbrž ve formě dlužního úpisu, jejž ho-
norovati syny říše nebe asi sotva kdy již na-
padne. Leda, že by k tomu byli donu-
ceni novou milliardovou výpravou. Toť se ví, že
Prušák
doktor
Lueger
Němec
Číňan
Čína
Terst
Vídeň
Německo
Berlín
královský hrad
20
article
Vídeň, přežilá bezmyšlénková Vídeň, jásala
vstříc čínským hrdinům. Proč a zač? Na to za-
pomněla, jak ji bylo, když titéž Prušáci stáli
před sedmatřiceti lety u Florisdorfu a chystali
se na návštěvu Vídně, ovšem za jiných poněkud
okolností, než včera. Pardon! Pan Lueger ati
ostatní vítali Prušáky jako posly míru, jenž
založen na žulových základech rakousko-
německo-italské alliance. Dobrá. Oslava pruských
vojáků ve Vídni, německý císař jako carův
kurýr s pěti tisíci rubly uprostřed pohořelých
na náměstí v ruských Vyštyneích — to jsou tak
očividná znamení míru, že si na ně vzpome
neme, až se přihlásí ministr války se svými
millionovými požadavky na nová dělan
— Dozvuky německého vpádu do
Litovle budou dle všeho ještě dlouho hlučeti
veřejností a znepokojovati sluch činitelů, kteří
povoláni byli a jsou pečovati o veřejnou bez-
pečnost osob i majetku na Moravě, kteří se
k tomu zavázali služební přísahou a kteří ko-
nečně za to berou i peníze. Poslancům českým
na Moravě naskytuje se tu vážná povinnost, př
jich postavení jako mužů důvěry svého lidu
jako zástupců všech jeho veřejných zájmů.
především pak ohrožené nebo dokonce znásil
něné národnosti, samozřejmá. Povinnost tato zá-
leží v tom, u zemské politické správy o tose
postarati, aby z veřejného mínění odstraněn by
názor, šířený tiskem německým, podle kteréhož
Prušák
Florisdorf
Lueger
Vídeň
Litovel
Morava
21
article
Čech na Moravé považován jest za psance, jejz
smí každý Němec ubit na potkání, pakliže mu
neodpoví »hajlem« na jeho »hajló !« Tose
může stát jedině nejpřisnějším vyšetřením pů-
vodu a vinníků litovelských hrůz a jich po-
trestáním. Nejenom to. Z celého průběhu neděl-
ních výtržnosti v Litovli vychází na jevo, že
možnost nerušeného vykonání německé msty na
české Litovli poskytnuta byla nedostatkem bez-
pečnostních opatření. Z dodatečných zpráv vy-
svítá teprve, že olomoucká jízda přivolána o
okr. hejtmana Zwierziny do Litovle nikoli proti
útočníkám, kteří zpustošili záloženský dům v
Litovli, nýbrž na ochranu německéh
domu tamního, o němž se okr. hejtman do-
mníval, že bude po odchodu Němců ode rozhoř
Němec
Zwierzina
Čechy
Litovel
22
article
čených Čechů ohrožen. Jest zřejmo, že přišl
k platnosti dvě zcela různá stanoviska, při čemá
ono, kteréž hledělo zabrániti české odvetě z
záloženský dům, ukázalo se úplně bezpodstat-
ným. Českým poslancům nastává tudíž povin-
nost, rozhodně ohraditi se proti dvojímu růz-
nému lokti, jímž se měří při každé příležitost
české a německé národnosti. Co nejodporněj-
šího, co nejhnusnějšího při těchto událn-
stech, jest, že němečtí násilníci představují
v nich národnost první třídy, všeho šetření
hodnou a Češí kastu, na kteréž se může »herren-
volk«, skládající se ovšem především z rene-
gátů, židovských kupeckých mládenců, Brašso-
vých nádenníků, převlečených německých poli-
cajtů a lidí, jimž německé obce dráhu zaplatily,
hojiti svou mstou beze strachu před následky
Ke všemu podobá se, že instituce a organisace
létacích mstných výprav němečkých na Moravě
má se ustáliti. Praviť se v poděkování, jež uve-
řejňuje litovelský »slavnostní výbor« správám
tří politiekých stran německých na Moravě, že
k »massenkundgebungu« v Litovli došlo ani po
čtrnáctidenní mobilisaci, tak že narukovalo víe
než 10.000 osob. Dále praví se doslovné
Úspěch tento dokázal, že vůdeové, kteří na M -
ravě mají nitky organisace německé v rukou,
za přiměřené přípravy jsou s to, v každou kterau-
koli končinu vlasti (!), kde toho potřeba
žádá, vrhnout 12.000 až 15.000 mužu.
Čecho
Morava
Litovel
záloženský dům
23
article
Jakmile důkaz tento jednou podán, je vedení
strany s to, každý dobývací tah Čechů týmž
projevem zodpověděti. Německý lid nebude již
jako dříve ochoten svévolný útok protivníků
přijímati na přiště jako neodvratný, nikoli ! O
nynějška jest nejlepší heslo rána na od-
vetu!« Obecní volby, při nichž zvílězí po
dlouhých létech, po dvacítileté kronice utrpení,
česká většina, kterouž živou mocí ani s nej-
větší ochotou úřadu už nelze do menšiny sma-
čknouti, jest moravským Němcům svévolným
útokem! Leč názvosloví německé zpupnosti ne-
padá už na váhu. Provolání litovelského slav-
nostního výboru však uvádí do veřejného života
na Moravě existenci armádního sboru německých
janičárů, létací sbor msty, před nímž se nyní
musí chvěti česká města moravská. Je-lí takovi
situace v právním státě možna, jest udržitelna ?
Jaké jsou její důsledky? Dají snad příslušn
činitelé na Moravě dojíti k — občanské válce
Či co ?1
— Zajímavý obrázek moravského škol-
ství. K německé řeči obeovací přihlásily se
v obei Husovicích u Brna 352 osoby. Do ně-
mecké školy tamní zapsáno bylo však 454
dětí — tedy o 102 osoby více, než
jak Němců v celé obci! Trudný tento
obrázek jasně naznačuje naši národní ehabost.
s jakou čelíme germanisaci po Moravě houzev-
natě a soustavně prováděné.
Němec
Morava
Husovice
Brno
moravský školaství
24
article
— Klub volíčů novoměstských koná
dnes v pátek 27. t. m. o 8. hod. več. v místno-
stech klubu národní strany svobodomyslné (Jung-
mannova třída č. 26) klubovní schůzi s tímt
programem: Rozhovor »O volbách d
sněmu království českého za Nově
město pražské« a představení se pp. kan-
didátů. — Uvedení hosté, pokud jsou voliči,
jsou vítáni, Výbor upozorňuje pp. vol iče do
sboru obocních starších, že seznamy voličů vy-
loženy jsou v hotelu »u arcivévody Štěpánas
na Václavském náměstí již jen do 30. t. m.,
kterýmžto dnem též končí lhůta reklamační.
Kdo za minulý rok daně dosud zaplaceny nemá,
necht do těto lhůty tak učiní a zároveň právo
své volební reklamuje, jinak by do seznsmu
voličů pojat nebyl. Reklamaci ochotně vyřídía
každou radu udělí veškeří členové správního vý-
boru. Výbor žádá poplatnictvo novoměstské, aby,
kdo své právo občanské vykonati chce, nejen
do vyložených seznamů nahlédl, ale také mezi
svými přáteli ve stejném směru působil.
— Nouze o klassické filology na gym-
nasiích českých. Píše se nám z kruhů povo-
laných: Již po několik let byla nemalá poplávka
po kandidálech klassické filologie se strany ře-
ditelstev gymnasií českých, jež pro nedostatek
sil takových náležitě uspokojena býti nemohla.
Letošního roku však poptávka ta jak v Čechách
tak i na Moravě valně vzrostla, ačkoliv poměrné
více filologů klassických studium universilní
absolvovalo než v letech předešlých. Stalo se
tak jednak tim, že v posledních letech přibylo
českých gymnasií, zvláště na Moravě, jednak že
více starších professorů klassické filologie po
zlepšení platu služebního odešlo ve výslužbu.
Jung
Štěpánas
Václavský náměstí
30
Čechy
Morava
25
article
Nouze o učilele jazyků staroklassických dospěla
letošním rokem až tam, že vyučování řečem
lém svěřeno býti musilo na některých ústavech
pražských i filologům, kteříž ještě neukončili
předepsaného studia na universitě, k teří tedy
ještě jisou posluchači na fakulté
filosofické. Ale i tak zůstalo množstvi
míst supplentských pro klassickou filologii na-
gymnasiích českých v Čechách a zv láště
na Moravě neobsazeno. Nedostatek ten ani
v nejbližších letech odstraněn nebude; nebot
celkem ne více než 15 kandidátů klassické filo-
logie bude ročně absolvovati studium na české
fakultě filosofické. V zájmu českých
gymnasil bylo by proto velice,
aby u větším počtu gymnasijní
abiturienti věnovali se oboru
tomu, jenž poskytne jim nad to
bezpečně zaopatření brzkéhoa
výhodného. O nějaké nejistotě co do bu-
douenosti jich nemůže býti vážně řeči. Byt
omezeno bylo studium humanitní na gymnasilch
rakouských zavedením některého jazyka moder-
ního v době příští, nemůže omezení to býti
Čechy
Morava
26
article
značné a spotřeba filologů klassických na tak
četných gymnasijních ústavech českých zůstane
i pak veliká. Avšak ani toho omezení nelze
ještě se obávati, ježto teprve před nedávnem se
strany úřadní zcela určité prohlášení se stalo,
že v kruzích rozhodujících na změnu v učeb-
ném řádě co do klassických jazyků se nepo-
mýšlí a že tedy zprávy o zamýšleném vyloučení
řečtiny z gymnasií rakouských jsou liché a ne-
pravdivé. Totéž ostatně jest patrno i z nového
zkušebného řádu pro učitelství na gymnasiích a
školách reálných, vydaného ministerstvem teprve
před třemi roky.
— Osobní. Královna virtemberská včera
odpoledne z České Skalice přijela do Prahy, podnikla
výjíždku do Kral. Obory, po občetstvení vrátilase
na nádraží státní dráhy a nastoupila jízdu do Štut-
gartu. — Spolek stavitelů a kandidátů stavitelství
z vyšších průmyslových škol jmenoval jednohlasně
stavebního radu a ředitele státní průmyslové skoly
Praha
Kral
Český Skalica